Časopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti

Transkript

Časopis výzkumu a aplikací v profesionální
bezpečnosti
Journal of Safety Research and Applications
JOSRA
Číslo: 4/2009
Leden 2010
JOSRA 04/2009
Leden 2010
OBSAH ČÍSLA
1.
Recenzovaná část.............................................................................................................. 3
1.1.
ANALÝZA A HODNOCENÍ RIZIK PRO ÚČELY ZÁKONA č. 59/2006, SB. O
PREVENCI ZÁVAŽNÝCH HAVÁRIÍ................................................................................. 3
1.2.
HODNOCENÍ PRACOVIŠTĚ TYPU OPENSPACE U TELEKOMUNIKAČNÍ
FIRMY ................................................................................................................................. 18
2. Nerecenzovaná Část ....................................................................................................... 27
2.1.
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) a rizikové faktory pracovníků nad 50
let – uplatnění starších osob v pracovním procesu s návrhy na opatření na úrovni odvětví a
podniku – 3. část................................................................................................................... 27
2.2.
První ročník konference NANOCON ´09 ................................................................ 30
2.3.
Nevšední místa mimořádných událostí na americkém Středozápadě ...................... 33
2.4.
Vyšla nová kniha Prevence nehod a havárií............................................................. 41
2.5.
Konference „Aktuálne otázky bezpečnosti práce 2009“.......................................... 44
2
JOSRA 04/2009
Leden 2010
1.
RECENZOVANÁ ČÁST
1.1. ANALÝZA A HODNOCENÍ RIZIK PRO ÚČELY
ZÁKONA Č. 59/2006, SB. O PREVENCI ZÁVAŽNÝCH
HAVÁRIÍ
RISK ANALYSIS AND RISK ASSESSMENT FOR THE
PURPOSE OF THE MAJOR ACCIDENT PREVENTION ACT
NO. 59/2006 COLL.
Vilém Sluka1
1
Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i. [email protected]
Abstrakt
Zvyšuje se riziko úniku nebezpečných chemických látek a chemických přípravků do jejich
okolí s možnými nežádoucími dopady na stanovené příjemce. Toto nebezpečí se může
realizovat různými způsoby, např. výbuchem, požárem, toxickým působením při vstupu
toxické látky do organismu, zasažením životního prostředí, možností nežádoucích reakcí s
jinými látkami a sekundární nebezpečností nově vzniklých produktů. Některé závažné havárie
ve světě měly odezvu i v právní oblasti týkající se prevence závažných havárií, jako např.
směrnice 82/501/EHS (Seveso I) a směrnice Rady 96/82/ES (Seveso II). Směrnice Seveso II
byla implementována do českého právního řádu jako zákon o prevenci závažných havárií.
Oblast analýzy a hodnocení rizik se ukázala mnohem náročnější, než se čekalo. Pro zvýšení
úrovně prevence závažných havárií byly publikovány metodické pokyny k jednotlivým
zájmovým tématům, existují webové stránky MŽP a VÚBP pro tuto oblast, jsou prováděna
různá školení a scházejí se posuzovatelé bezpečnostní dokumentace a zástupci MŽP.
V příspěvku je uveden vývoj v této oblasti v ČR. Je uveden význam bezpečnostního
inženýrství a jeho struktura. Jsou uvedeny hlavní nedostatky v oblasti analýzy a hodnocení
rizika prezentované v bezpečnostních dokumentech a jsou uvedena některá doporučení pro
zlepšení tohoto stavu. Dále je nastíněn další vývoj v oblasti prevence závažných havárií, vliv
některých faktorů na podnikání v chemii, které ovlivňují i oblast prevence závažných havárií,
postoj k dalšímu zvyšování úrovně bezpečnostní dokumentace a možnosti doplnění
odborných znalostí v této oblasti, aby pokračovalo zkvalitňování prevence závažných havárií.
Klíčová slova: prevence závažných havárií, analýza a hodnocení rizika, bezpečnostní
dokumentace, vzdělávání
Abstract
The risk of the leakage of hazardous chemical substances and chemical compounds to the
environment bearing an unwanted impact on recipients is growing. The hazard may be
effected in different ways, e.g. by explosion, fire, toxic activity while inside the body, an
impact on the environment; then possible unwanted reactions with other substances and
secondary hazards of the newly generated products. Some world's major emergencies
reflected the legal order in the field of major hazard prevention, e.g. Directive 82/501/EEC
(Seveso I) and the Directive of the Council 96/82/EC (Seveso II). The Seveso II Directive was
3
JOSRA 04/2009
Leden 2010
implemented into the Czech legal order as the Major Hazard Prevention Act. The sections of
risk analysis and assessment proved to be more discerning than expected. Therefore,
methodology guidelines on individual special-interest topics are published, the websites of the
Ministry of Environment and the Occupational Safety Research Institute dedicated to this
particular domain are run, various schooling sessions and the meetings of the assessors of
safety documentation and representatives of the Ministry of the Environment are held in order
to boost the level of major hazard prevention. The paper deals with the development of this
field in the Czech Republic. The significance of safety engineering and its structure are paid
attention to in the article. The paper presents the main imperfections in risk analysis and
assessment encountered in safety documentation and certain improvement proposals have
been put. Future development in the field of major hazard prevention, the influence of certain
factors on doing business in chemistry which influence major hazard prevention, the attitude
towards the continuous improving in safety documentation as well as opportunities to foster
competency in this field in order to keep the qualitative improvement of major hazard
prevention going have been focused on in this paper.
Key words: major accident prevention, risk analysis, risk assessment, safety documentation,
education
Úvod
Vzhledem k neustálému zvyšování přítomnosti chemických látek v okolí člověka se také
zvyšuje riziko jejich úniku do jejich okolí s možnými nežádoucími dopady na stanové
příjemce. Počet známých chemických látek neustále stoupá. Začátkem 90. let minulého století
bylo známo více než 8 miliónů chemických látek, z nichž se používalo ročně přibližně 70 000
chemických látek. V současnosti podle údajů Chemical Abstract Service (CAS) je známo přes
35 milionů chemických látek a používá se jich přes 100 000. Nebezpečí plynoucí z vlastností
chemických látek a chemických přípravků při nežádoucích událostech se může realizovat
různými způsoby, např. výbuchem, požárem, toxickým působením při vstupu toxické látky do
organismu, zasažením životního prostředí, možností nežádoucích reakcí s jinými látkami a
sekundární nebezpečností nově vzniklých produktů. Nežádoucí události jsou podle míry
dopadu porucha, skoronehoda, nehoda, havárie, závažná havárie nebo pohroma. Řada
závažných havárií ve světě se stala „milníky“ na cestě prevence závažných havárií a snížení
jejich následků a dopadů, a některé měly přímé odezvy následně i v právní oblasti.
Nejznámnější havárie jsou např. Flixborough (1974), Mexico City (1984), Bhopal (1984),
Baia Mare (2000), Enschede (2000), Toulose (2001), Buncefield (2005).
V Evropské unii, v rámci kontroly a omezování zdrojů nebezpečných závažných havárií, byla
9.12.1996 Radou Evropské unie přijata směrnice Rady 96/82/ES (Seveso II) o kontrole
nebezpečí vzniku závažných havárií zahrnující nebezpečné látky s účinností od 3.2.1999. Tato
směrnice nahradila směrnici 82/501/EHS (Seveso I) z 24. 6.1 982 o zdrojích nebezpečí
závažných havárií a určitých průmyslových činností. Také v Československé republice, a po
rozdělení státu v České republice, byla prevenci havárií průběžně věnována pozornost, ale
přesto se stala řada závažných havárií, např. Záluží (1974), Pardubice-Semtín (1984),
Neratovice (1993), Olomouc (1996), Záluží (1996), Neratovice (2002), Ústí n/L (2002), Kolín
(2006). Požadavky směrnice SEVESO II byly implementovány do českého právního rámce.
V roce 1999 schválil Parlament České republiky zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných
havárií, s účinností od 29.1.2000. Prováděcí předpisy k zákonu č. 353/1999 Sb. byly nařízení
vlády č. 6/2000 Sb., vyhláška č. 7/2000 Sb. a vyhláška č. 8/2000 Sb. Dalšími předpisy v této
oblasti byly vyhláška č. 25/2000 Sb. a vyhláška č. 383/2000 Sb. Směrnice SEVESO II byla
změněna 16.12.2003 směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/105/ES. Právní rámec
4
JOSRA 04/2009
Leden 2010
v této oblasti v České republice byl v průběhu let aktualizován, a v roce 2006 byl vydán nový
zákon o prevenci závažných havárií se související legislativou zákon č. 59/2006 Sb., o
prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo
chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o
změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002
Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů,
ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií) - do 31. 5. 2006 platil
zákon č. 353/1999 Sb.; nařízení vlády č. 254/2006 Sb., o kontrole nebezpečných látek – do
31. 5. 2006 platilo nařízení vlády č. 452/2004 Sb., které nahrazovalo zrušenou vyhlášku
č.6/2000 Sb.; vyhláška č. 256/2006 Sb., o podrobnostech systému prevence závažných
havárií – do 31. 5. 2006 platila vyhláška č. 366/2004 Sb., která nahrazovala zrušenou
vyhlášku č. 8/2000 Sb.; vyhláška č. 255/2006 Sb., o rozsahu a způsobu zpracování hlášení o
závažné havárii a konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie – do 31. 5. 2006
platila vyhláška č. 367/2004 Sb., která nahrazovala zrušenou vyhlášku č. 7/2000 Sb.;
vyhláška č. 250/2006 Sb., kterou se stanoví rozsah a obsah bezpečnostních opatření fyzické
ochrany objektu nebo zařízení zařazených do skupiny A nebo do skupiny B – do 31. 5. 2006
platila vyhláška č. 373/2004 Sb. S předmětnou problematikou ještě souvisí vyhláška č.
103/2006 Sb., o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a
způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu - do 31. 5. 2006 platila vyhláška č. 383/2000
Sb., a vyhláška č. 200/2006 Sb., o skladování výbušnin - do 15. 5. 2006 platila vyhláška č.
99/1995 Sb. Cílem těchto právních úprav je snížit pravděpodobnost vzniku a omezit následky
závažných havárií na zdraví a životy lidí, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek
v objektech a zařízeních a v jejich okolí. Zákon o prevenci závažných havárií se týká
vybraných nebezpečných chemických látek nebo chemických přípravků, uvedené v příloze č.
1 k tomuto zákonu v části 1 tabulce I nebo splňující kritéria stanovená v příloze č. 1 k tomuto
zákonu v části 1 tabulce II a přítomných v objektu nebo zařízení jako surovina, výrobek,
vedlejší produkt, zbytek nebo meziprodukt, včetně těch látek, u kterých se dá důvodně
předpokládat, že mohou vzniknout v případě havárie. Zákon se týká provozovatelů v různých
průmyslových odvětvích. Tento zákon se nevztahuje na vojenské objekty a zařízení; na
nebezpečí spojená s ionizujícím zářením; na silniční, drážní, leteckou a vodní přepravu
vybraných nebezpečných chemických látek nebo chemických přípravků mimo objekty a
zařízení, včetně dočasného skladování, nakládky a vykládky během přepravy; na přepravu
vybraných nebezpečných chemických látek nebo chemických přípravků v potrubích, včetně
souvisejících přečerpávacích, kompresních a předávacích stanic postavených mimo objekt a
zařízení v trase potrubí; na dobývání ložisek nerostů v dolech, lomech nebo prostřednictvím
vrtů, s výjimkou povrchových objektů a zařízení chemické a termické úpravy a zušlechťování
nerostů, skladování a ukládání materiálů na odkaliště, jsou-li v souvislosti s těmito činnostmi
umístěny vybrané nebezpečné chemické látky nebo chemické přípravky; na průzkum a
dobývání nerostů na moři a na skládky odpadu. Přehled legislativy pro oblast chemických
látek [1] a pro oblast prevence závažných havárií [2] lze nalézt na webových stránkách
ministerstva životního prostředí.
Pokud se zákon o prevenci závažných havárií na provozovatele vztahuje, pak podle zákona je
zařazen do skupiny A (ekvivalentní ve směrnici Seveso II „low-tier“) nebo do skupiny B
(ekvivalentní ve směrnici Seveso II „up-tier“), a vypracovává následující dokumenty:
V případě zařazení do skupiny A vypracovává návrh bezpečnostního programu prevence
závažné havárie a plán fyzické ochrany objektu nebo zařízení, v případě zařazení do skupiny
B vypracovává návrh bezpečnostní zprávy, plán fyzické ochrany objektu nebo zařízení,
vnitřní havarijní plán a předává písemné podklady pro stanovení zóny havarijního plánování.
Způsob zpracování a struktura bezpečnostní dokumentace je dána vyhláškou č. 256/2006 Sb.
Tyto dokumenty předkládá příslušnému krajskému úřadu. Plán fyzické ochrany objektu nebo
5
JOSRA 04/2009
Leden 2010
zařízení zasílá provozovatel také Polici České republiky. Krajský úřad pak s těmito
dokumenty nakládá podle zákona. Co se týče návrhu bezpečnostního programu prevence
závažné havárie a návrhu bezpečnostní zprávy, včetně následně v dalším časovém období
aktualizací jejich schválených verzí a posouzení bezpečnostní zprávy do 5 let od jejího
schválení, krajský úřad tyto dokumenty zasílá k vyjádření Ministerstvu životního prostředí
(MŽP), dotčeným orgánům veřejné správy a dotčeným obcím též za účelem informování
veřejnosti. MŽP využívá pro účely posouzení bezpečnostní dokumentace služeb Odborného
pracoviště pro prevenci závažných havárií (OPPZH) ve Výzkumném ústavu bezpečnosti
práce (VÚBP, v.v.i.). Toto pracoviště kromě posuzování a hodnocení úplnosti a odborné
správnosti bezpečnostních dokumentů (bezpečnostního programu prevence závažné havárie a
bezpečnostní zprávy) se také podílí na odborné přípravě pracovníků státní správy pro plnění
činností vyplývajících ze zákona o prevenci závažných havárií a provádí poradenskou činnost
k aplikaci tohoto zákona.
Řada evropských zemí, která aplikovala směrnici Seveso I, v mezidobí mezi oběma
směrnicemi Seveso sbírala zkušenosti s aplikací požadavků první směrnice, které pak využila
při aplikaci požadavků směrnice Seveso II. Česká republika přistoupila k aplikaci požadavků
směrnice Seveso II bez toho „mezidobí“, ale historie, zkušenosti a výsledky v chemickém
průmyslu dávaly předpoklad poměrně rychlé adaptace na tyto právní normy, i když někteří
odborníci v této oblasti tento přílišný optimismus nesdíleli. Právě oblast analýzy a hodnocení
rizik se ukázala mnohem náročnější, což se promítlo i do vystoupení řady odborníků na
různých setkáních, kdy např. bylo konstatováno, že „většina obtíží při implementaci zákona
v podnicích má společného jmenovatele, způsob vnímání a chápání principu prevence
různými institucemi, podniky a různými úrovněmi řízení……metodická pomoc průmyslovým
podnikům neodpovídá náročnosti úlohy zejména v oblasti analýzy a hodnocení
rizik………..hlavním cílem bezpečnostní zprávy je dokladovatelné kvantitativní posouzení
rizika“ [3]. V rámci podpory snahy o zvýšení úrovně prevence závažných havárií byly
publikovány ve Věstníku Ministerstva životního prostředí revidované a nové metodické
pokyny k jednotlivým zájmovým tématům, dostupné také na webových adresách [2] a [4],
existuje webová stránka MŽP pro tuto oblast [2], a také webová stránka OPPZH v rámci
webové stránky VÚBP, v.v.i. [5], jsou prováděna různá školení pro různé cílové skupiny a
členové OPPZH vystupují na odborných seminářích a konferencích, a dvakrát ročně se
scházejí posuzovatelé bezpečnostní dokumentace a zástupci MŽP, kde se diskutuje o otázkách
prevence závažných havárií.
Analýza a hodnocení rizik – vývoj a současný stav v bezpečnostní
dokumentaci
Základem pro naplnění cílů v oblasti prevence závažných havárií je analýza a hodnocení rizik.
Musíme si položit a řešit tyto základní otázky: Co se může špatného stát? Jaké jsou následky a
dopady na stanovené příjemce a okolí provozovatele a jsou tyto dopady přijatelné? Jsou
bezpečnostní opatření přiměřená zjištěnému nebezpečí? Základní nebezpečnost dané
chemické látky je stejná bez ohledu na to, zda se vyskytuje u provozovatele zařazeného
v jedné nebo v druhé skupině podle zákona o prevenci závažných havárií. Tato látka se při
úniku nebo v jiné situaci, kdy se může uvolnit její nebezpečný potenciál, bude chovat podle
přírodních zákonů.
V oblasti prevence závažných havárií byla v České republice v devadesátých letech minulého
století řada aktivit, kterých se účastnily různé organizace. Tyto organizace měly své
odborníky na analýzu a hodnocení rizik. V rámci této činnosti docházelo k výměně názorů.
Na přípravě právního rámce prevence závažných havárií v České republice se podílela pod
6
JOSRA 04/2009
Leden 2010
vedením MŽP řada organizací. Výsledné řešení překvapilo řadu odborníků. Koncepce
hodnocení rizika se přiklonila ke kvantitativnímu hodnocení rizika podle holandského
přístupu s uvedením kritérií přijatelnosti pro individuální a společenské riziko, a to pro účely
oznámení. Určitá specifická terminologie v této oblasti a některé nejasnosti s výkladem
některých termínů vedly později k vydání výkladového terminologického slovníku [6].
Skutečnost, že pro účely státní správy (aby získala určitý přehled o riziku závažných havárií
v teritoriu) byla předložena ve vyhlášce č. 8/2000 Sb., tzv. redukovaná metodika IAEATECDOC-727, pro postup hodnocení rizik závažné havárie pro účely oznámení, byla
podrobena silné kritice. Zde došlo k určitému nepochopení účelu citované „okleštěné“
metodiky, jejíž plná verze, jak se ukázalo později, přes kritiku se stala velmi oblíbená, jako
„příručka řešící téměř vše“. Byly i názory, že by měl být uveden i přesný detailní návod
postupu analýzy a hodnocení rizika, což nelze splnit, a je to i vyjádřeno v metodickém pokynu
k analýze a hodnocení rizik [7]: „Pro zpracování analýzy a hodnocení rizik nelze poskytnout
detailní a univerzální metodický postup, neboť rozdílnost používaných technologií a činností,
různá projekční a stavební řešení, rozdílná lokalizace objektů nebo zařízení v místě, rozdílné
vlivy jiných objektů nebo zařízení v okolí a další proměnné faktory vytvářejí specifické situace
na jiných místech a v jiných podmínkách neopakovatelné. Zpracovatel analýzy a hodnocení
rizik musí využít znalosti daného objektu nebo zařízení, prováděné činnosti, legislativních
požadavků, metod a postupů bezpečnostního inženýrství, založeného na chemickém
inženýrství a dalších souvisejících vědních oborech k objektivnímu zhodnocení všech
významných aspektů, které přispívají k bezpečnosti daného objektu nebo zařízení“. Dalším
názorem z jiného úhlu pohledu je volání po zavedení závazné metody pro analýzy rizika,
popř. metod pro jednotlivé příjemce rizika [8]. Autoři navrhují použít dvě metodiky IAEA pro
základ novelizace prováděcí vyhlášky zákona o prevenci závažných havárií, včetně vytvoření
tlaku na kompetentní orgány EU, aby byly vyvinuty vhodné a spolehlivé metody analýzy a
hodnocení rizika, které by se používaly ve všech zemích Evropské unie. V tomto ohledu platí
to samé, co bylo uvedeno v kurzívě výše.
Znalost bezpečnostního inženýrství je nezbytným předpokladem pro kvalitní analýzu a
hodnocení rizika. Bezpečnostní inženýrství je multidisciplinární obor, který se neustále vyvíjí.
Požadavky na analýzu a hodnocení rizik kladou na zpracovatele analýzy a hodnocení rizika
vysoké nároky. A je otázkou, zda zpracovatel analýzy rizika má nebo může mít vše potřebné
(i metodickou pomoc), co k analýze rizika a hodnocení rizika potřebuje, a co by ještě mohl
nebo měl udělat, aby jeho práce přispěla ke splnění požadavků státní správy v oblasti
prevence závažných havárií. Více či méně propracované (a podle toho i přiměřeně drahé)
počítačové programy a sebelepší metodické postupy, či přímo uzákoněné metody analýzy
rizika mu málo pomohou v případě nedostatečné odborné erudice. Odborná obec vyjádřila
v minulých letech mnohá doporučení, jak situaci zlepšit. Jak již bylo uvedeno, MŽP vydává
metodické pokyny, které jsou určeny správním úřadům, ale mají také pomoci právnickým a
podnikajícím fyzickým osobám, a kontrolním orgánům, které provádějí inspekce podle
zákona. Metodický pokyn k analýze a hodnocení rizik má doporučující charakter a je na
provozovateli a zpracovateli bezpečnostní studie, jaké metody použije. Tuto metodu ale musí
uvést, charakterizovat a obhájit. Metodický pokyn vyžaduje, aby analýzou rizika bylo
zajištěno, že všechny zdroje rizik závažné havárie byly identifikovány a analyzovány.
Hloubka studie by tedy měla být úměrná riziku, které nakládání s nebezpečnými látkami v
příslušném objektu nebo zařízení představuje. Podle toho je třeba volit i vhodně kombinované
metody a tím zajistit odpovídající úroveň analýz. Každá metoda má své přednosti a
nedostatky. Její výběr se řídí nejen cílem hodnocení rizika a jeho předpokládaným
charakterem, ale i dostupností a adekvátností údajů. Nezbytné jsou potřebné odborné znalosti
a zdroje pro určitou metodu, jejich dostupnost, historie mimořádných událostí v studovaném
objektu nebo zařízení, a také porozumět provozované technologii / nakládání s nebezpečnými
7
JOSRA 04/2009
Leden 2010
látkami. Je třeba znát také předpoklady a omezení použití metod a sociálně-politický kontext,
v němž se analýza hodnocení rizika provádí, a také nezapomenout, že se v řadě případů jedná
o inženýrské odhady, které mají různý stupeň spolehlivosti. Metodický pokyn k analýze a
hodnocení rizik závažné havárie je strukturován do 17 kapitol tak, jak jsou uvedeny v příloze
č. 1 vyhlášky č. 256/2006 Sb. Na tento metodický pokyn navazují další metodické pokyny pro
tuto oblast: metodický pokyn k posouzení vlivu lidského činitele [9], metodický pokyn pro
stanovení zranitelnosti životního prostředí a analýzu dopadů havárií s účastí nebezpečné látky
na životní prostředí [10] a metodický pokyn pro hodnocení možnosti vzniku kumulativních a
synergických účinků závažné havárie [11]. Na základě již desetileté zkušenosti s aplikací
právního rámce na oblast prevence závažných havárií se pro provozovatele ve skupině A i B
požadují v podstatě stejné strukturální a obsahové náplně analýz a hodnocení rizika. Tento
požadavek vychází z faktu, že ve skutečnosti existují v souvislosti s dopady na okolí méně či
více rizikové objekty nebo zařízení, a hloubka analýzy a hodnocení rizika bude dána jak
nebezpečností chemických látek a nakládáním s nimi, tak především reálným ohrožením okolí
objektu nebo zařízení.
V řadě bezpečnostních dokumentů - v bezpečnostního programu prevence závažné havárie
(skupina A) a v bezpečnostní zprávě (skupina B) - existuje problém adekvátního vyjádření
skutečností provozovatele týkající se dané problematiky a dané lokality, včetně dokladování
použitých postupů. Toto bývá podtrženo předložením nekompletní dokumentace. Popisy
objektů a zařízení nejsou vždy úplné, často se vyskytují topografické nedostatky, které se
týkají čitelnosti map a plánků, a také uvádění jejich měřítka s ohledem na zmenšování
originálních předloh. Při popisu umístění nebezpečných látek nejsou vždy předloženy
dostatečné informace o jejich rozdělení, materiálových bilancích, klasifikacích a vlastnostech,
potřebných pro analýzu rizik. Vložení bezpečnostních listů nebezpečných látek do příloh
mnohdy nestačí, protože některé bezpečnostní listy neposkytují dostatek těchto informací.
Dobře provedená materiálová bilance je i předpokladem pro vyhledání a ocenění všech zdrojů
rizik. Na to navazuje požadavek dostatečných informací o prováděném nakládání
s nebezpečnými látkami, jako jsou výstižný adekvátní popis technologie, uvedení parametrů
zařízení a vytipování provozních činností a procesů spojených s rizikem vzniku závažné
havárie. Neúplné jsou mnohdy popisy životního prostředí a okolí provozovatele. Co se týče
nedostatků v postupu zpracování a rozsahu analýzy a hodnocení rizik, pak právě v této oblasti
se nejvíc projevuje erudice zpracovatelů této části dokumentace. Zde také dochází k řadě
nesrovnalostí, které pramení již na začátku z faktu, že práce na analýze a hodnocení rizik stojí
mnoho úsilí, času i peněz. Proto dochází občas k „úsporným“ opatřením, kdy se na tuto práci
pohlíží z pohledu částky, kterou je provozovatel ochoten zaplatit za tuto práci, a pak dojde
k redukci práce analytika, popř. k její záměně za nějakou „lacinější“ variantu od „pružnější“
cenové nabídky. Je zřejmé, že postupem času stále dochází i k zvýšení nároků na
bezpečnostní dokumentaci v souladu s tlakem na zvýšení bezpečnosti u provozovatelů, což se
nesetkává vždy s pochopením. Většina provozovatelů si uvědomuje, že zvyšující se náročnost
na ochranu životního prostředí v EU se promítá i do naší společnosti. Různé občanské
iniciativy sledují provozovatele ze svého úhlu pohledu, a přesvědčit je o faktu, že právě tato
předložená verze bezpečnostního dokumentu je ta pravá, klade vysoké nároky na úroveň
dokumentace, ale i na zástupce provozovatele, který při různých jednáních a prezentacích
musí být odborně na výši.
Postup analýzy a hodnocení rizika je v legislativě o prevenci závažných havárií popsán
textem, který je základem přílohy č. 1 k vyhlášce č. 256/2006 Sb. K jednotlivým krokům
analýzy a hodnocení rizika (v posloupnosti podle přílohy č. 1 vyhlášky č. 256/2006 Sb.) lze
uvést následující hodnocení, které obsahuje i některá doporučení:
8
JOSRA 04/2009
Leden 2010

