16/2016 - New Page 1

AKTUÁLNÍ INFORMACE
SVATOVAVŘINECKÁ POUŤ NA SNĚŽKU
Ve středu 10. srpna 2016 se uskuteční tradiční svatovavřinecká pouť na nejvyšší horu České republiky.
Mše sv. u kaple sv. Vavřince na Sněžce začíná ve
12.00 h a celebrovat ji bude královéhradecký biskup
Mons. Jan Vokál.
Je možné se připojit ke skupině vrchlabských pěších
poutníků, kteří vycházejí v 7.30 h od kostela sv. Petra
ve Špindlerově Mlýně.
RAČÍ STEZKOU
Klub českých turistů v Semilech vás srdečně zve na XXXIII. ročník turistického pochodu Račí stezkou – Memoriál Jiřího Lukse.
Kdy:
Start:
Cíl:
v sobotu 13. srpna 2016
Sportovní centrum Semily od 6.00 do 11.00 h (pro trasy 6, 16 a 22 km) a
od 6.00 do 9.30 h (pro trasy 32 a 47 km).
v místě startu do 19.00 h
Bližší informace: Bohdana Tichá (tel. 739 911 157), www.kct.semily.cz.
CÍRKEV, TRADICE, REFORMA
V nakladatelství Vyšehrad vyšla v letošním roce velmi zajímavá kniha církevního historika docenta Tomáše Petráčka s názvem Církev, tradice, reforma – Odkaz Druhého
vatikánského koncilu.
Kniha představuje fundovaný pohled na Druhý vatikánský koncil v širších kontextech církevních dějin. Těžiště práce spočívá v analýze vztahu katolické církve
k fenoménu dějinnosti, vývoje a změn, především v novověké a moderní etapě
historie Západu. Je výsledkem dlouholetého uvažování nad problémy, které jsou
klíčové pro pochopení současné situace katolické církve i pro porozumění příčin
konfliktního až dramatického vývoje vztahu mezi náboženstvím a moderní západní
společností. V autorově podání představuje koncil zralé vyrovnání církve s výzvami
reformace i moderny, k němuž však došlo v situaci, kdy západní civilizace stála již
na prahu dalšího paradigmatického zlomu svých dějin. S tím souvisí i následná
váhavá recepce koncilových myšlenek. Kniha obsahuje mnoho neotřelých a odvážných pohledů například na roli papeže Benedikta XVI. při naplňování koncilových
závěrů či zásadní zpochybnění teze o pouze pastorálním charakteru koncilu. Ve
svém celku je tato kniha důležitým příspěvkem pro pochopení významu nesporně
nejdůležitější události církevních dějin moderní doby.
Dovolte, milí farníci, abych Vám tuto knihu doporučil k přečtení. Je psána velmi čtivě,
vcelku nenáročným jazykem a myslím, že poskytne velmi solidní přehled o díle Druhého vatikánského koncilu a jeho přijetí v dnešní době. Kniha je k dostání v křesťanských
knihkupectvích za cenu 298 Kč nebo ji lze objednat přes internet. Případně ji mohu
zájemcům zapůjčit.
Matěj Kraus
Hřivna – informační čtrnáctideník vydává ŘK farnost Semily pro vnitřní potřebu. Uzávěrka tohoto čísla: 28. července 2016. Uzávěrka následujícího čísla: 11. srpna 2016. Redakce a grafická úprava: M. Kraus. Imprimatur: R. D. J. Gajdošík. Jednotlivé příspěvky (ve formátu doc, docx, odt) zasílejte na adresu [email protected], a to nejpozději do dne uzávěrky dalšího čísla.
4
HŘIVNA
Informační čtrnáctideník
ŘK farnosti Semily
Číslo 16
31. července 2016
Římskokatolická farnost – děkanství Semily, Komenského nám. 125, 513 01
Děkan: R. D. Jaroslav Gajdošík, tel. 739 909 500
www.farnost.semily.net
Bohoslužby v Semilech se konají v děkanském kostele sv. Petra a Pavla (KO), v kapli sv. Zdislavy
na faře (KA), ve filiálním kostele Umučení sv. Jana Křtitele na Koštofranku (KK), v domově důchodců (DD), v kapli sv. Antonína v Chuchelně (CH).
