je malebná vesni ka, která le í 2 km ji n od echtic. ít

je malebná vesni ka, která le í 2 km ji n od echtic. ít

Sudislavice, (Sudislavitce, Sulislavice, Sud jovice, Sudislawitz) je malebná vesni ka, která le í 2 km ji n od
echtic. ítá pouze 12 dom , z nich dva domy byly postaveny za 2. sv tové války, a to v roce 1939 (Novákovi,
. p. 6) a v roce 1941 (Hrbkovi, . p. 12). Jeden z dom
dokonce v roce 1950 vyho el ( . p. 10), na t stí jej nahradil nov . Dnes v t ina stavení slou í pro letní rekreaci,
ale je t p ed n kolika desítkami let to bylo bydli t pro
tém stovku obyvatel. Ves le í v nadmo ské v ce
535 m. Horka (604 m. n. m.) se majestátn rozkládají nade vsí a skr vají Sudislavice ze západu. Tento vrch slou il
v minulosti jako strategick bod, je t ve velké válce
(1. sv tová válka) zde byla pozorovatelna, která v ak postupem asu ztratila na v znamu, zchátrala a sesula se.
Mo ná si je t n kdo ze starousedlík vzpomene na
d ev né trosky, které byly po druhé sv tové válce str eny
zcela. Ji n , asi jeden kilometr od Sudislavic, v míst
zvaném V Cechtinách (místn i V Cechtínech) se pak
nalézá studánka Bla enka. Stará se o ni dodnes rodina
Kosova. Je to toti místo, kde se rodí ná echtick potok, kter v minulosti p iná el ob ivu mnoha rodinám.
Jak vesni ka p i la ke svému názvu, o tom se m eme dohadovat. Mo ná je odvozen od vladyky jménem
Sulislav, o kterém se dochovala jen kusá a nejistá informace. Mo ná se jedná o název, kter mu podle pov sti
dal místní slavn soudce.
e
Jak íká pov st: „V dobách, kdy vesnice patřila pod hrdelní soud v Křivsoudově, nežilo se zde ani v okolí moc
dobře. Vrchnost soudila nespravedlivě a odsuzovala nevinné. Proto panovník odebral toto právo křivsoudovské
vrchnosti a předal je do Čechtic. V Čechticích však nebylo v té době člověka, který by se s novou funkcí soudce
popasoval. Chyběl zde člověk znalý zákonů, znalý
dobrého písma a znalý moderního soudnictví. Proto vrchnost pověřila vedením soudu majitele tvrze v místě dnes
zvaném Sudislavice. Soudil spravedlivě a celému okolí se
ulevilo. Proto se po okolí roznesla zpráva o slavném sudím – a odtud Sudislavice.“
Historie vesnice je úzce spojena s d jinami K e ína, farní
vsí, která byla zalo ena „v dob nepov domé za vladyky
K e e, kter i s potomstvem sv m na zdej í tvrzi sídlo
míval a dle n ho se cel rod zval z K e ína“. Kostel
v K e ín zalo ili v roce 1350 práv vladykové z K e ína
spole n s p íbuzn mi vladyky z Chejstovic a Ko idolovic. Ti spole n m li od jeho vysv cení i podací
kostelní právo (podací kostelní se rozumí patronátní
právo, kdy patronové m li povinnost dohlí et na ádn
ekonomick chod farnosti a zajistit finan n její budoucí
existenci a sou asn ob ivu duchovních; patrony b vali
zpravidla dr itelé panství, statk …; toto právo zahrnovalo
i jmenování nov ch fará – bylo podmín no souhlasem
biskupa i arcibiskupa). Kostel byl pod jejich patronátem
i v dal ích létech, p ipomíná se roku 1360, 1374, 1380
a 1388 – to byl zmi ován Adam z K e ína a poté jeho
synové Vesel a K e . „Toho roku 1388 sed l Vesel na
K e ín a K e na Sulislavicích.“ Do období krátce p ed
tím také spadá první písemná zmínka o Sudislavicích – je
to rok 1386. Zmi ují se v souvislosti s K e ínem
a práv s osobou, která si zde vybudovala tvrz. e by to
byl Sulislav/Sudislav není zcela jisté, mo né to v ak je.
Mo ná proto zde zastara mívali sídlo vladykové zvaní
ze „Sulislavic“. Dále se p ipomíná z jejich rodu v roce
1409
Ten z ídil
K í ek v Sudislavicích s nápisem
Lásku v em a zvonice
spole n se Sezimou ze t drovic, K e em z K e ína a
Sob mou z Jeni ovic oltá sv. Bartolom je ve farním
chrámu k e ínském. Obdarování oltá em v ak nem lo
dlouhého trvání. Roku 1415 jak Jan z K e ína, tak i Václav ze Sulislavic p ipojili pe e ke stí nému listu lechty
eské, zaslanému ke sboru kostnickému proti upálení
Mistra Jana Husa, tím dali najevo p íslu nost k ví e pod
obojí. Od té doby na více jak 200 let byl jak kostel, tak
obyvatelé p íslu ni k ví e pod obojí. Zajímavé je, e se
roku 1448 Jind ich a Jan ze Sulislavic, zvaní té jako
brat í z Roztok a ze Sulislavic, ú astnili ve vojsku Ji ího
z Pod brad p i dobytí a poko ení hrdé Prahy. Vladykové
ze Sulislavic poté ve li v dr ení Ústajova na Vo icku, poté
se psali „Ústajovci ze Sulislavic“. Kde stála v Sudislavicích jejich tvrz? Jako nejpravd podobn j í místo se jeví
pozemek, kde dnes stojí d m s . p. 1. Je t dodnes je
tam mo né vid t drobné zbytky val . Tvrz si v ak nep edstavujme pouze jako kamennou budovu. V té dob
se s nejv t í pravd podobností jednalo o d ev nou stavbu. Opevn ní bylo tvo eno z ásti kamenn mi, z ásti palisádov mi hradbami, v kombinaci s vodním p íkopem
a valem.
Sulislavice se dostaly po husitsk ch válkách do dr ení
rytí T
(Mikulá Tr ka z Lípy).
Bohatí Tr kové dr eli celé panství a do roku 1547, kdy
Burian a Ferdinand Tr kové z Lípy i za jejich nezletilé
bratry Jaroslava, Zde ka a Mikulá e rozprodávali své
rozlehlé panství jednotliv m osobám. Od t ch koupil roku
1547
tyto osady: Pravonín
a vesnici Sulislavice, Jeni ovice, ást Paseky a Otro ice.
