docKPMG Finanční aktuality
download 
Stížnost Transkript
KPMG Finanční aktuality
březen 2015 Vážení čtenáři, je to již rok a půl, co OECD přišla s iniciativou BEPS. V tomto čísle Finančních aktualit přinášíme krátké komentáře k dalším pracovním výstupům publikovaným v rámci BEPS. Poprvé se pak objevuje konkrétní závazek, kterým je zavedení tzv. country by country reportingu pro skupiny, jejichž obrat přesahuje 750 mil. eur, a to již za rok 2016 s termínem pro odevzdání do konce roku 2017. Mateřské společnosti budou povinny sdělit svému finančnímu úřadu vybrané informace (např. obrat, zisk, počet zaměstnanců apod.) v požadované struktuře a v členění dle zemí. Získané informace budou následně rozesílány finančním úřadům v zemích, kde skupina působí. Jelikož je reporting povinný pro všechny země OECD/G20, zabývá se touto otázkou i česká daňová správa, a to jak z hlediska sběru informací, tak jejich následného předávání/přijímání a v neposlední řadě i vyhodnocování. Václav Baňka Rok 2015 se tak jeví jako víc než vhodný pro revizi nastavení toků ve skupině a souvisejících převodních cen. Country by country reporting poprvé zpracovaný za rok 2016 totiž může leckterou daňovou správu inspirovat k detailnějšímu prověření této oblasti. Zároveň se dá říci, že česká daňová správa je s novou přílohou k daňovému přiznání mapující objemy transakcí ve skupině už za rok 2014 o krok napřed. Získané informace jí však nedávají ucelený pohled na skupinu, což může být celkem zásadní díl do skládanky v procesu vyhodnocování, kterou společnost podrobit detailnějšímu zkoumání z pohledu převodních cen. Zavedení country by country reportingu tak může posunout českou daňovou správu do další úrovně. Z pohledu poplatníka, pro kterého reporting spojený s výměnou informací bude znamenat určitou administrativní zátěž, může být potěšující snad jen fakt, že data za rok 2016 se z ostatních zemí dostanou k české státní správě nejdříve v roce 2018. © 2015 KPMG Česká republika, s.r.o., a Czech limited liability company and a member firm of the KPMG network of independent member firms affiliated with KPMG International Cooperative (“KPMG International”), a Swiss entity. All rights reserved. LEGISLATIVNÍ NOVINKY Příchod doby kontrolní Je otázkou, na jaké oblasti daňová správa zaměří svou pozornost, až pomine současná vlna kontrol převodních cen. Jisté je pouze to, že intenzivně pracuje na inovaci svých dosavadních kontrolních postupů a nástrojů. Podmínky promíjení příslušenství daně Nový pokyn Generálního finančního ředitelství naznačuje, na co je třeba si dát pozor při žádání o prominutí příslušenství daně, které od roku 2015 znovu zavedla novela daňového řádu. Nový pokyn GFŘ D-22 a související změny v oblasti daně z příjmů Nový pokyn D-22 reaguje na změny, které se do zákona o daních z příjmů promítly na základě novel účinných od roku 2014, resp. 2015. DPH: „mini one stop shop“ spuštěn Poskytovatel telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytovaných služeb, který je zaregistrovaný k režimu jednoho správního místa, může (za splnění obecných podmínek pro vrácení daně v jiném členském státě) zažádat ve státě spotřeby o vratku DPH ze zboží a služeb nakoupených ve státě koncového spotřebitele. EU a OECD Vývoj v EU a OECD v oblasti boje proti agresivnímu daňovému plánování Na březen 2015 plánuje Evropská komise představení daňového „balíčku“, který by měl mj. zahrnovat návrh opatření k automatické výměně informací ve věci závazných posouzení vydaných správci daně jednotlivých členských států EU. Zveřejnění komentářů k další vlně diskuzních materiálů v rámci iniciativy BEPS Diskusní materiál k bodům 8, 9 a 10 byl ze strany ministerstva financí USA podroben významné kritice. To deklarovalo, že současnou podobu návrhu nepodpoří, protože je v rozporu se základními pravidly převodních cen. JUDIKATURA Rozhodnutí SDEU ve věci emisních povolenek – jaký bude další postup? Soudní