přednáška ocean-01

Transkript

přednáška ocean-01

GEOGRAFIE SVĚTOVÉHO
OCEÁNU
ÚVOD
Vladimír Herber
Geografický ústav PřF MU Brno
Základní pojmy a definice
•
•
•
•
•
světový oceán
oceánografie = věda o moři?
oceánologie, oceánometrie, FG moří
vznik – 2. polovina 19. století
zařazení oceánografie v systému věd
2004
Geografie Světového oceánu
Vladimír Herber
2
Pojetí oceánografie
• užší vymezení – (fyzická geografie
moří) výzkum fyzikálních a chemických
jevů a procesů, poznání mořské
meteorologie a morfologie oceánského
dna
• širší vymezení - (Meerskunde, Marine
Science, okeanologija) navíc zahrnuje i
mořskou geologii a geofyziku a rovněž
mořskou biologii
2004
Vladimír Herber
3
Oceánografie v širším pojetí
• zabývá se časovým a prostorovým
rozdělením fyzikálních a chemických
vlastností moří a jejich vlivem na mořské
organismy, dále studuje geologickou
stavbu, sedimenty, teplotní a látkové
poměry, dynamiku vody (vlnění, dmutí,
mořské proudy, hlubinná cirkulace)
2004
Vladimír Herber
4
Členění oceánografie
• fyzická oceánografie
fyzikální složení mořské vody
•
•
•
•
•
•
interakce oceán ⇄ atmosféra (meteorologie)
dynamická oceánografie (vlnění, dmutí, proudy)
chemická oceánografie
mořská biologie a ekologie
mořská geologie a geofyzika
teoretická oceánografie
mořská regionální geografie
aplikovaná oceánografie (Oceanology)
2004
Vladimír Herber
5
Dějiny oceánografie - etapy
A. poznávání nových moří
• mapování pobřeží
• doba velkých zámořských objevů
(Bartolomeo Diaz, Vasco de Gama, Kryštof
Kolumbus, Fernao Magalhães)
B. shromažďování poznatků
• počátky oceánografie
¾ mořské proudění, počasí a podnebí nad oceány,
hloubková měření, vlastnosti mořské vody, život
v mořích
2004
Vladimír Herber
6
První plavby
• podél pobřeží a mezi ostrovy
• Středomoří (Egypťané, Féničané, Řekové,
Římané,...) – dovoz surovin a potravin
• Arabské moře – do Indie, ústí Zambezi
• Dálný východ – Čína, Japonsko
• Atlantská Evropa
• snahy o překonání části oceánu
2004
Vladimír Herber
7
2004
Vladimír Herber
8
Velké zámořské objevy
2004
Vladimír Herber
9
2004
Vladimír Herber
10
C. vědecká oceánografie
Počátky oceánografie
• údaje o mořských proudech (1650)
• proudové systémy v Atlantiku (1663)
• analýza mořské vody, odsolování
• studium teplot mořské vody
• měření hloubek a odebírání vzorků ze dna
• cesta J. Cooka (1768 – 1779)
• expedice V. Beringa, výzkumy Lomonosova,
Darwina, Rosse
2004
Vladimír Herber
11
Počátky mezinárodní spolupráce
• mapa směru větrů a proudových systémů, teploty
•
•
•
•
•
hlubinných vod a hlubinné proudy, batymetrická
mapa Atlantiku (M. F. Maury, 1854)
Brusel (1853) – I. hydrografická konference
batymetrická mapa (1903) – Oceánografický ústav
v Monaku
výzkum podmořského reliéfu - objevení
podmořských hor
britská loď Challenger (1873–76) - (batymetrická
mapa, mapa hlubokomořských sedimentů, mapa
salinity, teplota mořské vody, nové rody a druhy)
ruská loď Viťaz (1886-89) – biologické výzkumy
2004
Vladimír Herber
12
2004
Vladimír Herber
13
Cesta lodi Challenger (1873-76)
2004
Vladimír Herber
14
Meziválečné období
• německá loď Meteor (1925-38)
14x překřížen rovníkový Atlantik
70 000 hloubkových měření pomocí echolotu
studium mořských sedimentů, chemie mořské
vody, mořská biologie
vztah oceán - atmosféra