Posléze se roku 1548 jmenované vesnice a mnohé dal í
dostaly ke statku k ivsoudovskému ve vlastnictví t pána
St ely z Rokyc. Proto e hospoda il tak dob e, p ikoupil
pozd ji i m ste ko echtice, Kun jovice (Ku ovice), ást
Borovnice, a dal í ást v Otro icích. Cel majetek mu byl
za úplatu 1000 kop gro pra sk ch zcela zaplacen ch
roku 1576 císa em Rudolfem II. dán do d di ného u ívání, Rudolf tento akt u inil v úter po bo ím vstoupení.
Po smrti t pána St ely roku 1593 p evzal d di n majetek Jind ich St ela z Rokyc a dr el jej do roku 1622, kdy
mu byl zkonfiskován pro ú ast na vzpou e. Koupil jej
v car
. Po jeho smrti 1650 pod dili
panství jeho synové tak, e
a Jakub Leopold se stal pánem k ivsoudovského panství. Práv v této dob Sudislavice tehdy naz vané Sulislavice p ipadly k panství echtickému.
V dob Berní ruly po t icetileté válce pat ily Sudislavice
do kraje áslavského, pod panství echtické. V Berní rule
se hovo í o rolnících, kte í dob e prosperovali. Jména lidí,
která se v Sudislavicích objevovala, jsou:
–
echtické noviny
starousedlík – vlastnil 1 lán p dy, dva voly, ty i krávy,
est jalovic a jednu svini, dále dr el 3 strychy lesa a
2 strychy porostlin (k ovin – popisn odpovídá dne nímu
Kloko í) – ale roku 1662 mu les vyho el;
– byli nov
osedlí, vlastnili ka d kolem p l lánu polí, k potahu pouívali dva volky ( etek pouze jednoho), chovali krávy (po
2 ks) a jalovice (2 + 1 + 4 ks). V ichni nov p ist hovalí
obdr eli díl lesa – od 1 do 2 strych . Stejné informace
jsou uvedeny i ve v pisu ebestiána z Hallweilu. Pí e, e
v Sudislavicích jsou ty i dob í hospodá i a trnáct jemu
dobr ch poddan ch.
Svobodníci se uvád jí v Sudislavicích ji v roce 1550,
dochoval se záznam o Petrovi Vidlák . „Vnuk v Sudislavicích na míst svém a na míst imona, Bohuslava,
Doroty a Kate iny, brat í a sester sv ch, poddan ch pana
Kekule, dr í svobodnou pustotinu ve vsi Sudislavicích.
Koupil ji roku 1542: Jan, vnuk Václava Tkalce ze Sudislavic, Petrovi, imonovi a Bohuslavovi, Dorot a Kate in .“ V dal ích berních rejst ících se ji nic nevyskytuje.
První písemná zmínka o sudislavick ch osadnících se
nalézá v matrice na fa e v Lukavci. K e ín v této dob
vlastnili toti pánové z Lukavce, a to Smil Lukaveck
z Lukavce a na K e ín . Sudislavice byly p ifa eny práv
ke K e ínu a záznamy do matriky byly u in ny v Lukavci.
Zápis je z roku 1653. Pozd ji byly Sudislavice p ifa eny
(od roku 1715) k echticíc m. Stalo se poté, kdy do
echtic p i el nov fará .
Poddanská ást vesnice nále ející k panství m nila
dále majitele stejn jako K ivsoudov a pozd ji echtice.
Roku 1702 prodal Franti ek Josef hrab z Hallweilu panu
a Falkensteinu zámek a m ste ko K ivsoudov, rytí ské sídlo
10/2014
Strana 2
Chy nou, deset dvor , a dále dvacet dva vsí (ve v tu
jsou uvedeny i Sudislavice), p t filiálních kostel a dv fary, ten v roce 1715 p ikoupil i samotné echtice. Sudislavice v ak byly stále podle kostela p i koleny do
K e ína. Pozd ji od roku 1766 byli majiteli
, ti
v ak postupn panství zadlu ili, a proto se dostalo do veejné dra by. Majiteli se do po átku 50. let devatenáctého
století stali
. Za n ale celé panství vedli pov ení správci. Po rozpadu trimoniální soustavy se staly
Sudislavice samostatnou obcí, která si udr ela zachoval
p vodní ráz malebn ch esk ch vesni ek.
Jak to bylo se Sudislavicemi po roce 1848? V roce1850 byly sou ástí obce Mohelnice v okrese Dolní
Kralovice, v roce 1869 – 1910 osadou obce K e ín
v okrese Lede , v roce 1921 – 1930 se staly osadou obce
K e ín v okrese Lede nad Sázavou, v roce1950 osadou
obce K e ín v okrese Pacov, od roku 1961 jsou ástí obce echtice v okrese Bene ov.
Pokud p jdete do Sudislavic od echtic, narazíte na
t e ovou alej. Pro tomu tak je? Ji kolem poloviny
18. století za alo b t státními dle na ízení císa e propagováno císa sk mi ú ady p stování ovocn ch strom pro
ob ivu. Brzy byly tak ka v echny cesty lemovány alejemi
jabloní, t e ní, vestek, o e ák , hru ní, ale i kdoulí. Pozd ji p ibyly je abiny. Stromy se i s ovocem pronajímaly a
obci z toho plynul od poloviny 19. století v t ek. Aby lidé
ovoce um li p stovat, ale i zpracovat, musely koly povinné provád t osv tu, dokonce vyu ovat o sada ství,
echtické noviny
t pování strom a zpracování ovoce. Lidé se museli v e
nejd íve nau it. S ovocem se za alo obchodovat i na
trzích, ale bylo pot ebné také pro obecní vinopalny.
Ovocné stromy se staly majetkem. Stromo adí se samoz ejm udr ovala, obnovovala, n kde p ibyly i aleje
ka tanové, lipové, topolové, ale i z okrasn ch d evin. V té
dob si lidé u sv ch dom za ali vysazovat sady.
V Sudislavicích v roce 1780 – 1790 stálo 5 dom ,
poté v roce 1848 ilo u v 10 domech 80 obyvatel, pak
v roce 1869 je zmínka o 93 obyvatelích v 11 domech,
v roce 1890 zde ilo 79 obyvatel také v 11 domech, v roce 1910 se pí e o vísce s 69 obyvateli v 10 domech,
v roce 1930 zde ije 56 obyvatel v 10 domech, v roce
1950 pak je uvád no 55 obyvatel ve 12 domech (dva
domy nov postaveny, jeden v roce 1939 a druh v roce
1941), v roce 1970 zde trvale bydlí 35 obyvatel v 10 domech, v roce 1980 – 21 obyvatel v 9 domech, v roce
1991 se pí e o 13 obyvatelích. P i s ítání lidu v roce
2001 zde ije 9 obyvatel a v roce 2011 je to poze
5 obyvatel ve dvou domech. V roce 2014 v Sudislavicích
bydlí trvale 2 obyvatelé v 1 domech.
erpáno z r zn ch zdroj .
