Zpravodaj 1-2012

2012
JARNÍ
Z P R AV O D A J R A D Y O B C E
Foto: B. Žilka
Z OBSAHU
Galerie Mutěňáků - Juliána Drgáčová (str. 6)
Deváťáci opět tančili polonézu (str. 13)
Volba stárků (str. 16)
Historie tělovýchovy DTJ (str. 21)
Velikonoce – o co vlastně jde? (str. 23)
4. Den otevřených sklepů (str. 28)
SDH Mutěnice informuje (str. 32)
Obecní zabíjačka
SLOVO STAROSTY
Je to příjemné, když nastávají dny, kdy už
je více sluníčka i tepla. Jsme pozitivnější,
radostnější, a také se lépe fyzicky cítíme.
Na jaře mnohem více věříme, že tento rok
PŘEJI VÁM,
MILÍ SPOLUOBČANÉ,
HODNĚ TĚCH SLUNEČNÝCH
DNŮ A KLIDNÉ A RADOSTNÉ
jistě budeme šťastni, že docílíme konečně
všeho, co jsme opakovaně zanedbali, a co
PROŽITÍ
se nám nepodařilo realizovat. Jsme rádi, že
ty zimní nepříjemné dny jsou ty tam, a že nám
nakonec tak rychle uběhly.
VELIKONOC.
MVDr. Dušan Horák
starosta obce
Zprávy z radnice
Ples KDU-ČSL
Divadelní představení
Sluha dvou pánů
vozovky a chodníku v ulici Jarní. V této části
obce už s opravami finišujeme a zůstává
nám ulice Polní, která je v letošním roce
také v plánu, a pak nám zůstane jenom
nejsložitější ulice, a to Pelcova. Tady bude
nutné dobře sanovat podloží, ale pro letošní
rok tato stavba není plánovaná.
Brzy začneme budovat také „Amfiteátr
Pod Búdama“ a v případě příhodných podmínek by jeho dokončení mohlo stihnout
i termín mužácké akce Setkání mužských
sborů z Podluží a dětských hodů naplánovaných na 16. a 17.června 2012. Ale nerad bych tady něco sliboval, kdybychom
nebyli z jakýchkoliv důvodů schopni slib
dodržet.
Na cyklostezce Kyjov – Mutěnice se
pracuje, koleje a pražce jsou z tělesa odstraněny a budou následovat další stavební
práce tak, aby stavba byla co nejdříve hotová a mohla být plně využívaná vyznavači
kolových sportů, a také přivedla do naší
oblasti další turisty.
Ještě, že nám ta zima skončila. Byla
docela zvláštní a nevyzpytatelná. Nejdříve
jsme si mysleli, že ani žádná nebude, a
potom znenadání udeřily mrazy, které nás
delší dobu sužovaly. Pro vinohrady a zemědělce celkově byla škoda, že nebyl vůbec
žádný sníh, a díky těmto tuhým mrazům byly
v ohrožení všechny zemědělské plodiny.
Jaký to bude mít důsledek, to se už brzo
dozvíme.
Už se nám také rozjíždějí naplánované
a rozpočtem schválené akce. První dvě
akce už mají své karty rozdané. Začneme
opravovat a budovat novou polní cestu –
konec ulice Zahradní od bývalé „tabačky“,
kde chceme mít kompletní podklad včetně
asfaltového povrchu, až po dům pana
Šebesty, a to z důvodu možného napojení
na cyklostezku Kyjov – Mutěnice. Dále, až
po hlavní silnici směrem na Dubňany, už to
bude klasická stříkaná polní cesta stejná
jako ty předchozí.
Pomalu začínáme i s budováním nové
1
Další akce, kde probíhá výběrové řízení
a čeká se na konečný
verdikt státního fondu
životního prostředí, je
revitalizace a úprava lokality Rokytí.
Žádost o dotaci je podaná na zateplení tělocvičny ZŠ Mutěnice
a také kulturního domu,
kde se předpokládá
i výměna oken a střechy.
No uvidíme.
Přeji Vám příjemné
jarní měsíce, vinařům
vydařený košt a úspěchy vínům ročníku
2011 při Dnu otevřených sklepů.
Velikonoční svátky
prožijte v klidu, radosti
a těšení se na teplejší
období.
Petr Bíza
místostarosta obce
Odpadové hospodářství
Sběrný dvůr se správní budovou skládky
Přehled odpadů v letech 2000 – 2011
vše
v tunách
Tříděný
celkem
Plast
Papír
Kompozit.
obaly
Sklo
bílé
Sklo
barevné
TKO
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
SD
2010
SD
2011
SD
2,033
8,55
9,044
11,033
43,403
47,903
85,781
101,266
107,048
1,313
7,950
9,040
11,033
19,176
19,683
21,327
26,303
22,219
30,513
2,56
30,778
2,45
21,59
1,8
0,720
0,600
0
0
22,847
26,807
32,492
39,137
46,099
47,638
3,01
42,047
7,2
53,65
8
0
0
0
0
1,380
1,413
1,820
1,674
1,664
0
0
0
0
0
0
2,477
1,424
1,754
3,700
10,000
6,25
9,607
8,509
22,795
27,665
32,728
35,312
146,160
567,47
646,75
653,15
680,44
1142,59
939,55
838,34
941,96
124,556
123,472
134,145
1,907
5,714
33,214
929,63
2,308
6,004
2,96
931,07
2,622
6,021
27,705
2,02
33,062
7,4
928,85
SD = sběrný dvůr (v provozu od června 2009)
Centrem odpadového hospodářství obce Mutěnice je samozřejmě skládka TKO v Hraničkách, kde se kromě samotné
skládky nachází i kompostárna a sběrný dvůr. Občané Mutěnic
se postupně naučili využívat všechny tři možnosti, ke kterým je
třeba přidat možnost odevzdání elektrických zařízení v rámci zpětného odběru elektrozařízení. Jediné, za co se platí, byť většinou
symbolicky, je uložení odpadu do skládky. Ostatní služby mají
občané zadarmo. I odevzdání nebezpečného odpadu, kterého
se nám ale pořád zdá poměrně málo na velikost obce. K dalšímu
vylepšení služeb odpadového hospodářství by mělo přispět i nové
vozidlo, a to hákový nosič kontejnerů (systém Avia), na které se
společnosti Skládka Hraničky, spol. s r.o. podařilo spolu s deseti
velkoobjemovými kontejnery a dalším štěpkovačem získat dotace
ze Státního fondu životního prostředí. Vozidlo by mělo sloužit
zejména k vylepšení svozu bioodpadů v regionu.
V přiložených tabulkách vytříděného i vyprodukovaného odpadu je vidět, že se množství vytříděného odpadu oproti r. 2010
zvýšilo (v r. 2010 124,556 tun, v r. 2011 už 134,145 tun), a to je
po minulých letech mírné stagnace potěšitelné. Výrazný rozdíl
nabízí např. srovnání s r. 2005, což je celkem nedávno, a přitom
dnes vytřídíme téměř 3x více odpadu než tehdy. Co se týká komunálního odpadu, jeho množství se drží na srovnatelné hladině
s předchozími roky a je dobré, že se jeho množství nezvyšuje.
Za to všechno je třeba všem zodpovědným občanům Mutěnic
poděkovat! Znovu připomínáme, že sběr pytlů s tříděným odpadem je vždy první pondělí v měsíci a následující úterý!
2
Pytlový sběr v letech 2004 - 2011
vše v ks
Plast
Papír
Kompozit.
obaly
Celkem
pytlů
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2.501
3.176
4.314
5.980
6.290
7.244
8.877
8.856
1.514
2.190
2.631
4.007
4.391
5.106
6.100
5.957
705
930
1.484
1.416
1.382
1.657
1.851
1.793
4.720
6.296
8.429
11.403
12.063
14.007
16.828
16.606
Čistírna odpadních vod a kanalizace
Přestože většina společností provozujících vodovody a kanalizace včetně VaK Hodonín, a.s.,
pro rok 2012 zvýšila ceny jak vodného tak stočného, naše společnost Skládka Hraničky, spol.
s r.o. jako provozovatel ČOV a kanalizace v Mutěnicích ke zvýšení ceny stočného (24,32 Kč
bez DPH) nesáhla. Mírné zvýšení ceny pro rok 2012 nastalo pouze díky zvýšení sazby DPH
z 10 na 14%. Ceny stočného byly schváleny valnou hromadou společnosti na jednání dne
20. 12. 2011. Pro srovnání znovu uvádíme porovnání s největším provozovatelem kanalizací
v regionu VaKem Hodonín, a.s. V tabulce je vidět, že rozdíl ceny stočného v Mutěnicích oproti
cenám stočného VaKu Hodonín, a.s., se proti minulým letům výrazně zvýšil ve prospěch občanů Mutěnic. A to je ještě umocněno tím, že samotný VaK Hodonín, a.s. má nejnižší cenu
stočného ze všech podobných společností v rámci Jihomoravského kraje!
3
Nižší stočné v Mutěnicích se nám daří držet díky minimalizaci nákladů na provoz kanalizace
a ČOV. Jak už bylo dříve uvedeno, o celý provoz střediska ČOV se starají dva kvalifikovaní pracovníci obsluhy kanalizace a ČOV a jedna administrativní pracovnice. Tito pracovníci podléhají
přímo jednateli společnosti. Externě pak provoz ČOV řídí technolog ČOV RNDr. Veselý. A na
tom bychom nechtěli z úsporných důvodů do budoucna nic měnit, přestože se do budoucna
některým větším opravám z důvodu stáří ČOV bohužel nevyhneme.
SROVNÁNÍ CENY ZA STOČNÉ V MUTĚNICÍCH A VE SPOL. VAK HODONÍN, A.S:
R. 2008:
R. 2009:
R. 2010:
R. 2011:
R. 2012:
Mutěnice
včetně DPH (bez DPH)
VaK Hodonín
včetně DPH (bez DPH)
Rozdíl
24,50 (22,48)
24,50 (22,48)
24,73 (22,48)
26,75 (24,32)
27,72 (24,32)
24,78 (22,74)
25,60 (23,48)
27,23 (24,75)
28,40 (25,82)
31,85 (27,94)
+ 0,28 Kč
+ 1,10 Kč
+ 2,50 Kč
+ 1,65 Kč
+ 4,13 Kč
Další novinky ve společnosti Skládka Hraničky
Usnesení z VIII. veřejného jednání Zastupitelstva obce Mutěnice,
ze dne 13. března 2012
Obcí Mutěnice – budoucí povinný, JMP
Net, s.r.o. Plynárenská 499/1, 657 02
Brno – budoucí oprávněný a Josefem
Svobodou, Servístky 143, 696 11 Mutěnice – investor, kdy cena za 1 bm činí
58,- Kč. Celková částka bude stanovena
na základě GP.
A. ZO vzalo na vědomí:
1. Zápis kontrolního výboru o provedené
kontrole na KD ze dne 27. 2. 2012
2. Petici – Nesouhlas s výstavbou nového
obchodního domu v bývalém zemědělském areálu při ulici Brněnská
5. Rozpočtové opatření č 1/2012 s povýšením příjmů o 551 000,- Kč a povýšením
výdajů o 628 000,- Kč
3. Propočet ceny stavby Mutěnice – příprava území pro výstavbu rodinných domů
6. MVDr. Dušana Horáka a Ing. Jana Froňka
jako členy výběrové komise při konkursním řízení na funkci ředitele ZŠ a MŠ
Mutěnice
B. ZO schválilo:
1. MPZ č.1/2012 výkup pozemků o výměře dle GP za cenu dle znaleckého posudku a od vlastníků dle seznamu v lokalitě
U Větřáku pro stavbu Protipovodňových
opatření s retencí v k.ú. Mutěnice
Z dalších služeb společnosti Skládka Hraničky, spol. s r.o. v letošním roce musíme znovu vyzvednout populární svoz a drcení réví od
vinařů, které se uskuteční v březnu a dubnu.
Ještě v loňském roce se nám navíc podařilo
zakoupit komunální traktor zn. John Deere,
který je určen zejména k očistě komunikací
a chodníků, ať už v zimě od sněhu nebo v létě
od nečistot. Letošní zima k nám sice byla, co
se týče množství napadaného sněhu milostivá, ale i tak se traktor jednoznačně osvědčil,
a bude dalším přínosem pro obec. V neposlední řadě je třeba zmínit i nově vybudované
šatny se sociálkami určené pro pracovníky
našich technických služeb, které na dvoře
obecního úřadu vybudovala Obec Mutěnice, a veškeré stavební práce prováděli naši
pracovníci. Konečně tak mají naši pracovníci
důstojné zázemí pro sovu práci.
