teaser in PDF

Scénář
Luc Brunschwig
kresba a barva
Cecil
HOLMES
(1854 / † 1891?)
První díl
‡
Sbohem, Baker Street
Cecil & Brunschwig
HOLMES ( I & II )
EDICE PRO EMU
SVAZEK 18
Veškerá práva vyhrazena
© Meander – Ivana Pecháčková, 2014
© Futuropolis, Paris, 2008
Translation © Richard Podaný, 2014
ISBN 978-80-87596-28-9
www.meander.cz
Pro mé rodiče.
Poděkování si zaslouží mé tři lásky, Delphine, Capucine a Nino.
Cécil
HOLMES
(1854 / † 1891?)
Sherlock Holmes umírá 4. května roku 1891 u Reichenbašských
vodopádů. Obětuje vlastní život, jen aby s sebou do propasti strhl
i svého nejhoršího nepřítele: profesora Moriartyho. Zpráva o tom
se rychle rozletí do světa a potvrzuje ji i detektivův nerozlučný
společník ve všech dobrodružstvích, doktor Watson.
Lze pochybovat o zprávě tak bolestné? Ačkoli nás hrůza
svírá, patrně by bylo správnější ten otřes snášet a prolít
několik slz na památku velikého muže.
Avšak s odstupem času, když se kriticky podíváme na skrovné
informace, jež jsou k dispozici, máme právo si klást otázky.
Tak především nemáme přímého svědka souboje mezi detektivem
a profesorem. Watson dorazil na místo zločinu pozdě. Nikdy nedostal
příležitost proslulého profesora Moriartyho ani spatřit. Své znalosti
o tom, co se seběhlo, čerpá toliko z dopisu, který mu adresoval
Sherlock Holmes. Takže vše, co doktor čtenářům sdělil, jsou jen dedukce
vyvozené z tohoto dopisu a také na základě indicií zanechaných
na místě oběma bojujícími muži.
A dále, proč Sherlock Holmes, jenž bral Watsona jako svého jediného
důvěrníka, před ním až do tohoto posledního případu o profesoru
Moriartym nikdy neutrousil ani slova, ačkoli má údajně jít o nejhorší
zločineckou hrozbu, jakou svět poznal? Kdo je ten ďábelský profesor,
ten pavouk spřádající své sítě v temnotách britské metropole?
Jak dokázal Holmes utajit před nejlepším přítelem cosi,
co mělo evidentně být vrcholem celé jeho detektivní kariéry,
totiž odstranění této děsuplné hrozby?
A konečně, proč doktoru Watsonovi trvalo dva roky, než zveřejnil,
co přesně se událo v oněch posledních hodinách, které předcházely
skonu jeho přítele?
Ten příběh mohl dát smysl oběti Sherlocka Holmese,
mohl z něj učinit definitivně takového hrdinu,
jakým si zasloužil být – a přesto jej doktor vylíčil
se značným zpožděním. Proč ale tak dlouhé mlčení?
Proč?
kapitola 1
9. května 1891
8
Rozhodně
potvrzují vysoké
mínění, které
jsem si o jeho
schopnostech
utvořil…
ačkoli se
obávám,
že je to
za cenu,
která způsobí
bolest mým
přátelům,
a obzvlášť
Vám, milý
Watsone....
Mám radost
při pomyšlení,
že budu s to
osvobodit společnost
od veškerých dalších
důsledků plynoucích
z jeho existence...
Vysvětlil jsem
Vám už ale,
že má kariéra stejně
dospěla k vrcholu...
a nevím o jiném
konci, který by ji
uzavřel vhodněji.
Mám-li být upřímný,
byl jsem přesvědčen,
že dopis z Meiringenu
je podvod...
a dovolil
jsem Vám
odejít, protože
jsem věděl,
co se stane.
9
Řekněte
inspektoru
Pattersonovi,
že dokumenty,
které k usvědčení
gangu
potřebuje, najde
v přihrádce
M, v modré
obálce nadepsané
Moriarty.
Před odjezdem
z Anglie jsem učinil
veškeré dispozice
ohledně svého majetku
a svěřil jsem
je bratru Mycroftovi.
Vyřiďte, prosím,
mé poručení paní
Watsonové...
kapitola 1
9. května 1891
... a přijměte,
milý příteli,
pozdrav, který
Vám posílá
upřímně Váš
Sherlock
Holmes.
10
To jsem zase já, strážník
Field, paní Hudsonová!
Tak už otevřete!
Slyšíte mě
konečně?
Pokud se nikdo neozve...
budu muset vyrazit
dveře!
Jak dlouho
už na ty dveře
tluče?
Dobrejch
pět minut!
Proboha.
Paní
Hudsonová!
Pro lásku boží!
Paní... !?
Co tady děláš,
ty uličníku?
Mla... mladej
Wiggins!?!
Heeej! Nesviťte
mi do očí, strážníku!
Pane jo... „uličníku “
mi už hodně dlouho nikdo
neříká, pane Fielde...
