desetiletá analýza zahraničního obchodu 1993-2002

Transkript

KNIHA/ANALYZA 23.2.2004 16:07 Stránka 1
DESETILETÁ
ANALÝZA
ZAHRANIČNÍHO
1993-2002 OBCHODU
CzechTrade
âESKÁ AGENTURA NA PODPORU OBCHODU
CMYK
2003
2004
CzechTrade se stal třetí evropskou agenturou na podporu obchodu,
která získala certifikát řízení jakosti.
Dittrichova 21, 128 01 Praha 28, tel.: 224 907 500, fax: 224 907 503
e-mail: [email protected] / www.czechtrade.cz
obalka/ANALYZA/RUB 23.2.2004 11:32 Stránka 1
CMYK
ZAHRANIČNÍ KANCELÁŘE CZECHTRADE
• Belgie (Brusel)
• Německo
(Hamburg, Kolín n. R.)
• Čína (Šanghaj)
• Nizozemsko (Rotterdam)
• Dánsko (Kodaň)
• Polsko (Varšava)
S námi
napnete
plachty!
ČESKÁ AGENTURA NA PODPORU OBCHODU
CzechTrade
VLÁDNÍ PROEXPORTNÍ ORGANIZACE
MINISTERSTVA PRŮMYSLU A OBCHODU
ČESKÉ REPUBLIKY
S L U Ž B Y
C Z E C H T R A D E
Naším hlavním cílem je rozvíjet mezinárodní
obchod a vzájemnou spolupráci mezi českými
a zahraničními subjekty. Svými profesionálními
informačními, asistenčními a poradenskými službami
CzechTrade doprovází české vývozce na zahraniční trhy.
Pro firmy přicházející na český trh je kontaktním partnerem
při hledání zajímavých a spolehlivých obchodních partnerů.
EXPORTNÍ PORADENSTVÍ
vyhledávání obchodních kontaktů v zahraničí
zjištění bonity firmy
konzultační dny s řediteli zahraničních kanceláří CzechTrade
INDIVIDUÁLNÍ PODPORA V ZAHRANIČÍ
průzkum trhu
ověření zájmu o nabízený produkt
asistenční služby v zahraničí
EXPORTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
individuální exportní vzdělávání na míru formou tréninků ve firmách
prakticky zaměřené cykly a tréninky
jednodenní semináře na aktuální téma
distanční e-learningový program International Trade Specialist
EXPORTNÍ INFORMACE
databáze obchodních příležitostí
Euroservis
Exportní klub CzechTrade
databáze internetových adres
projekt BusinessInfo
elektronické zasílání informací
Služby agentury jsou dostupné ve 14 regionálních zastoupeních vytvořených ve
spolupráci se sítí hospodářských komor ČR a v centrále v Praze.
CzechTrade poskytuje individuální asistenční služby v zahraničí prostřednictvím
27 kanceláří ve 23 zemích světa. V současné době připravuje CzechTrade
rozšíření této sítě o Rakousko, Indii a Brazílii.
CZECHTRADE, DITTRICHOVA 21, 128 01 PRAHA 28, E-MAIL: [email protected], WWW.CZECHTRADE.CZ
• Rusko (Jekatěrinburg,
Moskva, Petrohrad)
• Srbsko a Černá Hora
(Bělehrad)
• Egypt (Káhira)
• Francie (Paříž)
• Chorvatsko (Záhřeb)
• Španělsko (Madrid)
• Irsko (Dublin)
• Švédsko (Stockholm)
• Itálie (Milán)
• Turecko (Istanbul)
• Kanada (Toronto)
• Ukrajina (Kyjev)
• Lotyšsko (Riga)
• USA (Chicago, Miami)
• Litva (Vilnius)
• Velká Británie (Londýn)
• Maďarsko (Budapešť)
V roce 2004 připravujeme nové zahraniční kanceláře:
Brazílie • Indie • Rakousko
REGIONÁLNÍ SÍŤ CZECHTRADE
OHK Brno
http://www.ohkbrno.cz
e-mail: [email protected]
RHK Ostrava
http://www.rhko.cz
JHK České Budějovice
http://www.jhk.cz
KHK Pardubice
http://www.khkpce.cz
OHK Děčín
http://www.ohkdecin.cz
HK Plzeň
http://www.hkplzen.cz
RHK SvČ Hradec Králové
http://www.rhkhradec.cz
HK okresu Přerov
http://www.hkprerov.cz
HK Jihlava
http://www.hkjihlava.cz
RHK Poohří
http://www.rhkpoohri.cz
e-mail : [email protected]
RRA StČ Kladno
http://www.rra-strednicechy.cz
OHK Šumperk
http://www.ohk-sumperk.cz
OHK Liberec
http://www.ohkliberec.cz
OHK ve Zlíně
http://www.ohkzlin.cz
CZECHTRADE
Dittrichova 21
128 01 Praha 28
Tel.: 224 907 500
Fax: 224 907 503
http://www.czechtrade.cz
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 1
ZÁKLADNÍ V¯VOJOVÉ TRENDY
ZAHRANIâNÍHO OBCHODU
âESKÉ REPUBLIKY V LETECH 1993 AÎ 2002
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
kolektiv autorů Czech Trade 2004
Page 2
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 3
Vážení obchodní přátelé,
do rukou se Vám dostává publikace shrnující trend zahraničního obchodu České republiky
v prvních deseti letech její samostatné existence. Vývoj zahraničního obchodu v uplynulých
deseti letech dokládá dramatické změny v ekonomice České republiky. Pozoruhodná je zásadní změna směřování českého vývozu. Obchod s EU je dnes pro českou ekonomiku klíčový
nejen objemem, ale i tím, že značně umazává nepříznivou bilanci s ostatními zeměmi. Nebylo tomu tak vždy. V roce 1996 byl náš obchod s EU v deficitu 153 miliard korun, v roce 2003
však dosáhl přebytku 103 miliard korun. Za úspěchem stojí především solidní konkurenceschopnost české ekonomiky, která je výsledkem dobrého poměru kvality a ceny. Polštář
nižších nákladů je pouze krátkodobou výhodou.
CzechTrade se domnívá, že růst českého vývozu bude nutně spojen s vytvářením exportních
aliancí, zlepšováním řízení a marketingu soukromého i veřejného sektoru a budováním
značky České republiky ve světě. Součástí těchto kroků musí být robustní systém podpory českého vývozu a konkurenceschopnosti. Vývoz se v příští dekádě může stát motorem růstu ekonomiky, ale pouze za předpokladu, že se dramaticky zvýší vývoz s vyšší přidanou hodnotou,
zlepší podmínky pro podnikání a náklady na výzkum, a když inovace budou směřovat
do projektů podnikatelského sektoru.
Mottem příští dekády bude nepochybně internacionalizace českého podnikání – zakládání
poboček v zahraničí, spojování se s konkurencí, outsourcing výroby a zvyšování přidané
hodnoty v procesně řízených společnostech. V nastávající desetiletí nebude soutěžit ani tak
kvalita zboží a služeb, ale především kvalita našeho vzdělání, veřejných služeb a podmínek
podnikání v nejširším slova smyslu.
Zahraniční obchod je třikrát vyšší než před deseti lety, podíl exportu roste
Obrat zahraničního obchodu České republiky se ve srovnání s rokem 1993 vyšplhal na více
než trojnásobek (304,4%): zatímco v roce 1993 činil 847 685 mil.Kč, v roce 2002 to bylo
už 2.580.111 mil. Kč.
Od měnové krize v roce 1997 se daří českému vývozu zvyšovat svůj podíl na celkovém obratu
zahraničního obchodu, zatímco do roku 1996 tento podíl klesal až na 44,4%. Znamená to, že
od roku 1997 roste dynamika českého vývozu rychleji, než dovozy. V roce 2002 krytí dovozu
vývozem dosáhlo 48,6 procenta. (V roce 2003 tento poměr zůstal zachován, avšak při meziročním nárůstu ZO o cca 9 procent, což je při negativním vývoji na trzích EU, zejména v Německu, úspěch).
Teritoriální struktura: Dominují země EU
Za 10 let se významně změnilo také teritoriální rozložení českého vývozu. České firmy se stále
více soustřeďují na trhy zemí Evropské unie, které jim od roku 1993 otevřely nové možnosti,
ale možná až příliš lehkomyslně opustily teritorium Ruska i trhy v rozvojových zemích. Vývoz do zemí s vyspělou tržní ekonomikou se zvýšil od roku od roku 1993 do roku 2002
na 130%. (z 57,5 procent na tři čtvrtiny českého exportu). V roce 2003 přesáhl hranici 75 %
podíl vývozu z ČR pouze do zemí Evropské unie.
Zatímco vývozy ČR vzrostly celkově na trojnásobek roku 1993, vývoz ČR do zemí EU za stejné
období vzrostl téměř čtyřnásobně. Zatímco v roce 1993 jsme do EU vyváželi zboží a služby
3
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 4
za 222,3 miliardy Kč, v roce 2002 to bylo již 858,6 miliardy Kč. Klíčovou roli hraje SRN, které
je jednak sousedním obrovským trhem a také trhem, na kterém čeští vývozci „testují síly“ a
přes který pronikají do dalších zemí EU. Obchod se SRN vzrostl ze 122,4 miliardy v roce 1993
na 457 miliard v roce 2002. Po Velké Británii je zemí s druhým největším přebytkem obchodní
bilance. V roce 1993 činil deficit vzájemného obchodu se zeměmi EU 17.015 mil. Kč. V letech
1996 a 1997 se prohloubil až na 118.579 a 107.546 mil. Kč a dosahoval trojnásobku ve srovnání s deficitem se všemi ostatními vývozními teritorii. Od roku 1999 se podařilo vzájemný
obchod s EU obrátit do aktiva. V roce 2002 vývozy do EU přesáhly dovozy o téměř 60 miliard
Kč. V roce 2002 tento přebytek obchodu s EU „vymazal“ polovinu deficitu vzájemné výměny
s ostatními zeměmi.
Zrcadlem uvedeného vývoje je pokles podílu vývozu na trhy evropských tranzitivních ekonomik, především na trh Ruska (SNS). Od roku 1993 do roku 2002 vymizela třetina vývozu
do SNS (podíl vývozu poklesl z 32,6 na 20,8%). Na vývoj v oblasti východních trhů reaguje
vládní koncepce proexportní politiky na období do roku 2006. Ta zakotvuje jako prioritní
teritoria našeho zájmu teritorium Ruska i vybrané rozvojové země, ve kterých lze realizovat
významnější investiční projekty, nebo kde lze navázat na dosavadní mezivládní pomoc. Agentura CzechTrade nabízí českým vývozcům své služby na ruském trhu prostřednictvím tří
zastoupení (Moskva, Petrohrad, Jekatěrinburg) a v dalším teritoriu s výrazně negativní obchodní bilancí, v Číně, prostřednictvím své kanceláře v Šanghaji.
Komoditní struktura: vývoz českého strojírenství a automobilů se od roku 1993 zpětinásobil
Významnou proměnou prošla komoditní struktura českého vývozu. Vývoz českého strojírenství se od roku 1993 zpětinásobil (z 122.631 mil. Kč v roce 1993 na 623.009 mil. Kč v roce
2002). Zatímco v roce 1993 se strojírenství podílelo na českém vývozu 29%, v roce 2002
to bylo již téměř 50%. V roce 1993 dovoz v této skupině dosahoval cca 130% exportu. V roce
2002 byla situace opačná: objem vývozu v této skupině dosáhl 623 miliard Kč, zatímco dovozy
dosáhly 561,8 miliardy Kč, tedy vývoz tvoří 1,1násobek dovozu. Nejvíce se na růstu vývozu
podílela silniční vozidla navýšením na 15,8% celkového vývozu (zejména automobilka
Škoda), kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat (počítače a komponenty). K růstu významně přispěla také elektrická zařízení a vybavení pro průmysl.
Zdvojnásobil se vývoz nápojů a tabáku, o pětinu vzrostl také vývoz potravin. Růst je i výsledkem zapojování českých firem do zahraničních a mezinárodních obchodních řetězců.
Přes 70% českého zahraničního obchodu se odehrává v euru, 10% v koruně
Společně s přeorientováním českého vývozu na země EU se změnila také měna, ve které se
odehrává český zahraniční obchod. Zatímco v roce 1993 se pětina vývozu odehrávala v amerických dolarech a přibližně 35% v DEM, spolu se zavedením hotovostní podoby eura se podíl obchodů v této měně zvýšil na 68% v oblasti exportu a na 64% v oblasti importu. Zajímavé
je, že k přesměrování plateb z německé marky na euro došlo až v roce 2001 a k výraznému
používání eura v českém zahraničním obchodě až v roce 2002, po uvedení jeho hotovostní
podoby.
Pokles podílu dolaru z cca 22% v roce 1993 na cca 15% (15% export, cca 20% import) v roce
2002 souvisí částečně s opuštěním východních trhů, kde se obchody odehrávaly často právě
v dolarech. Od zavedení směnitelnosti se postupně k 10% využívanosti „probojovala“ česká
4
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 5
koruna. Použití koruny v zahraničním obchodě je přitom o třetinu vyšší, než je podíl sousedního Slovenska na českém vývozu a dvojnásobný vůči českých dovozům ze Slovenska.
Počet exportérů vzrostl za deset let o více jak 11 tisíc. Průměrná velikost exportující firmy
velmi pozvolna roste
V oblasti vývozu fungovalo v roce 1993 celkem 25.971 subjektů. V dalších letech se jejich
počet snižoval až na minimum 24.593 subjektů v roce 1996. Po překonání krize v roce 1997
došlo k prudkému nárůstu vyvážejících organizací až na 40.309, tj. o více než 55% ve srovnání
s rokem 1993. Počet vývozců vrcholil v roce 2000 (41.575) a v roce 2001 (40.808). V roce 2002
se deficit OB přiblížil zatím nejlepšímu výsledku od roku 1999, který byl i přes pokles exportérů na 37.519 (meziroční pokles o 8%) překonán výsledkem v roce 2003. Trend vývoje celkového počtu vývozců přímo odrážel vývoj počtu malých vývozců exportujících do 10 mil.
Kč ročně. Desetiletý vývoj však ukazuje, že exportující firmy pozvolna rostou a stávají se významnějšími a stabilnějšími hráči v českém vývozu.
Pro český vývoz je životně důležité zastoupení středně velkých exportujících firem, které dokážou udržet stabilitu vývozu i v situaci recese na domácím, či okolních trzích, jak jsme toho
byli svědky v roce 2002 i v roce 2003. Význam vyvážené velikosti exportujících firem ukázalo
i ekonomické oslabení v zemích EU, které na naše vývozce dopadlo v posledních dvou letech.
Počet vývozců se mezi roky 2001 a 2002 snížil o 3.289 firem. Z tohoto počtu bylo 2.794 firem
s ročním vývozem do 10 mil. Kč. Zatímco počet nejmenších exportérů poklesl více, než
odpovídá jejich zastoupení v českém vývozu, pokles v každé ze skupin objemově větších exportérů byl pomalejší než celkový úbytek exportujících firem.
Ing. Martin Tlapa, MBA
Generální ředitel CzechTrade
5
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 6
ZÁKLADNÍ V¯VOJOVÉ TRENDY
ZAHRANIâNÍHO OBCHODU
âESKÉ REPUBLIKY V LETECH 1993 AÎ 2002
Zahraniční obchod České republiky v letech 1993 až 2002 se vyvíjel v poměrně nejednoduchých podmínkách, jak vnitřního, tak vnějšího charakteru
➭ Osou vnitřního ekonomického vývoje, zejména v prvních letech dekády, byly zásadní systémové změny v oblasti vlastnických vztahů a regulace hospodářství, které měnily centrálně řízené hospodářství na tržní ekonomiku, a které se plně dotýkaly i oblasti zahraničního obchodu, jak vlastnickou a organizační proměnou, tak zejména jeho liberalizací;
➭ Světová ekonomika procházela složitým vývojem střídání růstových faktorů s nevyrovnaností v dimenzi regionálních, subregionálních a národních výsledků.
➭ I za uvedených podmínek a v daném prostředí se zahraniční obchod České republiky rozvíjel poměrně dynamicky, když obrat ZO se v roce 2002 oproti roku 1993 zvýšil na 304,4 %.
Úzkým místem kvalitativní stránky tohoto vývoje však byla trvale nižší účast vývozu než
dovozu na obratu českého zahraničního obchodu, která způsobila pasivní obchodní bilanci ve všech letech sledované dekády.
➭ V teritoriální struktuře se ve vývozu za šetřené období výrazně posílilo postavení zemí s vyspělou ekonomikou (zejména zemí Evropské unie). Všechny ostatní hlavní skupiny zemí
naopak podílově svoje postavení v českém vývozu postupně, až na ojedinělé výjimky, oslabovaly.
➭ Rovněž v českém dovozu posílila v průběhu sledovaných let podílová účast zemí s vyspělou ekonomikou, ale i rozvojových zemí a mimoevropských zemí s přechodovou a státní
ekonomikou. Jediná z hlavních skupin zemí – skupina evropských zemí s přechodovou
ekonomikou vč. SNS snížila ve sledované dekádě svůj podíl na českém dovozu.
➭ Největší koncentrace zahraničního obchodu České republiky směřovala na evropský trh,
zejména na sousední země.
➭ Trvale vysoký podíl českého vývozu i dovozu realizovaný se SRN, znamenal současně značnou vazbu našeho zahraničního obchodu na hospodářský vývoj Německa.
➭ V posledních letech sledované dekády byly největší zbožovou skupinou ve vývozu stroje
a dopravní prostředky, které v roce 2002 dosáhly 49,6 % celkového exportu, když v roce
1996 podílově předstihly do té doby největší vývozní komoditní skupinu průmyslového
zboží podle druhu materiálu.
➭ Ve struktuře dovozu rozhodující skupinou, která se trvale držela na prvním místě, byly rovněž stroje a dopravní prostředky.
6
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 7
➭ V závěru sledovaného desetiletí největší teritoriální bilanční propad registrovala ČR s Čínou,
Ruskem, Japonskem, Itálií a Tchajwanem.
➭ Naproti tomu nejvyšší aktivní bilanci vykázala Česká republika s Velkou Británií, Slovenskem, Německem a s Nizozemskem.
➭ Komoditně největší negativní vliv na obchodní bilanci v posledních letech měly zbožové
skupiny chemikálií a minerálních paliv a maziv. V prvních letech sledované dekády však
největší pasivum vykázaly stroje a dopravní prostředky, které současně v závěru sledovaného desetiletí registrovaly naopak největší kladné saldo mezi všemi zbožovými kategoriemi.
➭ Ceny českého vývozu vykazovaly v průměru, s výjimkou roku 1999 a 2002, růstovou tendenci. Naproti tomu ceny dovozu ČR jako celku, po určitém zakolísání v roce 1998 a 1999,
se postupně zvyšovaly do roku 2000 a v dalších dvou letech pak došlo k jejich poklesu,
který ve vztahu k roku 2000 dosáhl –1,5 % a –9,9 %. Směnné relace vypočtené k jednotnému referenčnímu období (průměr roku 2000 = 100) si tak, kromě roku 1999, udržovaly
hodnoty vyšší než 100,0.
➭ V uplynulém desetiletí byla struktura měn obsluhujících zahraniční obchod České republiky poměrně pestrá. Dominovala německá marka, která byla se značným odstupem doprovázena US dolarem. Od reálného vytvoření eurozóny na počátku roku 2002, kdy ztratily svou platnost měny jejích účastnických zemí, se rozhodující měnou stalo euro, které
bylo s distancí následováno US dolarem.
➭ Rozhodující objem vývozu byl po celou sledovanou dekádu zabezpečován velkými subjekty, zatímco účast středně velkých vývozců oscilovala kolem 20 % a účast nejmenších
a nejpočetnějších subjektů se až na výjimky snižovala a reprezentovala pouze cca 3 %–6 %
hodnoty českého vývozu. Údaje za rok 2002 ale naproti tomu ilustrují až převratný meziroční přesun těžiště hodnotového objemu dovozu právě na dvě nejmenší kategorie importérů (s hodnotou dovozu do 49,9 mil.Kč).
7
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 8
1. Vnitfiní a vnûj‰í ekonomické prostfiedí, v nûmÏ se realizoval
zahraniãní obchod âeské republiky v letech 1993–2002
1.1 Vnitfiní podmínky
Československá a následně česká ekonomika prošla v období let 1991–1994 etapou zásadních systémových změn v oblasti vlastnických vztahů a regulace hospodářství, které měnily
centrálně řízené hospodářství na tržní ekonomiku. Hlavní pozornost byla věnována udržení
makroekonomické rovnováhy a rychlé privatizaci. Transformační proces přitom proběhl
v podmínkách relativně stabilizovaného makroekonomického prostředí, s poměrně nízkou
mírou inflace, téměř vyrovnaným státním rozpočtem, s minimálním vnitřním a vnějším dluhem, stabilní měnou a s nízkou mírou nezaměstnanosti, avšak jen s nevýraznou adaptací a restrukturalizací mikrosféry, zejména ve velkých podnicích. Problematickým se však začal současně ukazovat i vznik některých netransparentních propletenců v procesu privatizace (banky,
fondy, podniky). Hospodářský vývoj ČR v daném období však registroval pokles. Výjimkou byl
rok 1994, kdy došlo k mírnému oživení, které se projevilo u určujících složek tvorby i užití
HDP.
Rok 1995 znamenal vstup do nové etapy, kdy ekonomický systém již nevyžadoval žádné zásadní změny, ale jen určité dotažení liberalizačních, deregulačních a privatizačních procesů.
Byl také příznivým rokem z hlediska dynamiky hospodářského vývoje, protože znamenal nástup výrazného ekonomického růstu, provázeného vysokým tempem vzestupu investic do
fixního kapitálu a vysokou mírou úspor, přičemž růst produktivity práce předstihoval růst reálných mezd. Hrubý domácí produkt zaznamenal v běžných cenách meziroční nárůst
o 16,8 %, což bylo druhé nejvyšší meziroční zvýšení za desetiletí 1993–2002.
Méně příznivé však již byly výsledky ve vnějších ekonomických vztazích. Růst nerovnováhy
obchodní bilance a rovněž běžného účtu platební bilance postavil do popředí teoretické i praktické otázky vzájemných souvislostí mezi deficitem obchodní bilance, přílivem zahraničního
kapitálu a fiskální, monetární a kurzovou politikou.
V procesu privatizace byl rok 1995 charakterizován jako posttransformační fáze, kdy hlavní pozornost byla věnována postupnému dokončování privatizace prostřednictvím standardních metod. Ke konci roku 1995 byl podíl státu na podnikatelském majetku zhruba 25 % (oproti 98 %
v roce 1989). Zbývalo rozhodnout o způsobu privatizace tzv. strategických účastí státu v podnicích a v bankách a o rozsahu a metodách privatizace v některých specifických oblastech.
Na úseku liberalizace cen (která byla v podstatě uskutečněna již v počátku transformačního
procesu) chybělo v roce 1995 k dosažení cílové podoby ještě provést postupnou deregulaci
zbývajících okruhů do té doby regulovaných cen.
Liberalizace zahraničního obchodu dospěla do situace, kdy zahraničně obchodní obrat mohl
být centrálně ovlivňován v podstatě jen licenční nebo celní politikou.
Příznivá makroekonomická situace a výsledky ekonomického vývoje rovněž umožnily, aby
vláda v roce 1995 přistoupila i k dalším liberalizačním krokům, a to k deregulaci mezd v nestátním sektoru (která nezpůsobila v uvedeném roce významnější problémy, protože úroveň
8
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 9
mezd byla v důsledku silné devalvace koruny na začátku transformace relativně snížena) a ke
směnitelnosti měny.
Přechod k vnější směnitelnosti měny znamenal výrazný liberalizační posun v devizové oblasti, umožňující zjednodušit provádění zahraničních operací. Konkrétní uplatnění nového devizového zákona znamenalo liberalizaci všech operací na běžném účtu platební bilance. Na
kapitálovém účtu platební bilance se novým devizovým zákonem liberalizovaly přímé investice v tuzemsku a v zahraničí, nákup nemovitostí v zahraničí českými subjekty, přijímání peněžních úvěrů od cizinců a zřizování a operace na devizových účtech tuzemců u tuzemských
devizových bank jako důsledek zrušení nabídkové povinnosti.
Ke konci září 1995 byla ukončena platební dohoda se Slovenskem a od 1. října 1995 začalo
probíhat zúčtování v konvertibilních a národních měnách.
Významným mezníkem bylo rovněž splnění podmínek článku VIII Dohody o MMF ohledně
směnitelnosti měny k 1. říjnu 1995.
Koncem roku 1995 došlo i k rozhodnutí o přijetí ČR, jako první země střední a východní Evropy, za 26. člena klubu průmyslově nejvyspělejších zemí světa – OECD, což bylo vnímáno
jako uznání úspěšnosti provedených systémových změn a odrazilo se v relativně dobrém ratingovém posouzení ČR.
Příznivé hodnocení transformačního procesu bylo podpořeno růstem ekonomiky, který pokračoval i v roce 1996 (meziroční nárůst HDP o 4,3 % ve stálých cenách roku 1995 a 13,5 %
v běžných cenách). Nicméně došlo k mírnému zpomalení, které bylo doprovázeno nárůstem
některých nezdravých tendencí, zejména rostoucím pasivem obchodní bilance (které ve sledované dekádě dosáhlo svého vrcholu), deficitu běžného účtu platební bilance, rychlejším
růstem mezd než produktivity práce a zadlužováním veřejných rozpočtů.
Změnu v celkovém hodnocení transformace přinesl rok 1997, kdy se česká ekonomika dostala
do vážných potíží. Výrazné vnitřní i vnější nerovnováhy, jakož i následný spekulativní útok na
českou korunu vedly k nutnosti přijmout konkrétní restriktivní opatření v rozpočtové a měnové oblasti. Stalo se tak v dokumentech „Korekce hospodářské politiky a další transformační
opatření“ ze dne 16.4.1997 a „Stabilizační a ozdravný program vládní koalice“ z 28.5.1997.
Rozhodnutí ČNB z 26.5.1997, po nedostatečně účinných intervencích na ochranu měny, znamenalo plné uvolnění kurzu české koruny, tedy přechod k plovoucímu kurzu.
Česká ekonomika procházela v roce 1998 obdobím recese – po značném zpomalení ekonomického růstu v předcházejícím roce – byl zaznamenán hospodářský pokles, jehož klíčovým
faktorem bylo snížení domácí poptávky, která ještě v roce 1996 táhla ekonomický růst. Celkový ekonomický vývoj byl provázen nevýrazným růstem průmyslové výroby za poklesu stavebních investic, prohlubujícím se trendem poklesu stavebnictví a klesající zaměstnaností
a produktivitou práce v průmyslu.
Rok 1999 byl charakterizován nízkou výkonností ekonomiky, která s obtížemi překonávala recesi. Na druhé straně pozitivním rysem jejího vývoje bylo zejména snížení míry vnější nerovnováhy a snížení míry inflace. Tato pozitiva však byla provázena dalším poklesem hrubé
tvorby fixního kapitálu, nárůstem finanční nerovnováhy státu a veřejného zadlužení, rychlým zvyšováním nezaměstnanosti a předstihem růstu reálných mezd před produktivitou práce.
9
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 10
V roce 2000 došlo k pozitivnímu obratu ve vývoji české ekonomiky, když hrubý domácí produkt v běžných cenách dosáhl meziročního indexu 104,3 a ve stálých cenách roku 1995 zaznamenal nárůst o 3,3 %. Tvorba hrubého fixního kapitálu po dvouletém poklesu znovu začala růst, vysoký příliv přímých zahraničních investic se stal stabilizujícím faktorem
ekonomické rovnováhy, inflace se při mírném zrychlení udržela na nízké úrovni, nárůst vysoké
nezaměstnanosti se zastavil. Na druhé straně však pasivní saldo státního rozpočtu – spolu s dalším pasivem z transformačních procesů –značněji prohloubilo státní dluh.
V roce 2001 zaznamenala ekonomika České republiky (ve stálých cenách roku 1995) růst
HDP o 3,1 %. Tempo růstu akcelerovalo zejména v první polovině roku, kdy bylo dosaženo
značného rozvoje průmyslové i stavební výroby a tržních služeb. Ve druhé polovině roku
a zvláště v posledním čtvrtletí, v porovnání s předchozím pololetím, však došlo ke zpomalování celkového ekonomického růstu a k poklesu výkonnosti základních odvětví ekonomiky.
Pozitivním jevem byl vysoký příliv přímých zahraničních investic, jehož hlavním zdrojem
byla Evropa. Na druhé straně však pokračoval růst státního zadlužení jako důsledek amortizace dluhů převzatých Konsolidační bankou.
Rok 2002 lze charakterizovat jako rok stabilního vývoje při zpomalené dynamice a státní finanční nerovnováze. Sníženou dynamiku růstu ekonomiky provázel kvalitativně horší vývoj
HDP (hospodářský růst byl tažen spotřebou domácností a došlo ke zpomalení investiční aktivity). Tvorba hrubého fixního kapitálu, přes zpomalení, zůstala nicméně dynamickou složkou HDP, především vlivem přílivu PZI, jehož hlavním zdrojem byla opět Evropa, zejména
Německo. Produktivita práce byla sice rozhodujícím faktorem přírůstku HDP, ale vztah mezi
růstem produktivity práce a růstem reálných mezd byl pod hranicí vyváženosti. Průmysl a stavebnictví zaznamenaly meziroční růst produkce, ale jejich tržby se snížily. Na druhé straně zemědělství registrovalo nejen pokles tržeb, ale i snížení produkce.
1.2 Vnûj‰í podmínky
V roce 1993 se světová ekonomika (přes poměrně optimistické prognózy let 1991 a 1992)
plně nevyprostila z recese, která již trvala téměř polovinu dekády. Do určité míry bylo možno
pozorovat pouze narůstající známky oživení v některých jejích segmentech, které se však přenášely relativně zvolna z úspěšnějších oblastí do méně úspěšných.
