Preventivní konzervace - Projekt oblasti podpory OP VK

Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání
pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
Preventivní konzervace
Antonín Šimčík
metodika přednášky
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání
pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
Anotace
Doporučená literatura
Předmět je koncipován tak, aby umožnil studentům
kvalitnější orientaci v problematice preventivní konzervace. Posluchači získají řadu informací a dovedností
nezbytných pro kvalitní práci s muzejními sbírkami.
Znalosti mohou velmi dobře využít i při činnosti v jiných
institucích participujících při procesu ochrany kulturního
dědictví. Jmenovitě jde především o knihovny, archivy
a památkovou péči.
Přednáška je koncipována tak, aby probíraná problematika nevyžadovala předchozí úvod.
V průběhu výuky budou studenti seznámeni se základními pojmy z oboru konzervace a restaurování, mezinárodními etickými normami (ICOM, Vantaa, E.C.C.O.),
systémem konzervace a restaurování muzeálií v ČR,
specializovanými pracovišti, legislativou. Dále bude
pozornost věnována i specifikům sanační a preventivní
konzervace, zásadám ochrany zdraví při práci se sbírkami,
monitoringu klimatických podmínek v interiérech a jejich
regulaci, principům ochrany anorganických a organických
materiálů v muzeích, galeriích a archivech, organizaci záchrany sbírkových fondů při živelných katastrofách, zásadám péče o sbírky při prezentaci, deponování a transportu,
ochraně sbírek pomocí substitutů, zejména digitalizace
a konečně vyhodnocování účinnosti prováděných aktivit.
U všech okruhů budou akcentovány zásady preventivní
konzervace při běžném využívání sbírkových fondů.
Studenti si nabyté vědomosti v praxi ověří při seminárních cvičení na pracovišti muzejní konzervace ÚHM, při
kterých si osvojí základní praktické dovednosti nezbytné pro správné řízení preventivní konzervace v muzeu.
Vzhledem k hodinové dotaci je nutná aktivní samostatná
příprava studentů na cvičení.
Vzhledem k nezbytnosti mezioborového přehledu jsou
zde uváděny převážně tituly zabývající se přímo problematikou zásahu na sbírkových předmětech s důrazem na
publikace lépe dostupné. Další související tituly je třeba
vyhledat s využitím příslušných bibliografií.
Souborné práce:
BACÍLKOVÁ, B.: Biologická degradace materiálu. Učební
text, Litomyšl 1996.
Horn, F.: Digitale Bildverarbeitung als ein Werkzeug der
preväntiven Konservierung. München 2003.
HILBERT, S. H.: Sammlungsgut in Sicherheit. Berlin 2002,
554 s.
JIRÁSEK, P.: Příručka k požární ochraně kulturních institucí.
Brno 1999, 39 s.
KOESLING, V.: Vom Feuerstein zum Bakelit. Berlin 1999.
Kol.: Climate Control in Museums. ICCROM, Rome 1998.
Kol.: Preventivní ochrana sbírkových předmětů, Praha 2000,
68 s.
Kol.: Rukověť péče o papírové sbírkové předměty. Praha
2003.
KOPECKÁ, I. a kol.: Preventivní péče o historické objekty
a sbírky v nich uložené. SÚPP, Praha 2002, 106 s.
KOPECKÁ, I. – NEJEDLÝ, V.: Průzkum historických materiálů. Praha 2005.
KUBIČKA, R. – ZELINGER, J.: Výkladový slovník malířství, grafiky a restaurátorství. Praha 2004.
KÜHN, H.: Erhaltung und Pflege von Kunstwerken. München
2001, 607 s.
Odegaard, N. – Scott, C. – Zimmt, W. S.: Material characterization tests for objects of art and archaeology. Archetype
Publications London 2000, 230 s.
STRAKA, R. Preventivní péče. In ĎUROVIČ, M. a kol.:
Restaurování a konzervování archiválií a knih. Praha
2002, s. 79 – 198.
THOMSON, G.: The Museum Enviroment. Oxford 2002,
293 s.
Preventivní konzervace
3
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání
pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
WAIDACHER, F.: Príručka všeobecnej muzeológie.
Bratislava 1999, s. 252.
Zelinger, J. – Šimůnková, J. – Kotlík, P.: Chemie v práci
konzervátora a restaurátora. Praha 1989.
Zelinger, J. – Šimůnková, J. – Kotlík, P.: Chemie v práci
konzervátora a restaurátora. Praha 1989.
Práce zabývající se dílčími problémy:
Adolf, S. – Barnes, M.: 3D-Nahbereichscanning für die
Denkmalpflege. Restauro 2006, č. 8, s. 484-6.
ČERVENÁK, J.: Prvky ovlivňující optimální parametry
mikroklimatu památek. In: Památky a vnitřní klima.
Seminář STOP, Praha 1998, s.14-18.
DROZENOVÁ, J.: Vliv návštěvnosti na klima v hlavní
budově Národního muzea. In: Sborník z konzervátorského a restaurátorského semináře konaného ve dnech
16-18. září 2003. Brno 2003, s. 46-48.
DVOŘÁK, M. – KOPECKÁ, I.: Degradační vliv světla
a tepla In: Konzervace a restaurování kulturního dědictví z pohledu mezinárodní etiky, Metodický list. Brno
1995, s. 27 – 43.
Dvořák, M.: Negativní faktory působící na muzejní
a galerijní exponáty. In: Sborník přednášek z odborného semináře konaného ve dnech 6.-8. března 2000
v Národním muzeu, Praha, 2000.
DVOŘÁK, M.: Negativní faktory působící na muzejní
a galerijní exponáty. In: Sborník přednášek z odborného semináře konaného ve dnech 6.-8. března 2000
v Národním muzeu, Praha 2000, s. 19-24.
FÁRA, P.: Vybrané možnosti úpravy klimatu staveb. In:
Památky a vnitřní klima. Seminář STOP, Praha 1998,
s. 11-13.
HOLLEROVÁ, J. – HOLLER, P.: Vybraná rizika pracovního prostředí a pracovních postupů při ochraně
sbírkových fondů. In: Muzejních sbírek hubitelé lítí –
plesnivina, moli ... sborník příspěvků muzeologického
semináře (17.-18. června 1998 Hodonín), Hodonín
1999.
JAKUBEC, P.: Autonomní systémy monitorování prostředí, In: Bezpečnost práce při provádění konzervátorsko-restaurátorských prací, Metodický list. Brno 1996,
s. 34 – 37.
JIRÁSEK, P.: Integrovaný bezpečnostní systém kulturní
instituce. In: Sborník přednášek z odborného semináře konaného ve dnech 6.-8. března 2000 v Národním
muzeu, Praha, 2000.
klimatologie v archivech. In: Metodický list – Muzejní
klimatologie, Brno 1995. s. 22-33.
STŘEŠTÍKOVÁ, M. – ŠIMČÍK, A.: Dokument z Vantaa
– eropská politika preventivní konzervace. In: SKRS,
Brno 2003, s. 49 – 54.
ŠIMČÍK, A.: Preventivní konzervace. In: Restaurování
a ochrana památek, Opava 2002.
