Habry: geografie malé oblasti

GEOGRAFIE MALÉ OBLASTI
Seminární práce – zeměpis 2003
KAFKA Tomáš
I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
úvod – vybraná lokalita
socio - ekonomická poloha
historie
fyzicko – geografické podmínky
obyvatelstvo
ekonomické poměry
geografický přehled
závěr, zhodnocení
přílohy
letecký snímek města, pohled na silniční obchvat a rybník, ve výřezu radnice, v rohu znak
stát
kraj
(okres
město
založeny roku
stálých obyvatel
rozloha
1001 AD
1298
2742 ha
nadmořská výška
starosta města
ČESKÁ REPUBLIKA
VYSOČINA
HAVLÍČKŮV BROD)
HABRY
467 m.n.m
Jiří Rainiš
I.
úvod – Proč právě Habry
pozdrav
město Habry
Proč právě Habry?
koncepce práce
upozornění
popřání
autor
Zdravím čtenáře mé seminární práce ze zeměpisu, obzvláště ty, kteří
budou rozhodovat, zda nebudu mít za rok tu čest vypracovat novou.
Během několika následujících kapitol se vám pokusím naznačit
přírodní, historické, ekonomické i sociální poměry a podmínky života a
vzájemného soužití obyvatel klasické malé agrární obce.
Město Habry (nejmenší v havlíčkobrodském okrese, přesto jsou jeho
obyvatelé na ten titul náležitě hrdí a citliví) leží téměř na geografickém
středu České republiky, (který je kdesi v lesích kolem Golčova
Jeníkova, tedy plus mínus sedm kilometrů od Habrů) v kraji Vysočina,
bývalém okresu Havlíčkův Brod.
Dá se předpokládat (a předpokládá se tak správně), že jsem si tuto
obec pro svou práci nevybral bez subjektivního zájmu a citového pouta
k této lokalitě. Popravdě řečeno je to místo, které znám ještě od
nepaměti, strávil jsem zde kolem 21 měsíců svého života a za ten čas
jsem o něm získal myslím patřičný přehled. Také z toho, kromě jiných
zdrojů, v této práci vycházím. Osobních předsudků se ovšem snažím
vyvarovat. Činím tak v rámci objektivnosti práce a také vzhledem k
předsudkům obyvatel vůči mně. Ty důvody proč Habry jsou rovnou tři.
Je to město mému srdci blízké. Byl jsem zvědav na statistiky o tomto
městě a jejich obyvatelích. A konečně mám o tomto městě dostatek
informací a zdrojů, z kterých čerpat.
Při uspořádání a rozvržení následujících stránek jsem kladl důraz na
stručnost a přehlednost. Každý nový tematický odstavec je v levém
okraji nadepsán, podstatné údaje jsou vytučněny, není-li kurzívy
využito jinak, texty v kurzívě, hlavně ty souvislé, obsahují nějakou sice
někdy méně podstatnou ale vždy věcnou zajímavost. Určitě doporučuji
nepřeskakovat tyto úseky, neboť ty jediné snad mohou čtenáře
obohatit o nějaké informace. Jinak jsou zde jen data a čísla a jejich
způsoby zpracování - grafy a tabulky, sem tam nějaký obrázek,
mapových příloh je bohužel poskrovnu.
Pozorný čtenář ví, že barevné okopírování mapy není nejlevnější a
využití reklamních prospektů a vlastních prací nejkvalitnější a zdaleka
ne všechny osobní počítače jsou vybaveny barevnou popřípadě
laserovou tiskárnou a současně skenerem. Dále bych chtěl až
přespříliš pozorného čtenáře ujistit, aby zbytečně nevyhledával
mouchy i tam, kde nejsou, tedy všude. Rozhodně není nutné
s kalkulačkou přepočítávat každou statistickou informaci a hledat
nesmyslná čísla. Pokud k takovým došlo, předem jsem je odstranil
nebo neuvedl. Dále doufám, že čtenáři postačí mé čestné slovo o
pravdivosti 99% všech dále uvedených tvrzení. Pro kontrolu není třeba
procházet uvedené zdroje, vlastní fantazie ani matematické schopnosti
mezi ně nepatří. Tolik na omluvu a tolik taky k úvodu. Následující
řádky už nejsou dílem ani uměleckým ani publicistickým ani
vzdělávacím, nýbrž jen prostě sdělovacím a jejich hlavní smysl je ta
vysněná „letenka k maturitě.“
Přeji nenáročnou a pohodlnou četbu, rychlé opravení a šťastnou volbu
při hodnocení.
TOMÁŠ KAFKA
2
II.
socio - ekonomická poloha :
katastrální území –město Habry, kraj Vysočina, okres Havlíčkův Brod
pracovní číslo pro DKM, KM-D na katastrálním úřadě: 636479 - 043
ZUJ: 568651
ID obce: 3647
Statut města: Ano
Počet částí: 4
Katastrální výměra: 2742 ha
Sdílené obce: Frýdnava, Lubno, Zboží
K obci jsou připojeny samoty: Kysibl (dvůr) , Haberský dvůr, Klepanda,
Hájovna u Kysible, Dolní mlýn, Kysibelský mlýn, Haberský mlýn a bývalá
pazderna
Pošta: Ano
Škola: Ano
Zdravotnické zařízení: Ano
Policie: Ano
Kanalizace (ČOV): Ano
Vodovod: Ano
Plynofikace: Ano
Počet obyvatel: 1289
Z toho v produkt. věku: 735
Průměrný věk: 38.9
První ucelenější vyměření pozemků a soupisy majetku byly zavedeny v tereziánském
katastru r. 1757. 20. dubna 1785 vydal císař Josef II. patent, podle kterého byl zaveden tzv.
Josefínský katastr, který sepsal nejen majetky vrchnosti, ale i poddaných. Dodnes platná
stabilní katastrální mapa byla vytvořena r. 1843, když byl na patent císaře Františka I.
(vydaný 23. prosince 1817) vytvářen „stabilní katastr.“ Na těchto mapách jsou uvedena čísla
všech pozemků, ale také jsou jmenovitě vyznačeny hony, ve kterých se pozemky nacházejí.
V katastru obce Habry bylo vyznačeno 20 honů a jsou pojmenovány při rozdělení katastru
podél středové městské silnice
a) severovýchodně takto: Na Panské čtvrti, Za Nedbalkou, V Opatovských, Na Oblouku, Za
Fabrikou, V Hatích, Na Pekle, Za Špitálem, Jabluňka, Bejkovka
b) jihozápadní se jmenují: Na Bučině, U Černého kříže, V Lipových, Nad Bělištěm, U Čtvrtě,
U Cihelny, U Pazderny, U Křížku, U Kysibelského dvora a U Bílého kamene
mapová zobrazení jsou uvedena v kapitole IX. - přílohy
3
III.
historie a vývoj:
neolit, první osidlení Podle provedených výzkumů, území dnešních Čech a Moravy obývali
dávno před příchodem slovanských kmenů Keltové. Na základě
posledních archeologických nálezů a výzkumů můžeme téměř
s jistotou tvrdit, že počátek jejich pobytu u nás se datuje od 16. století
před naším letopočtem. Přibližně ve druhém století před Kristem
vpadl do Čech bojovný kmen gallského původu, který vyšel z krajiny
na řece Marně v Gallii (nynější Francii.) Nástroje a nádoby tohoto lidu
jsou v archeologii nazývané „Laténská kultura“ a jejich nálezy v okolí
Haberska svědčí o přítomnosti zde četných gallských osad. (Gallské
stanice z mladší doby laténské byly objeveny např. v Třebešiciích,
Močovicích, Čáslavi, Hostovlicích, Spyticiích nebo v Žehušicich.)
Laténská kultura zde vydržela až do prvního století po Kristu.
Přetrvávající Keltské kmeny postupně z našeho území vytlačovaly
kmeny Markomanů a Kvádů, ty pak byly vytlačeny v období pátého
století slovanskými kmeny, které přišly z území dnešní Ukrajiny.
První zmínky
o Habrech jako osadě píše kronikář Kosmas již roku 1101 (kdy
popisuje útěk knížete Oldřicha s vojskem Litoltovým na Moravu po
„Haberské stezce“. Právě díky téhle stezce, která tu je už z dob před
Kristem, osada Habry vlastně vznikla - pravděpodobně za dob Karla
Velikého. Podle historických zápisů v místech, kde dnes státní silnice
přetíná říčku Malou Sázavu, vzniklo brodiště, brána a celnice.
Ve 13. a 14. Století se stává Haberská stezka již způsobilou pro povozy. Prales byl na
mnoha místech vykácen, nové osady založeny. Kde byla cesta
nesjízdná, byl jí vyhledán nový směr. V té době byly již Habry
městysem a byly pod správou benediktinského kláštera ve Vilémově.
Ve středověku
ať už z doby Přemysla Otakara II., Jana Lucemburského nebo Václava
IV. plnily Habry důležitou funkci celnice. Zvláštní, avšak smutnou a
vesměs krvavou historii Habrů přinesla vojenská tažení, která se městu
nevyhnula skoro v žádné z válek. Tak nejprve v období Husitských
válek. Čtvrtek 8. Ledna 1422 – zastavilo se vojsko královské na
Táborci (kopec) u Habrů (za velení vojevůdce Pipa) pronásledováni
Žižkovým vojskem a sešikovali se k bitvě. Hned však po prvém útoku
se Zikmundovo vojsko rozprchlo (a k rozhodující bitvě došlo až u
Německého brodu). )* Při válečné poradě na návrší Táborce měl slepý
Žižka sedět na kamenné lávce. Ta je dodnes zachována, měří 6m a
nachází se na hranici pozemků čkt. 2797 a 2796 v katastru Habry.
Přes Habry prošel Žižka ještě v červnu 1423 po bitvě u Malešova.
V roce 1469 navštívily Habry vojska Matyáše Korvína. 1473 vypukl
v Čechách mor. Třicetiletá válka – 1618 táhl přes Habry generál
Buguoy. 1643-1650 tudy procházeli Védové při svých nájezdech na
Jihlavu, Chotěboř, Německý brod a Lipnici. Marie Terezie s vojsekm
tudy táhla v květnu 1742 k bitvě u Chotusic (Čáslavi), kterou prohrála a
haberský kraj byl následně vypleněn Prusy. ( *) viz pozn. v kapitole VII
o železném kříži.) Také za Napoleonských válek zde prošlo vojsko
bavorského generála Vredeho (1805)
Důležité postavení a svou výhodnou pozici na významné obchodní stezce městys ztratil
roku 1752. Tehdy byla dokončena stavba silnice Praha – Jihlava –
Vídeň a krátce nato byly používány pro přepravu osob dostavníky.