To jsem
jenom
já!
Pokud chcete
vědět,
co teď dělám...
Sime
on W
iggin
o
Soukr
pane
Předpokládal jsem, že naši
návštěvníci přišli do budovy
zadem, a nemýlil jsem se.
mý de
Ale tento...
a co paní
Hudsonová?
Viděls ji
tam vevnitř
někde?
11
s
Vřele
m Sh dopor uč
o
erloc
ke m v á n
Holm
esem
Potom jsem využil toho,
že nechali u zdi opřený žebřík,
a i já jsem vnikl do domu a přišel
jsem vyhovět vašim zoufalým
prosbám, strážníku Fielde.
Posléze jsem se stal svědkem
toho, jak odsud uprchli
v drožce. Byli čtyři
a já vyslal jednoho
přítele, ať je pronásleduje.
tektiv
... prostě jsem
se učil krapet
líp než vy.
Ha! No tohle?!
Poví mi konečně někdo,
co se tady děje??
Strážníku Fielde!?
Pane Wigginsi?!?
Co u mě dělají všichni ti lidé?
A v... v takovou hodinu?
A jak jste se dostali dovnitř,
když jsem zamkla na klíč?
Eee... hmm...
a vy...?
Kde se tu berete
s tím nákladem?
Zločin ?!?
Jistě... jistě že ne!
Ale to je
vlastně
pravda!
Zato to,
co se stalo u vás
doma...
Byli jsme strachy
bez sebe!
Byla jsem přes noc u jedné
přítelkyně. Je to snad
zločin?
Ale o čem
to mluvíte,
mladíku?
Tak pojďte dovnitř
a podívejte
se sama...
Ó!
Ó! Pane
na nebi!
Je to... je to
nepopsatelné.
To přece
není možné!
To není možné!!
Neeee!
12
Našedlý úsvit už zabarvoval
Londýn, když jsem připsal
slovo ” konec” k tomu,
co navždy zůstane
posledním
dobrodružstvím největšího
detektiva všech dob.
Byl jsem si vědom,
že nemalý počet
čtenářů bude mé
vyprávění netrpělivě
očekávat...
... protože budou
dychtivi poznat
události, jež vedly
k smrti mého
přítele Sherlocka
Holmese.
... kteří
povýšeně
přehlíželi
můj
smutek...
Naneštěstí
jsem
nebyl jediný,
kdo si to
uvědomoval.
Za tři dny vzalo
mou vilu útokem
neméně než dvacet
šéfredaktorů...
Avšak nakonec
se mi zdálo
důležitější,
aby se lidé dozvěděli...
... a nabízeli
mi sumy,
mnohdy až
neslušné,
za exkluzivní
práva na tento
poslední
příběh.
Nejednou
jsem div
neupustil
od psaní,
což by mi bylo
milejší než
ono nechutné
vydírání.
... že se pro
ně můj přítel
obětoval.
13
Musel jsem proto
mezi všemi těmi
nabídkami zvolit...
... a rozhodl jsem
se zachovat věrnost
magazínu, který
již pět měsíců
přijímal má skromná
podání dobrodružství
Sherlocka Holmese.
Á! Chvála Bohu!
Doktor Watson!
Wi...
Wigginsi?!?
Radši i svůj starý
služební revolver,
doktore.
Přijel jsem
pro vás, doktore!
Dnes v noci došlo na Baker
Street k děsivým událostem...
Pár vteřin a byl
bych vás promeškal!
Nebohá paní
Hudsonová
se z té hrůzy
zhroutila...
Nezapomeňte
na něj!
To abych
si tedy vzal
svůj kufřík...
Budete ho jistě
potřebovat.
Dobrý Bože! Co se tu
vlastně stalo?
Co je to tu
za srocení lidu?
Pokusím
se vám to vyložit,
doktore.
Hele! Koukejte,
doktor Watson!
Pane
Watsone!
Všechno začalo
o šesté ranní, kdy před
vchod domu na Baker
Street 221 B dorazily zde
přítomné slečny Meredith
a Sally...
A protože je velice zarmoutila
smrt pana Holmese, rozhodly
se ještě před prací přijít sem
a vzdát mu několika květinami čest.
... prodavačky květin
z Portman Square
a okolí.
To ještě netušily,
že když pozvednou zraky
k oknům jeho bytu...
Moc nás
těší, pane!
Meredith a Sally mají
velmi rády, když jim
někdo přečte vaše
příhody, doktore.
Byly pevně přesvědčeny,
že přistihly zločince, kteří
přišli vyloupit byt zesnulého...
Proto Meredith se Sally šly
pro strážníka Fielda, který
byl na pravidelné obchůzce
po Glenworth Street.
Dostavil se sem
a uznal za vhodné
zaklepat na dveře
a probudit paní
Hudsonovou...
...
spatří světla,
jež se podezřele objevují
a zase mizejí...
15
Johne... och, Johne,
jaká radost, že jste v téhle
otřesné situaci po našem
boku!