Pokud jde o světový obchod, výsledky v roce 1993 potvrdily dlouhodobé tendence v jeho vývoji, které lze vyjádřit následujícími závěry:
● tempo světového obchodu si udržovalo trvale vyšší dynamiku, než byla dynamika vývoje
světové produkce;
● podíl obchodu službami na hodnotě celkového světového obchodu se zbožím a službami
se trvale zvyšoval na úkor podílu obchodu se zbožím;
● podíl hotových výrobků se na celkovém světovém obchodu zvětšoval na úkor podílu zemědělských výrobků a produktů těžebních odvětví;
● v teritoriální struktuře mezinárodního obchodu si udržovaly převažující pozici státy západní Evropy jako celek;
● vnitroregionální obchodní vztahy v rámci teritoriálně ekonomických seskupení nabyly
rozhodujícího významu.
10
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 11
V roce 1994 byly vnější podmínky hospodářského vývoje ČR poměrně příznivější než v roce
1993, protože světová ekonomika se vyvíjela po vzestupné trajektorii. Oživení v zemích s vyspělou ekonomikou se projevilo nejdříve v severoamerickém centru, kde přerostlo v plnohodnotnou konjunkturu. Tento trend obnovy ekonomického růstu se pak rozšířil na oblast
západní Evropy a nakonec i na asijsko-pacifický prostor. Ačkoliv téměř tři čtvrtiny světového
produktu vytvářely země OECD, ke stabilizaci světové ekonomiky v roce 1994 přispěl i významný hospodářský růst rozvojových regionů. Zejména se o něj zasloužily výsledky asijských nově industrializovaných zemí a seskupení ASEAN a rovněž Indie a Čína. V Africe však
růst ekonomiky byl dlouhodoběji pomalejší než růst obyvatel, což se projevilo poklesem ekonomické úrovně a zaostáváním tohoto regionu.
V roce 1995 se vnější podmínky hospodářského vývoje ČR zhoršily, zejména v důsledku nižšího tempa ekonomického růstu v zemích s vyspělou ekonomikou a přetrvávajícího poklesu
přírůstku hrubého domácího produktu v některých zemích východní Evropy. Ze tří hlavních
center nastalo mírné zlepšení pouze v Japonsku, zatímco v USA a EU se ekonomický růst zpomalil. V západní Evropě se růst snížil především v zemích se silnou měnou (Německo, Francie a Velká Británie) a rovněž v zemích těsněji spojených s vývojem německé ekonomiky a její
měny (Rakousko, Švýcarsko).
V roce 1996 se vnější podmínky hospodářského vývoje České republiky oproti stavu z předchozího roku příliš nezměnily, vzhledem k tomu, že světová ekonomika se nadále vyvíjela
v rámci utlumené konjunktury po vážné recesi z počátku 90. let, která byla následovaná fází,
často označované jako „váhavé zotavování“ (hesitant recovery).
Světová ekonomika prošla v roce 1997 vývojem, který postavil vůči sobě dvě opticky protichůdné tendence: stabilizaci růstové konjunktury v globální dimenzi, avšak prohloubenou
nevyrovnanost, těkavost a diferenciaci této konjunktury v dimenzi regionálních, subregionálních a národních výsledků.
Zesílená růstová dynamika byla do značné míry devalvována zvýšenou rozkolísaností a neočekávanými propady většiny zemí asijskopacifického hospodářského centra a několika dalších subjektů světové ekonomiky ve druhé polovině roku 1997.
Rok 1998 byl pro světovou ekonomiku složitějším obdobím než se původně očekávalo.
Nepodařilo se rychle utlumit asijskou finanční a hospodářskou krizi z roku 1997, která naopak trvala po celý rok 1998 a teprve v jeho závěru začínala (a to pouze selektivně v některých zemích) jevit prvé náznaky obratu k pozitivnějšímu vývoji. V srpnu došlo navíc k otevřenému výbuchu do té doby latentní hospodářské a měnové krize v Rusku s postižením
dalších tranzitivních ekonomik. Následovaly latinskoamerické měnové turbulence, které
byly v posledním čtvrtletí 1998 tlumeny pouze masivními intervencemi severoamerických
bank a mezinárodních organizací. Také ostatní rozvojové regiony vykazovaly slabý a velmi
nevyrovnaný výkon. Na to, že světová ekonomika nesklouzla do globální ekonomické krize
mělo výrazný vliv pokračování růstového konjunkturního boomu v nejsilnější ekonomice
světa – Spojených státech amerických a udržení solidního růstového výkonu zemí Evropské
unie.
Regionální charakter hospodářských otřesů spíše potvrdil trend globalizace světové ekonomiky, neboť otřesy a šoky, které vznikaly místně i časově odděleně, se rychle přenášely do dalších regionů.
11
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 12
Potvrzením této globalizační tendence byl i vývoj světového obchodu. Stálá konference OSN
o obchodu (UNCTAD) konstatovala, že v roce 1998 doznal světový obchod největší propad od
roku 1982.
Na objemu světového obchodu se přitom účastnily jednotlivé regiony velmi nerovnoměrně,
jak vypovídá následující přehled o jejich podílu na světovém exportu ve srovnání s jejich podílem na světovém HDP v roce 1998:
v % z hodnoty v USD
Podíl na
světovém exportu
Region
Východní Evropa (vč. SNS)
Podíl na
světovém HDP
3,7
2,5
Západní Evropa
43,5
32,0
Asie a Australoasie
28,1
24,3
Latinská Amerika
4,9
6,7
Afrika a Střední východ
Severní Amerika
2,6
2,1
17,2
32,4
Pramen: EIU Country Forecast, Global Outlook, 1st Quarter 1999
in: Zahraniční obchod České republiky v roce 1998 (CzechTrade)
I když v posledních několika letech mohlo dojít k určitým korekcím, je zřejmé, že základní tendence světového exportu (na rozdíl od růstové konjunktury) je určována Evropou, zatímco
USA vzhledem k rozměru svého národohospodářského komplexu jsou dosti autarkní, a to
i přesto, že jsou největšími světovými dovozci a vývozci, jak vyplývá i z následujícího grafického vyjádření:
Graf 1
Nejvût‰í svûtoví v˘vozci v roce 1998
100
0
Pramen: WTO
Poznámka: 1) bez Hongkongu
12
Belgie + Lucembursko
Hongkong
âína 1)
Nizozemsko
JiÏní Korea
200
Kanada
Itálie
300
Velká Británie
400
Francie
v mld. USD
500
Japonsko
600
Nûmecko
700
USA
(v mld.USD)
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 13
Graf 2
Nejvût‰í svûtoví dovozci v roce 1998
USA
(v mld.USD)
1000
JiÏní Korea
Belgie + Lucembursko
Hongkong
âína 1)
Nizozemsko
300
Kanada
400
Itálie
500
Velká Británie
600
Francie
v mld. USD
700
Japonsko
800
Nûmecko
900
200
100
0
Pramen: WTO
Poznámka: 1) bez Hongkongu
Z uvedených údajů je zřejmý podstatný podíl Severní Ameriky – v zásadě Spojených států
amerických – na ekonomickém výkonu světa a prioritní role Západní Evropy ve světovém exportu. (Současně při značně vysoké účasti na světovém HDP.)
Výrazné obavy na počátku roku 1999 z možnosti rozšíření krize z východní Asie, Ruska a Latinské Ameriky se v průběhu roku měnily v mírný optimismus, když dynamika hospodářství
USA potvrdila roli tahouna světového hospodářství, největší latinskoamerické ekonomiky se
stabilizovaly a asijské ekonomiky se vracely k růstovému trendu.
V příznivém vývoji, který byl zahájen v předcházejícím roce, pokračovala světová ekonomika
i v roce 2000. Hospodářský růst v USA byl nadále výrazný, zvýšil se i v Evropě a začal se,
i když nerovnoměrně, projevovat také v Latinské Americe. Některé východoasijské země, konkrétně Indie a Čína dosáhly vysoké míry růstu. Výsledkem bylo čtyřprocentní tempo růstu světové ekonomiky.
V roce 2001 sklouzávalo světové hospodářství pozvolna do recese. Oslabení světového hospodářského růstu vycházelo ze Spojených států. Jeho vliv se postupně projevil v celém ostatním světě, byť s nestejnou měrou. Nejvíce postiženy byly rozvojové země, a to především
v oblasti zahraničního obchodu a v oblasti financování.
Na vývoj světové ekonomiky v roce 2002 dopadly důsledky předchozího roku, kdy ji postihla celá řada politických a ekonomických otřesů. Mezi nimi zejména kurzové korektury na
akciových trzích, teroristické útoky na USA, které vyvolaly válku, konkurz amerického energetického gigantu Enronu s jeho vlivem na celý akciový trh a pokles důvěry investorů, zhroucení „měnové komise“ (currency board) jako znamení propadu argentinské ekonomiky, pokračující krize tureckého hospodářství, konflikt na Blízkém východě aj. Předpoklady vyššího
oživení této ekonomiky tak zůstaly nenaplněny.
13
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 14
2. Dynamika zahraniãního obchodu v letech 1993 aÏ 2002
Obrat zahraničního obchodu České republiky se oproti roku 1993, kdy činil 847 685 mil.Kč,
zvýšil v roce 2002 na 2 580 111 mil.Kč, tj. na 304,4 %.
Vývoz se na tomto zvýšení podílel sumou 832 793 mil.Kč, což představuje 48,1 % celkového
přírůstku, zatímco dovoz se na nárůstu od roku 1993 účastnil částkou 899 633 mil.Kč, čímž
se na celkovém zvýšení podílel v rozsahu 51,9 %.
Tabulka 1
V˘voj obratu zahraniãního obchodu âR v letech 1993–2002
Rok
Obrat ZO
v mil.Kč
Meziroční
nárůst/pokles
v%
Meziroční hodnotový
nárůst/pokles
v mil.Kč
1993
847 685
x
x
1994
957 219
112,9
+109 534
1995
1 231 911
128,7
+274 692
1996
1 356 350
110,1
+124 439
1997
1 568 972
115,7
+212 622
1998
1 748 693
111,5
+179 721
1999
1 881 925
107,6
+133 232
2000
2 363 023
125,6
+481 098
2001
2 655 953
112,4
+292 930
2002
2 580 111
97,1
–75 842
Pramen: ČSÚ a Czech Trade
Obrat zahraničního obchodu se, jak je zřejmé z uvedeného přehledu, meziročně vyvíjel se
značně rozdílnou dynamikou. Nejvýraznější meziroční hodnotový nárůst byl realizován v roce
2000, když obrat proti roku 1999 vzrostl o 481 098 mil.Kč. Druhé nejvyšší meziroční zvýšení
bylo realizováno v roce 2001 ve výši 292 930 mil.Kč a třetí podstatnější meziroční přírůstek
byl zaznamenán v roce 1995, kdy oproti roku 1994 se obrat zvýšil o 274 692 mil.Kč. Pokles
byl v meziročním srovnání registrován jen jednou, a to v roce 2002, když se obrat proti roku
2001 snížil o 75 842 mil.Kč.
V relativní úrovni meziročně obrat nejvíce narostl v roce 1995 (index 128,7) a v roce 2000, kdy
registroval zvýšení o 25,6 %. Meziroční pokles v roce 2002 představoval snížení o 2,9 %.
14
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 15
Tabulka 2
Podíl v˘vozu a dovozu na obratu a krytí dovozu v˘vozem v letech 1993–2002
(v %)
Rok
Podíl vývozu
na obratu
Podíl dovozu
na obratu
Krytí
dovozu vývozem
1993
49,7
50,3
98,9
1994
47,9
52,1
92,1
1995
46,0
54,0
85,0
1996
44,4
55,6
79,7
1997
45,2
54,8
82,5
1998
47,7
52,3
91,2
1999
48,3
51,7
93,4
2000
47,4
52,6
90,3
2001
47,8
52,2
91,6
2002
48,6
51,4
94,6
Pramen: vlastní propočet z údajů ČSÚ a MPO ČR
Předurčujícím činitelem úrovně obchodní bilance je poměr mezi výší vývozu a dovozu. Tento
poměr však po celou dobu deseti let českého zahraničního obchodu nebyl dostatečně vyvážený.
Nejlepší výsledek byl dosažen v roce 1993, kdy podíl vývozu na obratu představoval 49,7 %.
V dalších letech tento podíl klesal, až dosáhl v roce 1996 pouhých 44,4 %. Od té doby se podařilo úroveň exportu zvyšovat, se zakolísáním v roce 2000, kdy účast vývozu na obratu se
meziročně snížila o 0,9 procentního bodu. Přestože v roce 2002 oproti předcházejícímu roku
obrat poklesl, byl tento rok, z hlediska výše podílu vývozu na obratu, druhým nejlepším výsledkem vývozu v řadě deseti let, a to podílem 48,6 %.
V korelaci s podílem vývozu na obratu, je pak i výše krytí dovozu vývozem. To dosáhlo nejvyšší
úrovně v roce 1993 (98,9 %). Druhý nejvyšší podíl byl zaznamenán v roce 2002, a to v rozsahu
94,6 %. Nejnižší krytí importu exportem bylo vykázáno v roce 1996, ve výši pouhých 79,7 %.
15
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 16
Graf 3
V˘voj v˘vozu a dovozu v letech 1993–2002
(v mld.Kč)
1400
1200
V˘voz
v mld. Kã
1000
Dovoz
800
600
400
200
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
Pramen: ČSÚ a MPO ČR
Z dosud uvedených údajů je zřejmé, že dominantnější úlohu v českém zahraničním obchodu
po celých deset let hrála dovozová stránka obratu ZO.
Podrobnější pohled na velikost a tempo importu proto podává následující přehled:
Tabulka 3
V˘voj dovozu âR v letech 1993–2002
Meziroční
nárůst/pokles
v%
nárůst/pokles
v mil.Kč
426 084
x
x
1994
498 377
117,0
+72 293
1995
665 740
133,6
+167 363
1996
754 670
113,4
+88 930
1997
859 711
113,9
+105 041
1998
914 466
106,4
+54 755
1999
973 169
106,4
+58 703
2000
1 241 924
127,6
+268 755
2001
1 386 319
111,6
+144 395
2002
1 325 717
95,6
–60 602
Rok
Dovoz
v mil.Kč
1993
Pramen: ČSÚ a MPO ČR a vlastní propočet
Největší hodnotový meziroční nárůst zaznamenal dovoz v roce 2000 ve výši 268 755 mil.Kč.
Druhé největší meziroční hodnotové zvýšení pak bylo registrováno v roce 1995 v částce 167 363
16
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 17
mil.Kč a třetí nejvyšší meziroční hodnotový nárůst byl realizován sumou 144 395 mil.Kč v roce
2001. Jediný meziroční pokles v roce 2002 pak představoval částku 60 602 mil.Kč.
Vůbec nejvyšší relativní zvýšení v meziročním srovnání bylo registrováno v roce 1995 indexem 133,6, následované rokem 2000, ve kterém dovoz meziročně narostl o 27,6 %. Nejnižší
dynamiku růstu v meziročním srovnání naopak import vykázal v letech 1998 a 1999 shodným
indexem 106,4. Rok 2002 pak znamenal meziroční pokles o 4,4 %.
Tabulka 4
V˘voj v˘vozu âR v letech 1993–2002
Meziroční
nárůst/pokles
v%
nárůst/pokles
v mil.Kč
421 601
x
x
1994
458 842
108,8
+37 241
1995
566 171
123,4
+107 329
1996
601 680
106,3
+35 509
1997
709 261
117,9
+107 581
1998
834 227
117,6
+124 966
1999
908 756
108,9
+74 529
2000
1 121 099
123,4
+212 343
2001
1 269 634
113,2
+148 535
2002
1 254 394
98,8
–15 240
Rok
Vývoz
v mil.Kč
1993
Pramen: ČSÚ a MPO ČR a vlastní propočet
Nejvýraznější meziroční hodnotový nárůst zaznamenal český vývoz v roce 2000, a to ve výši
212 343 mil.Kč. Druhé nejvyšší meziroční absolutní zvýšení exportu bylo dosaženo v roce
2001 částkou 148 535 mil.Kč a třetí v roce 1998 v rozsahu 124 966 mil.Kč. Naopak, nejnižší
meziroční hodnotový nárůst byl vykázán v letech 1996 (35 509 mil.Kč) a v roce 1994
(37 241 mil.Kč). Meziroční absolutní pokles v roce 2002 byl realizován částkou 15 240 mil.Kč.
V relativní úrovni dosáhl vývoz nejvyššího meziročního nárůstu v letech 1995 a 2000 shodným
indexem 123,4. Nejnižší meziroční zvýšení vývozu bylo na druhé straně registrováno v roce
1996, a to o 6,3 %. Pokles v roce 2002 pak v meziročním srovnání představoval 1,2 %.
Závěrem lze konstatovat, že zahraniční obchod České republiky se v letech 1993 až 2002 rozvíjel poměrně dynamicky, a že ani menší meziroční pokles v roce 2002 tento celkový vývoj
výrazněji nenarušil.
Úzkým místem kvalitativní stránky tohoto vývoje však byla trvale nižší účast vývozu než dovozu na obratu českého zahraničního obchodu, která způsobila pasivní obchodní bilanci ve
všech letech sledované dekády.
17
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 18
3. Teritoriální struktura
Meziroční změny v postavení jednotlivých základních skupin zemí v celkovém vývozu ČR se
v letech 1993–2002 pohybovaly v rozmezí od –4,7 do +6,6 procentního bodu a v dovozu od
–3,8 do +3,6 procentního bodu. V daném období došlo v českém vývozu k výraznému posílení místa zemí s vyspělou ekonomikou, a to o 17,6 procentního bodu, když svůj podíl na
tomto vývozu, s výjimkou roku 1996 a 2002, meziročně stále zvyšovaly, zejména díky účasti
zemí EU. Všechny ostatní hlavní skupiny zemí naopak svoje postavení v českém vývozu postupně, až na ojedinělé výjimky, oslabovaly.
Významně ve sledovaném období klesl především podíl evropských zemí s přechodovou ekonomikou vč. SNS (o 11,8 procentního bodu). Nejhlubší meziroční pokles byl přitom zaznamenán v roce 1994 (–4,1 procentního bodu) a v roce 1999 (–4,7 procentního bodu). Jediný
meziroční nárůst byl naproti tomu ve vztahu k těmto zemím dosažen v roce 1996 (+1,7 procentního bodu) a v roce 2001 (+0,1 procentního bodu).
Poměrně značné bylo v průběhu let 1993–2002 i zhoršení pozice rozvojových zemí v českém
vývozu (–4,3 procentního bodu). V roce 2002 byl jejich podíl na tomto exportu ve srovnání
s rokem 1993 méně než poloviční. Hluboký, vzhledem k celkově nízké účasti, byl i pokles podílu mimoevropských zemí s přechodovou a státní ekonomikou na vývozu ČR (–1,6 procentního bodu), k němuž došlo již v letech 1994 až 1997, zatímco v letech 1998–2001 jejich podíl stagnoval a v roce 2002 dokonce nepatrně vzrostl.
Tabulka 5
Struktura v˘vozu podle skupin zemí
( v %)
Skupina zemí
Svět celkem
1993 1994 1995 1996 1997
1998 1999 2000
2001 2002
100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Země s vyspělou
ekonomikou
57,5
64,1
65,6
64,4
65,4
69,3
74,6
74,8
75,2
75,1
Rozvojové země
7,8
6,6
5,4
5,0
4,5
3,9
3,3
3,8
3,3
3,5
32,6
28,5
28,3
30,0
29,7
26,5
21,8
21,1
21,2
20,8
Mimoevropské země
s přechodovou
a státní ekonomikou1)
2,0
0,7
0,6
0,5
0,3
0,3
0,3
0,3
0,3
0,4
Nespecifikováno
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,0
0,0
0,0
0,0
0,2
Evropské země s přechodovou
ekonomikou vč. SNS
1) ČLR, KLDR, Kuba, Laos, MoLR, VSR
Pramen: CS MF ČR
Rovněž v českém dovozu posílilo v průběhu sledovaných let postavení zemí s vyspělou
ekonomikou (+5,2 procentního bodu). Jejich podíl na tomto dovozu se ale postupně meziročně zvyšoval až do roku 1999, kdy dosáhl 73,8 % a od roku 2000 se naproti tomu snižoval až na úroveň 69,4 % v roce 2002. Hlubší pokles podílu zemí s vyspělou ekonomikou na
českém dovozu než na českém vývozu v roce 2002 tak ještě více zdůraznil trend nastoupený
18
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 19
v roce 1999, kdy jejich podíl ve vývozu ČR poprvé ve sledovaném období převýšil jejich
podíl v dovozu ČR.
K posílení pozice v českém dovozu došlo za období 1993–2002 i u rozvojových zemí (+2,8 procentního bodu), když střídavé meziroční růsty a poklesy v letech 1993–1999 nahradil mírný
trend růstu. Také mimoevropské země s přechodovou a státní ekonomikou průběžně meziročně zvyšovaly svůj podíl na českém dovozu, který celkem ve sledovaném období narostl
z 0,6 % v roce 1993 na 4,7 % v roce 2002, na čemž má hlavní zásluhu dovoz z Číny. Mimoevropské země s přechodovou a státní ekonomikou a od roku 1997 i rozvojové země si uchovávají silnější váhu v dovozu než ve vývozu ČR, kterou v roce 2002 dále ještě zvýraznily.
Jediná z hlavních skupin zemí – skupina evropských zemí s přechodovou ekonomikou vč.
SNS trvale ve sledovaném období, s výjimkou roku 2000, meziročně snižovala svůj podíl na
českém dovozu, který celkem poklesl o 12,1 procentního bodu. Zatímco se v roce 1993 tento
podíl přibližoval 1/3 českého dovozu, v roce 2003 již nedosahoval už ani jeho 1/5. Evropské
země s přechodovou ekonomikou vč. SNS přitom měly v průběhu celého sledovaného období větší váhu v českém vývozu než v dovozu, kromě roku 2000, kdy se podíly na celkovém
českém vývozu a dovozu vyrovnaly na 21,1 %.
Tabulka 6
Struktura dovozu podle skupin zemí
( v %)
Skupina zemí
Svět celkem
1993 1994 1995 1996 1997
1998 1999 2000
2001 2002
100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Země s vyspělou
ekonomikou
64,2
67,8
69,1
70,7
70,8
72,5
73,8
71,8
71,5
69,4
Rozvojové země
4,5
4,7
4,4
4,7
4,6
4,7
4,5
4,6
5,4
7,3
30,6
26,8
25,6
23,4
23,0
20,8
19,4
21,1
19,9
18,5
Mimoevropské země
s přechodovou
a státní ekonomikou1)
0,6
0,7
0,9
1,1
1,5
1,9
2,2
2,3
3,1
4,7
Nespecifikováno
0,1
0,0
0,0
0,1
0,1
0,1
0,1
0,2
0,1
0,1
Evropské země s přechodovou
ekonomikou vč. SNS
1) ČLR, KLDR, Kuba, Laos, MoLR, VSR; Pramen: CS MF ČR
19
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 20
4. ZboÏová struktura
V roce 2002 ve srovnání s rokem 1993 zaznamenal vyšší relativní tempo nárůstu dovoz, který dosáhl přírůstku 211,1 %, na rozdíl od vývozu, jenž se zvýšil o 197,5 %. Jednotlivé zbožové skupiny
se přitom na těchto nárůstech podílely v dimenzích, které jsou patrné z následujícího přehledu:
Tabulka 7
ÚroveÀ v˘vozu a dovozu v roce 2002 ve srovnání s rokem 1993
podle zboÏov˘ch skupin
(v mil.Kč)
Vývoz
Zbožová skupina SITC
0 Potraviny a živá zvířata
1 Nápoje a tabák
1993
Dovoz
Index
2002
2002/1993
1993
2002
Index
2002/1993
25 062
31 097
124,1
24 122
54 179
224,6
4 635
8 555
184,6
3 970
6 594
166,1
2 Suroviny nepoživatelné,
bez paliv
24 214
35 078
144,9
21 167
38 186
180,4
3 Minerál. paliva a maziva
23 207
35 943
154,9
40 443
100 242
247,9
972
978
100,6
1 388
3 028
218,2
4 Živočišné a rostlinné
oleje a tuky
5 Chemikálie
37 554
74 677
198,9
47 550
148 398
312,1
6 Průmyslové zboží podle
druhu materiálu
126 118
293 728
232,9
70 541
272 977
387,0
7 Stroje a dopr. prostředky
122 631
623 009
508,0
162 234
561 813
346,3
56 825
149 432
263,0
52 853
140 028
264,9
383
1 897
495,3
1 816
272
15,0
421 601
1 254 394
297,5
426 084
1 325 717
311,1
8 Různé hotové výrobky
9 Nespecifikováno
Celkem
Pramen: CS MF ČR a vlastní propočet
Pomineme-li zbožovou skupinu 9 – komodity a předměty obchodu jinde nespecifikované,
která dosáhla v relativní poloze extrémní úrovně, jak ve vývozu (index 495,3), tak i v dovozu
(index 15,0), avšak z hlediska absolutního vyjádření je poměrně málo významná, nejvýrazněji
nad průměr nárůstu celkového vývozu se zařadila skupina strojů a dopravních prostředků
s indexem 508,0, čímž překročila zcela mimořádně nejen úroveň relativního zvýšení celkového vývozu, ale zaznamenala také nejvyšší hodnotový přírůstek v částce 500 378 mil.Kč.
Velmi dobré výsledky (i když pod úroveň relativního nárůstu celkového exportu, výrazně
ovlivněného skupinou strojů a dopravních prostředků), vykázaly rovněž skupiny různých hotových výrobků (index 263,0, absolutní přírůstek 92 607 mil.Kč) a průmyslového zboží podle
druhu materiálu (index 232,9, hodnotové zvýšení 167 610 mil.Kč). Na druhé straně z významných zbožových skupin ztratily vývozní tempo chemikálie (index 198,9, přírůstek
37 123 mil.Kč), minerální paliva a maziva (index 154,9, nárůst 12 736 mil.Kč) a potraviny
a živá zvířata (index 124,1, zvýšení pouze o 6 035 mil.Kč).
20
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 21
V dovozu průměrný nárůst vysoko překročila zbožová kategorie průmyslového zboží podle
druhu materiálu (index 387,0, hodnotový přírůstek 202 436 mil.Kč), skupina strojů a dopravních prostředků (index 346,3, zvýšení o 399 579 mil.Kč) a rovněž i chemikálie s indexem
312,1 a hodnotovým nárůstem 100 848 mil.Kč. Podstatnější absolutní přírůstek (i když pod
relativní průměr) vykázaly různé hotové výrobky (87 175 mil.Kč), minerální paliva a maziva
(59 799 mil.Kč) a potraviny a živá zvířata (30 057 mil.Kč).
Větší tempo relativního i absolutního nárůstu v roce 2002 oproti roku 1993 (při vyloučení
zbožové kategorie 9), vykázaly ve vývozu oproti dovozu pouze stroje a dopravní prostředky
a nápoje a tabák. Poměrnou vyrovnanost relativního nárůstu (jak ve vývozu, tak v dovozu) zaznamenaly různé hotové výrobky, zatímco u všech ostatních zbožových skupin byl relativní
i absolutní nárůst dovozu vyšší než vývozu.
Tabulka 8
Struktura v˘vozu podle zboÏov˘ch skupin SITC
v letech 1993–2002
(v %)
Rok
Zbožová skupina
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
Celkem
1993
5,9
1,1
5,8
5,5
0,3
8,9
29,9
29,0
13,5
0,1
100,0
1994
4,7
1,0
6,1
5,0
0,3
9,2
30,5
28,5
14,6
0,1
100,0
1995
4,9
0,8
5,2
4,3
0,2
9,3
32,3
30,3
12,6
0,1
100,0
1996
4,0
1,0
4,8
4,5
0,2
9,0
28,6
32,8
15,0
0,1
100,0
1997
3,7
1,3
4,1
3,8
0,2
9,0
27,2
37,2
13,4
0,1
100,0
1998
3,4
1,1
3,5
3,2
0,2
7,9
27,0
40,6
13,0
0,1
100,0
1999
2,9
0,9
3,8
2,9
0,1
7,4
26,0
42,4
13,5
0,1
100,0
2000
2,9
0,8
3,5
3,1
0,1
7,1
25,4
44,5
12,5
0,1
100,0
2001
2,7
0,8
3,0
3,0
0,1
6,4
24,3
47,4
12,2
0,1
100,0
2002
2,5
0,7
2,8
2,9
0,1
6,0
23,4
49,6
11,9
0,1
100,0
Pramen: vlastní propočet z údajů CS MF ČR
Poznámka: 0 – Potraviny a živá zvířata, 1 – Nápoje a tabák, 2 – Suroviny nepoživatelné, bez paliv, 3 – Minerální
paliva a maziva, 4 – Živočišné a rostlinné oleje a tuky, 5 – Chemikálie, 6 – Průmyslové zboží podle druhu materiálu, 7 – Stroje a dopravní prostředky, 8 – Různé hotové výrobky, 9 – Nespecifikováno
Z uvedeného přehledu je patrné, že podíly všech skupin (v některých případech s meziročními
zakolísáními) se v roce 2002 oproti roku 1993 snížily, kromě strojů a dopravních prostředků,
jejichž podíl, který v roce 1993 představoval 29,0 %, se v roce 2002 zvýšil až na 49,6 % a kromě
skupiny 9, která průběžně stagnovala na 0,1 % ve všech sledovaných letech. Na druhé straně
největší snížení registrovaly skupiny průmyslového zboží podle druhu materiálu o 6,5 procentního bodu, potravin a živých zvířat o 3,4 bodu a surovin nepoživatelných, bez paliv
o 3,0 body.
21
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 22
Tabulka 9
Pofiadí zboÏov˘ch skupin v jednotliv˘ch letech 1993–2002
podle v˘‰e podílu ve v˘vozu
Rok
Zbožová skupina
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
1993
5
8
6
7
9
4
1
2
3
10
1994
7
8
5
6
9
4
1
2
3
10
1995
7
8
6
5
9
4
1
2
3
10
1996
7
8
5
6
9
4
2
1
3
10
1997
7
8
5
6
9
4
2
1
3
10
1998
6
8
5
7
9
4
2
1
3
10
1999
6–7
8
5
6–7
9–10
4
2
1
3
9–10
2000
7
8
5
6
9–10
4
2
1
3
9–10
2001
7
8
5–6
5–6
9–10
4
2
1
3
9–10
2002
7
8
6
5
9–10
4
2
1
3
9–10
Zbožová skupina strojů a dopravních prostředků se z druhého místa v letech 1993–1995 přesunula rokem 1996 na prvé pořadí, které si udržela až do roku 2002, a to výměnou se skupinou průmyslového zboží podle druhu materiálu, která do roku 1995 obsazovala první místo
v pořadí a od roku 1996 poklesla na druhé místo, na kterém setrvala až do roku 2002.
Významnější posun v koncovém roce 2002 ve srovnání s rokem 1993 zaznamenaly také skupiny potravin a živých zvířat a minerálních paliv a maziv. Zatímco v roce 1993 byla na pátém
místě skupina potravin a živých zvířat a minerální paliva a maziva se umístily jako sedmé,
v roce 2002 se posloupnost vyměnila, a to poklesem potravin a živých zvířat na 7. místo a vzestupem minerálních paliv a maziv na páté místo v pořadí.
22
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 23
Tabulka 10
Struktura dovozu podle zboÏov˘ch skupin SITC
v letech 1993–2002
(v %)
Rok
Zbožová skupina
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
Celkem
1993
5,7
0,9
5,0
9,5
0,3
11,1
16,6
38,1
12,4
0,4
100,0
1994
6,1
1,1
4,7
8,6
0,3
11,9
18,3
36,2
12,7
0,1
100,0
1995
5,6
0,8
4,4
7,9
0,3
11,8
20,2
37,1
11,8
0,1
100,0
1996
5,7
0,9
3,7
8,7
0,3
11,8
19,3
38,0
11,6
0,0
100,0
1997
5,2
1,1
3,7
8,7
0,2
12,2
19,4
38,4
11,1
0,0
100,0
1998
5,0
0,9
4,0
6,6
0,3
12,3
21,2
38,7
11,0
0,0
100,0
1999
4,7
0,8
3,2
6,7
0,3
12,3
21,1
39,4
11,5
0,0
100,0
2000
4,0
0,6
3,2
9,7
0,2
11,2
20,8
40,0
10,3
0,0
100,0
2001
3,9
0,5
2,9
9,1
0,2
10,9
20,2
42,2
10,1
0,0
100,0
2002
4,1
0,5
2,9
7,6
0,2
11,2
20,6
42,4
10,5
0,0
100,0
Ve struktuře dovozu na prvém místě po celých deset let setrvala skupina strojů a dopravních