„Haberská stezka“ tak postupně zmizela.
Průmyslová revoluce a s ní spojený rozvoj železnice přinesl téměř definitivní ztrátu jinak
výhodného postavení na významné dopravní a obchodní trase.
4
Zástupci Haber (starosta A.Kreuzmann) se 24.června 1906 na jednání
s městem Chrudim nedohodli na financování projektu železnice
(z Habrů přes Vilémov, Běstvinu až do Chrudimi, tj. cca 32km, náklady
kolem 3,5mil korun z toho ale 85-90% by financoval stát ) a tento
projekt zamítli. (Finanční příspěvek 20 tis.K byl použit na stavbu husté
silniční sítě.) O zavedení železnice se opět uvažovalo na schůzi 15.
srpna 1910, ale i přes původní zájem vše znovu ztroskotalo na otázce
finanční účasti.
významné letopočty 3. února 1909 městys Habry povýšen na město. Červenec 1911
zavedeno veřejné osvětlení (plynové lampy), leden 1912 zavedana
pravidelná autobusová doprava Habry – Golčův Jeníkov. Duben 1912
založena živnostenská záložna. 1. Října 1922 zavedení elektriky
(1kWh = 4Kč)
první republika
4.listopadu 1918 zvolena místní národní rada, 1919 demokratické
obecní volby, zavedena povinná školní docházka do měšťanské školy
pro chlapce i dívky, do 40.let zde byla v provozu ještě průmyslová
škola, 1919 krajový slet Sokolů v Jihlavě, Sokol se v Habrech staral
hlavně o divadlo. 1920 zrušen berní úřad v Habrech. 1925 stálý biograf
v hostinci u Fuksů 1927 vybudován Rolnický družstevní lihovar 19291931 výstavba Sokolovny 31. srpna 1931– první slavnostní biřmování
1929-1930
hospodářská krize, stoupala nezaměstnanost, nevyrovnanost
životních podmínek, žilo se značně úsporně – průměrná denní mzda
bez stravy: 15Kč –35Kč
doba okupace
zákaz shromažďování, nařízení o řízení vpravo, označení židovského
obyvatelstva a majetku (po odsunutí se z koncetračních táborů už
nikdy nevrátilo 32 obyvatel židovského původu.). Němci vytvářeli
sociální zázemí pro chudinu, vytvořili dvě kuchyně. Od září 39
povinné
zatemňování
nočních
světel,
povinnost
odevzdat
radiopříjímače Od 1.října 1939 zavedeny potravinové lístky. 1940
německo-české označení ukazatelů cest, „arizace“ židovských
obchodů. 1942 odvody totálně nasazených
9. května 1945
v 8 hodin ráno příjezd tanků ruské armády (2.ukrajinský front maršála
R. J: Malinovského.
lidová demokracie
obnovuje se spolková činnost – hasiči, včelařský spolek, sokolové
1946 – svobodné volby – roste vliv KSČ. Nové státní uspořádání –
obnovení okresů (Chotěboř, Havlíčkův Brod a Ledeč nad Sázavou),
Habry ztrácejí statut města.
padesátá léta
znárodnění všech podniků, kolektivizace zemědělství, politické
procesy, 1953 měnová reforma, 25. září 1958 ustanovení JZD
šedesátá léta
stoupá životní úroveň, přestvaba domů zemědělské usedlosti na
domky rodinného typu, zavedení mechanizace do zemědělské výroby,
provozovna drůbežnictví přechází pod Drůbežnictví Xaverov. Školní
rok 60-61 děti dostali poprvé zdarma učebnice a školní pomůcky.
normalizace
69-73 politicky tvrdá konzolidace poměrů, 73-85 normalizace, 85-89
formální aspekty normalizace, perestrojka, uvolňování poměrů.)
Zrušení mlékárny (75), místo toho výrobna lahůdek pro prodejny
okresu Havlíčkův Brod.
demokracie
v parlamentních volbách zvítězilo Občanské fórum (51%), radikální
ekonomické reformy – privatizace, vznikají problémy sociální nejistoty
a nezaměstnanosti, dochází k diferenciaci životních podmínek. Od
Habrů se po volbách oddělují obce Leškovice a Bačkov.
1991 – první soukromé obchody, 92 – pokračování rozvodu plynu, 93 –
otevření obchodního domu Marek, 94 – výměna hodin v kostele,
úprava školního hřiště 95 – plynofikace, 99 – výstavba letního areálu
5
IV.
fyzicko-geografické podmínky
provincie
ČESKÁ VYSOČINA
subprovincie ČESKOMORAVSKÁ SOUSTAVA
oblast
ČESKOMORAVSKÁ VRCHOVINA
celek
HORNOSÁZAVSKÁ PAHORKATINA
povrch Haberska
rozprostírá se po Českomoravské krabatině, která pozvolně stoupá od
severu k jihu. Čáslav (a dále jmenované obce viz mapová příloha)
vykazuje 263 m, Golčův Jeníkov 375 m, Habry již vykazují 467 m n. m.
a od Habrů nedaleko na jih vzdálená obec Tis má 552 m n. m. Rozdíl
krajiny nejníže od nejvýše položené činí na Habersku 150 – 200 m.
Povrch má pahorkatinný, kopcovitý, vlnitý ráz, nehlubokými údolí
protékají malé potůčky, které napájí drobné rybníčky.
geologické poměry nejsou odlišné od složení zemské kůry celé Vysočiny. Je to prahorní
útvar obsahující křemen, svor, rulu, ohromná ložiska amfibolitu a
břidlice a ještě jiné nerosty, které se vyskytují již jen spořeji –
z minulosti jsou známá ojedinělá naleziště různých druhů granátů a
topasů.
vývoj: součást Českého masívu, Hercynský systém –- Nejstarší
metamorfované horniny se usazují v prahorách (4000 – 2500 mil. let
BC) – současně proběhlo první vrásnění – předkadomské. Během
mladších starohor (1700 – 545 mil. let BC) bylo území zaplaveno,
ukládaly se mořské sedimenty (břidlice, slepence, droby), až do
kambria (545 – 500 mil. let BC) vrásnilo povrch kadomské vrásnění.
Během dalších částí prvohor – ordoviku i siluru probíhalo kaledonské
vrásnění, moře se rozkládalo až k Železným horám, které zaplavilo
ještě v devonu (417 – 350 mil. let. BC). V karbonu (→285 mil. let BC)
vyvrásnila celou Českomoravskou vrchovinu variská větev
hercynského vrásnění. Během permu (→245 mil. BC) ustupuje moře,
podnebí je pustinné a začíná rozrušování hercynského horstva.
V druhohorách – triasu, juře a křídě(→65 mil. let BC) už je celý
Český masív souší, horské masívy se rozrušují, postupně snižují a
zarovnávají, pánve vysychají, působením eroze je ČM téměř plochý.
Třetihory (65 – 1,8 mil. let BC) přinesly alpinské vrásnění. Český
masív byl rozlámán na kry – vyzdvižením ker – pohoří, tam kde kry
poklesly pronikalo moře – vývoj dnešní říční sítě. Ve čtvrtohorách se
v období pleistocénu (→ 10.000 BC) střídaly doby ledové a
meziledové. Do lokality Českomoravské vrchoviny se však pevninský
ledovec už nedostal. Dochází zde pouze k usazování spraší a vátých
písků. Holocén (10.000 BC → teď) – morfování povrchu mechanickou
erozí a činností člověka.
vliv na činnost člověka: od poloviny 19. Století, hlavně pak na
počátku dvacátého se v kraji započalo s rozsáhlou výstavbou silnic a
vylepšování jejich stavu. K tomuto účely zde byly otevřeny lomy
„Peklo“ a „Táborec“, kde se dobýval zvláště tvrdý žulový
kámen.Tento surový kámen byl na silnice dovážen koňským potahem,
zde je kameníci roztloukli kladivy na drobný štěrk, který pak rozváželi
cestáři na kolečkách. Kameny z těchto lomů se také používali do
základů a zdiva domů. I z vlastní zkušenosti vím, že stěny z těchto
kamenů, které se stavěly zhruba o mocnosti 90cm, jsou odolné téměř
všem povětrnostním i antropogením pokusům jejich stabilitu narušit.
6
klimatické poměry
podnebný pás: mírný, kontinentální, ovlivňován frontálními přechody
Podnebí má shodné vlastnosti jako na celé Českomoravské vysočině.
Zima zde bývá dosti dlouhá a tuhá, léto chladnější s množstvím srážek
viz klimatodiagram. Mezi Golčovým Jeníkovem a Habry v obci
Olšinky leží pro zimní a jarní měsíce sněžná čára. Od Olšinek směrem
k Habrům se sníh udrží, dolu k Jeníkovu taje. *) Zámrzný bod pro
stavební práce v Habrech: 1,2m narozdíl od G.Jeníkova – 0,9m)
Vzhledem k vzdálenosti od Habrů a nadmořské výšce jsou
z následujících číselných dat odpovídající hodnoty naměřené
v Přibyslavi, údaje z Hradce Králové uvádím pro porovnání.
