Pozdrav z Bavorska

Komentáře

Transkript

Pozdrav z Bavorska
Pozdrav z Bavorska
Zdravím všechny občany České republiky. Dnešnímu dni je tomu na den přesně bezmála téměř 1
měsíc, kdy jsem opustil svou rodnou vlast. Cesta do Benediktbeuernu proběhla poklidně. Příjezd byl vřelý, na
nádraží mě čekala delegace v čele s Franceskem, ten tu má na starosti zahraniční akce a dobrovolníky, takže i
mě. Taky jeho žena Geli, celým jménem Angelika, my to tady tak zkracujem. Například Benedikt, což je tady
poměrně časté jméno, je prostě Bene. Mohl by být i Nedik, nebo Dikt, ale ne, je Bene. No a taky mě tam čekali
3 dobrovolnice (němka, němka, polka), s kterými tady trávím a budu trávit celý rok, které mi pak pomohli
s kufrem. Což bylo milé. Krom jich, je tady ještě 6 dalších dobrovolníků z Německa. Všichni z Německa jsou tzv.
FSJ, dalo by se i říct, že tu mají svůj FSJ. Což je tzv. Freiwilliges Soziales Jahr (roční dobrovolná sociální služba).
Dost časté tady. Většinou se pro ni rozhodnou lidi, kteří mají po maturitě a půjdou na vysokou školu. Což je i
případ tady těch. Tak to jen tak na úvod.
Benediktbeuern
Benediktbeuern je malebná vesnička na jihu Bavor, na úpatí Alp, obklopena horami, velkými
průzračnými jezery a kravičkami pasoucími se na rozlehlých zelených pastvinách. Žije tu asi 3000 obyvatel a
mají tu velký Klášter, který dříve spravovali Benediktýni, ale teď to mají na starosti Salesiáni. I s přilehlými
loukami se klášter rozléhá na 4 km2. V komplexu kláštera je Aktionszetrum a Jugend Herberge (JUHE), kde
pracuju já. Krom toho je tu ještě ubytovna pro studenty, vysoká škola a kdo ví co ještě. První dva dny jsem se
tu ztrácel a za ten měsíc jsem ještě zdaleka nebyl všude.
Aktionszetrum a JUHE
Po prvním týdnu, kdy do nás nalévali, co všechno budeme dělat a kde, což bylo docela složité a pro mě
obzvlášť, protože to všechno sdělovali německy, se to už celkem usadilo a já můžu povědět, co tu vlastně
dělám. Pracuju tu ve dvou centrech pro mladé, dřív byly odděleně, ale dneska už je to dohromady. První, resp.
za A je to Aktionszenterum. Zde probíhají většinou 3 denní tzv. Orientungstage. Něco podobného jako ve
Fryštáku. Cílem těchto kurzů je pomoct mladým lidem nějak se nasměrovat v životě, dát jim nějaké impulzy a
to i po duchovní stránce.
Já jsem se zatím účastnil jednoho takového kurzu. Byla to jedna třída dívčí pedagogické školy z Mnichova, 4.
ročník. A bylo to velmi zajímavé. Škoda jen, že jsem moc nerozuměl.
Za B je to Jugend Herberge, což je taková ubytovna pro mladé. Sjíždí se tu třídy většinou mladších dětí a tráví
tu týden. My jim zařizujeme ubytování, večerní program jako bar, diskotéka, nebo nějaké ty workshopy a přes
den s nimi jezdíme na jezero Kochel See na kánoe. Za ten týden se tu protočí tak asi 300 lidí.
Jazyk
Krom klasické němčiny, se tu mluví ještě bavorsky, což je úplně jiný jazyk. Skoro to až připomíná
italštinu. Hodně dlouho trvá, než si na to člověk zvykne. Mně se to ještě nepodařilo. Já mám zatím problém i
s klasickou němčinou. Ale po měsíci můžu s úspěchem říct, že jsem si na to zvykl. Zvykl jsem si, že prostě nic
nerozumím, když se lidi baví u večeře.
Lidé
Ani se mi to už nechce opakovat, ale lidé jsou tu všichni milí, přátelští a usměvaví. Ještě se mi tu
například nepodařilo narazit na někoho, kdo by byl nějak agresivní, naštvaný nebo alespoň trochu podrážděný.
Nic. Když se mě Francesco ptal, jestli mám něco, na co bych si chtěl postěžovat, tak říkám: „Lidé jsou tu zu
nett.“ (Až příliš milí) ;-)
Co říct tak na závěr. Jsem tu spokojený. S ostatními dobrovolníky máme milé, přátelské vztahy. Jak
jinak. Je tu legrace. Minulý týden jsme byli na Oktoberfestu, nemůžu si stěžovat 
Tak zatím „Firty“ (jak se říká tady v Bavorsku, ale nevím, jak se to píše) zdravím všechny do Česka a
hlavně do Zlína :-). Thomas