Nový traktor John Deere připravený k zimní údržbě
7. Záměr nabytí komunikace – silnice
č.III/0516 – Mutěnice – Průjezdná
z vlastnictví JM kraje do vlastnictví Obce
Mutěnice
2. MPZ č. 2/2012 prodej pozemku p.č.
1947/54 v k.ú. Mutěnice o výměře 3 m2
za cenu 110,- Kč/m2 panu Vítu Špérovi,
Letní 997, Mutěnice za účelem dorovnání stavebního pozemku pro výstavbu
lisovny
C. ZO uložilo
1. RO a všem členům ZO pokračovat v jednání ve věci přípravy území pro výstavbu
rodinných domů
3. MPZ č. 3/2012 prodej pozemků p.č.
2611/2, 2612/2, 2614/2, 2616, 2617
v k.ú. Mutěnice o celkové výměře 4399
m2 za cenu 21995,- Kč (5,-Kč/m2), panu
Miroslavu Jagošovi, Ořechová 1230,
Mutěnice, za účelem scelení pozemků
v lokalitě Úlehle (cesty a vinice)
Petr Blaha, jednatel
Skládka Hraničky, spol. s r.o.
Nové šatny a sociálky pro pracovníky technických
služeb
4
4. Smlouvu o budoucí smlouvě o zřízení
věcného břemene a souhlasu se zřízením stavby mezi smluvními stranami
5
Paní Juliána Drgáčová se dožila 100 let života
Narodila se 27. 2. 1912 manželům Kláře a
Františku Brablcovým v Mutěnicích, tehdy bydleli v Čaganově č. 203. Když dospěla, navázala
tehdy kontakt s absolventem brněnského gymnázia a Vysoké školy vojenské v Praze, rodákem
z Mutěnic, panem Šimonem Drgáčem.
Uzavřeli spolu sňatek, narodila se jim dcera Irena a syn Lubor. Jenže život manželky
s důstojníkem v armádě v té době nebyl lehký.
Přišla okupace Československa nacistickým
Německem, byl zřízen Protektorát Čechy
a Morava, manžel Šimon byl zatčen gestapem,
prošel mnoha koncentráky a šest let vězněn,
byl odsouzen k trestu smrti… později mu byl
trest smrti změněn na doživotí.
V květnu 1945 se objevil v Mutěnicích, ale
dlouho se neohřál. Pomáhal budovat vojenskou akademii v Hranicích na Moravě a byl
jmenován, jejím velitelem. V té době se spřátelil
s generálem Ludvíkem Svobodou, který ho
mnohokrát navštívil v Mutěnicích.
V roce 1952 odchází do důchodu, ale ani
zde si neodpočinul. Opět byl zatčen, již ve funkci generála, a pět a půl roku byl opět vězněn.
Dne 13. května 1963 byl nejvyšším soudem
v Praze omilostněn a rehabilitován. V Mutěnicích se jim narodila ještě dcera Ivana, která
zemřela svobodná – další rodinná rána.
Opravdu těžký život měla manželka Juliána
po boku svého manžela, kdy sama plnila
přetěžký úkol: péči o rodinu v dobách tak
krušných, kdy sama se starala o své děti.
Významný muž, který prošel tolika peripetiemi v čase bohatém na události. Neúnavný,
nezdolaný vězením, vždyť i za komunismu
byl odsouzen na dvacet čtyři let vězení. Byl
nositelem mnoha vyznamenání z roku 1919
a z roku 1949. Přes všechny strasti v jeho
dramatickém životě dožil se 88 let. Zemřel
28. 6 1980, pohřben byl v Mutěnicích,
Život manželky a rodiny byl plný radosti,
ale pak i plný utrpení, bolesti, odloučení,
opravdu prožívala těžký život po boku milovaného manžela. Všechno toto utrpení
a odloučení prožívala jeho manželka Juliána
spolu s rodinou. I dnes prožívá podzim života
uprostřed svých blízkých, u své dcery Ireny v
Šalši u Velehradu. Paní Juliána Drgáčová, jako
čtvrtá rodačka z historie Mutěnic, přesáhla sto
let života.
A my, občané Mutěnic, jí k tomuto požehnanému věku života blahopřejeme a přejeme
jí i nadále pevné zdraví, Boží ochranu a přízeň
a lásku rodiny.
Vždyť paní Juliána je pravidelnou čtenářkou
zpravodaje „Naše Mutěnice“, který jí pravidelně zasíláme.
vedení obce a Redakční rada
Obecního úřadu Mutěnice
Vážená redakční rado
Jsem pravidelnou čtenářkou zpravodaje rady obce. V zimním čísle r. 2011 mne zaujal článek
z galerie Mutěňáků, ke kterému bych se chtěla vyjádřit a dát některé věci na pravou míru.
Je zde zmínka o doktoru Chlůdilovi. Tento člověk již nežije a tvrzení, že doktor Chlůdil na rozdíl
od paní léčitelky neléčil nikdy zdarma, mě zamrzelo. Je to totiž tvrzení zavádějící a nepravdivé.
Vím, o čem píši, protože jsem vyrůstala v jeho těsné blízkosti, tatínek byl jeho osobní řidič.
6
Je samozřejmé, že si pan doktor nechával od pacientů platit, protože to byla jeho obživa, a
taková byla doba. Ale od svého tatínka také vím, že pan doktor měl dobré srdce, a v některých
případech si peníze od chudých pacientů nebral. Vím i o případu, že přispěl penězi na koupi
slepice na polévku pro chudobnou rodičku, a toto nebyl ojedinělý případ.
Zpravodaj naší obce má mnoho čtenářů, psané slovo má velikou váhu a byla by škoda
vzpomínku na dobrého člověka pokazit jedinou větou. „Čest jeho památce“.
Prosím redakční radu o zveřejnění mého dopisu a přeji Vám mnoho pěkných článků.
Moravcová, únor 2012
I n g. P e t r K l o b á s k a – odešel
Přestala hudba jeho žití,
poslední akord zapadl,
Přestalo už srdce bití,
květ jeho života uvadl.
Narodil se 25. ledna 1963
v Kyjově. V roce 1964 se přestěhoval s rodiči do Mutěnic.
Od narození měl zdravotní
potíže s kyčelními klouby.
Následovaly operace.
Základní školu navštěvoval
v Mutěnicích. Dalším pokračováním jeho vzdělání bylo
Gymnázium v Hodoníně.
Od mládí měl rád technické
věci a studium na Českém
vysokém učení technickém
v Praze se zaměřením na
sváření a tváření rozšířilo jeho
rozhled i v oblasti výpočetní
techniky, svařování laserem…
Po ukončení studia zůstává
jako odborný pracovník na
ČVUT. Byl vedoucím laserové
laboratoře.
V roce 1992 začal mít
bolesti, což se přičítalo následkům operace kyčelních
kloubů. Operace mízních uzlin, následná chemoterapie,
onemocnění rakoviny mělo
zastavit následné odstranění
nefunkční ledviny, odoperování části tenkého střeva však
onemocnění nezastavilo.
Měl částečný, později plný
invalidní důchod. Byl zvyklý
pracovat, pohybovat se mezi
lidmi a technicky tvořit.
Začal pracovat doma na
počítači, přikoupil si další
zařízení… věnoval se vinařům.
Jeho firma tiskla pozvánky,
etikety pro vinaře, diplomy,
telefonní seznamy, prováděl
laminování diplomů a další tisk
pro místní i ostatní zájemce.
Rád zpíval u cimbálu, jezdil
7
na výstavy vín, kam vozil autem tatínka i cimbál.
Říkal, že měl i klinickou
smrt, a když šel tunelem, měl
se vrátit. Měl nádherně optimistickou povahu a dovedl
kolem sebe rozdávat radost.
Práce mu byla potěšením.
Byl velkou oporou své tetě,
národní umělkyni Libuši Domanínské, jak při bydlení
v Praze, tak i v Mutěnicích..
V loňském roce zvažoval,
zda se má znovu podrobit
chemoterapii, na kterou pak
přistoupil.
Bojoval s bolestí, kterou se
mu snažili lékaři zmírnit a v boji
dne 14.2.2012 dobojoval.
A tak mizí vše co znáš,
všechno co jsme milovali.
Tak krátko šel jsem s vámi.
Hle, tu nás cesta dělí.
A ptáci nad hlavou, mi
píseň nedopěli.
J. Wolker
Tichou vzpomínku zemřelému věnuje Redakční rada
Obecního úřadu Mutěnice.
ŠKOLST VÍ
Projekt Škola pro život
V rámci projektu Škola pro
život byly na 1. stupni i v tomto
období realizovány další projekty. Pojďme opět společně
nahlédnout do jednotlivých
tříd a dovědět se, co se ve
kterém projektu dělo.
Cílem projektového dne
Ferda Mravenec – práce
všeho druhu - realizovaném
ve 2. ročníku bylo seznámit
žáky hravou formou se životem mravenců, ale také si
uvědomit jejich pracovitost,
spolupráci a podobu s lidskou společností.
Třída se hned v úvodu proměnila ve velké mraveniště
v čele s Ferdou Mravencem,
který děti provázel spolu se
svými kamarády Beruškou
a broukem Pytlíkem celým
projektovým dnem. Nejprve žáky mravenečky seznámil na interaktivní tabuli se
stavbou, vývojem a životem
v mraveništi. Dozvěděli se,
jak mravenci mezi sebou komunikují, a zahráli si hru, ve
které se snažili najít pomocí
čichu svoji královnu. S Ferdou si také zazpívali písničku,
zahráli Pexeso, zachraňovali
polámaného mravenečka
a naučili se básničku. V matematice hledali Berušce ztracené tečky, správně je řadili
a porovnávali. Nejtěžší úkol
mravenečky čekal při stavbě
co největšího mraveniště
z kostek. Závěrečnou činností dne bylo pečení voňavých
perníčků. Zde se projevila
nejen píle, ale také zručnost
a šikovnost všech malých
mravenečků.
V projektu Můj dům, můj
hrad, si děti nejprve ujasnily,
že žijí v České republice
a upevnily si znalosti o naší
vlasti. Zopakovaly si rozdělení
republiky na jednotlivé země,
ukázaly si na mapě kraje ČR.
Upřesnily si, že jejich domovem jsou Mutěnice, ležící v
Jihomoravském kraji, v okrese Hodonín. Dozvěděly se,
jaké jsou státní symboly ČR.
Po poslechu národní hymny si
připomněly krásy naší země,
o nichž se v hymně zpívá.
V hlavní části projektu se
děti zabývaly bydlením člověka, které začíná stavbou
8
domu, jeho zařízením, praktickými činnostmi při navrhování vlastního pokoje či tvorbě
makety bytu. Nejpr ve se
stručně seznámily s vývojem
lidského obydlí od nejstarších
dob až po dnešek. Jmenovaly různé druhy stavebních
materiálů i nářadí potřebných
ke stavbě domu. Sestavovaly pořadí stavebních prací, povídaly si o řemeslech
a řemeslnících, kteří se stavbě domu podílejí. Také si vysvětlily pojem bytové doplňky,
bez kterých by domov nebyl
útulný. Závěr projektu patřil
praktickým činnostem. Nejprve si děti pomocí počítačového programu samy navrhovaly
pokoj svých snů a potom ve
dvojicích tvořily maketu bytu.
Do něj si vyráběly zařízení
a nábytek z kartónu, krabiček
a papíru. Ze vzorků látek si
zhotovily záclony, koberce
či potahy.
Dovršením deseti let mohou děti vyrazit bez doprovodu starších samy na silnici.
Aby se tento start stal pro
žáky co nejbezpečnější, byl
zařazen projekt Než vyjedu
na silnici právě do 3. ročníku. Cílem projektu bylo
zopakovat základní pravidla
silničního provozu a připravit
žáky tak, aby se stali řádnými
účastníky silničního provozu,
kteří se chovají bezpečně
a neohrožují sebe ani ostatní.
Desatero mladého cyklisty tvořené dětmi shrnovalo
základní informace, které
by měl každý cyklista nejen
znát, ale především se podle
nich v dopravním provozu
chovat. Před vyjetím na silnici by se měl každý cyklista
nejen vhodně obléci, ale také
nasadit přilbu a zkontrolovat si své kolo. S povinnou,
nepovinnou a doporučenou
výbavou kola a jeho doplňky
se žáci seznámili na interaktivní tabuli. K pojmenování
a ukázce sloužilo i skutečné kolo jednoho ze žáků
a cyklistické doplňky (reflexní
vesty, pásky, přilby, chrániče,
odrazky, světla), které si děti
přinesly z domu. Závěr první
části projektu byl věnován
historii vývoje kol.