V přehledu objektů nebo zařízení s uvedením druhu a množství v nich
umístěných nebezpečných látek se vyskytují chyby v označení objektů, chyby v
materiálové bilanci a někdy nejsou uvedeny některé zdroje rizik, resp. nebezpečné
látky, např. zemní plyn. Někdy je uvedeno jiné množství, než je aktuální stav, daný
např. přítomností dočasně umístěných železničních cisteren v areálu provozovatele z
ekonomických důvodů nižší ceny dodávané nebezpečné látky v určitém časovém
období.

Přehled všech nebezpečných látek v objektu nebo zařízení, jejich klasifikace a
vlastností potřebných k analýze a hodnocení rizik by měl zahrnovat všechny
vyskytující se nebezpečné látky s uvedením jejich správné klasifikace a adekvátním
výběrem vlastností potřebných k analýze rizik. Vzhledem k tomu, že někdy není
dostatek informací v příslušných bezpečnostních listech, je nutné využít i různé
databáze nebezpečných látek.

Uvedení výsledků posouzení a popisy nebezpečných chemických reakcí při
nežádoucím kontaktu chemických látek v objektu nebo zařízení nebo za
nežádoucích provozních podmínek požaduje v řadě případů využít dodatečné zdroje.
Pokud dochází za určitých situací k vzniku různorodých produktů, pak je možné zvolit
konzervativnější přístup spočívající ve výběru reprezentativní nebezpečné látky, jejíž
ocenění „pokryje“ ostatní možné případy.

Další dvě kapitoly uváděného postupu se věnují posouzení a popisům možných
situací v objektu nebo zařízení, a posouzení a popisům možných situací mimo
objekt nebo zařízení, které mají potenciál způsobit poškození lidského zdraví,
hospodářských zvířat, životního prostředí a majetku. Měly by poskytnout ucelený
pohled na množinu těchto situací, které by mohly uvolnit škodlivý potenciál zdrojů
rizik v konkrétních situacích. V řadě dokumentů se ale nachází příliš stručné popisy,
není dostatek informací o okolí areálu provozovatele, přepravě nebezpečných látek
v automobilových a železničních cisternách, apod. Poměrně časté je používání
kontrolních seznamů možných situací. V tomto případě je třeba řádného ocenění
možnosti těchto situací.

Dalším krokem analýzy rizik je kapitola identifikace a popisy zdrojů rizik závažné
havárie, relativní ocenění jejich závažnosti a výběr zdrojů rizik pro podrobnou
analýzu rizik, včetně vyznačení významných zdrojů rizik na mapě objektu nebo
zařízení. Různé zdroje rizika přispívají různou měrou k celkovému riziku. Není ani
možné z různých důvodů všechny zdroje rizika v krátkém čase podrobně analyzovat.
Proto v současné době je doporučována uznávaná metoda výběru zdrojů rizik pro
kvantitativní analýzu rizika podle metodiky uveřejněné v tzv. Purple Book [12]. Tato
metodika byla představena již v roce 2001, ale až o něco později se začala objevovat
v pracích analytiků. Při použití této metodiky je třeba výběr zdrojů rizik pro
podrobnou analýzu řádně doložit, včetně zákresu volby bodů na perimetru
provozovatele. Metodiku lze použít pro výběr zdrojů rizik s látkami toxickými,
hořlavými a výbušnými. Pro nebezpečné látky s jinými vlastnostmi se musí použít jiné
metody. Předpokladem použití je ale řádné stanovení oddělených zařízení na začátku
procesu ocenění a výběru zdrojů rizik, což je u rozsáhlých výrob velmi náročná
činnost. Chybějící zdroj rizika v analýze může představovat hrozbu do budoucna, což
se v praxi již potvrdilo. Je třeba také pamatovat na to, že existuje možnost zásahu
orgánu státní správy pro potvrzení zájmu na kvantitativní analýze určitého zdroje
rizika, který sice není nutné podle metodiky podrobit kvantitativní analýze, ale státní
správa je okolnostmi dislokace provozovatele nucena právě tento zdroj rizika
vyhodnotit z pohledu dopadu na okolní obyvatelstvo. Co se týče výběru zdrojů rizika
9
JOSRA 04/2009
Leden 2010
škodlivých životnímu prostředí, stále se používají dřívější metodiky ENVITech03 a
H&V index, popř. jiné, např. ERA od EPA, nebo je možné použít švédský index
nebezpečí pro životní prostředí (Environment-Accident-Index).

Další částí analýzy a hodnocení rizik by měl být uveden postup a výsledky
identifikace možných scénářů událostí a jejich příčin, které mohou vyústit v
závažnou havárii, a výběr reprezentativních scénářů těchto událostí, včetně
jejich popisu. Systematický přístup k vyhledávání odchylek od standardních stavů,
včetně provedení posouzení spolehlivosti lidského činitele, je nutný. Zde se velmi
osvědčuje metodika HAZOP. Vyskytly se ale případy jakéhosi „naroubování“
principu této metody na vytržené některé části analyzovaného systému, které však
nebyly Hazopem. Provozovatelé také málo využívají svoji databázi skoronehod a
nehod. Dalšími otázkami je vytvoření reprezentativních scénářů pomocí tzv.
„typizovaných“ scénářů, srovnávacích scénářů, nejhoršího scénáře a
nejpravděpodobnějšího scénáře. Existují různě vyvíjené metodiky, které mají uživateli
poskytnout určité vodítko tak, aby „nezapomněl“ na některé scénáře. Snaha použít tzv.
„předdefinované scénáře“ může vést v dané lokalitě na analyzovaném objektu nebo
zařízení k přehlédnutí důležitých skutečností pro bezpečnost provozu. Identifikace a
popis možných příčin závažné havárie představuje klíčovou otázku a musí na ně být
kladen velký důraz.

Po uvedení reprezentativních scénářů následuje uvedení postupu a výsledků
provedení odhadů následků reprezentativních scénářů závažných havárií a jejich
dopadů na zdraví a životy lidí, na hospodářská zvířata, životní prostředí a
majetek, včetně grafické prezentace nejdůležitějších výsledků odhadů. Vzhledem
k existenci široké škály různých metodik pro stanovení následků je na analytikovi, aby
zvolil adekvátní metodiky, které řeší stanovení míry úniku nebezpečné látky, jejího
chování v daném prostředí, následky a dopady tohoto chování na stanovené příjemce,
a aby tyto dopady kvantifikoval, včetně jejich grafického vyjádření v mapě. Postup by
měl být prezentován takovým způsobem, aby byl srozumitelný, a aby bylo možné
analýzu opakovat při kontrole dokumentu. Jak již bylo uvedeno, v použití metod se
odráží nejen erudice analytiků, ale i finanční situace provozovatele. Poměrně náročná
je situace při zohledňování domino efektů. V textu by se mělo objevit také určení
kritérií, která byla použita pro odhad následků a dopadů řešených scénářů. Názor, že
většinou je třeba volit konzervativní přístup k modelování, založený na předpokladu,
že z důvodu bezpečnosti je nutno při odhadech a výpočtech zvážit takové vstupní
údaje veličin, které vystihují nejméně příznivý případ, bývá často zdrojem sporu, co je
ještě „reálné“. Scénář, který začíná malým zahořením či únikem nebezpečné látky v
provoze a končí totální destrukcí chemického závodu a jeho několikakilometrového
okolí, nelze brát jako typický reprezentativní. Při zavedení odpovídajících
preventivních opatření by měla být zajištěna nejvyšší dosažitelná bezpečnost. Bariéry
bránící rozvoji některých variant scénářů by měly být řádně popsány a v analýze rizika
doloženy. Vzhledem k nejistotě (neurčitosti) dat a možnosti jejich určitého rozptylu a
zatížení náhodnými chybami, vykazují výpočty určitou míru nejistoty. Toto je nutno
brát v úvahu při řízení rizika. Obvykle se používají různé výpočetní programy. Nelze
paušálně jedny vyzdvihnout a jiné zavrhnout, ale rizikový analytik musí být s
programem dobře obeznámen. Občas se obnoví polemika, zda je či není určitý
program ještě z pohledu moderní doby použitelný nebo ne, jako např. program
ALOHA [13]. Při oceňování účinků a odhadu rizika pro životní prostředí se bere při
hodnocení bezpečnostní dokumentace určitý ohled na to, že postup je stále ve vývoji.
Existují nebo jsou dále vyvíjeny různé metody a přístupy. Jako příklad lze uvést např.
10
JOSRA 04/2009
Leden 2010
již dříve uvedené české metody ENVITech 03 a H&V index, holandský model
PROTEUS aj. V České republice se zatím většinou používá metodika H&V Index.
Jako vhodný postup se jeví použití modelu PROTEUS, který však není volně
dostupný.

Dále následuje doložení postupu a uvedení výsledků stanovení odhadu
pravděpodobností reprezentativních scénářů závažných havárií. V bezpečnostních
dokumentech často chybí nebo je uvedena nevěrohodná pravděpodobnost událostí,
popř. popis pravděpodobnosti je verbální. Provozovatel obvykle málo využívá své
vlastní údaje o četnosti jednotlivých událostí u daného objektu nebo zařízení. Je také
někdy opominuta meteorologická situace v daném místě provozovatele. Někteří
provozovatelé mají ztíženou situací tím, že postupem doby došlo k přiblížení
občanské zástavby k hranicím objektu, pokud provozovatel není přímo obklopen
téměř úplně městem. V tomto případě státní správa má obvykle vyšší požadavky na
komplexnost analýzy rizika. K odhadu pravděpodobnosti reprezentativních scénářů
závažných havárií se používají většinou generická data, doplněná event. daty z
vlastních statistik a údaji/odhady expertů. Při analýze poruchových událostí (a jejich
příčin) spojených s únikem nebezpečné látky a rozvojem této nežádoucí události
(ztráta zádrže / soudržnosti zařízení – v angličtině „loss of containment“) zahrnutím
různých mezilehlých (přechodových) událostí do různých případů konečného
výsledku této nežádoucí události se používají metody analýza stromů poruch (FTA) a
analýza stromů událostí (ETA).