Průměrná teplota vzduchu ( ° C ) – roční chod leden / ... / prosinec
Meteorologická stanice:
HRADEC KRÁLOVÉ – průměr: 8,5
-2,1 / -0,2 / 3,5 / 8,4 / 13,5 / 16,7 /18,1 / 17,6 /13,9 / 9,1 / 3,6 / -0,3
PŘIBYSLAV – průměr: 6,6
-3,6 / -1,9 / 1,7 / 6,4 / 11,4 / 14,5 /15,9 / 15,5 / 12,1 / 7,5 / 2,0 / -1,8
Úhrn srážek (mm) – roční chod leden / ... / prosinec
Meteorologická stanice:
HRADEC KRÁLOVÉ – celkem: 616,8
36,3 / 31,8 / 33,8 / 38,8 / 72,1 / 75,0 / 71,1 / 83,1 / 50,0 / 39,2 / 43,0 / 42,6
PŘIBYSLAV – celkem: 675,3
41,2 / 35,1 / 38,2 / 43,1 / 80,5 / 91,2 / 79,5 / 81,2 / 53,7 / 39,8 / 46,3 / 45,5
Trvání slunečního svitu (h) ) – roční chod leden / ... / prosinec
Meteorologická stanice:
HRADEC KRÁLOVÉ– celkem: 1621,8
48,6/71,0/118,1/164,9/210,9/214,0/216,9/209,5/153,9/123,3/48,4/42,5
PŘIBYSLAV – celkem: 1552,5
39,1/61,9/112,0/156,8/201,9/205,4/215,7/205,9/153,3/119,5/43,6/37,3
klimatodiagram
(mm)
(°C)
100
20
80
15
60
10
40
5
20
0
0
-5
1
2
3
4
5
6
7
8
9 10 11 12
měsíc
srážky (mm)
hydrologie
teplota (°C)
Habersko je zavlažováno hojnými potoky a potůčky, (které jsou
většinou pojmenovány po obcích, odkud tečou, ) největším z nich je
říčka Malá Sázava (v mapě též Sázavka; pramení u vesnice Raňkov;
589 m n. m. a odtéká z chotěbořského kraje západním směrem
k Habrům.) Protéká Jílemským rybníkem a dále napájí veliký rybník
Jiříkovský u obce Jiříkov a Haberský, nacházející se přímo ve středu
7
města. Z Habrů odtéká údolím (dříve zde zásobovala čtyři mlýny) ke
Štěpánovu, kde se náhle obrací k jihu a tvoří přirozené rozhraní mezi
Ledečskem a Haberskem. U Světlé nad Sázavou se vlévá do mateřské
řeky Sázavy a tato pak u Davle do Vltavy. Ze
zbývající
části
haberského katastru teče menší množství vody od Rybníčku údolím
po třech zrušených rybnících do Haberského rybníka nebo mírně
sníženým korytem do dvou nad sebou položených rybníku, okolo obce
Frýdnava do Vohančického potoku a dále přes Golčův Jeníkov do
Hostačovky, která se napojuje na Doubravu a za obcí Záboří se vlévá
do Labe.
Malá Sázava
Vohančický potok
– povodí Sázava (→Vltava→Labe); řeka 4.řádu,
úmoří Severní moře
– povodí Doubrava (←Hostačovka, →Labe);
potok 4.řádu, úmoří Severní moře
Město je na rozhraní dvou povodí (Sázava-Vltava a Doubrava-Labe).
Samotné město a jeho centrum se z větší části nachází na pravém
břehu říčky Malá Sázava (=Sázavka). Velký patnácti hektarový rybník
je pro svou polohu ve středu města geografickou dominantou města.
Mimo zmíněného rybníka v Habrech (Haberský rybník – 15 hektarů),
nachází se v katastru ještě několik menších rybníků: Barták, Židovský
(Mrštník) a pod Peklem (kopec asi 1km od Habrů) Nový rybník
)* (r. 1786 vydal Josef II. nařízení o budování protipožárních rybníků
na vesnicích. Malé rybníčky na návsích dokládají, že příkaz byl splněn.
Mnohé však už bez stálého přítoky vyschly a staly se z nich jen louže.)
Významný pramen – Raňkov – Malá Sázava
Bezvýzanamný pr. – Rybníček – Vohančický potok
– ještě jeden oficiálně bezejmenný
příležitostně tekoucí potok
)* Pramen „Rožvalda“ – vedl úžlabinou po zemské stezce ke Kněži a
vléval se do Malé Sázavy. Při rekultivaci půdy na
začátku osmdesátých let byl zaorán a prakticky
zanikl, i přestože to byl velmi silný a stálý
pramen. Údajně byl tento pramen živý i v dobách
největšího sucha, které tuto krajinu postihlo
r.1874, kdy téměř vyschl i celý Haberský rybník.
Vodu tohoto pramenu používal někdy i Haberský
pivovar až do roku 1912, kdy byl zrušen. Pro
mimořádný obsah magnézia se jeho voda
vyznačovala léčivostí. Obyvatelé ji v minulých
dobách odbírali a hojně využívali. Koncem 19.
století se do Habrů přistěhoval Josef Vlček
z Kunemile (dále o něm píšu v kapitole VII, odst.
kulturní památky). Ke studánce chodil denně pro
vodu, někdy se u ní také myl a koupal si nohy.
Občanstvo proto od odběru zdravé vody tehdy
upustilo a odvyklo.
čistota, vlastnosti vody: Analýza pramenů v okolí prokázala jejich
nejnižší stupeň znečištění. Voda obsahuje zvýšené množství magnézia
a zvláštní stupeň studenosti. Také bioindikátory prokazují mimořádnou
čistotu zdejší vody – v jezírku po bývalém lomu „Na pekle“ se vyskytují
raci a vzácné rosničky. Rybníky mají naopak vodu silně znečištěnou
řasy a rostlinami. V letních měsících některé z rybníků přímo „kvetou.“
8
flora, přír. památky,
krajinné modely
fauna
Krajinu kolem města tvoří převážně široké lány polí, intenzivně
obhospodařovávány (většina zdejšího zaměstnaného obyvatelstva
poli
pracuje v zemědělství; s „nejneobhospodařovávatelnějšími“
disponuje místní zemědělské družstvo a řada soukromníků ), osázeny
jsou tradičními zemědělskými plodinami (pšenice, ječmen, žito,
kukuřice, řepka, brambory (zavedeny r. 1774), červený jetel (od r.
1770)). Z pozůstatků původního rozdělení pozemků jsou pole, polní
cesty stejně jako novodobé silnice lemovány listnatým stromořadím a
alejemi – převážně ovocné stromy – jabloně, hrušně, třešně, švestky.
(Velká pozornost ovocnému stromoví byla věnována po r. 1800. Dále
viz kapitola VII – Přírodní zvláštnosti.) Významnou, dokonce národní
chráněnou přírodní památkou je „Březová alej u Kysible“ a několik
památných stromů v malém parčíku před kostelem, přímo ve středu
města. Rozsáhlejší lesní porosty se v blízkosti města nachází asi 2km
vzdušnou čarou severo-severo západně a stejně tak daleko i na
východě. Jsou převážně jehličnaté, jen místy smíšené; nikterak husté,
člověku dobře průchodné, jen místy prorostlé nízkými keři, během
posledních pěti let se lesní správa potýká s rozsáhlým napadením
kůrovcem, díky němuž dochází k velkému mýcení, podél mýtin pak
vzhledem k větrnostním poměrům dochází k vytváření polomů a
prohlubování odlesněných ploch.
)* Březová alej u Kisible – vysázena 1910-1920, 177 bříz
bradavičnatých okolo široké polní cesty. Průměr těla 40-70 cm, výška
18-23 m
)** Lesní osazení původních smíšených lesů bylo násilně
změněno od r. 1850, kdy bylo vydáno nařízení aby všechny lesy byly
postupně přeměněny na jehličnaté. Důsledkem toho listnatý podrost
z lesů téměř vymizel. Tzv. monoskladba lesa navíc ochromila
obranyschopnost lesa a jeho odolnost vůči větrným smrštím.
) *** Původní osada Habry bezpochyby obdržela svůj název od
stromů habr. Ty tu prý v dřívějších dobách tvořily mohutné hvozdy.
Díky odlesňování a výše zmiňované lesní revoluci řady těchto stromů
značně prořídly. Přesto se ještě na některých místech dochovaly díky
tvrdému hutnému dřevu poslední mohykáni a ojedinělé habrové hájky.
Okolní lesy samozřejmě poskytují domov volně žijící zvěři (vysoká
zvěř, divoká prasata, liška, ojediněle jezevec, draví ptáci – káně,
poštolka, sovy – sýček, sýc rousný, vzácně i vzácný čáp černý.) Pole a
louky jsou přirozeným domovem hlodavců (zajíc, rejsek), nejrůznějších
hrabošů a polních ptáků (bažanti a koroptve) a vran. Rybníky obývá
vodní ptactvo (kachny, labutě) a ryby chované místním rybářským
svazem (viz níže). Přímo ve městě vzniklo klasické soužití volně
žijících zvířat s lidmi. (Typickým příkladem jsou čápi jimž bylo
vybudováno speciální hnízdo, kam byly přemístěni po jejich anexi
komína místní pekárny. Zahrady domů navštěvují ježci. Kostelní věž je
osídlená netopýry. Pod převisy střech lepí hnízda vlaštovky a jiřičky.
Městským problémem se stávají zdivočelé kočky.)
V haberském kravíně chovají krávy, v prasečáku vepře, v drůbežárně
drůbež (Od šedesátých let specializace na plemeno kuřete Brojler).
Rybářský svaz v současné době obhospodařuje v povodí Malé Sázavy
a Vohančického potoka dvanáct rybníků o celkové rozloze 26 ha.
V roce 2000 bylo vyloveno devět metráků kaprů, padesát kilogramů
štik, dvanáct kilo candátů a tři kilogramy línů a tloušťů. Obyvatelé
města běžně chovají drobnou nenáročnou zvířenou jako králíky nebo
slepice. Kozy, ovce a jiné středně velké domácí zvířata chovají
nemnozí a jen méně, jednotlivě.
9
V.
obyvatelstvo
2500
2000
1500
1000
500
0
40
18 50
18 70
18 80
19 00
19 10
19 20
19 30
20 01
-
1956 obyvatel
1778 obyvatel
2039 obyvatel
1926 obyvatel
1772 obyvatel
1707 obyvatel
1530 obyvatel
rok
1284 obyvatel
1298 obyvatel
964 obyvatel bydlí v městě Habry (1298 v katastru)
18
ROK: 1787 - domů: 160
1840 257
1850 293
1870 1880 277
1900 267
1910 285
1920 287
1930 280
2001 384
bytů 408
poč .obyvatel
Několik statistických dat podle kroniky:
Věková pyramida
Muži
Ženy
90 +
85 - 89
80 - 84
75 - 79
70 - 74
65 - 69
60 - 64
55 - 59
50 - 54
45 - 49
40 - 44
35 - 39
30 - 34
25 - 29
20 - 24
15 - 19
10-14
5-9
0-4
obyvatelstvo
V katastru obce Habry žije celkem 1298 stálých obyvatel (964 přímo
v Habrech (384 domů), 109 ve Frýdnavě (62 domů), 124 ve Zboží (50
domů) a 38 v Lubnu (17 domů), ( z toho 206 (15,9%) v rozmezí věku 0
–14, 818 v rozmezí 15 – 59 (63%) a 274 starších 60ti let (21,1%),
průměrný věkový koeficient je 39. Převažují muži (678) nad ženami
(620). Věková pyramida má regresivní tvar. Výrazněji silnější ročníky
byly v letech 72-77, od roku 1987 porodnost silně klesá. Vývoj
obyvatelstva nebyl od druhé světové války nijak deformován. Již od
10
sedmdesátých let devatenáctého století však klesal, v třicátých letech
dvacátého století se počet obyvatel ustálil těsně pod hranicí 1300
obyvatel a tento počet si město drží dodnes. Porodnost a úmrtnost se
v průměru let vyrovnává, přirozený přírůstek je v limitě téměř nulový.