dvůr EU zveřejnil dlouho očekávané rozhodnutí týkající se české darovací daně z emisních povolenek přidělených „bezplatně“ výrobcům elektřiny. Po prvotních pozitivních pocitech z tohoto rozhodnutí je třeba se zamyslet, jaký bude jeho dopad na rozhodování českých soudů. Bude také k zamyšlení, jakým způsobem by měl stát případně odškodnit subjekty, s jejichž prostředky po dobu několika let disponoval. Kdo všechno může být z pohledu DPH pojišťovnou? Stanovisko generálního advokáta podporuje, aby služby spočívající v poskytování záruk na ojetá vozidla nezávislým subjektem za paušální odměnu byly osvobozeny od DPH, jelikož je lze v daném případě kvalifikovat z hlediska DPH jako pojišťovací činnost. Nejvyšší správní soud: Je třeba zvažovat ekonomickou situaci dodavatele Soud posuzoval otázku, zda odběratel věděl, případně vědět měl a mohl, o dodavatelově úmyslu daň nezaplatit. SLOVENSKO Zdaniteľné príjmy zo zdrojov v zahraničí Možnost prodloužení lhůty na podání daňového přiznání není podmíněná zdanitelností příjmů plynoucích ze zdrojů v zahraničí ve státě zdroje podle daňových právních předpisů tohoto státu a/nebo příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění, ale je podmíněná zdanitelností podle slovenského zákona o dani z příjmů. © 2015 KPMG Česká republika, s.r.o., a Czech limited liability company and a member firm of the KPMG network of independent member firms affiliated with KPMG International Cooperative (“KPMG International”), a Swiss entity. All rights reserved. LEGISLATIVA Příchod doby kontrolní V polovině února se pro ty, kdo sledují trendy v přístupu finanční správy, ne zcela překvapivě objevila na webových stránkách finanční správy informace, že Specializovaný finanční úřad („SFÚ“) zahájil v rámci celé ČR daňové kontroly zaměřené na převodní ceny. Ty přitom proběhly zejména u společností, které jsou součástí nadnárodních skupin. Společnosti ke kontrole vybíral SFÚ na základě své analýzy údajů z dotazníku k převodním cenám, který rozesílal v rámci letní akce v minulém roce a který firmy vyplnily dobrovolně. Jako další zdroj využil SFÚ pro účely analýzy také informace získané v rámci vyhledávací činnosti daňové správy. Oficiálně se tak jen potvrdily zkušenosti z posledních týdnů, kdy pracovníci SFÚ plošně zahajovali daňové kontroly převodních cen u řady společností s tím, že hned v úvodu těmto subjektům dali jako „domácí úkol“ zodpovědět řadu otázek zaměřených na konkrétní situaci kontrolované společnosti. Tyto otázky pak v praxi v zásadě kopírovaly oblasti uváděné v dokumentaci převodních cen. Celkově tak popsaná praxe zapadá do nového trendu, kdy finanční správa projevuje snahu o co největší zefektivnění a zacílení svých kontrolních postupů, které by měly být primárně založeny na předchozím sběru a analýze individualizovaných dat. Za účelem efektivního zpracování takto získaných informací pak bude daňová správa zcela logicky čím dále více využívat prostředků výpočetní techniky a specializovaných softwarových produktů. Pro účely svých analýz však finanční správa bude potřebovat konkretizované informace a data od jednotlivých subjektů, nejlépe již předzpracované v elektronické podobě. Již dnes je však jasné, že se nespokojí pouze se zavedením povinného elektronického podávání daňových přiznání, jež začalo již v minulém roce daní z přidané hodnoty a letos se rozšířilo také na ostatní daně. Zavedení nové povinné přílohy k daňovému přiznání mapující transakce mezi spojenými osobami tak lze vnímat jen jako další vlaštovku ohlašující příchod přísné doby kontrolní. Už na rok 2016 si daňová správa chystá další pomocné nástroje ke sběru a analýze dat – elektronické kontrolní hlášení k DPH a elektronickou evidenci tržeb. Oba tyto nástroje jsou sice dle daňové správy zaměřeny primárně na potírání nelegálních praktik (řetězové podvody v oblasti DPH či zatajování výnosů), jejich zavedení však bude v zásadě plošné, což správcům