Tím ten trouba ale dosáhl
jen toho, že lupiči z domu uprchli
zadem.
Paní
Hudsonová!
Neudělali vám
ti zločinci nic?
Wiggins říkal,
že vám není dobře
...
Doktor
Watson!
Říkám vám, doktore,
ti kriminálníci bezpochyby
pečlivě sledovali, jak
kdo z domu odchází
a kdy se vrací.
Buďte klidný, když došlo
ke zločinu, nebyla jsem tu!
Přitom mě
do svých
záležitostí nijak
nezapojoval.
... a teď téměř
nejsem s to
snášet ticho, které
v tomhle velikém
domě panuje!
Dřív jsem si
často stěžovala
na hluk,
způsobovaný
aktivitama pana
Holmese...
Jednu starou přítelkyni, velmi dobrou duši,
znepokojil můj smutný výraz, a dvě poslední noci
mě vzala k sobě...
Čímž se vysvětluje moje
neomluvitelná nepřítomnost
zde.
Ale i tak nám všem dopřával
pocit, že se také
účastníme na věčném boji
proti silám zla.
Bez něj jako by můj
život náhle ztratil
smysl.
Tu způsobil
otřes z toho,
co jsme nalezli
ve vašich
někdejších
pokojích, drahý
Johne...
Paní Hudsonová?!
Asi byste neměla...
Bohudíky
za ni.
Zvládnu
to...
Ale co tedy
ta vaše
nevolnost...?
Jen se pojďte
podívat...
16
Nemusíte o mě mít
strach.
Naopak vy...
byste se měl
připravit na to,
co uvidíte...
Připravte se psychicky
na to nejhorší, čeho je člověk
schopen...
Všemohoucí
Bože!?!
Vše
...
Všechno
odsud
odnesli!
Ne, doktore.
V tom vás mohu uklidnit.
Byt vyklidili včera odpoledne
tři stěhováci, které sem poslal
pan Mycroft Holmes.
Něco, co pan
Sherlock Holmes
nejspíš schoval
ve stěnách či podlaze
vašeho bytu.
Co je to
s vámi,
drahý
Watsone?
Co je
vám?!
Zloději tu podle všeho
hledali něco jiného...
Watsone... měl byste
se posadit... a to ihned!
Vypadáte prostě
hrozně.
Doktore?
Haló?
Není...
není vám
špatně?
Doktore?!?
Pro...
Doktore Watsone,
tohle
je Jednoočko...
Promiňte,
Wigginsi...
Uličník z Baker
Street, kterého jsem
poslal špehovat
ty naše lotříky.
Našel jsem jejich skrejš,
Wigu. A můžu tě tam dovýst...
Nějak
se mi...
Pane, nejste
nemocnej?!
?!?
Aha,
konečně
jsi tady...
No to se podívejme...
tak vy jste se, ehm...
stal detektivem!?
... teda jestlis nezapomněl,
cos mi slíbil!
Dovolil bych si ovšem zapochybovat
nad větou: „Vřele doporučován
panem Sherlockem Holmesem “ ...?
Pochybovat můžete,
doktore, ale budete
se mýlit.
18
Připadá mi,
že to není styl
mého přítele.
Sám pan Holmes, osobně,
zvolil tuhle formulaci,
když jsem dával tisknout
ty vizitky...
Celé měsíce se mi neozval, ale najednou
mě vyhledal a přišel s nesmírně
překvapujícím návrhem.
Pa... pane
Holmesi?!?
Ale z něčeho jeden
žít musí. Nakonec
vezmete, co vám
nabídnou.
Přestaňte na mě
poulit oči jako
smažená treska
a odpovězte mi.
Považujete
nakládání
zboží...
Považujete nakládání zboží
za své životní povolání,
pane Wigginsi?
Dost chabá nabídka,
vzhledem k vašemu
nadání.
Jasně
že ne!
Víte, nikdo nežijeme
věčně. Byla by škoda,
kdyby mé skromné
schopnosti zanikly
se mnou.
Tím chcete
říct co?
Mluvím o vašem nadání stát
se nenápadným pozorovatelem,
drahý Wigginsi.
Hodlám je
někomu předat...
O nadání, jehož jsem při svých
pátráních nejednou využil.
A jež mě nyní nesmírně zajímá!
Někomu,
kdo se stane
svého druhu mým
„učedníkem “.
„Protože ze všech, koho jsem poznal,
mi nejspíše vy připadáte jako ztělesnění
všech jemných darů naší profese! “
Zrovna
vás???
... Přesně tak
mi to řekl...
Ze všech,
koho kdy poznal
???
Hm... jsme na místě,
doktore!
Ano!
19
Ano, tohle
je jejich povoz...
Co sis jako
myslel?
Mám jenom
jedno voko,
ale dobrý.
Todle je stará
Bradburyho fabrika.
Slejvárna, dělávali
tady lampy městskýho
osvětlení...
Předloni to
tu zavřeli.
Je jasné, že v jednom
topeništi někdo zase
zapálil!
Ano, vím,
že je
zavřená.