ŠIMČÍK, A.: Specifika muzejní konzervace. In: SKRS,
Brno 2004, s. 9-13.
ŠIMČÍK, A.: Teorie a praxe v muzejní konzervaci.
In: Sbírkové předměty v muzeích v přírodě, Rožnov
pod Radhoštěm 2000.
VYKOUKOVÁ, J.: Obalová technika pro kovy . Věstník
Asociace muzeí a galerií České republiky 4, 2000,
s. 20-22.
ZELINGER, J.: Poškození památek vlivem světla a ochrana
proti němu. ZPP 7/2000.
Periodika a sborníky:
V ČR v současnosti nevychází žádný specializovaný
časopis zaměřený na problematiku muzejní konzervace
a restaurování. Jedinými pravidelnými tisky jsou tak pouze výstupy z odborných konferencí a seminářů. Zájemce
o problematiku je odkázán pouze na zahraniční tituly
především Restauro a Studies in Conservation. Doporučit
lze rovněž ukončenou řadu časopisu Arbeitsbläter für
Restauratoren (1968-2000). Okrajově se problematikou
zabývá i Věstník AMG, Zprávy památkové péče, Muzeum
– Muzejní a vlastivědná práce a některé další časopisy
Preventivní konzervace
4
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání
pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
Bibliografie:
Pro získání dalších informací lze využít specializované bibliografie a odborné internetové portály. Publikace
tuzemských autorů shrnuje do roku 2002 Výběrová
bibliografie konzervátorské literatury na stránce conservatorWEB www.fpf.slu.cz/~sim20uh. Ze zahraničních
bibliografií lze doporučit především The International
Bibliographic Data Base on Conservation BCIN na adrese
www.chin.gc.ca a AATA Online na adrese aata.getty.edu.
Další informace lze nalézt na specializovaných portálech
www.icom-cc.org, www.pc-strat.com a www.iccrom.org.
1. Role preventivní
konzervace při ochraně
sbírek v moderním muzeu.
Mezinárodní etické
standardy.
Základní funkce moderního muzea. Ochrana sbírek
v moderním muzeu. Definice cílů – uchování muzeálií ve
stabilním stavu a jejich kvalitnější interpretace, při zachování maximální autenticity. Stav zmraženého rozpadu.
Proces ochrany sbírek: sanační konzervace chrání
materiální podstatu sbírkových předmětů pomocí systému
přímých zásahů stabilizujících jejich fyzický stav. Tyto
zásahy částečně mění charakter předmětů. Preventivní
konzervace usiluje o zajištění ochrany materiální podstaty sbírkových předmětů systémem nepřímých zásahů,
tj. zejména optimalizací podmínek uložení a minimalizací všech rizikových faktorů při práci se sbírkami.
Restaurování muzeálií. Hodnotící kritéria pro muzejní
konzervaci: úspěšnost stabilizace degradačních procesů;
stupeň narušení autenticity (komplexní hodnoty muzeálie); množství nově získaných informací o muzeálii.
Etická pravidla při preventivní a sanační konzervaci
a restaurování v muzeu.
Dokument z Vantaa 2000 – návrh evropské strategie preventivní konzervace.
Strategické okruhy a opatření v oblasti
1- řízení
2- institucionálního plánování
3- vzdělávání
4- přístupu k informacím
5- práce s veřejností
Profesní etický kodex konzervátora-restaurátora ICOM
(1986). Profesní směrnice E. C. C. O. vydaná Evropskou
konfederací organizací konzervátorů-restaurátorů roku
2004. Etický kontrolní seznam konzervátora-restaurátora
(1994, 2005) (Victoria & Albert Museum v Londýně), 16
otázek, které je třeba zodpovědět před zásahem. Dokument
o profesi konzervátora-restaurátora AMG 2011.
Klíčová slova:
ochrana muzeálií, preventivní konzervace, sanační
konzervace, restaurování, cíl zásahu, kvalita zásahu, etické normy, terminologie.
Literatura:
KUBIČKA, R. – ZELINGER, J.: Výkladový slovník malířství, grafiky a restaurátorství. Praha 2004.
STŘEŠTÍKOVÁ, M. – ŠIMČÍK, A.: Dokument z Vantaa –
eropská politika preventivní konzervace. In: SKRS, Brno
2003, s. 49 – 54.
ŠIMČÍK, A.: Preventivní konzervace. In: Restaurování a
ochrana památek, Opava 2002.
ŠIMČÍK, A.: Specifika muzejní konzervace. In: SKRS, Brno
2004, s. 9-13.
WAIDACHER, F.: Príručka všeobecnej muzeológie.
Bratislava 1999, s. 252.
V&A Conservation Department Ethics Checklist (2005).
http://palimpsest.stanford.edu/icom/ethics.html#section1
Preventivní konzervace
5
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání
pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
www.fpf.slu.cz/~sim20uh
http://www.encore.org
http://www.icom-cc.org
Kontrolní otázky:
1. Jaké jsou základní cíle moderního muzea?
2. Vysvětlete pojem „stav zmraženého rozpadu“.
3. Vysvětlete cíle preventivní konzervace.
4. Vysvětlete cíle sanační konzervace.
5. Vysvětlete cíle restaurování.
6 Jaké znáte základní etické kodexy pro oblast ochrany
sbírek?
2. Současná legislativa.
Základní odborná literatura.
Historie oboru. Odborná
sdružení a důležitá
pracoviště v ČR. Ochrana
zdraví při práci se sbírkami.
Základní legislativní normy a doporučení – Zákon
č. 122/2000 sb., o ochraně sbírek muzejní povahy;
Metodický pokyn k provádění některých činností souvisejících s tvorbou sbírek, péčí o sbírky a vývozem sbírkových předmětů do zahraničí (2002); Koncepce účinnější
péče o movité kulturní dědictví v ČR na léta 2003-8 (usnesení vlády ze dne 22. 1. 2003); Metodický pokyn k tvorbě
plánů prevence a ochrany v muzeích a galeriích (2004).
Možnosti získávání finančních prostředků v návaznosti
na legislativu – ISO.
Základní odborná literatura – zahraniční syntézy,
domácí syntézy, dílčí studie, internetové zdroje. Systém
získávání literatury – MVS.
Odborná sdružení a důležitá pracoviště v ČR:
NA Praha – konzervátorsko-restaurátorské pracoviště;
NPÚ Praha – technologická laboratoř; NM Praha – odd.
preventivní konzervace; AÚ AV Praha – konzervátorská
laboratoř; VŠCHT Praha – Ústav pro technologie rest.
památek; Slezská univerzita v Opavě – Konzervátorské
centrum.; Slezské zemské muzeum – Odd. ochrany sbírek; Valašské muzeum v Rožnově p. Radhoštěm – Odd.
péče o sbírky; Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy
– pracoviště konzervace a restaurování; Asociace muzeí
a galerií – KKRP, KBM; STOP; Národní komitét Modrý
štít ad.
Historie úsilí o prosazení zásad preventivní konzervace do praxe v tuzemsku. Vývoj mezinárodních snah
o rozvoj preventivní konzervace: 1970 – z iniciativy
ICCROM jsou zřízeny kurzy PK; 1994 – Teamwork for
Preventive Conservation; 1999 – Preventive Conservation
Survey of European Museums and Services; 1997 –
European Preventive Conservation Strategy Project.
