doc2 - Turistů ráj
download 
Stížnost Transkript
2 - Turistů ráj
Plzeňský kraj leží na starém historickém území Českého státu a připomíná kouzelný měšec známý z pohádek. Kdykoliv se otevře, vysype se z něho bohatství, které má větší hodnotu než zlato a drahé kameny. Má podobu starobylých památek, historických měst, lidové architektury doplněné osobitým folklorem a nekončícího množství přírodních zajímavostí s hřebenem monumentálního masivu Šumavy s modrými oky tajuplných jezer. V tomto měšci naleznete i světoznámé poutní místo všech pivařů, ale také dravé řeky, hladiny rozlehlých rybníků a přehradních nádrží. POKLIDNÉ TOULKY ZA KRÁSOU A POZNÁNÍM: 1 Kdyně a Korábská vrchovina Český les 2-3 2 Na kole krajinou Domažlic Český les 4-5 3 Okolím Přimdy a přírodním parkem Diana Český les 6-7 4 Údolím Úterského potoka na hrad Gutštejn Tachovsko-Stříbrsko 8-9 5 Zajímavosti v okolí Konstantinových Lázní Tachovsko-Stříbrsko 10-11 6 Malebná krása Sedmihoří Český les 12-13 7 Za historickými skvosty v Manětínské pahorkatině Povodí Střely a Berounky 14-15 8 Za hrady a zámky do Chudenicka a údolí Úhlavy Plzeňsko 16-17 9 Naučnou stezskou kolem Rabštejnu nad Střelou Povodí Střely a Berounky 18-19 10 10 Na Radeč za legendou o hradu Mitrvald Plzeňsko 20-21 11 11 Napříč časem po okolí Březiny Plzeňsko 22-23 12 12 Na rozhlednu Chlum a naučnou lesnickou stezkou Plzeňsko 24-25 13 13 Po stopách Františka Molocha nad údolím Berounky Plzeňsko 26-27 14 14 Zbiroh a okolí Plzeňsko 28-29 15 15 Z Nýrska na hrad Klenová Pošumaví 30-31 16 16 Okolí Kašperských Hor Šumava 32-33 17 17 Zaniklé sklárny v údolí Křemelné Šumava 34-35 18 18 Údolí řeky Vydry Šumava 36-37 19 19 Oblík a Tříjezerní slať Šumava 38-39 20 20 Na běžkách údolím Vydry a Roklanského potoka Šumava 40-41 21 21 Z Modravy k samotě Březník Šumava 42-43 1 KDYNĚ A KORÁBSKÁ VRCHOVINA Mezi Českým lesem a Šumavou se jakoby ve stínu větších pohoří krčí méně známá, ale o to přitažlivější Korábská vrchovina. V okolí Kdyně jsou na strmých vrcholcích kopců často skryty zříceniny hradů, které jen podtrhují historickou významnost těchto míst. Tento výlet vás zavede jak k historickým klenotům, tak především na zdejší nejvýznamější nejvyšší vrchol – Koráb, ozdobený rozhlednou. 2-3 pěšky náro č n os t Koráb-chata s rozhlednou Kdyně - kostel 13 km celkem Tento výlet jak už je patrné z názvu je soustředěný okolo malebného městečka Kdyně. Výchozí bod – rozcestí značených tras nalezneme na podlouhlém náměstí, kterému vévodí dvoupatrová budova radnice obohacena o plechovou věžičku s hodinovým strojem. K radnici přiléhá brána staré přádelny se sochou ležícího lva. Právě tato přádelna byla v r. 1853 největším průmyslovým závodem celého Plzeňska. Za náměstím se nachází objekt bývalé židovské synagogy, kde můžeme v současné době navštívit informační centrum a malé muzeum dokumentující historii města. Z náměstí se vydáváme po žluté značce směr vrchol Koráb 3 km a můžeme se připravit na vydatné stupňující se stoupání. Nad městem u budov skladiště odbočíme ze silnice a prvně přes pole, které později vystřídá hustý les stoupáme přímo k našemu prvnímu cíli. Koráb je druhý nejvyšší vrchol Korábské vrchoviny dosahující nadmořské výšky 773 m, jehož turistickou atraktivitu doplňuje i turistická chata s rozhlednou. Je obklopen bohatě členitým krajem s četnými vrcholy, velice často pokrytými listnatými či smíšenými lesy. Pokud návštěvník vystoupí po schodech až do vyhlídkové gondoly, pak určitě nebude zklamán. Otevře se mu pohled do všech stran. Jako na dlani uvidí město Kdyni s nejbližším okolím a na obzoru táhnoucí se modravé pásmo Šumavy a Českého lesa. Z Korábu nyní zaslouženě scházíme do sedla k rozcestí U sloupku, odkud nám další směr bude určovat červená značka. První odbočkou z našeho okruhu je 400 m dlouhý výstup k hradní zřícenině Nový Herštejn. Návrší se zříceninou porostlé mimořádně hodnotnými bučinami a suťovými lesy je již od roku 1933 vyhlášeno státní přírodní rezervací, která patří mezi vůbec nejstarší chráněná území v západních Čechách. V kontextu západních Čech patří Nový Herštejn k nejrozsáhlejším a nejlépe dochovaným hradním zříceninám, jež obzvláště na podzim, kdy je obklopen zlatožlutými korunami staletých buků a dubů, v nás zanechá nezapomenutelný dojem. Během našeho dalšího putování můžeme v případě nedostatku tekutin i podruhé odbočit z naší trasy a to ke Kreslově studánce. Pár metrů od odbočky ke studánce pak již v rámci trasy zahneme na lesní pěšinu směr Hradisko Příkopy. O historii hradiště zvaném Příkopy či Starý Rýzmberk se bohužel psané dějiny nezmiňují, ale archeologická sonda tu odhalila pevné hradisko z 11. stol., které bylo pravděpodobně opuštěno po zbudování Rýzmberka. Oválné opevnění tvoří dvě hluboké terasovitě umístěné příkopy a jádro tzv. akropole je pak objata třetím hlubokým příkopem. Malebnost místa Zřícenina hradu Rýzmberk 2 Rybník Úžlebec P LZEŇSKÝM ČESKÝ s impozantními lípami, v jejichž stínu roste množství chráněných rostlin, dokresluje starý dutý javor. Pouze 1,5 km nás dělí od dalšího atraktivního bodu na této trase, kterým je roztomilá vesnička Podzámčí s řadou přízemních roubených domků šumavského typu. Historie vsi je bezprostředně spjata s hradem Rýzmberk vypínajícím se na vrcholku nejbližšího kopce. Naše poslední zacházka vede tedy 0,5 km vzhůru do kopce. Středověký hrad Rýzmberk byl založen r. 1279 a dnes již pouze skromné zbytky upomínají na jeho slavnou a barvitou historii. Až v období romantického 19. stol. se na hrad opět vrátil život, když zde rod Stadionů nechal vystavět dnešní rozhlednu, hradní hospůdku a kryté taneční parkety. V amfiteátru pod zříceninou hradu je každoročně pořádán proslulý festival folkové a country hudby “Rýzmberský hradní guláš ”. Do Kdyně se vracíme po silničce s nádhernými výhledy na město a jeho okolí. Na závěr můžeme obdivovat nejvýznamnější památku Kdyně – kostel sv. Mikuláše. K Autor: [email protected] Praktické informace: A T I V N Ě KRAJEM Kdyně www.kdyne.cz Informační centrum města Kdyně Masarykova 12, 345 06 Kdyně telefon: +420 379 734 385 e-mail: [email protected] Zřícenina hradu Nový Herštejn 3 LES NA KOLE KRAJINOU DOMAŽLIC Malebný kraj kolem Domažlic bohatý na historii, patřící odedávna Chodům – svobodným strážcům hranic, oplývá jedinečnými místy, vracející nás zpět do dětských let přičiněním tvorby Aloise Jiráska. Udržuje se tady stále nářečí a lidové kroje, kterých si na Chodských slavnostech v období svátku sv. Vavřince užijete dosti. Na tu všechnu krásu minulosti pohlíží z výšin kaple na Veselé Hoře s památnými lípami. Pojeďme se tedy vydat vstříc té nádheře a koloritu. kolo V centru Domažlic 2 27 náro č n o s t celkem km Výlet začíná Domažlicích, které jsou považovány za centrum Chodska a kde je k vidění řada pamětihodností. Na malebném náměstí můžeme obdivovat válcovou věž a zámeckou budovu Chodského hradu, typické štíty a podloubí měšťanských domů. Našim zrakům neunikne ani gotický kostel Narození P. Marie s věží s patrným vychýlením, augustiniánský klášter či gotická Dolní brána na východě a branka na straně jižní, patřící k zachovalé části městského opevnění. Po prohlídce Domažlických skvostů se vydáme do jižní části Českého lesa směrem na Trhanov. Na konci Domažlic odbočíme ze silnice č. 193 na cestu vedoucí k vísce Újezd, kde se za rozcestím U jezera otevře zvlněná krajina zalitá sluncem. V Újezdu se narodil vůdce povstání Chodů proti vrchnosti J. Sladký – Kozina. Je zde Kozinův statek s pamětní síní a na nedalekém Hrádku, na který vystoupáme, je postaven pomník J. S. Koziny. Odtud se nám naskýtá krásný pohled na Domažlice a okolní krajinu. Z Hrádku nás nyní čeká klesání a napojení na silnici do Trhanova, dějiště Jiráskových „Psohlavců“. Projedeme kolem památné lipové aleje a barokního zámku, ve kterém se nachází pamětní deska rodáka J. Thomayera, známého lékaře a literáta a odbočíme na silnici stoupající k obci Chodov. Z Chodova, ve kterém se nachází památník mistra J. Husa, zamíříme k obci Pec pod Čechovem kterou mineme a krásnými lesy dorazíme k Babylonu kde nalezneme osvěžení u přírodního koupaliště vybavené skluzavkou, skokanským prknem a půjčovnou lodiček. Nedaleko vodní plochy je kemp obklopený smrkovým a borovicovým lesem s charakteristickou vůní jehličí. Po regeneraci sil na nás čeká ves Pasečnice a nedaleká Přírodní památka Salka ležící ve svahu obklopená buky a smrky 200 m od cyklotrasy mezi Starou Hutí a Pasečnicí. Jde o zatopenou štolu, kde se v minulosti těžila břidlice. Od Salky pokračujeme zpět po okraji lesa do vsi Pasečnice s památnou 400 let starou lípou. Na rozcestí v Pasečnici opouštíme cyklotrasu č. 2014 a zamíříme po zelené KČT do svahů vrchu Zadní skála. Na vrcholu stoupání odbočíme doleva na polní cestu a po chvilce stoupáme lesem přes Rybník v Újezdu Pomník J. S. Koziny na Hrádku 4 Zámek v Trhanově P LZEŇSKÝM ČESKÝ rozcestí Bývalá hájovna Dmout k Veselé Hoře. Toto poutní místo s kaplí sv. Vavřince a památnými lípami skýtá nádherný pohled na Domažlice, louky a lesy v obklopující toto historicky významné město. Z Vavřinečku, jak se Veselé Hoře lidově říká, na nás čeká závěrečný sjezd po silnici k Domažlicím. S myšlenkami na právě absolvovaný krásný výlet a povzbuzeni vidinou dobrého jídla a pití jsme v centru Chodska za pár minut. Autor: [email protected] K Praktické informace: A T I V N Ě KRAJEM Domažlice www.domazlice.info Informační centrum města Domažlice náměstí Míru 51, 344 01 Domažlice telefon: +420 379 725 852 e-mail: [email protected] Pohled z východního svahu vrchu Zadní skála 5 LES OKOLÍM PŘIMDY A PŘÍRODNÍM PARKEM DIANA Ve stínu majestátné hory Přimda, jejíž vrchol zdobí nepřehlédnutelná zřícenina hradu, se rozkládá Přírodní park Diana. Ten vyniká přírodou nepoznamenanou moderní civilizací. Budeme putovat rozsáhlými lesy, které občas přeruší louky a pastviny protkané průzračnými potůčky. Kromě hradu Přimda navštívíme lovecký zámeček Diana, zříceninu kostela sv. Apoleny a na závěr se můžeme potěšit pohledem na velkolepé panorama Českého lesa z rozhledny Milíře. kolo 2 30 náro č n o s t celkem Skály a hrad Přimda Zřícenina kostela sv. Apoleny km Tento výlet můžeme zahájit v pohraničním městečku Přimda. Hlavní část města je situována do sedla v nadmořské výšce 700 m, pod stejnojmenným vrchem. Na náměstí najdeme románský kostel svatého Jiří, před kostelem se nachází socha sv. Jana Nepomuckého. Dějiny Přimdy jsou úzce spjaty s dějinami hradu stejného jména. Hrad Přimda je po Pražském hradu považován za druhou nejstarší stavbu kamenného hradu v Čechách. Ve 12. - 14. století náležela Přimda mezi nejvýznamnější královské hrady. Nejeden český panovník však okusil také útrapy zdejšího královského vězení. Tip! Ke zdaleka dobře viditelnému hradu Přimda vede jen naučná stezka, která není sjízdná v celém rozsahu. K hradu můžete vystoupat po nezpevněné svážnici, která začíná