Ale v tom
případě
...
Eee...
vokamžíček,
pánové!
Co má
znamenat
tohle?
Slyšíte
to???...
K čertu! K čertu! Tenhle kočár
je o moc víc nóbl než kára
našich lupičů.
Nejspíš je to ten,
kdo si loupež objednal.
Podíváme
se tedy, kdo nám
vyraboval číslo
221 B!!!
Tak co, doktore?
Poznáváte ho?
To je Mycroft,
Sherlockův bratr!
20
Doktore?!?
Cože?!
Tomu odmítám
uvěřit!
Mycroft
se bezpochyby
dozvěděl,
co se dnes
v noci odehrálo.
Pokud máte
pravdu, tak
si to za nic
na světě nechci
nechat ujít!
Okamžik,
Wigginsi...
Je to nejlépe informovaný člověk v Anglii.
Jistě přijel dát těm zločincům
za vyučenou...
Ghaaa...
Zdá se, že jednoduchý
čin ještě zdaleka
nemusí být jednoduché
provést...
Co jsem to za osla!
Boty za dvě libry!
Psst!
Na tom nesejde,
pánové, na tom vážně
nesejde.
Nám... nám
je to fakt
líto, pane
Holmes!
Je politováníhodné,
že jsem si to
neuvědomil předtím.
Pro mne
je důležitý
jedině
výsledek.
Jak jsme
mohli čekat,
že v takovou
hodinu...
Takže...?
Našli
jste ty
dokumenty?
Luštění zločinů, pro něž můj
bratr jevil tolik nadšení,
zřejmě z valné části usnadňuje
neobratnost samotných
zločinců!
Ne, Mycrofte.
Tihle pánové se vrátili
s prázdnou.
21
... nicméně se zdá, že měli čas
prohledat v bytě na Baker Street
všechny možné skrýše.
To je...
žena???
Podle hlasu navíc
žena v letech.
Co to tam
vlastně
pálí?
Což zřejmě
dokazuje, že...
... dokumenty
jsou jinde.
Shrnutí všech vyřešených
případů, dokumenty, rozbory,
vše, co můj přítel za svou
kariéru nashromáždil...
Zápisky
Sherlocka
Holmese!
Nesmíme jim
to jen tak dovolit,
doktore...
Pane Bože!
To je...
to je zlý sen!
To je...
to je...
Zločin!
Tenhle den mě
nakonec připraví
o rozum!
22
Je mi to hrozně líto,
ale nemůžeme nic
udělat. Mycroft všechny
písemnosti zdědil...
To je absurdní. Sherlock
sám určil Mycrofta
jako dědice...
Nicméně...
... se zdá, že můj přítel před bratrem
ukryl nějaké papíry a on se je marně
snaží nalézt.
O co se může
jednat...?
Proč by mu tedy zatajil
existenci...
Může si s nimi
dělat,
co se mu zlíbí.
...
Moriartyho
složka!!!
Moriartyho
složka,
Wigginsi…
Holmes ji svěřil
inspektoru
Pattersonovi
ze Scotland Yardu.
Jistě, tady ji máte,
doktore.
A jak vidno, bratrovi
o tom neřekl
ani slovo.
Přesně v tom stavu,
v jakém se ke mně před
dvěma dny dostala.
Pane na nebi...
vy jste to ani neotevřel?
Víte... velice mě to mrzí,
ale už od pondělí nevíme,
kam dřív skočit.
Jako kdyby se všechna londýnská
spodina rozhodla využít skonu
vašeho přítele a... a..
23
Navíc se mi u vědomí toho, že profesor
Moriarty už nemůže nikomu uškodit,
nezdálo jaksi nutné...
Ale... echm...
ano... zajisté!
Tak se podíváme!
Dovolíte,
abych to
otevřel???
Safraporte,
doktore...
No snad
nehoří!
CILILINK
CILILINK
... ta složka
je pořádně tlustá!
Už jdu!
CILILINK
CILILINK
Bude trvat hodiny,
než to celé...
Určitě je tohle složka
vytvořená Sherlockem
Holmesem???
???
Víte
to zcela
jistě...?
To je
...
No... ovšemže!?!
Proč se na to...
Inspektore Pattersone!
Zůstaňte na místech!
Nikdo na nic nebude
sahat!
24
Jste hlupák,
doktore Watsone!!!
Máte sice bystré oči, ale váš intelekt
se spokojuje s povrchní a emotivní
analýzou událostí.
Vy...
Vy víte...
Byl jste přece
v Bradburyho továrně...
Proč jste neporušil
inkognito a nepožádal
mě o objasnění???
Mohl jsem vám vysvětlit
důvody toho autodafé,
doktore...
... a tím zabránit, abyste pokazil
vše, co od bratrova zmizení
podnikám.
Williame...
co u nás dělá
ten člověk?
To je...
to je Mycroft
Holmes, Mino...
Už jsem ti o něm
přece říkal.
Inspektore
Pattersone!
