Zpráva o světovém trhu s drahými kovy za měsíc září 2014

Zpráva o světovém trhu s drahými kovy za měsíc září 2014
zlato
nejvyšší cena USD/oz
1290,5
Datum
1.9.
nejnižší cena USD/oz
Datum
1204
30.9.
stříbro
19,56
1.9.
16,89
30.9.
platina
palladium
1436,9
914,25
2.9.
1.9.
1278
30.9.
767,15
30.9.
Zlato ukradl Alibaba – v hlavní roli americký dolar. Tak nějak by mohl znít reklamní slogan k filmu, kdyby byl
natočen o vývoji na poli drahých kovů v měsíci září.
Předcházející měsíce byly charakteristické nízkou volatilitou cen všech kovů, ale září bylo odlišné. Tento měsíc se
všechny kovy shodly a nejvyšší cenu zaznamenaly v prvních dvou zářijových dnech. Nejnižší cena byla
zaznamenána poslední den měsíce. Celé září bylo tedy charakteristické systematickým poklesem všech čtyř
sledovaných drahých kovů. Hlavním důvodem poklesu bylo razantní posilování amerického dolaru, ve kterém je
cena kovů sledována. Vývoj USD indexu, který sleduje hodnotu amerického dolaru vůči koši 6 světových měn –
pro připomenutí je to EUR 57,6%, JPY 13,6%, GBP 11,9%, CAD 9,1%, SEK 4,2% a CHF 3,6% – měla přesně
opačný vývoj než cena drahých kovů. Prvního září byla jeho hodnota 82,89 a poslední den měsíce to bylo 86,05 –
tj. posílení o necelé 4%. Rozdíl v maximální a minimální ceně zlata byl 7,1%, platiny 12,4%, stříbra 15,8% a
palladia dokonce 19,1%. I přes tento poměrně razantní pokles ceny, zůstává palladium kovem, který od začátku
roku posílil o 8%.
Posilování dolaru je dané očekávaným vývojem americké ekonomiky, kdy FED omezuje své nákupy cenných
papírů a vypadá to, že kondice americké ekonomiky se stále zlepšuje. Dalším faktorem pro posilování USD je
očekávané zvyšování úrokových sazeb. FED sice v září tento záměr nijak neupřesnil, ale trhy již s tímto počítají a
jak víme, očekávání je hlavním motorem pohybu trhů. Očekávání zvyšování úrokových sazeb má vliv i na akciové
trhy, což je patrné již nyní, kdy akciové indexy po čase růstu začínají hledat svůj směr a po neustálém růstu je nyní
cena Dow Jones jednou 17150 bodů a jednou 16 700 bodů, a to v poměrně krátkém časovém úseku.
Opačná je situace v evropské ekonomice, kdy ECB před několika málo dny potvrdila svůj záměr, že začne také
ona s tzv. kvantitativním uvolňováním peněz do ekonomiky a zahájí nákupy cenných papírů. Prezident ECB Mario
Draghi oznámil, že nákupy aktiv budou trvat minimálně dva roky a hodnota nákupů může dosáhnout až jednoho
trilionu EUR. Toto opatření má jeden hlavní cíl, a to zvýšit úroveň inflace v eurozoně alespoň na 2%. Je jen
otázkou, zda se nejedná o riskantní hru ECB, kdy se snaží zoufale rozfoukat doutnající plamínek inflace, ale
nevidí, že se tak děje, obrazně řečeno, v seníku a po následném rozhoření inflace dojde k jejímu
nekontrolovatelnému růstu.
Než se vrátíme na začátek našeho hodnocení, tak musíme ještě vysvětlit, že Alibaba není vůdce loupežníků, ale
čínský e-shop či obchodní platforma, která v polovině září vyvolala doslova investorské šílenství při jeho prvním
úpisu akcií – tzv. IPO. Emise se stala rekordmanem co do finančního objemu prodaných akcií, když ji prodala více
jak 320 milionů kusů po 68 USD, a hodnota výnosu z IPO činila 21,76 mld. dolarů. Je jasné, že takové množství
finančních prostředků museli někde investoři vzít. Většina jich pocházela z tzv. bezpečných aktiv, kde je měli
investoři uloženy, a proto i zlato zaznamenalo před IPO Alibaby pokles ceny, protože část uložených prostředků
bylo přesunuto právě do nákupu akcií čínského Alibaby.
Zářijový pokles cen drahých kovů opět spustil diskuzi ohledně nákladů na těžbu drahých kovů. Je evidentní, že
náklady se neustále zvětšují a někteří těžaři mají se současnou cenou – těsně nad hranicí 1200 USD/toz – velký
problém. Agentura Reuters např. na konci září citovala Josepha Fostera ze společnosti Van Eck Global, který
prohlásil: „1200 USD za unci je kritická úroveň. Pokud cena klesne pod tuto úroveň, bude mít spousta dolů na
celém světě opravdu velké problémy.“ Jen připomínám, že společnost Van Eck Global je většinový investor
v těžební společnosti Barrick Gold Corp a také většinovým akcionářem ve většině dalších významných těžebních
společností. Také Citibank uvedla, že dle jejích odhadů až 40% zlatých dolů prodělává, jestliže cena jedné unce
klesne pod hodnotu 1331 USD. Co může být důsledkem takto nízkých cen žlutého kovu? Zavírání nerentabilních
dolů, omezování nákladů na průzkum nových ložisek a omezování nabídky nově vytěženého zlata. A nově
vytěžené zlato tvoří přibližně 50% celkové světové nabídky zlata.
A tak se možná dočkáme dříve, než by se mohlo zdát, důsledků dnešních nízkých cen drahých kovů, a to
opravdového nedostatku zlata. Rafinérie, které zpracovávají zlato pro asijský trh, hlásí v září nárůst poptávky a
jejich výroba běží na plné obrátky. Důvodem je hlavně začínající indická sezona zlata – tradiční svátek Diwali. Jde
o nejočekávanější událost v Indii, kdy je oslavována bohyně bohatství Lakhsmi a příbuzní se obdarovávají dárky,
ze kterých je nepopulárnější zlato.
Libor Křapka, manažer prodeje investičních kovů společnosti SAFINA
7. 10. 2014