pod hotelem v Podhradí vlevo od křižovatky. Zpočátku je cesta zpevněná, pak následuje prudké stoupání po štěrku a kamení. Po případné prohlídce hradu Přimda vyjedeme z náměstí po silnici č. 198 směr Svatá Apolena, Nová Ves. Až k odbočce do obce Málkov mírně klesáme, pak vystoupáme /2/ do sedla mezi Málkovským a Apolenským vrchem. Tam se vpravo u cesty pod klenbou vzrostlých stromů ukrývá rozsáhlá zřícenina kostela sv. Apoleny. Tato raně barokní stavba pochází z doby před r. 1670. Od počátku 20. stol. začal úpadek tohoto poutního místa a před 2. svět. válkou už byla svatyně v neutěšeném stavu. Od sv. Apoleny sjedeme do obce rozložené uprostřed pastvin – Nové Vsi. Na křižovatce ve vesničce pojedeme rovně kolem odbočky na Josefinum a na jejím konci odbočíme vpravo na polní cestu. Po 100 m přijedeme k silážní jámě, kde na další křižovatce polních cest odbočíme doprava. Převážně klesáme krásnou krajinou luk, smíšených lesů a remízků se stády pasoucího se skotu. V poslední třetině tohoto neznačeného úseku už jedeme lesem, který se rozestoupí až v Dianě. Chloubou této vesničky, umístěné v malebné krajině stejnojmenného přírodního parku, je lovecký zámeček. Tato zajímavá barokní stavba byla postavená podle návrhu Jana Blažeje Santiniho. Zámek byl vybudován na půdorysu rovnoramenného kříže s ústředním jednoposchoďovým pavilonem zastřešeným kupolí ukončenou kovovým sedícím jelenem a dvěma postranními budovami. K zámku přiléhá anglický park s červenými buky, duby ale i exotickými jehličnany a vede od něj i alej jasanů, starých lip a javorů. Výhled na panorama Českého lesa z rozhledny Milíře 6 P LZEŇSKÝM ČESKÝ T I V N Ě KRAJEM Z návsi v Dianě pokračujeme po žluté KČT směr Rybničná. Projedeme kolem dřevěných chalup až na konec vesnice, kde odbočíme na vedlejší cestu. Ta nás mírným klesáním dovede k opuštěnému vojenskému areálu. Za ním je u Kateřinského potoka rozcestník, kde změníme značení na červenou. Ta nás provede přes husté pohraniční lesy až k mostu přes dálnici, za kterým už to máme kousek na začátek Rozvadova. V této typické příhraniční obci máme možnost se občerstvit a pak se vydáme po trase č.2238 a modré KČT přes údolí Kateřinského potoka do vesničky Kateřinské Chalupy. Prohlédneme si Kateřinský kostel a pokračujeme po modré. Stoupáme kolem pěkných venkovských stavení až k rozhledně Milíře. Tato nově postavená ocelová rozhledna je volně přístupná a nabízí nám možnost se potěšit vynikajícím kruhovým rozhledem na celé panorama Českého lesa. V závěru šlapeme stále po modré přes hustý bukový les až k rozcestí Pod Ovčím vrchem, od kterého je to jen kousek po silnici zpátky do Přimdy. Lovecký zámeček v Dianě K Autor: [email protected] A Praktické informace: Přimda www.mestoprimda.cz www.primda.cz Pastviny u Nové Vsi 7 LES ÚDOLÍM ÚTERSKÉHO POTOKA NA HRAD GUTŠTEJN Krajina kolem Konstantinových Lázní je velmi pestrá a plná kontrastů. Tento výlet je toho typickou ukázkou. Z lázeňského centra sejdeme do skalnatého, hustě zarostlého a opuštěného údolí. V jeho závěru vystoupáme k romantickému kostelíku u samoty Šipín. Pak si prohlédneme turisty vyhledávanou mohutnou zříceninu hradu Gutštejn. Zpět se vracíme krajinou polí a luk. 2-3 pěšky Hrad Gutštejn náro č n o s t 17 km celkem Cesta v údolí Úterského potoka Vycházíme od turistického rozcestníku Konstantinovy Lázně - ŽST. Prohlídku poklidného lázeňského městečka, jehož pavilóny jsou obklopeny rozsáhlým parkem, si necháme na později, protože tento výlet je poměrně dlouhý a časově náročný. Od nádraží nás povede modrá značka do 1 km vzdálené Nové Vsi. Na začátku obce opustíme turistické značení a budeme pokračovat v chůzi po silnici č. 201, která nás postupným klesáním dovede do hluboce sevřeného údolí Úterského potoka. Před mostem odbočíme doprava, kde uvidíme turistický rozcestník Starý Mlýn. Od něj se vydáme po zelené směr Šipín 5,5 km. Zde si také můžeme tento výlet obohatit o 500 m dlouhý náročný výstup k výraznému skalisku, kde dříve stával strážní hrádek Falkenstein. Ze zříceniny se do dnešních dnů zachovaly jen nepatrné stopy, ale můžeme si zde dopřát pohled z vysoké skály dolů do údolí. Jinak půjdeme pohodlně po široké svážnici až k samotám v místě Hlaváčkova Mlýna. Za ním začne dobrodružnější část této cesty. Přejdeme přes lávku a zelená značka nás povede po malých pěšinách ve skalnatém srázu nad potokem. Jakmile přejdeme zpátky na pravý břeh, ocitáme se již na lepší cestě a míříme k rozc. Dudákovský Mlýn. To se nachází u soutoku Úterského potoka s Hadovkou. Na ostrohu nad soutokem je poklidné poutní místo Šipín. Tvoří ho udržovaný dominantní kostel sv. Barbory, fara a škola. Na okraji srázu je postaven vyhlídkový altán. Kvůli prohlídky tohoto působivého místa se musíme vydat 500 m nahoru po zelené. Jinak pokračujeme po červené směr rozcestí U Starého mostu. Půjdeme proti proudu říčky Hadovky kolem Bezemínského hradiště, až přijdeme pod vysokou skálu, na jejíž vrcholku se tyčí majestátný hrad Gutštejn. Spolu se žlutou značkou vystoupáme po malé pěšině až ke vstupu do zříceniny. Hrad byl založen na přelomu 13. a 14. století. Ve 2. pol. 16. století se uvádí Skála a býv. hrad Falkenštejn 8 Pastviny cestou kolem Daňkova P LZEŇSKÝM T A C H O V S K O -S T Ř Í B R S K O již jako „pustý zámek“. Přesto si zde můžeme prohlédnout 20 m vysokou věž, zbytky obou paláců, obvodové hradby, sklepení a únikovou chodbu. Po prohlídce hradu nás čeká 5 km dlouhá cesta zpět do Konstantinových Lázní. Celou dobu nás provází žlutá značka. Od hradu vystoupáme po lesní cestě kolem staletých borovic ke statku a osadě Daňkov, od které již pokračujeme po silnici, klikatící se mezi lány polí. Mírným stoupáním přijdeme do vesničky Okrouhlé Hradiště. Z ní traverzujeme kolem Hradišťského vrchu až do centra v Konstantinových Lázních. I V N Ě KRAJEM K Praktické informace: A T Autor: [email protected] Konstantinovy Lázně www.konst-lazne.cz/ Informační centrum města Konstantinovy Lázně Lázeňská 164, 349 52 Konstantinovy Lázně telefon: +420 374 625 450 e-mail: [email protected] Šipín - kostel a fara 9 ZAJÍMAVOSTI V OKOLÍ KONSTANTINOVÝCH LÁZNÍ Okolí Konstantinových Lázní je mimořádně bohaté na kulturní a historické památky. Samotné lázeňské městečko nás jistě zaujme poklidnou atmosférou a neokázalou parkovou úpravou s mnoha cennými dřevinami. Kromě lázní si můžeme prohlédnout velkolepý zámek v Bezdružicích, zříceninu kaple a hradu v Krasíkově či poutní kapli na Ovčím vrchu. 1-2 pěšky náro č n o s t V areálu Konstantinových Lázní 10 km celkem Výlet zahájíme prohlídkou Konstantinových Lázní. První zmínky v písemných dokladech o sirnatém prameni pocházejí z 16. století. V roce 1803 byla u sirného pramene, v místě dnešních Starých Lázní, postavena první lázeňská budova. V roce 1837 lázně koupil kníže Konstantin z Löwensteinu, po kterém dnes nesou Konstantinovy Lázně svoje jméno. V roce 1875 byl postaven uprostřed nově založeného parku další lázeňský dům – Prusík, ten dnes tvoří střed lázeňského areálu. Proti němu na malém návrší byla postavena kaple Panny Marie Lourdské a na obvodu lázeňského parku vyrostla nová obec. Léčí se zde nemoci oběhového systému. Z parku přejdeme přes silnici k odstavnému parkovišti, za kterým najdeme útulné nádraží. U něho je rozcestník, který nás nasměruje na žlutou značku vedoucí do Bezdružic. Po 1 km chůze po rovině přijdeme k budově Starých Lázní, kde se dnes nachází pension s restaurací. Pak se vydáme přes jeden mírný kopec a poté se před námi otevře výhled na městečko na kopci se zrenovovaným zámkem. Bezdružice jsou historickou obcí, kde byl již ve 14. stol. vybudován kamenný hrad, který byl později přebudován na pohodlné renesanční sídlo vytvářející jedinečnou dominantu městečka i jeho nejbližšího okolí. Současnou architektonickou tvář vtiskla objektu výrazná barokně klasicistní přestavba uskutečněná v 70. letech 18. století. Druhou nejvýznamnější dominantou městečka je kostel Nanebevzetí Panny Marie. Na náměstí stojí sloup svatého Floriána z r. 1732. Ve spodní části sloupu jsou umístěny sochy sv. Václava, sv. Jana Nepomuckého a sv. Víta. Po prohlídce zámku a městečka sejdeme po silnici kolem ŽST Bezdružice a pokračujeme až do vesničky Čeliv. Zde se napojíme na modrou značku, která nás dovede přes pole a louky k rozcestí Krasíkov – dvůr. Od rozcestníku můžeme vystoupat na blízký Ovčí vrch - místo tragické selské vzpoury z r. 1680. Nahoru vede polní cesta k opuštěnému stavení, kde odbočíme vpravo a pokračujeme ve stoupání zarostlou alejí. Na louce pod vrcholem se nachází památník a barokní kaple rotundového typu. Vracíme se zpět k rozcestí, od kterého nyní jdeme na opačnou stranu a to podle žluté značky. Ta nás dovede kolem malého parkoviště na vyvýšené prostranství, na kterém se nachází zřícenina hradu Krasíkov (Švamberk). Tento gotický hrad umístili jeho stavitelé na dominantním Zámek v Bezdružicích Na Ovčím vrchu 10 Parky v Konstantinových Lázních P LZEŇSKÝM T A C H O V S K O -S T Ř Í B R S K O kopci s výrazným skaliskem. Hrad tvoří dlouhý trojúhelník, v polovině přeťatý vyzděným příkopem. Dnes vás upoutá především mohutná kaple s hrobkou Švamberků. Z jádra hradu za příkopem zbyla pouze kulatá věž na konci ostrohu, část zdi přilehlého paláce a valeně klenutý sklep. Po prohlídce Švamberku sejdeme po silnici do blízké vesničky Kokašice, kde se můžeme občerstvit a zhodnotit výlet v hospůdce Pod hradem a na závěr nás čekají již jen 2 km do Konstantinových Lázní. Autor: [email protected] K Praktické informace: A T I V N Ě KRAJEM Konstantinovy Lázně www.konst-lazne.cz/ Informační centrum města Konstantinovy Lázně Lázeňská 164, 349 52 Konstantinovy Lázně telefon: +420 374 625 450 e-mail: [email protected] 11 Krasíkov - zřícenina hradu MALEBNÁ KRÁSA SEDMIHOŘÍ Přírodní park Sedmihoří je malebnou dominantní vrchovinou sestávající z podkovy zalesněných kopců vypínajících se z okolní ploché krajiny. Po krajích na úpatích vrcholů ozdobených četnými skalkami bizarních tvarů jsou zajímavé mokřadní a močálovité biotopy se svéráznou květenou a zvířenou. Nám v seznámení se s touto unikátní lokalitou pomůže okružní naučná stezka. pěšky 2 16 náro č n o s t celkem km Zastavení naučné stezky - Ručičky Výhled na Sedmihoří cestou na Rozsochu Nejvhodnějším výchozím bodem pro tento výlet je obec Mířkov, patřící zřejmě k nejstarším osadám a vladyckým sídlům v oblasti. Jedná se také o jedinou kolébku civilizace na naší celodenní trase vedené vesměs ryze panenskou přírodou. Na návsi otáčející se kolem kostela sv. Víta nalezneme vesnický hostinec, obchod a pro nás určující turistické rozcestí. Vycházíme po modré značce směr Mířkovské rybníky po silničce mezi poli s vyzývajícím pohledem, jak jinak než na Sedmihoří. Název přírodního parku není nahodilý, nýbrž je odvozen od sedmi nejvýraznějších kopců: Chlumu, Racovského vrchu, Vidlického vrchu, Rozsochy, Písečného, Rybničního a