daně umožní získat značné množství daňové relevantních informací. Finanční správa tak bude disponovat řadou informací, které bude moci sledovat a na jejich základě analyzovat daňovou situaci konkrétních subjektů a strategicky plánovat své akce v terénu. Povinnost podávat elektronické kontrolní hlášení je v obecné rovině zakotvena v zákoně o DPH s účinností od 1. ledna 2016. Zjednodušeně řečeno bude mít tuto povinnost plátce, pokud uskuteční nebo přijme zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku. V tomto okamžiku není ještě známa konkrétní struktura a rozsah údajů, které bude třeba v kontrolních hlášeních uvádět. Je však zjevné, že celý mechanismus má za cíl umožnit správcům daně párovat údaje z kontrolních hlášení jednotlivých plátců a tím i křížově kontrolovat uskutečňování jednotlivých transakcí. Nelze proto v tuto chvíli zcela vyloučit, že se finanční správa bude snažit připravit formulář kontrolního hlášení na co nejširší bázi zahrnující všechna uskutečněná a přijatá plnění, bez ohledu na to, zda konkrétní daňový subjekt nárokuje odpočet daně či nikoli. Podle aktuálně dostupné verze důvodové zprávy k návrhu zákona o elektronické evidenci tržeb v ČR dosud chybí „kontinuální tok informací potřebných pro správu jednotlivých druhů daní mezi daňovými subjekty a správcem daně“. Uvedený návrh zákona by tento „nedostatek“ měl odstranit. Zajímavý je v této souvislosti mechanismus inspirovaný tzv. chorvatským modelem, který ministerstvo financí pro provádění elektronické evidence tržeb prosazuje. Povinný subjekt tak bude při vystavování dokladu © 2015 KPMG Česká republika, s.r.o., a Czech limited liability company and a member firm of the KPMG network of independent member firms affiliated with KPMG International Cooperative (“KPMG International”), a Swiss entity. All rights reserved. potřebovat počítač, tablet nebo chytrý telefon připojený k internetu. Prostřednictvím speciální softwarové aplikace (která bude pro dotčené subjekty možná zpřístupněna zdarma) bude povinný subjekt vždy před vystavením účtenky odesílat svým autentizovaným přístupem údaje o transakci. Vzápětí pak obdrží kód, který bude muset na účtence uvést. Tímto způsobem získá finanční správa v reálném čase přehled o uskutečněných tržbách konkrétního subjektu. Byť se v souvislosti se zavedením elektronického sledování tržeb hovoří obvykle primárně o maloobchodě a pohostinství, okruh subjektů, kterých by se dle návrhu zákona mohla evidence tržeb týkat, může být výrazně širší. Tento je v podstatě vymezen jen způsobem platby, který daný subjekt přijímá. Kromě plateb v hotovosti a prostřednictvím platebních karet a podobných nástrojů anebo poukázek půjde i o platby uskutečněné šekem nebo směnkou či prostřednictvím jednotek, které reprezentují peněžní prostředky. Výjimky by mělo ministerstvo financí stanovit vyhláškou. Zatím jsou však k dispozici jen neurčité výchozí úvahy o jejím obsahu. Je tedy vidět, že státní správa v poslední době postupuje při reorganizaci svých stávajících postupů mílovými kroky. Jistě bude zajímavé, jaký nový hit přinesou cílené kontroly, až se finanční správa začne „nudit“ kontrolami převodních cen. Daniel Szmaragowski, [email protected], tel.: +420 222 123 841 Alena Švecová, [email protected], tel.: +420 222 123 618 Eva Doložílková, [email protected], tel.: +420 222 123 696 Podmínky promíjení příslušenství daně Jak jsme Vás informovali již v lednovém vydání Finančních aktualit, od roku 2015 je znovu zavedena možnost obecného promíjení příslušenství daně. Generální finanční ředitelství (GFŘ) nyní vydalo k tomuto institutu pokyn, ve kterém zpřesňuje podmínky pro prominutí penále, úroku z prodlení a úroku z posečkané částky. V prvé řadě je nutno upozornit, že příslušenství daně lze prominout pouze tehdy, byla-li související daň uhrazena. Podat žádost pak subjekt může i v situaci, kdy předmětné příslušenství již zaplatil. Z daňového řádu vyplývá, že