prostředků, když současně zvýšila i svůj podíl na celkovém importu, a to z 38,1 % v roce 1993
na 42,4 % v roce 2002. Průmyslové zboží podle druhu materiálu obhájilo při nárůstu o 4,0 procentní body na 20,6 % v roce 2002 druhé místo v pořadí. Kromě chemikálií, které zaznamenaly v roce 2002 oproti roku 1993 zvýšení o 0,1 procentního bodu, se podíly zbylých zbožových skupin snížily.
Oproti vývozu byla posloupnost jednotlivých zbožových skupin v dovozu stabilnější a většina
z nich nezměnila za deset let své postavení v pořadí. Významnější změna nastala rokem 1996
pouze mezi skupinami chemikálií a různých hotových výrobků. Zatímco do tohoto roku se držely na třetím místě různé hotové výrobky (v roce 1995 zaujaly spolu s chemikáliemi
3–4 místo v pořadí), v roce 1996 poklesly na čtvrté místo a vyměnily si tak umístění s chemikáliemi.
23
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 24
Tabulka 11
Pofiadí zboÏov˘ch skupin v jednotliv˘ch letech 1993–2002
podle v˘‰e podílu v dovozu
Rok
Zbožová skupina
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
1993
6
8
7
5
10
4
2
1
3
9
1994
6
8
7
5
9
4
2
1
3
10
1995
6
8
7
5
9
3–4
2
1
3–4
10
1996
6
8
7
5
9
3
2
1
4
10
1997
6
8
7
5
9
3
2
1
4
10
1998
6
8
7
5
9
3
2
1
4
10
1999
6
8
7
5
9
3
2
1
4
10
2000
6
8
7
5
9
3
2
1
4
10
2001
6
8
7
5
9
3
2
1
4
10
2002
6
8
7
5
9
3
2
1
4
10
24
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 25
K posunům v podílech na celkovém vývozu a dovozu došlo v desetiletém horizontu i v dvoumístné nomenklatuře SITC, jak ilustruje následující přehled:
Tabulka 12
Pfiehled poloÏek SITC, které zaznamenaly tfiíprocentní
nebo víceprocentní podíl na celkovém ãeském v˘vozu ãi dovozu v letech 1993 a 2002
Vývoz ( %)
Položka SITC
Dovoz ( %)
1993
2002
změna
+/–
1993
2002
změna
+/–
32 Uhlí, koks, brikety
3,9
1,1
–2,8
0,4
0,2
–0,2
33 Ropa, ropné výrobky a příbuzné
materiály
1,1
1,0
–0,1
6,3
4,4
–1,9
65 Textilní příze, tkaniny, tržní
výrobky z nich
5,6
3,6
–2,0
3,1
3,5
+0,4
66 Výrobky z nekov. nerostů, j.n.
5,6
3,9
–1,7
1,5
1,9
+0,4
67 Železo a ocel
9,6
3,9
–5,7
3,7
3,8
+0,1
69 Kovové výrobky
4,5
5,8
+1,3
2,8
4,3
+1,5
71 Stroje a zařízení k výrobě energie
2,4
3,0
+0,6
1,5
2,6
+1,1
72 Strojní zařízení pro určitá
odvětví průmyslu
3,8
3,3
–0,5
6,8
3,3
–3,5
74 Stroje a zařízení všeobecně
užívané v průmyslu
3,6
6,2
+2,6
7,3
5,7
–1,6
75 Kancelářské stroje a zařízení
k automatickému zpracování dat
0,9
6,2
+5,3
5,0
5,4
+0,4
76 Zařízení k telekomunikaci
a záznamu a reprodukci zvuku
0,5
3,1
+2,6
2,8
2,9
+0,1
77 Elektrická zařízení, přístroje
a spotřebiče, j.n
5,5
10,0
+4,5
7,0
11,9
+4,9
78 Silniční vozidla
8,7
15,8
+7,1
5,4
8,7
+3,3
89 Různé výrobky, j.n.
5,1
4,4
–0,7
4,4
4,6
+0,2
Nejvýznamnějším obchodovaným výrobkem ve vývozu, jak je z uvedeného přehledu patrné, byla v roce 1993 položka 67 – železo a ocel, která představovala 9,6 % celkového exportu. Dalšími významnějšími vývozními artikly byly: silniční vozidla s podílem 8,7 %, textilní příze, tkaniny, tržní výrobky z nich s účastí 5,6 %, výrobky z nekovových nerostů, j.n.
– rovněž s 5,6 % a elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, j.n. s podílem 5,5 %.
V roce 2002 byl však zaznamenán jejich protichůdný vývoj. Zatímco železo a ocel poklesly na
podíl 3,9 % (změna –5,7 bodu), textilní příze, tkaniny, tržní výrobky z nich se snížily na 3,6 %
(změna –2,0 body) a výrobky z nekovových nerostů poklesly na 3,9 % celkového vývozu (změna
25
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 26
–1,7 bodu), největší zvýšení na druhé straně zaznamenala v roce silniční vozidla, a to na 15,8
% celkového exportu (zvýšení o 7,1 bodu). Další nejvyšší nárůst exportního podílu oproti roku
1993 registrovaly v roce 2002 kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat
(z 0,9 % na 6,2 % celkového vývozu, což představuje nárůst podílu o 5,3 bodu) a elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče j.n. se zvýšením na 10,0 % celkového exportu při změně +4,5 bodu.
V dovozu byly v roce 1993 nejfrekventovanějšími položkami stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu (7,3 % při poklesu v roce 2002 o 1,6 bodu), elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, j.n. (7,0 %, v roce 2002 nárůst o 4,9 bodu), strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu
(6,8 %, v roce 2002 pokles o 3,5 bodu), ropa, ropné výrobky a příbuzné materiály (6,3 %, v roce
2002 snížení o 1,9 bodu) a silniční vozidla (5,4 %, v roce 2002 zvýšení o 3,3 bodu).
Tabulka 13
ZboÏová struktura v˘vozu podle hlavních trhÛ v letech 1993 a 2002
(v %)
0 –9 Zboží celkem
1993
2002
VE
PE
RZ
PSE
VE
PE
RZ
PSE
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
z toho:
4,8
8,3
6,1
0,2
1,2
6,5
4,9
2,8
1 Nápoje a tabák
0,7
2,2
0,1
0,1
0,5
1,6
0,0
0,1
2 Suroviny nepoživatelné, bez paliv
7,8
3,5
1,5
0,1
3,0
2,4
0,7
1,2
3 Minerální paliva a maziva
4,8
8,4
0,1
0,0
2,5
4,8
0,7
0,0
4 Živočišné a rostlinné oleje a tuky
0,2
0,4
0,0
0,0
0,0
0,3
0,0
0,0
5 Chemikálie
8,5
11,5
3,4
0,3
4,1
13,1
3,5
4,3
6 Průmyslové zboží podle druhu
materiálu
31,3
24,4
36,4
54,3
21,9
27,9
30,7
9,9
7 Stroje a dopravní prostředky
26,3
29,1
45,3
44,6
53,6
34,5
53,5
68,6
15,6
12,1
7,1
0,4
13,0
8,9
6,0
13,1
0,0
0,1
0,0
0,0
0,2
0,0
0,0
0,0
9 Nespecifikováno
Poznámka: VE – země s vyspělou ekonomikou; PE – evropské země s přechodovou ekonomikou
vč. SNS; RZ – rozvojové země; OZ – ostatní země (zahrnují ČLR, KLDR, Kubu, Laos,
Mongolsko, VSR a obchod bez územní specifikace)
V porovnání s rokem 1993 se v roce 2002 podíl největší zbožové skupiny strojů a dopravních prostředků zvýšil ve vývozu o 20,6 bodu. Tento nárůst se promítl i do struktury exportu na hlavní
trhy, přičemž účast této skupiny v nejdůležitější teritoriální relaci českého vývozu, v zemích s vyspělou ekonomikou, narostla v rozmezí sledovaného desetiletí o 27,3 bodu na 53,6 %. Relativní
zvýšení ve složení vývozu zaznamenala tato zbožová skupina i v exportu do ostatních hlavních
teritoriálních oblastí: do evropských zemí s přechodovou ekonomikou vč. SNS o 5,4 bodu na
34,5 %, do rozvojových zemí o 8,2 bodu na 53,5 % a do mimoevropských zemí s přechodovou
a státní ekonomikou o 24,0 bodu na 68,6 % (avšak při nízkém absolutním základu).
26
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 27
Druhou podílově největší vývozní skupinou zůstalo průmyslové zboží podle druhu materiálu, a to přesto, že se celkově účast této skupiny od roku 1993 do roku 2002 snížila
o 6,5 procentního bodu na 23,4 % celkového českého vývozu. Uvedený pokles našel odraz
i ve vývozní struktuře realizované do hlavních skupin zemí. Export do států s vyspělou
ekonomikou se snížil o 9,4 bodu a do rozvojových zemí o 5,7 bodu. Ve vývozu do mimoevropských zemí s přechodovou a státní ekonomikou uvedená zbožová skupina zaznamenala největší pokles, a to o 44,4 bodu (v roce 1993 v absolutní úrovni bylo vyvezeno do
uvedené teritoriální skupiny toto zboží za 4 588 mil.Kč, zatímco v roce 2002 za pouhých
554 mil.Kč). Do evropských zemí s přechodovou ekonomikou vč. SNS se jako do jediné
hlavní teritoriální skupiny vývoz dané kategorie v roce 2002 oproti roku 1993 zvýšil, a to
o 3,5 procentního bodu.
Třetí pozici s podílem 11,9 % na celkovém českém vývozu si udržela v roce 2002 skupina různých hotových výrobků, při poklesu od roku 1993 o 1,6 bodu. Snížení se projevilo ve vývozu
do zemí s vyspělou ekonomikou o 2,6 bodu na 13,0 %, do evropských zemí s přechodovou
ekonomikou vč. SNS o 3,2 bodu na 8,9 % a do rozvojových zemí o 1,1 bodu na 6,0 %. Výrazné
zvýšení od roku 1993 do roku 2002 však nastalo v exportu do mimoevropských zemí s přechodovou a státní ekonomikou, a to o 12,7 bodu na podíl 13,1 %.
Tabulka 14
ZboÏová struktura dovozu podle hlavních trhÛ
v letech 1993 a 2002
(v %)
0 –9 Zboží celkem
1993
2002
VE
PE
RZ
PSE
VE
PE
RZ
PSE
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
z toho:
4,7
3,9
29,8
15,2
3,4
5,6
7,4
2,6
1 Nápoje a tabák
0,7
1,1
2,8
2,3
0,5
0,7
0,6
0,1
2,7
9,5
6,0
11,7
2,1
6,3
3,0
1,4
1,2
28,5
0,0
0,0
2,4
30,2
4,8
0,0
0,4
0,1
0,4
0,0
0,2
0,2
0,4
0,0
5 Chemikálie
12,2
10,4
1,7
8,0
13,2
9,2
3,3
2,4
materiálu
14,7
22,1
6,9
5,3
22,0
24,3
6,7
6,3
48,2
17,8
35,7
8,3
45,5
15,6
65,6
65,0
14,5
6,6
16,7
49,1
10,7
7,9
8,2
22,2
0,7
0,0
0,0
0,1
0,0
0,0
0,0
0,0
9 Nespecifikováno
Poznámka: VE – země s vyspělou ekonomikou; PE – evropské země s přechodovou ekonomikou
vč. SNS; RZ – rozvojové země; OZ – ostatní země (zahrnují ČLR, KLDR, Kubu, Laos,
Mongolsko, VSR a obchod bez územní specifikace)
27
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 28
Z ostatních zbožových kategorií nejvýznamnější vývozní skupinou byly chemikálie, přesto,
že i jejich podíl se na celkovém českém vývozu snížil od roku 1993 o 2,9 bodu na 6,0 %
v roce 2002. Zastoupení chemických výrobků zaznamenalo nejvyšší účast ve struktuře českého vývozu do evropských zemí s přechodovou ekonomikou vč. SNS v úrovni 13,1 % při
zvýšení o 1,6 bodu. U zemí s vyspělou ekonomikou poklesl jejich vývoz v roce 2002
o 4,4 bodu na 4,1 %. Naproti tomu, u mimoevropských zemí s přechodovou a státní ekonomikou se podíl chemikálií ve sledovaném období zvýšil o 4,0 body na 4,3 % a u rozvojových zemí o 0,1 bodu na 3,5 %.
Rovněž v dovozu rozhodující zbožovou skupinou byly stroje a dopravní prostředky, jejichž
podíl se od roku 1993 do roku 2002 zvýšil o 4,3 bodu na 42,4 % celkového dovozu. Ve struktuře importu z jednotlivých teritoriálních oblastí zaznamenala tato zbožová skupina v roce
2002 nejvyšší podíl v rozvojových zemích (65,6 % při zvýšení od roku 1993 o 29,9 bodu),
v mimoevropských zemích s přechodovou a státní ekonomikou (65,0 %, nárůst od roku
1993 o 56,7 bodu) a také v zemích s vyspělou ekonomikou (45,5 % při poklesu proti roku
1993 o 2,7 bodu), ze kterých však byl (ve srovnání s ostatními hlavními skupinami zemí) realizován import v nejvyšší hodnotové úrovni. Výrazně nižší podíl zaujímaly stroje a dopravní prostředky ve struktuře českého dovozu v evropských zemích s přechodovou ekonomikou vč. SNS, a to pouze ve výši 15,6 % v roce 2002 při poklesu proti roku 1993
o 2,2 bodu. (Tento relativní údaj byl však ovlivněn vysokou účastí minerálních paliv a maziv ve složení českého dovozu z dané teritoriální relace, která u této zbožové skupiny představovala téměř jednu třetinu).
Druhou podílově největší dovozní skupinou bylo průmyslové zboží podle druhu materiálu,
které ve struktuře importu z jednotlivých teritoriálních oblastí zaznamenalo v roce 2002 největší účast v evropských zemích s přechodovou ekonomikou vč. SNS (24,3 % s nárůstem
o 2,2 bodu proti roku 1993) a v zemích s vyspělou ekonomikou (22,0 % s přírůstkem proti roku
1993 o 7,3 bodu).
Významnější podílovou účast na českém dovozu v roce 2002 zaujaly také chemikálie (11,2 %
při nárůstu proti roku 1993 o 0,1 bodu) a rovněž hotové výrobky (10,5 % s poklesem proti
roku 1993 o 1,9 bodu). Zatímco chemikálie registrovaly největší podíl ve struktuře dovozu
v zemích s vyspělou ekonomikou (13,2 %, nárůst proti roku 1993 o 1,0 procentní bod), různé
hotové výrobky zaznamenaly největší účast ve složení českého dovozu v mimoevropských
zemích s přechodovou a státní ekonomikou, a to ve výši 22,2 % s poklesem proti roku 1993
o 26,9 bodu).
Pokud jde o jednotlivé zbožové skupiny, pak specifičnost jejich vývoje naznačuje následující rozbor:
Skupina 0 – Potraviny a živá zvířata
Z grafického znázornění je zřetelný výraznější nárůst dovozu oproti vývozu. Zatímco v roce
1993 vývoz ještě přesahoval hodnotu dovozu, rokem 1994 došlo k jeho meziročnímu poklesu,
který pokračoval i v roce 1996 snížením exportu pod úroveň roku 1993. Na druhé straně se
dovoz zvyšoval podstatně rychleji (zejména v letech 1994–1996) než vývoz, což vedlo k výraznému nárůstu pasivního salda.
28
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 29
Graf 4
V˘voj v˘vozu a dovozu potravin a Ïiv˘ch zvífiat
v letech 1993–2002
(v mld.Kč)
0 – Potraviny a Ïivá zvífiata
60
50,2
50
43,2
44,4
24,1
26,4
45,9
45,9
53,7
54,2
37,1
v mld. Kã
40
30,5
24,1
33,0
30
24,1
20
27,6
21,5
28,4
26,3
34,4
31,1
Dovoz
V˘voz
10
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
Pramen: CS MF ČR
Tabulka 15
V˘voz, dovoz a bilance zboÏové skupiny potravin
a Ïiv˘ch zvífiat v roce 1993 a 2002 podle dvoumístné nomenklatury SITC
Vývoz
Položka SITC
1993
2002
v mil.Kč
Dovoz
index
2002/1993
1993
2002
Bilance
index
2002/1993
v mil.Kč
1993
2002
v mil.Kč
00 Živá zvířata
2 414
1 543
63,9
339
466
137,5
+2 075
+1 077
01 Maso a masné výrobky
2 048
2 270
110,8
732
3 405
465,2
+1 316
–1 135
02 Mléčné výrobky a vejce
7 005
5 537
79,0
1 377
3 742
271,8
+5 628
+1 795
657
1 166
177,5
1 338
2 672
199,7
–681
–1 506
04 Obiloviny a obilné
výrobky
3 239
4 513
139,3
3 100
4 702
151,7
+139
–189
05 Zelenina a ovoce
3 759
3 274
87,1
7 870
17 038
216,5
–4 111
–13 764
06 Cukr, výrobky z cukru
a med
1 817
3 397
187,0
535
2 106
393,6
+1 282
+1 291
07 Káva, čaj, kakao,
koření a výrobky z nich
1 710
3 607
210,9
3 538
6 887
194,7
–1 828
–3 280
08 Krmiva pro zvířata
1 254
1 769
141,1
3 496
7 128
203,9
–2 242
–5 359
09 Různé jedlé výrobky
a přípravky
1 159
4 021
346,9
1 797
6 033
335,7
–638
–2 012
25 062
31 097
124,1
24 122
54 179
224,6
+940
–23 082
03 Ryby, korýši a měkkýši
Celkem
29
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 30
Na nepříznivý vztah mezi vývozem a dovozem v roce 2002 oproti roku 1993 měl vliv zejména
pokles vývozu živých zvířat (index 63,9), mléčných výrobků a vajec (index 79,0) a zeleniny
a ovoce (index 87,1) a na druhé straně především vysoký absolutní nárůst dovozu posledně
jmenované položky v rozsahu 9 168 mil.Kč, který při jejím hodnotovém poklesu ve vývozu
způsobil současně zvýšení pasiva o 9 653 mil.Kč na celkových 13 764 mil.Kč v roce 2002.
Tabulka 16
Struktura v˘vozu a dovozu zboÏové skupiny potravin a Ïiv˘ch zvífiat
podle dvoumístné nomenklatury SITC v letech 1993 a 2002
Vývoz (%)
Položka SITC
1993
2002
9,6
5,0
00 Živá zvířata
Dovoz (%)
změna
+/–
–4,6
1993
2002
1,4
0,9
změna
+/–
–0,5
01 Maso a masné výrobky
8,2
7,3
–0,9
3,0
6,3
+3,3
02 Mléčné výrobky a vejce
28,0
17,8
–10,2
5,7
6,9
+1,2
03 Ryby, korýši, měkkýši
2,6
3,8
+1,2
5,6
4,9
–0,7
04 Obiloviny a obilné výrobky
12,9
14,5
+1,6
12,9
8,7
–4,2
05 Zelenina a ovoce
15,0
10,5
–4,5
32,6
31,4
–1,2
06 Cukr, výrobky z cukru a medu
7,3
10,9
+3,6
2,2
3,9
+1,7
07 Káva, čaj, kakao, koření
a výrobky z nich
6,8
11,6
+4,8
14,7
12,7
–2,0
08 Krmiva pro zvířata
(kromě nemletých obilnin)
5,0
5,7
+0,7
14,5
13,2
–1,3
09 Různé jedlé výrobky a přípravky
4,6
12,9
+8,3
7,4
11,1
+3,7
100,0
100,0
100,0
100,0
Celkem
–
–
Na podílový posun ve struktuře vývozu měly největší vliv mléčné výrobky a vejce, jejichž
účast na celkovém exportu zbožové skupiny potravin a živých zvířat poklesla v roce 2002
ve srovnání s rokem 1993 o 10,2 bodu. Větší pokles zaznamenaly ještě položky živých zvířat (–4,6 bodu) a zelenina a ovoce (–4,5 bodu). Naopak, svou podílovou účast ve vývozu nejvíce zvýšily: různé jedlé výrobky a přípravky (+8,3 bodu), káva, čaj, kakao, koření a výrobky
z nich (+4,8 bodu) a cukr, výrobky z cukru a med (+3,6 bodu).
Na druhé straně v dovozu nedoznala podílová účast výraznějších změn – nejvíce se zvýšil import různých jedlých výrobků a přípravků (o 3,7 bodu) a masa a masných výrobků
(o 3,3 bodu). Největší pokles zaznamenal podíl obilovin a obilných výrobků, a to o 4,2 bodu.
Skupina 1 – Nápoje a tabák
Ve zbožové skupině nápojů a tabáku nejvyšší hodnotovou úroveň zaznamenal import v roce
1997, na rozdíl od vývozu, který kulminoval v roce 1998. Od uvedených let vývoz registroval
30
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 31
nerovnoměrný vývoj, když v roce 1999 meziročně poklesl, pak opět dva roky stoupal a v roce
2002 se znovu meziročně snížil. Dovoz po svém maximu v roce 1997 se stále až k roku 2002
snižoval.
Graf 5
V˘voj v˘vozu a dovozu nápojÛ a tabáku v letech 1993–2002
(v mld.Kč)
1 – Nápoje a tabák
10
7,8
9
8,4
8,7
7,4
7,3
8,6
9,0
8
6,6
7
v mld. Kã
9,3
9,2
5,5
4,6
6
8,0
7,9
5,3
6,6
6,2
5
4
4,0
4,6
4,5
V˘voz
Dovoz
3
2
1
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
Pramen: CS MF ČR
Tabulka 17
V˘voz, dovoz a bilance zboÏové skupiny nápojÛ a tabáku
v roce 1993 a 2002 podle dvoumístné nomenklatury SITC
Vývoz
Položka SITC
1993
2002
mil.Kč
11 Nápoje
12 Tabák a tabákové
výrobky
Celkem
Dovoz
index
2002/1993
1993
2002
v mil.Kč
Bilance
index
2002/1993
1993
2002
v mil.Kč
3 652
5 695
155,9
1 669
4 044
242,3
+1 983
+1 651
983
2 860
290,9
2 301
2 550
110,8
–1 318
+310
4 635
8 555
184,6
3 970
6 594
166,1
+665
+1 961
I když tempo importu položky nápojů výrazně překročilo rychlost vývozu, stále se jejich dovoz pohyboval v nižší absolutní úrovni, takže výsledkem bylo sice bilanční kladné saldo, ale
v menší hodnotové hladině než v roce 1993.
Naopak, položka tabák a tabákové výrobky zaznamenala v roce 2002 ve srovnání s rokem
1993 nejen vyšší tempo, ale i absolutní úroveň vývozu, takže došlo k bilanční změně z pasiva
v prvém sledovaném roce na aktivum v koncovém roce 2002.
31
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 32
Tabulka 18
Struktura v˘vozu a dovozu zboÏové skupiny nápojÛ a tabáku
Vývoz (%)
Položka SITC
1993
2002
11 Nápoje
78,8
66,6
12 Tabák a tabákové výrobky
21,2
33,4
100,0
100,0
Celkem
Dovoz (%)
změna
+/–
1993
2002
změna
+/–
–12,2
42,0
61,3
+19,3
+12,2
58,0
38,7
–19,3
100,0
100,0
–
–
Ve struktuře vývozu a dovozu zbožové skupiny nápojů a tabáku došlo v roce 2002 oproti roku
1993 k převrácení podílové úrovně mezi vývozem a dovozem. Zatímco nápoje svou účast ve
vývozu snížily a v dovozu ji zvýšily, položka tabáku a tabákových výrobků zaznamenala
opačný vývoj.
Skupina 2 – Suroviny nepoživatelné, bez paliv
Graf 6
V˘voj v˘vozu a dovozu surovin nepoÏivateln˘ch, bez paliv
v letech 1993–2002
(v mld.Kč)
2 – Suroviny nepoÏivatelné, bez paliv
45
36,2
40
32,2
35
28,0
v mld. Kã
30
24,2
29,7
29,5
25
21,2
20
39,6
40,0
39,4
38,6
29,0
27,9
38,2
34,3
35,1
29,1
29,4
31,0
23,3
15
V˘voz
10
Dovoz
5
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
Pramen: CS MF ČR
Vývoj vývozu a dovozu uvedené zbožové skupiny měl sice kolísavější charakter, ale nicméně
se stoupající hodnotovou tendencí, přičemž nárůst dovozu měl progresivnější charakter. Meziroční pokles v roce 2002 korespondoval s vývojem celkového českého zahraničního obchodu
v daném roce.
32
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 33
Tabulka 19
V˘voz, dovoz a bilance zboÏové skupiny surovin nepoÏivateln˘ch,
bez paliv v roce 1993 a 2002 podle dvoumístné nomenklatury SITC
Vývoz
Položka SITC
1993
2002
v mil.Kč
21 Usně, kůže a kožešiny,
surové
Dovoz
index
2002/1993
1993
2002
v mil.Kč
Bilance
index
2002/1993
1993
2002
v mil.Kč
1 078
1 021
94,7
822
336
40,9
+256
+685
22 Olejnatá semena a olejnaté
plody
525
2 954
562,7
573
817
142,6
–48
+2 137
23 Surový kaučuk
(včetně syntetického
a regenerovaného)
897
1 478
164,8
1 514
3 950
260,9
–617
–2 472
24 Korek a dřevo
6 404
11 035
172,3
1 406
4 011
285,3
+4 998
+7 024
25 Vláknina a sběrový papír
1 913
4 461
233,2
1 594
2 796
175,4
+319
+1 665
26 Textilní vlákna a jejich
odpad
2 393
3 667
153,2
4 434
9 279
209,3
–2 041
–5 612
27 Surová hnojiva a surové
nerosty (mimo uhlí a ropu)
3 409
2 556
75,0
2 421
2 843
117,4
+988
–287
28 Rudy kovů a kovový odpad
6 970
6 304
90,4
6 969
9 815
140,8
+1
–3 511
625
1 602
256,3
1 434
4 339
302,6
–809
–2 737
24 214 35 078
144,9
21 167 38 186
180,4
+3 047
–3 108
29 Suroviny živočišného
a rostlinného původu, j.n.
Celkem
Tempo dovozu surovin nepoživatelných, bez paliv překročilo v roce 2002 ve srovnání s rokem
1993 relativní nárůst vývozu. Na tomto vývoji se podepsal jednak pokles vývozu surových hnojiv a surových nerostů (index 75,0), rud kovů a kovového odpadu (index 90,4) a usní, kůží a kožešin (index 94,7) a jednak rychlejší nárůst dovozu většiny položek SITC, zejména textilních vláken a jejich odpadu (index 209,3 při absolutním nárůstu o 4 845 mil.Kč). Ve vývozu sice
podstatnější zvýšení registrovala položka olejnatých semen a olejnatých plodů (index 562,7 s hodnotovým nárůstem o 2 429 mil.Kč) a korek a dřevo (index 172,3 se zvýšením o 4 631 mil.Kč), nicméně i tyto přírůstky při povšechnějším nárůstu importu nebyly dostatečné, takže bilance v roce
2002 se oproti roku 1993 zhoršila o 6 155 mil.Kč na záporné saldo ve výši 3 108 mil.Kč.
Ve struktuře vývozu zbožové skupiny surovin nepoživatelných, bez paliv, největší pokles podílu v roce 2002 oproti roku 1993 registrovaly položky rud kovů a kovového odpadu, a to
o 10,8 bodu a surových hnojiv a surových nerostů o 6,8 bodu. Na druhé straně výraznější
zvýšení zaznamenala olejnatá semena a olejnaté plody s nárůstem o 6,2 bodu, korek a dřevo
(5,0 bodu) a vláknina a sběrový papír (4,8 bodu). V dovozu posun podílů nebyl tak výrazný:
větší pokles vykázaly rudy kovů a kovový odpad (7,2 bodu) a surová hnojiva a surové nerosty
(4,0 body). Největší podílové zvýšení naopak zaznamenaly suroviny živočišného a rostlinného původu (4,6 bodu) a korek a dřevo (3,9 bodu).
33
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 34
Tabulka 20
Struktura v˘vozu a dovozu zboÏové skupiny surovin nepoÏivateln˘ch,
bez paliv podle dvoumístné nomenklatury SITC v letech 1993 a 2002
Položka SITC
Vývoz (%)
1993
2002
21 Usně, kůže a kožešiny, surové
4,4
2,9
22 Olejnatá semena a olejnaté plody
2,2
23 Surový kaučuk (vč. syntetického
a regenerovaného)
24 Korek a dřevo
Dovoz (%)
změna
+/–
změna
+/–
1993
2002
–1,5
3,9
0,9
–3,0
8,4
+6,2
2,7
2,1
–0,6
3,7
4,2
+0,5
7,2
10,4
+3,2
26,4
31,4
+5,0
6,6
10,5
+3,9
25 Vláknina a sběrový papír
7,9
12,7
+4,8
7,5
7,3
–0,2
26 Textilní vlákna a jejich odpad
9,9
10,5
+0,6
21,0
24,3
+3,3
27 Surová hnojiva a surové nerosty
(mimo uhlí a ropy)
14,1
7,3
–6,8
11,4
7,4
–4,0
28 Rudy kovů a kovový odpad
28,8
18,0
–10,8
32,9
25,7
–7,2
29 Suroviny živočišného
a rostlinného původu, j.n.
2,6
4,6
+2,0
6,8
11,4
+4,6
100,0
100,0
100,0
100,0
Celkem
–
–
Skupina 3 – Minerální paliva a maziva
Graf 7
V˘voj v˘vozu a dovozu minerálních paliv a maziv
v letech 1993–2002
(v mld.Kč)
3 – Minerální paliva a maziva
140
125,7
v mld. Kã
119,9
120
V˘voz
100
Dovoz
100,2
74,5
65,6
80
60,2
52,4
60
40,4
42,9
23,2
23,0
65,3
40
20
24,5
27,0
27,1
27,1
26,5
34,2
38,2
35,9
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
Pramen: CS MF ČR
34
1999
2000
2001
2002
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 35
Vývoz minerálních paliv a maziv zaznamenal poměrně váhavý nárůst od roku 1993 do roku
1998. V následujícím roce export poněkud poklesl, rokem 2000 však pokračoval v růstu, který
byl přerušen v roce 2002. V kontextu s vývojem celkového vývozu v uvedeném roce opět ztratil na tempu.
Dovoz na rozdíl od vývozu zvyšoval poměrně rychleji svůj nárůst, a to až do roku 1997. V roce
1998 se však výrazněji meziročně snížil, ale rokem 1999 opět pokračoval v růstu. Největší
meziroční přírůstek dovozu byl pak registrován v roce 2000 (v rozsahu 54 615 mil.Kč). Pomalejší meziroční nárůst dovozu v roce 2001 byl pak vystřídán výrazným poklesem importu
minerálních paliv a maziv v roce 2002.
Tabulka 21
V˘voz, dovoz a bilance zboÏové skupiny minerálních paliv
a maziv podle dvoumístné nomenklatury SITC v letech 1993 a 2002
Vývoz
Položka SITC
1993
2002
Dovoz
index
2002/1993
v mil.Kč
1993
2002
Bilance
index
2002/1993
v mil.Kč
1993
2002
v mil.Kč
32 Uhlí, koks a brikety
16 574
13 179
79,5
1 773
2 836
160,0 +14 801
+10 343
33 Ropa, ropné výrobky
a příbuzné materiály
4 435
12 781
288,2
26 688
58 721
220,0 –22 253
–45 940
232
682
294,0
11 838
35 206
297,4 –11 606
–34 524
1 966
9 301
473,1
144
3 479
23 207
35 943
154,9
34 Topný plyn, zemní
i průmysl. vyráběný
35 Elektrický proud
Celkem
40 443 100 242
2 416,0
+1 822
+5 822
247,9 –17 236 –64 299
Import skupiny minerálních paliv a maziv registroval v roce 2002 ve vztahu k roku 1993
značné zvýšení, a to nejen relativní, ale i absolutní. Přesto, že ve vývozu v koncovém roce poklesla pod úroveň roku 1993 pouze položka uhlí, koks a brikety, ostatní položky nedokázaly
(i z objektivních důvodů) vyrovnat vysoký nárůst dovozu, v němž rozhodující roli sehrály položky 33 a 34. Jen samotný hodnotový přírůstek importu ropy v roce 2002 oproti roku 1993
v rozsahu 32 033 mil.Kč převýšil její celkový import v roce 1993, který představoval 26 688
mil.Kč. Rovněž dovoz plynu narostl v roce 2002 téměř na trojnásobek jeho importu realizovaného v roce 1993. V důsledku těchto výrazných posunů v dovozu, zejména uvedených
položek, narostlo celkové bilanční pasivum ze 17 236 mil.Kč v roce 1993 na 64 299 mil.Kč
v roce 2002, tj. o 47 063 mil.Kč.
Protože ropa vytváří v roce 2002 největší pasivní saldo mezi všemi obchodovanými položkami ČR a topný plyn spolu s elektrickými zařízeními, přístroji a spotřebiči se dělí
o 2.–3. místo, je vhodné podrobněji ilustrovat jejich importní vývoj.
35
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 36
Tabulka 22
Dovoz ropy a plynu v letech 1993 aÏ 2002
Ropa
Plyn
Rok
množství meziroční
meziroční množství meziroční
meziroční
v mil.Kč
v mil.Kč
vt
index
index
vt
index
index
1993
7 290 044
x
26 688
x
7 022 126
x
11 838
1994
8 322 003
114,2
28 101
105,3
7 368 056
104,9
11 787
99,6
1995
8 855 357
106,4
30 601
108,9
8 114 629
110,1
17 110
145,2
1996
9 538 459
107,7
38 969
127,3
9 596 918
118,3
21 231
124,1
1997
9 200 312
96,5
42 632
109,4
9 677 381
100,8
26 579
125,2
1998
9 739 074
105,9
33 928
79,6
9 668 450
99,9
22 273
83,8
1999
9 155 891
94,0
41 544
122,4
9 382 408
97,0
20 038
90,0
2000
8 864 691
96,8
74 564
179,5
9 705 339
103,4
40 575
202,5
2001
9 616 312
108,5
73 644
98,8
9 913 786
102,1
46 529
114,7
2002
9 460 591
98,4
58 721
79,7
7 119 192
71,8
35 206
75,7
index
hodnot.
nárůst
index
množst.
nárůst
množst.
nárůst
2002/1993
+2 170 547
2002/1993
129,8
2002/1993
+32 033
2002/1993
220,0
2002/1993
+97 066
index
2002/1993
101,4
hodnot.
nárůst
2002/1993
+23 368
x
index
2002/1993
297,4
Z přehledu je patrné, že hodnotový nárůst předbíhal množstevní přírůstek, přičemž kulminace
tohoto vztahu proběhla v roce 2000. Od tohoto roku došlo opět k poklesu.
Ve vztahu obou položek rychlejší hodnotový nárůst byl realizován u topného plynu.
36
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 37
Tabulka 23
Struktura v˘vozu a dovozu zboÏové skupiny minerálních paliv