Křakovského vrchu. Projdeme po hrázi Středního Mířkovského rybníka a u hájenky, za kterou se krčí i bývalý příbytek francouzských zajatců za II. světové války, narazíme na 1. zastavení naučné stezky (dále jen zast. NS). Naučná stezka prochází západní částí Sedmihoří a klade si za cíl seznámit návštěvníky s některými zákonitostmi vývoje krajiny, s charakteristikou vegetace a zvířeny, historií osídlení a se způsobem současného lesního hospodářství. Během první poloviny tohoto výletu střídavě spíše mírně stoupáme po lesních cestách mezi jednotlivými vrcholy Sedmihoří. Zdejší poetické lesy nás navíc ve vhodnou roční dobu mohou mile překvapit pestrostí a hojností výskytu tradičně vyhledávaných hřibů a hub. Už od 3. zast. NS nás budou doprovázet po lese roztroušené četné balvany a skaliska, jež pouze dokládají skutečnost, že Sedmihoří je jedním z mála území s nejlépe vyvinutými formami zvětrávání žuly v Čechách. Informační panely NS nám blíže objasní např. původ nápadného žulového valounu s vytesanými znaky podání rukou a textem omluvy mezi dvěma rozhádanými sedláky nebo historii kamenictví u pravidelně opracovaného skaliska. Od rozcestí Chlum si můžeme zajít 200 m směrem k vrcholu k unikátním skalním mísám vytvořených erozí. Na Malém a Velkém Chlumu stávalo pravěké hradiště, jehož osídlení spadá až do dob starých mohylových kultur. Právě kamenné hrnce v žulových balvanech jsou spojovány s obětními rituály našich předků. U rozcestí Pod Racovským vrchem odbočíme z lesní asfaltky na pěšinu a vyměníme modré značení za zelené. Rázem se ocitáme na úpatí nejvyššího vrcholu Sedmihoří v příkré stráni s ojedinělými výhledy na okolí skrz stromy. Od dalšího rozcestí Rybník v Mířkově Skaliska na hřebeni mezi Vidickým vrchem a Rozsochou 12 P LZEŇSKÝM ČESKÝ T Autor: [email protected] K v sedle mezi Racovským a Vidlickým vrchem nás láká zacházka po francouzské cestě, ze které lze spatřit tzv. mrazové sruby – nejcharakterističtější formu zvětrávání žuly v Sedmihoří. Naše kroky od tohoto rozcestí bude provázet žlutá značka, která záhy odbočí na lesní pěšinu. Následuje nejatraktivnější část našeho výletu, kdy střídavě prudce krátce stoupáme nebo klesáme mezi jednotlivými skalnatými vrcholky po ose hřebene mezi Vidlickým vrchem a Rozsochou. Právě teď se všem obdivovatelům bizarních tvarů skalisek a balvanů dostane řádného zadostiučinění. Cestou na Rozsochu je žluté značení přerušeno ohradou lesní školky, kterou musíme obejít a najít na druhé straně pokračování naší trasy. I dále si musíme bedlivě hlídat značení, které nás sice ve finále zavede na vrchol Rozsochy. Závěr výletu se nese v pohodovém duchu, kdy lehce klesáme po zpevněné lesní cestě kolem Mířkovských rybníků zpět do výchozího bodu. Praktické informace: A I V N Ě KRAJEM Horšovský Týn www.horsovskytyn.cz Informační centrum města Horšovský Týn 5. května 50, 346 01 Horšovský Týn telefon: +420 379 415 151 e-mail: [email protected] Cestou na Vidlický vrch Pohled na Sedmihoří směr Křakovský vrch 13 LES ZA HISTORICKÝMI SKVOSTY V MANĚTÍNSKÉ PAHORKATINĚ Přírodní park Manětínsko tvoří rozsáhlý komplex borových a smrkových lesů na písčitých půdách s několika osadami a samotami s minimální rekreační výstavbou. Na této trase kromě panenské přírody navštívíme i dva zámky, které se mohou pyšnit statutem – národní kulturní památky. kolo Zámek v Manětíně 2 29 náro č n o s t celkem km Logickým středem a výchozím bodem této trasy je historický klenot zdejšího kraje, městečko Manětín. Pokud do Manětína přijedeme z východu přivítá nás hned při vjezdu mohutný kostel sv. Barbory a neuvěřitelná spousta barokních soch, kterých je po městě i okolí roztroušeno kolem 80. Tento neuvěřitelný počet plastik od J. Herschera, který veškerou svou tvorbu soustředil výlučně v Manětíně, vysloužil městu vžitý přídomek „město baroka“. Tzv. Vysokou cestou zdobenou 14 sochami přijedeme na náměstí, které z jedné strany tvoří měšťanské domy a na straně druhé je nad zámkem vysoká terasa s honosnou barokní výzdobou a dvěma kašnami. Třešničkou na barokním dortu je pak zámek - národní kulturní památka, spojený krytou chodbou s děkanským kostelem sv. Jana Křtitele. K zámku přiléhá pečlivě udržovaný park a v rámci prohlídky můžeme navštívit i pobočku muzea a galerie severního Plzeňska. Vzhůru do Manětínské pahorkatiny vyrážíme po silnici směr Nečtiny a objíždíme místní dominantu – čedičovou stolovou horu Chlum. Převážně mírně stoupáme údolím Starého potoka do dnes již malé obce Nečtiny s dominantou kostela sv. Jakuba Většího. Z náměstí s radnicí a sloupem sv. Michaela pokračujeme dále údolím Starého potoka po silnici č. 193 kolem kostela sv. Anny, kde se každoročně pořádají mezinárodní divadelní semináře. Pozvolné stoupání údolím teď vystřídá výraznější kopec /2-3/, ze kterého však odbočíme za poznáním středověké historie do Nového Městečka. Projíždíme úzkou roklinou mezi strmým čedičovým vrcholkem se zříceninami hradu Preitenštejn a úpatím kopce se zámkem Nečtiny. Na jedné straně si zde můžeme všimnout vystupujícího čedičového skaliska s typickou pravidelnou sloupcovitou odlučností a pak pod zámkem rozsáhlých zřícenin pravděpodobně hospodářských budov. U rybníka je odbočka na Preitenštejn, kde bude lepší si uzamknout kolo a vyšlapat k ruinám středověkého hradu pěšky. Hrad byl založen kolem r. 1330 Janem Lucemburským, ale již od pol. 16. stol. se uvádí jako zpustlý. Dnes zde můžeme prozkoumat zachované valy, příkopy, obvodovou hradbu a torza zdí přilehlých budov. Z vrcholové plošiny je úchvatný výhled na zámek a na novorománskou pohřební kapli sv. Terezie. Zpátky od rybníka si můžeme zkrátit cestu k zámku po pěšině vedené v příkrém svahu nad rybníkem. Po pár metrech nás už ohromí podmanivá krása zámku Nečtiny. Národní kulturní památka s čestným dvorem a třípatrovou hranolovou věží získala svou dnešní pozoruhodnou novogotickou podobu až v l. 1855-56. Původní jednoduchý renesanční zámeček byl vystavěn pod hradem v 2. pol. 16. stol. ve stejné době, kdy byl založen rybník a vznikla i osada Nové Městečko. Zámek - Hrad Nečtiny Nové Městečko - zřícenina 14 P LZEŇSKÝM I V N Ě KRAJEM POVODÍ STŘELY A BEROUNKY Od zámku se vracíme na naši trasu a pokračujeme ve stoupání. Projíždíme okolo tradičních lidových stavení ve vesničce Plachtín a na okraji lesa nedaleko samoty Mostek zdoláme nepatrný vrchol, nejvyšší bod našeho výletu. Jakmile vjedeme do lesa, odbočíme na první křižovatce lesních cest vlevo na zpevněnou lesní cestu a noříme se postupně hlouběji do nitra přírodního parku Manětínsko. V rozsáhlém komplexu borových a smrkových lesů traverzujeme přes Čertův vrch, Tokaniště a až z úpatí vrcholu Lom začneme zaslouženě klesat. Během celého úseku po lesních cestách je dobré mít mapu v pohotovostní poloze a kontrolovat každou křižovatku než se napojíme na trasu č. 35 a zelenou turistickou značku směr Libenov. Dlouhý souvislý sjezd zpět do Manětína, je pouze na krátko přerušen lehčím výstupem k hájence Libenov, za kterou již nezadržitelně uháníme malebnou krajinou v údolí Malého potoka zpět do výchozího bodu. K Praktické informace: A T Autor: [email protected] Manětín www.manetin.cz Informační centrum města Manětín Manětín 88, 33162 Manětín telefon: +420 373 392 217 e-mail: [email protected] Skalisko pod zříceninou hradu Preitenštejn 15 ZA HRADY A ZÁMKY DO CHUDENICKA A ÚDOLÍ ÚHLAVY Chudenicko je vzácnou ukázkou harmonické kulturní krajiny, kde krásná příroda je rozvíjena a zušlechťována člověkem po celé generace. Tento výlet vede mírně kopcovitým krajem přes malebnou obec Chudenice, kolem rozhledny Bolfánek k zámku a parku v Lázních. V závěru pak navštívíme unikátně zachovalý vodní hrad Švihov. kolo V Chudenicích 2 25 náro č n o s t celkem km Tento rekreační výlet zahájíme přímo v srdci Chudenicka, kterým je městečko Chudenice. Historie městečka sahá až do 13. století, kdy zde byla založena gotická tvrz. Na jejich základech byl postaven Starý Czerninský zámek, který můžeme i dnes v rámci prohlídky muzea navštívit. V centru najdeme i nejslavnější chudenickou památku - děkanský chrám sv. Jana Křtitele s původními malbami ze 14. stol. Umělecky i historicky nejcennější je archa nad hlavním oltářem. Z městečka vyjedeme po modré značce KČT směr Bolfánek. Stoupáme po silnici kolem rodinných domků a ještě před koncem obce zatočíme vpravo na vedlejší cestu, která nás dovede ke hřbitovu s kaplí. Zde se můžeme potěšit prvními pěknými výhledy na Chudenice a jejich okolí. Pak pokračujeme dál po modré 500 m k rozhledně Bolfánek. Mírně stoupáme po nezpevněné svážnici a v samotném závěru nás čeká krátké prudké stoupání /3/ po kamenité cestě. Kamenná věž Bolfánek upravená na rozhlednu z bývalé kaple je vysoká 45 metrů a k na její vrchol vede 138 schodů. Je otevřena sezónně a poskytuje nádherný kruhový rozhled na Plzeň, hrad Radyně, Brdy, na Šumavu, Koráb a Přimdu s hradem. Od rozhledny sjedeme po lesní pěšině s modrou značkou k zámku Lázeň. V romantickém empírovém zámku obklopeném cenným anglickým parkem je dnes hotel s restaurací, který přímo vyzývá ke krátkému zastavení. Nejprve zde býval jen železitosirnatý pramen, k němuž se konaly poutě, později vznikla barokní lázeňská budova, která byla přestavěna na zámek. Po příjezdové cestě k zámku se vydáme k silnici, která nás dovede k blízké vesničce Lučice. Tam si můžeme prohlédnout jeden z nejstarších roubených domů v Čechách. Pokračujeme po trase č. 301 do vsi Poleň. Pojedeme po nefrekventované silnici mírně kopcovitou zemědělskou krajinou, která každého návštěvníka okouzlí malebným střídáním obilných lánů s ovocnými sady, kterými prochází aleje staletých stromů či remízky plné kvetoucích šípků. Uprostřed této krásy je položena vesnička Poleň, kterou celou projedeme a na jejím konci najdeme křižovatku, kde odbočíme vlevo na vedlejší silnici. Velice mírným stoupáním projíždíme údolím říčky Poleňky. U křižovatky a rozcestníku Slatina BUS začneme mírně klesat kolem osady Balkovy až do městečka Dolany. Zde se Vodní hrad Švihov Lázeň - zámek 16 P LZEŇSKÝM PLZEŇSKO T I V N Ě KRAJEM napojíme na středně frekventovanou silnici, která nás jízdou po rovině provede údolím Úhlavy až do středu města Švihov. Na jeho okraji u řeky Úhlavy stojí velkolepý vodní hrad Švihov. Byl postavený na přelomu 15. a 16. století na místě bývalé tvrze. Svým opevňovacím vodním systémem patřil k nejlepším pevnostem své doby. Jádro hradu tvoří dvě obytná křídla, která uzavírají vnitřní pravidelná nádvoří. Kolem obíhalo předhradí zpevněné baštami a obehnané dalším vodním příkopem, který spolu s několika přilehlými rybníky vytvářely umělý ostrov. V kapli jsou umístěny gotické plastiky, v tanečním sále je instalován malovaný renesanční kazetový strop, součástí prohlídky je také hradní zbrojnice. Po prohlídce unikátního hradu nás čeká cesta zpět do Chudenic po trase č. 2042. Z náměstí se budeme kousek vracet po stejné silnici, jakou