Druhá část projektu byla
realizována formou hry „Mutěnická cyklostezka“. Děti
vytvořily dvojice a podle mapy
se vydaly cyklostezkou po
okolních obcích. V každé
obci je čekal připravený úkol
nejen na interaktivní tabuli,
ale také v pracovním listu, za
jehož splnění mohly dvojice
získat zelený nebo žlutý trikot.
V cíli cyklostezky si mohly děti
informace, které na „Mutěnické cyklostezce“ získaly,
ověřit v opakovacím testu. Na
závěr si každý tuší nakreslil
a barvami domaloval své kolo,
které nalepil na velký balicí
papír dotvořený vyrobenými
dopravními značkami.
V průběhu projektu Sportem ku zdraví si žáci čtvrtého
ročníku nejprve objasnili pojem sport v různých významech a souvislostech, srovnávali sport jako pohybovou
aktivitu dříve a dnes, povídali
si o tom, jaké formy sportu
mohou v dnešní době aktivně
provozovat. Získávali nové
poznatky z historie, tradic a
pravidel sportů jako je hokej,
fotbal, tenis, stolní tenis, gymnastika, atletika, volejbal a košíková. Rozeznávali sportovní
náčiní a nářadí jednotlivých
sportovních odvětví. Seznámili se s některými sportovci
ČR a jejich sportovními úspěchy v mezinárodním měřítku.
V turnaji ve stolním tenise
si rozvíjeli svoje pohybové
schopnosti a zároveň se učili
respektovat pravidla soutěžení v duchu „Fair Play“.
9
Není procházka jako procházka
Cílem projektu Příroda léčí
bylo seznámení dětí s některými nejznámějšími léčivými
bylinami, jejich charakteristickými znaky, se zásadami
sběru, sušení a s dalším
využitím těchto léčivých bylin.
V úvodu projektu byly
děti rozděleny do dvojic, ve
kterých během celého dne
pracovaly. Nejprve pojmenovávaly známé léčivé rostliny.
Ty, které neznaly, se snažily
uhodnout pomocí hry „šibenice“. Poté poznávaly léčivé
rostliny na základě charakteristik, které byly ukryty ve
třídě a na chodbě školy, řadily
léčivé rostliny podle abecedy,
určovaly vzory i slovní druhy
a skládaly nová slova, která
mohou vzniknout ze slov
heřmánek a jitrocel. Na interaktivní tabuli i v lavicích hrály
mezi sebou dvojice pexeso.
Kolik zůstane z nasbíraných
bylin po jejich usušení, zjišťovaly pomocí zlomků. V závěru
projektového dne vytvářela
celá třída společný Herbář
babky bylinkářky.
Projekt Ilustrátoři našich
knih realizovaný v 5. ročníku,
jak již název napovídá, byl věnován ilustrátorům dětských
knih a jejich tvorbě. Jako
motivaci k projektu měly děti
složit puzzle – rozstříhané
ilustrace z knih pro děti. Po
jejich složení a nalepení na
papír připevnily všechny ilustrace na tabuli a společně
vzpomínaly, ze které knihy
jednotlivé obrázky pocházejí.
Názvy těchto knih si zapsaly
do pracovního listu, který
následně využily při práci na
internetu – úkolem bylo najít
ke každému obrázku ilustrátora, který je autorem dané
kresby. Poté děti skládaly
z přeházených písmen příjmení jednotlivých ilustrátorů.
Velký úspěch sklidil následující kvíz. Karty rozmístěné
na chodbě ukrývaly ilustrace
a děti se měly rozhodnout,
který z nabízených malířů
danou ilustraci nakreslil. Kdo
správně poznal autora všech
ilustrací, zjistil tajenku, kterou
bylo nutno číst pozpátku. Do
následující křížovky zapisovaly děti příjmení malířů podle
postupně zobrazovaných ilustrací. V tajence vyšlo jméno
ilustrátorky Heleny Zmatlíkové, s jejímž životopisem se
dvojice formou samostatného
čtení a odpovídání na připravené otázky seznámily.
V průběhu projektu si žáci
postupně upevňovali získané
znalosti o ilustrátorech a jejich tvorbě pestrými činnostmi nejen na interaktivní tabuli.
Tyto znalosti si mohli ověřit
v závěrečném opakování při
hře AZ kvíz. Závěrem projektu
si každé z dětí vybralo část ilustrace některého z malířů pro
děti a vyzkoušelo si pomocí
tuše a kříd dokreslit zbytek
tohoto obrázku.
Učitelky 1. stupně
10
V každé roční době, za
každého počasí, jinými slovy
každý den, má být zdravé dítě přiměřenou, ale co
nejdelší dobu na čerstvém
vzduchu.
V mateřské škole je denní
program organizován s přihlédnutím k této skutečnosti. Hraní, vzdělávání, jídlo,
odpočinek a pobyt venku
musí být sladěny tak, aby
napomáhaly zdravému vývoji
dítěte. A venku je tolik zajímavých věcí, stačí jen chodit
s otevřenýma očima a všechno kolem sebe vnímat. Od
toho je tady učitelka, aby
pobyt venku dětem přiměřeně naplánovala a zpestřila.
Při procházkách do přírody pozorujeme stromy a vinohrady kvetoucí, zelenající
se, opadávající. V zahradách
a na mezích vidíme květiny,
na polích plodiny a polní
zvířata. Ve větvích stromů
slyšíme a při pozorném zkoumání zahlédneme ptáky,
z nichž některé dokážeme
také pojmenovat.
Poslední dobou vzácně,
ale přesto dokážeme pozorovat domácí zvířata na
dvorcích, zvlášť když nás
pozvou ochotní chovatelé
na návštěvu ke koňům, ko-
zám či ovečkám. Někdy se
podaří také zhlédnout králíky
a slepice, kačeny nebo husy.
Přesto, že žijeme na vesnici,
jsou pro nás tyto zážitky
vzácné.
Často se také vypravíme
do vesnice a hledáme, kdo
z dětí kde bydlí, určujeme
směr – kde je školka, kostel, nádraží, křižovatka, můj
domov. Zkoušíme si, zda se
umíme orientovat ve svém
prostředí.
Za příznivějšího počasí, zvláště, když se oteplí
a trošku povyrosteme, vydáme se na delší procházky
do vzdálenějšího okolí – na
„Větřák“, pod „Búdy“, do
11
Zár ybnických vinohradů,
ke kostelu. Rádi pozorujeme Mutěnice jako na dlani
a očima hledáme a ukazujeme známá místa. Když už
je úplně teplo, konečně se
můžeme zabydlet na zahradě
a dosyta si užít her v písku
s hračkami, fotbalu i kočárků
s panenkami.
Venku je to vždycky moc
prima.
Za mateřskou školu
napsala učitelka MŠ
Jana Mráková
LYŽAŘSKÝ VÝCVIK ŽÁKŮ SEDMÝCH TŘÍD
Jakmile jsme se dozvěděli přesné datum
našeho lyžařského výcviku ve Filipově údolí,
začaly horečné přípravy. Každou hodinu
tělesné výchovy jsme posilovali svaly a dělali vše proto, abychom jeli na hory v dobré
kondici – tedy většina z nás. Přípravám se
nevyhnulo ani odborné seřízení lyží.
Týden od dvacátého února jsme se v 7:45
vždy sešli před školou a čekali na příjezd
autobusu, který jsme naložili lyžařskými
botami a lyžemi, které jsme díky vtipné řetězovce úspěšně dopravili k autobusu. Cesta
autobusem probíhala v klidu, zpívalo se a ve
vzduchu bylo cítit vzrušení. Cesta trvala asi
hodinu, jeli jsme přes Hodonín, Rohatec,
Petrov, Strážnici a Hroznovou Lhotu. Z okna
jsme mohli vidět značky s nápisy: Lipov,
Louka, Velká nad Veličkou, Javorník a potom
Filipov - Ski park Filipov.
Když jsme první den dorazili ke svahu, byli
jsme rozděleni do dvou týmů. První družstvo
začátečníků bylo v zeleném dresu, a proto
se jim říkalo „policisté‘‘. Druhé družstvo se
naopak obléklo do oranžových vest, a proto
to byli ,,silničáři‘‘. Naši lyžařští instruktoři,
paní učitelka Michnová a pan učitel Kovář,
si oba týmy každý den střídali. Vydatnou
pomoc poskytoval také pan učitel Hlavinka,
který svými radami pomáhal hlavně úplným
začátečníkům. Každý den po příjezdu následovala rozcvička a pak hurá na svah!
Nejprve jsme se rozjížděli na dětském
svahu a ti zdatnější se vydali na vrchol kopce,
který jsme sjížděli tzv. ve stopě. Nechyběla
ani jízda s kruhy, se kterými jsme jezdili
jako s volantem auta, se svatozáří nebo
s prkýnkem od WC.
Vždy kolem dvanácté hodiny jsme měli
přestávku na oběd. Někdo si šel koupit jídlo
do místního bufetu a jiní si vybalili něco ze
svých zásob.
V polovině týdne se k nám připojili
i „policisté‘‘, kteří zvládli základní lyžařskou
přípravu. Poslední den jsme měli možnost
volné jízdy, které jsme využili jako adrenalinového sjezdu se skoky přes skokánky.
I když kritický den je středa, nejvíce pádů
v našem týmu se stalo v pátek, a to díky
našim klukům, kteří se sráželi úmyslně. Byla
to legrační podívaná. I přesto všechno jsme
to všichni ve zdraví a bez úrazu přežili. Celý
týden nám přálo velmi pěkné počasí, takže
letošní „lyžák‘‘ si nemůžeme vynachválit.
Naposledy jsme dali sbohem Filipovu údolí
a skoro všichni jsme byli zklamaní, že tenhle
týden už končí. Odnesli jsme si spoustu zážitků a nedá se zapomenout na tu spoustu
legrace, co jsme si tam užili.
B. Šottlová, P. Hradská,
M. Lamačová, E. Jurasová,
žákyně 7. tříd
EXKURZE DO VYŠKOVSKÉHO AQUAPARKU
naplánovali a byli ochotní s námi jet. Líbilo
se mi tam a myslím, že ostatním taky. Každý si vyzkoušel oba tobogány, zaplaval si
v bazénu a zapotil se v sauně. Ráda na to
budu vzpomínat.“
Zbyněk Švagerka: „Cesta do aquaparku
i zpět byla velice příjemná, v autobuse panovala dobrá nálada. Ve Vyškově jsme měli
možnost vyzkoušet dva tobogány, saunu
a vířivku. V plaveckém bazéně jsme také
závodili v plavání (samozřejmě jsem vyhrál).
Bylo to legendární!“
Lukáš Malík: „V bazénu jsem se vydováděl
a v sauně si odpočinul. Tento výlet jsem si
velmi užil a určitě bych jel znovu.“
Matěj Sláma: „Cesta do aquaparku byla
příjemná, přestože náš autobus strašně
rachotil. Ve Vyškově jsme sjížděli tobogány
a závodili v bazénu. Po dvou hodinách
jsme se vydali tím rozvrzaným autobusem
zpět. Bůh stál při nás, protože jsme přijeli
v pořádku. Výlet se mi velmi, ale velmi líbil.“
V prosinci minulého roku dostala naše škola
nabídku od sousední ZŠ Dolní Bojanovice na
realizaci společné exkurze s velmi atraktivní cílovou stanicí – Aquapark Vyškov. Kritériem pro
výběr vhodné třídy byl limitující počet dvaadvaceti volných míst v autobuse a chování žáků.
Volba padla na třídu IX.A paní učitelky Blanky
Karbusové, jež spolu s Karolem Frydrychem
plnili pedagogický dohled.
Vyškovský aquapark naše děti na dobré
dvě hodiny zcela pohltil. Kromě běžného
plaveckého bazénu je uchvátily zejména dva
tobogány, masážní lavice, dnový vzduchový
rošt, vodní chrlič, dětský vodní hřib, divoký
kanál, parní komora a finská sauna. Čas strávený vodními radovánkami uběhl neuvěřitelně
rychle a ke spokojenosti všech se také zpáteční cesta obešla bez jakýchkoli problémů.
Níže uvedené příspěvky pak dokumentují
dojmy samotných žáků.
Eliška Šupová: „Výlet do aquaparku byla
první a asi i poslední taková akce celé
naší třídy. Moc si vážím toho, že ji učitelé
D E V ÁŤÁ C I
Ing. Mgr. Karol Frydrych
O P Ě T TA N Č I L I P O L O N É Z U
Neodmyslitelnou součástí plesové sezóny
v Mutěnicích je bezesporu ples pořádaný
Klubem rodičů ve spolupráci se ZŠ a MŠ
Mutěnice.Ten letošní se konal 18.února.