Ve věku 0-4 roky značně převažuje počet chlapců (36) nad dívkami
(19). Střední délka života muži přibližně 71,1 let, ženy 74,3 let je lehce
nadprůměrná vůči průměru ČR, pravděpodobně díky čistému a
zdravému prostředí v okolí obce. Vdaných nebo ženatých obyvatel je
přibližně polovina (623), svobodných 40%, rozvedených 3%,
ovdovělých 9% (převážně ženy). Bez náboženského vyznání je 1/3
obyvatel. Přibližně polovina se přihlásila římskokatolické církvi. Po
devíti obyvatelích Habrů se hlásí k husitské církvi a k evangelické. Tři
lidé se přihlásili k pravoslavné víře. Necelých patnáct procent obyvatel
se při sčítání lidí, domů a bytů v roce 2001 nepřihlásilo ani k víře ani
k ateismu. Oproti průměru ČR je religiozita v tomto městě víc než
nadprůměrná, v porovnání s krajem průměrná.
Z celkového počtu současných obyvatel Habrů zde žije 10 cizích
státních příslušníků, z toho osm Ukrajinců, jeden Američan a jeden
s neuvedeným dvojím občanstvím, z nichž ani jedno není české. 5
obyvatel má slovenskou národnost, jeden maďarskou, jeden rusínskou,
osm ukrajinskou, dalších dvanáct nezjištěno.
Studujících Haberských občanů je celkem 233, z toho 135 do 14ti let,
75 ve věku 15 –19 a 23 v rozmezí 20 – 29 let. 44,2% z nich musí za
studiem vyjíždět (středoškoláci a všichni z vysokých škol a vyšších
odborných) denně však cestuje 25,3%. Poměr studující muži / ženy je
téměř vyrovnaný. Skladba obyvatelstva podle nejvyššího dosaženého
vzdělání – 24% základní, 66% střední nebo učňovské, necelá 4%
vysokoškolské nebo vyšší odborné, 5% je bez vzdělání (kromě jedné
dámy starší 70 let jsou to všechno muži, tři dokonce ve věku 20-24 let,
viz tabulka Obyvatelstvo podle ukončeného vzdělání).
Pracujících obyvatel je celkem 547, nezaměstnaných 35 (z toho žen
21). Nezaměstnanost je přibližně 6%, tedy lepší než celostátní průměr
10%. Za prací dojíždí 261 obyvatel (47,9%), z toho denně 201 (36,9%).
Téměř osmdesát procent z ekonomicky aktivních obyvatel jsou
zaměstnanci, 10% samostatně činní, 2,4% zaměstnavatelé (z
celk.počtu 14 dvě ženy). 25% je zaměstnáno v zemědělství, lesnictví
nebo rybolovu, 32% ve zpracovatelském průmyslu nebo výrobě
elektřiny. Kolem šesti procent ekonomicky aktivních obyvatel se živí ve
stavebnictví, obchodu a dopravě. Ve veřejné správě je zaměstnáno 5%
obyvatel, ve školství 3,4%. Na jedno procento (tj. 6 obyvatel) připadá
pohostinství. Bytový fond obce – viz přiložená tabulka bytový fond.
Vývojový trend urbanizace je vzhledem ke klesajícímu počtu obyvatel,
překvapivý – město se pomalu rozrůstá, domů přibývá. To je
způsobeno i rekreačním zájmem mimohaberských obyvatel.
(Vzhledem k rozdílnému daňovému zatížení však uvádí pro registr
katastru objekt za trvale obydlený než za rekreační.) Přibližně 7%
budov bylo vystaveno dříve než roku 1900. 21.2% bylo vystaveno do
roku 1945, 24,3% bylo postaveno v rozmezí 46-70. Nejvíce stavení –
36,4% tu je z let 71-90. Necelých 10% obydlí bylo postaveno po roce
1991.
Rodáci:
Ing. Josef Reiter, nar. 22.10.1840, stavitel Palackého mostu v Praze,
který byl postaven v roce 1875 dle jeho projektu, dále se podílel na
stavbě lanové dráhy na Petřín a Letnou, zemřel 12.12.1903 v Praze,
kde je pochován na Olšanském hřbitově.
11
Dr. Ladislav Chleborád, zakladatel prvního družstevního dělnického
hnutí, soustředěného v úředním spolku „OUL“, který byl v tehdejší
době největším ve střední Evropě. Dr. Chleborád se narodil 24.11.1839
v Habrech a na sklonku života působil v Rusku, kde byl jmenován
státním radou v Petrohradě, kde 29.6.1911 i zemřel. Při zahájení
stavby Národního divadla dne 17.5.1868 dr. Chleborád jménem
dělnictva poklepal na základní kámen.
Další významný rodák byl židovského původu, poslanec říšské
vídeňské rady a pozdější ministr československý pan dr. Adolf
Stránský.
Veškeré další podrobnější údaje a číselné charakteristiky se nacházejí
v kapitole IX. – přílohy – tabulky ze Sčítání lidu, domů a bytů 2001
Obr.2: radnice
Obr.3: základní škola
12
VI.
ekonomické poměry
Souhrnná data ekonomické aktivity obyvatelstva jsou přiložena v tabulkách v kapitole IX.
průmysl
zemědělství
služby
V odvětví zpracovatelský průmysl a výroba elektřiny je zaměstnáno
32,3% ekonomicky aktivních obyvatel. Město samo však je odjakživa
čistě agrární. S absencí jakékoliv průmyslové výroby se smířilo
v době, kdy odmítlo plán na výstavbu železnice, jak pojednáno
v kapitole III. Navzdory tomu jsou obyvatelé města spokojeni, neboť se
dnes mohou chlubit velmi čistým ovzduším.
půdní fond: hnědé půdy vrchovin a podzoly, převážně hlinitopísčité.
Téměř dvacet pět procent pracujících obyvatel města je zaměstnáno
v zemědělství, lesnictví či rybolovu. Příležitost mají ve zdejším
Zemědělském obchodním družstvu Habry (předseda představenstva
– Stanislav Doležal), které je majoritním vlastníkem popř.
podnájemníkem většiny okolních polí a patří mu i místní kravín a
prasečák. Na polích jsou pěstovány převážně obilniny, řepka olejka a
krmná kukuřice. (V současné době se ZOD zmítá ve finančních
potížích, což dokládám přiloženým dopisem v kapitole IX.) Ještě větší
pracovní podmínky pro obyvatele města skýtá Xaverov holding a. s.,
majitel místní drůbežárny. V Žákovské ulici, bývalé družstevní
mlékárně, dnes sídlí Centrální výrobna lahůdek Habry, s. r. o. Na
vánoce 1999 otevřel ve městě novou pekárnu Jiří Červinka. Pekárna
svými výrobky zásobuje nejen celé město, ale vlastními auty je rozváží
do celého okolí. Ostatní osoby samostatně výdělečně činné (např.) –
Pavel Slavík (Chov drobných hospodářských zvířat), Karel Holý
(Řeznictví), Josef Bohuněk (Lesní Hospodář) a řada dalších
ekonomických subjektů je klasifikováno jako soukromý zemědělec.
Zbývajících čtyřicet procent zaměstnaných obyvatel pracuje v tercieru.
V lékařství – 5,3%, obvodní lékař (MUDr. Provazník), zubní lékař
(MUDr. Ivan Dufek) a soukromý praktický lékař (MUDr. Božena
Krumlová). Ve školství - 3,4% (tj. 20 lidí), místní základní škola (obr.3,
slavnostně otevřená 1. Září 1991) má 130 studentů. Obchody – 6,7%,
MIPA Habry (Miroslav Panský – nespecializovaný maloobchod potraviny, papírnictví; 6-9 zaměstnanců), Jaroslava Fiedlerová
(Smíšený obchod), Marie Koubová (Obchod), Mrkvičková-Hanousková
(Obchod obuví), Hana Petrlová (Trafika), František Marek (Obchodní
dům – železářství), Martin Procházka (Elektros), Jan Špánik (Pojízdná
prodejna), Marie Pazderková (Smíšený obchod ve Zboží), Jana
Zezuláková (Smíšený obchod ve Frýdnavě). Další služby: Rudolf
Zelinger (Opravy a údržby motorových vozidel, zemědělských a
lesnických strojů, strojů a zařízení pro všeobecné účely) Jan Šuntil
(Maloobchodní prodej pohonných hmot – PARAMO; 1-5 zaměstnanců)
Petr Zelinger (Tiskárna Habry), Martin Trtík (Truhlářství ProFI),
František Vašák (Zámečnictví), Jiří Mrkvička (Zámečnictví), Jiří Blažek
(Zámečnictví), Václav Bárta (Pneuservis), Karel Šrámek (Truhlářství),
Josef Borovský (Sklenářství), Ludmila Horáková (Kadeřnictví), Věra
Pospíšilová (Kadeřnictví). Pohostinství – 1%, Jindřich Kreuzmann
(Restaurace), Petr Zelinger (Pivnice). Ve veřejné správě je
zaměstnáno 5,0% obyvatel, ve školství 20obyvatel, tj. 3,4% ekonom.
aktivnívh obyvatel. Radiotelekomunikace: úplné pokrytí – Eurotel, TMobile, Oskar, Český telekom instaloval dvě telefonní budky. Zájmy,
neziskové organizace: Český rybářský svaz, Myslivecké sdružení
13
doprava
politická situace
Habry, Honební společenstvo Habry, Český svaz včelařů Habry,
Tělocvičná jednota Sokol Habry, Sbor dobrovolných hasičů (dále jen
SDH) Habry, SDH Lubno, SDH Frýdnava, SDH Zboží, Sport: o
sportovní vyžití občanů se stará TJ Sokol (fotbalový tým Sokol Habry
zvítězil v okresním přeboru v letech 1999-2000) a SDH Habry (Dvakrát
ročně pořádá okresní soutěž v požárním útoku, aktivně se účastní ligy
v tomtéž)
)*V současné době má TJ Sokol Habry, oddíl kopané, sedm
družstev. Fotbalistům A mužstva přinesla reorganizace soutěží
historický úspěch, postup do I. A třídy. Mužstvo skončilo na devátém
místě se 14 body. Čtyřikrát vyhráli, 2x remizovali a sedmkrát prohráli
při skóre 20:21. Po odstoupení trenéra Bohuslava Schlixbiera se k
mužstvu vrátil Jaroslav Ledvinka, asistenti jsou Milan Rainiš, Václav
Dobrý a Jiří Černý. Fotbalisté B družstva hrají III. třídu a skončili po
podzimní části na šestém místě. Dorost hraje okresní přebor a skončil
na sedmém místě se skórem 28:26 s deseti body. Žáci se reorganizací
dostali do I. A třídy. Starší žáci skončili na devátém místě a mladší
žáci též na devátém místě.. Také máme dvě družstva benjamínků.