a maziv podle dvoumístné nomenklatury SITC
Vývoz (%)
Položka SITC
1993
2002
32 Uhlí, koks a brikety
71,4
36,7
33 Ropa, ropné výrobky
a příbuzné materiály
19,1
34 Topný plyn, zemní
i průmyslově vyráběný
35 Elektrický proud
Celkem
Dovoz (%)
změna
+/–
změna
+/–
1993
2002
–34,7
4,4
2,8
–1,6
35,5
+16,4
66,0
58,6
–7,4
1,0
1,9
+0,9
29,3
35,1
+5,8
8,5
25,9
+17,4
0,3
3,5
+3,2
100,0
100,0
100,0
100,0
–
–
Podstatnější pokles podílu v roce 2002 oproti roku 1993 nastal ve vývozu u položky uhlí, koks
a brikety, a to o 34,7 bodu, na rozdíl od ropy a elektrického proudu, které svou účast v exportu
zvýšily o 16,4 a 17,4 bodů.
V dovozu nebyl podílový pohyb tak podstatný. V kontextu s předcházejícím číselným rozborem poklesl podíl ropy (o 7,4 bodu) a naopak narostl podíl topného plynu o 5,8 bodu.
Skupina 4 – Živočišné a rostlinné oleje a tuky
Graf 8
V˘voj v˘vozu a dovozu zboÏové skupiny 4 v letech 1993–2002
(v mld.Kč)
4 – Îivoãi‰né a rostlinné oleje a tuky
3,5
V˘voz
3,0
Dovoz
3,1
2,8
v mld. Kã
2,5
1,4
2,0
2,5
1,6
2,0
2,2
2,1
1,0
1,1
3,0
2,6
1,5
1,3
1,0
1,0
0,9
0,5
1,3
1,4
1,3
1,0
1,0
0,0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
Pramen: CS MF ČR
Vývoz této skupiny (s maximálním nárůstem v roce 2001 a poklesem v roce 1995) zůstal v roce
2002 na přibližně stejné hodnotové úrovni jako v počátečním roce 1993. Dovoz (s menším za37
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 38
kolísáním v roce 1997, 1999 a 2002) měl naopak stoupající tendenci, což ovlivnilo i nárůst záporného salda.
Tabulka 24
V˘voz, dovoz a bilance zboÏové skupiny Ïivoãi‰n˘ch a rostlinn˘ch olejÛ a tukÛ podle
dvoumístné nomenklatury SITC v letech 1993 a 2002
Vývoz
Položka SITC
1993
2002
v mil.Kč
Dovoz
index
2002/1993
1993
Bilance
2002
1993
index
2002/1993
v mil.Kč
2002
v mil.Kč
41 Živočišné oleje a tuky
72
13
18,1
140
352
251,4
–68
–339
42 Nevysychavé rostlinné
tuky a oleje
480
540
112,5
935
2 126
227,4
–455
–1 586
43 Tuky a oleje
zušlechtěné, vosky
420
425
101,2
313
550
175,7
+107
–125
Celkem
972
978
100,6
1 388
3 028
218,2
– 416
–2 050
Ve vývozu pokles živočišných olejů a tuků prakticky vyrovnaly zbývající dvě položky.
Dovoz zaznamenal nárůst všech tří položek, přičemž největší hodnotový přírůstek vykázaly
nevysychavé rostlinné tuky a oleje.
Tabulka 25
Struktura v˘vozu a dovozu zboÏové skupiny Ïivoãi‰n˘ch a rostlinn˘ch olejÛ
a tukÛ podle dvoumístné nomenklatury SITC v letech 1993 a 2002
Vývoz (%)
Položka SITC
1993
2002
7,4
1,3
42 Nevysychavé rostlinné tuky
a oleje
49,4
43 Tuky a oleje zušlechtěné,
vosky
41 Živočišné oleje a tuky
Celkem
Dovoz (%)
změna
+/–
změna
+/–
1993
2002
–6,1
10,0
11,6
+1,6
55,2
+5,8
67,4
70,2
+2,8
43,2
43,5
+0,3
22,6
18,2
–4,4
100,0
100,0
100,0
100,0
–
–
Podílové změny byly výraznější ve vývozu než v dovozu. Zatímco živočišné oleje a tuky svůj
exportní podíl snížily o 6,1 bodu, nevysychavé rostlinné tuky a oleje o 5,8 bodu narostly.
38
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 39
Skupina 5 – Chemikálie
Graf 9
V˘voj v˘vozu a dovozu chemikálií v letech 1993–2002
(v mld.Kč)
v mld. Kã
5 – Chemikálie
160
140
120
100
80
60
40
20
0
47,6
37,6
1993
Dovoz
V˘voz
78,6
89,1
52,9
54,3
112,6
105,4
139,1
151,0
119,7
59,4
42,4
1994
1995
1996
148,4
1997
1998
81,7
79,6
65,5
63,5
74,7
66,9
1999
2000
2001
2002
Pramen: CS MF ČR
Z grafického vyjádření je zřetelně pozorovatelný rychlejší vývoj dovozu než vývozu, jenž způsobil dynamický nárůst pasiva dílčí bilance, které současně v roce 2002 dosáhlo maxima záporného salda mezi všemi zbožovými skupinami.
Tabulka 26
V˘voz, dovoz a bilance zboÏové skupiny chemikálií podle
dvoumístné nomenklatury SITC v roce 1993 a 2002
Vývoz
Položka SITC
1993
2002
v mil.Kč
51 Organické chemikálie
Dovoz
index
2002/1993
1993
2002
v mil.Kč
Bilance
index
2002/1993
1993
2002
v mil.Kč
10 599
15 247
143,9
6 102
10 875
178,2
+4 497
+4 372
52 Anorganické chemikálie
2 759
5 260
190,6
4 710
9 507
201,8
–1 951
–4 247
53 Barviva, třísloviny
a pigmenty
3 941
4 945
125,5
4 741
12 277
259,0
–800
–7 332
54 Léčiva a farmaceutické
výrobky
3 966
8 693
219,2
9 647
34 871
361,5
–5 681
–26 178
55 Silice a vonné látky;
leštící a čistící přípravky
3 359
13 040
388,2
4 800
13 460
280,4
–1 441
–420
56 Hnojiva umělá
1 446
1 363
94,3
1 010
2 450
242,6
+436
–1 087
57 Plasty v prvotní formě
6 430
9 175
142,7
5 424
24 700
455,4
+1 006
–15 525
58 Plastické hmoty
v neprvotních formách
2 468
11 831
479,4
5 635
24 103
427,7
–3 167
–12 272
59 Chemické prostředky
a výrobky, j.n.
2 586
5 123
198,1
5 481
16 155
294,7
–2 895
–11 032
37 554
74 677
198,9
47 550 148 398
312,1
Celkem
39
–9 996 –73 721
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 40
Zbožová skupina chemikálií zaznamenala od roku 1993 do roku 2002 poměrně rychlý vývoj,
když v dovozu dosáhla indexu 312,1 a ve vývozu index 198,9.
Na straně exportu registrovaly pokles na index 94,3 pouze umělá hnojiva. Všechny ostatní položky dosáhly v desetiletém intervalu nárůst, přičemž největší zvýšení vykázaly silice a vonné
látky (index 388,2, přírůstek 9 681 mil.Kč) a plastické hmoty v neprvotních formách (index
479,4, zvýšení o 9 363 mil.Kč).
V dovozu nepoklesla žádná položka nejen pod index 100,0, ale kromě organických chemikálií se zvýšením o 78,2 %, v desetiletém horizontu se všechny ostatní indexy 2002/1993 pohybovaly nad nárůstem o 100,0 %. Hodnotově největší zvýšení registrovaly: léčiva a farmaceutické výrobky (25 224 mil.Kč), plasty v prvotní formě (19 276 mil.Kč) a plastické hmoty
v neprvotních formách (18 468 mil.Kč).
Největší pasivní saldo v roce 2002 zaznamenaly: léčiva a farmaceutické výrobky (26 178 mil. Kč),
plasty v prvotní formě (15 525 mil.Kč), plastické hmoty v neprvotních formách (12 272
mil.Kč) a chemické prostředky a výrobky, j.n. (11 032 mil.Kč). Jedinou položkou, která vykázala bilanční aktivum byly organické chemikálie se 4 372 mil.Kč.
Tabulka 27
Struktura v˘vozu a dovozu zboÏové skupiny chemikálií podle
Vývoz (%)
Položka SITC
1993
2002
28,2
20,4
7,4
7,1
53 Barviva, třísloviny a pigmenty
10,5
54 Léčiva a farmaceutické výrobky
Dovoz (%)
změna
+/–
změna
+/–
1993
2002
–7,8
12,8
7,3
–5,5
–0,3
9,9
6,4
–3,5
6,6
–3,9
10,0
8,3
–1,7
10,6
11,6
+1,0
20,3
23,5
+3,2
55 Silice a vonné látky;
leštící a čistící přípravky
8,9
17,5
+8,6
10,1
9,1
–1,0
56 Hnojiva umělá
3,8
1,8
–2,0
2,1
1,7
–0,4
57 Plasty v prvotní formě
17,1
12,3
–4,8
11,4
16,6
+5,2
58 Plastické hmoty
v neprvotních formách
6,6
15,8
+9,2
11,9
16,2
+4,3
59 Chemické prostředky
a výrobky, j.n
6,9
6,9
–
11,5
10,9
–0,6
100,0
100,0
–
100,0
100,0
51 Organické chemikálie
52 Anorganické chemikálie
Celkem
–
K největšímu podílovému zvýšení v roce 2002 proti roku 1993 došlo ve vývozu u plastických
hmot v neprvotních formách (nárůst o 9,2 bodu) a silic a vonných látek (přírůstek o 8,6 bodu).
40
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 41
Na druhé straně největší pokles zaznamenaly organické chemikálie o 7,8 bodu a plasty v prvotní formě o 4,8 bodu.
Ve struktuře dovozu výraznější pokles podílu byl registrován u organických chemikálií (o 5,5
bodu) a u anorganických chemikálií (o 3,5 bodu). Větší nárůst byl naopak zaznamenán
u plastů v prvotní formě (5,2 bodu) a u plastických hmot v neprvotních formách (4,3 bodu).
Skupina 6 – Průmyslové zboží podle druhu materiálu
Zbožová skupina průmyslového zboží podle druhu materiálu zaznamenala velmi dynamický
vývoj, přičemž větší nárůst vykázal v souhrnu dovoz než vývoz (přesto, že v některých letech
absolutně rostl rychleji export). Kromě meziročního poklesu v roce 2002, odpovídajícího celkovému snížení obratu zahraničního obchodu, dovoz se nepřetržitě zvyšoval, zatímco vývoz
registroval (rovněž mimo meziroční pokles v roce 2002), snížení i v roce 1996, čímž ztratil
tempo oproti růstu dovozu. Přírůstek importu v roce 2002 ve srovnání s rokem 1993 představoval 202 436 mil.Kč, zatímco zvýšení exportu se realizovalo v částce 167 610 mil.Kč. Tento
vývoj se odrazil i v dílčí obchodní bilanci, když z aktiva v roce 1993 ve výši 55 577 mil.Kč se
kladné saldo v roce 2002 snížilo na 20 751 mil.Kč.
Graf 10
V˘voj v˘vozu a dovozu zboÏové skupiny 6
v letech 1993–2002
(v mld.Kč)
6 – PrÛmyslové zboÏí podle druhu materiálu
309,1
v mld. Kã
350
285,1
300
V˘voz
250
Dovoz
224,8
182,6
200
126,1
280,2
273,0
257,9
193,1
171,9
193,7
139,7
205,0
166,8
150
134,2
100
236,7
293,7
145,9
91,3
70,5
50
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
Pramen: CS MF ČR
41
1999
2000
2001
2002
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 42
Tabulka 28
V˘voz, dovoz a bilance zboÏové skupiny 6 podle dvoumístné
nomenklatury SITC v roce 1993 a 2002
Vývoz
Položka SITC
1993
2002
v mil.Kč
Dovoz
index
2002/1993
1993
2002
v mil.Kč
Bilance
index
2002/1993
61 Kůže, kožené výrobky, j.n.
a vydělané kožky
1 909
1 512
79,2
1 583
6 759
427,0
62 Výrobky z pryže, j.n.
4 172
31 670
759,1
4 177
18 641
446,3
63 Výrobky z korku a dřeva
(kromě nábytku)
1993
2002
v mil.Kč
+326
–5247
–5 +13 029
4 267
12 370
289,9
1 877
7 308
389,3
+2 390
+5 062
64 Papír, lepenka a výrobky
z nich
5 705
22 034
386,2
7 277
28 587
392,8
–1 572
–6 553
65 Textilní příze, tkaniny,
tržní výrobky z nich, j.n.
23 599
44 612
189,0
13 172
46 401
352,3
+10 427
–1 789
66 Výrobky z nekovových
nerostů, j.n.
23 694
48 736
205,7
6 406
25 554
398,9
+17 288 +23 182
67 Železo a ocel
40 300
48 622
120,7
15 657
49 957
319,1
+24 643
3 650
11 033
302,3
8 272
32 448
392,3
–4 622 –21 415
18 822
73 139
388,6
12 120
57 322
473,0
+6 702 +15 817
126 118 293 728
232,9
70 541 272 977 387,0 +55 577 +20 751
68 Neželezné kovy
69 Kovové výrobky, j.n.
Celkem
–1 335
I když položka 61 zaznamenala ve vývozu v roce 2002 ve srovnání s rokem 1993 pokles
o 20,8 %, neměla na celkové snížení aktivního salda výraznější vliv, vzhledem k nízkému absolutnímu základu. Rozhodující roli v tomto směru však hrála nerovnoměrnost vývoje mezi
celkovým dovozem a vývozem, který se projevil v bilancích jednotlivých výrobkových skupin.
Zhoršující se vztah vykázaly nejen položky 61 a 64, ale zejména 67 – železo a ocel (přechodem
z aktiva do pasiva, když propad činil 25 978 mil.Kč), 68 – neželezné kovy (zvýšením záporného
salda o 16 793 mil.Kč) a 65 – textilní příze, tkaniny, tržní výrobky z nich (přechodem z kladného salda do bilančního deficitu při zhoršení v částce 12 216 mil.Kč.
Na druhé straně tento zhoršující se faktor byl částečně vyrovnáván vyššími hodnotovými nárůsty vývozu dalších výrobkových skupin, což se odrazilo i v jejich bilančním postavení. Šlo
o položky: 62 – výrobky z pryže (přechod z pasiva do aktiva o 13 024 mil.Kč), 63 – výrobky
z korku a dřeva (nárůst aktiva o 2 672 mil.Kč), 66 – výrobky z nekovových nerostů, j.n. (zvýšení kladného salda o 5 894 mil.Kč) a 69 – kovové výrobky (nárůst aktiva o 9 115 mil.Kč).
42
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 43
Tabulka 29
Struktura v˘vozu a dovozu zboÏové skupiny prÛmyslového zboÏí
podle druhu materiálu podle dvoumístné nomenklatury SITC
Podíl ve vývozu (%)
Položka SITC
1993
2002
61 Kůže, kožené výrobky, j.n.
vydělané kožky
1,5
0,5
62 Výrobky z pryže, j.n.
3,3
63 Výrobky z korku a dřeva
(kromě nábytku)
Podíl dovozu (%)
změna
+/–
změna
+/–
1993
2002
–1,0
2,2
2,5
+0,3
10,8
+7,5
5,9
6,8
+0,9
3,4
4,2
+0,8
2,7
2,7
–
64 Papír, lepenka a výrobky
z nich
4,5
7,5
+3,0
10,3
10,4
+0,1
65 Textilní příze, tkaniny,
tržní výrobky z nich, j.n.
18,7
15,2
–3,5
18,7
17,0
–1,7
66 Výrobky z nekovových
nerostů, j.n.
18,8
16,6
–2,2
9,1
9,4
+0,3
67 Železo a ocel
32,0
16,5
–15,5
22,2
18,3
–3,9
2,9
3,8
+0,9
11,7
11,9
+0,2
14,9
24,9
+10,0
17,2
21,0
+3,8
100,0
100,0
100,0
100,0
68 Neželezné kovy
69 Kovové výrobky, j.n.
Celkem
–
–
S hodnotovým vývojem souvisí i výše podílové účasti v celkovém vývozu a dovozu. Je zřetelné, že podstatnější změny v roce 2002 ve srovnání s rokem 1993 nastaly v tomto směru ve
vývozu než v dovozu, ve kterém k výraznějším posunům došlo pouze u železa a oceli (pokles
o 3,9 bodu) a u kovových výrobků (nárůst o 3,8 bodu). Na druhé straně radikální změna v poklesu podílu ve vývozu nastala u položky 67 – železo a ocel (pokles o 15,5 bodu). Také textilní
příze, tkaniny, tržní výrobky z nich snížily svůj podíl ve struktuře vývozu, a to o 3,5 bodu. Naopak, výraznější zvýšení podílu v roce 2002 proti roku 1993 o 10,0 bodů zaznamenaly kovové výrobky a výrobky z pryže o 7,5 bodu.
43
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 44
Skupina 7 – Stroje a dopravní prostředky
Graf 11
V˘voj v˘vozu a dovozu zboÏové skupiny strojÛ a dopravních prostfiedkÛ
v letech 1993–2002
(v mld.Kč)
7 – Stroje a dopravní prostfiedky
v mld. Kã
700
601,4
600
V˘voz
500
Dovoz
498,4
385,4
330,1
400
354,1
286,9
162,2
122,6
339,0
180,2
264,0
200
100
130,7
561,8
496,7
383,3
247,1
300
585,0
623,0
171,3
197,3
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
Pramen: CS MF ČR
Vývoz strojů a dopravních prostředků zaznamenal v desetiletém srovnání nejvyšší nejen relativní, ale i absolutní nárůst mezi všemi zbožovými skupinami, a to přesto, že do roku 1996
meziroční nárůst dovozu této zbožové skupiny byl rychlejší než zvyšování vývozu. Export
v hodnotové úrovni pak převýšil import v roce 1999 a přes celkový meziroční pokles vývozu
i dovozu v roce 2002 se zvýšil vývoz strojů a dopravních prostředků.
Osou vývoje strojírenského exportu v desetiletém průmětu byla silniční vozidla, jejichž zvýšení v roce 2002 ve srovnání s rokem 1993 představovalo 162 002 mil.Kč a elektrická zařízení
přístroje a spotřebiče, jejichž export se za stejné období zvýšil o 101 980 mil.Kč. Nicméně
z těchto dvou položek bilanční přínos zaznamenala pouze silniční vozidla, u nichž nárůst vývozu značně překročil zvýšení dovozu, čímž tato položka zlepšila v roce 2002 své bilanční
saldo proti roku 1993 o 69 360 mil.Kč na 83 173 mil.Kč.
Na druhé straně nárůst dovozu elektrických zařízení, přístrojů a spotřebičů, který představoval v desetiletém srovnání 128 216 mil.Kč, překročil zvýšení vývozu o 26 236 mil.Kč, takže jejich záporné saldo narostlo v roce 2002 na 32 617 mil.Kč.
44
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 45
Tabulka 30
V˘voz, dovoz a bilance zboÏové skupiny strojÛ a dopravních prostfiedkÛ
podle dvoumístné nomenklatury SITC v roce 1993 a 2002
Vývoz
Položka SITC
1993
2002
v mil.Kč
Dovoz
index
2002/1993
1993
2002
v mil.Kč
Bilance
index
2002/1992
1993
2002
v mil.Kč
71 Stroje a zařízení
k výrobě energie
9 914
38 088
384,2
6 243
34 466
552,1
+3 671
+3 622
72 Strojní zařízení
pro určitá odvětví
průmyslu
16 196
41 184
254,3
28 869
44 018
152,5
–12 673
–2 834
6 787
14 867
219,1
6 815
16 067
235,8
–28
–1 200
74 Stroje a zařízení
všeobecně užívané
v průmyslu, j.n.
15 303
77 204
504,5
31 169
75 528
242,3
–15 866
+1 676
75 Kancelářské stroje
a zařízení k aut.
zpracování dat
3 926
77 883 1 983,8
21 135
71 216
337,0
–17 209
+6 667
76 Zařízení
k telekomunikaci
a záznamu
a reprodukci zvuku
2 057
38 667 1 879,8
11 801
38 642
327,4
–9 744
+25
73 Kovozpracující stroje
77 Elektrická zařízení,
přístroje
a spotřebiče, j.n.
23 378 125 358
536,2
29 759 157 975
530,8
–6 381
–32 617
36 672 198 674
541,8
22 859 115 501
505,3
+13 813
+83 173
8 400
234,4
+4 814
+2 684
508,0 162 234 561 813
346,3
79 Ostatní dopravní
a přepravní prostředky
Celkem
8 398
11 084
122 631 623 009
132,0
3 584
–39 603 +61 196
K podstatnějším bilančním zlepšením přispěly v desetiletém srovnání kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat částkou 23 876 mil.Kč, přechodem z pasiva do aktiva
při mimořádném nárůstu vývozu (index 1983,8) a rovněž tyto položky: stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu (přechodem z pasiva do aktiva), strojní zařízení pro určitá odvětví
průmyslu (snížením pasiva) a zařízení k telekomunikaci a záznamu a reprodukci zvuku přechodem ze záporného salda na aktivum, díky vysokému nárůstu vývozu (index 2002/1993
představuje 1 879,8).
Ve vývozu největší kladný podílový posun v roce 2002 ve srovnání s rokem 1993 vykázaly kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat, a to o 9,3 bodu na 12,5 % a zařízení
k telekomunikaci a záznamu a reprodukci zvuku, jejichž podíl se zvýšil o 4,5 bodu na 6,2 %.
45
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 46
Tabulka 31
Struktura v˘vozu a dovozu zboÏové skupiny strojÛ a dopravních
prostfiedkÛ podle dvoumístné nomenklatury SITC v letech 1993 a 2002
Podíl vývozu (%)
Položka SITC
1993
2002
8,1
6,1
72 Strojní zařízení pro určitá odvětví
průmyslu
13,2
Podíl dovozu (%)
změna
+/–
změna
+/–
1993
2002
–2,0
3,9
6,1
+2,2
6,6
–6,6
17,8
7,8
–10,0
5,5
2,4
–3,1
4,2
2,9
–1,3
12,5
12,4
–0,1
19,2
13,4
–5,8
3,2
12,5
+9,3
13,0
12,7
–0,3
1,7
6,2
+4,5
7,3
6,9
–0,4
77 Elektrická zařízení, přístroje,
19,1
20,1
+1,0
18,3
28,1
+9,8
29,9
31,9
+2,0
14,1
20,6
+6,5
6,8
1,8
–5,0
2,2
1,5
–0,7
100,0
100,0
100,0
100,0
74 Stroje a zařízení všeobecně užívané
v průmyslu, j.n.
k automat. zpracování dat
76 Zařízení k telekomunikaci a záznamu
a reprodukci zvuku
79 Ostatní dopravní a přepravní
prostředky
Celkem
–
–
Výraznější pokles podílu v roce 2002 oproti roku 1993 naopak registrovaly: strojní zařízení pro
určitá odvětví průmyslu (–6,6 bodu) a ostatní dopravní a přepravní prostředky (–5,0 bodu).
Snížení zaznamenaly v souhrnu všechny položky investičního strojírenství (71–74), jejichž
pokles podílu ve vývozu představuje 11,8 bodu.
V dovozu narostl nejvíce v desetiletém srovnání podíl elektrických zařízení, přístrojů a spotřebičů, a to o 9,8 bodu a silničních vozidel o 6,5 bodu. Naopak, k výraznému poklesu podílu
došlo u strojního zařízení pro určitá odvětví průmyslu (–10,0 bodu) a u strojů a zařízení všeobecně užívaných v průmyslu (–5,8 bodu).
Páteří vývozu i dovozu skupiny strojů a dopravních prostředků byly po celou dobu dvě největší položky: silniční vozidla a elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, které ve vývozu
v roce 2002 společně dosáhly podílu 52,0 % a v dovozu 48,7 %, přičemž v exportu výraznější
úlohu hrála silniční vozidla s 31,9 %, zatímco v dovozu nejvyšší podíl ve výši 28,1 % měla
elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče.
Podle třímístné nomenklatury SITC největší podíl ve vývozu silničních vozidel v roce 1993 zaujímaly osobní automobily (46,2 %), motorová vozidla k dopravě zboží a pro speciální účely
46
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 47
(21,5 %) a díly a příslušenství motorových vozidel (16,9 %). V roce 2002 narostl podíl osobních automobilů na 51,1 % a dílů a příslušenství motorových vozidel na 42,0 %.
V dovozu silničních vozidel v roce 1993 měly osobní automobily podíl 36,0, díly a příslušenství motorových vozidel 30,5 % a motorových vozidel k dopravě zboží a pro speciální
účely 13,5 %. V roce 2002 klesl podíl osobních automobilů na 28,7 %, ale na druhé straně výrazně narostl podíl dovozu dílů a příslušenství motorových vozidel, a to na 47,4 %.
Skupina 8 – Různé hotové výrobky
Graf 12
V˘voj v˘vozu a dovozu zboÏové skupiny
rÛzn˘ch hotov˘ch v˘robkÛ v letech 1993–2002
(v mld.Kč)
8 – RÛzné hotové v˘robky
180
160
V˘voz
140
Dovoz
140,5
v mld. Kã
90,2
67,1
63,1
140,0
112,2
95,0
87,1
56,8
60
139,9
128,3
94,8
78,7
80
149,4
123,0
108,4
120
100
154,9
100,4
71,6
52,9
40
20
0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
Pramen: CS MF ČR
Vývoz různých hotových výrobků si zachovával (kromě let 1995 a 1997) stálý předstih před
dovozem, což umožnilo, že tato zbožová skupina po většinu let vykazovala aktivní bilanci.
V desetiletém rozpětí měly největší zhoršující vliv na poměr mezi vývozem a dovozem položky
obuv a různé výrobky. Zatímco obuv ve vývozu poklesla v roce 2002 oproti roku 1993 na 68,9
%, v dovozu naopak narostla na 197,0 %, čímž došlo ke zhoršení její bilance o 5 566 mil.Kč.
Různé výrobky sice registrovaly nárůst nejen dovozu, ale i vývozu, nicméně s ještě rychlejším
přírůstkem importu, takže dílčí bilance zaznamenala v desetiletém rozmezí zhoršení o 9 383
mil.Kč přechodem z aktiva do pasiva.
47
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 48
Tabulka 32
V˘voz, dovoz a bilance zboÏové skupiny rÛzn˘ch hotov˘ch
v˘robkÛ podle dvoumístné nomenklatury SITC
v roce 1993 a 2002
Vývoz
Položka SITC
1993
2002
v mil.Kč
Dovoz
index
2002/1993
1993
2002
v mil.Kč
Bilance
index
2002/1993
1993
2002
v mil.Kč
81 Prefabrikované
budovy; výrobky,
zdravotnické, instal.
7 046
14 957
212,3
2 882
7 282
252,7
+4 164
82 Nábytek a jeho díly
5 738
35 070
611,2
4 479
13 307
297,1
+1 259 +21 763
83 Cestovní galanterie,
kabelky a pod.
výrobky
970
1 555
160,3
781
1 754
224,6
+189
–199
10 365
21 064
203,2
7 184
18 415
256,3
+3 181
+2 649
85 Obuv
6 521
4 492
68,9
3 645
7 182
197,0
+2 876
–2 690
87 Odborné, vědecké
a řídící přístroje
a zařízení, j.n.
3 780
13 633
360,7
12 453
23 043
185,0
–8 673
–9 410
88 Fotografické přístroje,
optické výrobky, j.n.,
hodiny
1 041
3 739
359,2
2 870
7 545
262,9
–1 829
–3 806
21 364
54 922
257,1
18 559
61 500
331,4
+2 805
–6 578
Celkem
56 825 149 432
263,0
52 853 140 028
264,9
+3 972
+9 404
84 Oděvní výrobky
a doplňky
+7 675
Na druhé straně výraznější zlepšení bilančních výsledků v desetiletém intervalu vykázala položka 82 – nábytek a jeho díly, a to v rozsahu 20 504 mil.Kč.
48
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 49
Tabulka 33
Struktura v˘vozu a dovozu zboÏové skupiny rÛzn˘ch hotov˘ch
v˘robkÛ podle dvoumístné nomenklatury SITC
Podíl ve vývozu (%)
Položka SITC
1993
2002
81 Prefabrikované budovy; výrobky
zdravotnické, instal.
12,4
10,0
82 Nábytek a jeho díly
10,1
83 Cestovní galanterie, kabelky
a pod. výrobky
Podíl v dovozu (%)
změna
+/–
změna
+/–
1993
2002
–2,4
5,4
5,2
–0,2
23,5
+13,4
8,5
9,5
+1,0
1,7
1,0
–0,7
1,5
1,3
–0,2
84 Oděvní výrobky a doplňky
18,2
14,1
–4,1
13,6
13,1
–0,5
85 Obuv
11,5
3,0
–8,5
6,9
5,1
–1,8
87 Odborné, vědecké a řídící přístr.
a zařízení, j.n.
6,7
9,1
+2,4
23,6
16,5
–7,1
88 Fotografické přístroje, optické
výrobky, j.n. hodiny
1,8
2,5
+0,7
5,4
5,4
–
37,6
36,8
–0,8
35,1
43,9
+8,8
100,0
100,0
100,0
100,0
Celkem
–
–
Na podílový posun ve struktuře vývozu měla největší vliv položka nábytku a jeho dílů, jejíž
účast na celkovém exportu zbožové skupiny různých hotových výrobků narostla v roce 2002
ve srovnání s rokem 1993 o 13,4 bodu. Na druhé straně větší pokles v desetiletém rozmezí byl
realizován u obuvi, a to o 8,5 bodu.
V dovozu posuny podílů u většiny položek byly poměrně bezvýznamné, kromě položky odborných, vědeckých a řídících přístrojů, jejichž podíl v roce 2002 oproti roku 1993 poklesl
o 7,1 bodu a kromě různých výrobků, jejichž podíl naopak narostl o 8,8 bodu.
49
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 50
Skupina 9 – Komodity nespecifikované jinde v SITC
Graf 13
V˘voj v˘vozu a dovozu komodit nespecifikovan˘ch jinde
v SITC v letech 1993 a 2002
(v mld.Kč)
9 – Komodity nespecikované jinde v SITC
2,0
1,8
1,8
Dovoz
1,6
V˘voz
1,9
v mld. Kã
1,4
1,3
1,2
1,0
1,0
1,0
0,6
0,6
0,8
0,8
0,8
0,3
0,3
0,9
0,6
0,5
0,4
0,5
0,4
0,2
0,4
0,4
0,3
0,3
0,3
0,0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
Pramen: CS MF ČR
Uvedená zbožová skupina nemá z hlediska svého hodnotového rozsahu vliv na absolutní úroveň jak vývozu, tak dovozu.
Tabulka 34
V˘voz, dovoz a bilance zboÏové skupiny komodit
nespecifikovan˘ch jinde v SITC
Vývoz
Položka SITC
1993
2002
Dovoz
index
2002/1993
v mil.Kč
96 Mince (kromě zlatých,
mimo zakoupených
platidel)
0
0
97 Zlato, bez mincovního
(kromě rud
a koncentrátu zlata)
383
1 897
Celkem
383
1 897
–
1993
2002
Bilance
index
2002/1993
v mil.Kč
1993
2002
v mil.Kč
8
1
12,5
–8
–1
495,3
1 808
271
15,0
–1 425
+1 626
495,3
1 816
272
15,0
–1 433
+1 625
Z přehledu je patrné, že v rámci zbožové skupiny 9, rozhodující podíl na vývozu i dovozu má
položka 97 – zlato, bez mincovního (kromě rud a koncentrátu zlata). Položka 96 – mince, zaznamenala v letech 1993 a 2002 vývoz v hodnotě nižší než 1 mil.Kč.
50
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 51
5. Obchodní bilance
Obchodní bilance ČR v časovém úseku 1993 – 2002 vykázala ve všech letech záporné saldo
s výrazně kolísavým a nejednosměrným vývojem.
Graf 14
Obchodní bilance âeské republiky v letech 1993–2002
(v mld.Kč)
2,0
–4,5
1,8
1,6
–39,5
v mld. Kã
–71,3
–64,4
1,4
–80,2
1,2
1,0
–99,6
0,8
–120,8
0,6
–153,0
0,4
–116,7
–150,5
0,2
0,0
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
Pramen: Statistická ročenka České republiky 2002 a MPO ČR
Nejnižší bilanční deficit byl zaznamenán již na počátku sledovaného období, tj. v roce 1993,
a to ve výši 4 483 mil.Kč. V dalších letech záporné saldo poměrně rychle rostlo, přičemž dosáhlo svého desetiletého maxima v roce 1996, ve kterém představovalo částku 152 990
mil.Kč. Po faktické stagnaci jeho výše v roce 1997, byl v dalších dvou letech registrován jeho
poměrně výrazný pokles. Tento pokles byl však přerušen rokem 2000, ve kterém došlo k téměř dvojnásobnému meziročnímu nárůstu záporného salda. Po této další kulminaci výše pasiva, bylo opět registrováno jeho snížení, a to v roce 2001 na 116 685 mil.Kč a v roce 2002 na
příznivějších 71 323 mil.Kč.
Celkovou obchodně bilanční pozici České republiky z teritoriálního hlediska (ve sledovaném
období deseti let) nejvýrazněji ovlivňovaly země s vyspělou ekonomikou.
51
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 52
Tabulka 35
Bilance zahraniãního obchodu âeské republiky podle skupin zemí
(v mil.Kč)
Rok
Země
s vyspělou
ekonomikou
Rozvojové
země
Evropské země
s přechodovou
ekonomikou
vč. SNS
Mimoevropské
země
s přechodovou
a státní
ekonomikou
Nespecifikováno
1993
–27 991
+10 796
+6 905
+5 926
–119
1994
–43 929
+6 831
–2 404
–141
+108
1995
–88 867
+1 486
–9 791
–2 610
+213
1996
–145 523
–5 031
+3 488
–5 939
+15
1997
–145 058
–7 944
+13 749
–10 671
–526
1998
–85 046
–10 620
+31 041
–14 779
–835
1999
–40 817
–14 012
+9 781
–17 886
–1 479
2000
–53 644
–14 775
–24 963
–25 569
–1 874
2001
–36 570
–32 867
–6 657
–38 460
–2 131
2002
+21 999
–52 785
+15 559
–57 532
+1 436
Pramen: Statická ročenka České republiky 2002 a MPO ČR
V roce 1993 pasivum z obchodu s nimi značně přesáhlo celkové záporné saldo ČR. Rovněž
v roce 1994 a 1998 pasivum se zeměmi s vyspělou ekonomikou překročilo (i když v podstatně
nižší míře) celkový zahraničně obchodní bilanční deficit. V letech 1995, 1996 a 1997 pak