Zvláštní atmosféru této akce vytváří každoročně vystoupení žáků devátých tříd, zažitou
tradicí je slavnostní předtančení polonézy
na zahájení plesu. Také dál se vše odehrává
v duchu jakéhosi uvedení žáků devátých tříd
do společnosti dospělých.
Scénář přípravy samotného plesu by mohl
nezainteresovanému diváku připadnout kaž12
doročně stereotypní. Nejdůležitější jsou však
zážitky hlavních aktérů celé akce, našich
“deváťáků”. A tak jsme se jich zeptali, jak probíhaly přípravy, a jak prožívali svůj první ples:
…Již od našich prvních „deváťáckých“ dnů
byla na program našich školních i soukromých
rozmluv veliká událost, která se měla konat
někdy v únoru. Ano, tipujete správně, byl to
školní ples…
…Při výběru oblečení nám vypomáhali rodiče. Ti rozhodli, že dívky budou mít klasicky
13
…Ner vozita byla na všech tančících
vidět...
…Při tanci jsem myslel jen na kroky,abych
nic nezkazil…
…Když jsme odcházeli, byl to vynikající
pocit a radost…
…V sobotu ráno se konaly přípravy kulturního domu na večerní ples.
Každý donesl kbelík, hadr, vysavač a začalo
se s uklízením. Rodiče pomáhali s pověšením
dekorací, které jsme vyráběli ve výtvarné výchově s paní učitelkou Stupavskou…
…Po dlouhé době a náročných zkouškách
nastal ten den, kdy to všechno vypuklo, v ten
večer si rodiče uvědomili, jak jsou hrdí na
svoje děti, které dovedly až do deváté třídy…
…Dívky vypadaly jako princezny, moc jim
to slušelo…
…Všichni čekali na náš výstup a těšili se,
zatímco my jsme byli plni strachu a obav…
…Uprostřed sálu se spouštěly papírové
bubliny s našimi jmény…
…Při prvním kroku, kterým jsme vkročili na
parket, se nám roztřepala kolena…
…Představte si, že všichni lidé v sále se
dívají a čekají, až to spletete…
bílé svatební šaty a kluci budou oblečeni do
černých košil a kalhot se stříbrnou šerpou
a motýlkem…
…Když jsem si vybírala polonézové šaty,
nevěděla jsem, které si mám vybrat.Bylo jich
tam tak moc, a tak krásné…
…Při prvním nácviku na podpatcích jsme
všechny holky podklouzávaly, až si jedna
dokonce zvrtla kotník…
…Největší mé zážitky byly z prvních zkoušek. Všichni jsme ze začátku“šmatlali” a bylo
těžké se všechno dokonale naučit. Byla to
docela velká legrace…
…Po objektivním zhodnocení jsme nakonec přišli ke kolektivnímu názoru, že na to
nemáme…
…S nácvikem nám pomáhala paní učitelka
Karbusová a Prátová…
... Je to tady, nastal pátek 17.února a s ním
i naše první veřejná generálka…
…Dívky mají plné ruce práce se zapínáním
šatů a dolaďováním posledních detailů. Chlapci nervózně překračují na chodbě obecního
úřadu…
...Sál se naplnil.Všichni jsme byli nervózní
a měli jsme letadla v břiše…
14
…Při rozdávání hlavních cen v tombole celý
sál rázem ztichl a zraky všech se upíraly na
dvě nejlepší ceny – žehlicí prkno a popelnici…
…Do půlnoci hrála skupina Kasanova ploužáky, pak se zhaslo a začala diskotéka, na
kterou jsem celý večer čekala…
… Tančili jsme jako diví. Tančila jsem skoro
se všemi spolužáky a moc jsem si to užila…
…I když jsem se na ples netěšil, byl jsem
nakonec rád, že jsem se zúčastnil a mohl si
zatancovat s tolika spolužačkami, které mě
jinak nemohou vystát…
…Do společnosti bych klidně rád „vstoupil”
ještě jednou…
…A co víc bych řekla o školním plese, tak
hlavně, že se opravdu povedl a máme na co
velmi dlouho vzpomínat…
žáci 9.A a 9.B
…Půlroční trénování se zhodnotilo v pouhých 8 minutách…
…Od chlapců dostáváme nádherné růžové kytky. Maminky dostaly za všechnu tu
trpělivost a starosti nádhernou rudou růži.
Následovala sóla s rodiči a partnery…
…Sólo s mamkou a učitelkou mně nijak
nevadilo…
…Jak jsem zjistil, že budeme tancovat
s učiteli, tak jsem se troche splašil, začal jsem
paní učitelku hledat a nikde jsem ji neviděl,
nakonec jsem zjistil, že stojí naproti mě. Tak
jsem se odhodlal k ní přijít a požádat ji o tanec.
Abych nebyl vystresovaný málo, tak jsem paní
učitelce k tomu všemu držel šaty, protože si
je přišlapávala…
…Tanec s učiteli jsem neměla vůbec tančit,
ale pan zástupce byl tak hodný, že tančil snad
se všemi dívkami…
Pomáháme v Tanzánii
podařilo postavit nové toalety pro dívky. Ty
staré byly v katastrofálním a životu nebezpečném stavu. V dalším roce se za získané
peníze vybudovala podlaha a omítky v jedné
rozestavěné učebně.
V našem zpravodaji jsme vás už několikrát
informovali o účasti naší školy v projektu Škola
škole, který je zaměřen na pomoc dětem v
Africe, přesněji v jihozápadní Tanzánii.
Iniciátorem všech těchto aktivit je Ondřej
Horecký ze Šumic, který založil nadaci Bez
mámy na pomoc dětem v Tanzánii. Školy na
Moravě oslovil s projektem Škola škole, kdy
sami žáci pomáhají svým méně šťastným kolegům v Africe. Mutěnická škola s Ondřejem
Horeckým spolupracuje od roku 2009. Naší
partnerskou školou je základní škola Ilasilo
v okrese Chunya. Je zde stejně jako jinde
problém s malým počtem učitelů, malým počtem tříd, které jsou přeplněné žáky. V jedné
třídě je někdy i osmdesát dětí různého věku.
S tím také souvisí nedostatek lavic, učebnic
a jiných, u nás naprosto běžných, učebních
pomůcek.
V minulých letech se za naší pomoci v Ilasilu
15
V roce 2011 jsme pořádali v rámci projektu
Škola škole nejprve květnovou výstavu afrických batikovaných obrázků. Část výtěžku
byla použita na podporu talentované dívky
Adely Boniface a část na podporu školy v
Ilasilu. Možná již tradicí se v naší škole stává
předvánoční koncert žáků a přátel školy. I v
letošním roce se doprovodnou akcí stal prodej
žákovských výrobků. Při výrobě se zapojila
velká část žáků a učitelů školy. Výtěžek z této
akce byl asi 5 500 Kč.
Celková vybraná částka v roce 2011 činila rovných 7000 korun. Po převodu je to
546.000 tanzánských šilinků. Za tyto peníze
se podařilo pořídit devět okenních rámů do
třídy, která se v rámci projektu Škola škole
opravovala vloni, a dvoje dveře do dvou tříd.
Ještě zbyly peníze na barvy, aby se vloni
opravovaná učebna mohla vymalovat. Učitelský sbor i školní rada složená z občanů
Ilasila si pomoci z České republiky nesmírně
váží a všem, kdo přiložili ruku k dílu či přispěli
finanční částkou, děkují.
Závěrečným shrnutím projektu Škola škole
v roce 2012 bude beseda s Ondřejem Horeckým v Mutěnicích. Děti uvidí spoustu fotografií
a videozáznamů ze života v africké škole. Žáci
tak, jako v minulých letech, vznesou určitě
zvědavé dotazy, na které bude Ondra s velkou
trpělivostí odpovídat.
A jaké postřehy si můžeme z těchto besed
pravidelně odnést? V naší republice si všichni
stěžujeme na spoustu velkých problémů.
Pokud ale chceme vidět skutečné problémy,
zajeďme s Ondrou do Afriky.
Pavlína Lacinová
K ROJOVÁ
PLESOVÁ SEZÓNA
KULTURA
Volba stárků
Radim Holešinský a Romana Kotásková
Lukáš Opavský a Pavlína Jurasová
Stárci si následně zvolili jako své pomocníky
– sklepníky:
Patrika Mráze a Janu Zálešákovou
Miroslava Macháčka a Miloslavu Muchovou
Tradičně se na svátek sv. Štěpána sešla
v obřadní síni radnice krojovaná chasa, aby
dostála hodovému právu a za účasti starosty
a místostarosty obce zvolila stárky na rok
2012. Volba byla jednoznačná a pro rok 2012
byli zvoleni následující stárci a stárky:
Letos se mutěnská krojovaná chasa zúčastnila celkem 5 krojových plesů. Nejprve
jsme zavítali na ples do Šardic, kde se tancovala moravská beseda. K tanci a poslechu
hrála DH Sokolka ze Šakvic a cimbálová
muzika ze Šardic. Další týden jsme navštívili
Moravskou Novou Ves, kde nám vyhrávali
Skaličané s kapelníkem Róbertem Kucharičem, který ten den slavil narozeniny, takže
o zábavu bylo postaráno. Pro změnu česká
beseda se tancovala na krojovém plese
v Hovoranech, kde hrála DH Šardičanka.
I přes menší komplikace v synchronizaci
kolečka jsme vše zvládli a besedu zdárně
odtančili. Domácí ples byl ovšem ze všech nejlepší. Vyhrávala nám DH Túfaranka ze Šakvic
a byla zde bohatá tombola. I na tomto plese
jsme tančili moravskou besedu a sešli se zde
čtyři kolečka z Mutěnic, mužáci z Mutěnic
a po jednom kolečku z Hovoran, ze Šardic
a z Moravské Nové Vsi. Ples jsme výborně
ukončili v ranních hodinách u Macháčků na
česnečce. Další týden se u nás v obci konal
školní ples, ale jedno kolečko se zúčastnilo
krojového plesu v Hodoníně, kde vyhrávala
DH Šohajka z Dolních Bojanovic, a kde jsme
ukončili plesovou sezónu, která byla velmi
zdařilá. Na několika plesech dokonce mutěnická chasa vybrala hlavní ceny z tomboly.
V nejbližší době se budou u nás v obci konat
Dětské hody, a to konkrétně 17. června. Tímto
bychom chtěli pozvat všechny rodiče s dětmi
a všechny příznivce folklóru.
stárci a stárky
Foto: B. Žilka
16
17
OCHOTNÍCI Z BOJANOVIC OPĚT ZÁŘILI
Po delší době se v kulturním domě v Mutěnicích
představili divadelní ochotníci z Dolních Bojanovic,
tentokrát s divadelní komedií
Carla Goldoniho „Sluha dvou
pánů“. Už jenom odvaha
zařadit do repertoáru divadelní hru, kterou hrála snad
všechna divadla světa je
obdivuhodná. Navíc ještě
umocněná tím, že se objevila i v televizi s matadorem
všech komedií Miroslavem
Donutilem v hlavní roli sluhy
Trufaldina. Proto byla na
místě zvědavost, jak si s tímto
kusem bojanovští ochotníci
poradili. Návštěvníci představení mohli porovnávat, abych
pravdu řekl, myslel jsem si,
že neporovnatelné. O to větší
bylo moje překvapení, když
COŽ
TAKHLE DÁT SI... TROCHU ETIKETY?
Host a hostitel
jsem už v průběhu tohoto
téměř tříhodinového kusu
byl velmi mile překvapen.
Hlavní představitel sluhy pan
Jan Šimek se rozehrál ve
své možná životní roli jako
ostřílený kozák divadelních
prken. Své komediální výstupy řešil bravurně a neustále
dokazoval, že úroveň naší
moravské ochotnické scény,
minimálně pokud se týká
bojanovického souboru, je
velmi dobrá. Určitě velkou
zásluhu na tom má hlavně režisérka tohoto „ansáblu“ paní
Markéta Maláníková, která je
rodinnou pokračovatelkou
tohoto ochotničení. Jenom
člověk, který se o nějakou
podobnou činnost pokoušel,
dovede plně ocenit, kolik
spotřebuje tento koníček či
18
spíše kůň času, kolik nervů
a kolik bezesných nocí, než
se zrodí takové představení.
Myslím si, že podle reakce diváků mohou být paní
režisérka, ale i celý soubor
spokojeni. Pocit, že když
člověk dělá něco poctivě
a diváci jeho snahu ocení, je
největší odměna všech protagonistů. Ti, kteří jste toto
představení neviděli, můžete
jenom litovat a případné příští
vystoupení těchto nadšenců
si ujít určitě nenechte.
Za pořadatele:
Pavel Trávník
někdo ukrást. Tento sídlištní zvyk je prostě
nevkusný.