Zpracovala Mgr. Bc. Lenka Proschková ve spolupráci s panem Bohumilem Sukem ze Sudislavic. Pat í
mu velik dík za ve ker v klad a pr vodcovství
po okolí. Fotografie L. Proschková, 2014
10/2014
Strana 3
pro obnovu nám stí. Náklady na kámen jsou okolo
100 K na 1 m2, co u asfaltu je cena dvojnásobná a
u típané dla by je t v t í.
t tování cesty pat í k nejstar ím typ m úpravy
povrchu komunikace. Díky archeologick m v zkum m
víme, e t tované cesty se stav ly ji ve st edov ku,
kdy asto nahrazovaly dubovou nebo bukovou dla bu.
Ov em vyu ití této technologie si nemohl dovolit
ka d , p evá n to byla m sta, a to m sta v znamná
a bohatá, asto lokální i regionální centra nebo
i metropole. t tování povrch se od po átku u ívalo
jak na komunikace, tak i pro ve ejná prostranství.
Rádi p ijmeme va e reakce, a jsou kladné, i
záporné. Jsou d le ité pro na e dal í rozhodování.
Franti ek Neb ensk , starosta m styse
Fotografie Renata Kolandová, 2014
V sou asné dob je t tování vyu íváno zejména
tam, kde je zám rem historizující styl, a to hlavn p i
rekonstrukcích a revitalizacích historick ch ástí obcí
a m st. Krom estetické funkce spl uje t tování
nároky na vy í zát , která je nap íklad pro z ízení
parkovacích ploch zapot ebí.
Na i p edci nám zanechali krásné staré nám stí,
na kterém se v sou asné dob tvo í v místech
po kozen ch teplovodem a stavbou kanalizace
parkovací místa práv touto technologií. Díky na im
zam stnanc m, kte í se práci s kamenem u í rychle
a hlavn mají pro u ití kamene velk cit (obzvlá t pan
Jaroslav erven ), se dílo ji probouzí ke svému
ivotu. Schopnost pana erveného probudit v kameni
du i tak, aby nás oslovila, je obdivuhodná.
V p ípad pozitivní reakce v p í tím zastupitelstvu
bude mo no v revitalizaci nám stí pokra ovat p i
budování dal ích parkovacích míst. Ale to a po
zimním prov ení funk nosti.
Díky na í práci se jedná o nejlevn j í technologii
1.
bere na v domí zahájení jednání na krajském ú ad
ohledn projektu na vymezení ploch v prostoru skládky
v Chrastovicích pro ukládání hlíny a stavební sut .
2.
bere na v domí, e dne 5. 9. 2014 byla v prostorách
HZS Bene ov zástupc m m styse echtice a JPO II. p edána
formou v cného daru TATRA 815. Vyu ita bude pro pot eby
v jezd JPO II. echtice.
3.
schvaluje Darovací smlouvu . 3/2014 pro Z
echtice.
4.
schvaluje tyto leny v b rové komise pro zakázky
malého rozsahu „Vodovod Jeníkov II.“, „Stavební úpravy
budovy ú adu – vytáp ní“ a zakázku „Stavební úpravy objektubytov d m . p. 192
echtice“: Franti ek Neb ensk ,
Franti ek Novotn a Jan erven . Zapisovatelka Dagmar
Smítková.
5.
schvaluje tyto leny v b rové komise pro zakázky
malého rozsahu „Svozová technika m styse
echtice“ a
„Regenerace zelen ve ejn ch ploch M styse
echtice“:
Franti ek Novotn , Jan erven , Petr Smítka, Josef Hol
a Ladislav Tulach. Zapisovatelka Marie Marhanová.
6.
schvaluje darovací smlouvu ve v i 3 000 K na innost
Sdru ení hasi
ech, Moravy a Slezska okrsek echtice.
7.
schvaluje finan ní dar ve v i 20 000 K pro osi elé d ti
po zem elé Sand e Alexandovové.
8.
schvaluje proplácení stravy ve kolní jídeln d tem ze
sociáln slab ch rodin.
9.
schvaluje pronájem prodejny Otro ice od 1. 9. 2014
panu Zde ku Zabloudilovi na dobu neur itou.
10.
bere na v domí ádost ob an o opravu chodník v obci
Otro ice.
11.
schvaluje dle po adí p id lení bytu nad zdravotním
st ediskem panu Pavlu Závitkovskému.
echtické noviny
1.
bere na v domí uzav ení Smlouvy o v p j ce mezi
M stysem echtice a Farností echtice. Smlouva se t ká b valé
hospodá ské budovy u fary echtice a je uzav ena na dobu
20 let. Zastupitelstvo na svém ve ejném zasedání schválilo
vybudování obecního muzea v t chto prostorách.
2.
o obci
schvaluje zaji t ní oslavy 700 let v ro í první zmínky
echtice, konan ch v roce 2015.
3.
bere na v domí v sledky v b rov ch ízení a schvaluje
doporu ení komise. V p ípad zakázky „Svozová technika
m styse echtice“ m la nejni í cenovou nabídku na vozidlo
IVECO CARGO 120 E19 firma SAP spol. s r.o. Sn t. Zakázku
„Regenerace zelen ve ejn ch ploch m styse echtice“ byla
vybrána firma Lhotka Jan – Zahradnické slu by. Rada pov uje
starostu k podepsání t chto smluv.
4.
vzala na v domí zprávu o probíhajícím správním ízení ve
v ci ádosti o povolení pokácení d evin rostoucí mimo les. Jedná
se o d eviny ur ené k pokácení dle seznamu vedeného
v projektové dokumentace na Regeneraci zelen ve ejn ch ploch
m styse echtice.
5.
pov uje starostu, aby v p ípad , e nedojde do
15. 10. 2014 k dohod s dlu níkem nájemného, u inil kroky
pot ebné k vyst hování a soudnímu vymáhání dlu né ástky.
6.
schvaluje vypu t ní rybníka v Otro icích z d vodu nutné
údr by.
7.
pov uje starostu k jednání s vedením M ohledn
dlu ník za ob dy odebrané d tmi v mate ské kole.
8.
schvaluje zahájení v b ru dodavatele sloup a svítidel
v ulici U Vojt cha (nové parcely).