Dnes k vám nikdo
nepřišel a vy jste složku
nadepsanou jménem
profesora Moriartyho
nikdy neotevřel.
Připomínám vám závazek
diskrétnosti, jak jEJ vyžaduje
vaše funkce...
Jak... jak si přejete,
excelence!
25
Pane
Wigginsi!
Spoléhám na respekt, který jste
choval ke svému učiteli. Nešiřte
nikde, co jste tu viděl.
Zajisté, pane Holmesi.
Co se týče vás, doktore Watsone...
následujte mne…
Musíme si
promluvit.
Když jsem sbíral ty papíry ze země, měl jsem dost
času si prohlédnout vaše boty, doktore.
Ja... jak jste
to mohl vědět,
pane Holmesi?
Myslím to,
že jsem byl
v té továrně?
Bože! Copak jste
se ve společnosti
mého bratra ničemu
nenaučil?
Stopy vody a rzi, které ještě neměly čas
uschnout, umožňují snadno vydedukovat
jak místo, tak dobu.
Viděl jsem vás, jak ničíte
jeho celoživotní dílo,
pane Holmesi!
To ostatní si šlo domyslet ještě snáz. Rychlost,
s níž jste se rozjel za inspektorem Pattersonem,
skutečnost, že jste po mně nežádal vysvětlení toho,
u čeho jste mě zastihl v té továrně...
„Nebohého“
?!?
Omyl.
Bezpochyby
jste mě měl
za monstrum,
že, doktore
Watsone?
Nikoli celoživotní. Šlo jen o poslední
dva roky života mého nebohého
bratra.
Kokain, ano.
Když jste se oženil, bratr
se té látce oddal ve více
než nerozumné míře.
Jistě vás nepřekvapí, když se zmíním
o Sherlockově zálibě v jistém...
rozptýlení jako prostředku proti
smrtící nudě, jež se jej někdy
zmocňovala?
Ježíši Kriste.
Toho jsem se bál.
Myslíte
kokain.
Měl jsem dávat
větší pozor...
26
Jeho mozek... ten zázračný
mechanismus jeho mysli...
tím nenávratně utrpěl.
Porouchal se... a s každým dnem se to zhoršovalo...
až nakonec nebyl s to rozeznat realitu
od chimér zplozených drogou.
Přesto Sherlock neustále hromadil
zmatené zápisky, nepříčetné záznamy
o nepravděpodobných léčkách,
které si spojoval s druhořadými
inspektory, jako je tenhle Patterson...
Poslední měsíce se jeho
vyšetřování ztrácela v labyrintu
šílenství anebo je svěřoval
omezeným schopnostem mladého
Wigginse.
Když zmizel, zapřísáhl jsem se, že sprovodím
do jednoho ze světa všechny doklady
o bratrově úpadku.
Ale chyběla vám složka,
kterou si Sherlock vedl
na Moriartyho...
... a jejíž smutný obsah jste
si dovedl živě představit!
Stejně to nechápu. Sherlock
tvrdil, že na tom případu
pracuje roky...
Je to pouze jedna z těch nočních
můr, jež bratra trápily ke konci
života. Nejděsivější výplod jeho
delirického mozku.
Ano, doktore. Bratr nezemřel spolu
se svým nejděsivějším nepřítelem...
Využil chvíle,
kdy byl příčetný,
a ukončil život,
v němž už nechtěl
pokračovat.
Hloupost. Profesor Moriarty
nikdy neexistoval,
doktore Watsone.
Nicméně si dal záležet,
aby svůj odchod poněkud romanticky
zahalil, a tomu jste se neubránil
ani vy ve svých líčeních.
Ale...
ale pak tedy...
Chtěl smrt,
jež potvrdí reputaci,
kterou jste mu vytvořil...
27
A dopřát vám krásný
a hrdinský příběh
pro čtenáře...
Příběh, jenž důstojně
uzavře dobrodružství
Sherlocka Holmese.
Vstaňte
už z toho křesla,
Watsone...
Běžte raději
do zahrady,
užít si sluníčka.
No tak,
starý brachu!
Hlavu vzhůru!
Kolik dnů už se schováváte
v tomhle šeru a přežvykujete
nesmyslné myšlenky???
Od někoho, kdo trpí
chronickými depresemi,
mi taková rada připadá
poněkud zábavná...
Abych neřekl
přímo „směšná“.
Hmmm... vidíte, jak umíte
být krutý, Watsone! Vždyť
to byla jen přátelská rada.
Co jsme my dva
vlastně za přátele,
Holmesi?...
Přátelská???
Opravdu?
28
Ovšemže...
Jsem lékař, pro všechno,
co je vám svaté! Proč
jste se mi nesvěřil?
Kteří přátelé před
sebou skrývají pravdu
o tom, co by je naopak
mělo sblížit?
Mohl jsem vám pomoct,
Holmesi! V Afghánistánu
jsem opiu vyrval
nejednoho vojáka,
jehož už odepsali.
Vyčítáte
mi to?
Tak tím to
je!?!