Do místnosti vstupuje host první, na dveře
neklepe. Uvádíme-li do bytu větší společnost,
platí pravidlo společenské významnosti. První
z žen jde hostitelka, následují ji pánové,
hostitel průvod uzavírá. Návštěvě nabídneme místa, nejdříve usedají dámy, hostitelka
a hostitel naposled.
Pohoštění nevnucujeme návštěvě ihned
po příchodu. Také hned neodbíháme, abychom je připravili. (Pro ohlášenou návštěvu
máme vše podstatné připravené předem.)
Smyslem návštěvy není přece oblažit pouze
zažívací orgány, ale především duši. Teprve
po navození patřičné atmosféry věnujeme se
gastronomickým požitkům.
Obvykle jsme předem domluveni, o jaký typ
návštěvy se jedná. Je vhodné upřesnit to již
při pozvání. Když jsme pozvali přátele nebo
známé „na kus řečí“, zcela stačí studené
pohoštění. Možnosti jsou mnohé, záleží na
naší fantazii, a také finanční situaci. Naši
pohostinnost nedokazujeme ani tak přílišnou
nákladností a hojností, ale péčí a nápaditostí,
kterou přípravě pohoštění věnujeme. Opravdu slušně vychovaný člověk se vyznačuje
citem pro „správnou míru“. Nehodí se přehánět, ale také dělat méně. To platí obecně.
V našem konkrétním případě je dobré si
připomenout, že slušným zvykem je návštěvu
oplatit. Host zahrnutý luxusními lahůdkami by
mohl být přiveden do rozpaků, zda se vám
bude moci na stejné úrovni revanšovat.
Ani při pozvání na oběd či večeři neženeme
hosty okamžitě ke stolu. Vždy si dopřejeme
krátkou předehru ve formě nezávazné kon-
l ta nejuzavřenější rodina, která se vyhýbá
společenským kontaktům, nemůže zůstat
naprosto izolována. Jednoho dne se stane,
že přijde návštěva. Host do domu, Bůh do
domu. Role hostitele, ale také hosta, mají
svá pravidla.
Hned na počátku je nutné zdůraznit, že
přijít na návštěvu neohlášen je nezpůsob
a nevychovanost. Můžete si to dovolit pouze
k členům rodiny a k opravdu nejbližším přátelům. I tak se vystavujete riziku, že budete po
chvíli taktně vyprovozen. Návštěvě by mělo
vždy předcházet buď pozvání, nebo ohlášení. Vyvarujete se tak možnosti, že přijdete
opravdu nevhod a přivedete navštívenou
oběť do trapné situace. (Konkrétní dramatické podoby této situace ponecháváme na
fantazii čtenáře. Není na škodu nechat si je
prolétnout hlavou, míříte-li někam neohlášen
a otestovat si, zda má vaše odhodlání dostatečný důvod.)
Hostitel je povinen přivítat a přijmout návštěvu vždy. I na neohlášeného hosta se vlídně
usmívá, základem zdvořilosti je sebeovládání.
Neprohřeší se ovšem proti společenským
pravidlům, když po chvíli vysvětlí situaci, případně dohodne jiný termín návštěvy a hosta
vyprovodí. Nebrání-li tomu závažné okolnosti,
pohostí i nezvaného hosta.
Hosta vítáme již ve dveřích stiskem ruky. Otevře-li někdo jiný, než hostitel nebo hostitelka,
je povinností hosta představit se a vysvětlit
účel návštěvy. Hosta nenutíme přezouvat
se do bačkor. Ovšem ohleduplný host,
který právě prošel zabláceným sídlištěm, si
zuje boty sám. Nikoli v chodbě domu, ale
v předsíni. Nejen proto, že by mohl boty
19
verzace. (Závažnější a podstatnější témata
si necháme na později.) Pravidlo „předehry“
před jídlem platí i pří oficiálních příležitostech.
Po příchodu je hostům mimo tabuli podáván
aperitiv. Ke stolu se usedá asi po dvaceti
minutách. Má to svůj smysl, neznámí se
mají možnost představit, aperitiv začne zatím
působit, a taky je umožněno, aby hlavní,
nejvýznamnější host se dostavil až poslední.
Při nabízeném pohoštění se host zbytečně
neupejpá, ale také nedokazuje hostitelům,
že na jídlo u nich se opravdu těšil, a proto
delší dobu nejedl. Jsme-li k obědu či věčeři
při návštěvě pozváni neočekávaně, můžeme přijmout. (Ale zvážíme, zda pozvání
není pouze vynucené okolnostmi, zda svou
přítomností nenarušujeme běžný chod rodinného života.) Nenecháme se v žádném
případě přemlouvat, a jestliže odmítneme,
okamžitě odejdeme. Nikdy neodcházíme
ihned po jídle.
Dobu trvání návštěvy nelze jednoznačně
určit. Měla by se vyhnout extrémům. Příliš
krátká by měla být předem, již při příchodu,
zdůvodněna, dlouhé vysedávání je neslušné.
Ohleduplnost nám pomůže vycítit, kdy je ta
pravá chvíle odejít, Jestliže jsme ji propásli, je hostitel ve velmi nevýhodné situaci,
protože pravá slovanská pohostinnost mu
velí setrvat s návštěvou až do bezvědomí.
Jestliže už delší dobu mluvíte pouze sami
a hostitelka se čas od času zmůže pouze na
prohlášeni „Nechce ještě někdo kávu?,“ pak
už prokazatelně překážíte (nedejte se zmýlit
ani strnulými úsměvy).
Hostitel je povinen zajistit hostovi pohodlí
a příjemné prostředí. Z tohoto hlediska vážíme i přítomnost dětí. Je vhodné představit je
návštěvě (učíme je tím pravidlům společenského styku). Společníky nám ovšem mohou
děti dělat jedině tehdy, jestliže se chovat
umějí. Jsme-li zastánci liberální výchovy
a máme dojem, že svět dětí je nedotknutel-
ný a nemá se znásilňovat konvencemi, pak
je raději zaženeme do dětského pokoje,
a své hosty před nimi chráníme. Dobře
i zvážíme, nakolik naše přátele mohou zajímat
rozmanité „kulturní vložky“ našich nadaných
ratolestí, jejich poslední vysvědčení a další
roztomilosti.
Při odchodu hostitel pomůže návštěvě do
kabátů a doprovodí ji ke dveřím. Vzájemný
stisk ruky a slova rozloučení jsou definitivním signálem k odchodu. Nezdržujeme se
již navzájem postáváním u vchodu. Dveře si
host otevírá sám. Osamělé dámě nabídneme
večer doprovod. Mělo by být samozřejmostí,
že odchází natolik včas, že městská doprava
je ještě k dosažení.
A ještě pár obecnějších pravidel, Zveme-li
větší společnost na mejdan či party, dbáme
na to, aby šlo o společnost sourodou. Je
naší povinností dbát, aby nikdo ve společnosti nezůstal izolován. Ke všem hostům se
chováme stejně zdvořile, nevyznamenáváme
nikoho svou zvláštní pozorností.
Host by nikdy neměl přijít s prázdnýma
rukama, stačí maličkost, pro ženu jsou nejvhodnější květy.
Pozvání k přátelské návštěvě je nutné oplatit.
Nemáme-li k dispozici odpovídající prostředí,
snažíme se revanšovat náhradním řešením
- opatříme lístky do divadla, do kina apod.
Host neděkuje za pohoštění, ale za příjemně
strávený čas.
Zdroj: chovani.sweb.cz
20
HISTORIE OBCE
Historie tělovýchovy DTJ v Mutěnicích.
V letech 1906 byla v Mutěnicích zakládána Sociálně
demokratická strana. Těžko
se zakládala, zle se jí pracovalo a těžko se jí prosazovala
nová sociální politika.
Úspěšnější byla činnost
na poli sportovním. Posuďte
sami, co je zaznamenáno
v naší kronice. Cituji:
Poměrně v krátké době,
byla v Mutěnicích založena
první Dělnická tělovýchovná
jednota (DTJ), ve spolupráci
s jednotáři v Hodoníně (Vincenc Zlínský a Jan Běloch).
Bylo to v roce 1906, bližší
datum neurčuje. Jednota byla
začleněna do 21 okrsku.
Prvním starostou byl zvolen Petr Prčík, náčelníkem
František Špéra, cvičitelé
Jan Kratochvíla, Jan Čepil,
Karel Bíreš.
Dalšími cvičenci byli: Martin
Zajíček, Josef Prčík č. 88,
Hynek Vybíral, Josef Řačák, Antonín Jarčík… mnozí
padli v první světové válce…a záznam pokračuje: Jan
Mráka, Pavel Šupa, Pavel
Bílek, František Blaha, Jan
Slovák, Maxmilián Bíreš. Tito
se zase odstěhovali do Ameriky, poněvadž lidé hledali nové
zdroje obživy, doma prodávali
domy a za tyto peníze cestovali do zámoří. Jiní s celými
rodinami dočasně přes jaro
a léto přesídlili do sousedního dolního Rakouska na
zemědělské práce, jiní do
pivovaru ve Schwechatech u
Vídně a zruční řemeslníci byli
vítáni ve Vídni. Tito dělníci se
v cizině seznámili s tehdejšími
politickými názory a požadavky pracujících a přenášeli je
do naší obce, ale nemohli
přiložit ruku k jejich uplatňování u nás. (Taková byla tehdy
u nás hospodářská i politická
situace).
Cvičení – tělesná výchova
prostná cvičení, pořadová
a cvičení na nářadí – to bylo
hlavní náplní činnosti Jednoty. Cvičily všechny složky
členstva a postupně dorost
i žactvo. Pro členy a cvičence
byla prováděna osvětová činnost pořádáním přednášek
před zahájením cvičení. Při
Jednotě pracoval i divadelní
kroužek.
V roce 1920, došlo v sociální demokracii k roztržce,
byla založena KSČ a tělocvičná Jednota změnila název na
Federativní dělnická tělocvičná jednota – FDTJ“.
Od založení až do roku
1925 tělocvičná činnost se
prováděla na sále u „Sasínků
č.49.“
V kronice je i tento záznam,
cituji:
Větší propagační akcí bylo
pr vní veřejné cvičení DTJ
v Mutěnicích. Cvičení se
konalo v hliníkách na místě,
kde dnes stojí Výzkumná stanice vinařská a Sklepy Jarošek. Průvod vyšel odpoledne
ze sídla Jednoty z hostince
Sportovní klub Rudá hvězda Mutěnice
21
u Sasínků a shodou okolností
(poznámka: možno úmyslně ??), setkal se na křižovatce
s poutníky, kteří se vraceli
z pouti ze Žarošic, a záznam
pokračuje:
Obě hudby se navzájem
předstihovaly ve fortissimu
a zvuky nábožné mariánské
písně a pochody se mísily
s nadávkami a posměšky ze
strany jednotářů, mezi kterými
bylo mnoho příznivců z Hodonína. Nikdo nechtěl ustoupit.
(To prý byla podívaná…)
Během průvodu byly také
cvičenky podrobeny nevybíravé kritice přihlížejících místních žen pro jejich cvičební
úbor – tmavomodré skládané
kalhotky pod kolena, tmavomodrá halenka s bílým límcem
a bílými manžetami. ( Je nutno
poznamenat, že v tehdejším
čase to bylo hanbou, byla-li
žena oblečena do kalhot).
Moje osobní poznámka: Kdyby se tak dnes podívaly naše
prababičky na své vnučky
a pravnučky, jak chodí v současné době polooblečeny,
přežily by to?
Muži měli cvičební úbory
podobné sokolskému, bílá
tílka. A záznam pokračuje:
V tomto roce ( 1925 ) nový
majitel a nájemce hostince
František Polášek z osobní
zášti ke komunistům zrušil
nájemní smlouvu a tělovýchovnou činnost DTJ v sále zakázal.
Cvičení jednoty pak pokračovalo v budově Státního
statku, a také u Zenzingrů.
V následujícím období
jednala FDTJ s hostinským
Cyrilem Švagerkou o postavení sálu u jeho hostince
a při stavbě přislíbila pomoc
(zejména pracovní pomoc).
Po dostavění sálu jej FDTJ
pronajala a tělocvičná činnost
se prováděla v tomto sále.
Pro cvičení byla pořízena
bradla, hrazda i kruhy. Nákup
zařízení byl proveden z půjčky
a ručení převzala na sebe
Jednota. I splácení půjčky
a úhradu nákladů byl na provoz Jednoty hrazen z výnosů
pořádaných akcí jako: veřejná
cvičení, zábavy, divadla.
Další veřejné vystoupení
cvičenců se konalo na upraveném cvičišti – původně na
pastvině za nádražím - pod
Lindičkami, u zbrodských
luk. Vystoupení se zúčastnily
všechny cvičící složky.