měly tyto země nejvýraznější podíl na celkovém pasivu české obchodní bilance. Od roku 1999
však již záporná salda se zeměmi s vyspělou ekonomikou klesala (s určitým výkyvem v roce
2000). Naopak, v roce 2002 uvedené země výrazně přispěly ke snížení celkového pasiva obchodní bilance ČR, když z obchodu s nimi bylo dosaženo aktiva ve výši 21 999 mil.Kč.
Bilanční výsledky z obchodu s evropskými zeměmi s přechodovou ekonomikou vč.
SNS zaznamenaly v průběhu sledovaných deseti let nevyrovnaný vývoj. Zatímco v roce 1993
byla obchodní bilance s uvedenými zeměmi aktivní ve výši 6 905 mil.Kč, v následujících dvou
letech přešla do pasiva, a to v rozsahu 2 404 mil.Kč a 9 791 mil.Kč. Od roku 1996 však bilance
zaznamenala opět aktivum, které plynule stoupalo až do roku 1998, kdy bylo dosaženo nejlepšího bilančního výsledku z obchodu se skupinou evropských zemí s přechodovou ekonomikou vč. SNS v uplynulých deseti letech, a to kladným saldem ve výši 31 041 mil.Kč. Rok
1999 přinesl rovněž aktivum, nicméně ve sníženém rozsahu 9 781 mil.Kč. Naproti tomu v roce
2000 bylo zaznamenáno nejvyšší pasivum za deset sledovaných let, a to v částce 24 963
mil.Kč. Následující rok 2001 naznačil opět zlepšující se trend snížením pasiva na 6 657 mil.Kč.
Rokem 2002 se obchodní bilance vrátila do aktiva, druhým nejvýše dosaženým kladným saldem od roku 1993, v rozsahu 15 559 mil.Kč.
Dílčí bilance se zbývajícími dvěma skupinami zemí, tj. rozvojovými zeměmi a mimoevropskými zeměmi s přechodovou a státní ekonomikou postupně vykazovaly v průběhu let 1993
52
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 53
až 2002 stále se zhoršující výsledky a zvyšující se deficity a staly se tak slabým místem obchodní bilance ČR.
Obchod s rozvojovými zeměmi registroval (i když snižující se) aktivní saldo v letech
1993–1995. V roce 1996 přešel obchodní vztah s touto teritoriální skupinou do pasiva, které od
té doby plynule narůstalo až do dosud nejvyššího deficitu v roce 2002 v rozsahu 52 785 mil.Kč.
Obdobně se vyvíjela situace i z obchodu s mimoevropskými zeměmi s přechodovou
a státní ekonomikou. Po aktivním saldu vyprodukovaném z obchodu s těmito zeměmi
v roce 1993 ve výši 5 926 mil.Kč, přešla bilance v dalších letech do pasiva, které průběžně narůstalo, a to ještě rychleji než s rozvojovými zeměmi, když v roce 2002 dosáhlo úrovně 57
532 mil.Kč.
V poměru k jednotlivým zemím registrovala ČR v závěru desetiletí, tj. v roce 2002, největší bilanční propad s Čínou ve výši 56,5 mld Kč (což prakticky představuje celé záporné saldo z obchodu s mimoevropskými zeměmi s přechodovou a státní ekonomikou ve stejném roce). Další
vysoká pasiva byla zaznamenána s Ruskem, v částce 43,2 mld Kč, Japonskem (22,8 mld Kč),
Itálií (20,8 mld Kč) a Tchajwanem (14,9 mld Kč). Naproti tomu nejvyšší aktivní bilanci vykázala Česká republika z obchodu s Velkou Británií v rozsahu 31,2 mld Kč, Slovenskem v částce
27,3 mld Kč, Německem ve výši 26,5 mld Kč a s Nizozemskem v sumě 17,7 mld Kč.
Tabulka 36
Bilance zahraniãního obchodu âeské republiky podle zboÏov˘ch skupin
(v mil.Kč)
Rok
Zbožová skupina
0
1
2
3
–17 236
1993
+940
+665
+3 047
1994
–8 979
–997
+4 719
1995
–9 493
–640
–166
1996
–19 078
–386
+1 128
1997
–18 027
+149
–3 019
1998
–17 497
+1 320
–6 781
–33 155
1999
–19 650
–24
+3 245
–38 845
2000
–17 201
+1 010
+184
–85 690
2001
–19 247
+1 470
–1 435
2002
–23 082
+1 961
–3 108
4
5
6
7
8
9
–416
–9 996 +55 577
–39 603
+3 972
–1433
–19 853
–266
–16 984 +48 436
–49 559
+4 010
–62
–27 912
–1 158
–25 764 +48 445
–75 765
–7 090
–26
–38 608
–1 157
–34 832 +26 003
–89 610
+3 031
+519
–47 353
–955
–41 879 +26 314
–66 048
–201
+569
–1 498
–47 139 +31 152
–15 136
+7 941
+554
–1 526
–52 830 +31 689
+2 104 +10 815
+609
–1 386
–59 506 +27 268
+1 699 +12 200
+597
–87 596
–1 711
–69 361 +28 927 +16 353 +14 998
+917
–64 299
–2 050
–73 721 +20 751 +61 196
+9 404
+1 625
Pramen: CS MF ČR a vlastní dopočet
Poznámka: 0 – Potraviny a živá zvířata; 1 – Nápoje a tabák; 2 – Suroviny nepoživatelné, bez paliv; 3 – Minerální
paliva a maziva; 4 – Živočišné a rostlinné oleje a tuky; 5 – Chemikálie; 6 – Průmyslové zboží podle druhu materiálu; 7 – Stroje a dopravní prostředky; 8 – Různé hotové výrobky; 9 – Nespecifikováno.
Z uvedených číselných údajů je zřetelné, že největší negativní vliv na obchodní bilanci ČR
v uplynulém desetiletí měly zbožové skupiny chemikálií a minerálních paliv a maziv.
53
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 54
U posledně jmenované skupiny se v první polovině sledovaného období, tj. do roku 1997, pasivní saldo průběžně zvyšovalo ze 17 236 mil.Kč na 47 353 mil.Kč, v roce 1998 se meziročně
prudce snížilo na 33 155 mil.Kč a v dalších letech nabralo poměrně vysoké tempo nárůstu až
na 87 596 mil.Kč (nejvyšší zaznamenaná úroveň pasiva této skupiny) v roce 2001. Poslední
rok daného období pak znovu registroval meziroční pokles záporného salda, a to na 64 299
mil.Kč. U chemikálií se bilanční deficit rok od roku neustále zvyšoval, až v roce 2002 zaznamenal nejvyšší úroveň mezi všemi zbožovými kategoriemi v tomto roce, částkou 73 721
mil.Kč. Nepříznivě se vyvíjela také bilance skupiny potravin a živých zvířat, u níž došlo
k přechodu z aktiva 940 mil.Kč v roce 1993 na pasivum ve výši 8 979 mil.Kč již v roce 1994.
Další výrazné bilanční zhoršení bylo u této kategorie zaznamenáno v roce 1996, kdy záporné
saldo dosáhlo částku 19 078 mil.Kč. Od tohoto roku do roku 2001 deficit kolísal mezi 17 201
mil.Kč a 19 247 mil.Kč. Značnější nárůst pasiva nastal opět v roce 2002 zvýšením na 23 082
mil.Kč.
Citelný vliv na nepříznivý stav obchodní bilance měla také skupina průmyslového zboží
podle druhu materiálu trvalým poklesem aktiva z 55 577 mil.Kč v roce 1993 na
20 751
mil.Kč v roce 2002.
Příznivě se naopak vyvíjela v posledních letech bilance zbožové skupiny strojů a dopravních prostředků, která zaznamenala přechod z pasiva v roce 1993 v částce 39 603 mil.Kč
na aktivum 61 196 mil.Kč v roce 2002. Nicméně i tato zbožová skupina prodělala značný vývoj, když při rychle se rozvíjejícím pasivu od roku 1993, vykázala v roce 1996 záporné saldo
až ve výši 89 610 mil.Kč. Po výrazném poklesu pasiva v letech 1997 a 1998 registrovala tato
zbožová kategorie nárůst aktivního salda, které v roce 2002 dosáhlo částky 61 196 mil.Kč,
takže rozdíl mezi pasivem z roku 1993 a aktivem v roce 2002 činil 100 799 mil.Kč.
Kategorie různých hotových výrobků se vyznačovala do roku 1997 kolísáním mezi kladnými a zápornými saldy. V roce 1998 nabrala směr na zvyšování aktiva (ze 7 941 mil.Kč až na
14 998 mil.Kč v roce 2001). V následujícím roce 2002 však kladné saldo opět pokleslo, a to na
9 404 mil.Kč.
Ve zbožové struktuře obchodní bilance v letech 1993–2002 nehrály na druhé straně příliš významnou roli kategorie nápojů a tabáku, surovin nepoživatelných, bez paliv, živočišných a rostlinných olejů a tuků a zboží a transakcí jinde neuvedených.
V roce 1993 vytvořily bilanční aktiva zbožové skupiny 0, 1, 2, 6 a 8, na rozdíl od skupin 3, 4,
5, 7 a 9.
V roce 2002 došlo k některým posunům mezi aktivy a pasivy jednotlivých zbožových kategorií, a to tak, že kladné saldo registrovaly skupiny 1, 6, 7, 8 a 9, zatímco bilanční deficit vykázaly zbožové kategorie 0, 2, 3, 4 a 5.
Ke zlepšení obchodní bilance v roce 2002 nejvíce přispěly bilančními přebytky (nad 13
mld.Kč) tyto položky: silniční vozidla (83,2 mld.Kč), výrobky z nekovových nerostů (23,2
mld.Kč), nábytek a jeho díly (21,8 mld.Kč) a kovové výrobky (15,8 mld.Kč).
Naopak, na bilančním schodku za rok 2002 se (nad 13 mld.Kč) hlavně podílely: ropa a ropné
výrobky (45,9 mld.Kč), topný plyn, zemní i průmyslově vyráběný (34,5 mld.Kč), elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče (32,6 mld.Kč), léčiva a farmaceutické výrobky (26,2 mld.Kč), neželezné kovy (21,4 mld.Kč), plasty v prvotní formě (15,5 mld.Kč) a zelenina a ovoce (13,8 mld.Kč).
54
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 55
6. V˘voj cen
Časové řady cenových indexů za léta 1994–2002 přepočtených k základu průměru roku
2000 vykazovaly u vývozu ČR celkem, s výjimkou roku 1999 a 2002, růstovou tendenci. Obdobně se vyvíjely i cenové indexy u vývozu potravin a živých zvířat. Postupný nárůst vývozních
cen nápojů a tabáku byl naproti tomu přerušen v roce 1999 a 2001 a u cen živočišných a rostlinných olejů a tuků navíc i v roce 2000. Vývozní ceny různých hotových výrobků se ve sledovaném období zvyšovaly až do roku 2000. V dalších dvou letech poklesly proti průměru roku
2000 o 0,1 % a 4,9 %. Podobně se chovaly i vývozní ceny strojů a dopravních prostředků, s výjimkou roku 1995, kdy se mírně snížily, ale jejich další poklesy v roce 2001 a 2002 byly hlubší
(–1,1 % a –7,2 %). Vývoj vývozních cen zbývajících skupin zboží, tj. surovin nepoživatelných,
bez paliv, minerálních paliv a maziv, chemikálií a průmyslového zboží podle druhu materiálu byl
ve sledovaném období sice kolísavý, nicméně nejnižší úrovně tyto ceny dosáhly v roce 1994.
Tabulka 37
Indexy v˘vozních cen podle nomenklatury SITC
(průměr roku 2000 = 100)
Ukazatel
1994x) 1995x) 1996x) 1997x) 1998x) 1999x) 2000x)
2001
2002
Vývoz celkem
80,0
85,9
86,6
91,2
95,1
94,1
100,0
100,5
93,8
77,7
85,2
89,3
93,5
96,3
92,3
100,0
104,3
93,6
1 Nápoje a tabák
83,1
83,6
84,0
90,4
94,5
91,3
100,0
98,4
102,2
bez paliv
76,1
93,9
80,6
83,2
88,4
88,3
100,0
95,6
88,6
70,6
72,3
77,2
82,4
76,7
78,4
100,0
102,8
91,6
4 Živočišné a rostlinné oleje
a tuky
96,6
103,7
104,4
105,0
115,6
108,9
100,0
98,5
100,2
5 Chemikálie
75,0
86,9
81,1
86,2
85,4
84,7
100,0
97,2
86,0
druhu materiálu
81,6
90,6
89,6
93,0
98,3
94,8
100,0
101,9
95,6
7 Stroje a dopravní prostřed.
85,3
85,2
88,6
93,7
98,9
99,9
100,0
98,9
92,8
73,5
78,0
85,3
91,3
97,6
99,3
100,0
99,9
95,1
x) Vypočteno z časové řady průměr 1999 = 100, upravené přepočtenými můstky
Pramen: ČSÚ
Časové řady cenových indexů sestavené za léta 1994–2002, které byly přepočteny k základu průměru roku 2000, registrovaly u dovozu ČR jako celku, po určitém zakolísání v roce
1998 a 1999, postupné zvyšování až do roku 2000. V dalších dvou letech pak došlo k jejich
poklesu, který ve vztahu k roku 2000 dosáhl –1,5 % a –9,9 %.
Z jednotlivých skupin zboží vykázaly jednoznačný růstový trend až do roku 2001 dovozní
ceny nápojů a tabáku a do roku 2000 i ceny různých hotových výrobků, poté následoval ve
srovnání s rokem 2000 pokles, a to u nápojů a tabáku o 6,1 % a u různých hotových výrobků
o 1,1 % a 4,5 %. Do roku 1998, kdy dosáhly za sledované období maxima, se postupně zvy55
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 56
šovaly rovněž dovozní ceny potravin a živých zvířat. Po poklesu v roce 1999 následoval opět
jejich dvouletý nárůst a v roce 2002 se vrátily zhruba na úroveň roku 1999. Dovozní ceny
ostatních skupin zboží v daném období kolísaly, ale nejvyšší úrovně u surovin nepoživatelných, bez paliv, u minerálních paliv a maziv a u chemikálií dosáhly v roce 2000, zatímco u živočišných a rostlinných olejů a tuků vystoupaly na maximum v roce 1998 a u strojů a dopravních prostředků v roce 1997. V letech 2001 a 2002 u všech těchto skupin, s výjimkou
živočišných a rostlinných olejů a tuků, došlo ve srovnání s rokem 2000 k poklesu dovozních
cen, ale pouze u strojů a dopravních prostředků se snížily pod úroveň roku 1994.
Tabulka 38
Indexy dovozních cen podle nomenklatury SITC
(průměr roku 2000 = 100)
Ukazatel
1994x) 1995x) 1996x) 1997x) 1998x) 1999x) 2000x)
2001
2002
Dovoz celkem
80,1
84,7
85,8
90,1
87,7
89,3
100,0
98,5
90,1
86,8
90,8
92,7
101,9
104,2
98,1
100,0
100,9
98,2
1 Nápoje a tabák
73,4
73,7
76,3
86,7
94,8
95,1
100,0
100,3
93,9
bez paliv
78,0
92,4
90,1
94,8
94,5
91,5
100,0
96,7
83,9
43,2
45,6
52,5
58,3
43,1
54,1
100,0
96,1
77,8
a tuky
86,3
103,1
93,6
99,0
116,7
115,6
100,0
99,5
102,5
5 Chemikálie
86,9
91,7
90,4
95,8
93,8
92,3
100,0
97,4
89,0
druhu materiálu
81,0
91,4
89,8
93,8
96,5
96,0
100,0
97,9
89,6
98,5
99,5
99,5
100,3
99,0
99,8
100,0
98,1
90,9
78,0
83,3
86,9
94,3
97,2
99,2
100,0
98,9
95,5
x) Vypočteno z časové řady průměr 1999 = 100, upravené přepočtenými můstky
Pramen: ČSÚ
Směnné relace vypočtené k jednotnému referenčnímu období (průměr roku 2000 = 100) dosahovaly ve sledovaném období, s výjimkou roku 1999, hodnoty vyšší než 100,0. Nejpříznivějšího poměru vývozních cen k cenám dovozním bylo přitom docíleno v roce 1998 (108,4),
1999 (105,4) a v roce 2002 (104,1).
56
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 57
7. Mûnová skladba
V roce 1993 se zahraniční obchod uskutečňoval v rozsáhlém měnovém spektru. Vývozní
operace se realizovaly ve 40 a dovozní výkony v 59 měnách. Dominantní postavení v měnové
struktuře vývozu získala německá marka s podílem 35,2 %, následovaná americkým dolarem s 24,0 %. V dovozu obsadila vedoucí pozici rovněž německá marka (32,9 %), která vystřídala americký dolar, ve kterém se ještě v roce 1992 zúčtovávalo 37,2 % českého importu.
Ve škále měn se v roce 1993 objevila jako výrazný prvek i slovenská koruna a clearing se Slovenskem, které u vývozu i v dovozu dosáhly přes 10 %, přičemž prostřednictvím clearingu se
SR bylo zúčtováno 93,6 % českého dovozu ze Slovenska a 98,6 % vývozu ČR na Slovensko.
Tabulka 39
Struktura vybran˘ch mûn obsluhujících zahraniãní obchod
âR v letech 1993–2002
v%
Rok
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
V, D
EUR
DEM
USD
CZK
GBP
ATS
CHF
Vývoz
–
35,2
24,0
–
2,8
5,1
1,2
ITL
3,9
Vybrané Ostatní
měny
měny
72,2
27,8
Celkem
100,0
Dovoz
–
32,9
25,6
–
2,0
8,3
2,1
2,9
73,8
26,2
100,0
Vývoz
–
39,8
24,5
–
2,3
6,3
1,1
3,5
77,5
22,5
100,0
Dovoz
–
34,9
24,7
–
2,1
8,5
2,0
3,5
75,7
24,3
100,0
Vývoz
–
51,1
19,7
3,4
2,9
5,5
1,1
1,9
85,6
14,4
100,0
Dovoz
–
44,5
21,6
1,2
2,8
7,7
1,9
3,4
83,1
16,9
100,0
Vývoz
–
52,2
20,1
11,4
2,0
5,3
0,9
1,7
93,6
6,4
100,0
Dovoz
–
48,7
22,3
3,0
3,1
6,9
1,8
3,7
89,5
10,5
100,0
Vývoz
–
51,2
19,3
12,1
2,5
5,1
0,8
2,1
93,1
6,9
100,0
Dovoz
–
49,0
22,8
3,6
3,0
6,4
1,5
3,4
89,7
10,3
100,0
Vývoz
–
54,1
16,4
10,9
2,8
4,8
0,8
2,2
92,0
8,0
100,0
Dovoz
–
50,8
20,5
5,4
2,8
6,2
1,6
3,0
90,3
9,7
100,0
Vývoz
7,4
52,2
13,1
9,3
2,5
4,4
0,8
1,9
91,6
8,4
100,0
Dovoz
10,0
44,3
18,8
6,8
2,9
5,0
1,4
2,8
92,0
8,0
100,0
Vývoz
16,4
43,1
14,4
9,5
3,0
3,4
0,8
1,8
92,4
7,6
100,0
Dovoz
20,0
35,6
20,6
6,8
2,6
3,9
1,2
2,3
93,0
7,0
100,0
Vývoz
35,3
28,5
14,1
10,3
2.6
.
0,7
0,9
92,4
7,6
100,0
Dovoz
35,7
24,3
19,7
7,7
2,5
.
1,1
2,0
93,0
7,0
100,0
Vývoz
68,0
0,2
14,7
10,2
2,8
.
0,6
0,0
96,5
3,5
100,0
Dovoz
66,2
0,5
19,5
8,7
1,9
.
0,9
0,0
97,7
2,3
100,0
Pramen: Analýzy CzechTrade resp. Centra vnějších ekonomických vztahů
57
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 58
Vedoucí postavení při zúčtování českého zahraničního obchodu si dále i v roce 1994 upevnila německá marka (ve vývozu s podílem 39,8 % a v dovozu ve výši 34,9 %). Své pozice ve
vývozu rovněž posílil americký dolar, zatímco jeho podíl na zúčtování dovozu se meziročně
snížil. Poněkud narostl i podíl rakouského šilinku, a to jak ve vývozu, tak i v dovozu.
Zúčtování zahraničního obchodu České republiky v roce 1995 se uskutečnilo také ještě ve
značně širokém spektru měn za vedoucího postavení německé marky, a to nejen ve vývozu,
ale také v dovozu (51,1 % a 44,5 %). Meziročně klesající, ale nicméně stále druhou nejsilnější
pozici si nadále uchoval americký dolar (19,7 % a 21,6 %).
Vliv na meziroční výrazné posílení německé marky mělo v prvé řadě rozšíření Evropské unie,
které umožnilo dále využít německou marku jako zúčtovací měnu i s dalšími zeměmi.
V průběhu roku se v zahraničním obchodu se Slovenskem přešlo od clearingového platebního
styku v nesměnitelných měnách na zúčtování ve volně směnitelných měnách, do jejichž
okruhu se zařadila i česká koruna (CZK).
Skladba měn a způsob, v nichž se provádí zúčtování zahraničního obchodu ČR se v roce
1996 ve srovnání s předcházejícím rokem do jisté míry změnily. Zatímco v roce 1995 se nesměnitelné měny podílely na zúčtování celkového vývozu ve výši 8,1 % a u dovozu 8,3 %,
snížilo se v roce 1996 jejich zastoupení v celkovém zúčtování zahraničního obchodu na 0,1
% v exportu a v importu na 1,6 %.
Ve volně směnitelných měnách si dále upevnila prioritu německá marka (ve vývozu 52,2 %, v dovozu 48,7 %), což souviselo s převážnou orientací českého zahraničního obchodu na trhy zemí EU
a zejména na největšího obchodního partnera – Spolkovou republiku Německo. DEM byla rovněž důležitou zúčtovací měnou v obchodních stycích i s dalšími zeměmi, např. se Slovenskem.
Další významnou měnou byl v roce 1996 americký dolar, který obhájil druhou pozici (ve vývozu 20,1 % a v dovozu 22,3 %).
Významné místo zaujala rovněž česká koruna, na níž v zúčtování za rok 1996 připadlo 11,4
% na straně vývozu a 3,0 % na straně dovozu. Značná část z tohoto zúčtování byla realizována
v obchodních stycích se Slovenskem.
V roce 1997 probíhalo zúčtování zahraničního obchodu ČR v podstatě ve volně směnitelných měnách, protože význam clearingu a zúčtování v nesměnitelných měnách se snížily na
minimum. Ve srovnání s rokem 1996 nastaly ve věcné skladbě použitých měn nevelké změny,
které souvisely s vývojem zahraničního obchodu ČR v relaci k hlavním teritoriím a také s odlišnostmi ve vývoji směnných kurzů, které byly zaznamenány v průběhu roku 1997.
Německá marka si uchovala výsadní postavení (51,2 % ve vývozu a 49,0 % v dovozu), zatímco americký dolar zůstal v zúčtování zahraničního obchodu ČR na tradičním druhém
místě. Významný podíl a třetí místo ve vývozu zaznamenala i CZK s 12,1 %.
Ve věcné skladbě použitých měn nenastaly v roce 1998 ve srovnání s rokem 1997 zásadní
změny. Postavení vedoucí zúčtovací měny si udržela nadále DEM a její význam se ještě posílil,
když dosáhla vůbec svého nejvyššího podílu v celkovém zúčtování českého zahraničního obchodu, a to 54,1 % ve vývozu a 50,8 % v dovozu. Dominantní postavení DEM přitom souviselo
58
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 59
nejen s jejím využíváním v obchodu s největším partnerem ČR – se SRN, ale i v obchodu s dalšími zeměmi. Významné místo náleželo DEM nadále např. i při celkovém zúčtování obchodu
ČR se Slovenskem, kde ve vývozu dosáhl její podíl v roce 1998 21,1 % a v dovozu 37,2 %.
Americký dolar obsadil i v roce 1998 druhou příčku (avšak při dlouhodoběji klesajícím podílu,
jak ve vývozu, tak v dovozu).
V souvislosti s počátkem zúčtování zahraničního obchodu v euru (7,4 % ve vývozu a 10,0 %
v dovozu), poklesl v roce 1999 podíl německé marky jako zúčtovací měny (proti roku 1998
o 1,9 bodu ve vývozu a v dovozu o 6,5 bodu). Meziročně se snížil také podíl amerického dolaru, a to o 3,3 bodu ve vývozu a o 1,7 bodu v dovozu.
V roce 2000 probíhalo zúčtování zahraničního obchodu téměř výhradně ve směnitelných
měnách (vývoz 100,0 %, dovoz 99,9 %). Ve věcné skladbě použitých měn však došlo ve srovnání s rokem 1999 k významným změnám. Postavení vedoucí zúčtovací měny si sice nadále
udržela DEM, ale její účast v celkovém spektru měn se snížila. V souhrnném zúčtování vývozu
činil v roce 2000 podíl DEM 43,1 %, což znamenalo proti roku 1999 pokles o 9,1 bodu a proti
roku 1998 snížení o 11,0 bodu. V celkovém zúčtování dovozu v roce 2000 dosáhl pak podíl
DEM 35,6 %, tj. proti roku 1999 pokles o 8,7 bodu a proti roku 1998 snížení o 15,2 bodu.
Druhou nejvíce používanou měnou při zúčtování českého zahraničního obchodu byl i nadále americký dolar. Jeho pozice v zúčtování vývozu i dovozu meziročně posílila, a to ve vývozu o 1,3 bodu a v dovozu o 1,8 bodu.
Další nejvýznamnější měnou používanou při zúčtování českého zahraničního obchodu se v roce
2000 stalo euro, jehož podíl meziročně vzrostl o 9,0 bodů ve vývozu a o 10,0 bodů v dovozu.
Ve věcné skladbě měn použitých při zúčtování zahraničního obchodu došlo v roce 2001 ve
srovnání s rokem 2000 k zásadní změně. DEM ztratila postavení vedoucí zúčtovací měny,
které držela od roku 1993, a její místo převzalo euro, jehož podíl meziročně vzrostl o 18,9 bodu
ve vývozu a o 15,7 bodu v dovozu. Třetí nejvíce používanou měnou při zúčtování českého zahraničního obchodu byl v roce 2001 americký dolar, jehož pozice ve vývozu i v dovozu meziročně mírně oslabila.
Reálné vytvoření eurozóny na počátku roku 2002, kdy ztratily svou platnost měny jejích
účastnických zemí (Německo k 31.12.2001, Nizozemsko k 28.1.2002, Irsko k 9.2.2002, Francie
k 17.2.2002, Belgie, Finsko, Itálie, Lucembursko, Portugalsko, Rakousko, Řecko a Španělsko
k 28.2.2002), se přirozeně odrazilo ve věcné skladbě měn použitých při zúčtování zahraničního obchodu ČR, protože měny těchto zemí ve své většině v minulosti náležely k hlavním zúčtovacím měnám, zejména pak německá marka, která ještě v roce 2000 držela nejsilnější pozici.
Pro věcnou skladbu měn použitých při zúčtování českého zahraničního obchodu v roce 2002
bylo charakteristické výrazné posílení pozice EUR jako vedoucí zúčtovací měny, kterou získalo
v roce 2001. Podíl EUR meziročně vzrostl o 32,7 bodu ve vývozu a o 30,5 bodu v dovozu.
Druhou nejvíce používanou měnou při zúčtování českého zahraničního obchodu v roce 2002
byl USD, jehož postavení ve vývozu meziročně mírně posílilo (o 0,6 bodu), zatímco v dovozu
nepatrně oslabilo (o 0,2 bodu).
59
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 60
Pozice české koruny v zúčtování zahraničního obchodu ČR v posledních letech (po poklesu
ve vývozu v roce 1999) meziročně mírně posilovala, a to jak na straně vývozu, tak i dovozu.
V roce 2002 se však její postavení meziročně zlepšilo pouze v dovozu (o 1,0 bod), zatímco ve
vývozu nepatrně oslabilo (o 0,1 bodu).
Graf 15
Mûny, které mûly nejvût‰í podíl na obsluze ãeského v˘vozu
v letech 1993–2002
(v %)
80%
DEM
70%
CZK
USD
EUR
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
Pramen: Analýzy CzechTrade, resp. Centra vnějších ekonomických vztahů
Graf 16
Mûny, které mûly nejvût‰í podíl na obsluze ãeského dovozu
v letech 1993–2002
(v %)
80%
DEM
70%
CZK
USD
EUR
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
Pramen: Analýzy CzechTrade, resp. Centra vnějších ekonomických vztahů
V uplynulém desetiletí byla struktura měn obsluhujících zahraniční obchod České republiky
poměrně pestrá. Dominovala německá marka, která byla se značným odstupem doprovázena
US dolarem.
60
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 61
Od reálného vytvoření eurozóny na počátku roku 2002, kdy ztratily svou platnost měny jejích účastnických zemí, se rozhodující měnou stalo euro, které bylo s distancí následováno US
dolarem.
8. Organizaãní struktura
Počet firem zabývajících se zahraničně obchodní činností po vzniku samostatné České republiky meziročně kolísá. Od roku 1997 se nicméně pohybuje ve srovnání s rokem 1993 na
podstatně vyšší úrovni. Tento vývoj ovlivnily především subjekty s nejmenším objemem realizovaného vývozu a dovozu.
V oblasti vývozu fungovalo v roce 1993 celkem 25 971 subjektů. V dalších letech se jejich
počet snížil až na dosavadní minimum 24 593 subjektů v roce 1996. V roce 1997 pak došlo
k prudkému nárůstu vyvážejících organizací až na 40 309, tj. o více než 55 % ve srovnání s rokem 1993. Svého dosavadního maxima dosáhl počet těchto subjektů v roce 2000, kdy vzrostl
až na 41 575 jednotek, resp. o 60,1 % proti roku 1993. Trend vývoje celkového počtu vývozců
v podstatě kopíroval trend vývoje počtu vývozců nejmenší velikostní kategorie, tj. subjektů
s hodnotou exportu pod 10 mil.Kč, zatímco ostatní velikostní kategorie po celé sledované období, s výjimkou roku 2002, evidovaly plynulý nárůst.
Tabulka 40
Velikostní struktura v˘vozcÛ âR podle
poãtu firem
Velikostní kategorie podle hodnoty vývozu
Rok
pod 10
mil.Kč
1993
23 410
43
25 971
1995
21 444
2 416
519
507
72
58
25 016
1996
20 388
2 721
639
672
96
77
24 593
1997
34 909
3 606
746
813
130
92
40 309
1998
33 290
3 807
862
899
162
119
39 139
1999
33 523
3 812
886
951
169
135
39 476
2000
35 022
4 165
942
1 082
187
177
41 575
2001
33 884
4 313
1 048
1 157
217
189
40 808
2002
31 090
3 898
1 004
1 137
223
167
37 519
x)
10–49,9
mil.Kč
50–99,9
mil.Kč
100–499
mil.Kč
2 060
500–1000
mil.Kč
458
x) v roce 1997 nebylo 13 podniků identifikováno
Pramen: CS MF ČR
61
nad 1
mld.Kč
Celkem
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 62
Tabulka 41
Velikostní struktura v˘vozcÛ âR podle
podílu na poãtu firem v %
Velikostní kategorie podle hodnoty vývozu
Rok
pod 10
mil.Kč
1993
90,14
1995
85,72
9,66
2,07
2,03
1996
82,90
11,06
2,60
1997
86,60
8,95
1,85
1998
85,06
9,73
1999
84,92
2000
2001
2002
10–49,9
mil.Kč
50–99,9
mil.Kč
100–499
mil.Kč
nad 1
mld.Kč
Celkem
0,17
100,0
0,29
0,23
100,0
2,73
0,39
0,31
100,0
2,02
0,32
0,23
100,0
2,20
2,30
0,41
0,30
100,0
9,66
2,24
2,41
0,43
0,34
100,0
84,24
10,02
2,26
2,60
0,45
0,43
100,0
83,03
10,57
2,57
2,84
0,53
0,46
100,0
82,86
10,39
2,68
3,03
0,59
0,45
100,0
7,93
500–1000
mil.Kč
1,76
Pramen: CS MF ČR
Nejmenší vývozci s ročním exportem pod 10 mil.Kč byli v období 1993–2002 nejpočetnější
kategorií, která kolísala mezi 20 388 (v roce 1996) až 35 022 subjekty (v roce 2000). Jde o kategorii vývozců, kteří nejrychleji a nejprudčeji reagují na změny ekonomického prostředí
(změny v celkové úrovni ekonomiky, změny v legislativě, zejména daňových, cenových a devizových předpisů, změny devizových kurzů a jiných ekonomických nástrojů zahraničního
obchodu), což náležitě dokumentují meziroční úbytky a přírůstky počtu v ní zahrnutých subjektů (krajní mez meziročního úbytku v daném období dosáhla –2 794 subjektů a krajní mez
přírůstku dokonce +14 521 subjektů). Její podíl na celkovém počtu vývozců v ČR osciloval
mezi 83 % a 90 %, ale reprezentoval pouze cca 3 %–6 % českého vývozu.
Druhou nejčetnější kategorií byla po celé sledované období kategorie zahrnující vývozce s realizací exportu v hodnotě 10–49,9 mil.Kč. Její rozsah se postupně rozšiřoval až do roku 2001, kdy
dosáhl 4 313 subjektů. V roce 2002 pak došlo k úbytku 415 subjektů. Podíl vývozců této kategorie na celkovém počtu českých vyvážejících firem se pohyboval mezi 8 % až 11 % a na celkové hodnotě vývozu ČR mezi 7 % až 12 % s tím, že údaj za rok 1993 nelze přesně specifikovat.
Velikostní kategorie na rozhraní malých a středně velkých subjektů s exportem v hodnotě
50–99,9 mil.Kč se ve sledovaném období průběžně rozrůstala až na počet 1 048 subjektů v roce