Ani starší, ani mladší benjamínci nejsou přihlášeni do soutěže.
Kultura: v letních měsících fungovalo letní kino „U Jendy“,
v roce 2002 však neměl provozovatel dostatek prostředků na jeho
zprovoznění. Stejně tak během letního období jsou na pódiu u
sokolovny (tzv. Letní areál, postavený r. 1999) pořádány pravidelné
sobotní koncerty – dechovky i folkrockové. (V roce 2002 navštívily
Habry mimo jiné skupiny Babouci, Katapult, Telegraf, rok před tím
např. Božejáci nebo Mńága a Žďorp.) V průběhu roku mají Habry řadu
tradičních akcí. (např. pouť, velikonoční průvod aj.) Příspěvkové
organizace: Ústav pro Mentálně postižené Zboží (Místní vládní
instituce, ústav sociální péče; 25-49 zaměstnanců.)
V dopravě je celkem zaměstnáno 34 osob (5,8%). Habry, vzhledem
k svému postavení ve středu republiky, vždy ležely na hlavním
dopravním tahu Praha – Morava. Městem prochází důležitá silniční
komunikace 1.třídy Praha – Kolín – Čáslav – Havlíčkův Brod –
Jihlava (silniční obchvat na titulní straně), jejíž význam příliš neklesl
ani po výstavbě Brněnské dálnice. (od té leží přibližně 30km, půl
hodiny jízdy autem) Díky této komunikaci jsou Habry celkem dobře
dostupné autobusovou dopravou z Prahy. Také do významných
blízkých okolních měst (Havl.Brod, Chotěboř, Golčův Jeníkov, Ledeč n.
Sázavou, Světlá n. Sázavou) a i vzdálenějších (Jihlava, Humpolec)
dojíždějí pravidelné autobusové spoje, mnohé z nich začínají svou
trasu přímo na Haberském autobusovém nádraží. (viz kapitola IX Graf časové dostupnosti) To je však všechno z lokálních dopravních
příležitostí. Důvod absence železnice už byl zmiňovaný v kapitole III,
nejbližší železniční zastávka se však nachází v asi sedm kilometrů
vzdáleném Golčově Jeníkově. Letiště je v Čáslavi, je však vojenské.
Lodní ani potrubní doprava se v této lokalitě ani nejbližším okolí
nenachází. Autodoprava – v oboru silniční nákladní doprava –
podniká v této lokalitě Josef Chalupa, průběžně zaměstnává 6-9
zaměstnanců, Jiří Rada, Josef Bárta a Josef Miláček. Autobusová
doprava – Jiří Toma.
Výsledky komunálních voleb z roku 2003 jsou přiloženy v kapitole IX.
Největší podporu zde má Sdružení nezávislých kandidátů – Habersko
krásnější, řekl bych díky velmi respektované a vážené osobě v jejím
čele a i v čele města – starosta Jiří Rainiš.
14
VII.
geografický přehled
kulturní památky
přírodní zvláštnosti
státní ústav památkové péče registruje v Habrech tyto památky: barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie (1678), původně románský
z roku 1384, hrobová kaple hrabat Pötting a Persingů, židovský
hřbitov (založen někdy kolem r. 1800, dnes součást mezinárodního
kulturního dědictví UNESCO), při silnici na Kámen - pomník
sovětského vojáka, při silnici k Havlíčkovu Brodu – pamětní
pískovcový kříž na kopci „Černý kříž“ - je pro městečko nejstarší
památkou, je z doby gotické (11.stol.) a je 1,33m vysoký, v ramenech
má 0,86m. *)Pozn: V tomto místě prý dříve stávala šibenice,
předpokládám v dávnějších dobách, ačkoliv kat bydlel v Habrech podle
pamětníků ještě na začátku 19.století, o jeho činnosti však nejsou
žádné záznamy; Dvě různé pověsti vypráví, jak byl v místě kříže
neprávem popraven nevinný muž. V obou se jeho hlava prý skutálela
z kopce dolů a v místě, kde se zastavila vytryskl léčivý pramen
„Rožvalda.“ Fanatický katolík a podivín, Josef Vlček z Kunemile, vedle
pramene r.1888 na vlastní náklady postavil kapličku. Po jeho smrti se
však nenašel nikdo, kdo by se o ni staral, a tak postupně zchátrala. Její
trosky jsou dodnes patrné.), rodinné domy na náměstí č.p. 4, č.p. 9,
č.p. 65, č.p. 67, č.p. 69, radnice (obr. 2; postavena r. 1818), rolnická
usedlost č.p. 232, rodinný dům č.p. 152 s lidovou socho sv. Jana
Nepomuckého a měšťanský dům č.p. 68, v Sázavské ulici se na
místě hromadného hrobu neznámých vojínů z rakousko-pruské války
nachází památný železný kříž. )* Nálezy lidských ostatků, koster koní,
železných ostruh, částí zbraní, skleněných knoflíků, modrých
vojenských stejnokrojů a copů vlasů rakouských důstojníků z doby
vlády Marie Terezie a Josefa II. byly nalezeny r.1836 při stavbě silnice
z Habrů do Světlé, kdy musel být prokopáním upraven vrch stráně
hřbitova. Tyto nálezy svědčí o tom, že zde v okolí muselo dojít ke
srážkám rakouských vojsk s Prusy v r. 1742 po bitvě u Kolína a
Čáslavi.), katolický hřbitov na západní straně města, jehož založení r.
1818 je dokládáno na kříži uprostřed hřbitova. *)(kříž stojí mezi dvěma
staletými lípami, je z pískovcového kamene, 260cm vysoký, rozpětí
100cm), sousoší sv. Floriána (obr.4) z roku 1715 stojí před kostelem
a farou z roku 1730, dvoupatrový barokní zámek (čp. 1) postavený
v letech 1718-20 hrabaty Pöetting-Persingy na čtverečném půdorysu
byl později upraven na měšťanskou školu. Starobylá radnice s
věžičkou a hodinami (1770). Židovská synagoga (1825), přestavěná v
roce 1979 na širokoúhlé kino . Kamenný most (1825)na státní silnici
přes říčku Malá Sázavka
Roku 1835 byla založena a vedena kronika města
javory a akáty osázená Školní ulice (obr.5) je charakteristickou
přírodní památkou (prvně takto osázená již v dubnu 1875), několik lip
a čtyři kaštany kolem synagogy vysázené na jaře 1906 jsou výrazným
orientačním přírodním bodem. )*Na východní straně města při silnici do
Miřátek mělo město na začátku dvacátého století velmi bohatou školku
ovocných stromů. Zásoba vhodných stromků byla plně využita během
stavby silnic, dnes je proto většina silnic v okolí Habrů ovocnými
stromky (jabloněmi, hrušněmi, švestkami či třešněmi) hojně
lemována. Významnou, dokonce národní chráněnou přírodní
15
památkou je „Březová alej u Kysible“ a několik památných stromů
v malém parčíku před kostelem, přímo ve středu města.
Žižkův kamenný stolec na návrší u Habrů, zvané Táborec, 515
m nadmořské výšky, z roku 1422.
Rybníky: Kromě Haberského rybníka (15 hektarů), nachází se
v katastru ještě několik menších rybníků: Barták, Židovský (Mrštník)
a pod Peklem (kopec asi 1km od Habrů) Nový rybník
)* (r. 1786 vydal Josef II. nařízení o budování protipožárních rybníků
na vesnicích. Malé rybníčky na návsích dokládají, že příkaz byl splněn.
Mnohé však už bez stálého přítoky vyschly a staly se z nich jen louže.)
v přílohách – kapitola IX. – stránka o CHKO Železné hory, která se nachází asi 13km
východně od Habrů
+ mapa chráněná území v kraji Vysočina
přehled sdílených obcí v katastru Habry: staženo z webových stránek města Habry:
ZBOŽÍ
Obec leží v severní části okresu Havlíčkův Brod v nadmořské výšce
525 m. Ve 13. století náležela obec pánům z Lichtenburgu, z nichž
Smil se Světlice vystavěl hrad Světlice a zveleboval stříbné doly u
Německého Brodu. Páni z Lichtenburgu rozvíjeli hornictví v těchto
krajinách, čímž dosáhli velkého bohatství.
Dle archeologických památek od Jeronýma Soláře náleželo Zboží a
Bačkov společně s panstvím světelským, vrbickým aj. 1578 Buriánu
Trčkovi z Lípy. Roku 1591 bylo Zboží i Bačkov při panství světelském
pod svobodným rychtářem v Bačkově.
Zámek je jednopatrová budova čtvercového půdorysu asi ze 17. století.
K němu je na severní straně připojena část druhá půdorysu
obdélníkového, kde v přízemí bývala zámecká kaple, později jídelna a
v poschodí pokoje.
Celkem má zámek přes třicet místností, velké sklepy a rozsáhlé půdní
prostory. Zámek stojí v parku o výměře asi 6 ha. V zámku sídlívali
majitelé zdejšího velkostatku nebo jejich příbuzní, zvláště v čase
letním.
Na počátku I. světové války zřídil v zámku majitel Richard Moravetz
vojenský lazaret. Pak zůstal zámek prázdný, jen v létě sem zavítaly
různé kolonie Jedličkova ústavu v Praze, žáci pomocné školy z Libně.