jsme zde přijeli. Za Švihovem pak nesmíme přehlédnout odbočku na malou asfaltovou cestu, která vytrvale stoupá /2-3/ až do obce Chlumská. Vystoupáme přes ves až do sedla. Dlouhé stoupání vystřídá zasloužený sjezd, kterým se dostaneme až do Chudenic. K Praktické informace: A Autor: [email protected] Švihov www.svihov.cz Informační centrum obce Švihov Nám. Dr. E. Beneše 38, 34012 Švihov telefon: +420 376 393 244 e-mail: [email protected] Vstup do hradu Švihov 17 NAUČNOU STEZKOU KOLEM RABŠTEJNU NAD STŘELOU Toužíte-li po atmosféře dávných časů s řadou neobyčejných pamětihodností, obdivovat um našich předků, historii a jedinečnost tajemných hradů postavených na návrších či skalnatých ostrozích a chcete-li poznat nevšední půvab přírody, pocítit přirozenou pohostinnost, která vyzařuje široko do okolí, pak k tomu přímo vybízí Rabštejn nad Střelou a jeho okolí. pěšky 2 km náro č n o s t celkem Kamenný most v Rabštejně nad Střelou 6 Rabštejn nad Střelou je považován za nejmenší město v Evropě. Nachází se 7,5 km od Manětína, nad pravým břehem řeky Střely na ostrohu ohraničeném strmými svahy uprostřed přírodního parku Horní Střela. Dominantou městečka je barokní zámek se zříceninou gotického hradu ze 14. století, městské opevnění a klášter servitů s přilehlým kostelem P. Marie Sedmibolestné. Cestu k řece z náměstí lemuje řada domků s roubenou a hrázděnou architekturou, loretánská kaple P. Marie a před kamenným mostem přes řeku Střelu se nachází kamenný smírčí kříž z roku 1584. Před tím, než se vydáme po naučné stezce, zastavíme se na chvíli na krásném mostě a pozorujíc hladinu Střely, vstřebáváme atmosféru okolí a první dojmy z města a památek. Poté za mostem odbočíme vpravo k rozcestníku a zamíříme do voňavých lesů. Kráčíme lesní pěšinou v prudkém svahu a napravo níže zahlédneme mihotavé vlny řeky. Cestou na nás z protějšího břehu mezi stromy vykukují stavení připomínající dávné časy a zanedlouho se objevují i na naší straně. Nad korunami stromů uzříme se zatajeným dechem majestátní přilehlou zámeckou část. Mineme zarostlý cíp louky vedle toku a přicházíme k informační tabuli naučné stezky. Těch je na trase rozmístěno celkem patnáct a postupně nás informují o historii místa, ve kterém se právě nachází a o významu vyhlášení přírodní rezervace Střela. Pokračujeme pěšinou značenou zelenobílými psaníčky, která v ohbí řeky počne stoupat a klikatit se kolem skály výš a výš. Dovede nás na jednu z nejhezčích a nejromantičtějších vyhlídek na Rabštejn, která se nachází na skalnatém srázu asi 70 metrů nad řekou. Toto místo s dřevěným křížem je opředeno pověstí, podle které zachránilo věrné zvíře hraběti Lažanskému život před pádem do propasti. Psaníčka nás dále vedou lesem, projdeme kolem malého opevnění z betonu a klesáme lesní cestou. Stromy ustoupí a před námi se otevře údolí v místě zvaném Horův mlýn. Tady kdysi stával mlýn a s ním i pila. Napravo se ukrývají ve stínu lip boží muka, nalevo zase v křovinách bývalá vojenská pevnůstka. Dorazíme k ocelovému mostu a pročítáme si minulost tohoto místa na tabuli. Ocitáme se na druhém břehu ve svahu a po pravé straně zříme louku s pasoucími se koňmi a nad nimi v dáli zámek s kostelní věží a klášterem. Opouštíme Střelu a jdeme úpatím svahu lesní cestou k Ranči Havraní Vyhlídka na Rabštejn 18 Rabštejn nad Střelou - zámek P LZEŇSKÝM T I V N Ě KRAJEM POVODÍ STŘELY A BEROUNKY Kámen. Je tady příjemné posezení s občerstvením a skvělou podívanou na krásné koně. Docházíme k městu a prohlížíme si skromný židovský hřbitov s kamennými náhrobky a pozoruhodným portálem s hebrejským nápisem. Za hřbitovní zdí z kamene odbočíme doprava na pěšinu, která nás přivádí pod klášter a hradní opevnění k místům, kde se v minulosti lámala kvalitní pokrývačská břidlice. Projdeme břidlicovou sutí kolem několika propastí a začneme klesat k řece. Proti nám se vypíná skalní stěna s vyhlídkou, ze které jsme se kochali před chvílí. Všimneme si roubeného mlýnu U Lišáků z 19. století citlivě vsazeného do krajiny. Je postavený na kamenné podezdívce, která chránila obytné stavení v patře proti povodním a ledovým krám. Pěšina nás zavede do lesa kolem říčního záhybu k prudkým svahům. Jdeme dál proti proudu Střely a cestou spatřujeme tzv. stavby lidové architektury. Projdeme mezi domky a staneme na silnici pod náměstím v Rabštejně. Zde se naše putování časem uzavírá a je na nás, zda ještě nějakou chvíli zůstaneme či opustíme tato místa. K Praktické informace: A Autor: [email protected] Manětín www.manetin.cz Informační centrum města Manětín Manětín 88, 33162 Manětín telefon: +420 373 392 217 e-mail: [email protected] Pohled na městečko Rabštejn nad Střelou 19 NA RADEČ ZA LEGENDOU O HRADU MITRVALD Vydejte se s námi do krásné krajiny lákající svými přírodními scenériemi i historickými památkami, kde se rodila česká turistika. Hlavní osu tohoto výletu tvoří zalesněný hřeben Radeče ohraničený na východní straně mohutnými skalisky u bývalého středověkého hradu Mitrvald a na západě Bílou skálou. pěšky V Těškově 2 14 náro č n o s t celkem km Za výchozí bod si můžeme zvolit útulnou vesničku Těškov, disponující základními atributy pro návštěvníky jako je obchod a nefalšovaný vesnický hostinec. Připraveni na pořádný výšlap do nitra panenské přírody vyrážíme z návsi kolem kapličky po červené značce směr Radeč – východ. Kousek nad vsí, ještě něž odbočíme do lesa, se nám nabídne pěkný rozhled na okolí Těškova a v dáli i na Brdskou hornatinu. Hustým převážně smrkovým lesem postupně vystoupáme na hřeben Radeče k rozcestí a odbočce na Hrad. Dovídáme se zde, že jdeme po první značené cestě v západních Čechách, která vznikla 4. 8. 1889 z iniciativy učitele z Holoubkova J. Lega. Cestou k Hradu pozornému návštěvníkovi jistě neuniknou po lese roztroušená zprvu ojedinělá a později už souvislejší skaliska vytvářející po okraji hřebene přirozenou hradbu dnes již zaniklému středověkému panství. První cíl našeho výletu jsme právě zdolali a za odměnu se nám dostává nádherného výhledu ze skalnaté vyhlídky v tajemné atraktivní lokalitě zasazené do překrásné scenérie radečských lesů. Není tak divu, že zdejší mohutná členitá skaliska posloužila našim předkům jako základ pro stavbu hradu. Jeho tajemný vznik i zánik byl dlouhá léta opředený řadou spekulací a otazníků, kterým však udělaly přítrž archeologické nálezy, jež s jistotou potvrdili jeho existenci už ve 14. století. Hrad nejspíše představoval mocenský opěrný bod zajišťující severní okraj rožmberské Strašické domény a okolních významných nalezišť železné rudy. Středověký hrádek nazývaný též Mitrvald je podle urbáře k r. 1652 uváděn jako pustý a tudíž zde nenalezneme žádné okázalé zbytky věží či hradeb. Stejnou cestou se vracíme k rozcestí a vydáme se nyní rovně po hřebeni směr vrchol Brno. Míjíme loveckou chatu, za kterou odbočíme na lesní pěšinu a krátce vystoupáme na dominantu přírodního parku Radeč. Ke zvýraznění vrcholu v kontextu okolní krajiny přispěl především televizní vysílač umístěn v bývalém výchozím bodě zemského měření střední Evropy. U vysílače je patrné torzo nejspíše bývalé dřevěné rozhledny a na severní stranu je i částečný výhled. Chvíli ještě traverzujeme po zalesněném hřebeni a posléze během sestupu nepřehlédneme odbočku na Bílou skálu. Kouzelným výhledem ze skalisek obklopených kamenným mořem se rozloučíme s romantickým výběžkem Křivoklátské vrchoviny. Když se pod Bílou skálou napojíme na silnici z Přívětic do Televizní vysílač na vrcholu Brno Vyhlídková plošina v místech bývalého hradu Mitrvald 20 Bílá skála P LZEŇSKÝM PLZEŇSKO Těškova, odbočíme na ni vlevo a pohodově klesáme hustými lesy k hranici přírodního parku Radeč. Poslední 1,5 km dlouhý úsek zpět do výchozího bodu nám ve finále zpříjemní pěkný výhled na Brdskou hornatinu. Autor: [email protected] I V N Ě KRAJEM A K T Praktické informace: Zbiroh www.zbiroh.cz Informační centrum města Zbiroh Masarykovo nám. 624, 338 08 Zbiroh telefon: +420 371 784 621 e-mail: [email protected] Rokycany www.rokycany.cz Informační centrum města Rokycany Masarykovo nám. 83, 337 01 Rokycany telefon: +420 371 727 745 e-mail: [email protected] U rozcestí Radeč - východ 21 NAPŘÍČ ČASEM PO OKOLÍ BŘEZINY Málokoho by napadlo, že v okolí dnes nenápadné vesničky Březina se psala historie do té míry důrazně, že zde po sobě zanechala takové stopy jako zámek s cenným parkem, zříceninu středověkého hradu, a dokonce i zbytky rozsáhlého slovanského hradiště. Navíc je tento výlet vedený v západní části přírodního parku Radeč, který mimo hustých lesů potěší i mohutnými skalisky. pěšky 2 12 náro č n o s t celkem km Výchozím bodem tohoto výletu je obec Březina, jejíž historie se začala psát už r. 1379 v souvislosti s dokončením stavby zdejšího hradu. Buď po žluté značce kolem koupaliště, nebo jižně od březinského zámku v zámeckém parku dojdeme ke zřícenině hradu Březiny, který kdysi býval střediskem březinského panství. Hrad stával nad vesnicí na skalnatém ostrohu, odděleném od ostatního návrší širokým příkopem. Hrad byl obýván až do pol. 17. stol. a pravděpodobně zpustl po r. 1642 „ve válečných a nepokojných letech“. Známý přírodopisec a mecenáš Kašpar ze Šternebrka dal r. 1810 zpustlý březinský hradní palác restaurovat a přebudovat na altán v nově zakládaném zámeckém parku. Přitom byla proražena nová lomeně sklenutá romantickogotická okna s vchodem a celý altán byl zastřešen. Hradní palác se tím značně změnil a dostal dnešní podobu. Dnešnímu opětovnému vzkříšení altánu Salon v l. 2000-03 však předcházela dlouhá desetiletí, kdy byl zpustlý a opět připomínal trosky dávného hradu. Pokud jsme zaparkovali auto nebo vystoupili z autobusu na severním okraji Březiny, vydáme se přímo břízovou alejí k zámku. Na počátku 19. století nechali majitelé radnického panství hrabata Šternberkové na Březině postavit zámek, který jim byl po období „socialistického temna“ opět navrácen. Zámek byl však minulým režimem využíván jako lesnické učiliště, neudržováním a necitelnými zásahy tak pozbyl na původní atraktivnosti, kterou ovšem plnohodnotně zastoupí kouzelný původně anglický park s více jak 500 let starými buky či duby. Nejznámějším představitelem rodu byl hrabě Kašpar, který se věnoval mineralogii, botanice a paleontologii, byl jedním ze zakladatelů Národního muzea a založil právě zde botanickou zahradu vyznačující se dodnes pestrou škálou vzácných cizokrajných stromů a dřevin. Nejznámějším pravidelným návštěvníkem Březiny byl herec a nepřekonatelný komik Vlasta Burian, který sem velmi rád jezdil na svou lesní chatu pod vrchem Hradiště. V parku je dnes i obnovená kaple sv. Terezie, kterou v 50. letech totalitní moc zrušila. Po návštěvě památek v Březině směřují nyní naše kroky hustým lesem okolo mohutných skalisek až na vrchol kopce, kde bývalo rozsáhlé slovanské hradiště. Jedná se o jeden z nejstarších opěrných bodů Slovanů na západě Čech se