příslušenství nelze prominout, pokud daňový subjekt nebo jeho statutární orgán v posledních třech letech závažně porušil daňové nebo účetní předpisy. Nový pokyn specifikuje, co se rozumí „závažným“ porušením. Typickým příkladem je nespolehlivý plátce pro účely DPH. Z penále, které vzniká zejména v případě doměření daně na základě daňové kontroly, lze prominout maximálně 75 % a o jeho prominutí je nutné zažádat do 3 měsíců od předepsání. Při posuzování žádosti o prominutí penále se hodnotí součinnost daňového subjektu v rámci konkrétní daňové kontroly a celková četnost porušování povinností při správě daní za poslední tři roky. GFŘ v pokynu stanoví výčet „prohřešků“ snižujících částku promíjeného penále. Jestliže například daňový subjekt prokazatelně zatajil důkazní prostředky nebo je předložil padělané či pozměněné, nepůjde penále prominout vůbec. Pokud daňový subjekt minimálně dvakrát během daňové kontroly nereagoval na výzvu včas, sníží se promíjené penále o 30 %. Z dalších důvodů nelze nezmínit, že již i za dvě dvoutisícové pokuty za nedodržení povinné elektronické formy podání v posledních třech letech bude promíjené penále automaticky sníženo o 50 %. Při posuzování prominutí úroku z prodlení a úroku z posečkané částky bude správce daně zkoumat ospravedlnitelnost prodlení úhrady daně a, stejně jako u promíjení penále, celkovou četnost porušování povinností v posledních třech letech. Pokyn uvádí skutečnosti zakládající tyto © 2015 KPMG Česká republika, s.r.o., a Czech limited liability company and a member firm of the KPMG network of independent member firms affiliated with KPMG International Cooperative (“KPMG International”), a Swiss entity. All rights reserved. ospravedlnitelné důvody. Zároveň je procentuálně vyjádřeno, jak vysoká část úroku se v daném případě promíjí. Prominout 20 % úroku je tak například možné při dobrovolném podání dodatečného daňového tvrzení. Při doměření daně na základě daňové kontroly naopak úroky obecně promíjet nelze. Samo GFŘ v pokynu naznačuje, že na žádosti o prominutí budou kladeny vysoké nároky, bude třeba je precizně odůvodnit a uváděné skutečnosti doložit. Při posuzování žádosti totiž bude správce daně čerpat informace pouze ze spisu daňového subjektu, systému ADIS a podané žádosti. Správce daně tak bude rozhodovat takříkajíc „od stolu“. V případě nedostatečného odůvodnění či prokázání nebude vyzývat k doplnění. Doporučujeme proto věnovat přípravě žádosti dostatečnou pozornost a rozhodně ji nepodceňovat. Alena Švecová, [email protected], tel.: +420 222 123 618 Eva Doložílková, [email protected], tel.: +420 222 123 696 Jana Sedláčková, [email protected], tel.: +420 222 124 319 Nový pokyn GFŘ D-22 a související změny v oblasti daně z příjmů Finanční správa počátkem února zveřejnila nový pokyn GFŘ D-22, který nahrazuje předchozí pokyn GFŘ D-6 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona o daních z příjmů. Daňoví poplatníci mohou pokyn použít poprvé za zdaňovací období započaté v roce 2014. Nový pokyn D-22 reaguje na změny, které do zákona o daních z příjmů vnesly novely účinné od roku 2014, resp. 2015, o kterých jsme Vás již informovali v předchozích vydáních Finančních aktualit. Přinášíme shrnutí nejvýznamnějších změn. Od roku 2014 není možné uplatnit osvobození příjmů z podílů na zisku vyplácených mezi mateřskou a dceřinou společností, pokud si jedna ze společností může zvolit osvobození nebo obdobnou úlevu od daně z příjmů právnických osob. Je upřesněno, že za obdobnou úlevu není považováno uplatnění odčitatelných položek nebo slev na dani, tj. zejména investičních pobídek. Podmínky pro osvobození příjmů z podílu na zisku (držba alespoň 10% podílu na základním kapitálu nejméně po dobu 12 měsíců nepřetržitě) se vztahují také na příjmy v podobě zálohy na podíl na zisku. Od základu daně lze odečíst mj. nepeněžní bezúplatná plnění včetně služeb. Pokud není známa jejich cena, ocení se