Výsledky a postup posouzení vlivu (spolehlivosti a chybování) lidského činitele v
souvislosti s relevantními zdroji rizik nemohou být nahrazeny stručnými popisy jen
části požadované struktury informací, kdy nejsou určeny možné chyby, jejich příčiny a
stanoveny preventivní opatření nebo jinou náhražkou, a to odkazy na informace v
bezpečnostním programu. Tato část analýzy zůstává ve velké řadě případů v oblasti
kvalitativní analýzy rizik. Vývoj v této oblasti ale již přináší větší požadavky na
hloubku této části analýzy rizik, a proto by měli jak analytici, tak provozovatelé tuto
věc mít na paměti při aktualizaci svých bezpečnostních dokumentů. Stávající
metodický přístup pro posouzení vlivu lidského činitele se snaží zúžit požadovaný
rozsah řešení na minimální, ale ještě dostatečnou úroveň s ohledem na prevenci
závažných havárií.

Dalšími kapitolami podle doporučeného postupu, který by měl být v bezpečnostním
dokumentu dokladován, je uvedení metodik použitých při analýze rizika a uvedení
podrobných popisů použitých veřejně nepublikovaných metodik. Zde se
nevyskytují většinou nedostatky.

Požadavek uvedení výsledků stanovení míry rizika reprezentativních scénářů
závažných havárií není vždy naplněn. Hlavní nedostatky jsou chybějící vyjádření
míry rizika jako číselný údaj a grafická prezentace míry rizika. Míra rizika je číselné
vyjádření kombinace výsledku odhadu následků a odhadu pravděpodobností všech
reprezentativních scénářů závažných havárií u analyzovaných zdrojů rizika. Obvykle
se stanovuje individuální riziko a společenské (skupinové) riziko. Mohou existovat
objekty nebo zařízení, u kterých může docházet k určitým problémům se stanovením
míry rizika, např. u provozovatelů působících v oblasti výbušných látek, kteří hlavně
plnili požadavky legislativy v působnosti státní báňské správy. I zde se tato situace dá
řešit. Pro stanovení míry rizika reprezentativních scénářů závažných havárií se
nejčastěji používá společenského rizika.
11
JOSRA 04/2009
Leden 2010

V další části by mělo být uvedeny výsledky hodnocení přijatelnosti rizika vzniku
závažných havárií. Toto bylo, je i dále bude jedním z diskutovaných témat. Někdy
toto hodnocení úplně chybí, dále se vyskytují různé matice rizika, i různě odůvodněná
slovní konstatování o přijatelnosti rizika. Princip hodnocení rizika, resp. použití
směrodatných kritérií přijatelnosti, popř. kritérií dokonce právně zakotvených, je
v různých zemích různý. V České republice v současnosti tyto hodnoty nejsou
v právním rámci prevence závažných havárií zakotveny, původní vyhláška č. 8/2000
Sb. již dávno neplatí, a tato kritéria si volí provozovatel sám. Hodnoty individuálního
a společenského rizika uvedeného v této vyhlášce byly a jsou dále v řadě případů
používány. Podle současné právní úpravy prevence závažných havárií platí, že
provozovatel je povinen provést hodnocení přijatelnosti rizika vzniku závažných
havárií, a přijatelnost nebo nepřijatelnost rizika pro daný objekt nebo zařízení je dána
souhrnem výsledků provedené analýzy a hodnocení rizik a vyhodnocení dalších
místních podmínek a faktorů, zejména sociálních, ekonomických, užívání území a
dalších. V metodickém pokynu k analýze a hodnocení rizik se uvádí princip ALARP
(As Low As Reasonable Practicable), což je vyjádření filosofie snižování rizika –
riziko tak nízké, jak je rozumně (racionálně) proveditelné. Tím se míní, že náklady na
další snížení rizika nejsou očividně v disproporci k prospěchu získaného realizací
těchto opatření. V České republice pojmy jako „akceptovatelné riziko, tolerovatelné
riziko, ALARP, role orgánů státní správy při řízení rizika“ jsou chápány různě
zúčastněnými stranami. Podobný princip snižování rizika je princip ALARA (As Low
As Reasonably Achievable). V metodickém pokynu jsou uvedeny teoretické příklady
kritérií přijatelnosti pro individuální a společenské riziko převzaté z příručky [14]. V
případě, že výsledná hodnota rizika závažné havárie se jeví pro daný zdroj rizika jako
nepřijatelná, provede se podrobnější analýza, a dle potřeby se stanoví a realizují
organizační a technická opatření ke snížení tohoto rizika, prověřená opakovanou
analýzou a hodnocením rizika.

Logicky pak navazuje kapitola týkající se popisu opatření k nepřijatelným zdrojům
rizik, plán jejich realizace a systém kontroly plnění tohoto plánu. Řada
provozovatelů si stanovila svoje přechodové oblasti rizika, a i když neměla ve svém
areálu nepřijatelné zdroje rizik, stanovila si své priority v omezování rizik. Výjimky se
týkaly těch provozovatelů, kteří nevzali doporučení z analýzy a hodnocení rizik do
úvahy, popř. chyběla kontrola adekvátnosti doporučených opatření novou doplňující
analýzou rizika.

Předposlední kapitolou doporučeného postupu analýzy a hodnocení rizika je popis
systému trvalého sledování účinnosti opatření pro omezování rizik.
V bezpečnostních dokumentech často chyběl plán omezování rizik, systém a způsob
kontroly plnění plánu omezování rizik, a systém a způsob sledování účinnosti těchto
opatření. Někdy se vyskytne odkaz na text v bezpečnostním programu, kde však
příslušný text chybí. Problém dělá také nalezení indikátorů pro vyhodnocování
sledování účinnosti opatření pro omezování rizik.

Závěrečná kapitola je podání informace o provedeném posouzení přiměřenosti
bezpečnostních a ochranných opatření v souvislosti s existujícími riziky. Toto
však často chybí, resp. není vedeno v duchu požadované informace, protože bylo
jednou větou odkázáno na skutečnost, že když analýza a hodnocení rizika nenašla
nepřijatelné zdroje rizik, pak je vše automaticky v pořádku.
Na závěr této části je nutno zdůraznit, že aktualizace bezpečnostních dokumentů by měly být
prováděny tak, aby naplňovaly požadavek na aktuálnost bezpečnostního dokumentu vzhledem
12
JOSRA 04/2009
Leden 2010
k současnému stavu legislativy a dopadům nových faktů a technických znalostí o bezpečnosti
tak, aby bezpečnostní dokument byl stále „živým“ dokumentem.
Další vývoj v oblasti prevence závažných havárií
Situace kolem podnikání v chemii se neustále vyvíjí. Faktorů, které vytvářejí různé negativní
dopady, přibývá. Situace nazvaná hospodářská stagnace nebo pokles je současná realita. Řada
jevů, která již působila dříve [15], nabývá stále více na důležitosti. To ovlivňuje i
problematiku prevence závažných havárií. Lze uvést např. tyto: vztah veřejnosti k
chemickému průmyslu je rozporný; možnosti ovlivnit vývoj legislativy v Evropské unii jsou
omezeny; dodatečné požadavky na ochranu životního prostředí v okolí podniku; expanze
zástavby kolem chemických závodů; tlak na zmenšování ochranného pásma kolem podniků;
akční předávání informací o haváriích a katastrofách sdělovacími prostředky; požadavky
srovnávání domácího průmyslu s katastrofickými scénáři některých nesrovnatelných
světových havárií; nerealistické katastrofické scénáře z pohledu hodnocení nebezpečí
terorismu; hrozba přenášení chemických výrob do jiných oblastí světa s větší tolerantností
veřejnosti k chemickému průmyslu než je tomu v Evropě, a kde je navíc pracovní síla
lacinější. Samostatnou kapitolou je REACH. Dopad těchto tlaků je v různých zemích různý,
ale potenciálně likvidační přístup k chemickému průmyslu je obecně stále zřetelnější. I
z těchto důvodů je žádoucí, aby základy bezpečnostního inženýrství, jako rozhodujícího
přístupu, byly co nejvíce rozšířeny v povědomí všech zainteresovaných subjektů. V této
souvislosti je nutné zabezpečit také odpovídající úroveň systémů řízení bezpečnosti na všech
úrovních. Všichni si musí uvědomit, co je riziko a jeho složky, co je míra a přijatelnost rizika
v moderní společnosti. Většina podniků věnuje zajištění bezpečnosti systematickou péči, a
bezpečnostní dokumentace by toto měla odrážet. Úroveň prevence závažné havárie by se měla
neustále zvyšovat, jakož i úroveň vzdělávání ohledně bezpečnostního inženýrství. Řada
analytiků a společností, které se zabývají touto oblastí delší dobu, znají její hloubku a možná
úskalí, ale někteří „noví v oboru“ mohou mít problémy. V budoucnosti dojde k úpravě
směrnice Seveso II na základě požadavků nové harmonizované klasifikace a označování
chemických látek GHS.
Úroveň bezpečnostní dokumentace v České republice sice postupně, ale trvale vzrůstá. Ovšem
tento nárůst je časově i odborně nerovnoměrný. Nedostatky vyplývají hlavně z toho, že
provozovatelé při zpracování bezpečnostní dokumentace nerespektují doporučení k její
přípravě nebo aktualizaci. Řadu provozovatelů čeká revize bezpečnostních zpráv, správně
vyjádřeno „posouzení bezpečnostní zprávy“, k čemuž byl vydán metodický pokyn [16]. Také
někdy kvalifikace zpracovatelů dokumentace není vždy adekvátní náročnosti daného úkolu.
Nároky na zvyšování bezpečnosti musí být rozsahem a hloubkou rozumné a musí být zároveň
podpořena také snaha o zvyšování znalostí na všech stupních v této oblasti. Jak již bylo
uvedeno, pro analýzu a hodnocení rizik musí zpracovatel analýzy znát základy
bezpečnostního inženýrství, a také mít určitou praxi. Ale praxe se nekupuje, ta se získá prací
v oboru. A také zde musí být přítomen zájem se vzdělávat. Některé informace v tomto ohledu
však nejsou příliš povzbudivé. Vyjmenujme některé, např. o služebním zákonu: „služební
zákon byl přijat v roce 2002, dodnes neplatí … tento zákon by měl dát schopným úředníkům
jistotu, že budou hodnoceni podle výkonu … podle zákona by měli úředníci absolvovat
pravidelná hodnocení … řada schopných lidí, kteří předpoklady pro uplatnění ve státní
správě měli, úřady už opustila“ [17]. Další je o zájmu studentů o vysoké technické školy:
„mladí uchazeči o vysokoškolské studium cítí, že studium technických a přírodovědných
oborů je v současnosti zřetelně sebediskriminující technické a přírodovědné školy se potýkají
s nedostatkem uchazečů a s jejich v průměru nedostatečnou připraveností“ [18]. Současnému
školství se věnuje i přednáška [19], kde autor uvádí mimo jiné, že „hojně se debatuje …
13
JOSRA 04/2009
Leden 2010
vzdělanost trpí a upadá“. V různých výzvách osobnostech ke vzdělanosti se objevuje, že
„veřejnoprávní media neplní svůj základní úkol – nastavení úrovně kvality, nabídka
objektivních a vyvážených informací tak, aby si občan mohl utvořit svůj vlastní názor …
virtuální svět je lehce manipulovatelný a omezený obecné znalosti vydrží asi 10 let po škole,
odborné asi 5 let, počítačové jsou ještě kratší“. Nesmíme zapomenout ani na skutečnost, že
řada schopných lidí bude působit i v jiných organizacích než je státní správa a objekt nebo
zařízení provozovatele, a tlak na provozovatele bude vzrůstat. Lze to např. dokumentovat na
článku k 30. výročí havárie v Sevesu, kdy organizace Greenpeace v něm uvedla kritiku
směrnice Seveso. Uvádí, že působení řady chemikálií lze vyhodnotit až za mnoho let; že
směrnice pojednává o situaci, jaká je, a nebere do úvahy opodstatnění používání a výrobu
chemických látek s ohledem na dopady na příjemce, že jde jen o snahu zvládnout možná
rizika a havárie, procedura čistě řízení rizika; že směrnice nezahrnuje transport, speciálně
železnici, „odkladová“ nádraží, dále mezisklady, skládky odpadů; dále poukazuje na rozdíly
v implementaci směrnice, ocenění nebezpečí, scénářích, hodnocení rizika, scénáře,
bezpečnostních zónách; že směrnice nepožaduje od provozovatelů dodatečné informace o
dopadech na příjemce; poukazuje na nedostatečné ocenění vzájemné neslučitelnosti
chemikálií a volá po posunu směrnice Seveso od řízení rizika“ k „odstranění rizika“ [20].
Bezpečnostní inženýrství má teoretickou základní část a aplikovanou část. Základem
bezpečnostního inženýrství je znalost relevantních kapitol z matematiky, fyziky, obecné
chemie, chemie a technologie materiálů, fyzikální chemie, chemického a procesního
inženýrství, ekologie a toxikologie, systémů spolehlivosti, systémů řízení a dalších disciplín.
V aplikované části se pak jedná o jednotlivé aplikace, BOZP, bezpečnost průmyslu, požární
ochrana, havarijní a územní plánování, atd. z nichž každá oblast má své specifikum.
Bezpečnostní inženýrství je disciplína, která vyžaduje celoživotní vzdělávání. Provozovatel
by měl akceptovat závěry analýzy rizik a mít fungující systém řízení rizik, adekvátní
analyzovaným zdrojům rizik. Odborníci pro prevenci závažných havárií by měli být jak u
provozovatele, tak u státní správy. Veřejnost by měla být v oblasti prevence závažných
havárií adekvátně informována. Provozovatel, státní správa i veřejnost by měli vzájemně
spolupracovat s cílem rozumného snížení rizika (i svědomím, že nulové riziko neexistuje).
Co se týče státní správy, zpočátku došlo k určitému pozastavení v odborném vývoji, protože
v momentě, kdy svým způsobem byla již částečně stabilizovaná situace v prevenci závažných
havárií u státní správy, došlo k zániku okresních úřadů. Státní úředník má vysoce odpovědnou
funkci v systému prevence závažných havárií, musí znát rizika ve svém teritoriu, musí být
patřičně odborně vybaven, protože je i na něm, zda akceptuje v daném regionu deklarované
hodnocení rizika. Řeší také otázky vyplývající z vnějších havarijních plánů a dotýká se ho
vývoj v územním plánování. Měl by tedy mít určitý prostor pro vzdělávání, měl by požívat
vážnost státního úředníka. Státní správa školí své úředníky – je to oblast zvláštní odborné
způsobilosti. Bohužel oblast chemických látek a prevence závažných havárií byla sloučena do
jedné skupiny a toto školení zatím probíhá jen jednou, úředník již nemusí absolvovat nějaké
nadstavby, popř. pravidelná doplňující časová odborná školení. Co se týče aktuální
informovanosti, pak je to řešeno setkáním úředníků krajských úřadů se zástupci MŽP. Česká
inspekce životního prostředí (ČIŽP) i Státní úřad inspekce práce (SÚIP) provádí také
pravidelná školení svých inspektorů. Co se týče veřejnosti, pak snaha o vlastnictví mnoha
výrobků (všudepřítomná chemie) stoupá, ale akceptovatelnost rizika plynoucí z jejich výroby
klesá. A pokud někdo chce rozumně informovat, pak se mnohdy zjistí, že toto nikdo nečte –
ale hodně se mluví a málo poslouchá. Dochází někdy k lehké manipulovatelnosti občana
médii.
Co poradit těm, kteří chtějí a potřebují si doplnit znalosti? Kromě zde uvedených odkazů na
webové stránky, na Internetu lze v zahraničních odkazech najít řadu velmi cenných materiálů
14
JOSRA 04/2009
Leden 2010
pro tuto oblast. Vzhledem k tomu, že existují prostředky, které jsou volně dostupné, uživatel
by měl být na ně upozorněn, a mělo by mu být naznačeno, jakým nejlepším způsobem je
možné je využít, popř. mu poskytnout praktické příklady a ukázky. Jako příklad může sloužit
již citovaný program ALOHA, verze 5.4.1.2 [13], který spolu s dostupným manuálem může
řadě uživatelů pomoci řešit úlohy z analýzy rizik. VÚBP, v.v.i., připravuje informační systém
BOZP a PZH, v jehož rámci bude mj. oborový portál prevence závažných havárií. Zde bude
určitý prostor věnován odborné diskusi a zájemci se zde dozvědí aktuality z této oblasti. Dále
VÚBP, v.v.i., začal vydávat elektronický recenzovaný časopis JOSRA (Journal of
Occupational Safety Research and Applications), který má sloužit pro přenos odborných
poznatků, znalostí a informací, a také pro komunikaci mezi odborníky v České republice i
zahraničí. VÚBP, v.v.i. také pořádá vzdělávací distanční nadstavbové studium „Systém řízení
bezpečnosti a havarijní plánování“, které umožňuje získat základní znalosti o systémovém
přístupu k zajištění bezpečného objektu, zařízení nebo pracoviště/provozu, dále znalosti o
způsobech omezování rizik, zahrnujících identifikaci zdrojů rizik, jejich hodnocení a řízení,
učí využívat technické a organizační prostředky prevence nehod a havárií k zajištění
bezpečného provozu. Frekventant kurzu dostane kvalitní studijní materiály. Bohužel za
poslední dva roky se přihlásili pouze tři zájemci. Zdá se tedy, že už není potřeba něco
studovat. Ale je tomu opravdu tak? Vývoj v oblasti metodických pokynů bude pokračovat,
některé metodické pokyny budou podle zkušeností doplněny. Pokračuje vývoj v oblasti
analýz rizik – v oblasti hodnocení dopadů na životní prostředí, hodnocení spolehlivosti
lidského činitele a v aplikaci některých metod analýzy rizika. Budou doplňována školení
v zájmových oblastech prevence závažných havárií tak, aby splňovala cíle OECD, které jsou
ve třech dostupných příručkách [21, 22, 23].
Závěr
Provozovatel nemá v dnešním světě lehkou pozici, je pod tlakem z různých stran. Všichni
zúčastnění v oblasti prevence závažných havárií by měli mít dobrou vůli a spolupracovat.
Pokud tomu tak nebude, může se stát, že chemie a její aplikace bude psancem, i když bez
chemie si nelze představit dnešní svět v současné podobě. Bezpečnostní dokument je určitou
vizitkou, ale i obranou provozovatele, který nakládá s nebezpečnými látkami, spadajícími pod
zákon o prevenci závažných havárií. Zvyšování a zkvalitňování prevence závažných havárií je
přínosem pro všechny, a proto je třeba chápat tlak na zvyšování této prevence. A zvyšování
potřebné kvalifikace všech dotčených subjektů v zájmu provedení kvalitní a odpovědné práce
také, i když na toto není legislativní tlak takový jako na prevenci závažných havárií.
Literatura
[1]
Právní předpisy v oblasti chemických látek [online]. Praha : MŽP, c2008 [cit. 201001-21].
Dostupný
z WWW:
<http://www.mzp.cz/cz/pravni_predpisy_chemicke_latky>.
[2]
[Právní rámec prevence závažných havárií [online]. Praha : MŽP, c2008 [cit. 201001-21]. Dostupný z WWW: <http://www.mzp.cz/cz/pravni_ramec_havarii>.
[3]
BABINEC, F. Procesní bezpečnost v bezpečnostní zprávě a bezpečnostním
programu. In Konference CHISA 2001. Srní, 2001.
[4]
Ministerstvo životního prostředí České republiky : periodika [online]. Praha : MŽP,
[cit. 2010-01-21]. Dostupný z WWW: <http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/titletree>.
15
JOSRA 04/2009
Leden 2010
[5]
VÚBP – Odborné pracoviště pro prevenci závažných havárií (OPPZH) [online].
Praha : VÚBP, 1. 12. 2009 [cit. 2009-12-01]. Dostupný z WWW:
<http://www.vubp.cz/oppzh.php>.
[6]
Výkladový terminologický slovník některých pojmů používaných v analýze a
hodnocení rizik pro účely zákona o prevenci závažných havárií [online]. Praha :
VÚBP,
2005
[cit.
2009-12-01].
Dostupný
z
WWW:
<
http://www.vubp.cz/html_oppzh/metodiky/vykladovy_slovnik_brezen05.pdf >.
[7]
Metodický pokyn č. 4 odboru environmentálních rizik Ministerstva životního
prostředí pro postup při zpracování dokumentu „Analýza a hodnocení rizik závažné
havárie“ podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií. Věstník MŽP,
březen 2007.
[8]
MIKA, O.J.; MAŠEK, I. Nebezpečí chemického terorismu a jeho následky.
Chemické listy, 2008, č. 102, s. 255 – 261.
[9]
Metodický pokyn č. 5 odboru environmentálních rizik Ministerstva životního
prostředí k rozsahu a způsobu zpracování dokumentu „Posouzení vlivu lidského
činitele na objekt nebo zařízení v souvislosti s relevantními zdroji rizik“ podle
zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií. Věstník MŽP, březen 2007.
[10] Metodický pokyn č. 2 odboru environmentálních rizik Ministerstva životního
prostředí pro stanovení zranitelnosti životního prostředí metodou ENVITECH 03 a
analýzou dopadů havárií s účastí nebezpečné látky na životní prostředí metodou
H&V index. Věstník MŽP, březen 2003.
prostředí pro hodnocení možnosti vzniku kumulativních a synergických účinků
závažné havárie. Věstník MŽP, červen 2002
[12] CPR 18E – Guidelines for Quantitative Risk Assessment „Purple Book“[online].
The
Hague,
1999
[cit.
2009-12-02].
Dostupný
z
WWW:
<http://www.publicatiereeksgevaarlijkestoffen.nl/>.
[13] CAMEO : Downloading, Installing, and Running ALOHA [online]. EPA, last
updated on Wednesday, April 22nd, 2009 [cit. 2009-12-02]. Dostupný z WWW:
<http://www.epa.gov/OEM/content/cameo/aloha.htm>.
[14] CHRISTOU, M.D.; STRUCKL, M.; BIERMANN, T. Land Use Planning
Guidelines in the context of Article 12 of the Seveso II Directive 96/82/EC as
amended by Directive 105/2003/EC. JRC, Ispra, September 2006.
[15] HORÁK, J. Vztah veřejnosti a chemických výrobních podniků a jeho vliv na
podnikatelské prostředí v chemii. Chemické listy, 2007, č. 101, s. 293–302.
prostředí pro zpracování zprávy o posouzení bezpečnostní zprávy podle zákona č.
59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií. Věstník MŽP, září 2007.
[17] FRANTOVÁ L. Služební zákon : nekonečný příběh. Profit, 2007, č. 53, s. 34, 3637.
[18] VONDRUŠKA, M. Nezájem o vysokoškolské studium na technických a
přírodovědných oborech. Chemické listy, 2008, č. 102, s. 285-305.
[19] PIŤHA, P. Velká iluze českého školství [přednáška]. Univerzita Hradec Králové,
2008.
16
JOSRA 04/2009
Leden 2010
[20] Greenpeace. The Seveso disaster 30 years on : lessons learned for EU policy. Media
briefing, 6.7.2006.
[21] OECD Guiding Principles for Chemical Accident Prevention, Preparedness and
Response. Guidance for Industry (including Management and Labour), Public
Authorities, Communities and other Stakeholders [online]. OECD, 2003 [2009-1202]. Dostupný z WWW: <http://www.oecd.org/dataoecd/10/37/2789820.pdf>.
[22] OECD Guidance on Developing Performance Indicators for Public Authorities and
Communities/Public [online]. OECD, 2008 [2009-12-02]. Dostupný z WWW:
<http://www.oecd.org/dataoecd/7/15/41269639.pdf>.
[23] OECD Guidance on Developing Safety Performance Indicators for Industry
[online].
OECD,
2008
[2009-12-02].
Dostupný
z
WWW:
<http://www.oecd.org/dataoecd/6/57/41269710.pdf>.
17
JOSRA 04/2009
Leden 2010
1.2. HODNOCENÍ PRACOVIŠTĚ TYPU OPENSPACE U
TELEKOMUNIKAČNÍ FIRMY
EVALUATION OF WORKPLACES „OPENSPACE“ IN THE
TELECOMMUNICATION COMPANY
David Michalík1, Petr Skřehot2
1
Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i., Jeruzalémská 9, Praha 1, [email protected]
2
Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i., Jeruzalémská 9, Praha 1, skř[email protected]
Abstrakt
Tento článek se zabývá problematikou pracovišť typu open space a možnosti jejich
hodnocení. Je zde prezentováno šetření na tomto typu pracovišť v rámci telekomunikační
firmy. Byl vytvořen vzorek 73 respondentů z řad pracovníků-telefonních operátorů. K zjištění
potřebných dat byl použit soubor vlastních vytvořených metod, a to dotazník VPK, výběrový
rozhovor a dotazník pro hodnotitele. Pozitivně se jeví péče vedení o zaměstnance. Negativa se
týkají vnímané kontroly ze strany okolí, časového tlaku na plnění úkolů, velké odpovědnosti,
neodpovídajícího nastavení ovzduší a osvětlení na pracovišti, rušení telefony, mluvením
spolupracovníků, nevyhovující sedadla, absenci odpočinkových místností a výskyt
zdravotních problémů. Je celkově nutné pracovištím typu open space věnovat větší pozornost.
Klíčová slova: pracoviště typu open space, dotazník VPK, výběrový rozhovor, dotazník pro
hodnotitele
Abstract
This paper deals with workplaces „open space“ and possibility of thein evaluation. In this
case, it´s a survey that was realized at the telecommunication company. The sample had 73
workers – telephone operators. The collection of created methods (questionnaire VPK,
selective interview, questionaire for expert) was used to findings needed data. It was
discovered that the company care about workers was very good. Futher, negative aspects were
as follows: perceived check-in at the hands of another, time pressure on performance of the
tasks, great responsibility, inferior atmosphere and lighting on workplace, noise (calling,
talking co-workers), unsatisfactory seats, missing rest room, incidence the health problems.
Overall, it´s necessary to pay attention to workplaces „open space“.
Keywords: workplaces „open space“, questionnaire VPK, selective interview, questionnaire
for expert
Úvod
V různých organizacích přibývá v současnosti počet pracovišť pod anglickým označením
open space/open plan, pro které se v českém prostředí využívá ekvivalent velkoprostorové
kanceláře (VPK). Mezi veřejností, jak laickou, tak i odbornou, se najdou jednak jejich
příznivci, ale i zapřisáhlí odpůrci. Organizace dávají přednost velkoprostorovým kancelářím
z důvodů ekonomických, očekávané vyšší produktivity práce (úsporou časových ukazatelů) a
možností snadnější týmové práce. Na druhé straně mnozí zaměstnanci hodnotí převážně
18
JOSRA 04/2009
Leden 2010
pozitivně buď oddělené (samostatné) pracovní „buňky“ nebo „klasické“ kanceláře, které jsou
od sebe stavebně oddělené. V jejich postojích hrají patrně určitou roli např.: tradice, zvyklosti,
věk, ztráta soukromí a další psychologické vlivy. V preferencích na typ pracoviště hraje roli
také druh vykonávané činnosti.
Musíme konstatovat v návaznosti na dostupné zdroje, že tato problematika je bohužel
doposud nedostatečně zmapována, ať už v českém prostředí nebo v zahraničí. To se stalo také
hlavním důvodem, proč téma pracovišť typu open space bylo zpracováno řešitelským týmem
Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v.v.i. v rámci výzkumného záměru č.
MPS0002595001 pod projektem „Pracovní pohoda a spolehlivost člověka v pracovním
systému“.
Prezentovaný příspěvek vychází z materiálů a získaných dat v rámci výše uvedeného
projektu. Je zde představena na konkrétním příkladu z prostředí telekomunikační firmy
využití vytvořené sady nástrojů k hodnocení pracovišť typu open space.
Základní pohled na pracoviště typu open space
Výkon pracovní činnosti je vázán k určitému pracovišti. Co se týče administrativního typu
pracovních činností, je považován za klasický typ takového pracoviště oddělená kancelář. Zde
je umístěn v nejideálnějším případě jen jeden pracovník, resp. do počtu 3 osob pořád ještě
můžeme mluvit o běžné podobě oddělené kanceláře. Určitým protilehlým konceptem jsou
právě velkoprostorové kanceláře.
Velkoprostorové kanceláře představují v základním pohledu rozlehlejší prostor, který je
obvykle členěn mobilními samostatně stojícími panely a nižšími stěnami, na nichž jsou pak
zavěšeny stolové desky, otevřené police, případně skříňky. Uvnitř stěn jsou kanály, kterými
jsou skrytě vedeny všechny elektroinstalace či telefonní vedení, takže nenarušují estetiku
prostředí. Jinak jsou od sebe pracovníci odděleni jen nízkými příčkami, eventuálně vůbec
ničím. Ke každému pracovnímu místu přináleží vesměs zobrazovací jednotka, monitor, resp.
tedy počítač.
Počet osob zde se pohybuje obvykle mezi cca. 10 a 70 osobami. V některých případech jsou
to až stovky osob.
S těmito typy pracovních prostor se setkáváme jak v privátní sféře (banky, IT,
telekomunikační, poradenské a konzultační firmy aj.), tak i ve státním sektoru (např. Policie
ČR).
Pracoviště typu open space a jeho hlavní aspekty
Na základě dostupných podkladů a informací můžeme vymezit následující hlavní aspekty u
velkoprostorových kanceláří, a to hlavně s ohledem na klasické oddělené kanceláře [4,8]:

