OBRATLOVCI 1

OBRATLOVCI 1
třída KRUHOÚSTÍ
hadovité tělo, chybí párové končetiny, chrupavčitá kostra
nemají pohyblivé čelisti, ústní otvor přeměněný na
přísavku s rohovitými destičkami (většinou cizopasí na
rybách)
larvy nemají vyvinuté oči
zástupci: mihule
třída PARYBY
zploštělé tělo, které vepředu vybíhá v plochý rypec (citlivé
smyslové orgány)
ploutve nepárové (hřbetní, ocasní, řitní)
i párové (prsní, břišní)
drsné kostěné šupiny, v ústní dutině se z šupin vyvinuly zuby
chrupavčitá kostra
žábry umístěné v žaberních štěrbinách (viditelné zvenku)
zástupci: žraloci a rejnoci
třída RYBY
K pohybu slouží ploutve: nepárové (hřbetní, ocasní, řitní) a
párové (prsní, břišní)
Pokryv těla: tvoří tenká pokožka (vytvářející ochrannou
slizovou vrstvu) a mohutná škára, v níž vyrůstají ploché
kostěné šupiny.
rybí šupina
Kostra: většinou kostěná (výjimečně chrupavčitá), lebka je
tvořena velkým množstvím drobných kostí
Svalovina – uspořádána do příčných článků umožňujících
vlnivý pohyb
Trávicí soustava – začíná ústy a končí řitním otvorem, který ústí samostatně na povrch těla (před řitní ploutví).
Vychlípením jícnu vznikl plynový měchýř, který nadnáší tělo ve vodě.
Dýchací soustavu tvoří žábry (prokrvené lupínky na kostěném žaberním oblouku). Žábry jsou zvenky kryté skřelemi (plochými
kostěnými víčky).
Srdce je uloženo na břišní straně těla těsně za hlavou.
Vylučovací soustavu tvoří dlouhé ledviny uložené v hřbetní části břišní dutiny. Močovody ústí na povrch těla společně s vývody
rozmnožovací soustavy.
Ze smyslových orgánů je nejdůležitější postranní čára - kanálek pod
šupinami se citlivými smyslovými buňkami, které reagují na otřesy a
změny proudění vody. Díky postranní čáře ryba rozezná překážky ve
svém okolí a předměty, které se kolem ní pohybují (kořist, dravé
ryby...). Zrak je špatný. Sídlem čichu jsou čichové jamky nad ústním
otvorem.
Převážná většina ryb má vnější oplození (samci i samice vypouštějí
pahlavní buňky do vody, kde dochází k oplození). Rybí spermie se
nazývají "mlíčí", vajíčka se nazývají "jikry". Rozmnožování ryb se
nazývá "tření".
pstruh
naše dravé ryby:
pstruh (vyžaduje čistou a prokysličenou vodu)
štika (loví ve stojatých vodách)
okoun (naše nejhojnější dravá ryba)
sumec (loví u dna)
úhoř (rozmnožuje se v Atlantickém oceánu, mladé samice táhnou
do řek a v dospělosti se vracejí do moře)
okoun
úhoř
štika
naše všežravé ryby:
plotice (naše nejhojnější ryba, má červené oči i ploutve)
kapr (má vousky, chovaný v rybnících)
karas (podobný malému kaprovi, nemá vousky)
lín (velmi drobné šupiny)
významné mořské ryby: sleď, sardinka, makrela, tuňák, treska,
losos (rozmnožuje se ve sladkých vodách)…
kapr
makrela
treska
třída OBOJŽIVELNÍCI
Vznikli z ryb, u kterých se kdysi vyvinuly plíce. Přestože žijí na souši, vždy
jsou nějakým způsobem vázáni na vodu (alespoň v době rozmnožování).
Pokryv těla tvoří holá a vlhká kůže. Kůže je hustě prokrvená a slouží jako
pomocný dýchací orgán. Toto kožní dýchání je pro pro obojživelníky nezbytné.
Kostra je jednoduchá a tvořená malým počtem kostí.
Svalstvo je v důsledku pohybu po souši více rozrůzněné než u ryb.
Trávicí soustava ústí na povrch těla otvorem zvaným kloaka (= společný vývod
trávicí, vylučovací a rozmnožovací soustavy). Všichni obojživelníci jsou draví.
Základ dýchací soustavy dospělých obojživelníků tvoří jednoduché plíce.
Cévní soustava obsahuje jednoduché a málo výkonné srdce.