podle zákona o oceňování majetku. Hodnota bezúplatně poskytnuté služby uplatněné jako odpočet od základu daně musí být zohledněna jako daňově neuznatelný náklad. Pokyn upřesňuje, že pojem „jiné příjmy z držby kapitálového majetku“ zahrnuje např. vrácení emisního ážia či příplatek mimo základní kapitál. V této souvislosti odkazujeme na vydání Finančních aktualit z prosince 2014, kdy jsme Vás informovali, že výplata složek vlastního kapitálu netvořených ze zisku bude od roku 2015 podléhat srážkové dani. Za daňově uznatelný náklad jsou považovány náklady vynaložené na odstranění poškozeného nebo zničeného stavebního díla, pokud nejsou součástí ocenění dlouhodobého hmotného majetku podle platných účetních předpisů. © 2015 KPMG Česká republika, s.r.o., a Czech limited liability company and a member firm of the KPMG network of independent member firms affiliated with KPMG International Cooperative (“KPMG International”), a Swiss entity. All rights reserved. Zaplacenou daň z nabytí nemovitých věcí lze považovat za daňově uznatelný náklad v případě, že v souladu s platnými účetními předpisy není součástí ocenění dlouhodobého hmotného majetku. Pro účely správného posouzení odpisu pohledávky jako daňově uznatelného nákladu se za výsledek insolvenčního řízení považuje zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku (§ 144 insolvenčního zákona), zrušení konkurzu po obdržení zprávy insolvenčního správce o splnění rozvrhového usnesení (§ 308 insolvenčního zákona), splnění reorganizačního plánu (§ 364 insolvenčního zákona) nebo splnění oddlužení (§ 413 insolvenčního zákona). Pro účely daně vybírané srážkou je nově doplněno, že za závazky se kromě dohadných položek pasivních nepovažují ani účty časového rozlišení. Na rozdíl od roku 2014 je poskytnutí bezúročných zápůjček zaměstnanci ze strany zaměstnavatele považováno v roce 2015 za příjem osvobozený od daně z příjmů ze závislé činnosti pouze do částky nesplacené jistiny ve výši 300 000 Kč ročně. Z jistiny přesahující tuto částku je zaměstnavatel povinen zahrnout zaměstnanci do jeho zdanitelných příjmů příjem ve výši obvyklého úroku. Pokyn vysvětluje rozdílný postup pro zdaňování příjmů z prodeje cenných papírů v roce 2014 a 2015 v návaznosti na uplatnění osvobození z titulu splnění 3letého časového testu držby akcií nebo z titulu nepřekročení limitu příjmu z obchodování s cennými papíry ve výši 100 000 Kč v daném zdaňovacím období. Pokyn upřesňuje i zdaňování příjmů z prodeje cenných papírů nabytých do konce roku 2013. Michaela Thelenová, [email protected], tel.: +420 222 123 520 Iva Krákorová, [email protected], tel.: +420 222 123 837 Hana Čuříková, [email protected], tel.: +420 222 123 590 Mária Marhefková, [email protected], tel.: +420 222 123 498 DPH: „mini one stop shop“ spuštěn Jak jsme Vás informovali v předchozích vydáních Finančních aktualit, od 1. ledna 2015 se změnila pravidla pro určení místa plnění při poskytnutí telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytovaných služeb. Nově jsou tyto služby zdaňovány vždy v místě sídla koncového spotřebitele, tj. i v případě služeb poskytovaných osobám nepovinným k dani (B2C). Změna pravidel se týká především mobilních operátorů, IT společností, poskytovatelů programového vybavení, aplikací, obrázků, filmů a her. Aby se poskytovatel těchto služeb vyhnul povinnosti registrovat se v jednotlivých členských státech, kde má sídlo koncový spotřebitel, má možnost se dobrovolně zaregistrovat do zvláštního režimu pro správu daně, tzv. mini one stop shop. Poskytovatel je pak povinen vykazovat tyto služby a provést souhrnnou platbu DPH pouze v členském státě registrace. Generální finanční ředitelství vydalo upozornění k vykazování výše uvedených služeb (http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-seznam-dani/2015-upozorneni-gfr-k-vykazovaniplneni.pdf). Z pohledu českého zákona o DPH se jedná o poskytnutí služeb s místem plnění