Když vy jste působil tak zaměstnaně,
Watsone. Jako byste si pro ty naše
drobné logické problémy už nechtěl
dělat čas.
Ano... jistě,
od té doby,
co vycházejí...
Já... uznávám,
že... že...
To prosté štěstí, jež jsem
nalezl v manželství...
ale i ty dlouhé hodiny práce,
jež věnuji své praxi,
aby se zase oživila...
to všechno mě...
A nezapomínejme na čas, který jste
věnoval sepisování našich skromných
detektivních příhod.
Myslím, Watsone, že jste věděl
velice dobře, co se
se mnou děje, aniž bychom
o tom museli mluvit...
Za poslední dva roky jste strávil víc
času s tím svým papírovým Sherlockem
Holmesem než se mnou, Watsone...
A ta fiktivní postava je bezchybnější,
než jsem já a než kdy hodlám být.
Polehoučku jste si mě
nahradil tím dvojníkem,
kterého jste si mohl dál
idealizovat...
Ale to, co se ze mě stává,
pro vás jednoduše nebylo...
přijatelné!
Ne,
Holmesi...
Nedělejte to…
Johne?
Snažně vás
prosím...
29
Váš agent...
a také přítel...
Johne! Probuďte
se! To jsem já,
Arthur...
Přítel? Ale ano...
ano... jistěže...
Arthur Conan Doyle,
váš literární agent!
... snad
v to mohu
stále doufat?
Proč byste
o tom
pochyboval?
A tak! Velmi se stydím, Arthure...
ale... ale poslední dobou jsem
v podstatě na dně...
Řekněme, že tíživé mlčení,
jež následovalo po třech
telegramech, které jsem
vám odeslal za posledních
čtyřiadvacet hodin, nevěštilo
v tomto ohledu nic dobrého.
... a Mary slíbila, že ke mně nikoho
za žádnou cenu nepustí.
Oč šlo
v těch vašich
telegramech?
Takže
vy jste je ani
nečetl?
A tak... oznamoval
jsem vám, že ve Strandu
se rozhodli odložit vydání
toho příběhu o smrti
Sherlocka Holmese...
Ach, ne…
nečetl.
... a že se dnes sejdeme s vaším vydavatelem
a vyžádáme si potřebné vysvětlení takového
zavrženíhodného odkladu...
Krajně přesvědčivě se v něm popírá teorie
doktora Watsona o posledních chvílích
jeho přítele.
Cože?! Nevěřím vlastním uším,
sire Georgi!...
říkáte jistý dopis?!?
Jeden jediný dopis vám
stačil, abyste zpochybnil
bezúhonnost doktora
Watsona?
Je to velmi prosté, pánové.
Včera jsme obdrželi jistý dopis.
30
Nicméně vám připomenu, co doktor
sám píše: pouze vydedukoval,
co se stalo, přímým svědkem
události nebyl.
Právě že nestačil! A proto nyní
ověřujeme tvrzení autora dopisu.
A já vám zase připomenu, že doktor
Watson dostal tucet výhodnějších
nabídek, než je ta od vás!
A že se přesto rozhodl
publikovat příběh, na nějž
veřejnost teď nejvíc čekala,
právě ve „vašem“ magazínu.
Promiňte,
sire Georgi.
Takto se mu
odměňujete
za věrnost?
Už když jsem vám své vyprávění posílal, věděl jsem,
že rozhodně neříká pravdu o tom,
co se mému příteli stalo.
Johne
?!?
Tohle
...
Tohle není třeba, Arthure. Stejně
to nemohlo skončit jinak než takhle.
Je to naprosto zásadní jak pro rodinu
Sherlocka Holmese, tak pro všechny,
již věří tomu, čím byl a čím musí
i nadále zůstat.
Je mi to velmi
líto, to mi věřte,
Arthure...
V tomto listu nám bratr
profesora Moriartyho
vyhrožuje soudním procesem,
pokud vědomě pošpiníme
pověst jeho mladšího
sourozence...
Obávám se, doktore, že jste zcela
správně nepochopil situaci...
... ale přesto na vás budu naléhat, sire Georgi,
abyste onen text publikoval tak, jak byl napsán.
Profesor
Moriarty nikdy
neexistoval,
doktore
Watsone.
„Strand“ je poměrně mladý
časopis, pánové...
Naše postavení
zatím není tak pevné,
abychom si podobné
finanční riziko mohli
dovolit.
31
Je to pouze jedna
z těch nočních
můr,
jež bratra
trápily ke konci
života.
Okamžik, sire
Georgi...
V tom je vidět celá ironie
této situace, protože mám
300 svědků, kteří mohou
odpřisáhnout, že onoho dne
se můj bratr zdržoval
na britské půdě.
M... mohu ten
dopis vidět?
Ale
samozřejmě.
Můj bratr vyučuje matematice
na univerzitě v Leicesteru...
Onoho... dne dohlížel po dobu pěti hodin
na ústní zkoušky pětice studentů, kteří
mohou všichni dosvědčit, že nemohl být tam,
kde jistí jedinci tvrdí, že byl...