10/2014
Strana 4
byl vhodn na úpravy cest.
pov ilo starostu k jednání se
sdru ením Mikroregion elivka, e v p ípad zájmu i okolních obcí
by bylo mo né po ádat o dotaci.
(13 pro)
Program ZM:
1) P ijetí dotace „Svozová technika m styse echtice“
2) P ijetí dotace „Regenerace zelen ve ejn ch ploch m styse
echtice“
3) Rozpo tová opat ení . 6 – 8/2014
4) Likvidace sut – Chrastovice
5) Z ízení náhradního tepelného zdroje
6) Jmenování len kolské rady
7) Diskuse
Tento program byl jednomysln schválen. P ítomno 13 len
1)
schvaluje p ijetí dotace ze Státního fondu ivotního prost edí
R na zakázku „Svozová technika m styse echtice.“
(13 pro)
2)
schvaluje p ijetí dotace ze Státního fondu ivotního prost edí
R na zakázku „Regenerace zelen ve ejn ch ploch m styse
echtice.“
(13 pro)
3)
schvaluje rozpo tová opat ení 6-8/2014 dle p íloh. (13 pro)
4)
vzalo na v domí, e do budoucna bude ím dál v t í problém
s ukládáním stavební sut . Vhodn m místem pro t íd ní a drcení
stavební sut by mohla b t b valá skládka v Chrastovicích. Pak by
byla zaji t na technika na drcení a takto zpracovan materiál by byl
5
vzalo na v domí, e v p ípad zapojování dal ích objekt na
teplovod, bude nutné zajistit posilující zdroj. Jako reáln p ipadá
kotel na t pku.
schvaluje zahájení jednání a zadání studie,
která vyhodnotí investi ní náklady a návratnost celé akce.
(11 pro, 2 zdr eli)
6
schvaluje tyto leny kolské rady p i Z
Markéta, Hájek Milan a Marhanová Marie.
echtice: Ko ínková
(13 pro)
7) Na záv r zastupitelstva do lo k ivé diskusi, p i ní bylo vzneseno
plno po adavk ze strany ob an obcí Nakvasovice a Dob íkovice.
v m na dve í a oken na spolkovém dom
v Nakvasovicích, oprava dla by v kapli ce, úprava zelen podél
silnice k Horilov m a oprava oup te u domu Zemanov ch.
vybudování automatického zvon ní, oprava kanálu na
návsi, zahájit jednání s majiteli neobydlen ch nemovitosti z d vodu
sekání p ilehl ch pozemk , úprava cesty z Dob íkovic do Pal ic
a pro p í tí rok zajistit ast j í sekání obecních ploch. Ob ané
nesouhlasí se zp sobem vyu ívání b valé koly ve Zho i. Starosta
upozornil, e jedin m zp sobem je nájemníka vyst hovat.
Zastupitelé vzali tyto po adavky na v domí a budou se je sna it
zrealizovat.
Hluboká úcta k historii obce dozn la v úvodním lánku. Máme tu v ak pam tníky, vlastence, kte í milují nade v e své ko eny.
Mezi n pat í i pan Bohumil Suk, kter se narodil v roce 1947 v Sudislavicích, pro il zde své mládí a nyní rád vzpomíná na v echno,
co zde za il bu jako stál , nebo jako víkendov a letní obyvatel. Jako mal kluk rád poslouchával vypráv ní svého d de ka, pana
e ka Suka, kter v roce 1914 zasadil ty i dnes ji vzrostlé lípy na návsi pro slávu a zdar obce. Co ho k tomu vedlo? Láska. Láska
a úcta k míst m, kde il. Takté i jeho syn Bohuslav Suk st. navazoval v jeho tradici. Léta v ak ubíhají a Bohuslav junior jako chlapec,
a pozd ji jako zral mu se rozhodl zakotvit zde po pro ité aktivní ásti ivota. Nechce v ak leno it, chce dál b t u ite n a v novat
se své rodné obci – by jen tím, e pova uje za d le ité a dobré p ipomínat minulost své obce.
Kdy se pan Bohumil Suk ml. narodil, pat ily Sudislavice pod obec K e ín, katastrální území Mohelnice. Pan Suk vzpomíná:
„Kdy jsem se narodil, to se psal rok 1947. K obci echtice byly Sudislavice p idány a od roku 1961. Je t p ed tím jsem vid l na e
otce, jak v Sudislavicích v roce 1958, na pár hektarech, zalo ili JZD. Dva roky hospoda ili zcela samostatn . S nad ením b val ch
hospodá . V roce 1959 skon ili dokonce v sout i o v asné ukon ení ov ch prací v okrese Pacov na druhém míst . Obdr eli za
to ko sk potahov valník – gumák. To bylo radosti! K Pacovu jsme pat ili podle vypráv ní od roku 1946. V roce 1960 v ak bylo JZD
na ich otc slou eno s JZD Rovnost echtice, stejn tak, jako byla obec p idána pod obec echtice.
Kdy p icházíte k Sudislavic m od echtic, vede vás p kná vyasfaltovaná cesta. Ta v ak nevedla k vesnici v dy. V roce 1962 byla vyasfaltovaná jen ást, a to a na k i ovatku k Malé Pasece. Zbytek cesty byl dod lán a v roce 1972. Od poloviny 19. století v ak
cestu do vsi lemuje udr ovaná t e ová alej. Dodnes je tu nejru n ji práv proto v kv tnu a v ervnu, kdy dozrávají první t e n .
Vesnice dlouho propachtovávala t e ové stromy zájemc m o ervené peckovice, a to zde b vávalo opravdu ru no. Dnes je to jen
slab odvar. Nejv t í klid je tu v zim . Padající sníh voln zakryje území a lidské hem ení se naprosto uti í. P ed mnoha lety spojovaly vesnici cesty s Mohelnicí a K e ínem. Tyto cesty v ak ji dnes zcela zanikly. Dodnes sem nezají dí ani autobus. Nikdy tady
nebyl ani obchod.
V mém mládí zde vodu do chalup lidé získávali ze studn , která je dnes zarostlá v údolí ku hned pod Sudislavicemi. Potahem s lejtou p ijí d li lidé ke studni, zde vodu ru n na erpali a odvá eli si ji dom k pou ití. Proto e to bylo vysilující, tak na i otcové v roce 1954 v obci spole n vybudovali ve ejn vodovod. Byl samospádov o délce 1 km. Náklady si hradily chalupy, které jej
cht ly zavést. V kopové práce vykonávali mu i ru n . Prost cht li do sv ch chalup pokrok. Dva domy ( . p. 9 a 12) si vodu zavést
nenechaly a vozily si vodu ze studny je t dlouho poté. Koneckonc studna je tu (sice zarostlá v k oví) na památku dodnes. Vodovod
fungoval tak, e se na návsi pod lipami voda na erpala do zásobníku a pak samospádem tekla do dom , a to v ur itou stanovenou
dobu. Pokud n kdo zapomn l zastavit kohouty, voda mu vytékala samovoln , kam necht l. Dnes je vodovod po rekonstrukci a vodu
mají v ichni. Moderní jsou plasty, ty nerezaví. Tak je cel vodovod v plastu a obyvatelé o ekávají dlouhou ivotnost.