Současné mezinárodní pojekty – iccrom pořádá kurzy
o PK.
Zásady ochrany zdraví při práci se sbírkami.
Kategorizace rizik. Nebezpečí související s kontaminací
muzeálií toxickými látkami. Rizika spojená s kontaktem s plísněmi. Doporučené ochranné pomůcky a jejich
využití.
Klíčová slova:
legislativa, oborové normy, finanční zdroje, literatura,
důležitá pracoviště, vývoj trendů v PK, bezpečnost práce.
Literatura:
HOLLEROVÁ, J. – HOLLER, P.: Vybraná rizika pracovního
prostředí a pracovních postupů při ochraně sbírkových
fondů. In: Muzejních sbírek hubitelé lítí – plesnivina,
moli ... sborník příspěvků muzeologického semináře
(17.-18. června 1998 Hodonín), Hodonín 1999.
JIRÁSEK, P.: Integrovaný bezpečnostní systém kulturní
instituce. In: Sborník přednášek z odborného semináře
Preventivní konzervace
6
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání
pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
konaného ve dnech 6.-8. března 2000 v Národním muzeu,
Praha, 2000.
klimatologie v archivech. In: Metodický list – Muzejní klimatologie, Brno 1995. s. 22-33.
STŘEŠTÍKOVÁ, M. – ŠIMČÍK, A.: Dokument z Vantaa –
eropská politika preventivní konzervace. In: SKRS, Brno
2003, s. 49 – 54.
ŠIMČÍK, A.: Preventivní konzervace. In: Restaurování
a ochrana památek, Opava 2002.
ŠIMČÍK, A.: Specifika muzejní konzervace. In: SKRS, Brno
2004, s. 9-13.
ŠIMČÍK, A.: Teorie a praxe v muzejní konzervaci. In:
Sbírkové předměty v muzeích v přírodě, Rožnov pod
Radhoštěm 2000.
Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy
a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších
novel.
Prováděcí vyhláška č. 275/2000 Sb.
Metodický pokyn k zajišťování správy, evidence a ochrany
sbírek muzejní povahy v muzeích a galeriích zřizovaných
Českou republikou nebo územními samosprávnými celky
(kraji, obcemi) ze dne 4. ledna 2001.
Metodický pokyn k provádění některých činností souvisejících s tvorbou sbírek, péčí o sbírky a vývozem sbírkových
předmětů do zahraničí ze dne 14. října 2002.
Metodický pokyn k tvorbě plánů prevence a ochrany v muzeích a galeriích (2004).
www.aata.getty.edu
www.chin.gc.ca
Kontrolní otázky:
1. Stručně charakterizujte současné legislativní normy
vztahující se k ochraně sbírek muzejní povahy.
2. Z jakých zdrojů lze vycházet při čerpání informací
o problematice preventivní konzervace?
3. Která tuzemská pracoviště mohou poskytnout kvalitní
odbornou pomoc v otázkách souvisejících s preventivní konzervací?
4. Popište vývoj snah o prosazení preventivní konzervace
při ochraně sbírek v zahraničí a ČR. Vysvětlete cíle
současných mezinárodních projektů.
5. Charakterizujte zdravotní rizika ohrožující personál či
návštěvníky. Navrhněte i postupy k jejich eliminaci.
3. Účinky teploty a vlhkosti
na sbírkové materiály
Účinky teploty na sbírkové materiály. Vztah teploty k různým dějům.
Změny rychlosti chemických reakcí.
Materiály s různou tepelnou roztažností. Vliv teplotních změn na úroveň
RV. Poškození sbírkových předmětů
v souvislosti s vysokou, nízkou a kolísající teplotou. Zásady měření teploty
vzduchu a materiálů. Typy měřidel
– kapalinové, bimetalové, elektronické. Infračervené
kamery. Obecná doporučení pro materiály muzejních sbírkových předmětů. Význam stability podmínek. Materiály
se specifickými nároky na teplotu. Metody regulace teploty
– dočasná a trvalá opatření. Zásady vytápění, ochlazování
a izolace objektů. Dokumentace zásahu.
Účinky vlhkosti na sbírkové materiály. Vlhkost ovlivňuje řadu fyzikálních, chemických i biologických procesů
v materiálech sbírkových předmětů. Základní pojmy
– absolutní vlhkost [g/m3], relativní vlhkost [%], rosný
bod [°C], bod ojínění [°C], vlhkost materiálu. Poškození
sbírkových předmětů v souvislosti s vysokou, nízkou
a kolísající RV. Příčiny výkyvů RV. Měření RV – indikační papírky, vlasové termohygrometry nebo termohygrografy, digitální termohygrometry nebo termohygrografy,
psychrometry, autonomní měřící sondy zaznamenávající
data do vlastní paměti (data-logger), nebo propojené
(pevnými vodiči či radiovým signálem) přímo s řídícím
Preventivní konzervace
7
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání
pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
počítačem. Zásady pro správný monitoring RV. Kalibrace
měřidel. Regulace nevhodné úrovně RV – dočasná a trvalá
opatření. Materiály a zařízení pro klimatizování vitrín
a depotních skříní. Minerální a organické vlhkostní pufry.
Chování pufrů a muzeálií z organických materiálů při
měnící se teplotě. Miniklimatizační jednotky, zařízení pro
udržení konstantní vlhkosti. Klimatizování vitrín a depotních skříní v praxi. Limity pasivní klimatizace. Výpočty
pro aplikaci pufrů. Klima budovy – tepelná pohoda
a potřeba čerstvého vzduchu.
Obecná doporučení pro materiály muzejních sbírkových předmětů. Dokumentace zásahu.
Klíčová slova:
teplota, vlhkost, poškození materiálů, monitoring
a regulace, dokumentace.
Literatura:
ČERVENÁK, J.: Prvky ovlivňující optimální parametry mikroklimatu památek. In: Památky a vnitřní klima. Seminář
STOP, Praha 1998, s.14-18.
DROZENOVÁ, J.: Vliv návštěvnosti na klima v hlavní budově Národního muzea. In: Sborník z konzervátorského
a restaurátorského semináře konaného ve dnech 16-18.
září 2003. Brno 2003, s. 46 – 48.
DVOŘÁK, M.: Negativní faktory působící na muzejní a galerijní exponáty. In: Sborník přednášek z odborného semináře konaného ve dnech 6.-8. března 2000 v Národním
muzeu, Praha 2000, s. 19-24.
FÁRA, P.: Vybrané možnosti úpravy klimatu staveb. In:
Památky a vnitřní klima. Seminář STOP, Praha 1998,
s. 11-13.
HILBERT, S. H.: Sammlungsgut in Sicherheit. Berlin 2002,
554 s.
JAKUBEC, P.: Autonomní systémy monitorování prostředí, In: Bezpečnost práce při provádění konzervátorsko-restaurátorských prací, Metodický list. Brno 1996,
s. 34 – 37.
KOESLING, V.: Vom Feuerstein zum Bakelit. Berlin 1999.