2001. V roce 2002 byl však další nárůst těchto firem zastaven a došlo k jejich meziročnímu snížení o 44 jednotek. Podíl dané kategorie na celkovém počtu vyvážejících firem v ČR byl nízký,
osciloval kolem 2 % a svého maxima dosáhl v roce 2002 (2,7 %). Na celkové hodnotě českého exportu se pak podíl této kategorie od roku 1995 postupně snižoval, a to z 8,0 na 5,6 %
v roce 2002.
Podobný vývojový trend zaznamenala i kategorie středně velkých exportérů s hodnotou
100–499 mil.Kč, jejichž počet se rovněž plynule zvyšoval až do roku 2001, kdy zahrnoval 1
62
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 63
157 subjektů. V roce 2002 ale meziročně poklesl o 20 subjektů, přitom v tomto roce docílil
svou nejvyšší podílovou účast na celkovém počtu vývozních firem (3,0 %), která v předchozích letech kolísala mezi 2,0 %–2,8 %. Naproti tomu podíl této kategorie na hodnotě úhrnného objemu vývozu ČR, po přechodném nárůstu v roce 1996 a 1997, klesal z úrovně 22,9 %
v roce 1995 až na 19,4 % v roce 2002.
Jedinou kategorií vývozců, jejíž počet subjektů po celé sledované období trvale rostl, byla kategorie velkých vývozců s hodnotou exportu 500 –1000 mil.Kč. Tento nárůst za období
1995–2002 ale reprezentoval pouhých 151 firem. Postupně se zvyšoval, s výjimkou roku 1997,
i podíl této kategorie na celkovém počtu vyvážejících firem, ale meziroční navýšení nikdy nepřesáhlo 0,1 procentního bodu. Ve srovnání s tím její podíl na celkové hodnotě vývozu ČR
od roku 1995 do roku 1998, kdy dosáhl dosavadního maxima (13,2 %), meziročně rostl. Následoval dvouletý pokles podílu a po něm opět dvouletý vzestup.
Počet největších vývozců s hodnotou exportu nad 1 mld.Kč se pravidelně meziročně zvyšoval od roku 1993 do roku 2001. Nejvyšší meziroční nárůst subjektů byl přitom zaznamenán
v roce 2000. Naproti tomu k jedinému meziročnímu úbytku jejich počtu došlo v roce 2002
(–22 subjektů). Největší vývozci se ve sledovaném období sice nepodíleli na celkovém počtu
exportních firem ani polovinou procenta, přesto dokázali zabezpečit v roce 2001 a 2002 více
než polovinu celkového českého exportu poté, co se po přechodném snížení v roce 1995
a 1996 jejich podíl na úhrnné hodnotě vývozu ČR trvale zvyšoval.
Tři nejvyšší velikostní kategorie exportérů, které ve sledovaných letech reprezentovaly
1,9 % – 4,1 % všech českých vývozních subjektů, realizovaly v daném časovém rozmezí
69,2 %–83,9 % z celkového vývozu.
Tabulka 42
Velikostní struktura dovozcÛ âR podle
poãtu firem
Velikostní kategorie podle hodnoty dovozu
Rok
pod 10
mil.Kč
1993
42 481
1995
36 653
3 766
1996
32 942
1997 x)
53 904
1998
10–49,9
mil.Kč
50–99,9
mil.Kč
100–499
mil.Kč
3 033
500–1000
mil.Kč
449
nad 1
mld.Kč
Celkem
24
45 987
43
41 960
745
654
99
4 462
965
916
126
69
39 480
4 903
1 017
979
159
104
61 511
48 165
4 771
1 031
998
184
122
55 271
1999
52 461
5 515
1 186
1 146
175
132
60 615
2000
51 226
5 943
1 293
1 355
197
167
60 181
2001
50 202
6 079
1 357
1 445
211
190
59 484
2002
56 706
1 378
220
151
12
7
58 474
x) v roce 1997 nebylo identifikováno 445 podniků
Pramen: CS MF ČR
63
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 64
V oblasti dovozu působilo v roce 1993 celkem 45 987 subjektů. V roce 2002 pak po meziročních výkyvech dosáhl jejich počet 58 474. Nejnižší počet dovozních firem byl ve sledovaném období evidován v roce 1996 (39 480) a nejvyšší v roce 1997 (61 511). Počet dovozců po
celé dané období podstatně převyšoval množství vývozních firem, a to o 41,2 %–77,1 %.
Tabulka 43
Velikostní struktura dovozcÛ âR podle
podílu na poãtu firem v %
Velikostní kategorie podle hodnoty dovozu
Rok
pod 10
mil.Kč
1993
92,37
1995
87,34
8,98
1,78
1,56
1996
83,44
11,30
2,45
1997
87,63
7,97
1,65
1998
87,14
8,63
1999
86,55
9,10
2000
85,12
9,87
2,15
2,25
2001
84,40
10,22
2,28
2,43
2002
96,97
2,36
0,38
0,26
0,02
10–49,9
mil.Kč
50–99,9
mil.Kč
100–499
mil.Kč
nad 1
mld.Kč
Celkem
0,05
100,0
0,24
0,10
100,0
2,32
0,32
0,17
100,0
1,59
0,26
0,17
100,0
1,87
1,81
0,33
0,22
100,0
1,95
1,89
0,29
0,22
100,0
0,33
0,28
100,0
0,35
0,32
100,0
0,01
100,0
6,60
500–1000
mil.Kč
0,98
Pramen: CS MF ČR
Nejpočetnější kategorií dovozců zůstávala po celé sledované období kategorie nejmenších importérů s hodnotou dovozu pod 10 mil.Kč, která v jednotlivých letech reprezentovala s určitými odchylkami více než 83 %–92 % všech dovážejících firem a v roce 2002 dokonce téměř
97 % a realizovala při meziročním kolísání 4,5 %–22,1 % z celkového českého dovozu, když
minima dosáhla v roce 2001 a maxima v roce 2002.
Ve druhé nejčetnější kategorii, která také zahrnuje malé dovozce s hodnotou importu
10 – 49,9 mil. Kč, se postupně každoročně počet dovozců zvyšoval, s výjimkou roku 1998
a 2002. Meziroční snížení počtu dovozců dané kategorie v roce 2002 bylo zcela mimořádné
(o 4 701 subjektů) a dosti neočekávané vzhledem k podmínkám, které v tomto roce pro levné
dovozy vytvářel devizový kurz. Podíl těchto firem na celkovém počtu importérů v ČR vzrůstal v počátečních letech sledovaného období až na 11,3 % v roce 1996, kdy dosáhl dosavadního maxima, a po prudším poklesu, k němuž došlo v roce 1997, se opět postupně zvyšoval
až na 10,2 % v roce 2001. V roce 2002 pak propadl na nepochopitelné dosavadní minimum
2,4 %, ale zároveň firmy této kategorie dosáhly rekordního podílu na úhrnné hodnotě realizovaného dovozu, který činil 22,3 %, zatímco v předchozích letech kolísal mezi 9,8 %–15,1 %.
Kategorie subjektů s dovozem dosahujícím 50–99,9 mil.Kč během celého sledovaného období průběžně narůstala, a to ze 745 jednotek v roce 1995 až na 1 357 v roce 2001. V roce 2002
ale došlo, obdobně jako u předchozí kategorie, k jejich mimořádnému, těžko zdůvodnitel64
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 65
nému meziročnímu úbytku o 1 137 na dosavadní minimální počet 220 jednotek a jejich podíl na celkovém počtu dovážejících firem tak proti roku 2001 poklesl z 2,28 % na 0,38 %. Naproti tomu podíl této kategorie na úhrnné hodnotě dovozu, který v předcházejících letech
kolísal mezi 6,9 %–9,5 %, vystoupil v roce 2002 na 11,6 %.
Následující skupina dovozců s hodnotou importu 100–499 mil.Kč se rovněž ve sledovaném
období postupně rozšiřovala ze 654 subjektů na 1 445 v roce 2001. Tento růst byl razantně přerušen v roce 2002, kdy došlo k meziročnímu úbytku o 1 294 subjektů (–89,6 %). Tato situace
se odrazila ve snížení jejich podílu na celkovém stavu dovozních firem, který se stále pohyboval mezi 1,6 %–2,4 % a v roce 2002 klesl na 0,3 %. Výrazné snížení stavu těchto středně velkých dovozců se přitom nepromítlo do jejich podílu na souhrnné celkové hodnotě importu
ČR, který v roce 2002 dokonce mírně meziročně vzrostl (na 22,8 %) a celkově se včlenil do rozpětí odchylek daného časového úseku (21,8 % v roce 2001–24,6 % v roce 1996).
Obdobný trend jako u kategorie středních dovozců vykázali i velcí importéři ve skupině s dovozem 500–1000 mil.Kč a s dovozem nad 1 mld.Kč, tzn. razantní snížení dovozních subjektů
v roce 2002 a pokles jejich podílu na celkovém počtu importních firem v ČR. Na rozdíl od
středně velkých dovozců ale tito velcí importéři významně snížili i svoje podíly na celkové
hodnotě českého importu. Jestliže se tento podíl v letech 1995–2001 pohyboval u subjektů
s dovozem 500–1000 mil.Kč mezi 10,4 % (rok 2001)–14,0 % (rok 1998), v roce 2002 spadl na
6,0 % a pokud u subjektů s dovozem nad 1 mld.Kč kolísal mezi 24,4 % (rok 1993)–46,5 % (rok
2001), potom v roce 2002 klesl na 15,2 %.
65
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 66
9. Zahraniãní obchod âeské republiky s nejvût‰í
obchodnûpartnerskou oblastí a nejv˘znamnûj‰ími zemûmi
9.1 Nejvût‰í obchodní partner
9.1.1 Evropská unie
Evropská unie zaujímá ve vzájemném obchodu s ČR postavení nejvýznamnější obchodněpartnerské teritoriální oblasti.
V posledních deseti letech se stala nejen svým rozsahem, ale i dynamikou růstu rozhodujícím
segmentem českého zahraničního obchodu. Zatímco v roce 2002 relativní zvýšení obratu celého českého zahraničního obchodu ve vztahu k roku 1993 představoval index 304,4, nárůst
obratu s Evropskou unií dosáhl úrovně 358,8 % (z toho vývoz 386,0 % a dovoz 333,5 %).
Významným faktorem pro českou ekonomiku byla také skutečnost, že od roku 1999 (s menším propadem v roce 2000) vyprodukovával zahraniční obchod s touto teritoriální oblastí aktivní obchodní bilanci, což pozitivně vyniká především ve srovnání s léty před rokem 1999,
kdy (zejména v letech 1996 a 1997) bilanční deficit s touto oblastí výrazně ovlivňoval celkovou obchodní bilanci ČR.
Tabulka 44
V˘voj celkové obchodní bilance âR ve srovnání s dílãí bilancí
z obchodu s Evropskou unií v letech 1993 aÏ 2002
(v mil.Kč)
Rok
Celková obchodní
bilance ČR
Dílčí bilance
s Evropskou unií
Bilance s ostatními
terit. oblastmi
1993
–4 483
–17 015
+12 532
1994
–39 535
–27 453
–12 082
1995
–99 569
–63 276
–36 293
1996
–152 990
–118 579
–34 411
1997
–150 450
–107 546
–42 904
1998
–80 239
–46 759
–33 480
1999
–64 413
+3 944
–68 357
2000
–120 825
–1 761
–119 064
2001
–116 685
+18 511
–135 196
2002
–71 323
+59 974
–131 297
Pramen:Statistická ročenka České republiky 2002, MPO ČR a vlastní propočet
Z uvedeného přehledu je patrný výrazný podíl Evropské unie na celkovém deficitu obchodní
bilance ČR až do roku 1998. Od tohoto roku lze pozorovat rychle narůstající podíl ostatních
66
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 67
teritoriálních oblastí na nárůstu pasiva celkové obchodní bilance, které bylo zejména v letech
2001 a 2002 významně snižováno aktivem z obchodu s Evropskou unií.
Na tomto vývoji posledních let se příznivě účastnil český vývoz do Evropské unie, jak vyplývá
z následujících údajů:
Tabulka 45
V˘voj ãeského v˘vozu do Evropské unie v letech 1993 aÏ 2002
Rok
Vývoz
v mil.Kč
Meziroční
nárůst/pokles
v%
Meziroční
hodnotový
nárůst/pokles
v mil.Kč
Podíl vývozu do
EU na celkovém
českém vývozu
1993
222 290
x
x
52,7
1994
269 209
121,1
+46 919
58,7
1995
342 653
127,3
+73 444
60,5
1996
352 489
102,9
+9 836
58,6
1997
423 939
120,3
+71 450
59,8
1998
533 800
125,9
+109 861
64,0
1999
628 914
117,8
+95 114
69,2
2000
768 746
122,2
+139 832
68,6
2001
875 324
113,9
+106 578
68,9
2002
858 059
98,0
–17 265
68,4
Pramen: ČSÚ a vlastní propočet
Nejvyšší meziroční relativní nárůst během sledovaného desetiletí se realizoval v letech 1995
(index 127,3) a v roce 1998 (index 125,9). V absolutní úrovni však nejvyšší meziroční přírůstky byly zaznamenány v letech 2000 (139 832 mil.Kč), 1998 (109 861 mil.Kč) a v roce 2001
(106 578 mil.Kč). Na druhé straně bylo registrováno v roce 2002, v kontextu s celkovým poklesem českého exportu v tomto roce, meziroční snížení vývozu o 17 265 mil.Kč.
Od roku 1993 do roku 2002 výrazně narostl v souvislosti s absolutním nárůstem vývozu do
Evropské unie i podíl této oblasti na celkovém českém exportu, a to o 15,7 bodu (z 52,7 %
v roce 1993 na 68,4 % v roce 2002, přičemž nejvyššího podílu bylo dosaženo v roce 1999,
a to 69,2 %).
67
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 68
Tabulka 46
V˘voj ãeského dovozu z Evropské unie v letech 1993 aÏ 2002
Rok
Dovoz
v mil.Kč
Meziroční
nárůst/pokles
v%
Meziroční
hodnotový
nárůst/pokles
v mil.Kč
Podíl dovozu
z EU na celkovém
českém dovozu
1993
239 305
x
x
56,2
1994
296 662
124,0
+57 357
59,5
1995
405 929
136,8
+109 267
61,0
1996
471 068
116,0
+65 139
62,4
1997
531 485
112,8
+60 417
61,8
1998
580 559
109,2
+49 074
63,5
1999
624 970
107,6
+44 411
64,2
2000
770 507
123,3
+145 537
62,0
2001
856 813
111,2
+86 306
61,8
2002
798 085
93,1
–58 728
60,2
Pramen: ČSÚ a vlastní propočet
V relativním vyjádření nejvyšší meziroční nárůst importu byl realizován v roce 1995 (index
136,8), v roce 1994 (index 124,0) a v roce 2000 (index 123,3). Největší meziroční absolutní nárůst se rovněž uskutečnil v roce 2000 (145 537 mil.Kč) a v roce 1995 (109 267 mil.Kč). Pokles
v roce 2002 představoval 58 728 mil.Kč, což umožnilo (vzhledem k výrazně nižšímu poklesu
vývozu) dosáhnout dosud nejvyšší aktivní bilance s Evropskou unií ve sledované dekádě.
Zatímco podíl Evropské unie na celkovém českém dovozu představoval v roce 1993 56,2 % při
nárůstu v roce 2002 na 60,2 %, největší účast EU na českém importu byla zaznamenána v roce
1999 ve výši 64,2 %.
Rozměrnost zahraničněobchodních vztahů ČR s Evropskou unií vyplývá zejména z toho faktu,
že jsou v ní soustředěny prakticky všechny největší evropské ekonomiky, zejména Spolková
republika Německo, která je absolutně největším obchodním partnerem ČR.
68
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 69
Tabulka 47
Obchod âR se státy EU v roce 1993 a 2002
(v mil.Kč)
Vývoz
Země
1993
2002
2002 proti
122 406
457 020
Velká Británie
14 810
Rakousko
25 427
SRN
Francie
Dovoz
Nárůst
v roce
Nárůst
v roce
Bilance
1993
2002
2002 proti
+334 614
124 102
430 510
+306 408
–1 696
+26 510
72 791
+57 981
13 288
41 606
+28 318
+1 522
+31 185
69 424
+43 997
32 756
57 540
+24 784
–7 329
+11 884
roku 1993
roku 1993
1993
2002
8 367
58 443
+50 076
14 446
63 544
+49 098
–6 079
–5 101
20 269
50 774
+30 505
19 197
71 604
+52 407
+1 072
–20 830
Nizozemsko
9 580
48 986
+39 406
11 243
31 266
+20 023
–1 663
+17 720
Belgie
6 185
29 754
+23 569
7 309
29 863
+22 554
–1 124
–109
Itálie
Španělsko
4 985
25 006
+20 021
3 319
25 247
+21 928
+1 666
–241
Švédsko
2 615
13 951
+11 336
4 454
14 681
+10 227
–1 839
–730
840
7 982
+7 142
1 358
8 243
+6 885
–518
–261
Dánsko
2 441
7 393
+4 952
3 637
8 336
+4 699
–1 196
–943
Řecko
2 238
4 943
+2 705
963
2 203
+1 240
+1 275
+2 740
439
4 813
+4 374
176
3 018
+2 842
+263
+1 795
1 572
4 728
+3 156
2 827
7 846
+5 019
–1 255
–3 118
116
2 051
+1 935
230
2 578
+2 348
–114
–527
798 085 +558 780 –17 015
+59 974
Irsko
Portugalsko
Finsko
Lucembursko
Evropská unie
celkem
222 290
858 059 +635 769 239 305
Pramen: ČSÚ – zahraniční obchod – časové řady a MPO ČR
Z uvedeného přehledu zřetelně vyplývá mimořádné postavení Německa na obratu českého zahraničního obchodu, vysoce předstihující účast dalších zemí Evropské unie v zahraničněobchodních vztazích s ČR. (Ve vývozu do EU připadlo v roce 2002 na Německo 53,3 % a v dovozu 53,9 %.)
Dalšími významnými obchodními partnery v Evropské unii v uplynulém desetiletí byly: Velká
Británie, Rakousko, Francie a Itálie. K nim se v českém exportu v roce 2002 přiřadilo i Nizozemsko.
Střední úroveň obchodních vztahů s ČR představovala Belgie a Španělsko. Zbývající země již
neměly tak významný vliv na velikost obchodu ČR s Evropskou unií.
Z hlediska kvality obchodní bilance, byla nejvyšší aktiva v roce 2002 zaznamenána s Velkou
Británií (31 185 mil.Kč), Německem (26 510 mil.Kč), Nizozemskem (17 720 mil.Kč) a Ra69
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 70
kouskem (11 884 mil.Kč). Naopak, bilančně nepříznivě se vyvíjel obchod s Itálií s níž bylo zaznamenáno pasivum 20 830 mil.Kč.
Tabulka 48
V˘voz, dovoz a bilance zboÏov˘ch skupin SITC ve vztahu
k Evropské unii v roce 2002 ve srovnání s rokem 1993
Vývoz
1993
2002
1 Nápoje a tabák
index
2002/1993
v mil.Kč
Dovoz
1993
2002
Bilance
index
2002/1993
v mil.Kč
1993
2002
v mil.Kč
10 363
10 740
103,6
11 650
28 023
240,5
–1 287
–17 283
–449
+734
1 368
3 741
273,5
1 817
3 007
165,5
bez paliv
18 601
26 489
142,4
5 779
14 979
259,2
+12 822 +11 510
3 Minerální paliva
a maziva
10 757
22 139
205,8
3 187
11 145
349,7
+7 570 +10 994
358
280
78,2
1 083
2 077
191,8
–725
–1 797
5 Chemikálie
18 915
32 447
171,5
29 354 106 234
361,9
–10 439
–73 787
6 Průmyslové zboží
podle druhu materiálu
68 996
186 699
270,6
38 073 187 484
492,4
+30 923
–785
7 Stroje a dopravní
prostředky
58 306
461 206
791,0
112 611 361 564
321,1
–54 305 +99 642
34 356
112 793
328,3
34 873
83 372
239,1
–517 +29 421
240
1 525
635,4
870
200
23,0
222 260 858 059
386,1
239 297 798 085
333,5
oleje a tuky
9 Komodity obchodu
jinde nespecifikované
Celkem
–630
+1 325
–17 037 +59 974
Poznámka: Údaje CS MFČR jsou v roce 1993 ve vývozu o 30,0 mil.Kč a v dovozu o 8,0 mil.Kč nižší než uvádí ČSÚ
ve statistické ročence České republiky 2002. Z tohoto důvodu se nepatrně odlišuje index 2002/1993 ve vývozu a celková bilance v roce 1993.
V roce 2002 ve srovnání s rokem 1993 poklesl vývoz do EU pouze u živočišných a rostlinných olejů a tuků, a to na 78,2 %. (Tento pokles však vzhledem k nízké absolutní úrovni neměl prakticky žádný význam.)
V kontextu s velikostí dovozu se však nepříznivě vyvíjel vývoz zbožové skupiny potravin a živých zvířat (index 103,6 při hodnotovém zvýšení o 377 mil.Kč). Dovoz naproti tomu zaznamenal nárůst na 240,5 %, když absolutně vzrostl o 16 373 mil.Kč, což způsobilo zvýšení pasiva dílčí bilance této skupiny o 15 996 mil.Kč v roce 2002 oproti roku 1993.
Nepříznivý dopad na vývoj obchodní bilance s EU měla i zbožová skupina chemikálií. Zatímco vývoz v desetiletém rozmezí zaznamenal relativní nárůst o 71,5 % s hodnotovým zvý70
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 71
šením o 13 532 mil.Kč, dovoz se zvýšil o 261,9 % při absolutním přírůstku ve výši 76 880
mil.Kč, což vyvolalo nárůst pasivního salda této zbožové skupiny v roce 2002 oproti roku
1993 o 63 348 mil.Kč. Tím tato zbožová kategorie způsobila největší bilanční zátěž ČR v obchodu s EU. (Nadprůměrným nárůstem dovozu uvnitř této zbožové skupiny ovlivnily uvedený stav zejména položky: léčiva a farmaceutické výrobky, plasty v prvotní formě a plastické
hmoty v neprvotních formách.)
Výrazně nižší tempo vývozu než dovozu (i když v roce 2002 dosáhl export i import téměř stejnou hodnotovou úroveň), bylo příčnou přechodu zbožové skupiny průmyslového zboží podle druhu materiálu z aktiva v roce 1993 ve výši 30,9 mld.Kč do pasiva v roce 2002 v rozsahu
785 mil.Kč, což představovalo zhoršení o 31 708 mil.Kč.
Na druhé straně velký bilanční přínos v roce 2002 oproti roku 1993 zaznamenaly zbožové
skupiny strojů a dopravních prostředků a různých hotových výrobků. Mimořádně velký nárůst vývozu zbožové skupiny strojů a dopravních prostředků (v desetiletém intervalu), představující index 791,0 a hodnotový přírůstek 402 900 mil.Kč (při poměrně nižším zvýšení importu s indexem 321,1 a absolutním přírůstkem 248 953 mil.Kč) znamenal přechod této
zbožové skupiny z pasiva v roce 1993 ve výši 54 305 mil.Kč do aktiva v rozsahu 99 642 mil.Kč
v roce 2002. Tím došlo v rozmezí deseti let ke zlepšující bilanční změně
o 153 947 mil.Kč.
Na vysokém nárůstu vývozu se zejména podílely: silniční vozidla (index 943,7, absolutní zvýšení v roce 2002 oproti roku 1993 o 132 158 mil.Kč) a elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, j.n. (index 564,9, hodnotový nárůst o 77 936 mil.Kč).
Zbožová skupina různých hotových výrobků zaznamenala v intervalu deseti let větší nárůst
vývozu než dovozu (při prakticky stejné hodnotové výchozí základně exportu i importu v roce
1993). Tím bilanční saldo, které v roce 1993 bylo záporné v částce 517 mil.Kč přešlo v roce
2002 do aktiva v rozsahu 29 421 mil.Kč, což představovalo bilanční zlepšení o 29 938 mil.Kč.
Vývoj zbožové struktury vývozu i dovozu ve vztahu k Evropské unii (podle jednotlivých let)
pak nastiňují následující přehledy:
71
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 72
Tabulka 49
Struktura v˘vozu do Evropské unie podle zboÏov˘ch skupin SITC
v jednotliv˘ch letech 1993 aÏ 2002
(v%)
Rok
Zbožová skupina
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
Σ
1993
4,7
0,6
8,4
4,8
0,2
8,5
31,0
26,2
15,5
0,1
100,0
1994
3,9
0,5
8,2
4,0
0,2
8,1
32,2
25,9
16,9
0,1
100,0
1995
3,5
0,4
6,6
3,7
0,1
8,1
34,2
29,4
13,9
0,1
100,0
1996
2,5
0,6
6,6
4,1
0,1
7,1
28,0
34,1
16,7
0,2
100,0
1997
2,0
0,8
5,5
3,5
0,1
6,9
27,0
38,7
15,4
0,1
100,0
1998
1,5
0,6
4,5
2,7
0,1
5,6
26,0
44,4
14,5
0,1
100,0
1999
1,3
0,5
4,4
2,6
0,1
5,0
25,1
46,1
14,8
0,1
100,0
2000
1,3
0,5
4,0
2,8
0,0
4,9
24,5
48,2
13,7
0,1
100,0
2001
1,2
0,5
3,4
2,5
0,0
4,3
22,7
52,0
13,3
0,1
100,0
2002
1,3
0,4
3,1
2,6
0,0
3,8
21,8
53,7
13,1
0,2
100,0
Pramen: Vlastní propočty z údajů CS MF ČR; Poznámka: 0 – Potraviny a živá zvířata; 1 – Nápoje a tabák;
2 – Suroviny nepoživatelné, bez paliv; 3 – Minerální paliva a maziva; 4 – Živočišné a rostlinné oleje a tuky; 5 – Chemikálie; 6 – Průmyslové zboží podle druhu materiálu; 7 – Stroje a dopravní prostředky; 8 – Různé hotové výrobky;
9 – Nespecifikováno.
Z údajů lze vystopovat proměnu podílů jednotlivých zbožových skupin na celkovém českém
vývozu do EU. Jak je patrné, zřetelnější podílové poklesy oproti roku 1993 zaznamenaly v roce
2002 skupiny průmyslového zboží podle druhu materiálu, surovin nepoživatelných, bez paliv, chemikálií a potravin a živých zvířat. Naopak, výrazný nárůst podílu byl realizován zbožovou skupinou strojů a dopravních prostředků, a to z podílu 26,2 % na 53,7 % celkového vývozu do EU.
72
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 73
Tabulka 50
Struktura dovozu z Evropské unie podle zboÏov˘ch skupin SITC
(v%)
Rok
Zbožová skupina
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
Σ
1993
4,9
0,8
2,4
1,3
0,4
12,3
15,9
47,0
14,6
0,4
100,0
1994
5,4
0,9
2,4
2,0
0,4
12,6
18,6
43,1
14,4
0,2
100,0
1995
5,0
0,6
2,4
1,2
0,4
12,7
20,5
44,1
13,0
0,1
100,0
1996
5,0
0,6
1,9
1,5
0,3
12,9
20,2
45,3
12,2
0,1
100,0
1997
4,3
0,5
2,0
1,7
0,3
13,6
20,5
45,3
11,8
0,0
100,0
1998
4,0
0,4
2,1
1,5
0,4
13,6
21,9
44,7
11,4
0,0
100,0
1999
3,6
0,4
2,0
1,9
0,3
13,6
22,4
44,4
11,4
0,0
100,0
2000
3,2
0,4
2,1
2,0
0,2
12,8
22,5
46,6
10,2
0,0
100,0
2001
3,2
0,4
1,8
1,8
0,3
12,4
22,0
48,2
9,9
0,0
100,0
2002
3,5
0,4
1,9
1,4
0,3
13,3
23,5
45,3
10,4
0,0
100,0
Pramen: Vlastní propočty z údajů CS MF ČR; Poznámka: 0 – Potraviny a živá zvířata; 1 – Nápoje a tabák; 2 – Suroviny
nepoživatelné, bez paliv; 3 – Minerální paliva a maziva; 4 – Živočišné a rostlinné oleje a tuky; 5 – Chemikálie; 6 – Průmyslové zboží podle druhu materiálu; 7 – Stroje a dopravní prostředky; 8 – Různé hotové výrobky; 9 – Nespecifikováno.
Významnější poklesy podílu na celkovém dovozu z EU v desetiletém rozmezí zaznamenaly
skupiny různých hotových výrobků (–4,2 bodu) a potravin a živých zvířat (–1,4 bodu).
Výraznější nárůst podílu pak registrovalo průmyslové zboží podle druhu materiálu (+7,6 bodu)
a rovněž chemikálie (+1,0 bodu).
Nosná skupina dovozu – stroje a dopravní prostředky – oscilovala v desetiletém intervalu mezi
podílem 43,1 % a 48,2 %.
9.2 V˘znamní obchodní partnefii mezi jednotliv˘mi zemûmi
9.2.1 Spolková republika Nûmecko
Německo představovalo pro ČR po celou dobu sledované dekády nejvýznamnějšího obchodního partnera mezi jednotlivými zeměmi.
Jeho podíl na celkovém českém vývozu vzrůstal (s mírnými výkyvy) od roku 1993, kdy představoval 29,0 % na 41,9 % v roce 1999. Od té doby pak postupně klesal až na 36,4 % v roce
2002.
73
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 74
Dovoz ze SRN z výchozího podílu 29,1 % v roce 1993 plynule stoupal do roku 1998, kdy jeho
účast na celkovém českém importu kulminovala ve výši 34,4 %. Od uvedeného roku se pak
podíl importu z Německa snižoval až na 32,5 % celkového českého dovozu v roce 2002.
Zatímco od roku 1993 do roku 2002 se český vývoz do SRN zvýšil o 273,4 %, dovoz narostl
o 246,9 %, což představuje rozdíl 26,5 bodu ve prospěch exportu.
Tabulka 51
Zahraniãní obchod âeské republiky se Spolkovou republikou Nûmecko
v letech 1993 aÏ 2002
Vývoz
Rok
Dovoz
podíl na příslušný meziroč.
podíl na
příslušný meziroč.
nárůst/ meziroč. celkovém
nárůst/ meziroč. celkovém Bilance
rok
rok
index
vývozu v mil.Kč pokles
index
vývozu
v mil.Kč pokles
v mil.Kč
ČR
v mil.Kč
ČR
1993
122 406
x
x
29,0
124 102
x
x
29,1
–1 696
1994
156 439
+34 033
127,8
34,1
149 446
+25 344
120,4
30,0
+6 993
1995
209 579
+53 140
134,0
37,0
209 668
+60 222
140,3
31,5
–89
1996
218 874
+9 295
104,4
36,4
241 526
+31 858
115,2
32,0
–22 652
1997
256 006
+37 132
117,0
36,1
275 351
+33 825
114,0
32,0
–19 345
1998
320 780
+64 774
125,3
38,5
314 402
+39 051
114,2
34,4
+6 378
1999
381 198
+60 418
118,8
41,9
331 889
+17 487
105,6
34,1
+49 309
2000
453 521
+72 323
119,0
40,5
400 538
+68 649
120,7
32,3
+52 983
2001
484 424
+30 903
106,8
38,2
456 491
+55 953
114,0
32,9
+27 933
2002
457 020
–27 404
94,3
36,4
430 510
–25 981
94,3
32,5
+26 510
Pramen:ČSÚ a MPO a vlastní propočet
Vývoz do Spolkové republiky Německo od roku 1993 neustále narůstal, kromě roku 2002, kdy
poklesl v kontextu s celkovým vývojem českého zahraničního obchodu.
Největší relativní meziroční zvýšení bylo zaznamenáno v roce 1995 (index 134,0) a v roce
1994 (index 127,8). Naopak, poměrně nízký meziroční relativní nárůst vykázaly roky 1996 (index 104,4) a 2001 s indexem 106,8. Relativní pokles v roce 2002 představoval v meziročním
srovnání 5,7 %.
Z hlediska absolutního meziročního nárůstu byly pro český export do SRN nejúspěšnějšími
roky: 2000 (meziroční zvýšení o 72 323 mil.Kč), 1998 (nárůst o 64 774 mil.Kč) a 1999 s přírůstkem 60 418 mil.Kč.
Na druhé straně nejvyšší meziroční relativní zvýšení dovozu bylo realizováno v roce 1995 (index 140,3), v roce 2000 (index 120,7) a v roce 1994 (index 120,4). Meziroční pokles v roce
2002 byl shodný se snížením vývozu, to znamená, že klesl o 5,7 %.
74
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 75
Nejvyšší meziroční absolutní nárůsty importu byly zaznamenány v roce 2000 (68 649 mil.Kč),
v roce 1995 (60 222 mil.Kč) a v roce 2001 (55 953 mil.Kč). Meziroční pokles v roce 2002 byl
registrován ve výši 25 981 mil.Kč.
Různá míra vyrovnanosti vztahu mezi vývozem a dovozem předurčovala bilanční výsledky
z obchodu s uvedeným teritoriem. Zatímco v prvních sledovaných letech (kromě roku 1994)
byla obchodní bilance se SRN pasivní, zejména v letech 1996 (22 652 mil.Kč) a 1997, kdy záporné saldo dosáhlo úrovně 19 345 mil.Kč, od roku 1998 se obchodní bilance se SRN realizovala s kladnými čísly, přestože v letech 2001 a 2002 s klesajícím trendem. Nejvyšší bilanční aktivum bylo dosaženo v roce 2000 ve výši 52 983 mil.Kč.
Na uvedeném celkovém vývoji obchodu se Spolkovou republikou Německo se nicméně v rozdílné míře podílejí jednotlivé zbožové skupiny SITC:
Tabulka 52
V˘voz, dovoz a bilance zboÏov˘ch skupin SITC ve vztahu ke Spolkové republice
Nûmecko v roce 2002 ve srovnání s rokem 1993
Vývoz
1993
2002
1 Nápoje a tabák
index
2002/1993
v mil.Kč
Dovoz
1993