Pokrok v ak nevynechal ani Sudislavice. V roce 1972 byla v obci dokon ena i kanalizace a svod de ové vody z ásti vesnice.
Také elektrifikace do obce p i la ve stejnou dobu, jako v okolí. To se psalo n co po roce 1920. Neumíte si v ak p edstavit prvotní ned v ivost hospodá v zavád ní elekt iny do dom . Kdy se v Sudislavicích rozsvítila první pouli ní lampa, mysleli si v nedaleké
Mohelnici, e ve vsi ho i. Rychle p ib hli mohelni tí ob ané pomáhat sudislavick m hasit. To je d kaz sousedské solidarity. I Sudislavice m ly své hasi e. Po druhé válce se p idali k hasi m z Malé Paseky. Vyu ívali paseckou hasi skou st íka ku, ktrou m li
uschovanou ve stavení u Vlk v Malé Pasece. Myslím si, e si mnozí pamatují úsloví: „Malá Paseka v em naseká!“ Prost hasi i byli úsp ní nejen v boji s ohn m, ale i v sout ích.
Kdy jsem byl opravdu mal , tak se stalo v obci ne t stí. V lét 1950 zasáhl blesk jedno ze stavení. Byl to d m . p. 5. Vyho el
cel , pouze stáje z staly. Ohe se roz í il i na . p. 10. Zde v ak díkybohu sho ela pouze k lna a chlévy. Stavení . p. 5 bylo asem
obnoveno, a tak máme v Sudislavicích po ád 12 dom .
Kdy se vrátíme do doby p ed vznikem JZD, tak kolem vesnice b valy t i rybní ky. Byly na místech, kde jsou louky dodnes zamok ené po cel rok. Nyní jsou rozorané, zcela zanesené splachy z polí a nikdo je neobnovuje. A to v jednom z nich b valo pro Sudislavi áky za d ív j ích dob p kné koupání.
Do koly a do kostela lidé chodili v dy do echtic, tedy alespo , co mi pam sahá. Já jsem tam chodil také. I kdy dodnes jsou
tu historická a lidská pouta s Mohelnicí a K e ínem. Ani rok 1960 je nezp etrhal.
Na návsi v Sudislavicích je dodnes neobvyklé bo í zastavení a stará kamenná zvoni ka – ta je stejná jako v Malé Pasece. Zvoni ka byla objednána z ejm u stejného kameníka ve stejné dob . Na místním k í ku je v ak odli n nápis ode v ech okolních. teme zde: „Lásku v em“. Není to obvykl dobov nápis, ale dnes je nadmíru aktuální. I já p eji v em lidem mnoho lásky! Co více
m eme chtít a mít!
Z voln ch zápisk a na základ laskavého vypráv ní pana Bohuslava Suka zapsala Lenka Proschková
echtické noviny
10/2014
Strana 5
Kdy se ekne za átek nového roku, men í ást populace si p edstaví 1. leden, a podstatn j í ást 1. zá í.
Skute n je tomu tak. ivot drtivé v t iny spolen nosti se ídí kolním rokem. A se na to podíváme z jakékoliv
strany, kolní rok spole ností h be, ervenec a srpen jsou m síce s úpln jin m rytmem ne zbytek roku.
Tenhle rytmus za al spole nost pozvolna ovládat od zavedení povinné kolní docházky, co nebylo rozhodnutí
Marie Terezie (ta zavedla v eobecnou vzd lávací povinnost), ale a za Franti ka Josefa I. Ten na ídil povinnou
kolní docházku ve druhém kolském zákon v roce 1869. Byla osmiletá. Jen e zavedením povinné kolní docházky
p i el pracovní trh o levnou sílu. Zam stnavatelé nepot ebovali v echny "leno ící" d ti ve kole, a tak o trnáct let
pozd ji byla osmiletá povinná docházka zkrácena na est let. To byl velik krok zp t. Zasadil se o n j Franti ek
Ladislav Rieger, poslanec a majitel cukrovaru. e by mu chyb la levná pracovní síla?
Ale pro jsou s povinnou kolní docházkou spojeny tak dlouhé letní prázdniny? No práv kv li d tské práci. Aby
mohly d ti v lét pomoci v hospodá ství sv m rodi m. P es to nejel ani kolsk zákon. Prázdniny tedy nebyly
vy len ny na to, aby si chudinky d ti odpo inuly po namáhavém kolním roce. Prázdniny byly vy len ny na polní
práce. Odpo inkem byla p eci kola. Tak e dnes je to vlastn tak, e o prázdninách d ti odpo ívají od odpo inku.
Leto ní kolní rok je ji v plném proudu. P eji proto v em ák m, rodi m, ale i pedagog m, aby to byl ten kolní
rok, kter je pohodov , na kter budou dlouho vzpomínat. Rok klidu a radosti a pln úsp ch . A odpo inku!
V dy , kdo si dnes umí p edstavit t eba estileté dít n kde pracovat? Berme kolu za odm nu!
L. Proschková
1. A – t ídní u itelka Mgr. Lenka indelá ová
1. B – t ídní u itelka Mgr. Pavlína Pastorková
echtické noviny
9. t ída – t ídní u itel Mgr. Zden k Kuklík
10/2014
Strana 6
O projektovém dnu 24. 9. 2014 se na e sedmá t ída vydala do ulic v echticích. Oslovovali jsme náhodn kolemjdoucí ob any
a dávali jim otázky ohledn knih a na ich národních d jin. Byl to p ece
i, alespo pro na i kolu.
1. Kolik knih p e tete za m síc?
1. P e tou v pr m ru 5 knih
2. Jak
2. Detektivky a romány
ánr máte nejrad ji a pro ?
3. Jaká je va e nejoblíben j í kniha?
3. Babi ka a detektivky
4. Kterou knihu si nejlépe pamatujete z d tství?
4. Babi ka, Brou ci, Honzíkova cesta, Slabiká a State n Vít
5. Up ednost ujete knihovny nebo knihkupectví?
5. V t ina si rad ji knihy kupuje.
6. Kdy a komu jste naposledy koupili knihu jako dárek? 6. D tem, mamince, k Vánoc m
7. Pot
í vás samotná kniha jako dárek?