Členové mutěnické Jednoty se zúčastňovali i cvičení,
které pořádaly okolní Jednoty – Dubňany, Hovorany,
Hodonín, Mikulčice, Holič
a jiné. Cvičící i necvičící členové na cvičení mimo obec
chodili pěšky (do blízkých
okolních obcí) nebo jezdili na
kolech a vlakem. Náklady na
přepravu si hradili z vlastních
prostředků.
Nejvýznačnější akcí Jednoty byla účast cvičenců
z mutěnické Jednoty na první
spartakiádě v Praze na Maninách. Cvičilo tam 6 mužů
a 3 ženy. (Jména nejsou
uvedena).
Po pátém sjezdu KSČ
nesla Jednota název Jedno22
ta proletářské tělovýchovy
v Mutěnicích.
V roce 1928 byl při Proletářské tělovýchově založen
oddíl rohování – boxu. Trenérem byl Heribert Čepil.
Boxovali: Heribert Konečný,
Jan Rozehnal, Zdeněk Linhart
a další… Po dvou letech oddíl
boxu ukončil činnost. Někteří
členové přešli do oddílu v Mistříně, jiní boxování zanechali.
V letech 1928 – 1929 byl
při Jednotě založen oddíl
kopané. Oddíl měl tr vale
velmi nepříznivé podmínky
k provozování své činnosti.
Hřiště bylo daleko od dědiny,
až za nádražím na pastvinách u Zbrodu. Návštěvy na
utkáních byly malé a vstupné
vybrané na zápasech nekrylo
ani výlohy spojené s pořádáním zápasu. Hospodářská
krize v letech 1930 – 1934
finanční situaci oddílu zhoršila
natolik, že oddíl kopané činnost ukončil. Nemalým dílem
na ukončení činnosti tohoto
oddílu, který nesl název Rudá
hvězda, přispěla i skutečnost,
že část hráčů pod politickým
nátlakem a pohrůžkou ztráty
zaměstnání, ukončila činnost
v proletářské tělovýchově.
Část hráčů přešla do SK
Slávie Mutěnice a zbytek
hráčů Rudé hvězdy přestal
kopanou hrát.
K úplnému zastavení činnosti Jednoty, došlo v roce
1939 zákazem německými
okupačními úřady.
Ladislav Prčík
VELIKONOCE – O CO VLASTNĚ JDE?
Na sklonku každého roku slavíme čas
radosti, čas veselosti neboli Vánoce. Ježíš,
Syn Boží přichází v lidské podobě, aby nám
byl stále nablízku v našem pozemském žití.
Přehoupnul se čas, vstoupili jsme do nového
roku, a stojíme před branou dalších velkých
svátků – Velikonoc. Dnes se nahrazuje tento
význam vyprázdněným výrazem - „svátky jara“.
Když bychom mezi mladými lidmi udělali tzv.
brainstorming neboli anketu, co se jim vybaví
při slově velikonoce, vyjádří to většinou těmito slovy: zajíček, kuřátko, malované vejce,
„šlahačka“, pečený beránek, jarní prázdniny.
Křesťansky orientované děti by odpověděly
takto: oběť Ježíše na kříži, jeho smrt; naše vykoupení a záchrana; Poslední večeře; Zelený
čtvrtek, Velký Pátek a Bílá sobota; vzkříšení
Ježíše Krista a prázdný hrob.
Co se týká významu, jsou pro nás Velikonoce důležitější než Vánoce. Počátek těchto
svátků sahá hluboko do historie izraelského
národa, ze kterého sám Ježíš z Nazareta
pocházel, do doby biblické postavy Mojžíše
a egyptského otroctví (1200 let před Kristem).
Hebrejský výraz pro velikonoce je „Pascha“,
v překladu znamená „Přejití“. Židé přecházeli
z egyptského otroctví na svobodu přes Rudé
moře do zaslíbené země, připravené Hospodinem (tzv. exodus). Poslední noc otroctví
jedli pečeného beránka, nekvašený chléb
s hořkými bylinami na význam této „veliké
noci“.
Ježíš, kter ý je také nazýván Kristus
(Χριστος) z řečtiny znamená: Pomazaný,
Bůh zachraňuje, Bůh je spása. On dává velikonocům nový a pravý tj. duchovní rozměr
a transcendentní význam. Přichází odstranit
dávné prokletí člověka, totiž hřích a smrt,
kterou člověk přivodil. On nevinný, pravý
a jediný Beránek, bere z poslušnosti k Otci
a nezištné lásky k člověku na sebe naše provinění a podstupuje potupnou smrt na kříži (ve
mši sv. říkáme: Beránek Boží, který na sebe
vzal hříchy světa…). Usmiřuje člověka s
Bohem Otcem, opět nám vrací ztracenou
důstojnost – nesmrtelnost. Ježíš ve smrti
nezůstal! Byl vzkříšen! To je jediný smysl
křesťanské víry (apoštol Pavel říká: „Kdyby
Kristus nevstal z mrtvých, zbytečná je vaše
víra, neměla by žádnou cenu.“).
Svátek Velikonoc je tedy oslavou a naplnění naší spásy!
Svátek Velikonoc je oslavou vzkříšeného Krista!
V životě člověka nezřídka nastávají těžké situace, které by nás musely přivést ke vzpouře
nebo nás uvrhnout do zoufalství, kdybychom
stále znovu nezačínali s onou nadějí, která
23
zdarům, pak můžeme všechno ostatní nechat
na dokončení samotnému Bohu. Existuje
zde Někdo, kdo drží v rukou osudy tohoto
pomíjivého světa, kdo má v rukou klíče od
smrti a podsvětí, kdo dává život, kdo je
alfou i omegou. A tento někdo je Láska,
tento někdo je Bůh, tento někdo je Ježíš.
Jen on se zaručuje za slova: „Nebojte se.“
Milí obyvatelé Mutěnic, stejně jako každý
rok, tak i letos vás všechny osobně zvu prožít
radost velikonočního tajemství – můj život
díky Ježíši Kristu dostává nový rozměr
– status nesmrtelnosti a věčnosti. Toto
radostné poselství velikonoc je dáváno a nabízeno všem lidem bez rozdílu. Přeji dobrou
volbu.
zaznívá při slavení liturgie Veliké noci: „Ježíš
žije, vstal mrtvých, Bůh ho vzkřísil!“ Velikonoce nám dávají dostatek světla, abychom
putovali údolím stínů tohoto světa plni naděje,
odvahy, síly a důvěry. Já a Ježíš je v celém
vesmíru nepřemožitelná dvojice. Ježíš
dokáže nabídnout dokonalou útěchu. On
může říci: „Vstupuješ do temnoty, jsi plný
strachu. Znám ten pocit, protože sám jsem
do té temnoty také vstoupil a měl jsem
strach. Byl jsem tam před tebou, vím, co tě
čeká, ale znám i cestu ven! Říká mi, pojď,
vezmi mě za ruku a půjdeme společně“.
Zpřítomňovat vzkříšení znamená být připraven udělat všechno, co je v naší moci,
abychom zakoušeli počátek vzkříšení již
zde, dnes a stále. Pokaždé, když prolomíme
krunýř egoismu a sobectví, nastává během
života vzkříšení. Pokaždé, když si podáme
ruce ke smíru, děje se vzkříšení. Pokaždé,
když se dělíme s chudými, nastává vzkříšení.
K tomuto vlastnímu vzkříšení potřebujeme
mnoho odvahy. Pokud se o ni budeme stále
znovu pokoušet i navzdory všem osobním ne-
Na závěr, milí Mutěňáci, chci Vás
osobně pozvat na slavení liturgie Veliké
noci (Sv. třídenní) a ze srdce vám přeji
radostné a milostiplné Velikonoce, ať Vás
jásavé a vše pronikající „aleluja“ provází
v každodenním životě.
O. František
Betlémy a cír kevní rok:
VELIKONOČNÍ BETLÉM?
Ano. O Velikonocích vrcholí liturgický rok
připomínkou slavnostního zmrtvýchvstání
Ježíše Krista. A právě blížící se velikonoční
svátky jsou vhodnou příležitostí si připomenout poněkud neobvyklou skupinu betlémů, takzvaných postních pašijových, či
velikonočních. Vím, tady se použití termínu
„betlém“ zdá být někomu protismyslné. Ale
je tomu tak: Velikonoční betlémy jsou jakýmsi
ekvivalentem původních betlémů vánočních
(i ty se dělí na tzv. adventní a hromniční), a to
v tom smyslu, že ty prvé ilustrují v podstatě
Ježíšovo narození, ty velikonoční zobrazují
trpké poslední dny pozemského života, smrt
na kříži a Kristovo zmrtvýchvstání a nanebevstoupení.
Dvanáct století uplynulo, než se Ježíšovo
narození představilo z popudu sv. Františka
(bylo to r. 1223) širším vrstvám věřících
v italském Grecciu jako jakási první hromadná
betlémská scéna. A nastupující epocha baroka v 17. až 18. století ve vztahu k betlémům
„zahořela touhou“ učinit z Narození Páně větší
společenskou událost – znázornit celý jeho
pozemský život. Začaly se poprvé objevovat
Velikonoční betlémy. V Itálii (nejdříve severní),
v Tyrolsku, Rakousku, Německu. Ale setkáme
se s nimi i u nás.
24
Základní scéna jesliček z Betléma může
zmizet, objevují se nové kulisy (dálina, landčoft,…) Jeruzaléma, Olivetské hory, Golgoty
apod., objevují se scény nám známé z Velikonoc, vlastně tzv. Křížové cesty, ale třeba
i Pieta, až po Nanebevstoupení Páně.
No, a aby byl můj článek úplný, existují tzv.
Roční betlémy. Ty nám mohou připomínat
jakýsi ilustrovaný katechismus. Klasický obraz
Narození Páně je začleněn do plastických
zobrazení biblických příběhů, a to některých
až ze Starého Zákona, tak říkajících „od Adama a Evy“ a jejich vyhnání z Ráje, Kainova
bratrovražda Ábela… pak podrobné líčení
dalších příběhů, počátku Nového zákona,
třeba Zvěstování Páně, hledání betlémského
noclehu, útěk sv. rodiny do Egypta a dalších
příběhů z Ježíšova života a jeho působení,
křest Páně sv. Janem, první zázrak při svatbě
v Káni, uzdravení Lazara, ona Křížová cesta,
ale třeba i Nanebevzetí Panny Marie.
Dva příklady: pamatuji si, v původním
žarošickém betlému jsem si rád prohlížel
průzračné skleněné korálky navlečené na
drátcích, znázorňující vodopádek pod malou
skálou – tryskající voda po úderu Mojžíše
na skálu. Tak to, ministrantům, vysvětloval
pan farář František Hanzl, blahé paměti…
A druhý příklad: známe všichni Třebechovický
betlém. Roční betlém. Tam je těch scének
daleko více. Tu sice chybí starozákonní
výjevy, ale z Nového Zákona najdeme třeba
rovněž Zvěstování, pak vraždění neviňátek,
výjev Poslední večeře Páně, Getsemanská
zahrada se zrazujícím Jidášem. A najdeme
tu i nejzdařilejší skupinu vyřezanou z jediného
kusu dřeva: Snímání z kříže.
Ing. Jaroslav Mihola
Události obce, hodné paměti
645 let Z roku 1367 je první písemná zpráva o mutěnickém kostele, a to v Moravských emských knihách v Brně. Tu je záznam, že faráři mutěnskému, Michalu Damasovi byly
darovány pozemky od herburské jeptišky Alžběty z Brna a tehdy již zde musela být
větší osada s farou a kostelem.
320 let V roce 1692 prodal hrabě z Opperrsdorfu celé panství (sem patřily i Mutěnice) knížeti z Lichtensteinu. Po tomto zdědila panství jeho dcera Marie Antonie, která byla
provdána za hraběte Czobora. Její syn, Josef Czobor, hrabě, toto panství byl nucen
prodat, protože jeho velkou část promarnil.
25
285 let V roce 1727 hraběnka Marie Antonie Czoborová, rozená Lichtensteinová zanechala
v našem kraji několik cenných uměleckých soch: Kamenný kříž u silnice u Zbrodu
(signován 1727, pozn. j.m.), dále Bolestnou Pannu Marii – na hrázi Písečného rybníka,
sochu sv. Ondřeje na hrázi jarohněvické (lidem zvanou Rybnikus nebo Mikuláš).
250 let V roce 1762 panství od Czobora mladšího koupil císař František Lothrinský, manžel
Marie Theresie.
240 let V roce 1772 se v Mutěnicích začaly jíst brambory. Roky 1770, 1771 a 1772 byly velice
mokré a byl velký hlad, takže nebylo nic zvláštního najít mrtvého člověka na cestě.