Pořad bohoslužeb ve farnosti ve dnech 1. 8. – 14. 8. 2016
1. 8. Po Památka sv. Alfonsa Marie z Liguori, biskupa a učitele církve
–
–
–
2. 8. Út
KO
18.00
za † Jána Pajunka a dceru Cecilii s manželem
3. 8. St
–
–
–
4. 8. Čt
Památka sv. Jana Marie Vianneye, kněze
KA
08.00 za † Marii Tomíčkovou, manžela a syna Jana
5. 8. Pá KO
18.00
za †† Annu a Ladislava Novákovy a ten rod
6. 8. So Svátek Proměnění Páně
KO
08.30 za † maminku Emilii
DD
13.00 za farní společenství
KO
18.00 za † Karla Pekárka a manželky
7. 8. Ne 19. neděle v mezidobí
KO
08.30 za Vladimíra Zaciose, rodiče a bratra
8. 8. Po Památka sv. Dominika, kněze
–
–
–
9. 8. Út
Svátek sv. Terezie Benedikty od Kříže, panny a mučednice, patronky Evropy
KO
18.00 za † Dr. Evu Špiňarovou
10. 8. St
Svátek sv. Vavřince, jáhna a mučedníka
KA
08.00 za † Emilii Kerulovou
11. 8. Čt
Památka sv. Kláry, panny
–
–
–
12. 8. Pá KO
18.00
za †† z rodiny Krajčoviech
13. 8. So DD
KO
13.00
18.00
za farní společenství
za †† Jozefínu a Štefana Hurtišovy
14. 8. Ne 20. neděle v mezidobí
KO
08.30 za †† z rodiny Kociánovy
DEKRET O PŘIZPŮSOBENÉ
SVATÝ DOMINIK (8. SRPEN)
OBNOVĚ ŘEHOLNÍHO ŽIVOTA
V dekretu jsou dále rozebrány tři základní
atributy řeholního života. Čistota „pro nebeské království“ je brána jako veliký dar
milosti. „Je zvláštním znamením nebeských
darů a nejvhodnějším prostředkem, aby se
řeholní osoby mohly horlivě oddat Boží
službě a apoštolským pracím. Jelikož se
však „zachování dokonalé zdrženlivosti
týká zvlášť hlubokých sklonů lidské přirozenosti, je třeba přistoupit ke slibu čistoty
až po opravdu dostatečném vyzkoušení a
náležitou zralostí duševní i citovou“. Další
ctností je chudoba, která je dnes zvláště
ceněna. Koncil důrazně žádá, aby se jakýkoliv náznak luxusu, úsilí o zisky nebo hromadění majetku u žádné řehole nevyskytovaly.
Řehole mají vlastnit jen to,
co je nutné k pozemskému
životu a k jejich činnosti.
Jaké by bylo dnes svědectví
církve, kdyby tento požadavek koncilu byl bezezbytku
naplněn! Tradiční řeholní
ctností je také poslušnost.
Jako Ježíš plnil vůli Otce,
plní řeholník vůli představeného. Představení však – jak koncil říká
na mnoha jiných místech – musejí svůj úřad
vykonávat v duchu služby bratřím, neboť
se budou odpovídat za svěřené duše (srov.
Žid 13,17).
Celkové zaměření dekretu vyplývá z jeho
názvu a je zcela ve shodě s duchem celého
koncilu. Otcové si přáli přizpůsobit řeholní
život podmínkám moderní společnosti:
ořezat ratolesti, které již nenesou ovoce, a
pečovat o ty plodné, aby nesly ovoce ještě
více. Sněm zároveň jednoznačně potvrdil,
že zasvěcené osoby – žijící ve společenstvích či samostatně – mají v církvi své nezastupitelné místo a díky svému skrytému i
zjevnému působení jsou pro ni velikým
darem.
15. díl seriálu o II. vatikánském koncilu u příležitosti
50. výročí jeho zakončení (8. 12. 1965).
Ve spektru témat, o kterých koncil jednal,
nechybí ani problematika zasvěceného života, který je spjat s existencí církve takřka
od jejího počátku. I poustevnictví, řeholní
řády a kongregace tedy dle koncilních otců
měly projít důkladnou obnovou, aby byly
schopny užitečně reagovat na znamení
dnešní doby.
Řeholníci následují Krista v chudobě, čistotě a poslušnosti a slouží tak církvi a lidem. Základní normou řádového života
musí být evangelium. Každé řádové společenství má své specifické poslání, které je
třeba rozvíjet a naplňovat. Existují řády
výlučně
rozjímavé
(kontemplativní), které žijí
odloučeně od světa a věnují se „jedině Bohu v samotě
a mlčení, ve stálé modlitbě
a ochotném pokání“. Tyto
společnosti koncil nazývá
„ozdobou církve a zřídlem
nebeských milostí“.