zachovalými zbytky dvojnásobných kamenných valů dosahujících původně výšky až Vyhlídkový altán u rozsáhlého slovanského hradiště Skelná Huť - hájenka Skaliska nad zříceninou hradu Březina 22 P LZEŇSKÝM PLZEŇSKO I V N Ě KRAJEM 5 m. V r. 1998 zde byla obnovena vyhlídka s novým altánem podle dochované původní dokumentace. Díky krásnému výhledu z Hradiště na přírodní park Radeč se teď vhodně naladěni vydáme napříč hustými lesy okolo části Radečského hřebene a můžeme vstřebávat nabyté dojmy. Nejprve traverzujeme po úpatí Hradiště a Rumpálu po žluté značce, ze které pod bývalým kamenolomem odbočíme na křižovatce lesních cest vlevo. Zhruba po 1 km se napojíme na silnici z Těškova do Přívětic a ta nás pak vyvede z lesa nad osadu Skelná Huť. Ještě před Skelnou Hutí, když narazíme na zelenou značku, mohou si zájemci vyšlapat za pěkným výhledem i na Bílou skálu. Zpět do Březiny se vracíme opět lesem po zeleně značené turistické trase. Autor: [email protected] A K T Praktické informace: Zbiroh www.zbiroh.cz Informační centrum města Zbiroh Masarykovo nám. 624, 338 08 Zbiroh telefon: +420 371 784 621 e-mail: [email protected] Rokycany www.rokycany.cz Informační centrum města Rokycany Masarykovo nám. 83, 337 01 Rokycany telefon: +420 371 727 745 e-mail: [email protected] Kamenné moře u Bílé skály 23 NA ROZHLEDNU CHLUM A NAUČNOU LESNICKOU STEZKOU Kousek od centra Plzně v městském obvodě Bukovec se ocitneme jako mávnutím kouzelného proutku v malebné krajině nad meandry Berounky. Městská zástavba je zde vystřídána půvabnou vesnickou architekturou sevřenou strmými svahy Chlumu a Holého vrchu. Cestou za poznáním zdejší krajiny i historie nás bude provázet naučná lesnická stezka napříč přírodní rezervací Zábělá. Celý výlet pak můžeme završit dalekými výhledy na celou oblast z rozhledny na Chlumu. 2-3 pěšky náro č n o s t 11 km celkem Původní obec Bukovec, ač byla v r. 1962 začleněna do 4. plzeňského městského obvodu, si dodnes zachovala malebný vesnický ráz, který je od r. 1995 navíc chráněn v rámci památkové zóny. Výchozí bod může být u zastávky MHD Plzeň – Bukovec, kde je i parkoviště a turistické rozcestí. Vycházíme po červené turistické značce kolem návsi s několika hospodářskými staveními s branami, jež si stále uchovávají kolorit 19. století. Červená po chvilce za železničním podjezdem odbočí a nás pak čeká krátké prudké stoupání na Holý vrch. Cestou k vyhlídce se nejprve dozvíme z panelu naučné stezky něco o hradišti Bukovec, které bylo založeno mezi 5. a 4. stol. před n. l. mohylovým lidem. Pevnost později přebudovali Slované a dnes je toto místo chráněno jako přední archeologická památka západních Čech. U vyhlídky Holý vrch je další zastavení lesnické naučné stezky „Zábělá“, které nám popisuje pohled do průlomového údolí Berounky a přibližuje historii Bukovce. Následná zastavení naučné stezky se zmiňují o bývalé lesovně, lesní školce, Olšově jámě či o historii páté nejstarší železniční dráhy v Čechách. U rozcestí Horní Zábělá–školka odbočíme na žlutou značku a klesáme hlouběji do údolí Berounky, přičemž si však můžeme na některé z laviček podél cesty vydechnout a v pomalejším tempu vstřebávat okolní krajinu. Za historickým železničním podjezdem a unikátním krytým mostem pak sejdeme na okraj skaliska k vyhlídce Kozí bouda. Nyní mnohem bezprostřednější výhled na malebné údolí Berounky nás ještě intenzivněji ujistí o kráse zdejší přírody. Další zastavení v Zábělském lese nám vedle místních botanických klenotů připomenou i dnes již bohužel zaniklou lesní restauraci a zrušenou výletní železniční zastávku Zábělá. Prvorepubliková idylka, kdy se ve zdejších dubohabřinových lesích promenádovaly dámy se slunečníky po boku gentlemanů v kloboucích, se tak vypařila stejně důsledně jako restaurace a zastávka. Dnes zde naopak zapálení přírodovědci ocení bohatou hájovou květenu, doubravy a suťové lesy. V porostech starých dubů si pak můžeme všimnout i mloků, kormoránů nebo vzácného brouka páchníka. Zpět do Bukovce se vracíme od rozcestí Zábělá–rokle už po zelené značce. Kdo má stále dost elánu, může se opět z výchozího bodu vydat na vrchol Chlumu na rozhlednu. Na zalesněném vrcholku Železniční podjezd cestou na Chlum Zábělský les - u zaniklé lesní restaurace U zastavení NS Olšova jáma 24 P LZEŇSKÝM PLZEŇSKO V N Ě KRAJEM byla ve 20. letech klubem dělnických turistů vybudována Pikova chata s rozhlednou. Z chaty zde zůstaly už pouze základy, ale rozhledna nabízející úžasný výhled po okolí je stále přístupná za symbolický poplatek. Dokonce i žízeň po náročnějším stoupání zde můžeme uhasit v mobilním občerstvení. Zpět se můžeme vrátit stejnou cestou nebo sejít na druhou stranu do městské části Doubravka, kde se nad soutokem Mže a Úslavy vyjímá kostel sv. Jiří. Kostel původně založený jako malý benediktinský klášter je dnes místem konání Plzeňské poutě. Na přilehlém hřbitově s barokní kostnicí byl dle tradice tajně pohřben i Jan Sladký Kozina. Zpět do Bukovce se pak vrátíme okolo Chlumu po cyklotrase č. 2151 a 3. K Praktické informace: A T I Autor: [email protected] Plzeň http://info.plzen-city.cz Informační centrum města Plzeň Náměstí Republiky 41, 301 16 Plzeň telefon: +420 378 035 330 e-mail: [email protected] Chlum - rozhledna 25 PO STOPÁCH FRANTIŠKA MOLOCHA NAD ÚDOLÍM BEROUNKY Díky naučné stezce, která vede po nejstarší turistické cestě na Plzeňsku, máme jedinečnou možnost zavítat do kouzelné přírody v okolí Berounky. Obdivovatelům přírody zaplesá srdce u přírodní památky „Malochova skalka“ a v přírodní rezervaci „Háje“, kde v dubohabrovém porostu na spilitové skále roste unikátní teplomilná květena. Naopak zájemci o historii si přijdou na své v obci Druztová a do světa starých časů, báchorek a historek se přeneseme u zříceniny hradu Věžka. 1-2 pěšky náro č n o s t 10 km celkem Výhled do údolí Berounky ze zříceniny hradu Věžka Kostel sv. Maří Magdaleny pod Druztovou Výchozím bodem je starodávná obec Druztová, jejíž historie sahá až do r. 1351, kdy se poprvé píše o vesnici v podhradí v souvislosti se stavbou kostela sv. Maří Magdalény. Mimo upravené návsi okolo rybníku našemu zájmu jistě neunikne fara a kaple sv. Jana Nepomuckého. Členěná šestiboká barokní kaple se sochou sv. Jana Nepomuckého nad vstupním portálem prošla rekonstrukcí a slouží dodnes ke mším v zimním období. Na rozdíl od kaple je fara od smrti posledního faráře v r. 1957 opuštěná a chátrá. Naše první kroky budou směřovat od kaple lipovou alejí k nejstarší sakrální památce v Druztové, ke kostelu sv. Maří Magdalény, který dal postavit roku 1351 Racek ze Švamberka. V blízkosti kostela stála původně i fara a dřevěné domky obyvatel vesnice, které však v období husitských válek byly zničeny, pouze pobořený kostel byl později opraven a zachráněn. Kousek za kostelem se vydáme po pěšině do míst, kde na bezpečném místě na skále nad Berounkou sídlili původní obyvatelé. Za vlády krále Václava II., někdy kolem roku 1300, zde nechal Ratmír z Chrástu vybudovat dobře chráněný hrad s nápadnou věží, po které dostal i své jméno - Věžka. V roce 1478 hrad oblehlo spojené vojsko Plzeňských a Maďarů Matyáše Korvína a definitivně jej zničilo. Postupem času zřícenina zanikla téměř celá, návrší zpustlo a zarostlo křovím a stromy. Až v roce 1962 začal akademický malíř Václav Uchytil společně s dětmi z historického kroužku z Druztové čistit celé návrší a budovat přístupovou cestu. V dalším roce byla zjištěna rarita, že půdorys původního hradu byl ve tvaru pecky a neměl zvěnčí ani jeden roh, což bylo u nás zcela ojedinělé. Několik metrů pod ústím potoka bývala na řece přehrada (pravděpodobně první v Čechách!), pomocí které bylo možné zvýšit hladinu, odvádět vodu do míst nynějšího rybníka a tím chránit hrad před nepřáteli. Dnes se nám ze skály se skromnými zbytky hradu nabízejí kouzelné výhledy na řeku a okolí. Z informačního panelu se pak dovíme více o historii hradu (včetně pověsti o kachně na zlatých vejcích) a dobové kresby nám přiblíží i jeho původní velkolepý vzhled. Ocitáme se zde u posledního, 11. zastavení NS „Po stopách Františka Malocha“, po které se nyní vydáváme vstříc bezbřehé kráse přírody. Projdeme po okraji Druztové a jakmile vejdeme do lesa, stáčí se naše pěšina pomalu Výhled do údolí Berounky ze zříceniny hradu Věžka 26 P LZEŇSKÝM PLZEŇSKO k Berounce, kde pak traverzujeme po příkrém skalnatém břehu. Procházíme zde nitrem státní přírodní rezervace chránící původní dubohabrový les s borovicí a unikátní zbytek teplomilné vegetace na skalkách, které navíc skýtají krásné pohledy do údolí Berounky. Mimořádný zážitek může být navíc umocněn množstvím pestré květeny v jarním období nebo na podzim dozlatova zbarvenými habry, které zde dominují. Stezka je věnována významnému botanikovi a učiteli Františku Malochovi, který svůj výzkum zaměřil nejen na Plzeňsko, ale i na Šumavu, Brdy, Český les a Domažlicko. Výsledkem jeho bádání byla encyklopedie „Květena v Plzeňsku“, dodnes považovaná za jedno z nejvýznamnějších pojednání o flóře, daleko přesahující rámec kraje. Františku Malochovi byla v r. 1951 odhalena pamětní deska v místě 4. zastavení na NS na skalce, kterou rád navštěvoval. Zpět do Druztové se vrátíme po silnici, ke které se mezi 4. a 3. zastavením přiblíží naučná stezka. K Autor: [email protected] Praktické informace: A T I V N Ě KRAJEM Plzeň http://info.plzen-city.cz Informační centrum města Plzně Náměstí Republiky 41, 301 16 Plzeň telefon: +420 378 035 330 e-mail: [email protected] Zřícenina hradu Věžka 27 ZBIROH A OKOLÍ Půvab okolí města Zbirohu, centra dění našeho dobrodružství, je vtisknut do krajiny nenarušené civilizací na rozhraní Brd a Křivoklátské vrchoviny. Až k městu zasahují hluboké lesy Křivoklátska, romantiku prostředí dotváří stříbřitá nitka Zbirožského potoka, vsi a osady s ucelenými soubory roubeného lidového stavitelství. 