mimo © 2015 KPMG Česká republika, s.r.o., a Czech limited liability company and a member firm of the KPMG network of independent member firms affiliated with KPMG International Cooperative (“KPMG International”), a Swiss entity. All rights reserved. tuzemsko. Kromě speciálního daňového přiznání pro účely zvláštního režimu jednoho správního místa dle § 110r zákona o DPH je tak poskytovatel povinen deklarovat tyto služby i v rámci běžného přiznání k DPH na řádku 26. Pro osoby identifikované k dani i nadále platí, že v případech, kdy jim nevzniká daňová povinnost v tuzemsku, nepodávají běžné přiznání k DPH (tj. poskytnutí výše uvedených služeb nebudou osoby povinné k dani vykazovat v přiznání na řádku 26, pokud v daném zdaňovacím období nedodají zboží nebo neposkytnou službu podléhající české dani). Povinnost podat daňové přiznání pro účely zvláštního režimu jednoho správního místa nicméně trvá i v situaci, kdy osoba identifikovaná k dani nepodává běžné přiznání k DPH. Pro úplnost uvádíme, že poskytovatel výše uvedených služeb, který je zaregistrovaný k režimu jednoho správního místa, může (za splnění obecných podmínek pro vrácení daně v jiném členském státě) zažádat ve státě spotřeby o vratku DPH ze zboží a služeb nakoupených ve státě koncového spotřebitele. Tuto skutečnost v nedávné době potvrdil rovněž výbor pro DPH při Evropské komisi. Veronika Jašová, [email protected], tel.: +420 222 123 574 Klára Sauerová, [email protected], tel.: +420 222 123 613 EU a OECD Vývoj v EU a OECD v oblasti boje proti agresivnímu daňovému plánování Počátkem února 2015 OECD oznámila, že se země OECD a G20 ve snaze o koordinovaný boj proti daňovým únikům na nadnárodní úrovni shodly na třech klíčových bodech, které umožní implementaci Akčního plánu BEPS. Jde o důležitý krok reprezentující postup směrem ke spravedlivějšímu systému mezinárodního zdanění. Výše zmíněné tři body zahrnují: Mandát k zahájení vyjednávání o multilaterálním nástroji, jehož cílem bude přímočará implementace opatření doporučovaných BEPS v oblasti úprav smluv o zamezení dvojímu zdanění. Pracovní skupina, která se bude zabývat přípravou mnohostranného nástroje (odhaduje se, že bude nutné změnit až tři tisíce takových dvoustranných smluv), se poprvé sejde v červenci tohoto roku. Výsledky by měla předložit v prosinci 2016. Implementační balíček pro „country by country reporting“, v rámci něhož by nadnárodní společnosti přesahující obrat 750 milionů eur v zemích své rezidence měly reportovat vybrané informace; a dále s tím spojený mechanismus výměny informací mezi daňovými správami od roku 2017. Kritéria pro posouzení přijatelnosti zvýhodněných daňových režimů v oblasti nehmotných aktiv poskytovaných některými státy (tzv. „patent boxes“). Jedná se o zvýhodněné zdanění, resp. osvobození od zdanění příjmů z intelektuálního majetku, jehož cílem je přitáhnout podnikání do země rezidence. Tyto stále více zaváděné zvýhodněné režimy však podrývají obecnou snahu OECD a plánu BEPS a jsou z jeho pohledu kvalifikovány jako škodlivá daňová konkurence mezi státy. OECD navrhuje, aby současné nastavení režimů v dotčených státech zůstalo zachováno do roku 2021, avšak pouze pro společnosti, kterým by byl režim povolen © 2015 KPMG Česká republika, s.r.o., a Czech limited liability company and a member firm of the KPMG network of independent member firms affiliated with KPMG International Cooperative (“KPMG International”), a Swiss entity. All rights reserved. do poloviny roku 2016. Do budoucna chce OECD přijmout přísnější podmínky pro povolení těchto zvýhodněných daňových režimů. OECD již prezentovala sedm z patnácti článků Akčního plánu BEPS vedoucím představitelům zemí G20. Zbylých osm plánuje představit v listopadu 2015 na summitu G20 v Turecku. Také Evropská komise vyvíjí další kroky v oblasti spravedlivějšího přístupu ke zdanění v rámci EU. Komise dlouhodobě usiluje, aby zisky společností byly zdaňovány v