Vylučovací soustavu tvoří ledviny, z nichž je moč odváděna močovody
do močového měchýře. Močový měchýř umožňuje zadržet moč v těle a vypouštět
ji najednou ve větším množství.
Ze smyslových orgánů je dobře vyvinut zrak (lépe než u ryb). Obojživelníci mají
také vyvinutý sluch. Ucho na povrch těla ústí bubínkovou blánou.
Rozmnožování probíhá vždy ve vodě. Typické je vnější oplození. Oplozená
vajíčka jsou chráněna rosolovitým obalem.
Z vajíček se líhnou typické larvy (u žab nazývané "pulci"), které se od dospělých
jedinců liší mnoha znaky: dýchají žábrami, nemají nohy, mají ocas, mají vyvinutou
postranní čáru, larvy žab se navíc neživí dravě (seškrabávají řasy ústní přísavkou
s rohovitými zoubky).
Obojživelníci jsou v Evropě silně ohroženi a z naší přírody mizí. Hlavní příčinou jejich úbytku je nedostatek vhodných míst pro
rozmnožování (močály, tůňky, dlouhodobé louže). Druhou hlavní příčinou je znečištění vod, v jehož důsledku zahyne mnoho larev.
zástupci: ocasatí (dlouhý ze stran zploštělý ocas, špatný sluch) - mlok, čolek…
žáby (zakrnělý ocas, dobře vyvinutý sluch) - skokan, ropucha, rosnička…
mlok
skokan
čolek
ropucha
třída PLAZI
Vyvinuli se koncem prvohor jako ryze suchozemští živočichové, přizpůsobení i k trvalému životu na souši.
Pokryv těla tvoří silná kůže se zrohovatělou pokožkou, která vytváří rohovité šupiny (z pevné
bílkoviny zvané rohovina). Rohovina dobře chrání proti vysychání. Mnozí plazi musí při růstu
vrstvu šupin svlékat.
Kostra je podobná kostře obojživelníků; žebra jsou plně vyvinuta.
Svalstvo je rozlišeno do mnoha skupin.
V trávicí soustavě lze pozorovat mnohá přizpůsobení hlavně v ústní dutině. Plazi mají dobře vyvinuté zuby a také slinné žlázy (které
se u některých druhů přeměnily na žlázy jedové). Trávicí soustava ústí do kloaky.
Dýchací soustavu tvoří výkonné plíce (i u mláďat). Také cévní soustava má dokonalejší srdce než u obojživelníků.
Vylučovací soustava je podobná vylučovací soustavě obojživelníků. Moč plazů je
však kašovitá a obsahuje málo vody (plazi šetří vodou).
Ze smyslových orgánů je kromě zraku důležitý také hmat (dobré vnímání otřesů) a
čich uložený v horním patře ústní dutiny (do čichových jamek plazi nabírají „vzorky
vzduchu“ rozeklaným jazykem). Sluch je málo vyvinut, chybí bubínková blána.
Rozmnožování probíhá na souši. Při páření samci předávají spermie do těla samice
(vnitřní oplození). V těle matky se do oplozeného vajíčka uloží zásdoba živin zvaná
žloutek (3) a kolem něj se vytvoří pomocné obaly - rosolovitý bílek (4), papírová
blána (5) a kožovitá skořápka (6). Tím vznikne vejce, které plazi nejčastěji zahrabávají
do půdy. Při vývoji ve vejci se kolem zárodku (1) vytvářejí ochranné zárodečné
obaly (2).
ještěři
- vyvinuté končetiny (nebo alespoň jejich základy), vyvinutý sluch, při
napadení mohou odlomit část ocasu
ČR: ještěrka obecná (a další druhy), slepýš křehký (má zakrnělé zbytky
končetin)
cizokrajní: gekon, leguán, varan, chameleon…
hadi
- končetiny zcela zakrnělé, velké množství obratlů a žeber, vyvinuta jen jedna
plíce, zcela zakrnělý sluch, citlivý hmat
ČR: užovka obojková (u vody, živí se hlavně žábami), zmije obecná
cizokrajní: hroznýš, krajta, anakonda, chřestýš, kobra…
želvy
- trup krytý krunýřem, vyztuženým kostěnými destičkami
vodní želvy (dravé) – kareta (žije v mořích), želva bahenní (i v ČR),
želva nádherná (žije na jihu USA, často chovaná i u nás)…
suchozemské želvy (býložravé)
krokodýli
- nejlépe vyvinutí plazi, loví ve vodě
zástupci: krokodýl, kajman, aligátor …