2002
Bilance
index
2002/1993
v mil.Kč
1993
2002
v mil.Kč
5 072
5 157
101,7
4 734
10 346
218,5
+338
–5 189
948
1 973
208,1
183
526
287,4
+765
+1 447
bez paliv
8 885
12 270
138,1
2 807
6 261
223,0
+6 078
+6 009
3 Minerální paliva
a maziva
4 991
12 621
252,9
1 704
7 384
433,3
+3 287
+5 237
179
212
118,4
520
1 168
224,6
–341
–956
8 577
17 270
201,4
13 528
48 564
359,0
–4 951
–31 294
druhu materiálu
40 721 105 386
258,8
20 824 105 193
505,2
+19 897
+193
7 Stroje a dopravní
prostředky
33 083 231 188
698,8
62 968 205 461
326,3
–29 885
+25 727
19 748
69 522
352,0
16 080
45 435
282,6
+3 668
+24 087
202
1 421
703,5
754
172
22,8
–552
+1 249
122 406 457 020
373,4
124 102 430 510
346,9
oleje a tuky
5 Chemikálie
9 Komodity obchodu jinde
nespecifikované
Celkem
–1 696 +26 510
Z přehledu je patrné, že nosnou zbožovou skupinou jsou v obchodu se SRN stroje a dopravní
prostředky. Podstatně rychlejší byl přitom ve sledované dekádě nárůst vývozu než dovozu.
75
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 76
Zatímco export se od roku 1993 do roku 2002 zvýšil o 598,8 %, dovoz narostl o 226,3 %, což
v absolutní úrovni představuje zvýšení o 198 105 mil.Kč na straně vývozu a nárůst o 142 493
mil.Kč v importu. Tím se dílčí bilance této zbožové skupiny, která v roce 1993 vykazovala pasivum ve výši 29 885 mil.Kč, změnila v roce 2002 na aktivní bilanční výsledek v částce 25 727
mil.Kč, což představuje zlepšení o 55 612 mil.Kč.
Druhou nejúspěšnější zbožovou skupinou pro český zahraniční obchod s Německem byly
různé hotové výrobky, jejichž aktivní saldo se oproti roku 1993 zvýšilo v roce 2002 o 20 419
mil.Kč, když vývoz za stejné období vzrostl o 252,0 %, zatímco dovoz pouze o 182,6 %.
Na druhé straně největší bilanční zátěží se ve sledované dekádě stala zbožová skupina chemikálií, a to zejména pro rychlý růst dovozu (index 359,0 oproti nárůstu vývozu, kde index
dosáhl 201,4). Touto nerovnoměrností narostl bilanční deficit ze 4 951 mil.Kč v roce 1993 na
31 294 mil.Kč v roce 2002, což znamená bilanční zhoršení o 26 343 mil.Kč.
Nepříznivě na bilanční vztah k Německu působila i kategorie průmyslového zboží podle druhu
materiálu, jejíž dovoz ze SRN za sledovaných deset let vzrostl o 405,2 %, na rozdíl od vývozu,
který dosáhl přírůstku jen ve výši 158,8 %. Tím pokleslo aktivní saldo této zbožové skupiny,
které v roce 1993 činilo 19 897 mil.Kč na pouhých 193 mil.Kč v roce 2002.
Přechod z aktivního salda (v rozsahu 338 mil.Kč) na pasivum (v částce 5 189 mil.Kč) zaznamenala v desetiletém srovnání i zbožová skupina potravin a živých zvířat, a to opět vyšší dynamikou dovozu než vývozu.
Tabulka 53
Struktura v˘vozu do SRN podle zboÏov˘ch skupin SITC
(v%)
Rok
Zbožová skupina
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
Σ
1993
4,1
0,8
7,3
4,1
0,1
7,0
33,3
27,0
16,1
0,2
100,0
1994
3,5
0,5
4,9
3,3
0,2
7,2
35,7
27,3
17,3
0,1
100,0
1995
3,2
0,4
4,4
2,9
0,2
7,3
35,8
30,6
15,1
0,1
100,0
1996
2,2
0,4
5,2
3,1
0,1
6,1
28,8
35,5
18,5
0,1
100,0
1997
1,9
0,4
4,0
2,6
0,1
5,8
27,5
39,9
17,7
0,1
100,0
1998
1,3
0,3
3,5
2,0
0,1
5,1
26,5
44,6
16,5
0,1
100,0
1999
1,3
0,3
3,6
2,1
0,1
4,3
25,4
46,3
16,5
0,1
100,0
2000
1,2
0,4
3,4
3,0
0,0
4,5
24,9
47,2
15,3
0,1
100,0
2001
1,1
0,4
3,0
2,7
0,0
4,1
23,9
49,2
15,4
0,2
100,0
2002
1,1
0,4
2,7
2,8
0,0
3,8
23,1
50,6
15,2
0,3
100,0
Pramen: Vlastní propočty z údajů CS MF ČR
76
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 77
Ve struktuře vývozu do SRN zaznamenaly (v desetiletém srovnání) z významnějších zbožových kategorií pokles tyto skupiny: potraviny a živá zvířata (–3,0 bodu), suroviny nepoživatelné, bez paliv (–4,6 bodu), minerální paliva a maziva (–1,3 bodu), chemikálie (–3,2 bodu),
průmyslové zboží podle druhu materiálu (–10,2 bodu) a různé hotové výrobky (–0,9 bodu). Jedinou významnou zbožovou skupinou, která výrazně zvýšila v desetiletém rozmezí svůj podíl ve struktuře vývozu do SRN, byly stroje a dopravní prostředky, jejichž účast v exportu narostla z 27,0 % v roce 1993 na 50,6 % v roce 2002, což představuje zvýšení o 23,6 bodu.
Tabulka 54
Struktura dovozu ze SRN podle zboÏov˘ch skupin SITC
(v%)
Rok
Zbožová skupina
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
Σ
1993
3,8
0,1
2,3
1,4
0,4
10,9
16,8
50,7
13,0
0,6
100,0
1994
3,7
0,3
2,3
1,7
0,5
11,3
20,7
44,7
14,6
0,2
100,0
1995
3,2
0,2
2,2
1,1
0,4
11,2
22,3
46,0
13,2
0,2
100,0
1996
3,5
0,2
1,8
1,6
0,3
11,5
21,7
47,1
12,3
0,0
100,0
1997
3,1
0,1
1,8
1,5
0,3
12,2
21,8
47,6
11,5
0,1
100,0
1998
2,5
0,1
1,8
1,3
0,3
11,8
23,0
47,6
11,5
0,1
100,0
1999
2,3
0,1
1,7
1,9
0,3
11,8
24,1
45,9
11,8
0,1
100,0
2000
2,1
0,1
1,7
2,0
0,2
11,6
24,4
47,2
10,6
0,1
100,0
2001
2,2
0,1
1,4
1,8
0,3
10,9
23,2
50,1
10,0
0,0
100,0
2002
2,4
0,1
1,5
1,7
0,3
11,3
24,4
47,7
10,6
0,0
100,0
Pramen: Vlastní propočty z údajů CS MF ČR
Změny podílů jednotlivých zbožových kategorií dovozu měly pestřejší charakter než ve vývozu. Zatímco skupiny potravin a živých zvířat, surovin nepoživatelných, bez paliv, živočišných a rostlinných olejů a tuků, strojů a dopravních prostředků a různých hotových výrobků
zaznamenaly v desetiletém rozmezí pokles, účast minerálních paliv a maziv, chemikálií a zejména průmyslového zboží podle druhu materiálu se zvýšila.
77
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 78
Tabulka 55
Postavení ãeského zahraniãního obchodu se SRN v celkovém ZO âR
podle jednotliv˘ch zboÏov˘ch skupin
Podíl SRN v % na celkovém českém
vývozu
dovozu
1993
2002
20,2
16,6
–3,6
1993
2002
změna +/–
19,6
19,1
–0,5
1 Nápoje a tabák
20,5
23,1
+2,6
36,7
35,0
–1,7
4,6
8,0
+3,4
13,3
16,4
21,5
35,1
+13,6
+3,1
4,2
7,4
+3,2
18,4
21,7
+3,3
37,5
38,6
+1,1
5 Chemikálie
22,8
materiálu
23,1
+0,3
28,5
32,7
+4,2
32,3
35,9
+3,6
29,5
38,5
+9,0
změna +/–
27,0
37,1
+10,1
38,8
36,6
–2,2
34,8
46,5
+11,7
30,4
32,4
+2,0
9 Nespecifikováno
52,7
74,9
+22,2
41,5
63,2
+21,7
Celkem
29,0
36,4
+7,4
29,1
32,5
+3,4
Nad celkový podíl exportu do SRN, který v roce 2002 znamenal na souhrnném českém vývozu
36,4 %, vykázaly ještě vyšší účast stroje a dopravní prostředky (37,1 %) a zejména různé hotové výrobky (46,5 %). Současně se také ukázalo, že skupina 9 – komodity jinde nezařazené
v SITC (přes svou hodnotovou malou významnost), byla nejvíce obchodovaná právě se SRN,
když 74,9 % z celkového jejího exportu bylo realizováno vývozem do Německa.
Výraznější změny v podílech vývozu pak registrovaly v roce 2002 oproti roku 1993 tyto zbožové kategorie: komodity jinde nezařazené v SITC (+22,2 bodu), minerální paliva a maziva
(+13,6 bodu), různé hotové výrobky (+11,7 bodu) a stroje a dopravní prostředky (+10,1 bodu).
Pokles vykázaly jen dvě skupiny, a to potraviny a živá zvířata (–3,6 bodu) a suroviny nepoživatelné, bez paliv (–1,7 bodu).
Nad podíl dovozu ze SRN, který v roce 2002 znamenal 32,5 % celkového českého importu, vykázaly vyšší dovozní účast tyto zbožové skupiny: komodity jinde nezatříděné v SITC se 63,2
%, živočišné a rostlinné oleje a tuky (38,6 %), průmyslové zboží podle druhu materiálu (38,5
%), stroje a dopravní prostředky (36,6 %) a chemikálie (32,7 %).
Posun velikosti dovozních podílů v roce 2002 oproti roku 1993 nebyl tak výrazný jako ve vývozu. Největší nárůst zaznamenaly komodity jinde nezatříděné v SITC (+21,7 bodu) a průmyslové zboží podle druhu materiálu (+9,0 bodu).
78
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 79
9.2.2 Slovensko
Zahraniční obchod ČR se Slovenskem v průběhu sledovaných deseti let kolísal, nicméně jeho
celkový trend vykazuje tendenci mírného růstu. Vyššího u českého vývozu a menšího u dovozu ze Slovenska. Pod úroveň výchozího roku klesl objem vzájemného obchodu pouze v roce
1994 a v roce 1999. Příčina výkyvů v obratu zahraničního obchodu ČR se SR přitom ležela jak
na straně vývozu, tak i dovozu, když objem českého vývozu byl proti výchozímu roku nižší
v roce 1994, 1995 a 1999 a objem dovozu ze SR pak v roce 1994, 1998 a 1999. Naproti tomu
maxima dosáhl ve sledovaném období vývoz na Slovensko v roce 2001 a dovoz ze SR v roce
1995, což se promítlo i do úrovně v daném období trvale aktivní bilance vzájemného obchodu, která registrovala nejnižší aktivum v roce 1995 (1,1 mld.Kč) a nejvyšší v roce 2001
(27,4 mld.Kč).
Tabulka 56
Zahraniãní obchod âR se Slovenskem
Rok
Vývoz
Dovoz
Obrat
Bilance
Podíl v %
na českém
vývozu
Podíl v %
na českém
dovozu
1993
83 200
67 746
150 946
+15 454
19,7
15,9
1994
67 800
65 841
133 641
+1 959
14,8
13,2
1995
79 480
78 424
157 904
+1 056
14,0
11,8
1996
84 800
73 061
157 861
+11 739
14,1
9,7
1997
91 790
72 514
164 304
+19 276
12,9
8,4
1998
89 254
66 761
156 015
+22 493
10,7
7,3
1999
75 329
60 893
136 222
+14 436
8,3
6,3
2000
86 056
74 582
160 638
+11 474
7,7
6,0
2001
101 926
74 569
176 495
+27 357
8,0
5,4
2002
96 651
69 324
165 975
+27 327
7,7
5,2
Index
2002/
1993
116,2
102,3
110,0
x
x
x
Pramen: Statistická ročenka ČR 2002, MPO, vlastní výpočet
Pozice SR v českém vývozu i dovozu v průběhu let 1993 až 2002 neustále meziročně oslabovala. Výjimkou byl pouze u vývozu rok 1996 a 2001. Slovensko si ale i přes tento vývoj udrželo druhé místo v zahraničním obchodu ČR.
79
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 80
Tabulka 57
ZboÏová struktura zahraniãního obchodu âR se SR
Vývoz
1993
2002
Dovoz
index
2002/1993
v mil.Kč
1993
2002
Bilance
index
2002/1993
v mil.Kč
1993
2002
v mil.Kč
6 077
7 521
123,8
3 617
5 207
144,0
+2 460
+2 314
1 Nápoje a tabák
2 079
3 322
159,8
921
1 053
114,3
+1 158
+2 269
bez paliv
2 487
2 380
95,7
3 556
2 699
75,9
–1 069
–319
8 437
6 782
80,4
3 158
11 637
368,5
+5 279
–4 855
a tuky
353
254
72,0
113
470
415,9
+240
–216
5 Chemikálie
10 029
10 806
107,7
9 549
8 908
93,3
+480
+1 898
druhu materiálu
21 609
23 600
109,2
23 072
22 539
97,7
–1 463
+1 061
21 996
30 837
140,2
16 911
10 504
62,1
+5 085 +20 333
10 027
11 074
110,4
6 796
6 251
92,0
+3 231
+4 823
106
75
70,8
53
56
105,7
+53
+19
83 200
96 651
116,2
67 746
69 324
102,3
9 Nespecifikováno
Celkem
+15 454 +27 327
Pramen: CS MF ČR a vlastní výpočet
Hlavními tahouny českého vývozu na Slovensko byly po celé sledované období: skupina strojů
a dopravních prostředků a skupina průmyslového zboží podle druhu materiálu. Objem jejich
vývozu v daném období stále převyšoval polovinu českého vývozu na Slovensko. Skupina
strojů a dopravních prostředků, jejíž vývoz do SR se pohyboval v hodnotové úrovni 18 796
mil.Kč až 32 909 mil.Kč, byla přitom v tomto období zároveň hlavním nositelem aktiva
úhrnné bilance vzájemného obchodu s podílem v rozmezí 32,9 % až 83,0 % a v letech 1994,
1995 a 2000 bylo aktivum z obchodu stroji a dopravními prostředky dokonce vyšší než přebytek celkové bilance vzájemného obchodu (v roce 1995 více než
5 a půlkrát větší). Naproti tomu druhá objemově nejsilnější skupina českého vývozu na Slovensko, tj. skupina
průmyslového zboží, která dosahovala hodnoty 18 632 mil.Kč až
25 314 mil.Kč, měla ve
sledovaném období pasivní dílčí bilanci, mezi jednotlivými dílčími bilancemi až do roku 1998
dokonce nejvyšší. Teprve v roce 2001 došlo k přeměně pasiva této bilance v aktivum, které
v roce 2002 dále meziročně vzrostlo.
Mezi hlavní položky českého strojírenského vývozu na Slovensko patřily: silniční vozidla,
elektrické zařízení, přístroje a spotřebiče a stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu. Ve
vývozu průmyslového zboží podle druhu materiálu to pak byly kovové výrobky, železo a ocel,
textilní příze, tkaniny a tržní výrobky z nich, papír, lepenka a výrobky z nich a výrobky z nekovových nerostů.
80
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 81
Vyšším podílem byly v českém vývozu do SR v průběhu let 1993–2002 zastoupeny i chemikálie (od 11,2 % až do 14,0 %), jejichž hodnotová úroveň se pohybovala ve výši 9 467 mil.Kč
až 12 246 mil.Kč. Svého maxima přitom dosáhly v roce 2001. S výjimkou let 1994, 1995 a 1996
jejich vývoz na Slovensko převyšoval dovoz ze SR. Nosnými položkami tohoto exportu byly
léčiva a farmaceutické výrobky, chemické přípravky, organické chemikálie a plastické hmoty
v neprvotních formách.
Tabulka 58
ZboÏová struktura zahraniãního obchodu âR se SR
Vývoz ČR do SR
1993
2002
podíly v %
Dovoz ČR ze SR
změna
+/–
1993
2002
podíly v %
změna
+/–
7,3
7,8
+0,5
5,3
7,5
+2,2
1 Nápoje a tabák
2,5
3,4
+0,9
1,4
1,5
+0,1
3,0
2,5
–0,5
5,2
3,9
–1,3
10,1
7,0
–3,1
4,7
16,8
+12,1
0,4
0,3
–0,1
0,2
0,7
+0,5
5 Chemikálie
12,1
11,2
–0,9
14,1
12,8
–1,3
materiálu
26,0
24,4
–1,6
34,0
32,5
–1,5
26,4
31,9
+5,5
25,0
15,2
–9,8
12,1
11,4
–0,7
10,0
9,0
–1,0
9 Nespecifikováno
Celkem
0,1
0,1
–
0,1
0,1
–
100,0
100,0
x
100,0
100,0
x
Postavením ve vývozu ČR do SR se skupině chemikálií přibližovaly různé hotové výrobky, jejichž podíl kolísal mezi 9,0 % a 12,1 % v hodnotové úrovni 6 392 mil.Kč až
11 074 mil.Kč.
Tato skupina zboží dosahovala v průběhu celého sledovaného období po skupině strojů a dopravních prostředků druhý nejvyšší bilanční přebytek. Mezi hlavní vývozní položky náležely
různé výrobky j.n., oděvní výrobky a doplňky, odborné vědecké a řídící přístroje a zařízení
a nábytek a jeho díly.
Úrovní dosaženého vývozu na Slovensko se pak podobaly skupiny potravin a živých zvířat
s podílem 5,7 % až 8,4 % a hodnotou 3 859 mil.Kč až 8 239 mil.Kč a minerálních paliv a maziv s podílem 5,4 % až 10,1 % a hodnotou 4 051 mil.Kč až 8 437 mil.Kč, ale zatímco potraviny a živá zvířata pro výkyvech tendovaly k růstu, minerální paliva a maziva k poklesu a zatímco potraviny a živá zvířata dosahovaly po celé sledované období aktivní bilance
zahraničního obchodu, bilance paliv a maziv propadla z aktiva v letech 1993, 1994, 1995
a 1996 do pasiva v letech následujících.
81
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 82
Hodnotovým objemem vývozu do SR si byly blízké i skupiny nápojů a tabáku a surovin nepoživatelných, bez paliv (s podílem 2,2 %–3,9 % a 2,1 %–3,8 %), ale zaznamenaly rovněž
protichůdný vývoj. Zatímco nápoje a tabák po meziročních výkyvech směřovaly k růstu, zejména v posledních dvou letech, suroviny nepoživatelné, bez paliv k poklesu. U vývozu nápojů
a tabáku byl nejslabším rokem rok 1994 (1 648 mil.Kč) a nejlepším rok 2002 (3 322 mil.Kč)
a u vývozu surovin nepoživatelných to byly roky 1999 (2 048 mil.Kč) a 1995 (2 709 mil.Kč).
Nápoje a tabák přitom po celé sledované období dosahovaly ve vzájemném obchodu bilančního přebytku, naproti tomu suroviny nepoživatelné, bez paliv bilančního schodku, s výjimkou roku 1997.
Nejmenší pozici v českém vývozu na Slovensko pak po celé období 1993–2002 zaujímala skupina živočišných a rostlinných olejů a tuků, která se na něm nepodílela ani jedním procentem (0,3 %–0,7 %) a pohybovala se v úrovni 198 mil.Kč až 762 mil.Kč při střídavém aktivu
a pasivu dílčí zahraničně obchodní bilance.
Dominantní postavení ve zbožové struktuře dovozu ČR ze SR zaujímaly po celé období let
1993–2002 tři skupiny: průmyslové zboží podle druhu materiálu s hodnotou v rozmezí 21 965
mil.Kč (rok 1999) až 30 096 mil.Kč (rok 1995), stroje a dopravní prostředky v absolutní výši
10 131 mil.Kč (rok 1999) až 16 911 mil.Kč (rok 1993) a chemikálie v úrovni 8 908 mil.Kč (rok
2002) až 12 464 mil.Kč (rok 1995). Od roku 1999 doplňují tuto skupinu ještě minerální paliva a maziva, které svým podílem na celkovém českém dovozu ze SR předstihly jak skupinu
strojů a dopravních prostředků, která s menšími odchylkami postupně snižovala hodnotu dovozu, tak i chemikálií, jež po tříletém absolutním růstu dovozu v letech 1993–1995 v úrovni
9 549 mil.Kč až 12 464 mil.Kč registrovaly jeho čtyřletý propad na 9 086 mil. v roce 1999 a po
oživení v roce 2000 (10 431 mil.Kč) došlo opět k postupnému snižování tohoto dovozu až na
hodnotu 8 908 mil.Kč v roce 2002. K hlavním položkám dovozu ČR ze SR v uvedených skupinách zboží náležela silniční vozidla, železo a ocel, výrobky z nekovových nerostů, kovové
výrobky, papír a lepenka a výrobky z nich, léčiva a farmaceutické výrobky, plasty v prvotních
i neprvotních formách, uhlí, koks a brikety, ropa a ropné výrobky a elektrický proud.
Podíly zbývajících skupin zboží se ve sledovaném období pohybovaly pod úrovní 10,0 % celkového dovozu ČR ze SR, přičemž nejvyššího hodnotového objemu dosahovaly v tomto období dovozy různých hotových výrobků (minimum 4 220 mil.Kč v roce 1999 a maximum 6
887 mil.Kč v roce 1995), když jejich nosnými položkami byly různé výrobky j.n. a oděvní výrobky a doplňky.
9.3 Zemû, s nimiÏ má âeská republika nejvût‰í bilanãní deficit
9.3.1 âína
Specifičnost postavení Číny jako obchodního partnera ČR spočívá v současné době v mimořádně velkém rozptylu její účasti na celkovém českém vývozu a dovozu. Zatímco ve vývozu
se v koncovém roce sledovaného období, tj. v roce 2002 pohybovala na 21. až na 23. místě
a v podílu na obratu českého zahraničního obchodu byla jedenáctá, tak v dovozu zaujala 5.
místo.1) Důsledkem tohoto nerovnoměrného vývoje obchodních vztahů byla nejvyšší pasivní
bilance, kterou ČR zaznamenala v roce 2002 ve vztahu k obchodně partnerskému teritoriu.
Tento výsledný stav byl však předznamenán postupným vývojem v uplynulém desetiletí.
82
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 83
Graf 17
V˘voj v˘vozu a dovozu ve vztahu k âínû v letech 1993–2002
(v mld.Kč)
70
61,4
60
V˘voz
v mld. Kã
50
Dovoz
40,6
40
26,8
30
16,1
20
10
19,5
7,4
2,3
2 , 6 3,0
2,5
12,0
8,1
1,9
5,5
1,5
1,5
2,0
2,5
3,1
4,8
1997
1998
1999
2000
2001
2002
0
1993
1994
1995
1996
Pramen: ČSÚ a MPO ČR
Tabulka 59
Zahraniãní obchod âeské republiky s âínou
v letech 1993 aÏ 2002
Vývoz
Rok
Dovoz
meziroč.
podíl na
meziroč.
podíl na
příslušný
příslušný
nárůst/ meziroč. celkovém
nárůst/ meziroč. celkovém Bilance
rok
rok
pokles
index
vývozu
pokles
index
vývozu
v mil.Kč
v mil.Kč
v mil.Kč
ČR
v mil.Kč
ČR
1993
7 373
x
x
1,7
2 308
x
x
0,5
+5 065
1994
2 577
–4 796
35,0
0,6
3 040
+732
131,7
0,6
–463
1995
2 495
–82
96,8
0,4
5 541
+2 501
182,3
0,8
–3 046
1996
1 945
–550
78,0
0,3
8 104
+2 563
146,3
1,1
–6 159
1997
1 534
–411
78,9
0,2
11 963
+3 859
147,6
1,4
–10 429
1998
1 452
–82
94,7
0,2
16 087
+4 124
134,5
1,8
–14 635
1999
2 025
+573
139,5
0,2
19 527
+3 440
121,4
2,0
–17 502
2000
2 548
+523
125,8
0,2
26 813
+7 286
137,3
2,2
–24 265
2001
3 063
+515
120,2
0,2
40 596
+13 783
151,4
2,9
–37 533
2002
4 832
+1 769
157,8
0,4
61 356
+20 760
151,1
4,6
–56 524
Pramen: ČSÚ a MPO a vlastní propočet
V roce 1993 vývoz značně překračoval český dovoz z Číny, takže obchodní bilance registrovala aktivum, a to ve výši 5,1 mld.Kč. Rokem 1994 však došlo k hlubokému propadu exportu,
který přes postupný nárůst vývozu nebyl vyrovnán ani v roce 2002. (Zatímco v roce 1993 po83
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 84
díl exportu do Číny na celkovém českém vývozu představoval 1,7 %, v roce 2002 již znamenal jen 0,4 %.) Pokles vývozu přetrvával až do roku 1998. Teprve v roce 1999 došlo k oživení
exportu a posléze k jeho výraznějšímu pozitivnímu posunu v roce 2002.
Dovoz se naopak plynule zvyšoval ve všech sledovaných letech, s patrným zrychlením od
roku 2000. Zatímco v roce 1999 import z Číny představoval 2,0 % celkového českého dovozu
(což bylo o 1,5 bodu více než v roce 1993), účast čínského dovozu na celkovém českém importu narostla od roku 2000 do roku 2002 o 2,6 bodu. Toto výrazné zrychlení dovozu se odrazilo i v kvalitě obchodní bilance s čínským teritoriem.
Po poměrně příznivé bilanci v roce 1993, kdy bylo dosaženo aktivního salda ve výši 5 065
mil.Kč, následoval v roce 1994 přechod na deficit (v částce 463 mil.Kč), který do roku 1999
narostl až na 17 502 mil.Kč. Rokem 2000 došlo k výraznému zvyšování ročních záporných
sald. Tento nárůst byl v roce 2002 završen záporným saldem v částce 56 524 mil.Kč.
Tabulka 60
V˘voz, dovoz a bilance zboÏov˘ch skupin SITC ve vztahu k âínû
v roce 2002 ve srovnání s rokem 1993
Vývoz
1993
2002
Dovoz
index
2002/1993
v mil.Kč
1993
2002
Bilance
index
2002/1993
v mil.Kč
1993
2002
v mil.Kč
0
31
–
321
1 147
357,3
–321
–1 116
1 Nápoje a tabák
0
0
–
58
2
3,4
–58
–2
bez paliv
5
62
1 240,0
291
863
296,6
–286
–801
0
1
–
7
–
–
–6
0
–
0
1
–
–
–1
a tuky
–
5 Chemikálie
–
4
210
5 250,0
199
1 506
756,8
–195
–1 296
druhu materiálu
4 446
353
7,9
110
3 910
3 554,5
+4 336
–3 557
2 903
3 534
121,7
201
40 979 20 387,6
+2 702
–37 445
15
641
4 273,3
1 128
12 941
–1 113
–12 300
9 Nespecifikováno
Celkem
–
–
7 373
4 832
–
65,5
0
2 308
–
61 356
1 147,3
–
–
2 658,4 +5 065
–
–56 524
Z uvedeného přehledu je patrná výrazná nevyváženost desetiletého vývoje vývozu a dovozu.
Zatímco v exportu při desetiletém srovnání klesl index na 65,5, v dovozu narostl na 2 658,4.
Důsledkem této nevyváženosti byl nejvyšší bilanční deficit zaznamenaný v roce 2002 s jednotlivým teritoriem.
84
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 85
Přes mimořádně vysoké relativní přírůstky v roce 2002 ve vztahu k roku 1993 významnější zbožovou skupinou ve vývozu byly pouze stroje a dopravní prostředky (v částce 3 534 mil.Kč). V podstatně nižší hodnotové úrovni byly exportovány různé hotové výrobky a průmyslové zboží podle druhu materiálu, které bylo v roce 1993 největším vývozním artiklem v rozsahu 4 446 mil.Kč.
Dovoz měl po celou sledovanou dobu širší paletu obchodovaných zbožových skupin než vývoz.
Zatímco v roce 1993 byly největší dovozy uskutečněny zbožovou skupinou různých hotových
výrobků, v roce 2002 celých 66,8 % importu z Číny obstaraly stroje a dopravní prostředky v absolutní výši 40 979 mil.Kč při indexu 20 387,6 ve srovnání s rokem 1993. Druhou největší dovozovou zbožovou kategorií v roce 2002 byly různé hotové výrobky, a to v částce 12 941 mil.Kč.
Výše uskutečněných vývozů kontra dovozů se odrazila v dílčí obchodní bilanci jednotlivých
zbožových skupin. Zatímco v roce 1993 byly bilančně aktivní zbožové kategorie průmyslového zboží podle druhu materiálu (+4 336 mil.Kč) a stroje a dopravní prostředky
(+2 702 mil.Kč), v roce 2002 žádná ze zbožových skupin nedosáhla kladného salda.
Největší bilanční deficit zaznamenaly v roce 2002 stroje a dopravní prostředky ve výši
37 445 mil.Kč, což znamenalo zhoršení oproti roku 1993 v rozsahu 40 147 mil.Kč.
Druhý nejvyšší bilanční propad vykázaly různé hotové výrobky v částce 12 300 mil.Kč, následované s odstupem průmyslovým zbožím podle druhu materiálu s deficitem v rozsahu
3 557 mil.Kč. Ve srovnání s rokem 1993 však u této zbožové skupiny došlo k přechodu z aktiva do pasiva celkovým bilančním zhoršením v částce 7 893 mil.Kč.
Tabulka 61
Struktura v˘vozu do âíny podle zboÏov˘ch skupin SITC
(v%)
Rok
Zbožová skupina
8
9
Σ
0,2
–
100,0
0
1
2
3
4
5
6
7
1993
0,0
0,0
0,1
0,0
–
0,0
60,3
39,4
1994
0,0
0,0
0,0
–
–
1,5
6,9
90,2
1,4
–
100,0
1995
0,1
0,0
0,2
0,0
–
7,8
5,1
83,6
3,2
–
100,0
1996
0,0
0,0
2,3
–
–
9,0
11,1
75,2
2,4
–
100,0
1997
0,1
0,3
0,6
0,1
–
13,9
10,3
71,4
3,3
–
100,0
1998
0,6
0,2
0,3
0,0
–
7,5
8,2
80,5
2,7
–
100,0
1999
0,3
0,1
0,4
–
–
8,5
6,0
81,6
3,1
–
100,0
2000
0,7
0,0
0,9
0,4
–
14,7
8,4
72,2
2,7
–
100,0
2001
3,4
0,0
1,1
0,0
–
7,6
12,0
61,5
14,4
–
100,0
2002
0,6
0,0
1,3
0,0
0,0
4,4
7,3
73,1
13,3
–
100,0
85
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 86
Ve struktuře vývozu do Číny významnější pozici zaujímaly pouze zbožové skupiny 5,6, 7 a 8.
I tyto kategorie však během sledovaných let zaznamenaly mimořádnou podílovou rozkolísanost. Největší účast nicméně (kromě roku 1993) vykazovala zbožová skupina strojů a dopravních prostředků.
Tabulka 62
Struktura dovozu z âíny podle zboÏov˘ch skupin SITC
(v%)
Rok
Zbožová skupina
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
Σ
1993
13,9
2,5
12,6
–
0,0
8,6
4,8
8,7
48,9
0,0
100,0
1994
15,1
0,0
9,0
0,0
0,0
8,8
6,4
11,3
49,4
0,0
100,0
1995
10,8
0,0
9,5
0,0
0,0
9,2
7,3
16,9
46,3
0,0
100,0
1996
9,3
0,0
8,6
0,0
0,0
6,6
7,0
23,1
45,4
–
100,0
1997
7,5
0,0
4,9
0,0
–
9,5
7,0
27,7
43,4
–
100,0
1998
5,7
0,0
6,8
0,0
0,0
8,2
8,5
32,1
38,7
–
100,0
1999
5,7
0,0
2,4
0,0
0,0
5,5
9,6
36,4
40,4
–
100,0
2000
4,9
0,0
2,5
0,0
0,0
5,7
11,2
37,5
38,2
–
100,0
2001
3,5
0,0
1,9
0,0
0,0
3,4
9,4
53,2
28,6
–
100,0
2002
1,9
0,0
1,4
0,0
0,0
2,4
6,4
66,8
21,1
–
100,0
V dovozu od roku 1993 do roku 2002 zaznamenaly podílový pokles téměř všechny zbožové
skupiny. Nejvýraznější snížení registrovaly různé hotové výrobky, a to z podílu 48,9 % v roce
1993 (při mírném kolísání během let) na 21,1 % v roce 2002, což představuje pokles o 27,8
bodu. Jedinou skupinou, jejíž účast se na dovozu z Číny zcela mimořádně zvýšila, byly stroje
a dopravní prostředky. Z podílu ve výši 8,7 % v roce 1993 narostla jejich účast na 66,8 %
v roce 2002, což představuje nárůst o 58,1 bodu.
86
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 87
Tabulka 63
Dovoz jednotliv˘ch poloÏek zboÏové skupiny strojÛ
a dopravních prostfiedkÛ v letech 1993 a 2002 z âíny
Položka SITC
1993
2002
změna
v mil.Kč podíl v % v mil.Kč podíl v % hodnoty
podílu
6
3,0
373
0,9
+367
–2,1
72 Strojní zařízení pro určitá odvětví
průmyslu
13
6,5
120
0,3
+107
–6,2
1
0,5
100
0,3
+99
–0,2
74 Stroje a zařízení všeobecně užívané
v průmyslu, j.n.
4
2,0
1 003
2,5
+999
+0,5
k automat. zpracování dat
17
8,4
25 111
61,3
+25 094
+52,9
76 Zařízení k telekomunikaci a záznamu
a reprodukci zvuku
78
38,8
7 760
18,9
+7 682
–19,9
77 Elektrická zařízení, přístroje,
41
20,4
5 748
14,0
+5 707
–6,4
37
18,4
752
1,8
+715
–16,6
4
2,0
12
0,0
+8
–2,0
201
100,0
40 979
100,0
+40 778
79 Ostatní dopravní a přepravní
prostředky
Celkem
–
Z přehledu je zřetelné, že rozhodujícím původcem obrovského nárůstu dovozu skupiny 7, je
položka 75 – kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat, jejíž podíl na celkovém importu uvedené zbožové kategorie z Číny dosáhl v roce 2002 61,3 %. Při ještě podrobnějším sledování položky 75, je možno vystopovat i změny uvnitř této položky. Zatímco
v roce 1993 se podpoložka zařízení k automatickému zpracování dat včetně periferních jednotek podílela 48,6 % na celkovém dovozu položky 75, v roce 2002 již dosáhla 80,1 %, což v hodnotové úrovni představuje 20 125 mil.Kč a tedy 32,8 % celkového dovozu ČR z Číny.
V souhrnu lze konstatovat, že pouhé tři položky: 75 – kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat, 76 – zařízení k telekomunikaci a záznamu a reprodukci zvuku a 77 –
elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, představovaly v roce 2002 dovoz v hodnotě 38 619