Kol.: Preventivní ochrana sbírkových předmětů, Praha 2000,
68 s.
KOPECKÁ, I. a kol.: Preventivní péče o historické objekty
a sbírky v nich uložené. SÚPP, Praha 2002, 106 s.
KOPECKÁ, I.-NEJEDLÝ, V.: Průzkum historických materiálů. Praha 2005.
KUBIČKA, R. – ZELINGER, J.: Výkladový slovník malířství, grafiky a restaurátorství. Praha 2004.
KÜHN, H.: Erhaltung und Pflege von Kunstwerken. München
2001, 607s.
STRAKA, R. Preventivní péče. In ĎUROVIČ, M. a kol.:
Restaurování a konzervování archiválií a knih. Praha
2002, s. 79 – 198.
THOMSON, G.: The Museum Enviroment. Oxford 2002,
293 s.
Kontrolní otázky:
1. Jaká poškození souvisí s nevhodnou úrovní teploty?
2. K čemu slouží infračervená kamera?
3. Jak lze zabránit prudkým výkyvům teploty v depozitáři?
4. Jaké znáte zdroje vzdušné vlhkosti?
5. Co je absolutní vlhkost, relativní vlhkost a rosný bod?
6. Co je třeba provést, aby se udržela konstantní RV 50%
ve vitríně o objemu 1 m3 zahřáté z 18 °C na 24 °C?
7. Jaký je maximální možný výkyv úrovně RV za 24 h?
8. Čím lze měřit RV?
9. Jak můžeme regulovat RV v interiérech muzeí.
Preventivní konzervace
8
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání
pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
4. Účinky optického záření
na sbírkové materiály
Optické záření a lidské oko. Škodlivé účinky optického záření a přípustné osvětlení. Degradační faktory – intenzita osvětlení, vlnová délka dopadajícího světla, celková
expozice, charakter materiálu a jeho aktuální stav. Příklady
poškození materiálů optickým zářením. Klasifikace materiálů – hledisko intenzity osvětlení doba expozice (vztažena
na dobu jednoho roku). Doporučené hodnoty světelné
expozice dle ISO R 105 (Blue Wool Standards). Právě
registrovatelné vyblednutí (JNF – just noticeable fade).
Zdroje světla. Žárovky, halogenové lampy, zářivky,
kompaktní zářivky, výbojky, světelné diody (LED) ad.
Osvětlení v muzeu. Denní světlo. Umělé osvětlení – osvětlovací systémy. Osvětlení vitrín. Speciální typy osvětlení
– osvětlení optickými kabely.
Ochrana před optickým zářením. Ochrana před venkovním a vnitřním optickým zářením. Úprava světelných
zdrojů. Speciální ochrana sbírkových předmětů.
Monitoring optického záření. VIS, UV, IR záření.
Kolorimetrie. Typy měřících přístrojů a pomůcek a jejich správné používání. Luxmetry, UV-metry, aktinometry resp. světelné dozimetry typu – Light Check (Ultra,
Sensitive). LCU (0-120000 lx.h) a LCS (60000-400000
lx.h) pro oblast velmi nízkých světelných expozic od 0 do
400 klx.h/rok.
Problematika odrazu světla. Antireflexní materiály.
Obecná doporučení pro materiály muzejních sbírkových předmětů. Dokumentace zásahu.
Klíčová slova:
optické záření, zdroje, poškozování materiálů, monitoring, ochrana před zářením, dokumentace.
Literatura:
DVOŘÁK, M.: Negativní faktory působící na muzejní
a galerijní exponáty. In: Sborník přednášek z odbor-
ného semináře konaného ve dnech 6.-8. března 2000
v Národním muzeu, Praha 2000, s. 19-24.
HILBERT, S. H.: Sammlungsgut in Sicherheit. Berlin 2002,
554 s.
KOESLING, V.: Vom Feuerstein zum Bakelit. Berlin 1999.
Kol.: Preventivní ochrana sbírkových předmětů, Praha 2000,
68 s.
KOPECKÁ, I. a kol.: Preventivní péče o historické objekty
a sbírky v nich uložené. SÚPP, Praha 2002, 106 s.
KOPECKÁ, I.-NEJEDLÝ, V.: Průzkum historických materiálů. Praha 2005.
KUBIČKA, R. – ZELINGER, J.: Výkladový slovník malířství, grafiky a restaurátorství. Praha 2004.
KÜHN, H.: Erhaltung und Pflege von Kunstwerken. München
2001, 607s.
STRAKA, R. Preventivní péče. In ĎUROVIČ, M. a kol.:
Restaurování a konzervování archiválií a knih. Praha
2002, s. 79 – 198.
THOMSON, G.: The Museum Enviroment. Oxford 2002,
293 s.
ZELINGER, J.: Poškození památek vlivem světla a ochrana
proti němu. ZPP 7/2000.
Kontrolní otázky:
1. Co rozumíme pod pojmem „optické záření“?
Charakterizujte i intervaly vlnových délek.
2. Vyjmenujte základní typy umělých osvětlovacích
zdrojů využívaných v muzeích. Charakterizujte jejich
typické vlastnosti.
3. Vysvětlete proč je při osvětlování muzeálií dávána
přednost umělému světlu. Jaká jsou omezení při využití
umělého světla?
4. Vyjmenujte typy UV záření. Uveďte jaký vliv má na
spektrum UV ozónová vrstva a vrstva skla.
5. K čemu se při ochraně sbírek využívá tzv. roční poškozující expozice?
6. Čím měříme základní charakteristiky UV, VIS a IR
záření?
Preventivní konzervace
9
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání
pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
7. Do jakých kategorií dělíme materiály dle jejich citlivosti vůči světlu?
8. Jak lze snížit úroveň UV záření v interiérech?
5. Účinky pevných,
kapalných a plynných
nečistot na sbírkové
materiály
Vzdušné polutanty, původ, podstata škodlivých účinků. Účinky pevných, kapalných a plynných nečistot na
sbírkové materiály. Chemické látky pronikající z vnějšího
prostředí a látky uvolňující se v interiérech.
Škodliviny z vnějšího prostředí – ozón, oxidy síry, oxidy dusíku, prachové částice, chloridy, peroxidy.
Škodliviny z interiéru – nízkomolekulární těkavé
organické sloučeniny (VOC) – formaldehyd, acetaldehyd,
kyselina mravenčí a octová, sulfan (sirovodík), biocidní
látky, lidský pot.
Monitoring polutantů - stacionární stanice ČHMÚ
(AIM), mobilní měřící vozy (Horiba), pasivní samplery,
chemické testy (Beilsteinův, azidový, Oddyho apod.).
Testování mobiliáře a stavebních materiálů na emisivitu.
Ochrana před účinky škodlivin. Metody čištění vzduchu –
suché a vodní filtry.
Klíčová slova:
polutanty, poškozování materiálů, monitoring, emisivita materiálů, ochrana před polutanty, ideální vitrína,
dokumentace.
Literatura:
HILBERT, S. H.: Sammlungsgut in Sicherheit. Berlin 2002,
554 s.
KOESLING, V.: Vom Feuerstein zum Bakelit. Berlin 1999.