zemích, kde jsou generovány, a společnosti se nevyhýbaly úhradě spravedlivého podílu na daních prostřednictvím agresivního daňového plánování. Na březen 2015 je plánováno představení daňového „balíčku“, který by měl mj. zahrnovat návrh opatření k automatické výměně informací ve věci závazných posouzení vydaných správci daně jednotlivých členských států EU. Podle současných pravidel EU totiž členské státy sdílejí v této oblasti velmi málo informací. Další návrhy zaměřené na spravedlivé a efektivní zdanění právnických osob chce EK prezentovat v létě 2015, přičemž deklarovala záměr zohlednit aktivity G20 a OECD v této oblasti. Jak jsme již informovali v dřívějším vydání Finančních aktualit, Evropská komise zároveň vloni zahájila vyšetřování několika vybraných zemí (Irsko, Lucembursko, Nizozemí) ohledně dříve vydaných závazných posouzení převodních cen. Nově bylo v tomto roce zahájeno vyšetřování Belgie, a to v souvislosti s preferenčním daňovým režimem pro nadnárodní společnosti. Komise také vyzvala všechny členské státy k poskytnutí informací týkajících se praxe vydávání závazných posouzení v oblasti daně z příjmu právnických osob, aby mohla rozhodnout, zda nedochází k porušování konkurence na jednotném trhu prostřednictvím přiznání selektivních daňových výhod. Daniel Szmaragowski, [email protected], tel.: +420 222 123 841 Helena Pajskrová, [email protected], tel.: +420 222 123 742 Zveřejnění komentářů k další vlně diskuzních materiálů v rámci iniciativy BEPS Na přelomu ledna a února 2015 zveřejnila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) komentáře, které obdržela k několika diskuzním materiálům publikovaným v rámci iniciativy BEPS (Base Erosion and Profit Shifting): Autoři komentářů k bodu 14 (Make dispute resolution mechanism more effective) navrhují, aby OECD doplnila výčet překážek, které brání účinnému řešení daňových sporů dohodou zúčastněných daňových správ, o návrhy, jak mají úřady v praxi postupovat. Komentáře vztahující se k bodu 4 diskusního materiálu (Interest Deductions and Other Financial Payments) se nejčastěji týkaly námitek proti skutečnosti, že se návrh zaměřuje především na určení „nejlepšího přístupu“ a pojímá problém daňové uznatelnosti úrokových nákladů příliš zeširoka, místo aby se zaměřil pouze na nežádoucí chování daňových poplatníků. Významné kritice byl podroben diskusní materiál k bodům 8, 9 a 10 (Revisions of the Transfer Pricing Guidelines), konkrétně oblast rizik. Mezi příspěvky je významný především komentář ministerstva financí USA, které deklarovalo, že současnou podobu návrhu nepodpoří, neboť určité oblasti návrhu (konkrétně nezohlednění možnosti alokace rizik a otázky morálního hazardu) nejsou zcela v souladu s pravidlem tržního odstupu, které je „základním stavebním kamenem“ převodních cen. © 2015 KPMG Česká republika, s.r.o., a Czech limited liability company and a member firm of the KPMG network of independent member firms affiliated with KPMG International Cooperative (“KPMG International”), a Swiss entity. All rights reserved. K bodu 10 byly publikovány tři diskusní materiály: o U prvního z nich (Transfer pricing aspects of cross-border commodity transactions) kritika nepovažuje za možné použít pro všechny komoditní transakce metodu CUP založenou na cenách kótovaných burzou. Návrh rovněž opomíjí skutečnost, že v některých jurisdikcích jsou vybrané komodity oceňovány na základě lokálních pravidel. o Druhému diskusnímu materiálu (The use of profit splits in the context of global value chain) je vytýkáno zejména to, že materiálem upřednostňovaná metoda (TNMM) nemusí být vždy nejvhodnějším postupem. V dalších komentářích se doporučuje věnovat více pozornosti otázce spolehlivosti dat, která je významným faktorem pro preferovanou metodu TNMM. o Poslední komentovaný materiál (Low value-adding intra-group services) se setkal převážně s pozitivními ohlasy. Přestože návrh je třeba doplnit o další