14 2-3 pěšky km náro č n o s t Kamenné valy v okolí Čertovy skály celkem Naše putování začíná v rodišti Josefa Václava Sládka - ve Zbirohu, který se nachází na jižním okraji CHKO Křivoklátsko. Dominantou okolí je návrší, kde se na místě tehdejšího raně gotického hradu vypíná novorenesanční zámek. Je částečně zrekonstruovaný a otevřený pro veřejnost. Před vstupem do zámku se nacházejí monumentální sochy dvou lvů, kteří vítají příchozí návštěvníky. Kolem zámku je zřízen anglický park s množstvím drobných staveb a v bezprostřední blízkosti jižního a východního průčelí je okolí zámku řešeno terasami. Výchozím bodem tohoto výletu je právě zámecký areál. Po případné prohlídce zámku se vydáme po červené KČT dolů po silnici do města na protáhlé svažující se náměstí, kde se na jeho vrchním okrají tyčí kostel sv. Mikuláše. Projdeme náměstím kolem různých obchodů, muzea J. V. Sládka a maloměstských domů z 18. a 19. století až k rozcestí pod náměstím zvané Zbiroh–zámostí. Zde odbočíme na asfaltovou cestu, která nás přivede k Podzbirožskému rybníku s rekreačními chatkami v okolí. Na levé straně se nám otvírá široký pohled na návrší se zámkem a městskou zástavbu. Opodál na pravé straně se mezi stromy schovávají izolované skalní útvary, které dotvářejí ráz krajiny. Směřujeme dál podél Zbirožského potoka a míjíme další vodní plochy s malebným okolím. Opouštíme asfalt a vstupujeme na břehy rybníka s krásným ostrůvkem. Projdeme kolem rybářů a pěšinou pod stromovím přicházíme do Františkova. Modré značení nás provádí kolem chat, kde tráví volné chvíle lidé z okolí i daleka. Počneme stoupat opouštějíc na chvíli civilizaci a putujeme dál zalesněnými i travnatými svahy. Na úpatí vrchu Babí skála nad vsí Jablečno pocítíme krásu místní krajiny naplno. Malebná údolí, okouzlující panoramata, vůně rostlin a stromů, pasoucí se koně, bzučící symfonie opylujících včel doprovázená rytmickými poryvy větru, to vše umocní naše prožitky. Klesáme ke vsi Jablečno s vesnickou památkovou zónou. Ve vsi můžete obdivovat originalitu roubených stavení. Z Jablečna zamíříme dolů po silnici na Přísednice. Dojdeme k mostu přes Zbirožský potok, mineme malý rybníček a na křižovatce odbočíme na silnici stoupající ke vsi Drahoňův Újezd. Cestu nám zpříjemňuje pohled na střechy domů v Přísednicích, údolí Zbirožského potoka, obnažené kamenité části svahů Matčiny hory a kamenolom v Třebnušce. Ve vsi Drahoňův Újezd si odpočineme v místní hospůdce, Novorenesanční zámek ve Zbirohu 28 Zbiroh - zámecká kašna Cestou do vsi Drahoňův Újezd P LZEŇSKÝM PLZEŇSKO T I V N Ě KRAJEM zhlédneme gotický kostel sv. Jakuba Většího a lidové roubené domky. Poté se napojíme na zelenou KČT a zamíříme do údolí potoka Koželužka. Postupujeme úbočím vrchu Světovina proti proudu potoka a za nádhernou chatou s upravenou a kvetoucí zelení otáčíme krok nahoru do lesů Světoviny. Podle rozcestníku odbočíme na mírně stoupající žlutě značenou lesní stezku k mýtině a po chvíli se ocitáme před výraznými kamennými valy v okolí Čertovy skály. Přicházíme pod skalnatou stěnu a po jejím zdolání si užíváme velkolepého výhledu. Kousek výše se nachází samotná Čertova skála, ze které pozorujeme v dáli o pár metrů vyšší Bechlov, vrch Jezevky a vrch Bukov. Dole v údolí naše zraky spatří mezi poli výraznou skupinu historických hospodářských budov. Po červené KČT sestoupíme z výšin k obci Švabín, kde se můžeme osvěžit v místní restauraci. Projdeme kolem oplocení vojenského zařízení a pomalu se blížíme k zámecké bráně, kde končí náš nevšední výlet. A K Autor: [email protected] Praktické informace: Zbiroh www.zbiroh.cz Městské informační centrum Zbiroh Masarykovo nám. 624, 338 08 Zbiroh telefon: +420 371 784 621 e-mail: [email protected] Cestou do Jablečna 29 Z NÝRSKA NA HRAD KLENOVÁ V Pošumaví se pod majestátními masivy Prenetu a Pancíře rozprostírají četné kulturní a historické památky. Tento výlet tak nabízí během nenáročného okruhu ideální kombinaci pěkných výhledů na Šumavu a údolí Úhlavy s návštěvou hradu v Klenové a dalších zajímavých památek. kolo 2 30 náro č n o s t celkem km Interiér zámku v Klenové Nýrsko-kostel svatého Tomáše a fara Na hranici CHKO Šumava se po obou březích Úhlavy rozprostírá malebné městečko Nýrsko. K nejvýraznějším památkám Nýrska patří kostel sv. Tomáše s farou a raně barokní radnice s vysokým zdobeným erby Koců z Dobrše. Město od r. 1895 proslavil především náš největší závod na výrobu brýlí - Okula. Na nejbližším zalesněném kopci je skryta zřícenina malého pohraničního hradu Pajrek a proti proudu Úhlavy kolem přírodního divadla si lze pro zpestření zajet k Nýrské vodní nádrži. Z 35 m vysoké kamenné hráze se vám pak nabízejí úchvatné pohledy na mohutné Šumavské panorama. Náš výlet ovšem začíná u městského informačního centra, odkud vyjíždíme podle ukazatele po trase č. 33. Hned za městem se ocitáme mezi poli v otevřené krajině a téměř po rovince uháníme vstříc Orlovické hoře. Za vesničkou Hadrava se již dostáváme pod horský masiv a začínáme postupně stoupat /2/ po silničce. Dalšímu stoupání do osady Orlovice pod vrcholkem hory se můžeme vyhnout, pokud na křižovatce lesních cest odbočíme na trasu č. 2088. Chvíli ještě traverzujeme lesem a poté se před námi rozprostře krásný výhled na Pocinovice. Po prudším sjezdu se můžeme zastavit a porozhlédnout po návsi s malebným kostelem sv. Anny a několika přízemními roubenými domy šumavského typu. Pocinovice byly největší z někdejších jedenácti chodských vesnic, o kterých historické prameny hovoří jako o strážných při obou domažlických zemských stezkách na jihozápadní hranici českého státu. Do Běhařova musíme přejet přes hřeben tvořený několika kopci, takže se připravíme na vydatnější stoupání /2-3/. Zhruba po 1,5 km však už sjíždíme a pohled na blížící se malebnou obec s kostelem a zámkem v nás vzbudí pocit zadostiučinění. Zámek postavený na místě původní tvrze sloužil v období mezi světovými válkami jako malířská škola. I když zámek není přístupný veřejnosti, můžeme v terasovité zahradě zahlédnout plastiky od třech různých autorů. Na konci obce odbočíme z trasy č. 2088 na vedlejší silnici směr Veselí a Janovice nad Úhlavou. Za mostem nad Úhlavou stávala kdysi vodní tvrz, jejíž podhradí se postupně rozrostlo do podoby dnešního městečka. Z úhledného náměstí v Janovicích, kterému vévodí významný kostel sv. Jana Křtitele, nás už dělí od hlavního cíle pouze 2 km po zelené značce. S vidinou návštěvy jedné z nejznámějších a nejnavštěvovanějších památek Západních Čech zdoláme prudší kopec /2-3/ k hradu Klenová. Gotický hrad vznikl koncem 13. stol. jako součást řetězu pohraničních pevností podél Šumavy při zemské stezce. Z hradu se zachovaly zříceniny paláce, gotická kaple a hranolová věž. V 17. stol. byla na hradební zdi postavena budova zámku, kde je dnes Krajina cestou do Hadravy 30 P LZEŇSKÝM POŠUMAVÍ I V N Ě KRAJEM umístěna i galerie výtvarného umění. Prohlídka s průvodcem zahrnuje stálou expozici v přízemí zámku. Nádvoří hradu s moderními plastikami či galerii si můžeme projít samostatně. Po případném občerstvení ve stylové hradní restauraci sjíždíme stejnou cestou do Janovic a za vesničkou Veselí odbočíme ze známe cesty na trasu č. 2052 směr Nýrsko. Jedeme širokým údolím Úhlavy s pěknými výhledy do kraje přes dvě vesničky a u mostu nad řekou se připojíme k silnici č. 192. Při vjezdu do Bystřice nad Úhlavou nelze přehlédnout pahorek s kapličkou a památnou lípou, připomínající vítěznou bitvu Klatovských a okolního lidu nad bavorskými křižáky v r. 1467. V obci je také nepřístupný chátrající zámek, který vznikl přestavbami původního hradu. Naše trasa č. 2052 zde odbočí ze silnice a po polní cestě bezprostředně podél Úhlavy se vrátíme do výchozího bodu. Klenová - zřícenina hradu A K T Autor: [email protected] Praktické informace: Nýrsko www.sumavanet.cz/icnyrsko/ Informační centrum města Nýrsko Komenského 877, 340 22 Nýrsko telefon: +420 376 571 616 e-mail: [email protected] Klenová www.gkk.cz/klenova/ Během cesty směr Úborsko 31 OKOLÍ KAŠPERSKÝCH HOR Okolí Kašperských Hor patří svou krajinou a přírodou k nejcennějším částem Šumavy. Na všechnu tu krásu hledí z výšin hrad Kašperk, který sloužil k ochraně zemské hranice, obchodní silnice a zlatodolů. Hradem a jeho malebným okolím nás provede první část výletu směřující na sever. Druhá polovina výletu nás zavede na jih do kaňonovitého údolí Zlatého potoka, které je protkáno spletí štol zlatonosných. pěšky 2 15 náro č n o s t celkem km Kašperský hrad Kašperské Hory vznikly na přelomu 13. a 14. století jako rozsáhlá hornická osada při významném zlatonosném revíru. Karel IV. nechal v blízkosti města vystavět královský hrad Kašperk. Hlavní dominantou nejen náměstí, ale celého města je bazilika sv. Markéty. Před ní je z Nicova přenesená kovaná lidová památka zvaná „kohoutí“ kříž. Na západní straně náměstí se nachází renesanční radnice a na straně jižní Muzeum Šumavy s přírodovědným a historickým zaměřením. Městečko Kašperské Hory si ve vlastní péči vyznačilo 5 okruhů obrázkovými symboly, které seznamují návštěvníky s okolní přírodou a pamětihodnostmi. V rámci našeho výletu absolvujeme 2 okruhy - „Cestou zlatokopů“ a „Na Kašperk jinak“. Abychom pohodlně stihli prohlídku na hradě Kašperk, vydáme se prvně právě na hrad. Nad historickým centrem v osadě Cikánka u kapličky – Dvanácti apoštolů narazíme na značení našeho okruhu, které je ovšem modré, a ne žluté, jak je zaznačeno v některých mapách. Zhruba po 150 m odbočíme vlevo na vedlejší cestu směr Kavrlík. Jakmile se silnička stáčí do osady Kavrlík, pokračujeme rovně do kopce po lesní cestě. Všímavý turista může kousek pod Zámeckým vrchem zaregistrovat v lese pozůstatky lehkého opevnění budovaného před II. světovou válkou. Zde se napojíme i na červenou turistickou značku a za chvíli se ocitáme v osadě Žlíbek u opravené kapličky a pramenu svedeného do žlabu vytesaného z velkého kmene stromu. Nitrem lesa pak vystoupáme na nejvyšší bod našeho výletu – ke skalisku se zbytky předsunutého opevnění hradu Kašperk. Z Pustého Hrádku se nám nabízí nádherný rozhled do kraje a především i na blízký hrad. Ke Kašperku nyní sestupujeme po kamenité pěšině. Královský hrad sloužil zejména k zajištění ochrany Zlaté stezky kašperskohorské, zemské hranice a místních zlatých dolů. Po prohlídce hradu zaslouženě klesáme po zelené značce, ze které záhy u zelených jezírek odbočíme na náš okruh. Lesní cesta nás dovede do osady Kavrlík, která vznikla pravděpodobně v souvislosti s místním dolem na zlato. Z vesničky pak pokračujeme přes pastviny a Opolenecký potok zpět k silnici do Kašperských Hor na náměstí, kde navážeme na další naučnou stezku, a to zlatokopeckou. Od kostela sv. Markéty se vydáme dolů na jih souběžně s červenou a zelenou KČT kolem novorománského poutního kostela P. Marie Sněžné a kaple P. M. Klatovské do údolí Zlatého potoka. Po chvíli dorazíme k místu u čistírny odpadních vod, kde je pozůstatek po odvodňovací tzv. dědičné štole sv. Jana. Klesáme dále po silnici a vstupujeme do údolí mezi dva vrchy s báňským významem. Vlevo vrch Lišák a vpravo vyvýšenina Friedlholz, na jejímž úbočí u cesty se nachází vstup do štoly. Přicházíme k rozcestí Zlatý Potok, kde odbočíme vlevo a zamíříme do přírodní rezervace Amálino údolí. Po pár stech metrech se zelené značení naučné stezky rozdvojuje. Vlevo nahoru vede náročnější úsek, kde se nacházejí ve skalnatých svazích památky na důlní činnost s vyhlídkou ze Pohled na poutní kostel P. Marie Sněžné Amálino údolí - pozůstateky po těžbě zlata 32 P LZEŇSKÝM ŠUMAVA I V N Ě KRAJEM skály. My volíme cestu pohodlnější a pokračujeme proti proudu potoka. Na levé straně jižního svahu Liščího vrchu spatříme vchody do štol. Na březích potoka si můžeme povšimnout přehrad a regulačních nádrží. Přicházíme k mostu přes Zlatý potok, zleva se k nám připojuje stezka náročnějšího okruhu a my míříme stále proti proudu potoka po levém břehu. Po chvíli pěšina začne stoupat