KOPECKÁ, I. a kol.: Preventivní péče o historické objekty
a sbírky v nich uložené. SÚPP, Praha 2002, 106 s.
KUBIČKA, R. – ZELINGER, J.: Výkladový slovník malířství, grafiky a restaurátorství. Praha 2004.
KÜHN, H.: Erhaltung und Pflege von Kunstwerken. München
2001, 607s.
STRAKA, R. Preventivní péče. In ĎUROVIČ, M. a kol.:
Restaurování a konzervování archiválií a knih. Praha
2002, s. 79 – 198.
Kontrolní otázky:
1. Uveďte základní vnitřní polutanty včetně zdrojů.
Co znamená zkratka VOC?
2. Uveďte základní vnější polutanty včetně zdrojů.
3. Zdůvodněte vysokou nebezpečnost prachu a potu
v souvislosti s degradací sbírkových předmětů.
4. Jaké znáte systémy pro monitoring polutantů
v muzeu?
5. Popiště postup Oddyho testu, Beilsteinova testu a testu
na důkaz formaldehydu kyselinou chromotropovou.
6. Jak lze snížit množství polutantů v interiéru (obecně)?
Sorbenty pro zachytávání škodlivin:
- aktivní uhlí, Purafil
- silikagel, Aktivton, molekulová síta
- ochrana stříbra
Větrání a prach, filtrační zařízení.
Parametry tzv. ideální vitríny. Obecná doporučení pro
materiály muzejních sbírkových předmětů. Dokumentace
zásahu.
Preventivní konzervace
10
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání
pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
6. Příčiny a důsledky
biologického napadení
sbírkových materiálů.
Působení člověka.
Základní typy materiálů sbírkových předmětů ohrožené biologickým napadením. Dřevo, papír, textil, pergamen,
usně a další materiály organického původu. Specifická
rizika pro plasty a anorganické materiály.
Příčiny biologického napadení sbírkových materiálů.
Základní typy napadení muzejních sbírek.
Stručná charakteristika mikroorganizmů. Bakterie,
řasy, lišejníky, plísně a houby. Vlastnosti plísní. Životní
podmínky pro růst plísní. Metody detekce plísní. Metodika
odběru vzorků pro analýzu přítomnosti plísní na materiálech a ve vzduchu. Možnosti analýzy odebraných vzorků
– kultivace, fluorescenční mikroskopie. Vliv na materiály.
Vlastnosti hub. Životní podmínky pro růst hub. Průkaz
napadení houbami.
Vlastnosti hmyzu – rybenky, pisivky, švábi, červotočovití, vrtavci, kožojedovití, rušníci, molovití. Životní podmínky vhodné pro hmyz. Identifikace napadení hmyzem.
Specifika napadení sbírek hlodavci a ptáky. Zásady
průzkumu biologického napadení. Možnosti okamžité
analýzy. Zdroje nákazy.
Zdroje nákazy. Preventivní ochranná opatření. Kontrola
účinnosti opatření. Dezinfekce materiálů. Negativní vliv chemických látek na stav materiálu. Výhody preventivní péče.
Účinky a možnosti aplikace alkoholů, derivátů fenolu,
formaldehydu, etylenoxidu, kvartérních amoniových solí,
anorganických solí apod. Dezinsekce materiálů – mechanická, fyzikální, chemická, speciální. Výhody netoxických
fyzikálních metod. Specifika chemických metod – kapalné
insekticidy, fumiganty. Možnosti využití bezkyslíkových
atmosfér k šetrné likvidaci hmyzu. Přehled prostředků
a technologií dostupných v ČR. Specializovaná pracoviště.
Praktické příklady aplikace toxických i netoxických
metod při ochraně sbírkových předmětů. Obecná doporučení pro materiály muzejních sbírkových předmětů.
Dokumentace zásahu.
Specifické vlivy člověka na kvalitu ochrany sbírek.
Možná opatření ke zvýšení ochrany sbírek.
Klíčová slova:
biodegradace, mikroorganismy, hmyz, poškozování materiálů, monitoring, likvidace bionapadení, vliv
člověka.
Literatura:
BACÍLKOVÁ, B.: Biologická degradace materiálu. Učební
text, Litomyšl 1996.
HILBERT, S. H.: Sammlungsgut in Sicherheit. Berlin 2002,
554 s.
KOESLING, V.: Vom Feuerstein zum Bakelit. Berlin 1999.
Kol.: Preventivní ochrana sbírkových předmětů, Praha 2000,
68 s.
KOPECKÁ, I. a kol.: Preventivní péče o historické objekty
a sbírky v nich uložené. SÚPP, Praha 2002, 106 s.
KOPECKÁ, I.-NEJEDLÝ, V.: Průzkum historických materiálů. Praha 2005.
KUBIČKA, R. – ZELINGER, J.: Výkladový slovník malířství, grafiky a restaurátorství. Praha 2004.
KÜHN, H.: Erhaltung und Pflege von Kunstwerken. München
2001, 607s.
STRAKA, R. Preventivní péče. In ĎUROVIČ, M. a kol.:
Restaurování a konzervování archiválií a knih. Praha
2002, s. 79 – 198.
Kontrolní otázky:
1. Které materiály sbírkových předmětů jsou nejčastěji
ohrožovány biologickým napadením? Uveďte i charakter poškození.
2. Vyjmenujte základní druhy škodlivých mikroorganismů.
3. Vyjmenujte základní druhy škodlivého hmyzu.
Preventivní konzervace
11
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání
pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
4. Jaká specifika jsou typická pro napadení sbírek ptáky
a hlodavci?
5. Popište metody sanace bionapadení včetně jejich
výhod a nevýhod.
6. Jaká znáte pracoviště, která jsou schopna provést ošetření sbírek, případně poskytnout informace o vhodném
postupu sanace?
7. Ochrana sbírek při
prezentaci, deponování
a transportu
Zásady ochrany muzeálií uvnitř i vně muzea. Nároky
na prostory pro sbírkové předměty – zajištění bezpečnosti
a vhodného mikroklimatického prostředí.
Prostory musí být: čisté, větrané, s vhodnou teplotou
a RV, bez přímého osvětlení, bez vibrací, nesmí být průchozí, nesmí být umístěny vedle zařízení, které mohou
svou činností narušit optimální podmínky (výkyvy teploty,
polutanty atd.), musí mít kvalitní zabezpečení (proti krádeži, vandalismu, živelným pohromám). Budovy
(depozitáře i expozice) by měly mít minimálně tři tzv.
perimetry např. hranice pozemku, obvodové zdivo budovy, oddělení veřejných a neveřejných částí budovy.
Je vhodné tyto systémy multiplikovat.
Klimatická charakteristika depozitáře. Nezbytnost
soustavného monitoringu důležitých parametrů a jejich
udržení na vhodné úrovni bez náhlých změn. Podmínky
pro konkrétní předmět lze v nevyhovujícím depozitáři
dočasně upravit krátkodobými opatřeními. Specifika přirozené a umělé klimatizace.
Výhody monomateriálového ukládání sbírek. Parametry
pro společné ukládání sbírek z různých materiálů.