7. V echny odpov di zn ly "ano".
8. Víte, kdo byl svat Václav?
8. Patron eské zem , p emyslovsk kní e
9. Jak se naz vá svátek, kter p ipadá na 28. zá í?
9. Den eské státnosti a zem el sv. Václav
P ipravila 7. t ída
Nábo enství za íná v t dnu od 29. 9. 2014 (lich ), a to následovn :
Jméno FRANTI EK znamená mal Francouz (z it.
Francesco) a je to jméno p vodem italské. Nosí jej
celkem 153 917 obyvatel eské republiky. Svátek p ipadá na 4. íjen.
Jméno ELI KA znamená m j B h je p ísaha
(varianta jména Al b ta) a je to jméno p vodem
hebrejské. Nosí jej celkem 42 144 obyvatelek eska.
Eli ky slaví sv j svátek 5. íjna.
Jméno V RA znamená víra. Je to jméno p vodem
slovanské. Nosí jej celkem 129 139 en eské republiky. Svátek p ipadá na 8. íjna.
Jméno TEREZA znamená pocházející z ostrova
Thery (v Egejském mo i) a je to jméno p vodem
ecké. Nosí jej celkem 61 070 e ek, Moravanek a
Slezanek. Svátek p ipadá na 15. íjen.
Zpracoval Jakub Mazan , 8. t ída
echtické noviny
10/2014
Strana 7
Poslední t den v srpnu se p ed kolní d ti z okolí echtic vydaly s Moj í em do Zaslíbené zem .
Dvacet t i ú astník m lo tak mo nost p enést se do doby egyptsk ch faraón .
Moj í v p íb h za al p ímo p ed farou u jezírka, kde d ti nalezly opravdové ivé miminko v rákosí.
Dále si pro ly i egyptsk mi ranami formou zábavn ch a metodick ch her. D ti se nezalekly ani samotného
faraóna, kter je pronásledoval. Lehce ho uspaly krátkou básni kou a uloupily mu bonbóny, které záhadn
vyrostly na strom . P ekonaly i dal í nástrahy a po symbolick p echod p es Rudé mo e, které tentokrát
p edstavoval potok u Sudislavic. Poté, co d ti na ly zem elého Moj í e, rozhodli jsme se ho poh bít na
místním h bitov . Na Moj í ovo p ání jsme spole n pokra ovali v hledání Zem zaslíbené. A netrvalo
dlouho, kdy jsme ji nalezli v podob sladkého pokladu.
Krásné dva dny byly zavr eny m í svatou pro rodi e s d tmi, která byla ozvlá tn na p iná en mi
dary a symboly v táborovém duchu – desatero p ikázání nebo prout n ko s Moj í em. V íme, e jsme
d ti mohli obohatit zas o n kolik letních dobrodru n ch zá itk . Za rok na vid nou!
Táborové fotografie naleznete na www.farnostcechtice.cz
Za t m vedoucích ve slo ení Josef Vr ala, Eli ka Vr alová, Lenka Vítová, Jan Vít, Kate ina Follerová,
Krist na Lebedová, Ane ka Dufková
A. J. Novotná
Op t v tomto kolním roce zveme maminky
(i tatínky) s d tmi na spole né setkávání na fa e
v echticích. Mate ské centrum bude probíhat
ka d lich pátek v m síci od 9.30. D ti se
mohou t it na veselé a hravé programy a jejich
maminky na p íjemn strávené dopoledne.
Pro maminky, které si jen cht jí se sv mi
d tmi pohrát bez ízeného programu je
k dispozici VOLNÁ HERNA. Ta bude k dispozici
v dy ka d sud pátek od 9.30.
10. 10. 2014
Hurá u je podzim – vede L.Kasperová
24. 10. 2014
Ekocentrum apí hnízdo – Ve m st
7. 11. 2014
Pohádka Hrne ku va ! – vede K. Veletová
21.11. 2014
Ekocentrum apí hnízdo – V lese
(d ti se setkají s iv mi domácími mazlí ky)
5. 12. 2014
teme s ne tená i: Husa Líza a váno ní
hv zda – vede M. íhová
17.10., 31.10., 14.11.,
28.11. 2014
T
íme se na vid nou.
Kontakt: Ludmila Kasperová, tel. 605 148189
echtické noviny
10/2014
Strana 8
V posledním ísle N jsem tená m slíbil, e je seznámím s nejzajímav j ími momenty p ípadu Franti ka
Shán la z Ch stovic. Jeho zlo in spo íval v tom, e vlastnil 22 ha polí, z nich neodevzdával státu v echny
p edepsané dodávky. Mladí lidé dnes nejspí nev dí, co to bylo, ale my star í je t pamatujeme, co byly dodávky.
Tehdy se tomu íkalo p kn po esku kontigent. Tehdy ka d hospodá dostal od okresního plnomocníka papír, na
kterém bylo podrobn vypsáno, jaké plodiny má v p í tím roce p stovat, jaké domácí zví ectvo má chovat a kolik
produkt a za jakou cenu musí státu dodat. Po spln ní dodávky mohl, ale op t pouze státu, prodávat takzvan
navolno. Rozdíl t chto dvou cen byl velik . Nap . za brambory na dodávku dostal za 1q 18 K s, na volno 40 K s.
Mák 4 K s na dodávku, 17 K s na volno za 1 kg. V ka dodávky se stanovila podle v m ry. Pro hospodá ství nad
10 ha byly jiné, mnohem vy í koeficienty. Nikdo z t chto v t ích zem d lc nedokázal dodávky splnit. Proto nebyl
problém na kohokoli z nich ukázat a íct „to je kulak a sabotér“. Pro si tedy vybrali v Ch stovicích práv Franti ka
Shán la? V dy „v obci se nachází víc neplni a to pom rn je t v t ích, ne je obvin n “. Takhle to ekl tajemník
MNV p i hlavním lí ení. M em se jen dom let pro . Pan Shán l m l selskou náturu, mo ná hrdost. Nedokázal
se ohnout a ml et jako ostatní. Nebyl enat , nem l d ti, nemusel se obávat, e jim zkazí ivot. Svou roli ur it
sehráli i místní udava i. Bohu el, nebo mo ná i bohudík (nevím) operativní spis, kter vedla STB, se nedochoval.