Moriarty je velmi
kultivovaný člověk,
Watsone...
má vrozené
fenomenální
matematické nadání.
Je to Napoleon zločinu, Watsone.
Organizátor všech či téměř všech zlých
skutků, jež v tomto městě zůstávají
nepotrestány.
Ano,
na vlastní oči...
Pane bože, já...
už nic nechápu...
Na své vlastní
oči...
Oba bratři
Holmesové, každý
po svém, skrývali
pravdu o tom
člověku.
Ale proč
vlastně? Proč?
Musím
...
Musím se sejít
s profesorem Moriartym,
sire Georgi...
musím se na vlastní oči
přesvědčit, že opravdu
existuje...
32
Ha,
doktore!
Tak tady
jste.
Wigginsi!
Kde jste propána
vězel? Vlak vyjíždí
ani ne za minutu!
Omlouvám se. Očekával jsem odpověď na telegram,
který jsem včera poslal jednomu vzdálenému
bratranci. Warwick pracuje jako zahradník
na univerzitě v Leicesteru.
Měl jsem tak právě čas skočit
do drožky a přijet sem.
Sice se zpožděním, ale vyzbrojen užitečnými
informacemi, díky nimž se lépe přichystáme
na setkání s profesorem Moriartym.
Tak co,
nestálo to za to?
Odpověď dorazila na poštu
v Baker Street...
před necelými třiceti minutami.
33
Ovšemže to za to stálo.
Promiňte, že jsem tak nerudný,
Wigginsi.
... že se mezi kolegy proslavil,
když ve věku jedenadvaceti let napsal
pojednání o Newtonově binomické větě,
právě díky němuž získal tu profesuru
v Leicesteru.
Takže... eee...
co tam stojí?
Stojí tam, že váš pan
Moriarty je nyní čtyřicet
pět let stár...
Potvrzujete to, co vím
od Holmese. Takže se jedná
o téhož člověka.
Profesor Moriarty
celou svou kariéru
strávil na tamní
univerzitě, ovšem
až na tři roky...
... mezi lety 1872 a 1874,
kdy zcela přestal pracovat.
Přestávka následovala
po vážné nehodě, která jej
silně poznamenala.
Lidé ho příliš v lásce nemají
a s kolegy se moc nestýká.
Když zase začal přednášet,
už nestál v čele katedry. Byl pouhým
profesorem, jemuž každoročně
prodlužují smlouvu.
Příkladem budiž,
že zatímco většina
vyučujících bydlí
v areálu univerzity,
on se rozhodl
žít jinde...
34
Pronajal si sám velkou vilu v centru
Leicesteru, kde žije v ústraní.
Já teda nevim,
esli vás pán přijme...
No dobře... ale profesor
zas chyt na slunci
tu svou děsnou migrénu,
co ho tak mučí...
Dovolím si
na tom trvat,
slečno.
Vážil jsem cestu
až z Londýna jen
proto, abych
se s ním setkal.
Meredith mu
právě připravila
heřmánkový
vobklady.
Prosím, jděte
se ho zeptat,
zda nás přijme.
I když teda nevim,
jestli mu ulevěj.
My se
podle toho
zařídíme.
Doktor
Watson?!?
Ale ano...
Ano,
ať vejde.
35
Po těch špinavostech,
které jste o mně šířil,
bych od vás čekal všechno...
Jaké
překvapení!
Já... věřte mi, prosím, že mě
to nedorozumění velice mrzí.
... krom toho,
že mě přijedete
navštívit.
Takže vy
jste se s ním znal?
Nenávist, kterou
ke mně pan Holmes
chová, se časem
nezmenšila.
Jen jsem věřil
slovům drahého
přítele, který...
Ovšemže ano.
Jeho otec, pan Siger Holmes,
mě v létě roku 1872 najal
jako jeho vychovatele.
To je velmi smutné.
Velmi smutné.
Mladému panu Sherlockovi tehdy bylo
pouhých osmnáct, ale už tehdy to byl jeden
z nejbystřejších lidí, jaké jsem
kdy měl možnost poznat.
Vše zavinilo deset let bohémského života
a anarchistické výchovy,
když s rodiči cestoval po kontinentě.
Neuvěřitelně inteligentní,
samozřejmě... ale také zcela
neschopný přizpůsobit se běžnému
školnímu řádu, přestože se jej
opakovaně pokoušeli umístit
do různých penzionátních škol.
Pro mě to byl vzrušující případ.
Jen si to představte: mladý duch, talent,
jenž nepotřebuje víc než trochu kázně,
aby jasně vzplál... Rodiče ochotní otevřít
peněženku, jen aby synovi zajistili budoucnost
odpovídající jeho výjimečným schopnostem.
„Divokosti “...
Podívejme
...
Mluvíme oba o tomtéž Sherlocku
Holmesovi, profesore Moriarty???
Hahaha!
Ubohý doktore
Wats...