Později byl zřízen v zámecké budově domov důchodců.
FRÝDNAVA
je prastarou obcí, která se připomíná ve starých letopisech ve století
14. a dříve. Frýdnava byla jedna z nejspořádajnějších, nejbohatších a
také nejpokročilejších obcí bývalého soudního okresu haberského.
Prostírá se malebně na mírném návrší poobu stranách silnice z Prahy
do Brna v nadmořské výšce 454 m.n.m.
Frýdnava byla králem Přemyslem Otakarem II. osazena německými
kolonisty, kteří tyto obce rovněběžně podél cest postavili a osadili. Dle
toho byla obec založena mezi roky 1260-1278 jako zboží královské.
Obec má svůj zank "orlici", což je odůvodněno tím, že král Přemysl
Otakar II. jako největší volenec císaře německého, povolil německým
kolonistům užívat znak orlice.
Roku 1422 král Zikmund chtěje porazit Žižku u Nebivid, byl Žižkou
poražen a pronáslednován až k Habrům, kde se návrší u Habrů
připravil na bitvu s husitskými vojsky. Dne 8. ledna t. r. však utrpěl další
hroznou porážku. Přitom byla Frýdrava docela spálena.
16
Kolonisté frýdnavští byli zčásti Zikmundovými vojsky pobiti, z části
husity z obce vypuzeni a obec osazena českými rolníky.
Za panování císaře Františka I. vtrhl roku 1805 Napoleon k Vídni, tu
opanoval a táhl na Moravu proti vojskům ruským a rakouským. Císař
František I. nařídil všeobecnou hotovost vojska. Vadame přitáhl k
Frýdravě, kde byla křižovatka zemských cest, a zde se opevnil. Byl ale
Rakušany zadržen, ne-li poraněn. Na památku Vandamovy porážky
postavili frýdnavští občané křížek - dřevěný kříž s podobou Pána Krista
z plechu, který byl později nahrazen nynějším křížem.
Frýdrava je jednu hodinu cesty od Golčova Jeníkova na vídeňské
silnici vzdálena, má padesát sedm domů s 364 obyvateli, je přifařena
do Habrů a až na jednoho izraelitu jsou všichni křesťané.
V době první světové války zůstaly v obci pouze starci, nedospělé děti
a opuštěné ženy. Postupně bylo odvedeno padesát šest mužů, z nichž
sedm se již nevrátilo.
Dle sčítání lidu a domů z 15. února 1921 měla obec šedesát dva domy
s 314 obyvateli, z nichž bylo 150 mužů a 164 žen, dle náboženství 309
katolíků, čtyři evangelíci a jedna osoba bez vyznání. Národností bylo
313 československé národnosti a jedna cizí. Farou poštou a školou
náleží do Habrů.
Od roku 1989 je Frýdrava součástí města Habry. Žije zde sto devět
obyvatel v šedesáti dvou domech.
LUBNO
Obec leží v Hornosázavské pahorkatině, která je na okraji
Českomoravské vrchoviny v okrese havlíčkobrodském, v nadmořské
výšce 500 m.
O historii obce není v kronice žádných záznamů. Snad je to tím, že
obec do roku 1921 patřila pod správní obec Zboží, v dřívějších dobách
pod panství světelské. Ve starých zápisech světelských je obec
jmenována v povinných obvodech či služebností, poplatků či robotností
k tomuto panství. Pojmenování Lubno pro ves je však ještě zmiňováno
i v jiných archivech, když v dávné minulosti měla být v místech Kysible.
Na podřízenost obce pod Zboží neradi vzpomínali staří občané,
pamětníci té doby, zvláště za prvé světové války, i když zde měli svého
osadního starostu (Boh. Semerád), museli pro malé příděly (petroleje
apod.) do Zboží, ale i na tvrdost rekvírních komisí, které co nedostaly
ve Zboží, musely dostat v Lubně. Spojení do Zboží takto odloučené
obce bylo pro zdejší občany svízelné, 3 km špatné cesty buď kolem
nebo přes les. Proto tehdejší starosta žádal na rozhodných místech o
rozdělení obcí. Po delším vyjednávání byla v roce 1921 uznána za
samostatnou politickou obec.
Již v roce 1905 jednali místní občané o stavbě silnice k bačkovskému
mlýnu. Silnice byla již vyměřena, ale někteří rolníci nechtěli prodat pro
tento účel svá pole, a tak ke stavbě nedošlo.
Až v roce 1922 se započalo se stavbou silnice ke Kysiblu, aby bylo
spojení na Leštinu, kam se odvážejí všechny produkty. Za zmínku
stojí, že původní trasa u Flídrovského mlýna se začala již výkopem
terénu více doleva blíže vyústěním k Leštině. Mlynář Flídr však naléhal
na změnu blíže ke Kysiblu v napojení na jeho cestu k mlýnu. Za to
nabídl kámen na jeho poli na Skalce zdarma. Podpořil to i statek v
Kysíblu částkou tisíc korun na zlepšení dopravy mezi jeho polmi.
Stavba se proto v trase změnila a všichni byli spokojeni. Stavba byla
podpořena finanční podporou státu, aby byla poskytnuta práce pro
nezaměstnané dělníky. Silnice měří 1585 metrů a její stavbu vedl
František Holakovský, podnikatel silničních staveb z Chtrníče.
17
Katastr obce není veliký - 178 ha - z čehož obec vlastnila 18,5 ha, z
toho 5,41 ha neplodných jako plochy návsi, silnic a cest a vodních
ploch. Z obecních pozemků neměla obec velkého příjmu a proto bylo
od roku 1921 přistoupeno k jejich zalesňování, aby i v budoucnu měla
obec potřebné finanční prostředky. Na to dbali i první starostové obce
p. Bohumil Semerád, Ant. Pipek a Josef Koťara. Velká část pozemků
se zalesnila do roku 1933 zbytk po roce 1948. Kolem 3 ha polí a luk
měli v pronájmu drobní zemědělci.
Rok 1957 byl rokem kdy již ve všech vesnicích byla ustanovena JZD. I
u nás v říjnu roku 1957 byla ustavující schůze do družstva vstupujících
zemědělců.
Občané Lubna již v roce 1957 založili Sbor dobrovolných požárníků,
jak se tehdy říkalo hasičům.
Jejím prvním předsedou byl jmenován J. Hamsa ml. velitelem B.
Bezouška. Sbor obdržel ruční stříkačku, byla již první rok použita, kdy
u Pipků se vznítily snopky stonkového lnu, které se po domě
dosoušely. Pro první zásah to bylo dobré (oheň nebyl velký). Později
sbor obdrzel malou "motorovku", byla však garážovaná ve vlhké
místnosti a korodovala a nedala se spravit. Činnost sboru ustala až v
roce 1972, kdy byl sbor doplněn a omlazen a získal i novější výzbroj,
byl prakticky jediný, kdo v obci většinu akcí vykonal.
Lubno mělo v roce 1930 devadesát devět obyvatel. Při sčítání v roce
1984 padesát pět. Mladí se stěhují blíže k zaměstnání a možnosti lepší
dopravy a její dostupnosti, i když ještě díky podpoře městského úřadu
a obcí do vsi v době školní docházky do obce autobus zajíždí. Lubno je
od roku 1985 místní částí Habrů.
Dnes zde žije třicet osm obyvatel v sedmnácti domech.
Obr4. sousoší sv. Floriána z roku 1715 stojí před kostelem a farou
18
VIII. závěr, shrnutí
Město Habry (webové stránky města)
Habry byly prastarou tržní osadou, ležící na zemské stezce která vedla od Prahy na
Německý Brod a dále na Moravu. Je rozložena na obou březích Malé Sázavky v
Hornosázavské pahorkatině. První písemná zmínka o osadě Habry je již v Kosmově kronice
z roku 1101, kdy přes Habry táhl kníže Oldřich se svým vojskem. Z úzké cesty, zvané
Haberská stezka, která kdysi vedla pohraničním hvozdem, vytvořily věky širokou obchodní
cestu. Jako přirozené centrum obchodníků z širokého okolí byly za vlády Karla IV. v roce
1351 povýšeny na městys s tržním právem a právem užívati vlastního znaku: v červeném
štítě starožitný stříbrný klíč, který křižuje běloskvoucí meč se zlatým držadlem. Po roce 1850
se staly sídlem okresního soudu a centrem samosprávního okresu haberského a součástí
politického okresu čáslavského. Podle statistických údajů měly Habry v roce 1850 celkem
2.136 obyvatel, avšak za sto let na to počet obyvatel v roce 1950 činil pouze 1.149. V roce
1909 byl městys Habry povýšen na město. Po první světové válce byl zrušen berní a
uschovací úřad a po realizaci Košického programu došlo ke zrušení soudního okresu a
soudu. Habry přišly o statut města, stavební úřad i o matriku. V roce 1992 byl usnesením
ČNR statut města navrácen a později i matrika a stavební úřad. V současné době mají Habry
pouze 964 obyvatel a 384 domů.
Seminární práce
Během jejího vytváření jsem získal řadu nových poučných i zajímavých informací.
Obsahuje zajímavá statistická data. Věnoval jsem jí právě tolik času, kolik mne její tvorba
bavila (a naopak). Ve vší skromnosti bych se ji neodvážil zařadit do fondu městské knihovny.