Materiály pro vnitřní vybavení depozitáře – podlahy
(hladké, beze spár, neemitující škodliviny, snadno udr-
žovatelné (kámen, kamenina, lité betonové stěrky-modifikované bezprašné apod.); nátěry stěn: minerálního
charakteru (silikátové), prodyšné, neklížené, bez PVAC
a polyakrylátových disperzí.
Typologie ukládacího mobiliáře. Ideální vitrína.
Materiály vhodné pro mobiliář: eloxovaný Al, měkké dřevo bez povrchové úpravy, nerezová ocel nebo ocel natřená
kvalitním nátěrem (vypalovacím). Materiály nevhodné:
dřevotřísky, tvrdá dřeva, některé syntetické polymery
(PVC) a textilie apod.
Údržba muzejních interiérů. Zásady pravidelného úklidu – vysávání prachu, vytírání podlah apod.
Transport sbírek. Průzkum klimatických podmínek,
kterým bude předmět vystaven.
Pasivní a aktivní ochrana předmětů. Balení sbírek –
pracovní postup a zásady manipulace s obaly. Dopravní
prostředky. Bezpečnost při transportu .
Klíčová slova:
sbírky – deponování, prezentace, transport, mobiliář,
klima budovy, transport.
Literatura:
HILBERT, S. H.: Sammlungsgut in Sicherheit. Berlin 2002,
554 s.
KOESLING, V.: Vom Feuerstein zum Bakelit. Berlin 1999.
Kol.: Preventivní ochrana sbírkových předmětů, Praha 2000,
68 s.
Kol.: Rukověť péče o papírové sbírkové předměty. Praha
2003.
KOPECKÁ, I. a kol.: Preventivní péče o historické objekty
a sbírky v nich uložené. SÚPP, Praha 2002, 106 s.
KUBIČKA, R. – ZELINGER, J.: Výkladový slovník malířství, grafiky a restaurátorství. Praha 2004.
KÜHN, H.: Erhaltung und Pflege von Kunstwerken. München
2001, 607s.
STRAKA, R. Preventivní péče. In ĎUROVIČ, M. a kol.:
Restaurování a konzervování archiválií a knih. Praha
2002, s. 79 – 198.
Preventivní konzervace
12
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání
pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
Kontrolní otázky:
1. Charakterizujte optimální muzejní depozitář.
2. Jaké jsou podmínky pro společné ukládání muzeálií
z různých materiálů?
3. Které materiály jsou nevhodné pro výrobu muzejního
mobiliáře?
4. Vysvětlete rozdíly mezi přirozenou a umělou klimatizací.
5. Charakterizujte „ideální vitrínu“.
6. Které dopravní prostředky jsou vhodné pro přepravu
muzeálií?
7. Popište metody a prostředky vhodné k pasivní a aktivní
ochraně muzeálií při transportu.
8. Specifika preventivní
ochrany sbírkových
předmětů dle jejich
materiálové podstaty
Specifika ochrany kovů. Doporučení k uložení – monomateriálový depozitář, stabilní klima RV a T, důvody pro
omezení osvětlení, monitoring nebezpečných polutantů
(oxidy síry, dusíku, sulfan, chloridy, aldehydy a org. kyseliny, pot ad.); používání antikorozních obalů; používání
sorbentů vlhkosti; vhodný mobiliář; zajištění proti pádu,
opatření ke snadné manipulaci ; zabránění doteku dvou
kovů s rozdílným potenciálem. Manipulace – bavlněné
rukavice, zajistit odnímatelné části, vyvarovat se náhlého
výkyvu teploty. Balení – používat dostatečně mechanicky odolné obaly z neagresivních materiálů. Transport –
ochránit předměty před vibracemi a změnou klimatických
podmínek
Specifika ochrany keramiky a skla. Doporučení
k uložení – stabilní klima, RV a T, specifika glazovaných
materiálů a skla oproti keramice bez glazury, při vystavo-
vání ochrana před silným osvětlením, používání sorbentů
vlhkosti; vhodný mobiliář, zásady manipulace (protiskluzové rukavice), pozor na poškrábání. Balení – samostatně
ve vhodném obalu. Transport – ochránit předměty před
vibracemi a prudkou změnou klimatických podmínek.
Specifika ochrany kamene. Doporučení k uložení
– vhodná RV a T, závislost doporučení RV a T na obsahu
potenciálně škodlivých solí v kameni, ochrana před polutanty, pozor na vodorozpustné soli. Geologický materiál –
ukládat do prachotěsných obalů, udržovat nízkou hladinu
osvětlení a UV záření, chránit před vibracemi, termocitlivé
materiály uchovávat při vhodné teplotě, u radioaktivních
materiálů zajistit vhodné odstínění.
Manipulace – velmi opatrně, při práci s geologickými
sbírkami je nutno přihlédnout ke specifikům příslušných
materiálů. Balení – samostatně ve vhodném, dostatečně
pevném obalu. Transport – ochránit předměty před vibracemi a prudkou změnou klimatických podmínek.
Speciální příklady materiálů. Konkrétní situace z praxe a jejich řešení.
Klíčová slova:
ochrana při deponování, ochrana při prezentaci, doporučení pro kovy, keramiku, sklo a kámen
Literatura:
HILBERT, S. H.: Sammlungsgut in Sicherheit. Berlin 2002,
554 s.
KOESLING, V.: Vom Feuerstein zum Bakelit. Berlin 1999.
Kol.: Preventivní ochrana sbírkových předmětů, Praha 2000,
68 s.
Kol.: Rukověť péče o papírové sbírkové předměty. Praha
2003.
KOPECKÁ, I. a kol.: Preventivní péče o historické objekty
a sbírky v nich uložené. SÚPP, Praha 2002, 106 s.
KOPECKÁ, I.-NEJEDLÝ, V.: Průzkum historických materiálů. Praha 2005.
KUBIČKA, R. – ZELINGER, J.: Výkladový slovník malířství, grafiky a restaurátorství. Praha 2004.
Preventivní konzervace
13
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání
pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
KÜHN, H.: Erhaltung und Pflege von Kunstwerken. München
2001, 607s.
STRAKA, R. Preventivní péče. In ĎUROVIČ, M. a kol.:
Restaurování a konzervování archiválií a knih. Praha
2002, s. 79 – 198.
THOMSON, G.: The Museum Enviroment. Oxford 2002,
293 s.
Kontrolní otázky:
1. Charakterizujte optimální podmínky pro
z kovů při prezentaci a v depozitáři.
2. Charakterizujte optimální podmínky pro
z keramiky při prezentaci a v depozitáři.
3. Charakterizujte optimální podmínky pro
ze skla při prezentaci a v depozitáři.
4. Charakterizujte optimální podmínky pro
z kamene při prezentaci a v depozitáři.
předměty
předměty
předměty
předměty
9. Specifika preventivní
ochrany sbírkových
předmětů dle jejich
materiálové podstaty
Specifika ochrany dřeva. Doporučení k uložení –
vhodná RV, stabilita podmínek, ochrana před viditelným
světlem a UV zářením, ochrana před biologickým napadením, ochrana před prachem. Manipulace – šetrná manipulace, používat bavlněné rukavice. Balení – samostatně
do pevného obalu s měkkou výplní. Transport – ochránit
předměty před vibracemi, náhlou změnou klimatických
podmínek a biologickým napadením.