Z Archivu bezpe nostních slo ek mi napsali: „K osob Franti ka Shán la byl do Operativního archivu MV v esk ch
Bud jovicích ulo en svazek . 633, kategorie Osobní, krycí název Neplni . Svazek byl dne 14. 3.1963 zni en.
Krom nepln ní dodávek se ob aloba opírá o v roky ob alovaného. Velmi mu p ití ila jeho nová v fuková
eza ka, k ní m l nejvíc trestuhodn ch v rok . Byla mu odebrána, n kdy se vyskytuje termím od erpána pro pot eby
JZD Po ná. V ob alob se pí e: „Po vsi roztru uje, e mu byla ukradena.“ Potom, po dvou letech, kdy eza ka
havarovala, si jí mohl z Po né odvézt. P i tom se dopustil op t n kolika trestn ch v rok . Nejhor í byl ve vesnici
B ezina. Tam, kdy projí d li s rozbitou eza kou, nav tívil soudruha Josefa U. , kter v díln Státního statku
pracoval jako ková . Práv ten, je t ve funkci zem d lského referenta ONV mu jí p ed dv ma lety zabavil. Te
mu Franti ek Shán l ekl doslova: „Hele, vezu si ten vrak, kter jsi ty m ukradl. Podívej se, ta eza ka byla nová
a nyní je úpln rozbitá, kdo mi to nyní zaplatí. Tohle vy umíte," v závorce je dopln no (myslel komunisti), „v echno
v ude se rat, ukrást a rozbít a pak v ichni kr íte rameny a nevíte, co s tím. A pamatuj si, já ten v m r od tebe
podepsan mám, kter ti co nejd íve o palici otlu u. Oni vám ukázali – op t v závorce (myslel vládu), e nemusíte
nic d lat a vozili vás autem a dneska, kdy t kopli do prdele a musí d lat, tak ti to moc nevoní.“
Je zajímavé sledovat sv decké v pov di, kter ch je tém dvacet. Jsou r zné. N které cht jí p ímo po kodit
pana Shán la. Na p íklad jeden z nich uvedl p i v slechu na SNB: otázka: „Vypov zte, do jaké skupiny za azujete
uvedeného rolníka a do jaké t ídy“. Odpov : „Jmenovan je v seznamu kulak v obci. Takté i já sám ho vidím
jako kulaka. Takté i jeho styky, kter mi se sám za azuje do skupiny vyko is ovatel . Obdobn spat uji v samotném
p vodu a v chov , nebo jeho rodi e jednali ryze kulack m zp sobem. Jmenovan , a tyto znaky má, tyto znaky
navenek zakr vá a v sou asné dob se projevuje a ve znacích podlízavosti a vtíravosti.“
N kte í vysl chaní ho naopak opatrn obhajují. Ale proti profesionálovi nem li anci. Kdy se sna ili vykrucovat,
íkali e nev dí, nesly eli, nebyli tam, podporu ík Krají ek ekl: „Sv dku pozor, te nemluvíte pravdu. My máme
zji t no, e ...“ Tak musel dosv d it i tajemník MNV dal í osudn v rok pana Shán la. Jednalo se o domácí porá ku.
P t let u si nesm l pan Shán l zabít prase. Kdy mu tajemník kone n na nátlak svojí man elky, jak uvedl, vy ídil
povolení, okresní plnomocník povolil jen p lku, druhou p lku byl pan Shán l povinen dovézt do Pacova. Tehdy
v kancelá i p ed n kolika lidmi v roz ilení ekl: „Kdy mi povolil jen p lku, já se podle toho za ídím a taky budu plnit
a d lat jen napolovic.“ P edseda to musel dosv d it, e to takhle ekl. Soud to posoudil jako p iznání k sabotá i.
Nakonec musel do Pacova odvézt prase celé a ze zabíja ky op t se lo. V ivé váze m lo 185 kg.
Pan Shán l byl za nepln ní dodávek n kolikrát trestán pen itou pokutou. ástky byly na tehdej í dobu docela
vysoké. Velkou kodu, podle jeho v pov di, mu zp sobila v m na polí v roce 1952. V míst bylo zalo eno dru stvo,
do n j ale nevzali rolníky nad 15 ha. Jemu vym nili skoro v echna pole. Dostal v elijaké odhazky na konci katastru.
Jen e dru stvo se po dvou letech rozpadlo a on dostal zp t svoje pole. To mu vá n naru ilo osevní postup. Na
vrácen ch polích nebyla ádná píce, pak nem l ím krmit dobytek. Navíc mu ly brambory po bramborách a p enici
musel zasít po seté travin . Tehdy ádná chemie nebyla, vlá ení pr nepomohlo a p enici udusil bojínek a kost ev.
Krom pen ních pokut, odebrání a od erpání n kolika stroj , byl také provád n nucen odb ru produkt . Nap íklad
p ijely dva nákla áky, parta svazák z pacovské továrny (v období Pra ského jara jsem v té továrn pracoval a byl
jsem u toho, kdy si to mí star í kolegové navzájem vy ítali) a vynosili ze sklepa 120 q brambor, které byly
uskladn ny pro v krm vep a na jarní sadbu. Pan Shán l v tu dobu pracoval s ko mi na poli.
P i domovních prohlídkách byly p e teny i v echny dopisy, na základ toho se ve zd vodn ní rozsudku praví:
„jeho dopisy prozrazují, e ob alovan byl víc obchodníkem ne hospodá em“. Rovn „byla nalezena láhev likéru
a v ma tali nádoba se zapáchající vodou, kdyby se jí dobytek napil, mohlo by to mít zdravotní následky".
Pan Shán l byl na SNB podroben n kolika v slech m, u jednoho je as ukon ení ve 24 hodin. V sledek p ípravy
hlavního lí ení byl nepochybn uspokojiv . Orgánové znali dop edu argumenty, kter mi bude ob alovan
zd vod ovat nepln ní dodávek. Zárove m li k dispozici adu sv dectví, kter mi mu je vyvrátí.
O tom ale a p í t .
echtické noviny
Zden k Vesel
10/2014
Strana 9
Lilie je mal letní festival – jako kv tina, která
roste jen v kv tiná i. Je pro znalce, kte í v dí, e více
nemusí v dy znamenat lépe, n kdy je to jen více.
Letos byl ji t icát první ro ník. To je v ivot
lov ka d le it mezník, co teprve u festivalu! Má za
sebou d tské nemoci i rozmary puberty a kvete
pln m, vo av m, u lechtil m kv tem. Jen lehce ji
poma kala n jaká ta bou ka, liják nebo povadla
suchem. Na chvilku. To, e ji p stujeme jen
v ko ená i, nám umo uje obdivovat ji ze v ech stran
a v ímat si i nejmen ích detail .