Mám z ní však zatím celkem dobrý pocit, po oznámkování zde doplním mé konečné
stanovisko:
ZDROJE:
Karel Růžička – Pavel Novák: HABRY
Vydalo město Habry k příležitosti 900let od založení města r.2001
webové stránky:
www.czso.cz/cz/sldb/index.htm
www.mesta.obce.cz
www.Habry.cz
www.chmi.cz/meteo/ok/ifklim.html
http://hydro.chmi.cz/jakost
jízdní řády na autobusovém nádraží Habry
Obr.5 Habrová alej mezi kostelem Nanebevzetí p.Marie a obecnou školou v roce 1907
19
IX.
přílohy
TABULKY:
Sčítání lidu, domů a bytů 2001 - zdroj: www.czso.cz/cz/sldb/index.htm
Obyvatelstvo podle pohlaví, rodinného stavu a věku k 1. 3. 2001
Pohlaví,
věková skupina
Obyvatelstvo
celkem
v%
svobo
dní
vdané a
ženatí
rozvede
ní
ovdov
ělí
nezjištěný
rodin. stav
4.2
5.3
6.3
6.2
8.8
7.6
7.2
6.5
6.1
7.6
7.4
5.7
5.5
4.9
4.3
3.5
1.5
1.3
0.2
100.0
55
69
82
79
85
33
14
19
14
19
12
13
5
3
6
4
2
1
515
x
x
x
1
26
59
72
59
61
77
73
51
48
45
28
14
7
2
623
x
x
x
3
5
7
6
1
6
3
4
2
37
x
x
x
3
1
5
7
14
15
22
25
12
13
2
119
x
x
x
1
1
1
1
4
206
818
274
15.9
63.0
21.1
206
288
21
x
479
144
x
31
6
x
16
103
x
4
-
8
0.6
3
5
-
-
-
36
33
43
36
56
60
51
5.3
4.9
6.3
5.3
8.3
8.8
7.5
36
33
43
36
47
31
13
x
x
x
8
27
35
x
x
x
1
2
3
x
x
x
-
x
x
x
-
abs.
1. Obyvatelstvo úhrnem
0-4
55
5-9
69
10 - 14
82
15 - 19
80
20 - 24
114
25 - 29
98
30 - 34
93
35 - 39
85
40 - 44
79
45 - 49
99
50 - 54
96
55 - 59
74
60 - 64
71
65 - 69
63
70 - 74
56
75 - 79
45
80 - 84
19
85 - 89
17
90 +
3
nezjištěno
celkem
1 298
0 - 14
15 - 59
60 +
Z úhrnu osoby
s dlouhodobým
pobytem
v tom
2. Muži
0-4
5-9
10 - 14
15 - 19
20 - 24
25 - 29
30 - 34
20
35 - 39
40 - 44
45 - 49
50 - 54
55 - 59
60 - 64
65 - 69
70 - 74
75 - 79
80 - 84
85 - 89
90 +
nezjištěno
celkem
55
40
58
52
38
29
30
26
18
8
7
2
678
8.1
5.9
8.6
7.7
5.6
4.3
4.4
3.8
2.7
1.2
1.0
0.3
100.0
17
12
18
11
10
4
3
4
2
1
1
322
33
28
39
36
27
21
26
18
9
5
2
314
4
4
1
2
17
1
2
1
4
7
3
4
1
23
1
1
2
0 - 14
15 - 59
60 +
Z celk. počtu mužů
osoby s dlouhodob.
pobytem
112
446
120
16.5
65.8
17.7
112
195
15
x
233
81
x
15
2
x
1
22
x
2
-
4
0.6
1
3
-
-
-
0-4
5-9
10 - 14
15 - 19
20 - 24
25 - 29
30 - 34
35 - 39
40 - 44
45 - 49
50 - 54
55 - 59
60 - 64
65 - 69
70 - 74
75 - 79
80 - 84
85 - 89
90 +
nezjištěno
celkem
19
36
39
44
58
38
42
30
39
41
44
36
42
33
30
27
11
10
1
620
3.1
5.8
6.3
7.1
9.4
6.1
6.8
4.8
6.3
6.6
7.1
5.8
6.8
5.3
4.8
4.4
1.8
1.6
0.2
100.0
19
36
39
43
38
2
1
2
2
1
1
3
1
2
2
1
193
x
x
x
1
18
32
37
26
33
38
37
24
27
19
10
5
2
309
x
x
x
2
3
4
2
1
2
2
2
2
20
x
x
x
3
1
4
7
12
14
18
18
9
9
1
96
x
x
x
1
1
2
0 - 14
15 - 59
60 +
Z celkového počtu žen
osoby s dlouhodob.
pobytem
94
372
154
15.2
60.0
24.8
94
93
6
x
246
63
x
16
4
x
15
81
x
2
-
4
0.6
2
2
-
-
-
3. Ženy
21
VĚKOVÁ
PYRAMIDA
22
Obyvatelstvo podle národnosti k 1. 3. 2001
Národnost
Obyvatelstvo celkem
česká
slovenská
maďarská
v tom
ukrajinská
národnost:
rusínská
ostatní
nezjištěno
Obyvatelstvo
celkem
abs.
v%
1 298
100.0
1 271
97.9
5
0.4
1
0.1
8
0.6
1
0.1
2
0.2
10
0.8
Muži
abs.
678
662
2
1
4
1
2
6
Ženy
v%
100.0
97.6
0.3
0.1
0.6
0.1
0.3
0.9
abs.
620
609
3
4
4
v%
100.0
98.2
0.5
0.6
0.6
Obyvatelstvo podle státního občanství k 1. 3. 2001
Obyvatelstvo
celkem
abs.
v%
1 298
100.0
1 286
99.1
10
0.8
8
0.6
1
0.1
2
0.2
Státní občanství
(země)
Obyvatelstvo úhrnem
1. Česká republika
2. Cizí státní příslušníci celkem
Ukrajina
z
USA
toho:
3. Osoby s dvojím občanstvím celkem
z toho:
osoby, jejichž jedno občanství je ČR
2
0.2
Muži
abs.
678
671
6
4
1
1
1
Ženy
v%
abs.
100.0 620
99.0 615
0.9
4
0.6
4
0.1
0.1
1
0.1
v%
100.0
99.2
0.6
0.6
0.2
1
Obyvatelstvo podle náboženského vyznání k 1. 3. 2001
Náboženské vyznání
Obyvatelstvo úhrnem
1. Bez vyznání
2. Věřící
Církev československá husitská
v
Církev římskokatolická
tom:
Českobratrská církev evangelická
Pravoslavná církev v českých zemích
ostatní a nepřesně určené
3. Nezjištěno
23
Obyvatelstvo
Muži
Ženy
celkem
abs.
v % abs. v % abs. v %
1 298 100.0 678 100.0 620 100.0
432
33.3 235
34.7 197
31.8
675
52.0 308
45.4 367
59.2
9
0.7
5
0.7
4
0.6
643
49.5 293
43.2 350
56.5
9
0.7
2
0.3
7
1.1
3
0.2
2
0.3
1
0.2
11
0.8
6
0.9
5
0.8
191
14.7 135
19.9
56
9.0
0.2
Obyvatelstvo starší 15 let podle nejvyššího ukončeného vzdělání k 1. 3. 2001
Pohlaví,
věková skupina
Obyvat 15 - 19
elstvo
20 - 24
úhrnem 25 - 29
30 - 34
35 - 39
40 - 44
45 - 49
50 - 54
55 - 59
60 - 64
65 - 69
70 +
celk abs.
em v %
15 - 19
Muži
20 - 24
25 - 29
30 - 34
35 - 39
40 - 44
45 - 49
50 - 54
55 - 59
60 - 64
65 - 69
70 +
celk abs.
em v %
15 - 19
Ženy
20 - 24
25 - 29
30 - 34
35 - 39
40 - 44
45 - 49
50 - 54
55 - 59
60 - 64
65 - 69
70 +
celk abs.
em v %
v tom
Obyv
vyšš vys
učňov
atelst
úplné střed.
základní
střed
í
oko
ské
vo
vč.
vč.
ní
nezjišt
bez
učňo
odb
s
celke vzdělání neukonč vské odbo
ěné
nástavbové
orn škol
matur
m
ho
.
rné
é
ské
itou
80
66
3
3
7
1
114
3
4
15
23
2
62
2
3
98
1
4
13
38
8
29
5
93
3
5
15
38
2
26
4
85
8
5
19
29
2
19
1
1
1
79
6
6
29
12
22
4
99
12
11
40
13
16
1
3
3
96
8
16
33
16
2
15
6
74
8
14
20
17
13
2
71
2
25
22
9
9
1
2
1
63
1
30
18
6
1
5
1
1
140
8
78
34
9
8
3
1 092
60
264 261
213
17
231
9
31
6
100.0
5.5
24.2 23.9 19.5
1.6
21.2 0.8 2.8
0.5
36
27
2
2
4
1
56
3
3
11
14
21
1
3
60
1
2
7
24
7
16
3
51
3
5
9
17
2
11
4
55
8
1
12
20
2
10
1
1
40
6
1
19
5
8
1
58
12
4
26
7
6
1
2
52
8
5
18
10
1
4
6
38
8
4
12
9
5
29
2
3
13
3
6
1
1
30
1
13
8
3
1
2
1
1
61
7
22
18
5
7
2
566
59
90 155
119
13
100
5
21
4
100.0
10.4
15.9 27.4 21.0
2.3
17.7 0.9 3.7
0.7
44
39
1
1
3
58
1
4
9
2
41
1
38
2
6
14
1
13
2
42
6
21
15
30
4
7
9
9
1
39
5
10
7
14
3
41
7
14
6
10
1
2
1
44
11
15
6
1
11
36
10
8
8
8
2
42
22
9
6
3
1
1
33
17
10
3
3
79
1
56
16
4
1
1
526
1
174 106
94
4
131
4
10
2
100.0
0.2
33.1 20.2 17.9
0.8
24.9 0.8 1.9
0.4
24
Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity, pohlaví a věku k 1. 3. 2001
z toho
Obyvate prac
Pohlaví,
lstvo
ující prac
věková skupina
úhrnem celke ující
důch
m
odci
Obyvat 0 - 14
elstvo
15 - 19
úhrnem 20 - 24
25 - 29
30 - 34
35 - 39
40 - 44
45 - 49
50 - 54
55 - 59
60 - 64
65 - 69
70 +
nezjišt
ěno
a
cel bs
ke .
m v
%
Muži
0 - 14
15 - 19
20 - 24
25 - 29
30 - 34
35 - 39
40 - 44
45 - 49
50 - 54
55 - 59
60 - 64
65 - 69
70 +
nezjišt
ěno
a
cel bs
ke .
m v
%
prac.
