Školní akademie, aneb od metalu k primánům

Školní akademie, aneb od metalu k primánům
Akademie je jedna z nejrozmanitějších školních akcí a dá se k ní přistupovat různě.
Někteří se na ni těší už v září, jiní jsou prostě rádi, že se jeden den navíc nemusejí trápit ve
školní lavici. Byl jsem pověřen, abych světu (vlastně tedy studentům naší školy) vylíčil své
dojmy z tohoto dne.
Vše začalo velmi nenápadně. Bylo chladné zimní ráno a já plný očekávání vyrazil směrem
Zuška. Když jsem dorazil na místo konání, tak před vchodem stálo jen pár účinkujících.
Možná proto, že jsem dorazil o hodinu dříve, abych trochu prolezl zákulisí a zjistil pro vás,
jak takové přípravy vlastně probíhají.
Uvnitř už to tak klidné nebylo. Hned jak jsem vstoupil, tak mě překvapeně přivítal
spolužák, který také vystupoval. Když jsem mu vysvětlil, co tam pohledávám, tak mě
okamžitě zavedl skrz šatny až za oponu. Cesta byla velmi zajímavá. Procházel jsem
místnostmi, kde si všichni upravovali kostýmy. Všude se to hemžilo barvami a já si kolikrát
ani netroufal odhadovat, co se
bude předvádět. Všechno na mě
působilo tak trochu chaoticky.
Jakmile jsem přišel k pódiu, potkal
jsem moderátorskou čtveřici. Asi
nejlepší byla příprava umělého
kníru jednoho z moderátorů.
Vykoukl jsem na pódium, naskytl se
mi zvláštní pohled a směsice zvuků.
V pozadí se připravovala thrash
metalová kapela Anger Inside, před
nimi se na drum and bass muziku
zkoušeli zajímavé kousky a okolo
běhala jedna z moderátorek,
zkoušejíc chování mikrofonu. Bylo
asi patnáct minut před začátkem a
některé bedny ještě nefungovaly. V
sále ale panovala dobrá nálada.
Když začali přicházet studenti a
profesoři, tak už vše fungovalo, jak
mělo. Měl jsem tu výhodu, že jsem
si mohl vybrat ty nejlepší místa na
sezení, takže jsem se usadil pěkně
do prostřední řady doprostřed a byl
zvědavý, jak to celé proběhne.
Bubeník kapely Anger Inside sprovozňuje techniku
Všichni už seděli a najednou se ozvala síla hudebních nástrojů v roli metalu. Někteří
byli příjemně překvapeni a ti ostatní se udiveně rozhlíželi kolem, jestli jsou ve správné
místnosti. Při následném zajímavém projevu jejich bubeníka jsme se dozvěděli, že šlo jen o
zkoušku a že si tvrdý rozjezd můžeme užít ještě jednou. Tak jsme si to teda zopakovali a
pak si také poslechli i pár trochu vulgárnějších písniček z jejich vlastní tvorby. Jako další už
na nás vtipem zaútočila skupinka uvaděčů. Myslím, že moderování zvládli velmi dobře a
měli i dost originální mini scénky (od pyžama po kop z otočky).
Moderátor Ruda malý exkluzivně pózoval pro náš časopis
Letošní akademie byla více hudebně zaměřená. Vezměme to ale popořadě. Kapely byly
tři. Tři velmi dobré kapely. Tvrdší začátek, uklidňující prostředek v podání bílinského G
bandu a jízda s trumpetou nakonec. Mezi kapelami se udály zajímavé vystoupení a také ty
tradiční. Opravdu profesionálně vypadalo točení s koulemi a zároveň to byla skvělá
světelná show. Co mi ale vyrazilo dech, byly Daft Bodies. Daft Punk mám hodně rád a
děvčata ukazovala slova za doprovodu občas i vtipných kreací. Dále se nám ukázaly
taneční skupiny a to hned tři. Mladší i starší tanečníci mostecké skupiny Shock a pak také
skupina Freedance. Taneční vystoupení nebyly žádnou novinkou, ale vzhledem
k šikovnosti účinkujících to byla pastva pro oko. Zavítaly také břišní tanečnice, kterým
občas trošku chyběla synchronizace, ale jinak to bylo pěkné. I milovníci lehčího humoru si
přišli na své, když se na pódiu objevili mladší studenti se svými scénkami z domácnosti
nebo teleshoppingu.
Letošní akademie byla velmi vyvážená. Ukázala věci nové, ale i ty osvědčené. Mně
osobně se to celé moc líbilo a myslím, že právě na takovéto akci jde vidět, jak různorodým
a zajímavým koníčkům se naši studenti věnují.
David Šarnik