nižší pořizovací a provozní náklady (přepočtené na jednotku plochy či jednoho
zaměstnance),

větší variabilita a přizpůsobení se požadavkům firmy,

snadnější a efektivnější komunikace,

větší přehled a možnost kontroly,

ztráta soukromí,

vyšší hlučnost,
19
JOSRA 04/2009
Leden 2010

horší mikroklimatické a světelné podmínky (s důrazem na nemožnost individuálního
přizpůsobení a šíření virových nákaz vzduchem).
Pro zaměstnavatele, vlastníky firem, je většinou stěžejní první, čistě ekonomický, aspekt.
Firmy ocení následně možnost změn rozložení pracovních míst, zařízení apod. dle aktuálních
požadavků. Příznivě se může jevit komunikace, protože vše lze řešit na místě, šetří se tím čas
a zvyšuje tak produktivita. Na druhé straně může však docházet častěji k různým
nedorozuměním a konfliktům stejně tak jako šíření „špatné nálady“ nebo frustrace napříč
celým kolektivem. Zaměstnavatel naopak jistě přivítá přehlednost celého prostoru, kdy si
zaměstnanci v podstatě „vidí pod ruce“, resp. je umožněno nadřízenému lépe monitorovat
dění. Avšak z hlediska zaměstnanců může už jen pocit případné kontroly a dále související
značné omezení soukromého prostoru působit komplikace.
Hlučnost, mikroklimatické podmínky a osvětlení jsou respondenty špatně hodnoceny v celé
řadě studií [např. 1,2,3,7] a ukazuje se, že se tato situace ani po třiceti letech zkušeností s open
space příliš nemění. Negativní vliv pracovišť open plan na pracovníky má podobu zvýšeného
stresu, většího rizika výskytu zdravotních komplikací (např. vysoký tlak), vyšší míry
fluktuace apod. [6]. Pro zajímavost ještě uvedeme starší výzkum [5], který zkoumal reakci
zaměstnanců k práci poté, co byli přesunuti z klasické kanceláře na pracoviště typu open plan.
Výsledky ukázaly, že došlo k významnému snížení spokojenosti a vnitřní motivace u těchto
pracovníků.
Důležitou roli hrají charakteristiky daného jedince. Některým pracovníkům může vyhovovat
velkoprostorové pracoviště, protože jsou rádi mezi lidmi, motivuje je určitý tlak, soutěživost,
ale i kolegialita či pocit podpory v případě vzniku nestandardní situace nebo obtíží. Jiní lidé
jsou naopak schopni se za určitých podmínek přizpůsobit a tak i jim postupně práce v open
space přestane výrazněji vadit či dokonce začne i vyhovovat. Je však potřeba brát do úvahy
také jedince, pro které je tento typ pracovišť nepřekonatelnou překážkou, kteří preferují
samotu, klid a prostředí uzpůsobené svým potřebám a pro svou maximální pohodu. Důležitým
faktorem je úroveň schopnosti jedince zvládat zátěž, tedy jeho emocionální stabilita.
Komplexně můžeme podotknout, že existence pouze jednoho nespokojeného nebo
„problémového“ jedince může negativně ovlivnit celkovou atmosféru na daném pracovišti.
Další rovinou je zastoupení pracovníků podle pohlaví, věku, národnosti a handicapu. U
pohlaví a věku v některých pracích vystupuje preference rozmanitosti, tj. zastoupení mužů i
žen, resp. pracovníků různých věkových kategorií [3]. Co se týče věku, tak u nás zvláště starší
pracovníci, kteří doposud pracovali v klasických oddělených kancelářích, si na prostředí open
space špatně zvykají. U mladé generace do 30 let věku, zejména pak těch, kteří do open space
nastoupili coby do svého prvního zaměstnání, je tato situace zcela opačná. Otázka národnosti
souvisí s preferencí určitých hodnot a zvyků v návaznosti na nastavení podmínek a zařízení na
pracovištích. Pro tělesně postižené osoby se jeví velkoprostorové kanceláře díky své
variabilitě uspořádání pozitivně.
Ohledně charakteru práce mají velkoprostorové kanceláře největší využitelnost pro činnosti,
které jsou založeny na týmové spolupráci (např. tvorba reklam, dispečinky, práce telefonních
operátorů apod.). Dále mohou být ideální při převažující pracovní náplni zaměstnanců
v terénu, kdy tito pracovníci nevyžadují zvláštní komfort, ale pouze určité zázemí, kde mohou
krátkodobě pobývat (viz např. obchodní zástupci). Pro individuální náplň činnosti pracovníků,
jejichž práce vyžaduje kognitivní přístup a tvořivost, je však na místě upřednostnit spíše
oddělené kanceláře.
20
JOSRA 04/2009
Leden 2010
Metodologický rámec
V rámci řešení předmětného úkolu bylo provedeno šetření ve velkoprostorových kancelářích
telekomunikační firmy, která působí na českém trhu. Jednalo se tedy o ergonomické
hodnocení tohoto typu pracovišť přímo v provozní praxi. Zde na konkrétních pracovištích
open space spolu vykonává pracovní činnost obvykle 10-20 osob. Zde je potřeba doplnit, že
přístup předmětné firmy byl k celé záležitosti od počátku velmi pozitivní a byly celkově
vytvořeny ideální podmínky pro vlastní realizaci.
Cílem tohoto šetření bylo zmapovat aspekty pracovního prostředí, identifikovat případné
problémy, nedostatky, vytvořit návrhy a doporučení k optimalizaci.
Vzorek pro účely tohoto šetření tvořilo 73 respondentů z řad pracovníků uvedené firmy na
pozici telefonních operátorů. Z charakteristik vzorku pro doplnění uvádíme, že