Byla velká neúroda obilí a lidé začali jíst i brambory, jimiž dosud krmili jen dobytek.
Toho roku počaly se z poručení zemského dělati z Úlehlí nová pole. V tomto roce byl
také veliký pád dobytka.
225 let V roce 1787 zabil hrom Jiřího Lamače, když zvonil proti mračnům. Téhož roku byl
velký požár, všichni téměř vyhořeli. Byly také neúrodné roky.
200 let V roce 1812 bylo veliké mokro, takže se do Medlova nemohlo okolo humen dojeti.
Jezdilo se po císařské silnici až ke sv. Jánu a po Drahách do Medlova.
180 let V roce 1832 lidé v kožuchách a halenách sékli.
175 let V roce 1837 zahynulo přes 100 kusů dobytka.
160 let V roce 1852 se přistěhovala do Mutěnic rodina panského kočího Josefa Masaryka
s dvouletým synkem Tomášem. 11. listopadu se jim tu narodil a byl tu i pokřtěn syn
Martin.
155 let V roce 1857 byl založen nový hřbitov (dnešní starý hřbitov, pozn. j.m.) v Oboře.
115 let V roce 1897 vybudována silnice k nádraží.
90 let
V roce 1922 vybudována silnice pod Búdy.
NAŠE VINOHRADNICTVÍ - VINAŘSTVÍ
VYUŽITÍ AREÁLŮ VINNÝCH SKLEPŮ A SKLEPNÍCH ULIČEK NA MORAVĚ A V RAKOUSKU
Vinařské obce u nás na Moravě a v přilehlých oblastech Rakouska – Weinviertelu,
mají jednu společnou a nikde na světě se
neopakující raritu. Touto raritou jsou areály vinných sklepů, různých názvů: Búdy, Nechory,
Kraví hory, Plže…, a nebo tzv. sklepní uličky
známé především na znojemsku a již zmíně-
ném Weinvirtelu v Rakousku. Snahou vinařů
a vinařských obcí je směrovat do těchto míst
kulturní vyžití obyvatel a návštěvníků spojené
s vinařskou turistikou a kulturou podávání
a konzumací vín místních vinařů.
V sousedním Rakousku mají čtyřicet let náskok, takže akce pořádané v těchto sklepních
26
uličkách mají vyšší kulturní úroveň, nejsou
zaměřeny čistě na pití a prodej vína. Jsou pořádány různé akce pod názvem „Víno a umění“
(Wein + Kunst), po dvou letech změní název
na „Umění a víno“ (Kunst+Wein). Další akcí,
kterou se snaží přilákat návštěvníky – cyklisty,
je například Triatlon – kolo, vědomosti, sport.
Všechno se pochopitelně točí okolo vína
a místních vinařů. Dále jsou pořádány pravidelné jarní a podzimní Weinfesty. Ne všude,
ale v těch známějších a nejnavštěvovanějších
obcích opět spojené s výstavou obrazů, keramiky, knih. Další kombinace jsou s místními
specialitami a kuchyní. Všechny tyto akce jsou
organizovány venku, před sklepy, přímo v uličkách. Ve sklepě je prý málo místa, tvrdí vinaři.
Vývojem času a rozvojem vinařství u nás na
Moravě se probouzí život i v našich Búdách
a sklepních uličkách. Jsou to většinou dny
otevřených sklepů, které jsou velmi módní záležitostí, a poslední roky se s nimi roztrhl pytel.
Nejdříve své sklepy u nás otevřeli vinaři
v Hruškách, letos pořádají již osmý ročník.
Až na druhém místě (šestý ročník) je věhlasná akce Ze sklepa do sklepa ve Velkých
Bílovicích. Tohoto putování po sklepech se
účastní pravidelně více jak pět tisíc návštěvníků. Další obce začaly o nějaký rok později,
pohybují se mezi prvním až čtvrtým ročníkem.
Nezůstává jen u klasického otevření sklepů,
jak je známe např. v Mutěnicích, Čejči, Rakvicích, ale o svou pozornost si vinaři říkají
i zimním otevíráním sklepů, třeba Nový Šaldorf. Spojili je s poučnou a užitečnou činností
– kopání sklepa, kdy zájemci doslova soutěžili
v prodlužování kvelbu sklepa. Vytěžený pískovec se vážil a …srandy bylo kopec! Nebo
velkopavlovičtí otevírají své klepy na svátek
sv. Martina.
Snahou vinařů a účelem pořádání těchto až
někdy atrakcí, je lákat návštěvníky a milovníky
vín celoročně do těchto lokalit.
Porovnáme – li „život“ našich mutěnic-
kých Búd, ne, že by nebylo co vylepšovat
a vymýšlet, ale nejsme na tom tak zle. Tento
areál nám závidí hodně vinařů. Jednak svým
počtem sklepů, ale i vybavením. Vodovod,
kanalizace, parkovací plochy, silnice nejsou
zdaleka samozřejmostí ještě v některých
dědinách, natož tak u sklepů. Vinaři prostřednictvím svých sdružení a spoluprací s Obcí
Mutěnice, nabízí možnost přijet do Mutěnic
za vínem a kulturou již skoro celý rok. Začíná
se pravidelně na „Místní ochutnávce vín“, během několika týdnů Den otevřených sklepů.
Přes prázdninové měsíce se dobře ujala akce
„Ochutnejte víno z Mutěnic“. První víkend
v září „Mutěnické vinařské dny“, spojení dobré
kultury, vína a už i prvních burčáků. Rok se
ukončuje ochutnávkou „Svatokateřinských
mladých vín“, v sobotu před hody a „Žehnáním
vína“. Tato akce je komornějšího charakteru,
je to více setkání vinařů nad novým vínem.
Mutěnice – největší vinařská obec podoblasti slovácké svým vinařským životem určitě
žije. Je potřebné tento život podporovat a jak
jinak, než pěstováním pěkných vinohradů,
a z nich výrobou vynikajících „VÍN Z MUTĚNIC“!
Vladimír Trávník
OBČANSKÉ SDRUŽENÍ BÚDY MUTĚNICE
(JAKO POŘADATEL)
A MUTĚNIČTÍ VINAŘI ZVOU
NA
IV. ROČNÍK
DNE OTEVŘENÝCH SKLEPŮ
MUTĚNICÍCH POD BÚDAMA.
AKCE SE KONÁ DNE 21. DUBNA 2012.
START V 10 HODIN.
V
POZVĚTE SVÉ PŘÁTELE
A UKAŽTE JIM KRÁSY NAŠÍ VINAŘSKÉ OBCE!
27
Sdružení vinařů Búdy Mutěnice
a kulturní komise při OÚ Mutěnice pořádají:
Dne 21. dubna 2012
od 10.00 do 18.00 hod.
4. DEN OTEVŘENÝCH
SKLEPŮ
V MUTĚNICÍCH POD BÚDAMA
VinaĜský spolek MutČnice
poĜádá
TRADIýNÍ VÝSTAVU
VÍN
mladých a starších roþníkĤ
v sobotu - 31. bĜezna 2012 od 10.00 hod
v areálu „SKLEPY JAROŠEK“ v MutČnicích.
K poslechu hraje cimbálová muzika „MLÁDÍ z ýejþe“
Obþerstvení zajištČno v místČ výstavy
SrdeþnČ zvou poĜadatelé
informace: 606 731 042
Vstupné 500 Kč, zahrnuje:
Degustaci ve sklepích, skleničku, katalog a mapku sklepů,
poukaz k odběru vína,
posezení u cimbálu, které se uskuteční od 18.00 hod.
Hraje cimbálová muzika
v areálu Restaurace Pod Búdama
Stravování je možné v místních restauracích,
v areálu sklepů a ve stáncích se specialitami z udírny a grilu.
www.mutenice.cz • www.vinozmutenic.cz
Těšíme se na shledanou u nás v Mutěnicích Pod Búdama!
28
29
CHARITNÍ PEČOVATELSKÁ SLUŽBA MUTĚNICE
Tříkrálová sbírka 2012
Rok se s rokem sešel a v první polovině
ledna vyrazily do ulic Mutěnic opět skupinky
tříkrálových koledníků při celostátní Tříkrálové
sbírce pořádané Charitou Česká republika.
V naší obci se koledovalo v sobotu 7.1.2012
a tříkráloví koledníci navštěvovali celkem ve
20 skupinkách dům po domu a posvěcenými
křídami označovali obydlí, která navštívili.
Každá skupinka má přidělený jeden úsek Mutěnic, ve kterém koleduje a vede ji pověřená
osoba, která se na požádání musí prokázat
průkazkou, vydanou Charitou Česká republika
a podepsanou Otcem biskupem.Sbírka byla
v Mutěnicích ukončena v pondělí 9.1.2012,
kdy byly na obecním úřadě rozpečetěny všechny pokladničky a sbírka sečtena. Vše proběhlo
za účasti zástupců Charity a Obce Mutěnice.
Výtěžek Tříkrálové sbírky 2012 v naší obci
je 70.869,- Kč
Srdečně děkujeme všem štědrým dárcům,
kteří svými dary přispěli na pomoc lidem v nouzi. Velké díky patří také všem malým i velkým
koledníkům, vedoucím tříkrálových skupinek
a všem ostatním, kteří se podíleli na hladkém
průběhu letošní Tříkrálové sbírky.
Využití Vašich darů z Tříkrálové sbírky
2011
- Pomoc rodinám a osamělým lidem v těžkých
životních situacích
- Podpora a pomoc oblastem, postiženým
živelnými pohromami
- Humanitární pomoc do zahraničí
- Podpora pečovatelské služby v českých
vesnicích v rumunském Banátu
- Podpora a pomoc stávajícím projektům,
které se ocitnou v tíživé situaci
Záměry na využití Tříkrálové sbírky 2012:
- Pomoc rodinám v sociální a finanční nouzi
- Podpora pečovatelské služby v českých
vesnicích v rumunském Banátu
- Podpora a pomoc oblastem postiženým
živelnými pohromami
- Dokrytí nákladů odborného poradenství
OCH Hodonín – Charitní poradna v Hodoníně, v Bučovicích a ve Slavkově u Brna
- Podpora a pomoc stávajícím projektům,
které se ocitnou v tíživé situaci
- Humanitární pomoc do zahraničí
Více informací o Tříkrálové sbírce se dozvíte
na www.hodonin.caritas.cz
Eva Frýdková, DiS.
Oblastní charita Hodonín
Charitní pečovatelská služba Mutěnice
30
Činnost sociálních pracovníků na odboru sociálních služeb
– oddělení sociální pomoci a služeb - od ledna 2012
Přesunutím řízení a rozhodování o nepojistných dávkách sociální ochrany na Úřad práce
byl dán sociálním pracovníkům, kteří zůstali na
obecních úřadech s rozšířenou působností,
prostor pro přímou sociální práci s klienty.
Práce sociálních pracovníků zahrnuje např.
- sociálně právní poradenství ve věci finančních a materiálních nároků,
- pomoc při vyplnění žádostí o sociální dávky,
žádostí do zařízení soc. služeb (domov pro
seniory, domov pro osoby se zdravotním
postižením, apod.),
- pomoc rodinám se zdravotně postiženým nebo
duševně nemocným členem se získáním kontaktů na organizace, které poskytují pomoc
a odpovídající soc. služby,
- pomáhá s vyřízením ustanovení zvláštního
příjemce důchodu,
- pomoc při řešení vzniklých problémů rodinám
s dětmi – bytová problematika, pomoc při
řešení zadluženosti, informace o nárokových
dávkách apod.,
- poskytuje obětem trestné činnosti a domácího násilí poradenství ve věci zajištění zákl. životních potřeb (zajištění bydlení či azylového
přístřeší), nárokových dávek a relevantních
právních oblastí (otázka dětí, opatrovnictví,
institut vykázání, apod.),
- pomoc osobám, které ztratily bydlení nebo
jsou ohroženi jeho ztrátou, se získáním
kontaktů na organizace – azylové domy,
noclehárny, nízkoprahová denní centra,
- pomoc při vyřizování os. dokladů, pobytu
v ČR, pomoci při hledání možností při léčbě
závislosti, apod.