do stráně pod mohutná skaliska s několika štolami. Po prohlídce těchto pozůstatků opět sestoupíme k říčnímu toku. Na konci lesní cesty se nachází oplocený pozemek, ve kterém je vchod do 350 metrů dlouhé štoly Kristiny, kde je umístěna seizmická stanice. Vystoupáme kolem plotu na silnici a sejdeme k nedalekému rozcestníku Mlýn na rybníce. Odtud pokračujeme dle značení úpatím po levém břehu kolem štoly Naděje. Pokračujeme lesem kolem důlních děl až k silnici vedoucí do Kašperských Hor. Cestou do města míjíme bývalé koupaliště, odbočíme vpravo k archeologické rezervaci – středověké úpravně zlaté rudy. Tady se nachází poslední informační tabule naučné stezky. Přicházíme na náměstí ke kostelu, kde si na závěr můžeme prohlédnout mlecí kameny s miskovitými prohlubněmi. T Autor: [email protected] A K Praktické informace: Kašperské Hory http://khory.sumava.net/khory/ Informační centrum města Kašperské Hory Sušická, č.p. 399, 341 92 Kašperské Hory telefon: +420 376 582 734 e-mail: [email protected] Kašperk www.kasperk.cz Měšťanské domy v Kašperských Horách 33 ZANIKLÉ SKLÁRNY V ÚDOLÍ KŘEMELNÉ Osu tohoto cyklistického výletu tvoří řeka Křemelná, která nás povede krásnou a na mnoha místech opuštěnou krajinou zaniklých osad a bývalých sklářských hutí. Klid a ticho přerušované jen zpěvem ptáků a bzučením hmyzu příjemně kontrastuje s čilým turistickým ruchem charakteristickým pro výlety v okolí Železné Rudy a Kvildy kolo 2 25 náro č n o s t celkem km Nová Hůrka - penzion Pod Hůreckým vrchem Náš výlet zahájíme v Nové Hůrce u odstavného parkoviště. Uprostřed slatí tu stojí pár domků a kousek dál uvidíme útulný penzion s restaurací, a tak si jen těžko představíme, že zde na začátku 20. stol. žilo 350 obyvatel. Obživu jim zajišťovala hlavně sklářská huť. Vydáme se po silnici směr Železná Ruda a mírně stoupáme. Na konci Novohůrecké slatě už můžeme silnici opustit a dál pokračovat po nové cyklostezce, která vede po boku silnice. Stoupáme kolem lesů a slatí až ke křižovatce s frekventovanou silnicí vedoucí z Klatov do Železné Rudy. Za ní je rozcestí s odpočívadlem, připomínající býv. Gerlovu Huť. Jízdou lesem přijedeme ke krajinářsky a přírodovědně atraktivnímu místu. Na podmáčených loukách kolem hájovny Nový Brunst se nachází vzácná přírodní rezervace Prameniště, která chrání rašeliniště a prameniště řeky Křemelné a Řasné. Kromě krásné a zachovalé přírody se ještě potěšíme výhledy na vrchol Pancíře s rozhlednou. Převážně stoupáním se dostaneme přes smrkový les k rozcestí U Obrázku. Od něho pokračujeme již po rovině až ke křižovatce se silnicí z Klatov. Po silnici pojedeme jen kousek a těsně před mostem přes Křemelnou odbočíme vlevo na vedlejší cestu. Právě zde stávala další osada a později i sklářská huť Starý Brunst. Nyní nám začne nejatraktivnější část výletu, která nás uvede do malebného údolí řeky Křemelné. Kolem luk a pastvin přijedeme ke kapličce a odpočívadlu, které se nacházejí ve středu bývalé obce Zhůří. V místech bývalé farní obce, která měla s přilehlými osadami 1100 obyvatel, dnes nalezneme pěknou kapli, jež byla postavena v r. 1999 ve spolupráci s bývalými farníky a městem Hartmanice. Křížek s pamětními prkny a kaple stojící v místech původního kostela připomínají pohnutý osud zaniklé obce Zhůří. Nedaleko kaple Nejsvětější Trojice uvidíme pomník, který připomíná oběť deseti amerických vojáků, kteří Údolí Křemelné u Ranklovského Zhůří Paseky pod býv. Borem Nový Brunst - prameniště Křemelné 34 P LZEŇSKÝM ŠUMAVA I V N Ě KRAJEM zde na konci 2. světové války padli za svobodu Československa. Krajina Zhůřských plání patří mezi ty, které vás okouzlí na celý život. A tak plni dojmů opustíme široce rozevřené údolí Křemelné a pokračujeme již stále sevřenějším údolím, až vystoupáme ke křižovatce se silnicí v místech další bývalé osady, a to Starých Hutí. Již po silnici překonáme sedlo pod Vysokým hřbetem a dlouhým sjezdem se dostaneme opět ke Křemelné. V místě bývalé obce Bor můžeme na chvíli zastavit a potěšit se dalekým výhledem na šumavské panorama. V údolí se napojíme na páteřní cyklotrasu č. 33, která nás dovede po silnici zpět do výchozího bodu. A K T Autor: [email protected] Praktické informace: Železná Ruda www.sumavanet.cz/zeleznaruda/ Informační centrum města Železná Ruda Javorská 154, 340 04 Železná Ruda telefon: +420 376 397 033 e-mail: [email protected] Starý Brunst - Křemelná 35 ÚDOLÍM ŘEKY VYDRY Kaňonovité údolí nejkrásnější šumavské horské říčky Vydry s peřejnatým řečištěm, obřími hrnci vymletými v žulových balvanech patří k nejatraktivnějším turistickým cílům Šumavského národního parku. V úseku od Čeňkovy Pily po Antýgl zde prochází naučná stezka, v jejíž polovině u Turnerovy chaty pak obzvláště děti potěší Vydrýsek. pěšky 2 11 náro č n o s t celkem km Srní - kostel Nejsv. Trojice Výchozím bodem tohoto výletu je původně dřevařská osada Srní, dnes již dynamicky se rozvíjející rekreační obec. Centrum obce s řadou penziónů a hotelů je orientováno kolem kostela Nejsvětější Trojice, přičemž řada domů představuje zdejší lidovou architekturu v plné kráse. Do širokého podvědomí se dostala především rozložitá chalupa čp. 46, která představovala hájovnu v dnes již tradičních filmech V. Gajera s Tomášem Holým v hlavní roli: „Pod Jezevčí skálou“, „Na pytlácké stezce“ a „Za trnkovým keřem“. První část našeho výletu vede po žluté značce a silnici do osady Dolní Hrádky. Kousek nad malebně upraveným penzionem „Liška“ odbočíme do lesa na pěšinu a začínáme stoupat. Na loukách nad údolím Vydry jsou roztroušené převážně rekreační horské chalupy a kousek od rozcestí Horní Hrádky nalezneme i hotel Kamenný dům, přestavěný hostinec z Klostermannova románu. Za posledními samotami v příkře se svažujícím údolí odbočí naše značka na kamenitou lesní pěšinu a prudce sestupujeme do údolí. Společnost nám dělá kouzelná příroda a vzduchem se již nese vlhkost a hukot divoké horské říčky. Řeka Vydra zde protéká sevřeným kaňonovitým údolím a vytváří četné peřeje a kaskády. Žluté značení nás teď vede bezprostředně podél řeky po balvanech v okraji jejího řečiště. Za mostem u bývalé Hálkovy chaty, která byla před r. 1938 jedinou českou chatou v Povydří (v r. 2001 zbourána), se napojíme na naučnou stezku. Pohodlně mírně klesáme po zpevněné lesní svážnici a můžeme si na protějším břehu ve svazích vypínajících se skalních útvarů „Hrádky“, z nichž ty nejvýznamnější byly příznačně pojmenovány Panna, Mnich a viklan Bába. Cestou k Turnerově chatě fascinovaně pozorujeme kamenné mísy, jež vymlela divoká řeka v průběhu řady let v mohutných balvanech. Ke každému správnému výletu patří i posezení a občerstvení, k čemuž přímo vybízí Turnerova chata. Tato stylová roubená stavba z roku 1934, zachovalá v původní podobě, s otevřeným krbem a terasou je přímo oázou klidu uprostřed přírody. V prostoru u chaty můžeme sledovat vydru v pečlivě zařízeném výběhu. Je živým důkazem toho, že tato řeka nezískala své jméno po vodním dravci náhodně. Běžně se zde vyskytuje také kuna lesní, jezevec, liška a vyhřívaje se na skále nás může pozorovat i rys ostrovid. Během našeho putování romantickým údolím míjíme i četná Horní Hrádky - horská samota Kamenné mísy v řečišti Vydry 36 Během sestupu do údolí Vydry P LZEŇSKÝM ŠUMAVA V N Ě KRAJEM kamenná moře zrozená ve čtvrtohorních ledových dobách. Proud řeky nás přivede až k Čeňkově Pile nedaleko soutoku Vydry s Křemelnou, kde se rodí druhá největší šumavská řeka Otava. Čilý hospodářský ruch dokládaný místní pilou, skladem dřeva, vazištěm vorů či plavebním kanálem byl dnes vystřídaný ruchem turistickým. Za mostem nás k návštěvě láká tradiční restaurace a především špičková vodní elektrárna, využívající vody z Vchýnicko-Tetovského plavebního kanálu, sloužící dnes jako funkční technická památka se stálou muzejní expozicí „Šumavská energie“. Poslední etapa našeho výletu vede po modré značce a čekají nás většinou prudká stoupání nad údolí střídavě po silnici a lesních pěšinách. Autor: [email protected] K Praktické informace: A T I Antýgl - bývalý Královácký dvorec Srní www.sumava.net/srni/ Informační centrum obce Srní Srní 113, 341 92 Srní telefon: +420 774 606 030, 376 599 209 e-mail: [email protected] Řeka Vydra 37 OBLÍK A TŘÍJEZERNÍ SLAŤ Od znovu zrozené osady Mechov, se vydáme na pohodovou jízdu kolem Vchýnicko-tetovského akvaduktu. Pak se zahřejeme stoupáním k prvnímu klenotu této trasy – Tříjezerní slati. Do jejího nitra nás zavede naučná stezka. Další stoupání završíme u rozcestí Za Oblíkem. Zde máme příležitost vystoupat na skalnatý vrchol Oblíku a obohatit se o nezapomenutelný kruhový výhled. Ani v poslední třetině výletu nebudou naše smysly strádat. Potěšíme se výhledy od rozcestí Pod Jezerním hřbetem a Nová Studnice. 2-3 kolo náro č n o s t 22 km celkem Výhled na údolí Křemelné cestou z Velkého Boru Srub s občerstvením ve Slunečné Zahájit tento výlet můžeme na začátku osady Mechov (Mosau), kde si musíme pohlídat odbočku na malou vyasfaltovanou svážnici. Po ní nás povede trasa č. 2114 a zelená KČT směr Plavební kanál. Po krátkém výraznějším stoupání přijedeme k Vchynicko-Tetovskému plavebnímu kanálu. Ve své době to bylo nejenom technicky významné dílo, ale i zařízení, které otevřelo pro lesní hospodářství stovky hektarů těžbou dosud nedotčených lesů Šumavy. Tento umělý vodní tok (jako spojnice Vydry a Křemelné obcházející nesplavný úsek Vydry pod Antýglem) byl postaven v letech 1799 - 1801 inženýrem Josefem Rosenauerem. My nyní poznáme podstatnou část tohoto vodního díla. Pojedeme velmi mírným stoupáním po zpevněných i nezpevněných cestách lemujících kanál. Na několika místech se dochovaly původní klenuté kamenné mosty a na mnoha místech zbytky vyzděného koryta. Od rozcestí Hakešická cesta začneme výrazněji stoupat až do sedla Pod Oblíkem. Zde můžeme sestoupit s kola vydat se na prohlídku Tříjezerní slatě. Toto vrchovištní rašeliniště je pojmenované podle tří rašelinných jezírek, z nichž největší má rozlohu 7 arů. Rašeliniště si můžeme prohlédnout po povalovém chodníku, kde vede trasa krátké okružní naučné stezky s jedenácti zastaveními. Asi dvousetmetrová stezka vede po dřevěném chodníku vnitřkem Tříjezerní slatě. Na zajímavá místa upozorňují informační tabule, jejichž texty přibližují návštěvníkům vegetaci šumavských smrčin, seznamují je s povrchovými útvary rašelinišť, vznikem rašeliny a jejím složením. Ze sedla pokračujeme dlouhým sjezdem, který nás uvede do údolí Javořího potoka, jehož zákruty zdobené oblými žulovými balvany nám během krátké cesty vykouzlí nejednu půvabnou scenérii. U rozcestníku Tmavý potok odbočíme vpravo do kopce směr Poledník. Zde ukončíme poetickou část výletu a zahájíme útok Býv. Velký Bor - památník Vchynicko-tetovský plavební kanál 38 P LZEŇSKÝM ŠUMAVA na nejvyšší bod výletu. Stoupání je náročné /3/, a proto jistě uvítáte lákavou možnost ho přerušit u rozcestí Za Oblíkem. Zde si můžete