• výzkumy Pacifiku (SSSR, USA, Japonsko)
• studium polárních oblastí
2004
Vladimír Herber
15
měření lodi Meteor
2004
Vladimír Herber
16
Poválečné období
• během války objeveny guyoty (podmořské hory
•
•
•
•
s plochým temenem)
oceánografické plavidlo Viťaz (AN SSSR) –
komplexní studie: hlubokomořské příkopy sz.
Pacifiku, Ochotské moře
plavidla Albatros, Galathea, Calypso,
Glomar Challenger (1968) – hlubokomořské vrtání
výzkum atmosférických procesů, úloha umělých
družic
2004
Vladimír Herber
17
Mezinárodní aktivity
•
•
•
•
•
•
•
•
1950
výzkum Golfského proudu
1957-58
Mezinárodní geofyzikální rok
1960
výzkum severního Atlantiku
programy UNESCO
1959-65
výzkum Indického oceánu
1964
výzkum Baltu
GEOSECS (1972-78) - Geochemical Ocean Sections
1975
Mez. desetiletí výzkumu oceánu
JGOFS (od 1987) – Joint Global Ocean Flux Study
WOCE (1990-97) – World Ocean Circulation Experiment
2004
Vladimír Herber
18
Světový oceán (SO)
•
•
•
2004
plocha SO
360,7 mil. km2
objem SO 1 360 mil. km3
srovnání s hmotností Země – světový
oceán je cca 0,25 %
Vladimír Herber
19
Rozložení vodstva na Zemi
•
•
severní polokoule
vodní plocha
61 %
souše
39 %
jižní polokoule
81 %
19 %
• pevninská polokoule
jv. od N. Zélandu – oceán 89 %
• oceánská polokoule
ústí Loiry – oceán 53%
2004
Vladimír Herber
20
Zákonitosti v rozložení P - O
• pevniny a oceány vždy proti sobě