- vyhledávání klientů sociální práce v jejich přirozeném prostředí – terénní sociální práce.
sociální pomoci a služeb, klepacova.michaela@
muhodonin.cz, tel: 518 316 458
Problematika osob se zdravotním postižením,
duševním onemocněním a osob pečujících
o závislou osobu:
Bc. Hana Komínková, kominkova.hana@
muhodonin.cz, tel: 518 316 318
Hana Škvařilová, DiS., skvarilova.hana@
muhodonin.cz, tel: 518 316 437
Oblast rodiny s dětmi:
Andrea Kučerová, [email protected], tel: 518 316 377
Problematika sociálního vyloučení, riziko
ztráty bydlení, nízkých příjmů:
Mgr. Ivana Zlámalová, zlamalova.ivana@
muhodonin.cz, tel: 518 316 356
Mgr. Vladimíra Bělíková, belikova.vladimira@
muhodonin.cz, tel: 518 316 300
Kontakty na sociální pracovníky oddělení
sociální pomoci a služeb:
Bc. Michaela Klepáčová - vedoucí oddělení
Městský úřad Hodonín
odbor sociálních služeb
Mezi činnosti oddělení sociální pomoci
a služeb i nadále patří:
- střednědobé plánování sociálních služeb,
neziskový sektor:
Mgr. Vladimír J. Kružík, kruzik.vladimir@
muhodonin.cz, tel: 518 316 433
- výkon funkce veřejného opatrovníka:
Bc. Magdalena Pelikánová, pelikanova.
[email protected], tel: 518 316 358
Sociální kurátor pro dospělé:
PhDr. Milan Franta, [email protected], tel: 518 316 347
V případě jakýchkoliv dotazů se můžete obrátit na výše uvedené pracovníky.
Informace o činnosti odboru soc. služeb
a kontakty na sociální pracovníky odboru naleznete také na: www.hodonin.eu.
31
Podle kalendáře máme již jaro za dveřmi, ale počasí tomu
neodpovídá. Doufejme, že jsou to poslední výdechy zimy.
7.1.2012 se konala výroční valná hromada, na které jsme
zhodnotili uplynulý rok. Byla přednesena zpráva o hospodaření
a činnosti organizace.
Jako každoročně naše organizace dělává začátkem roku sběr
železného šrotu. Ten se konal 17.3. a chtěli bychom občanům
poděkovat za jejich příspěvek.
V letošním roce se naše organizace dožívá kulatého jubilea.
Budeme slavit 120.výročí založení sboru v Mutěnicích. Tyto oslavy bychom chtěli připravit důstojně a hlavně ukázat, co dovede
parta lidí, kteří jsou zapáleni pro dobrou věc- chránit majetek
a životy lidí v naší obci. Taky bychom chtěli naši organizaci vzorně
reprezentovat i při těchto oslavách.
Oslavy mají již stanovený termín 30.6.-1.7.2012. Chtěli bychom mutěnické občany pozvat
na tyto dvoudenní oslavy. Budou začínat již v sobotu mší svatou v místním kostele. Večer se
bude konat taneční zábava v areálu Sklepy Jarošek.
V neděli 1.7.2012 ve 14:00 bude zahájení před obecním úřadem a pak se všichni průvodem
přemístí na hřiště u školy, kde bude připraven program, občerstvení a k poslechu bude hrát
DH Kateřinka. V programu shlédnete ukázky staré a nové hasičské techniky. Na tyto oslavy
Vás srdečně zveme.
Náš sbor má v inventáři starou Tatru 805, kterou nyní renovujeme a při těchto oslavách
bychom ji chtěli ukázat v plné kráse. Budeme se těšit na vaši účast.
Za SDH Mutěnice starostka J. Chmelařová
SPORT
MUTĚNICKÝ FOTBAL
Ani letošní zima nebyla výjimkou. Tak by se
dala hodnotit zimní příprava našich mužstev,
která při psaní těchto řádků pomalu končí,
a která byla znovu bohatá na turnaje, přípravné
zápasy nebo samotné tréninky. A všechna naše
mužstva od mladší přípravky až po muže znovu
rozhodně nezahálela. Teď už jenom, aby formu
prodali v jarních mistrovských utkáních.
Přípravka mladší i starší se zúčastnila
turnajů v rámci Okresní halové ligy. Starší
přípravka si vše ještě „ztížila“, když se trenéři
Franta Lamáček s Jendou Froňkem rozhodli
rozdělit svou starší přípravku doplněnou
o talenty z mladší přípravky na dvě mužstva
a odehrát tudíž místo šesti turnajů jednou tolik,
tedy 12 turnajů! V „kyjovské“ skupině navíc
32
Starší přípravka - 2. místo ve sk. B OHL starších přípravek:
Trenéři zleva: Jan Froněk, Petr Špera, František Lamáček Stojí zleva: Roman Špera, Kateřina Šperová,
Petr Janás, Jaroslav Knedlík, David Froněk, Petr Konečný, Marek Mokruša, Filip Hajduch
Klečí zleva: Jan Vaculovič, Matěj Pavelka, Hubert Havelka, Patrik Lamáček, Lukáš Kotvan, František
Lamáček, David Šolta, Pavel Weigl Leží: Kristyán Esterka a Ondřej Buchta.
obsadili za RSM Hodonín 2. místo, takže se
poprvé kvalifikovali na finálový turnaj, který se
konal v pátek 16. března v hodonínské hale
TEZA. Velmi dobře si vedli na všech dílčích
turnajích, kde vybojovali celou řadu umístění
do 3. místa, a rovněž celou řadu trofejí za
nejlepšího hráče, brankáře či střelce turnaje.
Mladší přípravka si vedla o poznání hůře.
Dostala se do skupiny s kvalitními soupeři,
a tak výsledky zatím nebyly lichotivé. Přesto
i v této kategorii se nám ukazují, či spíše ukazovaly, talenty. Výkony Filipa Hajducha a Peťe
Konečného neušly pozorovatelům regionálního
střediska mládeže v Hodoníně, kam zřejmě už
na jarní část mistrovských soutěží oba zamíří.
Pokud si tyto řádky čte nějaký hoch či dívka
v první nebo druhé třídě, nebo spíše jeho rodič,
a chce se k nám připojit, ať se nebojí a přijde to
zkusit mezi nás. Nejlépe když bude kontaktovat
trenéra Marka Mokrušu na tel. 605536762.
Mladší žáci se zúčastnili Okresní halové
ligy v Lužicích, kde se umístili na výborném
4. místě! To ještě byli oslabeni o Romana
Weigla, který OHL absolvoval v barvách Hodonína. Přesto nás i oni dobře reprezentovali.
Starší žáci se rovněž zúčastnili OHL v Lužicích a dařilo se jim opět nad očekávání dobře.
Suverénně vyhráli základní část, což už samo
o sobě bylo obrovským úspěchem. Neztratili
se ale ani ve finálovém turnaji, kde, stejně jako
vloni, prohráli pouze s ligovým RSM Hodonín
a obsadili tak po zásluze fantastické 2. místo!
Nejlepším hráčem byl navíc vyhlášen Tomáš
Varmuža a nejlepším střelcem Karel Růžička!
Kolektiv pod vedením Karla Růžičky st. a Josefa Musila tak zaslouží opět velkou pochvalu!
33
Narození:
Dorost FK Mutěnice - vítěz ZT dorostu v Mutěnicích:
Stojí zleva: Radim Gábor, Petr Špera - as. trenéra, Pavel Varmuža, Luboš Kupčík, Jiří Imrich, Petr Pospíšil, David Prčík, Luděk Baťa, Karel Růžička, Hynek Vaculovič - as. trenéra, Miroslav Foltýn - trenér.
Klečí: František Trávník, Zdeněk Krný, Sebastian Cupák, Pavel Hanák, Radek Gertner.
Dorostenci se v zimě zúčastnili zimního turnaje na naší umělé trávě. V konkurenci dalších
pěti mužstev od krajského přeboru (Kyjov)
až po lídra okresního přeboru a překvapení
turnaje (Domanín) se neztratili a díky vydařenému závěru celý turnaj vyhráli! Pravdou je,
že naši trenéři vyzkoušeli v turnaji i několik
hráčů, o které bychom se na jaře rádi posílili,
ale zlepšené výsledky snad kluky povzbudí do
jarních odvet, kdy by se měli pokusit pro nás
zachránit krajský přebor.
A-mužstvo se připravovalo rovněž v domácích podmínkách, jeho hlavním polem působnosti byla naše umělá tráva. Do kádru trenéra
Zemánka přibyl v podstatě jenom navrátilec
z brněnské Sparty a věkem ještě dorostenec
Martin Blaha, jinak kádr zůstal vyjma v posledním podzimním tréninku zraněném Závorkovi
stejný, tedy i se všemi oporami. V doposud
odehraných zápasech se nám zatím poměrně dařilo. Jedinou prohru jsme utrpěli na
půdě ambiciózního Kyjova, jinak jsme kromě
remízy s Holíčem pouze vyhrávali. Výsledky
07.12.2011
01.01.2012
18.01.2012
20.01.2012
20.01.2012
06.01.2012
11.01.2012
12.01.2012
27.01.2012
18.02.2012
27.02.2012
Ela Josefína Fialová
Nella Macharová
Karel Bohůn
Natálie Štilárková
Aneta Polesňáková
Štěpánka Lindovská
Elena Jochová
Tobiáš Řihák
Jonáš Mlýnek
Matěj Nováček
Maxim Jež
samozřejmě nemůžeme přeceňovat, ale výhra
nad divizním Hodonínem nebo v odvetě nad
Kyjovem svou váhu jistě má. Šlágr jara bude
k vidění na našem stadiónu Pod Búdama hned
v úvodním jarním kole, kdy v sobotu 31. března
hostíme druhé „béčko“ Břeclavi! Hned v následujícím kole zajíždíme do Lanžhota, který je
zatím třetí, a tak hned dva úvodní jarní zápasy
o našich ambicích leccos napoví.
Závěr
Filmovým fanouškům připomínáme, že by
se i letos měl uskutečnit Letní filmový festival,
a to v termínu od 11. do 15. července 2012.
Program, který tentokrát bude čítat pět filmů,
bude upřesněn, ale rádi bychom opět promítali atraktivní filmy pro všechny věkové skupiny.
Všem občanům Mutěnic přejeme krásné
prožití Velikonoc a hodně chuti a zápalu nejen
do jarních prací, ale i do jarního sportování. Ať
už aktivního nebo pasivního při fandění našim
žlutozeleným barvám!
Petr Blaha
34
35
Slovácká 8
Slovácká 254
Brněnská 211
Údolní 733
Tržní 243
Nádražní 740
Veselá 1239
Dubňanská 1245
Moravská 799
Zahradní 888
Masarykova 200
10.09.2011
Zdeněk Šesták
Alena Dohnálková
Janov u Litomyšle
Zahradní 815
17.03.2012
Marek Ištvánek
Eva Antošová
Slovácká 7
Dubňany
21.03.2012
Ivan Palárik
Radka Otáhalová
Nedělní 1008
Frenštát pod Radhoštěm
Úmrtí:
27.12.2011
28.01.2012
14.02.2012
15.02.2012
18.02.2012
05.03.2012
Marie Fišerová
Věra Vybíralová
Petr Klobáska
Josef Vaculík
Juliana Duhajská
Pavel Ilčík
Lomená 897
Květná 297
Nedělní 1026
Zahradní 673
Vincence Bednáře 515
Nádražní 533
ve věku 80let
ve věku 82let
ve věku 49let
ve věku nedož. 82let
ve věku 88let
ve věku nedož. 74 let
Blahopřání:
75let:
07.01.1937
18.01.1937
23.01.1937
30.01.1937
08.02.1937
16.02.1937
01.03.1937
04.03.1937
16.03.1937
80let:
12.01.1932
08.02.1932
04.03.1932
11.03.1932
85let:
22.02.1927
03.03.1927
23.03.1927
29.03.1927
Marie Ševčíková
Květoslava Brablcová
Bohumil Balaštík
František Brablc
Marie Koubková
Josef Brablc
Josef Bayer
Ladislav Trávník
Marie Mokrá
Františka Bařinová
Božena Bravencová
Stanislav Bukovský
Božena Bízová
Martin Trávník
Anežka Šindarová
Marie Čepilová
Anežka Bílková
90let:
31.01.1922
Ludmila Miklíková
91let:
25.01.1921
24.02.1921
Jan Chludil
Matěj Dubina
92let:
01.01.1920
Viktorie Hajduchová
93let:
09.02.1919
Helena Měsíčková
100let:
27.02.1912
Juliána Drgáčová
Hana Svobodová
matrikářka
36
His torie na fotogr afiích
Sňatky:
Zpravodaj Rady obce NAŠE MUTĚNICE. Povoleno OÚ Hodonín pod č.j. MK ČR E 12437
Vydává Rada obce Mutěnice.
Red. rada: šéfredaktor - Pavel Trávník, redaktoři - Dagmar Marková, Marta Balgová,
ing. Jaroslav Mihola, Ladislav Prčík, Vladimír Trávník, Anna Prčíková, Markéta Gáborová.
Sazba a tisk: Tiskárna LELKA, Dolní Bojanovice. Náklad 1200 ks. Uzávěrka tohoto čísla 16. 3. 2012.