studenti
a učni
v tom
ekono
z toho
micky
ost. s
nezamě neakti neprac
ující
vlastním
stnaní
vní
celke důcho zdrojem
dci
obživy
m
x
206
x
x
1
74
10
32
4
6
4
13
1
12
3
16
6
10
3
15
13
1
4
8
8
3
18
17
1
7
25
25
45
45
63
63
60
60
139
139
-
nezjiš
těná
ekono
mická
aktivit
a
x
2
-
206
80
114
98
93
85
79
99
96
74
71
63
140
x
5
72
81
74
67
67
76
64
29
8
3
1
x
1
4
4
3
1
x
1
1
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
1 298
547
13
2
35
714
381
30
2
100.0
42.1
1.0
0.2
2.7
55.0
29.4
2.3
0.2
112
36
56
60
51
55
40
58
52
38
29
30
61
x
5
37
58
45
41
35
42
37
21
5
1
1
x
1
1
1
1
x
1
1
-
x
4
1
2
2
1
4
-
112
31
15
1
4
12
5
14
11
17
24
29
60
x
4
1
4
12
5
14
11
17
24
29
60
x
-
x
1
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
678
328
4
2
14
335
181
-
1
100.0
48.4
0.6
0.3
2.1
49.4
26.7
-
0.1
25
Ženy
0 - 14
15 - 19
20 - 24
25 - 29
30 - 34
35 - 39
40 - 44
45 - 49
50 - 54
55 - 59
60 - 64
65 - 69
70 +
nezjišt
ěno
a
cel bs
ke .
m v
%
94
44
58
38
42
30
39
41
44
36
42
33
79
x
35
23
29
26
32
34
27
8
3
2
-
x
4
3
2
-
x
-
x
1
6
3
1
1
4
2
3
-
94
43
17
12
12
3
3
4
14
28
39
31
79
x
2
1
3
3
14
28
39
31
79
x
6
12
10
1
1
-
x
1
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
620
219
9
-
21
379
200
30
1
100.0
35.3
1.5
-
3.4
61.1
32.3
4.8
0.2
Obyvatelstvo ekonomicky aktivní podle odvětví ekonomické činnosti
Odvětví ekonomické činnosti
Obyvatelstvo úhrnem
zemědělství, lesnictví a rybolov
dobývání nerostných surovin
zpracovatelský průmysl a výroba elektřiny
stavebnictví
obchod, opravy motorových vozidel a spotř. zboží
pohostinství a ubytování
z
doprava, pošty a telekomunikace
toho: peněžnictví a pojišťovnictví
činnosti v oblasti nemovitostí a služby pro podniky
výzkum a vývoj
veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení
školství
zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti
ostatní veřejné a osobní služby
Z úhrnu osoby s druhým případně dalším zaměstnáním
26
Obyvatelstvo
Muži
Ženy
ekonomicky
aktivní celkem
abs.
v%
abs. v % abs. v %
100.
240 100.0
582
100.0 342
0
145
24.9 102 29.8
43
17.9
188
32.3 100 29.2
88
36.7
36
6.2
35 10.2
1
0.4
39
6.7
14 4.1
25
10.4
6
1.0
3 0.9
3
1.3
34
5.8
30 8.8
4
1.7
8
1.4
2 0.6
6
2.5
3
0.5
3
1.3
1
0.2
1 0.3
29
5.0
19 5.6
10
4.2
20
3.4
2 0.6
18
7.5
31
5.3
5 1.5
26
10.8
18
3.1
14 4.1
4
1.7
14
2.4
12 3.5
2
0.8
Obyvatelstvo vyjíždějící za prací, do učení a školy mimo obec trvalého
pobytu podle pohlaví a věku k 1. 3. 2001
Pohlaví,
věková skupina
Pracující
Obyvatelstvo
úhrnem
do 14 let
15 - 19
20 - 29
30 - 39
40 - 49
50 - 59
60 a více
nezjištěno
celke abs.
m
v%
celke
m
x
4
152
141
143
93
12
545
100.0
Muži
do 14 let
15 - 19
20 - 29
30 - 39
40 - 49
50 - 59
60 a více
nezjištěno
celke abs.
m
v%
Ženy
do 14 let
15 - 19
20 - 29
30 - 39
40 - 49
50 - 59
60 a více
nezjištěno
celke abs.
m
v%
vyjíždí
Žáci, studenti, učni
z toho denně
celkem
vyjíždí
z toho denně
x
3
105
55
62
34
2
261
47.9
x
1
73
43
52
31
1
201
36.9
135
75
23
233
100.0
14
66
23
103
44.2
14
38
7
59
25.3
x
4
94
86
77
58
7
326
100.0
x
3
68
46
40
27
1
185
56.7
x
1
46
34
33
24
1
139
42.6
65
32
12
109
100.0
8
25
12
45
41.3
8
15
2
25
22.9
x
58
55
66
35
5
219
100.0
x
37
9
22
7
1
76
34.7
x
27
9
19
7
62
28.3
70
43
11
124
100.0
6
41
11
58
46.8
6
23
5
34
27.4
27
Bytový fond k 1. 3. 2001
Bytový fond
celkem
abs.
Byty v trvale obydlených domech
celkem
trvale obydlené
neobydlené
rodinné domy
abs.
v%
v%
v tom
bytové domy
ostatní
abs.
v % abs. v %
408
100.0
370
100.0
25
100.0
13
100.0
400
8
98.0
2.0
364
6
98.4
1.6
25
-
100.0
-
11
2
84.6
15.4
400
100.0
364
100.0
25
100.0
11
100.0
314
35
10
41
78.5
8.8
2.5
10.3
314
9
4
37
86.3
2.5
1.1
10.2
19
6
-
76.0
24.0
-
7
4
63.6
36.4
64.3
20.9
x
x
65.7
21.2
x
x
47.3
15.2
x 55.6
x 25.5
x
x
3.25
x
3.35
x
2.28
x 2.27
x
Vodovod
v bytě
mimo byt
bez vodovodu
391
2
6
97.8
0.5
1.5
356
2
5
97.8
0.5
1.4
25
-
100.0
-
10
1
90.9
9.1
Teplá voda
dálkový zdroj
bojler, průtokový ohřívač
jiný zdroj
bez teplé vody
2
323
25
46
0.5
80.8
6.3
11.5
2
291
24
43
0.5
79.9
6.6
11.8
24
1
-
96.0
4.0
-
8
3
72.7
27.3
Převládající způsob vytápění
ústřední
etážové
kamna
jiný
264
23
98
13
66.0
5.8
24.5
3.3
259
11
80
12
71.2
3.0
22.0
3.3
8
16
1
32.0
64.0
4.0
5
4
2
-
45.5
36.4
18.2
-
v bytě
mimo byt
bez koupelny
370
3
24
92.5
0.8
6.0
337
2
22
92.6
0.5
6.0
25
-
100.0
-
8
1
2
72.7
9.1
18.2
Záchod
splachovací v bytě
splachovací ostatní
bez splachování
354
7
36
88.5
1.8
9.0
321
5
35
88.2
1.4
9.6
25
-
100.0
-
8
2
1
72.7
18.2
9.1
Trvale obydlené byty
Právní důvod užívání bytu
ve vlastním domě
v osobním vlastnictví
nájemní
bytové družstvo
družstvo nájemců
jiný
Průměrná obytná plocha v m2
na 1 byt
na 1 osobu
Průměrný počet obyt.míststností
s plochou 8 a více m2 na 1 byt
Koupelna
28
VÝSLEDKY KOMUNÁLNÍCH VOLEB 2003
Zvolení členové zastupitelstva
Druh zastupitelstva:
Okres:
Obec:
Kandidátní listina:
1
1
1
2
2
2
3
3
3
4
4
4
4
4
4
Kandidátní
listina
Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid.
Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid.
Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid.
Česká str.sociálně demokrat.
Česká str.sociálně demokrat.
Česká str.sociálně demokrat.
SNK PODNIKATELÉ HABERSKA
SNK PODNIKATELÉ HABERSKA
SNK PODNIKATELÉ HABERSKA
SNK HABERSKO KRÁSNĚJŠÍ
SNK HABERSKO KRÁSNĚJŠÍ
SNK HABERSKO KRÁSNĚJŠÍ
SNK HABERSKO KRÁSNĚJŠÍ
SNK HABERSKO KRÁSNĚJŠÍ
SNK HABERSKO KRÁSNĚJŠÍ
2 městské zastupitelstvo
CZ0611 Havlíčkův Brod
568651 Habry
Všechny kandidátní listiny
Poř.
číslo
5
9
14
1
4
6
1
4
5
1
6
7
2
3
4
Kandidát
Příjmení, jméno
Kreuzmann Pavel
Kafková Marie
Dočekal Václav
Kruml Josef
Šembera Evžen
Koubová Marie
Panský Miroslav
Malimánek Petr
Chalupová Ludmila
Rainiš Jiří
Kovařík Luděk
Krajina Ladislav
Provazník Miroslav
Kruntorád Miroslav
Černý Václav
Tituly
Věk
39
44
62
55
38
45
41
43
45
54
40
39
36
40
26
Navrh.
strana
KDU-ČSL
KDU-ČSL
KDU-ČSL
ČSSD
ČSSD
ČSSD
NK
NK
NK
NK
NK
NK
NK
NK
NK
Polit.
přísl.
BEZPP
BEZPP
BEZPP
BEZPP
BEZPP
BEZPP
BEZPP
BEZPP
BEZPP
BEZPP
BEZPP
BEZPP
BEZPP
BEZPP
BEZPP
Hlasy
abs.
v%
250 13.85
249 13.80
166
9.20
296 12.80
266 11.51
262 11.33
322 15.47
287 13.79
251 12.06
572 15.67
377 10.33
347
9.51
227
6.22
249
6.82
185
5.07
Výsledky voleb
Druh zastupitelstva:
Okres:
Číslo a název obce
568651
Habry
2 městské zastupitelstvo
CZ0611 Havlíčkův Brod
Počet volených
členů
zastupitelstva
15
Počet
volebních
obvodů
1
Okrsky
Počet
Zpr.
3
3
v%
100.00
Zapsaní
voliči
Voleb.
účast
v%
723
72.59
Vydané
obálky
996
Odevzd.
obálky
723
Výsledky dle volebních stran
Platné hlasy celkem: 9 844
Kandidátní listina
1.
2.
3.
4.
Křesť.demokr.unie-Čs.str.lid.
Česká str.sociálně demokrat.
SNK PODNIKATELÉ HABERSKA
SNK HABERSKO KRÁSNĚJŠÍ
Hlasy
abs.
v%
1 804 18.33
2 311 23.48
2 081 21.14
3 648 37.06
Počet
kandidátů
15
15
15
15
29
Přepočtený základ
dle počtu kandidátů
9844.00
9844.00
9844.00
9844.00
Přepočtené %
plat. hlasů
18.32
23.47
21.13
37.05
Počet
mandátů
3
3
3
6
30