pěšky vyjít na skalnatý vrchol Oblíku, který Vás odmění jedinečným kruhovým výhledem. Další stoupání už bude jen kousek a skončí u rozc. Bavorská cesta. Nyní už nás čeká jen klesání. U rozcestí Pod Jezerním hřbetem a u bývalé Nové Studnice se vám vyplatí přibrzdit a potěšit se výhledy. U rozcestí v místech bývalé obce Velký Bor, zahneme vpravo na silnici a převážně klesáním okořeněným pěknými výhledy do údolí Křemelné sjedeme zpět osady Mechov. Autor: [email protected] K Praktické informace: A T I V N Ě KRAJEM Srní www.sumava.net/srni/ Informační centrum obce Srní Srní 113, 341 92 Srní telefon: +420 774 606 030, 376 599 209 e-mail: [email protected] Na vrcholu Oblíku 39 NA BĚŽKÁCH ÚDOLÍM VYDRY A ROKLANSKÉHO POTOKA Divoká a nezkrotná řeka Vydra, která se s hučením valí přes oblé kameny a balvany, je jedním ze symbolů Šumavy. Její přítok Roklanský potok, naopak poklidně meandruje v širokém prosluněném údolí. Jeho vody mají barvu slabého černého čaje, je to barva vod rozsáhlých slatí pod Roklanem, které ho celý rok napájejí. My budeme poznávat tuto krajinu po komfortních, udržovaných trasách, na kterých můžeme společně vychutnávat zážitek z jízdy i krásu přírody. běžky 2 19 náro č n os t celkem km Udržovaná stopa v údolí Roklanského potoka Pohled na Modravu Výchozím bodem je Modrava – malebná horská obec (990 m.n.m.) a rekreační místo, kde je hned několik možností občerstvení. Na hraničním hřebeni a v komplexu modravských slatí se dochovaly smrkové porosty s vysoce kvalitním dřevem starší více než 160 let. Roste tu i špičkové rezonanční dřevo pro výrobu hudebních nástrojů ceněné nejen v Evropě, ale například také v Japonsku. Klostermannova chata byla postavena v r. 1924. K místu se vztahuje několik románů Karla Klostermanna, ten pro ně používal název Mádr, zejména v románu „Ze světa lesních samot“. Od rozcestí za parkovištěm se vydáme po červené směr „Javoří pila“ 5,5 km. Pojedeme téměř po rovině v udržované stopě přes jedno z nejmalebnějších šumavských údolí. Zejména pokud zde pojedete na začátku jarního tání, kdy se v modravých vodách Roklanského potoka odrážejí bílé návěje a temné lesy, budete krásou tohoto místa jistě uchváceni. Mineme rozcestník u samoty Rybárna a pokračujeme kolem zákrutů Roklanského potoka. U rozcestí Javoří Pila opustíme toto půvabné údolí a vystoupáme nahoru do širokého sedla Pod Oblíkem. Dál nás čeká pěkný sjezd /2/ dolů k Vchýnicko-Tetovskému kanálu, kde u rozcestí Hakešická cesta odbočíme vpravo. Vchynicko-Tetovský kanál je významná technická památka, která byla vybudována jako spojnice Vydry a Křemelné pro plavbu dřeva. Původní využívaná délka kanálu byla 14,4 km, kanál má částečně vyzděné koryto, místy až 5 m široké. V několika místech se nad ním klenou kamenné můstky. Následujících 5,5 km povede náš výlet právě podél tohoto akvaduktu. Běžkařsky se jedná o velmi hodnotný úsek, protože jedeme téměř po rovině v udržované lyžařské stopě. Poměrně rychle mineme samotu U Frühaufů, a až se dostaneme k rozcestí Plavební kanál, odbočíme vpravo po žluté značce směr „Tříjezerní slať“. Po žluté stoupáme pouze 500 m do kopce a pak z ní odbočíme vlevo na neznačenou, ale udržovanou běžkařskou trasu, která nás během 3 km dovede až do Modravy. Prvních 1,5 km výrazně stoupáme obtížností /2-3/ a zbytek již převážně nenáročně klesáme. Stopa nás povede především po otevřených loukách, takže si vychutnáváme pěkné výhledy, hlavně do údolí Vydry. Autor: [email protected] Rozcestí U Rybárny 40 P LZEŇSKÝM ŠUMAVA T I V N Ě KRAJEM K Praktické informace: A Krásné výhledy nad údolím Vydry Modrava www.sumavanet.cz/modrava/ Informační centrum Modrava č.p. 63, 34192 Modrava telefon: +420 376 599 051, 721 836 745 e-mail: [email protected] V místech bývalé Vchynice 41 Z MODRAVY K SAMOTĚ BŘEZNÍK Tento nenáročný výlet je vedený výhradně po strojově udržovaných trasách v atraktivní a hojně navštěvované centrální části Národního parku Šumava. Cestou si prohlédneme Modravské slatě v zimě, samotu Březník a navštívíme bývalou sklářskou osadu Filipovu huť. 1-2 běžky Cestou k Ptačí nádrži náro č n os t 17 km celkem Luzenské údolí a samota Březník Tento výlet zahájíme v rekreační horské obci Modrava (985 m) u stejnojmenného rozcestí. V této malebné obci najdeme několik sjezdovek a lyžařských vleků, hotel i horské chaty. Dříve zde stávala pila a k této původní dřevorubecké osadě se vztahuje několik románů Karla Klostermanna, který pro ni používal název Mádr. Vyjedeme od rozcestníku na okraji obce po modré značce směr „Březník“. 7,5 km dlouhé mírné stoupání po strojově udržované stopě je samo o sobě slibným začátkem pro každý běžkařský výlet. Navíc pojedeme velmi pěknou krajinou vymodelovanou průzračným Modravským potokem a okolními lesy. Naším prvním zastavením bude rozcestí Modravský most, kde je odpočívadlo postavené u mostu přes Modravský potok. Poté pokračujeme dále v mírném stoupání údolím, které je stále víc sevřené. U rozc. Na Ztraceném jedeme rovně pořád podél řeky. Nyní se krajina začíná měnit. Až doposud husté lesy budou řídnout a postupně se začnou objevovat torza uschlých smrků. Nakonec se před námi otevře široké údolí, které je vyvrcholením tohoto krajinářsky i sportovně vděčného úseku. Luzenské údolí, jehož středem se klikatí modré vody Luzenského potoka, se rozkládá pod samotou Březník a je ukončeno mohutným vrcholem Luzného. Osudy obyvatel samoty Březník věrohodně zachytil ve svém stěžejním románu „Ze světa lesních samot“ Karel Klostermann. Nyní tato hájovna slouží pohraničníkům, ale v letních měsících je zde otevřeno občerstvení. Z Březníku se vrátíme zpět 2 km k rozc. Na Ztraceném, kde odbočíme vpravo po žluté a zahájíme první výraznější stoupání /2-3/ v délce 2 km k rozcestníku v místech bývalé Ptačí nádrže (1137 m). Pokračujeme rovně směr Filipova Huť. Běžíme v mírně zvlněném terénu po trase, která se klikatí v hustých smrkových lesích. Tady se ukrývají cenné Modravské slatě, kde se dochovaly smrkové porosty starší více než 160 let s vysoce kvalitním dřevem. Roste tu i špičkové rezonanční dřevo pro výrobu hudebních nástrojů ceněné nejen v Evropě. Většina půvabů slatí ale zůstává zimnímu návštěvníkovi ukryta pod nánosy sněhu. Za Lovčí skálou už sjedeme až na okraj Filipovy Hutě. Tato malebná osada nacházející se uprostřed pastvin a luk je pojmenovaná po majiteli zdejší sklářské huti, kterým byl Filip Kinský. Poté, co se pokocháme pěknými výhledy na Šumavské panorama, nás už čeká pouze 2,5 km klesání (pozor místy je prudké až obtížnosti /3/) až do Modravy, kde náš výlet končí. Autor: [email protected] 42 Ve Filipově Huti P LZEŇSKÝM ŠUMAVA A K T I V N Ě KRAJEM Pod samotou Březník Praktické informace: Modrava www.sumavanet.cz/modrava/ Informační centrum obce Modrava č.p. 63, 34192 Modrava telefon: +420 376 599 051, 721 836 745 e-mail: [email protected] 43 ZÁVĚR Základní informace o popisech výletů a stanovování obtížnosti a náročnosti: Popis výletu kromě základních údajů o průběhu trasy a zajímavostech na ní, obsahuje i stanovení obtížnosti významnějších stoupání a klesání. To je označeno stupnicí od /1/ do /3/. Přičemž 0 by byla označena rovina, 1 - mírné stoupání, 2 - středně náročné stoupání a 3 - prudké stoupání. Pro lepší zachycení rozdílů se používají i mezistupně jako např. /2-3/. Obtížnost je zpravidla uvedena takto /2/. Na konci každého výletu je uvedena celková kilometráž a náročnost trasy. Náročnost je určována stupnicí od 1 do 3. Přičemž náročnost 1 je velmi mírná a takto označené výlety jsou vhodné i pro netrénované cyklisty, turisty, běžkaře. Náročnost 2 je středně namáhavá trasa určená pro nejširší spektrum turistů. Naopak trasy s náročností 3 jsou vhodné pro zdatné cyklisty, trénované turisty a zkušené běžkaře. I zde se pro lepší zachycení rozdílů používají mezistupně, jako např. 2-3. Trasy vedené převážně v terénu, které mají náročnost /2-3/ a /3/ jsou určeny pouze pro horská kola. Všechny uvedené trasy zpracovali autoři na základě svých vlastních zkušeností a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Přesto se mohou některé údaje a informace zde uvedené v průběhu času změnit, a proto nemohou autoři a vydavatel převzít odpovědnost za správnost uvedených údajů. Další tipy na výlet, turistické cíle a ubytování najdete na www.mavlast.cz Autorská práva Všechny fotografie, mapy tras, popisy tras a další texty zveřejněné v tomto materiálu, jakož i jeho systematické uspořádání a design, jsou autorským dílem podle zákona č.121/2000 Sb.. Společnost T.I.S. - Turistické informační systémy, v.o.s., www.tis-systems.cz je výhradním držitelem těchto výlučných majetkových práv. Jakékoliv další šíření, zveřejňování, vytváření kopií či jiné komerční využití bez písemného souhlasu T.I.S. - Turistické informační systémy, v.o.s. je zakázáno. Představujeme řadu publikací: Plzeňským krajem AKTIVNĚ Výběr z výletů pro rodiny s dětmi od 5 do 15 let. Výživný koktejl namíchaný z dobrodružství, sportovních výkonů a atraktivních turistických cílů. Bohatá paleta výletů pro „pohodáře“ všech věkových kategorií. Výběr z výletů pro běžkaře na Šumavských pláních. Chcete vědět víc - navštivte turistický portál Plzeňského kraje Plzeňský kraj - Turistů ráj • Aktuality • Informační centra • Ubytování a kongresy • NEJ v Plzeňském kraji • Kultura • Historické památky • Příroda Sport & relaxace • Tipy pro volný čas • Publikace/filmy/odkazy • ITEP - Veletrh CR w w w . t u r i s t u r a j . c z
Podobné dokumenty
Duha 3/2015 - M-Phoenix
a propracovanými reliéfy. O to víc jsme se
těšili na zítřejší výlet do městečka.
Den se v Jün-nanu zdá mnohem
delší. Když mě probudilo slunce vkrádající se skrze záclonu do mého pokoje,
překvapilo...
zoologická a botanická zahrada města plzně
příroda se stane určitě vyhledávaným místem pro výlety a túry a první zájem o poznání dosud zakázaného kraje nastane jistě už s příchodem jara. Po úplném zbavení
prostoru munice v roce 2018 bude v ...
SAMOVOLNÝ VÝVOJ HABROVÉ DOUBRAVY V PR ZÁBĚLÁ
1922). Část Habří měla být vytěžena na tři zásahy v letech 1819, 1821 a 1822, ale nestalo se
tak. Jaký počin vedl k tomu, že tato část lesa nebyla přeměněna na kulticenózu borovic nebo
smrků jako t...
inspirovali.
Ú Z E M N Í P L Á N K Ř E N I C E
přestavby a systému sídelní zeleně
Návrh urbanistické koncepce (plošného a prostorového uspořádání území), do kterého je
promítnuta celková koncepce rozvoje území a ochrany jeho hodnot
Návrh urbani...
Rejstřík Hlásky do roku 2014
zařazeny lokality nebo osobnosti i v případě, že v názvu příspěvku obsaženy nejsou a článek o nich přináší podstatné informace, a
také články o KASu, Hlásce a dalších věcných tématech. Rejstřík nao...
Analýzy vstupních podkladů
zahrnují zdravotní služby (poliklinika, Jana Wericha 502, zdravotní středisko Zahradnická 1078, a
další pracoviště, které tvoří doplňkové využití při jiných plochách), sociální služby (Domov pro
se...
