6. ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA

6.
ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA
Modernizace trati Rokycany – Plzeň
Tato mimořádně velká stavba je součástí modernizace III. tranzitního železničního koridoru.
Z Rokycan po zastávku Ejpovice povede trať v původní stopě. Ze zastávky Ejpovice se stane
železniční stanice, kde bude z nové trati odbočovat ta stávající, aby byla zachována obsluha zastávky
Dýšina a Chrástu u Plzně. Za žst. Ejpovice následuje novostavba dvoukolejné trati, která po cca dvou
kilometrech vstupuje východními portály do tunelu pod vrchem Homolka a následně Chlum. Dva
jednokolejné tunely délky 4150 m budou raženy metodou TBM, počáteční úseky v délce 60 a 70 m
budou hloubené. V tunelu bude použita pevná jízdní dráha, výhledově se tunel stane součástí VRT.
Osová vzdálenost obou tunelů je maximálně 48 m, bezpečnostní propojky budou v maximální rozteči
480 m. Půjde o nejdelší železniční tunel v Česku o délce 4,2 kilometru. Vlaky by tu měly začít jezdit v
září 2016.
Na území města Plzně bude přestavěn úsek z Hlavního nádraží do Doubravky včetně
přestavby tří velkých železničních mostů.
Současný stav
Budoucí stav
26
Přestavba železničního uzlu Plzeň
V roce 2008 bylo vydáno územní rozhodnutí na stavby s názvem „Průjezd uzlem Plzeň“ a
„Uzel Plzeň“. Modernizace uzlu je rozdělena do šesti staveb. Nultá stavba, takzvaný „Průjezd uzlem
Plzeň“ zahrnuje úsek mezi plzeňskými stanicemi Hlavní nádraží a Jižní předměstí, byla dokončena
31.5.2014. Na jaře roku 2014 začala 1. stavba Uzlu, která zahrnuje pražské zhlaví neboli tzv. triangl
(napojení tratí od Prahy, Žatce a Č. Budějovic) a severní polovinu kolejiště osobního nádraží. V roce
2016 by na ni měla navázat 2. stavba Uzlu, při níž bude rekonstruováno kolejiště v jižní polovině
stanice a dále chebské zhlaví včetně obou viaduktů nad Mikulášskou ulicí.
Rozvržení staveb v rámci železničního uzlu Plzeň ukazuje následující mapka:
Průjezd uzlem Plzeň ve směru III. TŽK, nultá stavba
Hlavním cílem stavby byla především modernizace a částečná rekonstrukce trati Plzeň –
Cheb jako součásti III. tranzitního železničního koridoru. Její realizací došlo k propojení železniční
stanice Plzeň hlavní nádraží se začátkem již dokončené stavby Plzeň – Stříbro, včetně rekonstrukce
železniční stanice Plzeň-Jižní předměstí.
27
K nejnáročnějším stavebním činnostem patřila například rekonstrukce mostů přes řeku
Radbuzu a Vejprnický potok a přes Prokopovu a Vejprnickou ulici. Součástí stavby byla i komplexní
rekonstrukce podchodů železniční stanice Plzeň hlavní nádraží, které byly prodlouženy do ulic
Šumavská a Železniční. Cestující ocení vybudování nových a rekonstrukci původních nástupišť ve
stanici Plzeň-Jižní předměstí.
Po technické stránce stavba představovala především rekonstrukci železničního spodku a
svršku, úpravy sdělovacího a zabezpečovacího zařízení, výstavbu trakčního vedení, protihlukových
opatření a kompletní obnovu informačního systému pro cestující.
Přestavba žel. stanice Plzeň: „Uzel Plzeň, 1. stavba - přestavba pražského zhlaví“
Stavba „Uzel Plzeň, 1. stavba – přestavba pražského zhlaví“ je složitým projektem, který řeší
přestavbu části žel. stanice Plzeň hlavní nádraží. a navazujících úseků směr Praha, Žatec a České
Budějovice. Na západní straně navazuje na dokončenou stavbu „Průjezd Uzlem Plzeň ve směru III.
TŽK“, na východní straně pak na probíhající stavbu „Modernizace trati Rokycany – Plzeň“ (hranice
staveb je mezi mosty přes Jateční ulici a přes řeku Úslavu) a stavbu „Rekonstrukce žel. svršku km
3,730 – 8,175 Plzeň – Žatec (Třemošná)“.
V žel.st. Plzeň hl. n. vzniknou čtyři nová ostrovní nástupiště (č. 1, 2, 3, 4 na severní straně
stanice), dále nový podchod pro cestující, který společně s druhým novým podchodem vybudovaným
v předchozí stavbě nahradí úrovňový přístup na nástupiště, ale také zavazadlový tunel a i nový
železniční svršek, spodek a odvodnění. Stavba je významná velkým objemem prací na železničním
svršku, včetně složitých výhybkových konstrukcí na pražském zhlaví žel.st. Plzeň hl. n. a v oblasti
seřaďovacího nádraží u žatecké trati. Rekonstrukcí procházejí také dva stávající mosty – most přes
Jateční ulici a velký ocelový most „Gambrinus“ přes ulici U Prazdroje. Součástí stavby je také mnoho
technologických zařízení, nové zabezpečovací zařízení ESA11, které nahradí vpravdě historické
stávající zabezpečovací zařízení, kde jsou mnohde vlakové cesty stavěny ručně.
Práce byly zahájeny v dubnu 2014. Asi nejviditelnější proměnou zatím prošel prostor tzv.
trianglu v oblasti rozpletu na pražském zhlaví žel.st. Plzeň hl. n., kde nejprve bylo nutno snést
spojovací kolej č. 92 mezi budějovickou tratí, pražskou tratí a seřaďovacím nádražím, ale také hned
proběhly demolice starých nepoužívaných budov. V tomto prostoru následně začala růst budova
nového ústředního stavědla, z níž bude v budoucnu ovládán provoz celého plzeňského železničního
uzlu, a to včetně navazujících staveb (Uzel Plzeň 2, 3 atd.).
V letních měsících pak probíhala rekonstrukce kolejí č. 201 a 202, tedy navazující trati do
Českých Budějovic a současně napojení nového zhlaví na stávající nástupiště č. 5 a 6. Tato
nástupiště byla jen mírně upravena na novou konfiguraci zhlaví a jejich kompletní rekonstrukce včetně
napojení na nový podchod proběhne až v rámci následující stavby (Uzel Plzeň 2. st.).
Na podzim začaly práce v oblasti navazujícího úseku ve směru na Chrást a zejména v oblasti
seřaďovacího nádraží a žatecké trati. Jedná se o práce na železničním svršku, křižovatkových
výhybkách a jiných výhybkových konstrukcích. Také jsou postupně demolovány budovy v Ostruhové
ulici, kde vzniká prostor pro novou kolej č. 922, která opět propojí jednotlivé trati z východu.
Od ledna roku 2015 začne přestavba severní části hlavního nádraží. V zimních měsících se
začne se snášením zastřešení nástupišť, v březnu 2015 bude zahájena kompletní rekonstrukce
nástupišť, železničního svršku a spodku a zmíněné podchody. Celkové dokončení stavby se
předpokládá v polovině roku 2016.
28