Specifika ochrany papíru. Doporučení k uložení –
ochrana před viditelným a UV zářením, vhodná RV a T –
stabilita podmínek, ochrana před biologickým napadením,
ochrana před prachem a plynnými polutanty, vystavování
pouze krátkodobě – osvit jen v přítomnosti návštěvníka.
Specifika historických knižních vazeb. Manipulace –
šetrná manipulace, rukavice, pomocné obaly, „V“ bloky.
Balení – tisky a podobný materiál musí být opatřeny
podložkami, baleny do nekyselého hedvábného papíru,
knihy je vhodné balit do lepenkových pouzder. Transport
– ochránit předměty před náhlou změnou klimatických
podmínek a biologickým napadením, nejlépe v klimatizovaných bednách či kontejnerech.
Specifika ochrany textilu a usní. Doporučení k uložení – ochrana před viditelným a UV zářením, vhodná RV
a T – stabilita podmínek, ochrana před biologickým
napadením, ochrana před prachem a plynnými polutanty,
omezení vystavování. Manipulace – šetrná manipulace,
textilie by měly být přenášeny v krabicích, na podložce,
nebo navinuty v tenké vrstvě na trubicích, usně v krabicích a obalech (nepřehýbat), používat bavlněné rukavice.
Balení – nekyselý papír, dutinky, podložky z nekyselé
lepenky, krabice, hladká dřevěná ramínka. Nevhodné materiály. Transport – v horizontální poloze, zajištěny proti
posunutí, v krabicích s vhodnou výplní, ochránit předměty
před náhlou změnou klimatických podmínek a biologickým napadením.
Specifika ochrany fotomateriálů. Doporučení k uložení – u většiny materiálů je nutné dodržovat vhodnou RV
a nízkou teplotu – vždy identifikovat typ fotomateriálu!
Chránit před biologickým napadením, světelným a UV
zářením; chránit před prachem a plynnými polutanty.
Manipulace – šetrná manipulace, používat bavlněné
rukavice. Balení – materiál by měl být uložen v krabicích
a zabalen dle typu. Transport – zajistit ochranu před mechanickým poškozením, v krabicích s vhodnou výplní,
ochránit předměty před náhlou změnou klimatických
podmínek, biologickým napadením a zejména polutanty.
Speciální příklady materiálů. Konkrétní situace z praxe
a jejich řešení.
Preventivní konzervace
14
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání
pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
Klíčová slova:
ochrana při deponování, ochrana při prezentaci, doporučení pro dřevo, textil, usně, fotomateriály.
Literatura:
BACÍLKOVÁ, B.: Biologická degradace materiálu. Učební
text, Litomyšl 1996.
HILBERT, S. H.: Sammlungsgut in Sicherheit. Berlin 2002,
554 s.
Kol.: Preventivní ochrana sbírkových předmětů, Praha 2000,
68 s.
Kol.: Rukověť péče o papírové sbírkové předměty. Praha 2003.
KOPECKÁ, I. a kol.: Preventivní péče o historické objekty
a sbírky v nich uložené. SÚPP, Praha 2002, 106 s.
KOPECKÁ, I.-NEJEDLÝ, V.: Průzkum historických materiálů. Praha 2005.
KUBIČKA, R. – ZELINGER, J.: Výkladový slovník malířství, grafiky a restaurátorství. Praha 2004.
KÜHN, H.: Erhaltung und Pflege von Kunstwerken. München
2001, 607s.
STRAKA, R. Preventivní péče. In ĎUROVIČ, M. a kol.:
Restaurování a konzervování archiválií a knih. Praha
2002, s. 79 – 198.
THOMSON, G.: The Museum Enviroment. Oxford 2002,
293 s.
Kontrolní otázky:
1. Charakterizujte optimální podmínky pro předměty ze
dřeva při prezentaci a v depozitáři.
5. Charakterizujte optimální podmínky pro předměty
z papíru při prezentaci a v depozitáři.
6. Charakterizujte optimální podmínky pro předměty
z textilu při prezentaci a v depozitáři.
7. Charakterizujte optimální podmínky pro předměty
z usní při prezentaci a v depozitáři.
8. Charakterizujte optimální podmínky pro předměty
z pergamenu při prezentaci a v depozitáři.
9. Charakterizujte optimální podmínky pro fotomateriál
při prezentaci a v depozitáři.
10. Ochrana sbírek
v krizových situacích
Základní typy ohrožení. Přírodní vlivy – požáry,
povodně, vichřice, zemětřesení, biologické napadení.
Antropogenní vlivy – selhání techniky a mimořádná ohrožení (poškození technického zařízení, inženýrských sítí,
poškození budov, průmyslové havárie, smogové situace,
dopravní nehody); – lidský činitel (kriminální činy /krádeže,
vandalismus/, ozbrojené konflikty a terorismus).
Krizové řízení státu a instituce. Ústřední krizový štáb.
Integrovaný záchranný systém. Krizový štáb kulturní instituce (KŠ) a jeho činnost – analýza a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, realizace a kontrola činností,
prováděných v souvislosti s řešením mimořádné události.
Personální skladba KŠ. Základní činnosti KŠ – preventivní
práce, role při řešení krizové situace-záchranné a likvidační
práce.
Bezpečnostní dokumentace kulturní instituce. Analýza
rizik a jejich prevence – vnější a vnitřní rizika. Krizový
plán kulturní instituce. Plán ochrany osob a majetku kulturní instituce. Bezpečnostní systém kulturní instituce –
systém evidence a dokumentace majetku , systém fyzické
ostrahy , soustava mechanických bariér, elektronické
zabezpečovací systémy. Specifika požární ochrany kulturní
instituce.
Činnost KŠ při povodni – před zaplavením, při záplavě
a po opadnutí vody. Zásady ošetření materiálu po zaplavení. Základní vybavení – osobní ochranné pomůcky,
pomocný materiál a vybavení
Klíčová slova:
krizové situace, přírodní a antropogenní vlivy, krizový
štáb, plán prevence, bezpečnost kulturní instituce, postup
při zaplavení instituce.
Preventivní konzervace
15
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání
pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
Literatura:
HILBERT, S. H.: Sammlungsgut in Sicherheit. Berlin 2002,
554 s.
JIRÁSEK, P.: Příručka k požární ochraně kulturních institucí.
Brno 1999, 39 s.
Kolečko první pomoci a záchranných prací. Ćeský komitét
Modrý štít, Český výbor ICOM, AMG ČR, Praha 2004.
KOPECKÁ, I. a kol.: Preventivní péče o historické objekty
a sbírky v nich uložené. SÚPP, Praha 2002, 106 s.
KUBIČKA, R. – ZELINGER, J.: Výkladový slovník malířství, grafiky a restaurátorství. Praha 2004.
STRAKA, R. Preventivní péče. In ĎUROVIČ, M. a kol.:
Restaurování a konzervování archiválií a knih. Praha
2002, s. 79 – 198.
WAIDACHER, F.: Príručka všeobecnej muzeológie. Bratislava
1999.