Jsme rádi, e jste u toho byli spole n s námi u
tolik let.
Karel Rozko n a www.cechtickalilie.cz
Fotosout
byla uzav ena. Postupn zve ejníme
zajímavé p ísp vky. Vyhodnocení prob hne v prosinci 2014.
P ísp vek od Jany techerové, Lesní víla
Pro na e d chodce p ipravujeme ve tvrtek
16. íjna
. Cíl na eho
putování bude vylosovám t sn p ed odjezdem.
Zájemci se mohou p ihlásit na ú ad m styse.
SK Rybá i Nakvasovice po ádají
4. 10. 2014
v lov v Nakvasovicích.
V lov rybníka „U Horek“ v Prách anech je
naplánován na 8. listopad 2014. Srde n Vás
zveme.
Ob erstvení:
sma en kapr a pstruh
rybí polévka
grilovaná klobása
K poslechu zahraje Chmela inka
echtické noviny
10/2014
Strana 10
Divadelní spolek Studen Vám
zahraje rozpustilou komedii
P edstavení m ete vid t v echtické
sokolovn .
.
v sokolovn v echticích ochotníci z Byst ice.
Srde n d kujeme za Vámi v nované knihy
základní kole. I díky Vám mohl prob hnout
projektov den
. D kujeme rovn
paní u itelce Vlast Kubalové za poutav v klad
a paní u itelce Zuzan Matulové za
program
. D. Jetelová a J. S korová
Uvidíte komedii
Z se obrací s prosbou o pomoc na v echny ob any.
v podání Divadelního souboru Ludvíka N mce
z Byst ice.
Re ie: Marie Neradová
ím m
ete pomoci?
Pokud máte doma knihy, které nepou íváte, nebo je chcete
dokonce vyhodit, m ete je nezi tn v novat kole.
Darovat m
nezále í).
ete jakékoliv knihy, asopisy... (na ánru
Materiál m
ete p inést do koly kdykoliv.
D kujeme Vám za podporu d tí a vzd lanosti.
P edstavení nabízí skv lou inscenaci s písn mi Karla Ha lera v re ii Tomá e Töpfera. P íb h
vypráví o pozoruhodném bohémském ivot eského um lce, herce a hudebníka, kter nezap el
sv j talent, díky n mu se stal milá kem publika.
Sv mi pís ov mi hity se zapsal do srdcí mnoha
divák . Neustálé brojení proti neúprosné cenzu e
první republiky, n mecké okupaci a malému echá kovství ov em nevyhrál.
V hlavní roli zpívá, tan í a exceluje
Právem pat í mezi oblíbené a hojn nav t vované inscenace v repertoáru Divadla na Vinohradech a skoro poka dé si na konci
p edstavení „vyslou í“ potlesk vestoje.
Na písn Karla Ha lera napsal Pavel Kohout.
echtické noviny
V sobotu 30. srpna 2014 jsme se se li na
na em 9. srazu spolu ák 8. t íd Z
echtice
v Restaurantu „U Zlaté Prahy".
V salónku jsme m li p ipravené p íjemné
posezení.
ikovná a usm vavá servírka
Zdeni ka se o nás vzorn starala. K ve e i si
n kte í vybrali vep ov steak na barevném
pep i, jiní ku ecí steak, unku, s r, dal í
sma enou ku ecí kapsu a dva sma en s r
a p ílohy hranolky. Talí e byly krásn
naservírované, jídlo velice chutné a porce
veliké.
Budeme se t it op t zde za dva roky na
na em 10. srazu.
Za v echny moc d kují
Vojta, Mirek, Ála, Ma enka a Jana
10/2014
Strana 11
V sobotu 11. íjna 2014 bude v obci proveden
podzimní svoz nebezpe ného odpadu dle následujícího harmonogramu:
Jeníkov
náves 8.00 – 8.20
Nakvasovice
náves 8.25 – 8.45
Dob íkovice
náves 8.50 – 9.10
Zho
náves 9.20 – 9.40
Pal ice
náves 9.50 – 10.10
Prách any
náves 10.20 – 10.40
Sudislavice
náves 10.45 – 11.05
Malá Paseka
náves 11.10 – 11.30
R kovy Lhotice náves 11.40 – 12.00
erni í
náves 12.15 – 12.35
echtice
nám stí12.45 – 13.30
Otro ice
náves 13.40 – 14.00
íjnové setkání na ich d chodc se uskute ní
od
14 hodin v hasi ském dom v echticích.
Jana Míková, tel. +420 603 449 474
po dohod – sobota + ned le, mo no i ve er
E-mail: [email protected]
www.zlatnictvi-prsteny.cz
Ládví – Kamenice, Lu ní ul., Praha-v chod
Jeníkov 2, echtice, okres Bene ov
Tradi ní lampiónov pr vod, kter je poté
spojen s oh ostrojem, se uskute ní v úter
28. íjna 2014. Oslavme spole n vznik na í
republiky.
Sraz v 17.45 hodin p ed radnicí.
P ipravujeme tv r í podzimní dílni ky pro voln
p íchozí dosp lé, ale i d ti. Budeme se sna it, aby
dílni ka byla ka d poslední pátek v m síci. Zájemci
o tvo ení si mohou proto poslední pátky v m síci
rezervovat na tyto aktivity.
Z organiza ních d vod jsme první dílni ku museli
poposunout na pátek 31. íjna 2014. P vodn jsme
v p edchozích novinách informovali, e za ínáme
v pátek 26. 9. 2014.
V první dílni ce v pátek 31. íjna od 18.00 si
budete moci vyrobit m dlo pro své pot ení nebo pro
radost druh ch.
Pro lep í organizaci nech p ípadní zájemci
nahlásí svoji ú ast na Ú ad m styse echtice do
pátku 17. íjna 2014.
echtické noviny – Vydává Ú ad m styse echtice – povoleno pod íslem MK R E 10759 – odpov dná redaktorka Renata
Kolandová. Redakce a grafická úprava Mgr. Bc. Lenka Proschková. Fotografie na první, druhé a t etí stran : Sudislavice, k. ú.
echtice, L. Proschková. Tisk Z
echtice. Uzáv rka je v dy 20. dne p edcházejícího m síce. Redakce neodpovídá za obsah
lánk a formulace autor . Po et v tisk 600 ks. V íjnovém ísle se zam ujeme na na i obec Sudislavice. V následujících
íslech se zam íme na dal í okolní obce. Barevn v tisk naleznete na www.mestys-cechtice.cz v elektronické podob .
echtické noviny
10/2014
Strana 12