Afrika +Evropa
Severní Amerika
Austrálie
Antarktida
Jižní Amerika
– TO
– IO
– Severní AO
– SLO
– Jihovýchodní Asie
dvojice kontinentů (Ameriky, Evropa+Afrika,
Asie+Austrálie) odděleny zónou aktivních
projevů endogenní dynamiky Země
2004
Vladimír Herber
21
• trojúhelníkový půdorys kontinentů se
•
•
základnou obrácenou k severu
jižní kontinenty mají západní pobřeží
konkávní, východní konvexní
ostrovní skupiny časté podél východních
okrajů kontinentů, při západním pobřeží
zpravidla chybí
2004
Vladimír Herber
22
Oceány a moře – dělení a rozloha
OCEÁN
• leží mezi kontinenty
• hluboké pánve (4-6 km)
• uzavřený proudový systém
• vlastní vodní masy s typickým
rozvrstvením teplot a salinit
• vlastní systém mořských sedimentů
2004
Vladimír Herber
23
MOŘE – části oceánu vnikající do pevniny
• STŘEDOZEMNÍ moře – obklopena pevninami,
s oceánem spojena průlivem
vnitřní (středokontinentální) - (Baltské moře, Perský
a Hudsonův záliv)
mezikontinentální (interkontinentální) – leží mezi
kontinenty (Středozemní, Rudé, Karibské moře)
• liší se svými podmínkami od vedlejšího oceánu, mají
vlastní proudový systém, značně odlišnou teplotu vod
a podnebí, odlišné usazeniny
• OKRAJOVÁ moře – oddělena od oceánu
poloostrovem nebo dvěma poloostrovy, popř.
řetězcem ostrovů (Beringovo m., Severní moře)
• zálivy – menší části oceánu nebo moře vnikající do
pevniny
řské úžiny
• zátoky, průlivy, mo
2004
Vladimír Herber
24
Hranice mezi oceány 1
SLO – AO
• Hudsonův průliv – Baffinův ostrov – ostrov
Disko – Grónsko – Špicberky – Medvědí
ostrov – Severní mys
SLO – TO
• Beringův průliv – mys Děžněvova – ostrov
Diomedův – mys prince Waleského
2004
Vladimír Herber
25
Hranice mezi oceány 2
AO – TO
• mys Horn – 67º 16' z. d. – Grahamova
země v Antarktidě
AO – IO
• Střelkový mys - 20º v. d. – Antarktida
IO – TO
• složitý průběh, hlavně v oblasti australskoindického středomoří
2004
Vladimír Herber
26
IO – TO
• Antarktida - 146º 55' v. d. – Tasmánie
(Jihovýchodní mys) – ostrov King – mys
Otway – mys Talbot – ostrovy Roti, Sawu,
Sumba, Sumbawa, Lombok, Bali, Jáva a
Sumatra (mys Tandjung Kedaboe) – mys
Tandjung Piai (Malajský poloostrov)
2004
Vladimír Herber
27
Pojmenování oceánů a moří
2004
Vladimír Herber
28
Atlantský oceán
Guinejský záliv
Marmarské moře
Středozemní moře
Irmingerovo moře
Biskajský záliv
Labradorské moře
Keltské moře
Hudsonův záliv
Irské moře
záliv Sv. Vavřince
Severní moře
Mexický záliv
Norské moře
Karibské moře
Baltské moře
Sargasové moře
Černé moře
moře Scotia
Azovské moře
Weddelovo moře
2004
Vladimír Herber
29
2004
Vladimír Herber
30
2004
Vladimír Herber
31
Středozemní moře
Alboránské moře
Baleárské moře
Ligurské moře
Tyrhénské moře
Jaderské moře
Jónské moře
Egejské moře
Thrácké moře
Krétské moře
Lybijské moře
2004
Levantské moře
Vladimír Herber
32
Atlantik – hlavní průlivy
2004
Gibraltarský
Svatojířský
Messinský
Severní
Korsický
Skagerrak
Dardanely
Kattegat
Bospor
Cabotův
Kerčský
Yucatánský
La Manche
Floridský
Vladimír Herber
33
Severní ledový oceán
Grónské moře
Východosibiřské moře
Barentsovo moře
Čukotské moře
Bílé moře
Beufortovo moře
Karské moře
Baffinův záliv
moře Laptěvů
2004
Vladimír Herber
34
Severní ledový oceán - průlivy
Dánský
Longův
Karská vrata
Foxova pánev
Vilkického
Davisův
Dmitrije Laptěva
2004
Vladimír Herber
35
Tichý oceán 1
Panamský záliv
Jávské moře
Kalifornský záliv
Baliské moře
Aljašský záliv
Floreské moře
Beringovo moře
Sawuské moře
Ochotské moře
Bandské moře
Japonské moře
Seramské moře
Žluté moře
Halmaherské moře
Východočínské moře
Molucké moře
Jihočínské moře
Celebeské moře
2004
Vladimír Herber
36
Tichý oceán 2
Filipínské moře
Timorské moře
Arafurské moře
Suluské moře
Novoguinejské moře
2004
Korálové moře
Tasmanovo moře
Fidžijské moře
Rossovo moře
Bellingshausenovo m.
Vladimír Herber
37
Pacifik – hlavní průlivy
Drakeův
Magalhãesův
Beringův
La Pérousův
Tatarský
Cugarský
Korejský
Tchajwanský
Singapurský
Makasarský
Torresův
Bassův
2004
Vladimír Herber
38
Indický oceán
Andamanské moře
Rudé moře
Bengálský záliv
Suezský záliv
Arabské moře
Akabský záliv
Ománský záliv
Velký australský záliv
Perský záliv
Mackenziovo moře
Adenský záliv
2004
Vladimír Herber
39
Indický oceán - průlivy
2004
Sundský
Malacký
Palcký
Hormuzský
Báb al-Mandab
Mosambický
Vladimír Herber
40
2004
Vladimír Herber
41
2004
Vladimír Herber
42