Mnoho řeholí se zabývá činností apoštolskou a charitativní. „Mají rozličné dary
podle milosti, která jim byla dána: kdo má
dar služby, ať slouží, kdo má dar vyučování,
ať vyučuje, kdo má dar povzbuzování, ať
povzbuzuje, kdo rozdává, ať to dělá velkodušně, kdo prokazuje milosrdenství, ať to
dělá s radostí (srov. Ř 12,5–8).“
Koncil také podporuje další rozvoj laického řeholního života, který je „užitečný pro
pastorační poslání církve při výchově mládeže, při ošetřování nemocných nebo jiných službách“. V dokumentu najdeme i
zmínku o podpoře světských společností
(tzv. třetí řády). Členům těchto společností
koncil klade na srdce, aby byli „pečlivě
vzděláni v náboženském i světském vědění;
jen tak budou opravdu kvasem ve světě pro
posilu a růst Kristova těla“.
- Matěj Kraus 2
chudoby. Již v listopadu 1206 papež Inocenc III. schválil jejich
formu apoštolátu. Tou
dobou Dominik zakládal už ženský klášter
v Prouille poblíž Toulouse, jehož sestry
měly za úkol dávat
příklad evangelní dokonalosti a modlitbou
i oběťmi podporovat
práci misionářů. Jednalo se o první
„vlaštovku“
později
vzniklé ženské větve budoucího řádu kazatelů a její základ. V dalším roce se biskup
Diego vrátil do své diecéze a pak náhle zemřel.
Na začátku roku 1208 albigenští zavraždili papežského legáta Petra de Castelna a
papež proti nim vyhlásil křižáckou válku,
což ohrozilo Dominikovou misi. Za nejhorší
situace Dominik podnikal z Prouille apoštolské cesty do blízkého okolí. Po skončení
bojů, r. 1214 začal v Toulouse uskutečňovat
svůj plán, týkající se založení pevných středisek s pěstováním evangelní dokonalosti,
z nichž by se zároveň šířila hluboká náboženská kultura. Následujícího roku Dominik
založil řád bratří kazatelů (Ordo praedicatorum – OP), v němž se pojila teologická
učenost s ideálem apoštolských mnichů, a
přijal sliby prvních členů. Dominikáni si
zvolili řeholi sv. Augustina, kterou přizpůsobili záměrům svého společenství. Řád byl
definitivně schválen papežem Honoriem III.
22. 12. 1216.
Řád se během několika málo let rozšířil
do Itálie, Uherska, Polska, Dánska a Anglie.
Sám Dominik zemřel v Bologni r. 1221 a je
zde pochován v kostele sv. Mikuláše. Svatořečen byl v r. 1234 papežem Řehořem IX.
Narodil se r. 1174, pocházel z rytířské
rodiny ze severní části dnešního Španělka.
V sedmi letech byl poslán ke svému strýci,
který byl arciknězem a poskytl mu základní
vzdělání. Poté pokračoval studiem filosofie
a teologie. Projevoval se u něj vztah k evangelní chudobě a k bližním v nouzi, kterým
se snažil pomáhat. Z lásky k nim prodal i
své knihy. Když se setkal s obchodníkem
s otroky, nabídl se prý jako náhrada za hocha prodaného do otroctví a otrokář pak
s dojetím oba propustil. Po dokončení teologie se stal kanovníkem a byl velmi vážený. R. 1203 ho biskup Diego D´Azebes vzal
na cestu do severní Evropy, odkud měl přivést nevěstu pro kastilského krále. Nadějná
snoubenka však náhle zemřela. Pokračoval
tedy s biskupem přes Francii, kde na jihu
poznal albigenské a valdenské bludaře. Zamýšlel se nad neúspěchy cisterciáckých
mnichů, pověřených misijním působením
mezi těmito lidmi. Valdenští neuznávali
hierarchii a albigenští zase hmotný a smyslový svět pokládali za zlo. Problém přijetí
pravdy však nebyl ve vysvětlování nauky,
ale v tom, že lidé nedbali na slova, ale hleděli na život kazatelů.
Albigenští vzbuzovali úctu životem podle
přísných mravních zásad a kazatelé obou
sekt vynikali v evangelní jednoduchosti a
prostotě. Život katolických hlasatelů však
neodpovídal evangeliu, které přišli prezentovat. Dominik viděl v přepychovém životě
katolických kazatelů protiřečení a pokrytectví. Proto s biskupem tyto kazatele důrazně napomínali. Cisterciáci však požadovali od biskupa Diega osobní příklad. To jim
ani on, ani Dominik neodmítli. Poslali královskou delegaci domů do Kastilie a začali
život nejchudších kazatelů. Pohybovali se
pouze pěšky a slovy i příkladem zapalovali
srdce.
Základem jejich úspěšného působení byl
živý duch modlitby se ctnostmi čistoty a
Podle J. Chlumského: catholica.cz
3