převažovaly ženy,

nejvíce byla zastoupena věková kategorie 26-40 let,

délka praxe na stávajícím pracovišti byla nejčastěji v intervalu 1-5 let,

byla zřejmá u většiny respondentů preference stávajícího typu pracoviště oproti
klasické kanceláři pro 1 až 3 osoby.
Za účelem zjišťování potřebných dat byl vyvinut následující původní soubor metod pro
hodnocení pracovišť typu open space, kde patří dotazník VPK, výběrový rozhovor, dotazník
hodnotitele.
A) Dotazník VPK dává možnost zjistit, jak zaměstnanci hodnotí své pracoviště s ohledem na
jeho uspořádání, vybavení, vymezení pracovního místa, světelné, akustické a mikroklimatické
podmínky, vykonávanou činnost, vztahy k ostatním. Je zde dohromady 84 položek, které jsou
logicky rozděleny do 5 částí:
1. faktory psychosociální (25 položek, u kterých respondenti udávají, zda daný faktor na
pracovišti pociťují: 1-nikdy, 2-občas, 3-často, 4-neustále.)
2. faktory mikroklima (11 položek, u kterých respondenti udávají, zda daný faktor
vnímají na pracovišti: 1-nikdy, 2-občas, 3-často, 4-neustále.)
3. akustické a světlené podmínky (9 položek, u kterých respondenti udávají, zda se
s daným faktorem na pracovišti setkávají: 1-nikdy, 2-občas, 3-často, 4-neustále.)
4. vybavení a uspořádání pracovního místa (14 položek, u kterých respondenti udávají,
zda s daným aspektem jsou na pracovišti: 1-zcela spokojeni, 2-spíše spokojeni, 3-spíše
nespokojeni, 4-zcela nespokojeni.)
5. vybrané faktory pracovní pohody (25 položek, které umožňuji shrnující pohled, zda
vybrané aspekty snižují pracovní pohodu respondentů: 1-velmi výrazně, 2-dosti
značně, 3-jen nepatrně, 4-vůbec ne.)
B) Výběrový rozhovor umožňuje upřesnění a doplnění údajů z výše představeného dotazníku
VPK, a to od vybraných respondentů. Klíčem výběru je zejména umístění pracovního místa
respondenta (u okna, u dveří, u stěny, u zdi). Rozhovor vede s respondentem hodnotitel na
základě stanovených otázek, které se týkají:

specifikování pozitivních a negativních stránek daného pracoviště,

zásadních rušivých vlivů při výkonu vlastní práce,

výskytu psychických nebo zdravotních problémů s ohledem na dané pracoviště.
21
JOSRA 04/2009
Leden 2010
C) Dotazník hodnotitele je určen konkrétnímu externímu odborníkovi, který na základě
vlastního pozorování a dalších údajů (firemní podklady, vyjádření odpovědného zástupce
firmy) posoudí dané pracoviště dle stanovených kritérií, a to v návaznosti na příslušná
legislativní ustanovení, popř. ergonomická doporučení. Dává možnost upřesnit a doplnit
údaje, které byly získány na základě subjektivních výpovědí respondentů při vyplňování
dotazníku VPK, popř. při výběrovém rozhovoru. Má 41 položek s možnostmi odpovědí-ano,
ne, nelze posoudit.
Pro kompletní zadokumentování celého šetření ve velkoprostorových kancelářích se
v návaznosti na souhlas zástupce dané firmy doporučuje pořídit fotodokumentaci, a to pro
dosažení větší názornosti.
Vyhodnocení získaných dat se uskutečňuje za pomoci programu MS Excel, kde pro dotazník
VPK je vytvořeno specifické prostředí pro získání potřebných grafických výstupů.
Výsledky
Prvotně se zaměříme na získané výsledky z dotazníku VPK. V každé části jsme vybrali do
následujícího přehledu pouze položky, které jsou dle vypočtených průměrných hodnot
v krajních polohách kontinua. U všech částí dotazníku jsou škály od 1 do 4 (blíže
v předchozím oddílu bod A) k samotnému dotazníku).
Část 1 – faktory psychosociální
Tab. 1: Faktory psychosociální
První tři položky dle prezentované tabulky dosahují nejvyšší průměrné hodnoty v rámci
tohoto oddílu. Vizuální kontrolu ze strany okolí, časový tlak na plnění úkolů a velkou
odpovědnost pociťují respondenti častěji na svém pracovišti.
Na druhé straně poměrně velmi ojediněle se vyskytuje subjektivní vnímání výskytu napadání
a naschválů ze strany kolegů, resp. také nedostatečná péče vedení o zaměstnance.
22
JOSRA 04/2009
Leden 2010
Část 2 – faktory mikroklima
Tab. 2: Gaktory mikroklima
Je zřejmé, že respondenti na svém pracovišti nejčastěji vnímají kolísání teploty vzduchu
během práce a nedostatečnou výměnu vzduchu.
Nejméně často zase vnímají nepříjemné tepelné sálání, ať už od slunce nebo zařízení
v podobě počítačů, osvětlení, apod.
Část 3 – akustické a světelné podmínky
Tab. 3: Akustické a světelné podmínky
Rušení telefony, mluvením spolupracovníků, apod. je pociťováno ze strany respondentů
nejvíce. Na to navazuje evidování nedostatku přirozeného světla na pracovišti.
Naopak se na svých pracovištích respondenti spíše okrajově setkávají s nedostatečným
zastíněním proti přímému slunečnímu záření a při práci na PC s malým kontrastem mezi
znaky a pozadím u monitorů.
23
JOSRA 04/2009
Leden 2010
Část 4 – vybavení a uspořádání pracovního místa
Tab. 4: Vybavení a uspořádání pracovního místa
Jak můžeme vidět, nejmenší spokojenost ze strany respondentů je s používaným pracovním
sedadlem, které mají na svém pracovišti.
Největší spokojenost je zase s rozmístěním používaných zařízení a jejich dosažitelností
z pracovní polohy a vůbec s velikostí pracovní plochy.
Část 5 – vybrané faktory pracovní pohody
Tab. 5: Vybrané faktory pracovní pohody
Do této části dotazníku VPK jsme vybrali do položek aspekty, které mohou negativně
ovlivňovat pracovníka, resp. jeho pracovní pohodu. Je potřeba říci, že jednotlivé průměrné
hodnoty u jednotlivých položek se od sebe příliš neodlišovaly.
Nejméně negativně působí na respondenty podrážděná kůže na rukou a obličeji, kterou u sebe
evidují.
Nejvíce negativně ovlivňuje pracovní pohodu respondentů únava, vyčerpanost, resp. také
bolesti hlavy.
Pro výběrové rozhovory jsme vybrali 20 respondentů z našeho vzorku, a to s ohledem na
dosažení rovnoměrného zastoupení dle umístění pracovního místa v prostoru (u okna, dveří,
uprostřed místnosti, u stěny). Z těchto rozhovorů vyplynuly následující hlavní výstupy:

Z pozitivních stránek vyplynula velmi dobrá péče o zaměstnance ze strany vedení.

K negativním stránkám, resp. také k rušivým vlivům na pracovišti, řadili respondenti
hluk ze strany svého okolí (telefonáty, mluvení kolegů), suchý vzduch, špatná
klimatizace, nedostatečná intenzita osvětlení, menší podíl denního světla.
24
JOSRA 04/2009
Leden 2010

Negativně jsou dále hodnocena použitá pracovní sedadla (bez stavitelných područek,
nízká opěrka zad), chybějící odpočinkové místnosti.

Mezi zdravotními problémy udávají respondenti únavu, bolesti hlavy, krční páteře,
zad, pálení očí, vysušování sliznic.
Prostřednictvím dotazníku, který je určen pro hodnotitele, nebyly zjištěny závažnější
nedostatky, co se týče technických aspektů jednotlivých velkoprostorových kanceláří.
Podstatné skutečnosti můžeme shrnout do těchto bodů:

Fungující péče o zaměstnance ze strany firmy, co se týče zajištění zdravotních
prohlídek a vůbec jejich evidování zdravotního stavu.

Propracovaný systém školení BOZP v rámci firmy s využitím e-learningu.

Pracovní sedadla, která nemají stavitelné prvky (výšku sedáku, zádovou opěrku,
područky).

Je zřejmá absence odpovídajícího počtu odpočinkových místností.
Závěr
Šetření na pracovištích typu open space v rámci telekomunikační firmy, které jsme
představili, přineslo celou řadu přínosných informací. Výsledky, které jsme tedy získali na
základě použité sady vytvořených metod k hodnocení tohoto typu pracovišť, můžeme shrnout
do těchto odrážek:

Pozitivní se jeví péče vedení o zaměstnance (lékařská péče, benefity, rehabilitace, aj.)

Častěji je vnímána vizuální kontrola ze strany okolí, časový tlak na plnění úkolů, velká
odpovědnost.

Vyplynulo neodpovídající nastavení ovzduší v pracovních prostorách, co se týče
výměny vzduchu, jeho teploty.

Ze strany respondentů je častěji pociťována nedostatečná intenzita osvětlení a malý
podíl denního světla.

Respondenti také ve větší frekvenci evidují na svém pracovišti rušení telefony,
mluvením spolupracovníků.

Poměrně důležitým problémem jsou nevyhovující pracovní sedadla, která nemají
stavitelné prvky, resp. pakliže je mají, nejsou se správnou obsluhou těchto sedadel
jejich uživatelé seznámeni.

Je nutné dále zmínit absenci odpočinkových místností.

Zdravotní problémy jsou zastoupeny únavou, bolestmi hlavy, krční páteře, zad, pálení
očí, vysušování sliznic.
Je možné uvést, že prezentované výstupy, které se vztahují k negativním stránkám,
nedostatkům v zásadě korespondují s dříve realizovanými výzkumy.
Příslušná doporučení k optimalizaci pracovního systému a podpoře BOZP v rámci
představené telekomunikační firmy mají potom následující konkrétní podobu:

Opatřit pracovní sedadla, která budou mít mimo jiné stavitelné područky, dále
dostatečnou (stavitelnou) výšku opěrky zad, popř. ještě stavitelnou opěrku hlavy.
(Zejména pro charakter činnosti telefonních operátorů je to důležité!)
25
JOSRA 04/2009
Leden 2010

Vytvořit zázemí pro pracovníky v podobě odpovídajícího počtu odpočinkových
místností.

Zvážit využití zvukoizolačních příček, součástí nábytku, apod. ke strukturování
pracovních prostor open space do menších celků (viz snížení hlučnosti, pocitu vizuální
kontroly, apod.).

Zkontrolovat a upravit parametry osvětlení na pracovištích, co se týče odpovídající
úrovně jeho intenzity.

Zajistit dostatečnou a pravidelnou výměnu vzduchu na pracovišti.

Dbát na udržování odpovídající teploty v rámci pracoviště.

V rámci možností eliminovat časový tlak na plnění úkolů (viz např. rovnoměrné
rozdělování úkolů mezi pracovníky).
Prezentovaný příklad potvrzuje, že problematika pracovišť typu open space si zasluhuje
pozornost. Zvláště firmy, které tyto pracoviště mají, by měly zjišťovat stav, k čemuž může
sloužit právě představený soubor metod k hodnocení tohoto typu pracovišť. Zástupci firem,
kteří uvažují o zavedení těchto pracovišť, by měli důkladně zvážit veškeré okolnosti, popř.
přímo využít možnost konzultace s odborníky v této oblasti.
Použitá literatura
[1]
GRANDJEAN, E. Fitting the task to the Man : an ergonomic apporoach. London :
Taylor & Francis, 1980.
[2]
Hayward, B. Business : how would you improve open plan office space? Ecademy,
Connectioning business people, May 2005.
[3]
MICHALÍK, D. Osobnost policisty v kontextu sálového pracoviště a kancelářského
pracoviště. Psychologie v ekonomické praxi, 2007, roč. XLII, č. 3-4, s. 63-71. ISSN
0033-300X.
[4]
MICHALÍK, D.; SKŘEHOT, P. Proč (ne)zavádět open space. Bezpečnost a hygiena
práce, 2009, roč. 57, č. 6, s. 25-28. ISSN 0006-0453.
[5]
OLDHAM, G.R.; BRASS, D.J. Employee Reactions to an Open-Plan Office : a
Naturally Occurring Quasi-Experiment. Administrative Science Quarterly, 1979,
vol. 24, no. 2, pp. 267-284.
[6]
OOMMEN, V. G.; KNOWLES, M.; ZHAO, I. Should Health Service Managers
Embrace Open Plan Work Environments? : a review. Asia Pacific Journal of Health
Management, 2008, no. 3(2), pp. 37-43.
[7]
PEJTERSEN, J.; ALLERMANN, L.; KRISTENSEN, T. S.; POULSEN, O. M.
Indoor climate, psychosocial work environment and symptoms in open-plan offices.
Indoor air, 2006, vol. 16, issue 5, s. 392-401.
[8]
PETERKA, R. Open space : šok z otevřeného prostoru. iDnes.cz [online], 13.
července 2006 . Dostupný z WWW: <http://podnikani.idnes.cz/open-space-sok-zotevreneho-prostoru-dwj-/firmy_rady.asp?c=A060711_103615_firmy_rady_vra>.
26
JOSRA 04/2009
Leden 2010
2.
NERECENZOVANÁ ČÁST
2.1. BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI
(BOZP) A RIZIKOVÉ FAKTORY PRACOVNÍKŮ NAD 50
LET – UPLATNĚNÍ STARŠÍCH OSOB V PRACOVNÍM
PROCESU S NÁVRHY NA OPATŘENÍ NA ÚROVNI
ODVĚTVÍ A PODNIKU – 3. ČÁST
OCCUPATIONAL HEALTH AND SAFETY (OHS) AND RISK
FACTORS OF WORKERS OVER 50 YEARS OLD – THE
PARTICIPATION OF OLDER CITIZENS IN THE LABOUR
MARKET AND PROPOSALS FOR MEASURES IN THE
INDUSTRIAL AND COMMERCIAL SECTORS – PART 3
Lenka Svobodová1, Bohumila Čabanová2, Pavel Kučina3, Eva Hanáková4, Paulína
Tabery5, Bohuslav Švec6
1
2
Occupational Safety Research Institute, Prague, [email protected]
Faculty of Social Sciences of Charles University, Prague
3
Occupational Safety Research Institute, Prague
4
5
6
Public Opinion Research Centre Institute of Sociology Academy of Sciences, Prague
Abstrakt
Další článek ze série přinášející informace o výsledcích projektu “BOZP a rizikové faktory
pracovníků nad 50 let – uplatnění starších osob v pracovním procesu s návrhy na opatření na
úrovni odvětví a podniku” se tentokrát na cílovou skupinu projektu - pracovníci nad 50 let –
dívá z pohledu statistik a dat z různých informačních systémů (stěžejní téma je práce).
Klíčová slova: starší pracovníci, zaměstnanci ve věku 50+, kvalita pracovního života,
pracovní podmínky, trh práce, bezpečnost a ochrana zdraví, prevence rizik, pracovní trh,
statistiky, data, projekty, výsledky, VÚBP
Abstract
Next article about results from project Occupational health and safety and risk factors of
workers over 50 years old - the participation of older citizens in the labour market and
proposals for measures in the industrial and commercial sectors is this time looks on target
group – workers over 50 - from the general view of statistics and data from information
systems (the topis is „work“).
27
JOSRA 04/2009
Leden 2010
Keywords: elderly worker, employers over 50 years, quality of working life, working
conditions, safety and health at work, risk prevention, labour market, statistics, data, projects,
results, Occupational Safety Research Institute.
The development of the age structures of the populations of the EU and the
Czech Republic
The number of inhabitants in Europe has been continuously falling and the prognosis
indicates that this decrease will continue into the future. This decrease will show itself most
within the productive group of inhabitants (15 – 64 years of age). The trend will not continue
linearly but will increase. By 2050 the total number of inhabitants in Europe will have
decreased yearly by 1.8 million on average. However, between 2030 and 2050 it should be 3
million inhabitants per year. It should result in a decrease of about 2.64 million per year in the
productive group of inhabitants, but between 2030 and 2050 it should be up to 3.95
inhabitants per year.
Although the prognosis of the age structure of the Czech population shows a moderate
increase of inhabitants (caused mainly by immigration), it will be less favourable than in
Europe as a whole. The number of inhabitants should increase nearly linearly from 9.934
million in 2000 to 10.831 million in 2050, which is an average of 18 thousand per year,
however, the number of inhabitants in the productive age group should decrease linearly from
7.196 million in 2000 to 6.072 million in 2050, which is an average of 22.5 thousand per year.
In 2050 there will be 2.11 inhabitants of productive age to one inhabitant over 65, whereas in
2000 it was 4.88 inhabitants of productive age to one senior citizen.
In 2050 there will be 6.24 inhabitants of productive age to one inhabitant over 65, whereas in
2000 it was 1.84 inhabitants of productive age to one senior citizen.
In 2008 there is currently a ratio of 2.410 payers of social insurance and pensioners in the
Czech Republic to one old-age pensioner, and 1.808 payers to one pensioner.
Unemployment
The relatively positive unemployment rate in the 3rd quarter of 2008 was not yet encumbered
by the consequences of the economic crisis that was just beginning at that time. The data from
the end of 2008 and first two months of 2009 do not seem to be as positive; the trend of
unemployment and job vacancies has been turning.
A great number of people in the category of over-50 and changes in the structure of this group
are related to the annually extending age limit for retirement. On the other hand, the age limit
has been lowered by great numbers of people going for premature retirement resulting from
the loss of their job. The decreasing number of job applicants close to this age limit also
corresponds with the age limit needed for retirement.
Education
In regards to the level of education achieved by the unemployed, it is those of all age groups
with an incomplete secondary education – without their leaving exam (comparable to the
British GSCE) - who are most affected. Unemployment in the age group 60+ is essentially not
influenced by their level of achieved education. It stays approximately the same in respect to
any achieved level of education. However, it is still the population with just a secondary
education (with or without a leaving exam) that is slightly prevailing.
28
JOSRA 04/2009
Leden 2010
Retraining
According to the Employment Act the Employment Office is obliged to provide greater care
for over-50 job applicants. The retraining of job seekers who are given such greater care
(including job applicants over 50) is carried out in the form of courses in educational
programmes designed for such job seekers.
This greater care for the aforementioned applicants (guaranteed by law) has a positive impact
on the number of job applicants who have been placed in such retraining programmes.
Earnings
The continuously increasing level of income that comes with age in non-commercial spheres
is determined by legal regulations that modify the pay rates of employees in public services
and state administration. These regulations take the length of employment into consideration
and thus the age of the employee as well.
In the commercial sphere, on the other hand, the salary is determined by a payment
assessment in which the salary is based solely on the feasibilities and decisions made by the
employer or by contract with the employee; as the case may be. Employees in their most
productive years are preferred, meaning the 30 - 39 age group.
Shorter working hours
Shorter working hours are most often used by employees within the 30 - 44 age group. The
biggest proportion is made up of employees – namely female employees – who look after
children or care for other people. In the 45-59 age group a similarly large proportion of
shorter working hours are caused by increasing health problems that prohibit them from
working full time.
A large proportion of part-time work can be seen in the 60-and-over age group as well. The
main reason for this is the possibility for extra income (e.g. when retired and employed at the
same time). The percentage of people employed part time is significantly greatest in the over60 group when considering the proportion of people employed in individual age groups.
Atypical working hours
Older employees are minimally used during atypical working hours. Just as in other age
groups, they mostly work on Saturdays and evenings. Older employees are least used during
nights and for shift work.
29
JOSRA 04/2009
Leden 2010
2.2. PRVNÍ ROČNÍK KONFERENCE NANOCON ´09
THE FIRST YEAR OF NANOCON ´09 CONFERENCE
Marcela Rupová1
1
Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i., [email protected]
Abstrakt
Ve dnech 20. – 22. 10. 2009 se v prostorách Beskydského hotelu RELAX konal 1. ročník
konference s mezinárodní účastí NANOCON´09. Organizátory akce byli Česká společnost
pro nové materiály a technologie (ČSNMT) a společnost Tanger, spol. s.r.o. Program
konference byl tématicky rozdělen do čtyř hlavních sekcí, z nichž každá měla několik bloků.
Přednesené odborné příspěvky se týkaly tématiky charakterizace a vlastností nanomateriálů,
praktických aplikací nanotechnologií a nanomateriálů, nanobiotechnologie, nanomedicíny a
bezpečnosti při nakládání s nanomateriály. Tento článek si klade za cíl seznámit čtenáře s
průběhem zmíněné akce a s tématy příspěvků přednesených v rámci podbloku „Nanotoxicita
a bezpečnost“, v němž byl presentován i příspěvek pracovníků Výzkumného ústavu
bezpečnosti práce, v.v.i.
Klíčová slova: nanotechnologie, nanomateriály, bezpečnost, konference, NANOCON, 2009
Abstract
The first year of international conference NANOCON ´09 took place between 20th and 22nd
October in Beskydy Mountains. The main promoters were The Czech Society for New
Materials and Technologies (CSNMT) and Tanger company. The programm of conference
was dividend into 4 main sections. Contributions were focused on nanomaterials´ properties,
applications of nanotechnologies and nanomaterials, nanobiotechnology, nanomedicine and
safety in context of nanomaterials handling. This arcticle introduces this conference and
nanomaterials and nanotechnology actual questions and trends.
Keywords: nanotechnology, nanomaterials, safety, conferences, NANOCON, 2009
Během tří dnů konference NANOCON´09 bylo pro 206 účastníků ze 17 zemí světa
předneseno 92 odborných přednášek od 516 autorů. Kromě České republiky byli na
konferenci přítomni odborníci z Belgie, Egypta, Indie, Íránu, Německa, Peru, Polska,
Rakouska, Ruska, Řecka, Slovenska, Švýcarska, Turecka, USA, Velké Británie a Vietnamu a
jednalo se převážně o představitele výzkumných ústavů a univerzit.
Sérii přednášek plenární sekce, tedy i celé konference, zahájil 20.10.2009 svou prezentací
nazvanou „Výzkum, výsledky a budoucnost nanotechnologií“ přední evropský vědec,
profesor Michael Giersig z Ústavu experimentální fyziky z Freie Universität v Berlíně. Dále
následovaly příspěvky profesora Tomáše Jungwirtha z Fyzikálního ústavu AV ČR na téma
„Fyzika a aplikace spintroniky“, významného zahraničního hosta konference profesora
Basavaraje Madhusudhana z Kuvempu University v Indii na téma „Objevující se a znovuobjevující se infekční choroby: Nanobiotechnologie při monitorování chorob“, dále také
profesora Václava Boudy z Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze s názvem „Konvergence
oborů ve výuce nanotechnologií“ a doktora Michaela Solara z Ústavu technické a
experimentální fyziky ČVUT v Praze na téma „Standardizace v oblasti nanotechnologie v ČR
a EU“. Závěrem série přednášek plenární sekce zazněl příspěvek inženýrky Jiřiny Shrbené ze
30
JOSRA 04/2009
Leden 2010
společnosti Inova Pro, s.r.o. s názvem „Nanotechnologie v ČR“, pojednávající o výsledcích
mapování organizací zabývajících se v České republice výzkumem a vývojem
nanotechnologií a využíváním konkrétních aplikací. A jako poslední byla uvedena přednáška
docenta Eduarda Huliciuse z Fyzikálního ústavu AV ČR s názvem „Co doporučí Expertní
poradní skupina – Nano, Materials, Production – aby EU podporovala v letech 2010 - 2015
?“.
Ostatní odborné příspěvky konference NANOCON´09 byly tématicky rozděleny do čtyř
hlavních sekcí, z nichž každá měla několik bloků. Přednášky probíhaly paralelně ve třech
sálech a byly simultánně překládány do angličtiny (resp. do češtiny v případě zahraničních
příspěvků). Předmětem jednání první sekce byla charakterizace a vlastnosti nanomateriálů,
v jejichž podblocích byla konkrétněji nastíněna problematika nanostrukturních kovových
materiálů, nanostříbra, polymerních nanokompozitů, uhlíkatých nanomateriálů, materiálů pro
elektroniku a optiku, nanokeramických materiálů a charakterizace nanomateriálů. Ze zmíněné
sekce upoutaly značnou pozornost především prezentace týkající se nanostříbra, zejména pak
příspěvek přednesený doktorkou Věrou Toršovou ze Zdravotního ústavu v Ostravě o
významu nanotechnologií v prevenci a léčbě ranných infekcí.
V rámci druhé sekce byly prezentovány aplikace nanotechnologií a nanomateriálů, jejíž
podbloky nesly názvy: Různé aplikace a technologie, Elektrostatické zvlákňování, aplikace
polymerních nanovláken, Skladování vodíku, Dekontaminace starých ekologických zátěží,
Aplikace fotokatalytických materiálů a Mikromanipulace.
Třetí sekce konference se zaobírala problematikou nanobiotechnologie, nanomedicíny a
bezpečnosti. Zde byly přednášky tématicky rozděleny na dvě části, a to na bloky „Nano-Bio“
a „Nanotoxicita a bezpečnost“. V druhém bloku, týkajícím se nanotoxicity a bezpečnosti,
zazněly, včetně příspěvku pracovníků Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v.v.i.,
konkrétně tyto příspěvky:

Sociálně-ekonomické aspekty odpovědného výzkumu, výroby a užití nanomateriálů
(EU projekt FramingNano) – J. Kubátová, Technologické centrum AV ČR, Praha, ČR.

Respirační a kardiovaskulární problémy související s nanočásticemi – D. Nohavica,
Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR, Praha, ČR.

Aktuální otázky bezpečnosti práce s nanomateriály – M. Rupová, P. Skřehot,
Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i., Praha, ČR.

Nanotoxikologie: Nepředpokládané rizika týkající se zdraví a problémy s ochranou
životního prostředí – B. Madhusudhan, Research Center for Nanoscience and
Technology, Kuvempu University, Karnataka, Indie.

Ekotoxicita nano bulk forem oxidů kovů – T. Sovová, V. Kočí, L. Kochánková,
Vysoká škola chemicko-technologická, Praha, ČR.

Zdravotní rizika spojená s výrobou, zpracováním a využíváním nanovlákenných
materiálů v průmyslové praxi – M. Munzarová, M. Juklíčková, Elmarco, s.r.o.,
Liberec, ČR.
Přes značnou zajímavost příspěvků všech uvedených přednášejících stojí z pohledu
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) za zmínku především příspěvek doktora
Dušana Nohavici. Doktor Nohavica ve své přednášce upozornil na zdravotní rizika spojená
s expozicí uměle vyrobeným nanočásticím i nanočásticím, které vznikají jako vedlejší
produktu řady lidských činností (spalovny, automobilový průmysl, atd.) a vyskytují se nejen v
pracovním ovzduší. V přednášce byly zmíněny především respirační a kardiovaskulární
problémy, ale i rizika spojená s expozicí vnějšího oka a čichového ústrojí.
31
JOSRA 04/2009
Leden 2010
Příspěvek pracovníků Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v.v.i. pojednával o aktuálních
otázkách bezpečnosti práce s nanomateriály, konkrétně o všeobecných doporučeních
bezpečnosti nanotechnologií a prioritách plánovaného výzkumu v oblasti nanotoxikologie a
bezpečnosti nanotechnologií, jež byly diskutovány odborníky z celého světa v rámci vědecké
porady svolané do Bruselu v září tohoto roku. V sounáležitosti s uvedenými prioritami
budoucího evropského výzkumu byly v příspěvku také zrekapitulovány plánované aktivity
Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v.v.i. ve zmíněné oblasti.
Poslední z řady prezentací daného bloku byl příspěvek inženýrky Marcely Munzarové ze
společnosti Elmarco, s.r.o., pojednávající o rizicích spojených s výrobou, zpracováním a
využíváním nanovlákenných materiálů v průmyslové praxi. Autorka ve svém příspěvku
prezentovala cenná praktická data reprezentující míru možné expozice nanoaerosolům při
jednotlivých krocích výroby nanovláken a výzkum jejich toxikologických účinků. Závěrem
také doporučila vhodný typ ochrany dýchacího ústrojí pro potencionálně exponované osoby.
Poslední ze čtyř sekcí konference NANOCON´09 byla posterová, v níž bylo celkem
představeno 53 posterových prezentací. Odbornou a grafickou úroveň posterů posuzoval
programový výbor konference a autoři tří nejlepších posterů obdrželi věcné ceny. Vítězem se
stal poster „Příprava monodispersnich nikl-chelátovych nanoliposomů pro imobilizaci his-tag
proteinů“ vyhotovený kolektivem autorů z Výzkumného ústavu veterinárního lékařství v
Brně.
V sounáležitosti s odborným programem konference souzněl i její doprovodný program.
Účastníci konference měli možnost navštívit výrobce fotovoltaických článků a panelů
Solartec, který zkoumá nanokompozitní materiály pro solární články, zavítat do firmy LISS,
jež se specializuje na nanášení fyzikálních a galvanických vrstev, nebo si prohlédnout
provozy společnosti On Semiconductor Czech Republic. Další podrobné informace o
konferenci NANOCON´09 jsou k dispozici na internetových stránkách www.nanocon.cz , zde
je dostupný i úplný program a interaktivní online verze sborníku příspěvků.
Závěr
První ročník konference NANOCON´09 s mezinárodní účastí proběhl ve velmi příjemném
duchu. Vystoupila zde řada známých, ale i méně známých řečníků s velmi zajímavými
příspěvky. Účast na konferenci jistě přinesla všem přítomným mnoho nových užitečných
poznatků, kontaktů a podnětů, o čemž svědčily i jejich živé diskuse probíhající mimo
přednáškové sály, na společenském večeru a u jednotlivých posterů. Na úspěšnost akce
poukazuje i značný zájem zúčastněných na konání dalšího ročníku. Proto již dnes začíná
Česká společnost pro nové materiály a technologie ve spolupráci s Tanger s.r.o. připravovat
druhý ročník konference NANOCON´2010. Jako inspiraci do dalších let považujeme
především zařazení většího počtu příspěvků týkajících se bezpečnosti nanotechnologií a
nanotoxicity, jež představuje v současném světě nanotechnologií velmi aktuální a palčivé
téma, a proto je mu potřeba paralélně s ostatním výzkumem věnovat patřičnou pozornost.
Informační zdroje
Sborník konference NANOCON 2009 : 1. ročník konference s mezinárodní účastí. 1. vyd.
Ostrava : [s.n.], 2009 [cit. 2009-12-14]. 114 s. Dostupný z WWW:
<http://www.nanocon.cz/sbornik/index.htm>. ISBN 978-80-87294-12-3.
INOVA PRO, S.R.O. Tisková zpráva k Nanocon 2009. Nanotechnologie.cz [online], 2009
[cit. 2009-12-14]. Dostupný z WWW:
<http://nanotechnologie.cz/storage/tiskova%20zpravaNan._ohlednuti.pdf>.
32
JOSRA 04/2009
Leden 2010
2.3. NEVŠEDNÍ MÍSTA MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ NA
AMERICKÉM STŘEDOZÁPADĚ
REMARKABLE PLACES OF UNEXPECTED EVENTS IN
AMERICAN MIDWEST
Petr Skřehot1
1
Abstrakt
Článek je cestopisem, který podává zprávu o zajímavých místech navštívených v srpnu 2009
v amerických státech Nové Mexiko, Arizona, Nevada a Utah. Společným jmenovatelem
navštívených míst bylo to, že jsou spjaty s mimořádnými událostmi (přírodními i
antropogenními), které se zde v minulosti staly. Účelem tohoto putování bylo nejen tato místa
poznat, ale především dozvědět se více o procesech, které se na jejich vzniku podílely, a také
o následcích, které měly na lidi a životní prostředí. Zmíněné putování navázalo na návštěvu
univerzity v Denveru, kde se za přispění mladých českých vědců provádí výzkum v oblasti
supramolekulární chemie.
Klíčová slova: mimořádné události, následky, USA, americký Středozápad
Abstract
This article reports on the interesting places visited in August 2009 in the U.S. states - New
Mexico, Arizona, Nevada and Utah. The common sign of these places is that they are
connected with unexpected events (natural and anthropogenic) that happened in the past. The
purpose of this trip was not only to know these places, but also learn more about the processes
that are involved in their development, as well as their consequences on humans and the
environment. This trip started with visit of the University of Denver, where the research in the
field of supramolecular chemistry has been carried out with the contribution of young Czech
scientists.
Keywords: unexpected events, consequences, USA, U.S. Midwest
Ve dnech 20.8. až 28.8. 2009 jsem měl možnost zúčastnit se pracovní návštěvy na University
of Denver, kam jsem byl pozván RNDr. Miroslavem Kvasnicou, Ph.D., českým zástupcem v
mezinárodním týmu profesora Purseho na Faculty of Natural Sciences and Mathematics (viz
obrázek 1). Toto pracoviště se zabývá především syntézou tzv. cavitandů – velkých
organických molekul s dutinou uvnitř své struktury, které jsou schopné vázat určité specifické
látky. Jedním z jejich využití je například extrakce organických sloučenin z vody, což lze
s úspěchem využít při dekontaminačních pracích založených na selektivním odstraňování
konkrétních polutantů, aniž by došlo k nežádoucím reakcím s přirozenými organickými
látkami přítomnými v povrchových vodách či k sekundární kontaminaci vodního prostředí.
Navštívené laboratoře na první pohled vypadaly stejně jako ty, které známe z našich
výzkumných pracovišť (viz obrázek 2). Co však na první pohled odborníka na bezpečnost
zaujalo bylo, jak poctivě a odpovědně se zde přistupuje k bezpečnosti práce. Důkazem toho
bylo nejen rozmístění nejrůznějších bezpečnostních značek, pokynů a směrnic (vše na dobře
viditelných místech) (viz obrázek 3), ale především dodržování bezpečnostních předpisů,
příkazů a zákazů samotnými zaměstnanci (např. se mi nestalo, že bych byl svědkem toho, že
33
JOSRA 04/2009
Leden 2010
by někdo v laboratoři jedl nebo pil). Zdá se, že ačkoli jsou v USA běžné multietnické
pracovní týmy, v nichž mají jednotliví členové různé kulturní a sociální zvyky, je bezpečnost
všemi vnímána jako důležitá a nedílná součást práce, pracovních návyků a firemní kultury.
Samozřejmě nelze jednoznačně tvrdit, že tuto skutečnost můžeme nalézt na všech amerických
pracovištích, nicméně mne osobně americká zkušenost přesvědčila, že Američané mají
k zavedeným pravidlům respekt a bezvýhradně je dodržují (včetně dopravních předpisů
apod.). Ačkoli nejsem přívržencem přebírání západních zvyků jakožto všeobjímajících a
nejlepších návodů, přesto se domnívám, že z přístupu k bezpečnosti v USA, bychom si v
České republice rozhodně mohli vzít příklad.
V rámci cesty, která měla za cíl otevřít možnosti spolupráce se zahraničním partnerským
pracovištěm, byla naplánována také exkurze na místa, kde se v minulosti přihodily nejrůznější
mimořádné události. Snahou bylo načerpat poznatky, které by nám posloužily pro lepší
pochopení průběhů vybraných typů událostí (ať již přírodních, tak i antropogenních). Daná
místa byla pečlivě vybrána ať už vzhledem ke své povaze, tak i k vzdálenosti od Denveru. Z
cestopisů všichni dobře víme, že jsou Spojené státy obrovskou zemí, ale kdo si tuto
skutečnost neověří na vlastní kůži, ten nepochopí. Ačkoli jsme pečlivě zvažovali trasu našeho
putování, přesto jsme ani zdaleka netušili, kolik hodin jízdy monotónní krajinou budeme
muset strávit, než dosáhneme kýženého cíle.
První zastávkou bylo místo výbuchu první atomové bomby Trinity, které se nachází ve
vojenském prostoru White Sands Missile Range v Novém Mexiku. Bohužel přímo k
epicentru, které se nachází asi 10 kilometrů od vstupní brány vojenské základny (viz obrázek
4 a 5), není běžně vstup umožněn (pouze 2x ročně na den otevřených dveří), avšak je možné
vystoupat na některý z okolních kopců a panoramaticky si prohlédnout celou bývalou
jadernou střelnici (dnes výcvikový prostor amerických vzdušných sil), na které se uskutečnilo
ve 40. a 50. letech několik pokusných jaderných testů (viz obrázek 6). Ačkoli se jedná o
poušť, charakter krajiny tomu příliš nenasvědčuje. V rovinaté krajině, ze které se tyčí pohoří
Sierra Blanca, roste poměrně bohatá subtropická vegetace – trávy, pelyněk, juka, různé keře a
sem tam kaktus. Rozhodně se nejedná o vyprahlou krajinu bez života, avšak půda zde je
skutečně písečná a snadno zde s autem na nezpevněných "polních" silnicích zapadnete.
Jelikož jsem svým původním vzděláním jaderný chemik, samozřejmě mne zajímalo, zda
zdejší kameny, na které se před 65 lety deponoval radioaktivní spad po prvních jaderných
testech, jsou stále radioaktivní. Provedl jsem proto sběr vybraných vzorků, které byly po mém
návratu podrobeny zkoumání na gama-spektrometru v radiochemické laboratoři Fakulty
jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze. Původní předpoklad, že zbytková aktivita
137
Cs a 90Sr kamenů bude ještě dobře detekovatelná (jedná se o dobu odpovídající pouhým
dvěma poločasům rozpadu těchto radionuklidů), se však nepotvrdila. V případě, že by byla
ale aktivita ještě měřitelná, bylo by možné zpětně vypočítat aktivitu radioaktivního spadu v
době po výbuchu bomby. Místo, na kterém jsem vzorky sbíral, ale patrně nebylo zasaženo
radioaktivní stopou, která se po výbuchu bomby Trinity táhla spíše severovýchodním směrem
od epicentra, zatímco my jsme stanuli západně od epicentra.
Z Nového Mexika naše cesta mířila do Arizony, kde jsme měli v programu návštěvu kráteru
po velkém arizonském meteoritu, který se se Zemí srazil přibližně před 50 tisíci lety. Díra je
to úctyhodná – na šířku měří 1,2 kilometru a dosahuje hloubky 170 metrů. Kráter vznikl po
výbuchu, který je srovnatelný s explozí 30 megatunové vodíkové bomby. Zajímavé je, že
dokud nestojíte na jeho okraji, nemáte absolutně tušení, že kopec, který z dálky vypadá jako
stolová hora (a kterých jsou v rovině východní Arizony tucty), skrývá tento neobyčejný
geologický útvar. Jako všechno v Americe, i tato díra v zemi je báječně logisticky zvládnutým
byznysem. Kromě možnosti prohlédnout si kráter z ochozu, zde funguje také doprovodný
program v podobě naučného multimediálního studia, ve kterém se líbí hlavně dětem. Za
34
JOSRA 04/2009
Leden 2010
jednotný poplatek 30 dolarů tak můžete mít zážitek skutečně na celý život (mě osobně
naprosto uchvátila velikost samotného kráteru, která mě až vyrazila dech) (obrázek 7).
Poslední zastávka při putování za místy mimořádných událostí byla ve Flagstaffu. Ačkoli se
jedná o hlavní město Arizony, svým rázem připomíná spíše větší vesnici, z níž dýchá
atmosféra dobývání divokého západu. V severozápadní části města se tyčí poměrně mohutná
hora (jejíž jméno se mi nepodařilo zjistit), kde v roce 1894 bohatý obchodník z Bostonu a
nadšený amatérský astronom Percival Lowell postavil hvězdárnu. Observatoř byla ve své
době zcela unikátní a měla nejmodernější přístrojové vybavení. Lowellovým hlavním zájmem
byla planeta Mars, které zasvětil téměř celý svůj život. Jeho mapy zachycující kanály na
Marsu nebyly až do druhé poloviny 20. století překonány a vedly USA k velkému zájmu o
výzkum rudé planety, v němž dominují dodnes. Jak dobře víme, kanály se na Marsu ale nikdy
nepotvrdily, avšak výzkum této planety přinesl celou řadu jiných, mnohem zajímavějších
objevů. Flagstaff a jeho okolí však kromě Lowellovy observatoře skrývá ještě jedno velice
zajímavé místo. Je jím sopečná oblast Sunset Crater. Jedná se o místo plné černého sopečného
popela, lávy a také pemzy, vzniklých přibližně před 1000 lety erupcí zdejší sopky (obrázek 8).
Z geologického hlediska je to velmi mladý útvar, na kterém se ale jen velmi pomalu usazuje
vegetace a život. Skutečnou zajímavostí tohoto místa je lávové pole Lenox, které je vytvářeno
přírodní pemzou roztodivných tvarů a podob (obrázek 9). Osobně jsem v přírodě nikdy nic tak
podivného a úchvatného neviděl.
Naše cesta vedla dále do Nevady. Na hranici mezi Arizonou a Nevadou jsme měli možnost
obdivovat monumentální vodní dílo Hoover Dam, která přehrazuje tok řeky Colorado, je
vodní elektrárnou a také zásobuje vodou asi 60 km vzdálené Las Vegas. Přehrada se začala
stavět v roce 1931 z důvodů katastrofických následků povodní vznikajících při tání sněhu ve
Skalistých horách, a do roku 1949 byla největším vodním dílem na světě. Jezero, které tvoří
vodní plochu tohoto díla je nazýváno Lake Mead (přes 600 km2) a je dlouhé téměř 190 km.
Maximální hloubka dosahuje až 180 metrů. Dále jsme pak pokračovali přes Las Vegas do
Utahu, který jsme přejeli celý od západu k východu, a vrátili se tak zpět do Colorada, resp.
Denveru.
Kromě nevšedních zážitků, které si v paměti uchovám po celý život, umožnila tato cesta
získat celou řadu velice zajímavých informací a podnětů, z nichž mnohé (např. informace o
dosazích následků výbuchů jaderných zbraní a o stopách radioaktivního zamoření) byly
zakomponovány do naší nové knihy Prevence nehod a havárií, která vyšla na přelomu roku
(viz obrázek 10).
35
JOSRA 04/2009
Leden 2010
Obrázek 1: Kampus Denverské univerzity
Obrázek 2: Pohled do laboratoře environmentální chemie
36
JOSRA 04/2009
Leden 2010
Obrázek 3: Bezpečnostní značky a pokyny před vstupem do laboratoře
Obrázek 4: Vjezd do vojenského prostoru White Sands Missile Range
37
JOSRA 04/2009
Leden 2010
Obrázek 5: Upozornění na kontaminaci areálu vojenského prostoru radioaktivními látkami
Obrázek 6: Místo výbuchu atomové bomby Trinity (černá šipka)
38
JOSRA 04/2009
Leden 2010
Obrázek 7: Pohled do kráteru „Meteor Crater“ v Arizoně
Obrázek 8: Sopečná oblast okolo vulkánu Sunset, prohlubeň na obrázku byla kdysi jedním z vedlejších
sopouchů sopky, nyní zcela pokrytý erodovanou lávou v podobě hladkého obroušeného štěrku
39
JOSRA 04/2009
Leden 2010
Obrázek 9: Lávové pole Lenox tvořené kompaktní pemzou
Obrázek 10: Nová dvoudílná monografie VÚBP a T-SOFT „Prevence nehod a havárií“
40
JOSRA 04/2009
Leden 2010
2.4. VYŠLA NOVÁ KNIHA PREVENCE NEHOD A HAVÁRIÍ
NEW BOOK ABOUT ACCIDENT PREVENTION GOT OUT
Petr Skřehot1
1
Abstrakt
V závěru roku 2009 vydal Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i. ve spolupráci s firmou
T-SOFT, a.s. obsáhlou dvoudílnou monografii Prevence nehod a havárií. Kniha se zaměřuje
na problematiku nebezpečných látek a materiálů, na nebezpečné situace s nimi sousedícími a
v neposlední řadě také na prevenci následků takto vzniklých nehod.
Klíčová slova: nebezpečné látky, nebezpečné materiály, prevence nehod, prevence havárií,
následky, odborné publikace, VÚBP
Abstract
At the end of 2009 the Occupational Safety Research Institute got out in cooperation with TSOFT company comprehensive two-volume monograph The Accident Prevention. The book
focuses on the issue of hazardous substances and materials, dangerous situations, and not least
on prevention of the consequences of these accidents.
Keywords: hazardous substances, hazardous materials, accident prevention, consequences,
professional monograph, Occupational Safety Research Institute
Jelikož se nebezpečné látky dnes nevyskytují výlučně jen v chemickém průmyslu, ale díky
širokému využití také v dopravě a věcech denní potřeby, je nutné s nimi zacházet obezřetně a
dobře si uvědomovat rizika, která mohou představovat jak pro člověka samého, tak i pro
životní prostředí. Je proto zřejmé, že stále větší roli i v běžném životě hraje prevence rizik.
Snahou tohoto přístupu je rizika systematicky vyhledávat, analyzovat, přijímat opatření pro
jejich odstranění či eliminaci, popřípadě navrhovat způsoby, jak se jim bránit či jak zmírňovat
případné nežádoucí následky nastalých mimořádných událostí. S ohledem na rozmanitost
rizik, jejich zdrojů i jejich projevů se správná praxe v prevenci rizik neobejde bez širokého
spektra kvalitních a srozumitelných informací. A právě soustředit a srozumitelným způsobem
interpretovat tyto informace se snaží právě vyšlá monografie. V knize jsou shrnuty a
přehledně uspořádány nejnovější poznatky z oblasti nakládání s nebezpečnými látkami,
průmyslové bezpečnosti, prevence závažných havárií či řešení mimořádných událostí. Vedle
toho kniha předkládá také základní informace o možném ohrožení teroristickými útoky, které
se stávají stále vážnější hrozbou.
První díl obsahuje tři základní tématické okruhy:

Nebezpečné chemické látky

Radioaktivní látky

Aerosoly
V rámci nich se pak v jednotlivých kapitolách se čtenář může dozvědět například o:

Nakládání s chemickými látkami a přípravky,

Označování chemických látek a přípravků,
41
JOSRA 04/2009
Leden 2010

Nebezpečných chemických látkách, radionuklidech a aerosolech v pracovním
prostředí,

Přepravě nebezpečných látek a materiálů,

Nařízení REACH a o Globálním harmonizovaném systému (GHS),

Toxikologických vlastnostech chemických látek, radioaktivních prvků a aerosolů,

Radionuklidech a jejich praktickém využití,

Biologických účincích radioaktivních látek a ionizujícího záření,

Radiační ochraně a posouzení přijatelnosti expozice záření,

Atmosférickém aerosolu, oblacích a procesech vedoucích ke srážkám,

Aerosolech vznikajících při mimořádných událostech,

Radioaerosolech a řadě dalších.
Aby čtenáři nemuseli pro praktické využití zde uváděných informací vyhledávat ještě další
zdroje, obsahuje kniha také rozsáhlé přílohy:

Seznam povolených číselných kombinací pro Kemlerovy kódy,

Znění R- a S-vět,

Označování bezpečnostních pokynů a klasifikace jednotlivých skupin látek podle
nařízení GHS,

Návod na použití toxikologické databáze NIOSH.
Druhý díl, který rozvíjí poznatky uvedené v díle prvním, je pak koncipován do pěti hlavních
oddílů:

Havárie a nehody,

Technologická rizika a průmyslová bezpečnost,

Terorismus,

Zbraně hromadného ničení,

Prevence následků mimořádných událostí a zásady civilní ochrany.
V rámci nich je pojednáno o:

Mimořádných událostech v procesním průmyslu a energetice a způsobech hodnocení
jejich závažností,

Havarijních scénářích, které mohou nastávat při únicích nebezpečných látek,

Hodnocení účinků toxických látek, tepelné radiace, tlakové vlny a působení
nebezpečných částic,

Zásadách průmyslové bezpečnosti a prevence závažných havárií,

Analýze a hodnocení technologických rizik,

Problematice funkční bezpečnosti systémů a procesních zařízení,

Softwarových nástrojích určených pro modelování průběhů a následků mimořádných
událostí,

Vlivu lidského činitele na bezpečnost procesů a o kultuře bezpečnosti,
42
JOSRA 04/2009
Leden 2010