Kontrolní otázky:
1. Jaké znáte základní příčiny krizových situací v muzeu?
Vyjmenujte přírodní i antropogenní faktory.
2. Charakterizujte strukturu a činnost Ústředního krizového štábu.
3. Charakterizujte strukturu a činnost Integrovaného záchranného systému.
4. Charakterizujte strukturu a činnost Krizového štábu
kulturní instituce. Specifikujte rozdíly mezi činností
preventivní a úkoly při řešení krizové situace.
5. Popište strukturu Krizového plánu kulturní instituce.
6. Jakými metodami lze zvýšit úroveň bezpečnosti kulturní instituce?
7. Stručně charakterizujte základní aktivity nezbytné
při ochraně sbírek před zatopením, respektive po
zaplavení.
11. Využívání substitutů
jako možnost ochrany
sbírek. Specifika využití
standardních a digitálních
kopií originálů.
Důvody využití substitutů při ochraně ohrožených
sbírkových předmětů. Etická pravidla pro využívání substitutů. Tradiční postupy tvorba kopií. Obrazová dokumentace, tvorbou trojrozměrných napodobenin. Výhody
a nevýhody tradičních metod.
Možnosti využití digitalizace při ochraně kulturního
dědictví. Klady a zápory digitalizace sbírkových předmětů. Specifika digitalizace dvourozměrných předmětů.
Projekty digitalizace písemných památek. Činnost Národní
knihovny ČR na poli digitalizace. Vybrané projekty –
Manuscriptorum, virtuální badatelské prostředí pro oblast
historických fondů. Příprava dokumentů a tvorba metadat.
Standardy pro digitalizaci. Systémy a formáty pro ukládání dat. Zálohování nasnímaných dat na nedigitální média
– hybridní technologie. Porovnání digitalizace a mikrofilmování. Opodstatnění obou systémů. Typy archivních
médií – mikrofiše a digitalizovaná data. Současné systémy
krátkodobého a dlouhodobého uchovávání elektronických
dat – magnetopáskové robotické knihovny, CD-R, DVD
apod.
Zásady koordinace a institucionální spolupráce při
tvorbě virtuálních kopií. Pracovní skupina CASLIN pro
ochranné reformátování. Národní program ochranného
mikrofilmování a digitálního zpřístupňování dokumentů
ohrožených degradací kyselého papíru Kramerius (1997).
Pokusy o digitalizaci trojrozměrných sbírkových předmětů. Projekt „Kulturní dědictví pro všechny“. Základní
požadavky na digitální záznam – splnění zástupné funkce
při prezentaci, schopnost tiskové reprodukce. Současné
problémy s digitální dokumentací sbírkových předmětů.
Preventivní konzervace
16
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání
pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
Možné perspektivy – využití laserových 3D scannerů.
Možnosti virtuální rekonstrukce poškozených sbírkových předmětů (2D, 3D) a jejich využití. Výměna a zpřístupňování dat přes internet.
Klíčová slova:
substituty, výroba kopií, fotodokumentace, digitalizace, projekty digitalizace KD, virtuální restaurování,
výměna dat.
Literatura:
Adolf, S. – Barnes, M.: 3D-Nahbereichscanning für die
Denkmalpflege. Restauro 2006, č. 8, s. 484-6.
Horn, F.: Digitale Bildverarbeitung als ein Werkzeug der
preväntiven Konservierung. München 2003.
http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=weba_digitalizace.htm
STRAKA, R. Preventivní péče. In ĎUROVIČ, M. a kol.:
Restaurování a konzervování archiválií a knih. Praha
2002, s. 79 – 198.
KUBIČKA, R. – ZELINGER, J.: Výkladový slovník malířství, grafiky a restaurátorství. Praha 2004.
WAIDACHER, F.: Príručka všeobecnej muzeológie.
Bratislava 1999.
12. Indikátory efektivnosti
PK v muzeu
Význam hodnocení kvality opatření v oblasti preventivní konzervace v muzeu. Systém tzv. Indikátorů efektivnosti PK v muzeu vyvinutý pod záštitou ICROM.
Základní struktura:
- základní rámec práce muzea – rovina obecných a institucionálních norem;
- finance – plánování rozpočtu na ochranu sbírek, získávání prostředků;
- vzdělávání – personálu v oblasti PK (management,
konz-rest., kurátoři, průvodci, tech. personál apod.),
PK v náplni práce, Krizový štáb KI apod.;
- sbírky – evidence, kvalita uložení, kontrola stavu sbírek, kategorizace sbírek apod.;
- budova – průběžné úsilí o zkvalitnění budov, kontrola
budov, dostatek vhodných prostor a jejich využívání
pro určené cíle, kapacita pro další akvizice;
- prostředí – optimalizace dislokace sbírek, monitoring
a regulace mikroklimatu, rozvojové plány;
- komunikace – sdělování informací o PK pro personál
i laiky, navazování kontaktů, sponzoring.
Kontrolní otázky:
1. Proč je v některých případech nezbytné nahradit originální muzeálie substituty?
2. Stručně charakterizujte metody pořizování kopií.
3. Jaké spatřujete zásadní rozdíly mezi kopírováním písemných památek a trojrozměrných muzeálií?
4. Které instituce v tuzemsku se dlouhodobě věnují tvorbě
metadat?
5. Stručně popište zásady digitalizace trojrozměrných
artefaktů.
6. K čemu lze využít tzv. digitální rekonstrukci?
Vyhodnocení systému otázek – základní typy výsledků.
Doporučení pro další postup. Zásady koncipování zprávy
o výsledku analýzy.
Systémy opatření v oblasti PK ve vybraných muzeích
– Victoria & Albert Museum v Londýně.
Klíčová slova:
testování kvality PK v muzeu, indikátory ICCROM,
vyhodnocení, doporučení, systémy PK v muzeu.
Preventivní konzervace
17
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání
pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
Literatura:
Kol.: Preventivní ochrana sbírkových předmětů, Praha 2000,
68 s.
www.vam.ac.uk/res_cons/conservation/advice/policies/index.
html
Kontrolní otázky:
1. Vysvětlete důvody pravidelné analýzy úrovně PK
v muzeu.
2. Popište metodiku hodnocení kvality PK v muzeu dle
indikátorů ICCROM.
3. Popište strukturu závěrečné zprávy.
4. Stručně charakterizujte systém opatření v oblasti PK uplatňovaných ve Victoria & Albert muzeu
v Londýně.
Preventivní konzervace
18
Projekt oblasti podpory OP VK „Další vzdělávání
pracovníků kulturních institucí Královéhradeckého kraje“
Preventivní konzervace
19
Preventivní konzervace
metodika přednášky
Mgr. Antonín Šimčík
ředitel Slezského zemského muzea
Slezské zemské muzeum
Nádražní okruh 31, Opava
tel./ fax: +420 553 622 999; 595 172 777 (VOIP)
e-mail: [email protected]
www.szmo.cz
Muzeum východních Čech v Hradci Králové
Eliščino nábřeží 465, 500 01 Hradec Králové 1
tel.: +420 495 512 391, +420 495 512 392
e-mail: [email protected]
www.muzeumhk.cz