mil.Kč, tj. 62,9 % celkového importu z Číny.
Je tedy zřejmé, že klíč k nepříznivé bilanční pozici ČR s Čínou v rozhodující míře tkví v uvedených položkách SITC.
87
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 88
9.3.2 Rusko
Obrat zahraničního obchodu ČR s Ruskem vykazoval v průběhu let 1993–2002 poměrně velké
meziroční změny, které se pohybovaly mezi –17 718 mil.Kč až +33 820 mil.Kč, nicméně jeho
celkový trend je růstový. Prudší změny přitom probíhaly na straně českého dovozu z Ruska
(–15 978 mil.Kč až +32 091 mil.Kč) než vývozu do Ruska (–3 333 mil.Kč až +5 479 mil.Kč). Úroveň vzájemného obchodu byla ovlivňována především dovozem ČR z Ruska, který v jednotlivých letech sledovaného období několikanásobně převyšoval objem českého vývozu do Ruska (2,2krát až 5,4krát). Obchod mezi ČR a Ruskem tak v daném období zaznamenal
minimální výši v roce 1994 (52 166 mil.Kč) a maximální v roce 2000 (95 152 mil.Kč), stejně
jako český dovoz z Ruska (36 382 mil.Kč a 80 237 mil.Kč). Naproti tomu vývoz ČR do Ruska
registroval nejnižší úroveň v roce 1999 (13 186 mil.Kč) a nejvyšší v roce 1997 (24 319 mil.Kč).
V průběhu sledovaného období klesl objem českého vývozu do Ruska pod úroveň výchozího
roku celkem 5krát, zatímco u dovozu pouze jednou.
Klíčovým problémem česko-ruských obchodních vztahů bylo po celé sledované období vysoké
pasivní saldo bilance, které v roce 1993, kdy bylo v daném období nejnižší, dokonce převyšovalo pasivum celkové bilance zahraničního obchodu ČR o 15 518 mil.Kč. V dalších letech
sice již k podobné situaci nedošlo, nicméně váha pasiva z česko-ruského obchodu v celkovém
pasivu bilance zahraničního obchodu ČR zůstala vysoká a pohybovala se mezi 22,9 % (rok
1997) až 60,6 % v roce 2002, kdy přitom došlo k mimořádnému meziročnímu snížení schodku
obchodní bilance s Ruskem o 14 238 mil.Kč.
Tabulka 64
Zahraniãní obchod âR s Ruskem
Rok
Vývoz
Dovoz
Obrat
Bilance
Podíl v %
na českém
vývozu
Podíl v %
na českém
dovozu
1993
17 306
37 307
54 613
–20 001
4,1
8,8
1994
15 784
36 382
52 166
–20 598
3,4
7,3
1995
16 726
49 778
66 504
–33 052
3,0
7,5
1996
18 840
54 384
73 224
–35 544
3,1
7,2
1997
24 319
58 723
83 042
–34 404
3,4
6,8
1998
20 986
50 950
71 936
–29 964
2,5
5,6
1999
13 186
48 146
61 332
–34 960
1,5
4,9
2000
14 915
80 237
95 152
–65 322
1,3
6,5
2001
18 535
75 966
94 501
–57 431
1,5
5,5
2002
16 795
59 988
76 783
–43 193
1,3
4,5
Index
2002/
1993
97,0
160,8
140,6
x
x
x
Pramen: Statistická ročenka ČR 2002, MPO, vlastní výpočet
88
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 89
Pozice Ruska v celkovém českém vývozu se s menšími odchylkami v jednotlivých letech postupně zhoršovala, takže v posledním roce sledovaného období byla proti výchozímu roku
nižší o 2,8 procentního bodu. Podobný vývoj vykazovala i účast Ruska v celkovém českém dovozu, která byla v roce 2002 horší než v roce 1993 o 4,3 procentního bodu.
Tabulka 65
ZboÏová struktura zahraniãního obchodu âR s Ruskem
Vývoz
1993
2002
index
2002/1993
v mil.Kč
Dovoz
1993
2002
Bilance
index
2002/1993
v mil.Kč
1993
2002
v mil.Kč
2 546
845
33,2
35
52
148,6
+2 511
+793
1 Nápoje a tabák
551
70
12,7
5
3
60,0
+546
+67
bez paliv
118
215
182,2
3 497
3 251
93,0
–3 379
–3 036
216
80
37,0
29 591
46 670
157,7
a tuky
18
0
0,0
0
0
0,0
+18
0
813
2 405
295,8
789
1 388
175,9
+24
+1 017
druhu materiálu
1 670
3 502
209,7
1 459
5 940
407,1
+211
–2 438
8 429
7 874
93,4
1 793
2 450
136,6
+6 636
+5 424
2 945
1 804
61,3
138
234
169,6
+2 807
+1 570
0
0
5 Chemikálie
9 Nespecifikováno
Celkem
0
0
0,0
0
0
0,0
17 306
16 795
97,0
37 307
59 988
160,8
–29 375 –46 590
–20 001 –43 193
Ve vývozu ČR do Ruska měla v období 1993 až 2002, s výjimkou roku 1995 a 1996, nejsilnější
zastoupení skupina strojů a dopravních prostředků, která reprezentovala 25,0 % až 51,1 % tohoto vývozu. Její hodnotová úroveň se pohybovala mezi 4 689 mil.Kč (rok 1995)
a 9 473 mil.Kč (rok 2001). Ve výchozím roce sledovaného období registroval český vývoz strojů
a dopravních prostředků 8 429 mil.Kč a tato jeho výše byla překonána pouze jedenkrát, tj.
v roce 2001. Nosnými položkami tohoto vývozu byla silniční vozidla a strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu.
Druhou pozici ve vývozu ČR do Ruska (s výjimkou roku 1995 a 1996, kdy měly nejsilnější
postavení v tomto vývozu) zaujímaly až do roku 1997 různé hotové výrobky, jejichž hodnota narostla z 2 945 mil.Kč v roce 1993 na 5 986 mil.Kč v roce 1996, tj. o 3 041 mil.Kč resp.
o více než 100 %. V roce 1997 ale došlo k útlumu růstu tohoto vývozu a od roku 1998 až do
konce sledovaného období se hodnota českého vývozu různých hotových výrobků do Ruska nacházela pod úrovní výchozího roku. Na pozici různých hotových výrobků tak nastoupilo od roku 1998 průmyslové zboží podle druhu materiálu. Jeho vývoz z ČR do Ruska
dosáhl za sledované období nejvyšší úrovně v roce 1997 (3 644 mil.Kč) a nejnižší v roce 1994
89
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 90
(1 538 mil.Kč). Podíl průmyslového zboží podle druhu materiálu na celkovém českém vývozu
do Ruska postupně narostl z 9,6 % v roce 1993 na 20,9 % v roce 2002, tj. o 11,3 procentního
bodu a zaznamenal tak největší změnu ve zbožové struktuře vývozu dané teritoriální relace.
Třetí nejsilnější pozice v českém vývozu do Ruska náležela od roku 1993 do roku 1998 skupině
potravin a živých zvířat, která ale po prudkém poklesu absolutní výše jejího exportu byla od
roku 1999 vystřídána chemikáliemi. Jejich vývoz do Ruska od roku 1993 do roku 1997 postupně meziročně rostl až na svoji nejvyšší úroveň 3 070 mil.Kč. V dalších letech sledovaného
období pak kolísal mezi 2 104 mil.Kč a 2 792 mil.Kč, tj. na podstatně vyšší úrovni ve srovnání
s prvními čtyřmi roky tohoto období.
Tabulka 66
Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR – Rusko
Vývoz ČR do SR
1993
2002
podíly v %
14,7
5,0
1 Nápoje a tabák
3,2
0,7
Dovoz ČR ze SR
změna
+/–
1993
2002
podíly v %
změna
+/–
–9,7
0,1
0,1
0,0
0,4
–2,8
0,0
0,0
0,0
1,3
+0,6
9,4
5,4
–4,0
1,3
0,5
–0,8
79,3
77,8
–1,5
0,1
0,0
–0,1
0,0
0,0
0,0
5 Chemikálie
4,7
14,3
+9,6
2,1
2,3
+0,2
materiálu
9,6
20,9
+11,3
3,9
9,9
+6,0
48,7
46,9
–1,8
4,8
4,1
–0,7
17,0
10,7
–6,3
0,4
0,4
0,0
0,0
0,0
–
0,0
0,0
0,0
100,0
100,0
x
100,0
100,0
9 Nespecifikováno
Celkem
x
Český dovoz zboží z Ruska se v letech 1993–2002 v podstatě koncentroval v pěti zbožových skupinách, a to ve skupině minerálních paliv a maziv, průmyslového zboží podle druhu materiálu,
strojů a dopravních prostředků, surovin nepoživatelných, bez paliv a chemikálií. Zbývající skupiny zboží měly ve zbožové struktuře tohoto dovozu z hlediska hodnotového podružnou úlohu.
Nejsilnější skupinou zboží v českém dovozu z Ruska byla po celé sledované období minerální
paliva a maziva. Hodnota jejich dovozu se pohybovala od 28 878 mil.Kč (rok 1994) do
64 316 mil.Kč (rok 2000) a reprezentovala 68,6 % (rok 1999) až 84,3 % (rok 1996) celkového
dovozu ČR z Ruska. Jejími nosnými položkami byl topný plyn a ropa a ropné výrobky, které
vyprodukovaly také nejvyšší bilanční schodek ve vzájemném obchodu.
90
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 91
Druhé místo z hlediska dosažené hodnoty dovozu náleželo od roku 1995, s výjimkou roku
1997, průmyslovému zboží podle druhu materiálu, jehož absolutní navýšení mezi krajními roky sledovaného období činilo, po určitých meziročních poklesech a vzestupech,
4 481 mil.Kč při indexu 407,1. Nejvyššího hodnotového objemu přitom dosáhlo v roce 2001
(6 396 mil.Kč). Jeho podíl na celkovém dovozu ČR z Ruska se pohyboval od 3,9 % (v roce
1993) do 11,8 % (v roce 1998).
Poměrně vyrovnanou výši dovozu z Ruska, až na několik málo výjimek, registrovaly v období
1993 – 2002 suroviny nepoživatelné, bez paliv, které v tomto dovozu v letech 1993, 1994
a 1997 docílily druhý a v dalších letech třetí nejvyšší hodnotový objem. Jejich podíl na celkovém českém dovozu z Ruska představoval 4,0 % –10,6 % při hodnotě 3 056 mil.Kč (rok
2001) až 5 081 mil.Kč (rok 1998).
Rozsáhlejší meziroční změny pak v rámci sledovaného období provázely český dovoz strojů
a dopravních prostředků z Ruska, jehož rozpětí mezi minimem z roku 1994 (589 mil.Kč) a maximem z roku 1999 (5 429 mil.Kč) reprezentovalo 4 840 mil.Kč (index 921,7). Od roku 2000
evidoval tento dovoz postupný meziroční pokles. Hodnotová rozkolísanost v dovozu strojů
a dopravních prostředků se pak odrazila i na výši podílu této zbožové skupiny v celkovém dovozu ČR z Ruska, který balancoval mezi 1,6 % (rok 1994) a 11,3 % (rok 1999).
Poslední skupinou zboží, která v českém dovozu z Ruska ještě docílila ve vybraných letech
sledovaného období (1995, 1997, 1999–2002) hodnoty nad 1 mld.Kč, byly chemikálie. V letech 1993–1999 se ve vývoji jejich dovozu pravidelně meziročně střídaly vzestupy a poklesy.
Od roku 1999 do roku 2001 dovoz postupně narůstal a v roce 2002 opět došlo k jeho meziročnímu propadu (–612 mil.Kč).
Celková bilance zahraničního obchodu ČR s Ruskem vykazovala po celé období 1993–2002
vysoký schodek, pohybující se od 20 001 mil.Kč v roce 1993 až do 65 322 mil.Kč v roce 2000.
V posledních dvou letech daného období se sice dařilo jeho úroveň meziročně snižovat, nicméně je stále vysoká. V roce 2001 reprezentoval 49,2 % schodku celkové bilance zahraničního obchodu ČR a v roce 2002, kdy se meziročně pasivum této celkové bilance ČR prudce
snížilo (o 45 362 mil.Kč, tj. o 38,9 %), představoval jeho schodek 60,6 %.
Změny ve výši schodku celkové bilance česko-ruského obchodu ovlivňovaly hlavně výsledky
dílčí bilance minerálních paliv a maziv, jejíž pasivum ve všech letech sledovaného období,
s výjimkou roku 1999 a 2000, dokonce tento schodek převyšovalo, a to o částky nemalé (v roce
1993 o 9 374 mil.Kč, v roce 1994 o 7 831 mil.Kč, v roce 1995 o 4 605 mil.Kč, v roce 1996 o 10
247 mil.Kč, v roce 1997 o 12 572 mil.Kč, v roce 1998 o 5 919 mil.Kč, v roce 2001 o 3 609
mil.Kč a v roce 2002 o 3 397 mil.Kč). Pasivní saldo dílčí bilance minerálních paliv a maziv se
z původních 29 375 mil.Kč v roce 1993 snížilo v roce 1994 na 28 429 mil., poté postupně narůstalo na 46 976 mil.Kč v roce 1997. Následovaly dva roky jeho poklesu a v roce 2000 pak
vystoupalo na své dosavadní maximum 64 247 mil.Kč. Rok 2001 a 2002 evidoval jeho opětovné snižování, které bylo ovlivněno zejména kurzovým a cenovým vývojem, a to na hodnoty 61 040 mil.Kč a 46 590 mil.Kč. Znamená to, že se proti jeho maximální výši dosažené
v roce 2000 snížilo o 3 207 mil.Kč a 17 657 mil.Kč.
Schodek dílčí bilance vykazovaly po celé sledované období i suroviny nepoživatelné, bez paliv
a s výjimkou roku 1993 také průmyslové zboží podle druhu materiálu. Jejich schodek sice dosahoval podstatně nižší úrovně (–592 mil.Kč až 4 974 mil.Kč), která ovšem také nebyla nevýznamná.
91
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 92
Zbožové skupiny potravin a živých zvířat, nápojů a tabáku, živočišných a rostlinných olejů
a tuků, chemikálií, různých hotových výrobků a s výjimkou roku 1999 i strojů a dopravních
prostředků naproti tomu vykazovaly po celé sledované období aktivum dílčích bilancí v česko-ruském obchodu.
Poznámka k metodice použitých pramenů
Předkládaná analýza vychází v souhrnných číselných údajích z materiálů ČSÚ (Statistická ročenka České republiky 2002 a Zahraniční obchod – časové řady 1993–2000) Czech Trade a rovněž z publikace Definitivní údaje za léta 2001 a 2002, vydanou MPO ČR.
V podrobnější struktuře, komoditní i teritoriální, byly základním podkladovým materiálem
data, uveřejněná na webových stránkách Celní správy Ministerstva financí ČR.
Číselné údaje přitom prošly v průběhu sledovaného období značnějšími metodickými úpravami.
Podstatné změny zavedené v roce 1996 přiblížily metodiku statistiky zahraničního obchodu
v České republice praxi používané v zemích Evropské unie a Evropského sdružení volného obchodu. Změny spočívaly v:
1.)započítávání hodnoty zboží dovezeného v rámci aktivního zušlechťovacího styku do hodnoty dovozu a hodnoty zboží vyvezeného po zušlechtění do hodnoty vývozu; obdobně
u pasivního zušlechťovacího styku v započítávání hodnoty zboží vyvezeného k zušlechtění do hodnoty vývozu a hodnoty zboží po zušlechtění v zahraničí do hodnoty dovozu,
2.)započítávání hodnoty zboží dovezeného na dlouhodobý finanční leasing do dovozu v momentě propuštění zboží do režimu dočasného použití (dříve v momentě zaplacení cla).
Koncem devadesátých let se v komoditní skladbě českého zahraničního obchodu v rámci aktivního zušlechťovacího styku stále více prosazovala orientace na strojírenské výrobky s vyšší
hodnotou, zvláště pak na velké dopravní prostředky. Tento vývoj znamenal, že způsob sledování statistiky zahraničního obchodu zavedený v roce 1996 se začal projevovat jako problematický. Dovoz každého dopravního letadla na aktivní zušlechtění a jeho vývoz po provedeném zušlechtění rozkolísaly zejména hodnoty obchodní bilance v jednotlivých měsících roku.
Český statistický úřad proto provedl v první polovině r. 2000 detailní analýzu dlouhodobých
vývojových tendencí v zahraničním obchodu. Výsledkem této analýzy byl návrh na zpřesnění metodiky pro sledování zahraničního obchodu. Předložený návrh byl schválen a doporučen Eurostatem a také hlavními uživateli dat.
Od 1. 7. 2000 se pak do metodiky statistiky zahraničního obchodu promítly následující
změny:
1.)nezahrnuje se hodnota dovozu a vývozu letadel a lodí dovezených k aktivnímu či vyvezených k pasivnímu zušlechťovacímu styku. Po ukončení aktivního či pasivního zušlechťovacího styku se do statistiky vývozu či dovozu zahrnuje pouze hodnota provedené zpracovatelské operace,
92
Czech_Trade_H
23.2.2004
19:58
Page 93
2.)nezahrnuje se hodnota vývozu zboží, u kterého se předpokládá návrat v nezměněném stavu
a po návratu se hodnota tohoto zboží nezahrnuje do hodnoty dovozu,
3.)vylučuje se dovoz a vývoz měnového zlata.
Při této druhé metodické změně, Ministerstvo financí – Generální ředitelství cel na základě doporučení Českého statistického úřadu, nejprve přepočítalo údaje za roky 1999 a 2000 do metodiky roku 2000, aby byla vytvořena srovnatelná základna. Vzhledem k analytickým potřebám byla pak změna metodiky promítnuta zpětně až do údajů za roky 1996 až 1998. Údaje
za roky 1993 až 1995 již zpětně přepočítávány nebyly, protože přepočet nebyl nutný vzhledem k tehdejší nevýznamné úloze aktivního zušlechťovacího styku.
Nicméně, i když data o celkovém vývoji zahraničního obchodu v letech 1993–1995 jsou ve
všech použitých podkladech k předkládanému materiálu prakticky totožná, v podrobnějším
teritoriálním členění se někdy poněkud liší. Na tento rozdíl je v práci upozorněno poznámkou.
Nepatrné odchylky vznikly také zaokrouhlováním na celá čísla.
Seznam tabulek v textu
Tabulka 1
Tabulka 2
Tabulka 3
Tabulka 4
Tabulka 5
Tabulka 6
Tabulka 7
Tabulka 8
Tabulka 9
Tabulka 10
Tabulka 11
Tabulka 12
Tabulka 13
Tabulka 14
Tabulka 15
Tabulka 16
Tabulka 17
Tabulka 18
Příloha č. 1
strana
Vývoj obratu zahraničního obchodu ČR v letech 1993–2002
13
Podíl vývozu a dovozu na obratu a krytí dovozu vývozem
v letech 1993–2002
14
Vývoj dovozu ČR v letech 1993–2002
15
Vývoj vývozu ČR v letech 1993–2002
16
Struktura vývozu podle skupin zemí
17
Struktura dovozu podle skupin zemí
18
Úroveň vývozu a dovozu v roce 2002 ve srovnání s rokem 1993
podle zbožových skupin
19
Struktura vývozu podle zbožových skupin SITC v letech 1993–2002
20
Pořadí zbožových skupin v jednotlivých letech 1993–2002
podle výše podílu ve vývozu
20
Struktura dovozu podle zbožových skupin SITC v letech 1993–2002 21
Pořadí zbožových skupin v jednotlivých letech 1993–2002
podle výše podílu v dovozu
22
Přehled položek SITC, které zaznamenaly tříprocentní nebo
víceprocentní podíl na celkovém českém vývozu či dovozu
22
Zbožová struktura vývozu podle hlavních trhů v letech 1993 a 2002
23
Zbožová struktura dovozu podle hlavních trhů v letech 1993 a 2002 24
Vývoz, dovoz a bilance zbožové skupiny potravin a živých zvířat
26
Struktura vývozu a dovozu zbožové skupiny potravin a živých zvířat
27
Vývoz, dovoz a bilance zbožové skupiny nápojů a tabáku
28
Struktura vývozu a dovozu zbožové skupiny nápojů a tabáku
29
93
Czech_Trade_H
23.2.2004
Tabulka 19
Tabulka 20
Tabulka 21
Tabulka 22
Tabulka 23
Tabulka 24
Tabulka 25
Tabulka 26
Tabulka 27
Tabulka 28
Tabulka 29
Tabulka 30
Tabulka 31
Tabulka 32
Tabulka 33
Tabulka 34
Tabulka 35
Tabulka 36
Tabulka 37
Tabulka 38
Tabulka 39
Tabulka 40
Tabulka 41
Tabulka 42
Tabulka 43
Tabulka 44
Tabulka 45
19:58
Page 94
Vývoz, dovoz a bilance zbožové skupiny surovin nepoživatelných,
bez paliv v roce 1993 a 2002 podle dvoumístné nomenklatury SITC
Struktura vývozu a dovozu zbožové skupiny surovin nepoživatelných,
bez paliv podle dvoumístné nomenklatury SITC v letech 1993 a 2002
Vývoz, dovoz a bilance zbožové skupiny minerálních paliv a maziv
Dovoz ropy a plynu v letech 1993 až 2002
Struktura vývozu a dovozu zbožové skupiny minerálních paliv
a maziv podle dvoumístné nomenklatury SITC v letech 1993 a 2002
Vývoz, dovoz a bilance zbožové skupiny živočišných
a rostlinných olejů a tuků podle dvoumístné nomenklatury
SITC v letech 1993 a 2002
Struktura vývozu a dovozu zbožové skupiny živočišných
a rostlinných olejů a tuků podle dvoumístné nomenklatury
SITC v letech 1993 a 2002
Vývoz, dovoz a bilance zbožové skupiny chemikálií podle
dvoumístné nomenklatury SITC v roce 1993 a 2002
Struktura vývozu a dovozu zbožové skupiny chemikálií podle
Vývoz, dovoz a bilance zbožové skupiny 6 podle dvoumístné
nomenklatury SITC v roce 1993 a 2002
Struktura vývozu a dovozu zbožové skupiny průmyslového zboží
podle druhu materiálu podle dvoumístné nomenklatury SITC
Vývoz, dovoz a bilance zbožové skupiny strojů a dopravních
prostředků podle dvoumístné nomenklatury SITC
v roce 1993 a 2002
Struktura vývozu a dovozu zbožové skupiny strojů a dopravních
prostředků podle dvoumístné nomenklatury SITC
Vývoz, dovoz a bilance zbožové skupiny různých hotových výrobků
podle dvoumístné nomenklatury SITC v roce 1993 a 2002
Struktura vývozu a dovozu zbožové skupiny různých hotových
výrobků podle dvoumístné nomenklatury SITC v letech 1993 a 2002
Vývoz, dovoz a bilance zbožové skupiny komodit nespecifikovaných
jinde v SITC
Bilance zahraničního obchodu České republiky podle skupin zemí
Bilance zahraničního obchodu České republiky
podle zbožových skupin
Indexy vývozních cen podle nomenklatury SITC
Indexy dovozních cen podle nomenklatury SITC
Struktura vybraných měn obsluhujících zahraniční obchod ČR
v letech 1993–2000
Velikostní struktura vývozců ČR podle počtu firem
Velikostní struktura vývozců ČR podle podílu na počtu firem v %
Velikostní struktura dovozců ČR podle počtu firem
Velikostní struktura dovozců ČR podle podílu na počtu firem v %
Vývoj celkové obchodní bilance ČR ve srovnání s dílčí bilancí
z obchodu s Evropskou unií v letech 1993 až 2002
Vývoj českého vývozu do Evropské unie v letech 1993 až 2002
94
30
31
32
33
33
34
35
36
3
38
39
41
42
44
44
45
47
48
50
51
52
56
57
58
59
61
62
Czech_Trade_H
23.2.2004
Tabulka 46
Tabulka 47
Tabulka 48
Tabulka 49
Tabulka 50
Tabulka 51
Tabulka 52
Tabulka 53
Tabulka 54
Tabulka 55
Tabulka 56
Tabulka 57
Tabulka 58
Tabulka 59
Tabulka 60
Tabulka 61
Tabulka 62
Tabulka 63
Tabulka 64
Tabulka 65
Tabulka 66
19:58
Page 95
Vývoj českého dovozu z Evropské unie v letech 1993 až 2002
Obchod ČR se státy EU v roce 1993 a 2002
Vývoz, dovoz a bilance zbožových skupin SITC ve vztahu
k Evropské unii v roce 2002 ve srovnání s rokem 1993
Struktura vývozu do Evropské unie podle zbožových skupin SITC
v jednotlivých letech 1993 až 2002
Struktura dovozu z Evropské unie podle zbožových skupin SITC
Zahraniční obchod České republiky se Spolkovou republikou
Německo v letech 1993 až 2002
Vývoz, dovoz a bilance zbožových skupin SITC ve vztahu ke
Spolkové republice Německo v roce 2002 ve srovnání s rokem 1993
Struktura vývozu do SRN podle zbožových skupin SITC
Struktura dovozu ze SRN podle zbožových skupin SITC
Postavení českého zahraničního obchodu se SRN v celkovém
ZO ČR podle jednotlivých zbožových skupin
Zahraniční obchod ČR se Slovenskem
Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR se SR
Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR se SR
Zahraniční obchod České republiky s Čínou v letech 1993 až 2002
Vývoz, dovoz a bilance zbožových skupin SITC ve vztahu k Číně
v roce 2002 ve srovnání s rokem 1993
Struktura vývozu do Číny podle zbožových skupin SITC
Struktura dovozu z Číny podle zbožových skupin SITC
Dovoz jednotlivých položek zbožové skupiny strojů a dopravních
prostředků v letech 1993 a 2002 z Číny
Zahraniční obchod ČR s Ruskem
Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR s Ruskem
Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR – Rusko
Seznam grafů v textu
Graf 1
Graf 2
Graf 3
Graf 4
Graf 5
Graf 6
Graf 7
Graf 8
Graf 9
62
63
64
65
66
67
68
69
70
70
71
72
73
75
76
77
78
78
80
80
81
Příloha č. 2
strana
Největší světoví vývozci v roce 1998
11
Největší světoví dovozci v roce 1998
12
Vývoj vývozu a dovozu v letech 1993–2002
15
Vývoj vývozu a dovozu potravin a živých zvířat v letech 1993–2002 26
Vývoj vývozu a dovozu nápojů a tabáku v letech 1993–2002
28
Vývoj vývozu a dovozu surovin nepoživatelných, bez paliv
v letech 1993–2002
29
Vývoj vývozu a dovozu minerálních paliv a maziv
v letech 1993–2002
31
Vývoj vývozu a dovozu zbožové skupiny 4 v letech 1993–2002
34
Vývoj vývozu a dovozu chemikálií v letech 1993–2002
35
95
Czech_Trade_H
Graf 10
Graf 11
Graf 12
Graf 13
Graf 14
Graf 15
Graf 16
Graf 17
23.2.2004
19:58
Page 96
Vývoj vývozu a dovozu zbožové skupiny 6 v letech 1993–2002
Vývoj vývozu a dovozu zbožové skupiny strojů a dopravních
prostředků v letech 1993–2002
Vývoj vývozu a dovozu zbožové skupiny různých hotových
výrobků v letech 1993–2002
Vývoj vývozu a dovozu komodit nespecifikovaných jinde v SITC
Obchodní bilance České republiky v letech 1993–2002
Měny, které měly největší podíl na obsluze českého vývozu
v letech 1993–2002
Měny, které měly největší podíl na obsluze českého dovozu
v letech 1993–2002
Vývoj vývozu a dovozu ve vztahu k Číně v letech 1993–2002
1)
Informativně: větší dovozy byly realizovány v roce 2002 pouze z Německa, Itálie, Slovenska
a Francie.
ISBN:
96
38
40
43
45
46
55
55
75
obalka/ANALYZA/RUB 23.2.2004 11:32 Stránka 1
CMYK
ZAHRANIČNÍ KANCELÁŘE CZECHTRADE
• Belgie (Brusel)
• Německo
(Hamburg, Kolín n. R.)
• Čína (Šanghaj)
• Nizozemsko (Rotterdam)
• Dánsko (Kodaň)
• Polsko (Varšava)
S námi
napnete
plachty!
ČESKÁ AGENTURA NA PODPORU OBCHODU
CzechTrade
VLÁDNÍ PROEXPORTNÍ ORGANIZACE
MINISTERSTVA PRŮMYSLU A OBCHODU
ČESKÉ REPUBLIKY
S L U Ž B Y
C Z E C H T R A D E
Naším hlavním cílem je rozvíjet mezinárodní
obchod a vzájemnou spolupráci mezi českými
a zahraničními subjekty. Svými profesionálními
informačními, asistenčními a poradenskými službami
CzechTrade doprovází české vývozce na zahraniční trhy.
Pro firmy přicházející na český trh je kontaktním partnerem
při hledání zajímavých a spolehlivých obchodních partnerů.
EXPORTNÍ PORADENSTVÍ
vyhledávání obchodních kontaktů v zahraničí
zjištění bonity firmy
konzultační dny s řediteli zahraničních kanceláří CzechTrade
INDIVIDUÁLNÍ PODPORA V ZAHRANIČÍ
průzkum trhu
ověření zájmu o nabízený produkt
asistenční služby v zahraničí
EXPORTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
individuální exportní vzdělávání na míru formou tréninků ve firmách
prakticky zaměřené cykly a tréninky
jednodenní semináře na aktuální téma
distanční e-learningový program International Trade Specialist
EXPORTNÍ INFORMACE
databáze obchodních příležitostí
Euroservis
Exportní klub CzechTrade
databáze internetových adres
projekt BusinessInfo
elektronické zasílání informací
Služby agentury jsou dostupné ve 14 regionálních zastoupeních vytvořených ve
spolupráci se sítí hospodářských komor ČR a v centrále v Praze.
CzechTrade poskytuje individuální asistenční služby v zahraničí prostřednictvím
27 kanceláří ve 23 zemích světa. V současné době připravuje CzechTrade
rozšíření této sítě o Rakousko, Indii a Brazílii.
CZECHTRADE, DITTRICHOVA 21, 128 01 PRAHA 28, E-MAIL: [email protected], WWW.CZECHTRADE.CZ
• Rusko (Jekatěrinburg,
Moskva, Petrohrad)
• Srbsko a Černá Hora
(Bělehrad)
• Egypt (Káhira)
• Francie (Paříž)
• Chorvatsko (Záhřeb)
• Španělsko (Madrid)
• Irsko (Dublin)
• Švédsko (Stockholm)
• Itálie (Milán)
• Turecko (Istanbul)
• Kanada (Toronto)
• Ukrajina (Kyjev)
• Lotyšsko (Riga)
• USA (Chicago, Miami)
• Litva (Vilnius)
• Velká Británie (Londýn)
• Maďarsko (Budapešť)
V roce 2004 připravujeme nové zahraniční kanceláře:
Brazílie • Indie • Rakousko
REGIONÁLNÍ SÍŤ CZECHTRADE
OHK Brno
http://www.ohkbrno.cz
RHK Ostrava
http://www.rhko.cz
JHK České Budějovice
http://www.jhk.cz
KHK Pardubice
http://www.khkpce.cz
OHK Děčín
http://www.ohkdecin.cz
HK Plzeň
http://www.hkplzen.cz
RHK SvČ Hradec Králové
http://www.rhkhradec.cz
HK okresu Přerov
http://www.hkprerov.cz
HK Jihlava
http://www.hkjihlava.cz
RHK Poohří
http://www.rhkpoohri.cz
e-mail : [email protected]
RRA StČ Kladno
http://www.rra-strednicechy.cz
OHK Šumperk
http://www.ohk-sumperk.cz
OHK Liberec
http://www.ohkliberec.cz
OHK ve Zlíně
http://www.ohkzlin.cz
CZECHTRADE
Dittrichova 21
128 01 Praha 28
Tel.: 224 907 500
Fax: 224 907 503
http://www.czechtrade.cz
KNIHA/ANALYZA 23.2.2004 16:07 Stránka 1
DESETILETÁ
ANALÝZA
ZAHRANIČNÍHO
1993-2002 OBCHODU
CzechTrade
CMYK
2003
2004
CzechTrade se stal třetí evropskou agenturou na podporu obchodu,
která získala certifikát řízení jakosti.
Dittrichova 21, 128 01 Praha 28, tel.: 224 907 500, fax: 224 907 503
e-mail: [email protected] / www.czechtrade.cz

desetiletá analýza zahraničního obchodu 1993-2002

Transkript

Podobné dokumenty

ODSTRA≈OVAâ MECHU, ¤AS A LI·EJNÍKŇ ODSTRA

Systém rozvodu tlakového vzduchu

Výroční zpráva - Czech Airlines

Transfer 04/2007 (6 968 kB) - Výzkumný a zkušební letecký ústav

Česká republika v roce 2000 - základní informace

Zpravodaj č. 3

přejít - TriClub Dobruška

Souhrnná teritoriální informace Irsko

Souhrnná teritoriální informace Polsko

2002 Collection - Zippo Celebrates 70th Anniversary

KUBÁNSKÁ EKONOMIKA STATUS QUO (02/2016)

Hodnocení dopadů regulace (RIA) k návrhu změn legislativy