Managementu bezpečnosti a řízení rizik v provozní praxi,

Aktuálních hrozbách plynoucích z moderního terorismu,

Zbraních hromadného ničení,

Zásadách ochrany obyvatelstva před dopady mimořádných událostí.
Kniha je určena především pro vědecké a výzkumné pracovníky, odborníky z průmyslové
sféry, pracovníky bezpečnostního managementu a krizového řízení, příslušníky integrovaného
záchranného systému, inspektory státního odborného dozoru v oblasti požární ochrany,
bezpečnosti práce, hygieny či ochrany životního prostředí, pracovníky krajských úřadů a v
neposlední řadě pro vysokoškolské studenty studujících v oborech bezpečnostního
inženýrství, průmyslové chemie či ochrany životního prostředí.
Předkládaná monografie vznikla v rámci řešení projektu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR
č. 1H-PK2/35 „Ověření modelu šíření a účinků ohrožujících událostí – SPREAD“. Vedoucím
autorského týmu byl Petr Skřehot a kromě dalších oborníků z Výzkumného ústavu
bezpečnosti práce, v.v.i. a společnosti T-SOFT a.s., se na jejím vzniku podílela také řada
dalších uznávaných osobností z předních českých akademických pracovišť. Vydání knihy
podpořili Ministerstvo životního prostředí ČR, Ministerstvo vnitra ČR, Česká technologická
platforma bezpečnosti průmyslu a Úřad pro normalizaci, metrologii a zkušebnictví.
První vydání knihy v nákladu 400 ks bylo cíleně distribuováno spoluřešitelům projektu
SPREAD, našim partnerům, členům Rady vlády pro BOZP a vybraným složkám státní správy
a samosprávy. V závislosti na zájmu veřejnosti však plánujeme druhé opravené vydání, které
by již bylo určeno pro širší odbornou veřejnost a bylo by možné výtisky zakoupit ve VÚBP,
v.v.i. Proto uvítáme Vaše reakce (na adrese [email protected]), které toto druhé
vydání budou moci urychlit.
43
JOSRA 04/2009
Leden 2010
2.5. KONFERENCE „AKTUÁLNE OTÁZKY BEZPEČNOSTI
PRÁCE 2009“
CONFERENCE „NEW TRENDS IN SAFETY AND HEALTH
2009“
Oldřich Kolínský1, Jakub Marek2, Jiřina Ulmanová3
1
2
3
Abstrakt
V tradičním listopadovém termínu (18. – 20. 11. 2009) se konal již 22. ročník mezinárodní
odborné konference z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nesoucí název XXII.
medzinárodná konference „Aktuálne otázky bezpečnosti práce“. Letošní ročník se konal na
stejném místě jako ročník předchozí, ve Štrbském Plesu ve Vysokých Tatrách. Konference
poskytuje prostor pro odbornou diskusi odborníků na BOZP, zástupců státní správy,
výzkumných institucí, podnikové sféry o aktuálních tématech a problémech, které mohou
zvýšit efektivitu aktivit v oblasti BOZP, jako jednoho z důležitých aspektů integrovaných
systémů řízení. Letošní konference se nesla v duchu kampaně Evropské agentury pro BOZP –
Zdravé pracoviště – dobré pro tebe, dobré pro podnik. Hlavními organizátory je Evropská
agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práce (EU-OSHA), Národný inšpektorát práce
(NIP), Technická univerzita Košice a Slovenská asociácia pre BOZP a OPP.
Klíčová slova: bezpečnost a ochrana zdraví při práce, BOZP, pracovní rizika, hodnocení
rizik, výzkum, mezinárodní konference, Slovensko
Abstract
The article represents actual trends and topics which was discussed on international
conference „New trends in safety and health“. This annual conference took place in Slovakia
as usual between 18th to 20th November 2009 in Štrbské Pleso – Vysoké Tatry. It provides
professional discussion between OSH professional, public administration, special and
research institutions, sector of production, suppliers and users of safety techniques about upto-date topics and problems which could improve effectiveness of occupational performace as
one of the most important elements of integrated management systems. This year was held
under the European Agency for Safety and Health at Work campaign called the Healthy
Workplaces Campaign.
Keywords: occupational safety and health, OSH, occupational risks, risk assessment,
research, international conferences, Slovakia
18. 11. 2009
Konference byla zahájena 18. 11. v 13.00. Moderátorem úvodního bloku byl Dr.h.c. prof. Ing.
Juraj Sinay, DrSc. S úvodními proslovy následně vystoupila celá řada čelných představitelů
z oblasti BOZP na Slovensku a České republice. Konferenci otevřel Ing. Andrej Gmitter,
generální ředitel NIP, dále následovali Ho Siong Hin, ředitel divize BOZP ze Singapuru,
44
JOSRA 04/2009
Leden 2010
generální inspektor Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) Mgr. Ing. Rudolf Hahn a Ing. Karol
Habina jako zástupce inspektorů práce NIP, který se zaměřil na letošní kampaň EU-OSHA.
Úvodní sekce se měla zúčastnit i ministryně práce, sociálních věcí a rodiny SK Ing. Viera
Tomanová, Ph.D., ale kvůli pracovnímu vytížení se omluvila.
Odpolední sekce moderovala Ing. Daniel Gecelovská z NIP. Úvodní příspěvek prof. Sinaye se
zabýval kulturou bezpečnosti práce. Ta je považována za jeden z hlavních předpokladů
rozvoje moderní společnosti a zvyšování úrovně BOZP v podnicích. Po té se ke slovu opět
dostal jeden ze zahraničních hostů Ho Siong Hin, ředitel divize BOZP ze Singapuru. Ten se
ve svém příspěvku věnoval roli inspekce práce, zmínil činnost IALI (International
Association of Labour Inspection), představil akční plán pro inspekci práce do budoucnosti a
důležitost integrity inspekce práce. Dalším řečníkem byl opět zahraniční host, tentokrát
z Rakouska – Dipl.-Ing. Reinhard Körbler z organizace AUVA (Allgemeine
Unfallversicherungsanstalt). Jeho vystoupení bylo zaměřeno na oblast oprav a údržby –
základní pravidla a strategie. Zmínil nejčastější příčiny pracovních úrazů v této oblasti (pády
osob, ostré a špičaté předměty, vozidla a další dopravní prostředky). Smrtelná pracovní
úrazovost se pohybuje kolem 20% (příčiny: pády, popáleniny a otravy, běžící stroje, padající
předměty). V druhé části prezentace se zaměřil na vlastní strategie pro opravy a údržbu, které
jsou rozděleny do tří oblastí – technické, organizační a personální. Specifickými ohroženími v
této oblasti je časový tlak, chybějící předpisy, práce na strojích v chodu, nedostatečná
organizační a technická příprava, neznámé prostředí a improvizace. Posledním z anglicky
mluvících přednášejících v tomto bloku byl Robert W. Kennedy z U. S. Steel Košice, s.r.o.,
který představil příklady správné praxe a účinná řešení BOZP v tomto podniku. Důležitou roli
zde hraje schopnost zainteresovat zaměstnance do otázek souvisejících s BOZP. Mezi
nejdůležitější nástroje patří školení (např. seznámení s tzv. kardinálními pravidly, šetření
úrazů, vedení bezpečnostních mítinků, vedení bezpečnostních rozhovorů), dále efektivní
bezpečnostní mítinky, audity a přeškolení z vedení bezpečnostních rozhovorů, pořádek a
čistota na pracovišti, bezpečnostní průzkumy, správná praxe (např. couvací kamery na
dopravních prostředcích, bezdotyková manipulace se stroji). Tato opatření a nástroje
pomáhají U. S. Steel ke dlouhodobému snižování pracovní úrazovosti a jsou důležitým
nástrojem prevence. Závěrečnou odbornou přednáškou bylo vystoupení Ing. Hany Pačaiové,
Ph.D., z Technické univerzity v Košicích (TU Košice), která auditorium seznámila
s mezinárodním projektem iNTeg-Risk. Ten je zaměřen na způsoby a metody hodnocení
rizik, stanovení měřitelných ukazatelů (kvantitativní parametry), a konkrétně se jedná o
identifikaci rizik v 17 průmyslových oblastech. Projektu se účastní 69 partnerů a 16
subdodavatelů a doba trvání je od roku 2008 do roku 2013. V rámci projektu byla
identifikována také nově vznikající rizika, kam lze zařadit psychosociální rizika, rizika
z nových technologií (biotechnologie, nanotechnologie, apod.), dlouhotrvající rizika nebo tzv.
„neviditelná rizika“ (rizika, o kterých se ví, ale dosud nebylo možno je řešit).
V závěru prvního dne konference proběhlo předání certifikátu Bezpečný podnik, který si
převzali zástupci jediné společnosti – Whirpool Slovakia, s.r.o. Zástupci firmy pak vystoupili
s krátkou prezentací.
19. 11. 2009
Ranní část druhého dne moderovala ing. Jarmila Štieberová z Národního inšpektorátu práce.
Prvním řečníkem byl zástupce oblastního inspektorátu práce pro Středočeský kraj Ing.
Jaromír Elbel. Jeho vystoupení bylo na téma dosažení pokroku při snižování četnosti
pracovních úrazů a nemocí z povolání podle Strategie EU na léta 2007 až 2012. Ing Elbel
podal informace o zasedání výboru hlavních inspektorů práce (SLIC), které se konalo ve
45
JOSRA 04/2009
Leden 2010
dnech 28. – 29. 5. 2009 v Praze. Informoval o tom, že každý členský stát EU má ve výboru
jednoho zástupce, dále podal informaci o tom, že španělská inspekce práce připravuje
virtuální pracovní týmy pro účely dálkové inspekce, důležité z pohledu svobody pohybu
pracovníků v rámci EU. Dále byla představena činnost SLIC a jeho hlavní úkoly. V příštím
roce proběhne hodnocení činnosti SLIC v jednotlivých členských státech EU. Představil
činnost pracovní skupiny SLIC (členové: Česká republika, Itálie, Řecko a Rakousko), jejímž
úkolem je posouzení dosažené úrovně v naplňování strategie EU pro oblast BOZP.
Druhou přednášející dopoledního bloku byla ing. Dana Gecelovská z NIP, která přednesla
příspěvek na téma nově vznikajících rizik vyplývajících z chemikálii při práci. Ing.
Gecelovská ve svém příspěvku informovala o expertních studiích zaměřených na identifikaci
nových a nově vznikajících rizik z chemikálií, které byly vytvořeny na základě podnětu
Evropské agentury pro BOZP. Studie se věnují hledání možných opatření poškození zdraví,
které tato rizika přinášejí. Jak ing. Gecelovská informovala, mezi nejzávažnější nová
chemická rizika podle studie patří částice (nebezpečí aplikace chemikálií ve formě prášku či
aerosolu, nanočástice, atd.). Aplikace pomocí nanotechnologií se vyskytují zejména
v oblastech jako je ICT, energetika apod. Mezi další nová chemická rizika patří výfukové
plyny, umělá minerální vlákna a epoxidové živice. Ing. Gecelovská uvedla odvětví, ve
kterých se tato nová chemická rizika nejvíce vyskytují; jedná se o odpadové hospodářství
(problematika likvidace odpadů ve stavebnictví) a stavebnictví. Na závěr svého příspěvku
uvedla, že zmíněné studie (brožury) jsou k dispozici v elektronické formě na webových
stránkách Evropské agentury pro BOZP.
Jako další přednášející vystoupil ing. Karel Klouda, CSc., M.B.A. ze Státního úřadu pro
jadernou bezpečnost (SÚJB) s příspěvkem na téma možného rizika výskytu uhlíkatých
nanočástic v pevných produktech hoření. Přednáška se týkala taktéž nanosloučenin a
životního prostředí. V úvodu příspěvku se zabýval problematikou definice nanočástic. Mimo
jiné uvedl, že nanočástice jsou tuhé látky, u kterých je alespoň jeden rozměr menší než 100
nm. Nanočástice bývají izometrické, mohou mít tvar vlásečnice a jemného filtru. Nanočástice
vznikají při požárech, erupcích sopek a spalováním fosilních paliv. Ing. Klouda dále uvedl, že
v poslední době vznikají nanočástice cíleně také v laboratorních podmínkách a ve výrobě.
V další části příspěvku se ing. Klouda věnoval fullerenům. Fullereny jsou obří molekuly
složené z více než dvaceti atomů uhlíku. Fullereny se v přírodě vyskytují např. v sazích
hořícího dřeva, v automobilových zplodinách apod. Ing. Klouda představil základní chemické
vlastnosti fullerenu s označením C60, dále se také zabýval toxikologií této molekuly. Následně
se ing. Klouda zmínil o nanosloučeninách a životním prostředí a na závěr svého příspěvku
uvedl schéma možných rizik a opatření a doporučení v oblasti rizik při produkci nanočástic.
Posledním vystupujícím v ranním bloku přednášek byl zástupce Výzkumného ústavu
bezpečnosti práce, v.v.i., ing. Jakub Marek, který plénu přednesl příspěvek na téma příčin
pracovních úrazů ve stavebnictví v České republice. Na úvod příspěvku uvedl, že největší
podíl smrtelních pracovních úrazů v České republice pro rok 2008 spadá do odvětví
stavebnictví. Dále uvedl, že nejvíce pracovních úrazů vzniklo při manipulaci s materiálem,
břemeny a předměty a pády. Co se týče smrtelných pracovních úrazů, nejčastější příčinou této
události byly pády osob, dopravní nehody a pády břemen. Ing. Marek seznámil posluchače
také s provedeným šetřením na staveništích, ze kterého také vyplynulo, že k základním
příčinám vzniku pracovního úrazu na pracovišti patří: nevyhovující fyzické proporce
zaměstnance, nadměrná pracovní zátěž, nevyhovující zdravotní stav, nedostatečná kvalifikace
pro danou pracovní činnost, neposkytnutí příslušných OOPP apod. Též představil celou řadu
příkladů špatné i správné praxe na staveništi, které načerpal při vizuálních prohlídkách daných
stavenišť. Každá takováto správná i špatná praxe byla prezentována ve formě fotografií a
46
JOSRA 04/2009
Leden 2010
autorovým komentářem. Na závěr svého příspěvku se ing. Marek zabýval funkcí koordinátora
BOZP na staveništi.
Obrázek 1: Ing. Jakub Marek při prezentaci tématu „Příčiny pracovních úrazů ve stavebnictví v České
republice“
Dopolední část, která byla moderována ing. Hanou Pačaiovou, Ph.D. z Technické univerzity
v Košicích, zahájil svým příspěvkem ing. Ján Donič ze slovenské společnosti BOZPO, s.r.o.,
na téma preventivní a ochranné služby v SR. Představil způsob zabezpečování preventivních a
ochranných služeb, zkušenosti a způsob výkonu služeb u zaměstnavatele. Ing. Donič se ve
svém vystoupení dále zabýval zákonem NR SR č. 124/2006 Z.z., který se zabývá právě
preventivními a ochrannými službami. Ing. Donič na závěr dodal, že tento zákon
plnohodnotně umožňuje výkon outsourcingu v oblasti poradenství, výkonu, výchovy a
vzdělávání v oblasti BOZP.
Dalším vystupujícím v dopolední sekci byl Paul I. Bouzakis, zástupce řecké TUC (Technical
University of Crete). Ve svém příspěvku se zabýval programům školení BOZP v Řecku.
Odpolední část byla rozdělena tematicky na dvě sekce – sekce A a sekce B.
Sekce A
Moderování sekce A se ujal ing. Ivan Majer, Ph.D. Jako první byl před posluchače uveden Jan
Pleskanka, zástupce Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v.v.i., který přednesl příspěvek
Role integrace dat v oblasti BOZP. Již podle názvu je zřejmé, že se jednalo o problematiku
využití ICT v oblasti BOZP. Přednášející ve svém příspěvku prezentoval současné principy
vyhledávání informací. Zabýval se problematikou složitého vyhledávání v záplavě informací,
které současná doba a rozmach moderních informačních technologií přináší. Dále představil
problematiku integrace dat, která se může stát možným řešení zefektivnění orientace se
v záplavě informací. Uvedl, že integrované řešení v sobě může uchovávat celou řadu dat (jako
jsou dokumenty, binární data, obrázky apod.). Integrované prostředí umožní vytvoření
odpovídajícího přístupu a nástrojů pro práci s daty pro každou skupinu uživatelů s různým
stupněm odbornosti. Jako nutný základ pro úspěšnou integraci dat je nutné vyvinout potřebné
mechanismy a struktury určené pro uložení technické části popisu dat a obsahově popisné
části. Tyto skupiny je nutné vzájemně propojit do celkového kontextu BOZP. Jan Pleskanka
uvedl, že proces propojování se nazývá mapováním dat. Z toho vyplývá, že základem
integračního prostředí je modul mapování datových zdrojů. V příspěvku bylo dále zmíněno
47
JOSRA 04/2009
Leden 2010
také využití klasifikačních stromů jako prostředí zprostředkovávající uživatelům přístup
k hledaným informacím. Na závěr svého příspěvku uvedl autor dva způsoby zapojení
datových zdrojů do integračního prostředí. Prvním z nich je tzv. pasivní zdroj, tzn. tento zdroj
existuje izolovaně od integrujícího prostředí a data jsou tudíž „kopírována“ do centrálního
úložiště. Druhým způsobem je tzv. aktivní zdroj, tzn. do cílového úložiště se přeposílají pouze
metainformace o datovém zdroji.
Druhým vystupujícím byl ing. Oldřich Kolínský, také zástupce Výzkumného ústavu
bezpečnosti práce, v.v.i., který si společně s kolegyní mgr. Jiřinou Ulmanovou připravil
příspěvek s názvem Informační podpora c oblasti BOZP pomocí moderních informačních
technologií. V úvodu zmínil historický vývoj a současný stav sítě Internet, ve stručnosti
představil technologie připojení do sítě Internet a dále roli Internetu v současné společnosti.
Uvedl nejen kladné stránky Internetu (např. bezedný zdroj informací, prostředí pro snadnou
komunikaci, demokratické principy publikování apod.), ale také stránky záporné (nesnadná
orientace v obrovském množství informací, cyber zločin apod.). V další části příspěvku
představil oborový portál BOZPinfo.cz. Zabýval se historickým vývojem portálu, představil
jednotlivé rubriky a nabízené služby. Dále představil podpůrné a doplňkové informační
systémy, které jsou dostupné prostřednictvím portálu. Dalším klíčovým bodem prezentace
bylo představení elektronického recenzovaného periodika Časopis výzkumu a aplikací
v profesionální bezpečnosti (JOSRA). V této části prezentoval jednotlivé charakteristiky a
zaměření časopisu. V další části přednášky stručně představil posluchačům projekt
čtyřjazyčného terminologického slovníku Encyklopedie BOZP. Vysvětlil základní koncept a
aspekty projektu a představil obsahovou náplň encyklopedie. Dále představil Integrovaný
informační systém BOZP a PZH, jako základní platformu určenou pro posuzování
bezpečnostní dokumentace. Uvedl, že tento systém slouží jako tzv. CMS systém, který je
určen pro evidenci, oběh a správu bezpečnostní dokumentace. V závěrečné části představil
koncept a vize fenoménu Web 2.0 a v souvislosti s ním referoval o vývoji integrovaného
znalostního systému BOZP a PZH. Tento nově vyvíjený systém by měl sloužit jako nástroj
pro tvorbu, sdílení a publikaci znalostí o BOZP mezi široké spektrum cílových skupin.
Obrázek 2: Ing. Oldřich Kolínský vystoupil s tématem „Informační podpora v oblasti BOZP pomocí
moderních informačních technologií“
Třetím vystupujícím v rámci sekce A byl ing. Marek Rolinec ze společnosti BOZPO, s.r.o.,
který ve svém příspěvku nastínil problematiku koordinace bezpečnosti na staveništích v ČR a
SR. V úvodu příspěvku představil platnou legislativu v oblasti koordinace BOZP na
48
JOSRA 04/2009
Leden 2010
staveništích v ČR a SR. Dále se podělil o praktické zkušenosti s koordinací BOZP na
staveništích, s nejčastějšími nedostatky a věnoval se také plánu BOZP.
Závěrečným řečníkem v této sekci byl ing. Teodor Hatina z Inštitutu pre výskum práce a
rodiny. Jako představitel výzkumné sféry v oblasti BOZP se věnoval zvýšení efektivnosti
výzkumu v této oblasti a programovým opatřením Koncepce BOZP ve Slovenské republice
na roky 2008–2012. Zmínil hlavní prioritní oblasti v oblasti výzkumu a vývoje, informoval o
připravovaném systému koordinace výzkumných a vývojových aktivit a představil způsob,
jak budou výsledky VaV implementovány do společensko-ekonomické praxe.
Sekce B
Sekce B probíhala v časovém rozmezí od 13:30 do 18:00 hod. V tomto bloku bylo
odpřednášeno celkem 9 příspěvků, z nichž k nejzajímavějším patřily prezentace pana Ing.
Demčáka, Ph.D. z U. S. Steel Košice, s.r.o., a RNDr. Mgr. Petra Skřehota z Výzkumného
ústavu bezpečnosti práce, v.v.i. Ing. Demčák hovořil komplexně o zajišťování BOZP jako o
nástroji vedoucímu k úspěšnému řízení podniku. Ve své prezentaci nastínil aktuální úroveň
BOZP ve společnosti U. S. Steel Košice. Přednášející, na základě svých zkušeností z praxe,
potvrdil skutečnost, že lidský činitel je hlavní příčinou vzniku pracovních úrazů. Toto tvrzení
doložil statistickými údaji společnosti, ze kterých vyplývalo, že 80 % všech nežádoucích
událostí je způsobeno nebezpečným jednáním člověka. Následně nastínil opatření, která byla
společností přijata a vedla k výraznému poklesu pracovních úrazů, a v tomto ohledu
zdůraznil, že navrhovaným opatřením je nutné věnovat maximální pozornost. V průběhu své
prezentace přednášející hovořil i o problémech, se kterými se společnost potýká v rámci
BOZP, čímž jeho prezentace nabyla na značném významu, neboť nebylo poukazováno pouze
na kladné stránky BOZP v podniku, jak tomu u většiny prezentací tohoto druhu bývá.
RNDr. Skřehot z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v.v.i., prezentoval výsledky projektu
SPREAD, řešeného v letech 2005–2009, jehož účelem bylo stanovení množství spadu
nebezpečných částic vzniklých následkem výbuchu. Ve své prezentaci hovořil o průběhu
projektu, jehož stěžejní částí pak byly terénní testy a jejich následné vyhodnocování. Terénní
testy se s ohledem na bezpečnost prováděly na travnaté ploše malého letiště. Jejich účelem
byla simulace exploze a následné měření spadu částic aerosolu. Pro explozi bylo použito cca 2
kg trhaviny a cca 30 kg jemně mletého křemene. Explozí došlo k šíření částic aerosolu do
okolního prostředí. Ty byly následně měřeny speciální měřící technikou a pasivními
detektory, které tvořily frisbee talíře. Z výsledků vyplynulo, že největší koncentrace spadu se
nacházela v okolí epicentra, avšak významné procento částic (7 % až 14 % původní hmotnosti
látky) bylo zachyceno až do vzdálenosti 60 m od epicentra exploze. Tato informace může být
využita například při prognózách dosahu nebezpečných látek.
49
JOSRA 04/2009
Leden 2010
Obrázek 3: RNDr. Mgr. Petr Skřehot při prezentaci tématu „Experimentální stanovení množství spadu
nebezpečných částic vzniklých následkem výbuchu“
Ve druhé části své přednášky hovořil RNDr. Skřehot o rizicích spojených s depozicí
radioaktivních aerosolů. V souvislosti s tímto tématem upozorňoval na problematiku
celosvětového ohrožování teroristickými organizacemi, které ke svým útokům používají stále
častěji tzv. špinavé bomby. V principu jde o šíření nebezpečných částic (např. radioaktivní
nebo biologický materiál) prostředím. Tyto nebezpečné částice jsou umístěny na povrchu
nosných částic, právě díky nimž se šíří do okolního prostředí. Přednášející upozornil, že
zasažení člověka těmito částicemi může mít fatální následky. V závěru prezentace byly
zmíněny způsoby možné dekontaminace osob, mezi které patří například použití
dezaktivačních směsí, umožňujících snížení aktivity kontaminovaného povrchu.
20. 11. 2009
Závěr
22. ročník konference opět potvrdil, že se jedná o významnou akci v našem regionu. Ve
srovnání s obdobně zaměřenou konferencí v Ostravě je dle našeho názoru odborně i
organizačně na vyšší úrovni. Program konference nabídl řadu zajímavých přednášek a
prezentací, které lze využít i v naší praxi.
50

Časopis výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti

Transkript

Podobné dokumenty

EPITOME Quality Assurance Summary CZ

Inf. pro veřejnost-VHP Čepro Střelice