Přijal jsem jejich nabídku,
aniž bych tušil, na kolik zloby
a divokosti u toho chlapce narazím.
36
Áááá...
Ne! Je mi líto,
ale neodejdu.
Do... dovolte, abych vám
pomohl. Jsem lékař.
Prokletý...
Ještě jsme
neskončili.
Musím...
Prokletý Sherlock Holmes!
Jděte pryč,
doktore!
Dobrá...
Doobrááá...
To je kvůli vám!
To vy zhoršujete
mou bolest!
Chcete vědět
všechno...
Áááá...
Tak se tedy
podívejte,
doktore…
Tady je odpověď
na většinu vašich
otázek!!!
A teď mě nechte
na pokoji...
Nechte mě...
prosíííím!!
37
Ne a ne!
Pán vo tom sám
nechce mluvit
a nikdo nemá kuráž
se ho zeptat...
V téhle historce
mi něco nesedí!
Co se to profesorovi
stalo? Víte to?
Wigginsi, co myslíte,
kolik si může vydělat
univerzitní profesor,
který není vedoucím
katedry?
Mno, já... bych řekl...
tak sto třicet až sto
padesát liber ročně.
Výborně!
A kolik podle vás
může stát pronájem
takhle velké vily
v samém centru pěkného
města?
Nevim, pane!
Odhadem...
Helejte, todle se dá snadno
vysvětlit, pánové.
Takových šedesát,
sedmdesát liber...
Přičtěme k tomu
platy služebnictva:
to máme komorná,
kuchařka, kočí...
Pak je zřejmé,
že příjmy toho člověka
nejsou postačující
pro jeho životní
standard.
Za těch deset let, co ho znám,
náš pán nikdy neplatil nájemný
ani naše mzdy...
Jménem pana Sigera Holmese
z Yorkshiru.
38
Všecky jeho výdaje
totiž zapraví
pan notář Rudyard
Stockwell...
Druhý díl
‡
Pokrevní svazky
kapitola 2
16. DUBNA 1844
No tak,
Mary!
Bude pro vás lepší,
když si uděláte názor sama.
Má milá
Mary...
Ale Mary!
Prosííím!
U snídaně otec naznačil,
že nás kdysi navštívil
v Dorvalu...
Mluv přece
na rovinu...
A proč vlastně, slečno
Emilie?
Pověz nám,
co víš o tom
panu Sigeru
Holmesovi.
Za hodinku dvě se s ním
stejně potkáte.
Je... je hezký?
Pamatuješ
se na něj?
Už je to velmi dlouho.
Slečny! Slečny!
Uklidněte se, snažně
vás prosím!
... a od té doby jsme
mladého pana
Sigera neviděli.
Přinejmenším
třináct let.
Vaši otcové sloužili
u stejného pluku
v Yorkshiru.
Ale naše Mary žádnou tvář nikdy
nezapomene, že?
Tak proč jsi
Elisabeth
neodpověděla?
Stali se z nich velmi dobří přátelé
a později se s rodinami vídávali.
Naneštěstí pak vaše drahá
matka onemocněla...
42
Že by byl
tak... ošklivý?
Ošklivý, to
rozhodně ne!
Ale taky ani
moc krásný,
ne?
Velkou??
Dobrý Bože!
Řekněme, že jsem nikdy neviděla
dítě s tak velkou hlavou!
Honem! Honem!
Řekni něco,
aby se nám zase
víc líbil... nebo
začnu křičet!
A také se říká, že během
své služby v Indii
se jako důstojník jezdectva
nesmírně vyznamenal!
Tak třeba...
je bohatý,
slečno
Emilie.
Před nedávnem zemřel jeho
starší bratr a on se stal
jediným dědicem panství
a značného majetku...
Co myslíš, kdyby si ho Emilie vzala,
musela by s ním odejít až někam
do těch divošských končin?
Cože? Tak
ještě k tomu
zranění??
Ne! To určitě ne! Jeho vojenskou kariéru
ukončilo zranění.
Jaké zranění
přesně, Mary?...
Slyšela jsem, že mladší syn
lorda Shastaina se vrátil ze
služby u vojska bez nohou,
od kolen dolů...
Není to s ním
taky tak, Mary?
Nedokážu vám o tom
nic říct. O jeho
zranění ani o tom,
jak je vážné, nic
nevíme.
Chudinko Emilie!
Provdají tě
za nějakého
beznohého
chudáka...
Že by mě zasnoubili
s nějakým hrozným...
mrzákem?
... a ještě k tomu
s obrovskou hlavou.
43
Violet?!?
Co tě propánajána
chytlo, zbláznila
ses?
Vy husy!
Odpusťte jim...
Husy!!
Snažně
vás
prosím...
Moje sestry jsou
v jistých ohledech
strašně bezcitné.
Budu vás krýt...
Podívejte se
zatím, jestli
pro toho
ubohého
hocha můžete
něco udělat.
Violet
Sherrinfordovááá
!!!
Pro lásku Boží...
podívej se
na mě!
45