praktické příklady, obecně je považován za hodný doporučení; může přispět k úspoře nákladů a omezit administrativní zátěž nadnárodních společností. Daniel Szmaragowski, [email protected], tel.: +420 222 123 841 Helena Pajskrová, [email protected], tel.: +420 222 123 742 JUDIKATURA Rozhodnutí SDEU ve věci emisních povolenek – jaký bude další postup? Koncem února vydal Soudní dvůr EU dlouho očekávané rozhodnutí, v němž konstatoval, že darovací daň uvalená na emisní povolenky přidělené v letech 2011 a 2012 může představovat poplatek za přidělení emisních povolenek. Její uvalení pak může být v rozporu se směrnicí, kterou EU zavedla systém obchodování s emisními povolenkami a v souladu s níž byly členské státy povinny přidělit alespoň 90 procent povolenek zdarma. Hranici klíčových 10 % je pak podle Soudního dvora EU třeba posuzovat odděleně podle subjektů za každé dotčené odvětví, nikoliv plošně ve vztahu ke všem vydaným povolenkám, jak ve sporu argumentovala česká vláda. Ověření, zda stanovená podmínka byla splněna, je teď v rukou Nejvyššího správního soudu (NSS). V tuto chvíli proto nelze předjímat, kterou z několika možných interpretací tohoto rozhodnutí si NSS zvolí. NSS si pro tyto účely zřejmě bude muset v prvé řadě opatřit detailnější informace k počtu přidělovaných povolenek. Až v návaznosti na rozhodnutí NSS v konkrétní kauze, v rámci níž byla Soudnímu dvoru EU položena předběžná otázka, pak teprve bude možné činit jasnější závěry o tom, zda se bude darovací daň v obdobných případech vracet a případně z jaké části. Současně však v této situaci každému vytane na mysl i otázka, zda by mohly mít subjekty, které za roky 2011 a 2012 darovací daň z emisních povolenek zaplatily, nějaký nárok na odškodnění ze strany státu a případně v jaké výši, pokud by se ukázalo, že tato daň byla uvalena v rozporu s předpisy EU. Většina subjektů na trhu již o vrácení daně požádala dříve prostřednictvím dodatečného daňového tvrzení. V tom případě by však úprava daňového řádu nemusela svědčit ve prospěch přímého © 2015 KPMG Česká republika, s.r.o., a Czech limited liability company and a member firm of the KPMG network of independent member firms affiliated with KPMG International Cooperative (“KPMG International”), a Swiss entity. All rights reserved. uplatnění úroku z neoprávněného jednání správce daně (v zajímavé sazbě vycházející z repo sazeb ČNB navýšených o 14 procentních bodů). Je však nesporné, že v případě zadržování prostředků poplatníků v důsledku nedodržení unijních předpisů by poplatník měl mít nárok na určité odškodnění za to, že stát s jeho prostředky po dobu několika let disponoval. Alena Švecová, [email protected], tel.: +420 222 123 618 Jana Pytelková Svobodová, [email protected], tel.: +420 222 123 483 Veronika Červenková, [email protected], tel.: +420 222 123 591 Kdo všechno může být z pohledu DPH pojišťovnou? Na začátku února 2015 bylo vydáno stanovisko generálního advokáta ohledně případu společnosti Mapfre Warranty (C‑584/13). Společnost se zabývala poskytováním záruk na ojetá vozidla. Záruku od společnosti Mapfre Warranty nabízeli prodejci jako doplňkovou službu při prodeji vozů zákazníkům. Přičemž společnost nevstupovala do smluvního vztahu s konečným zákazníkem, ale pouze s prodejci vozů. V případech, kdy byly v rámci dohodnuté záruční doby zjištěny vybrané závady, byly jejich opravy zajištěny na náklady společnosti. Za tuto službu si společnost účtovala paušální částku. Meritem sporu mezi státní správou a společností Mapfre Warranty je, zda činnost společnosti spočívající v poskytování záruky na ojeté vozy za paušální úplatu spadá do kategorie pojišťovacích operací osvobozených od DPH či zda jde o běžné poskytování služeb, které by naopak DPH podléhat mělo. Generální advokát se přiklání k osvobození těchto služeb od DPH, a to na základě následujících argumentů: Poskytování záruk v daném případě naplňuje charakteristiky pojišťovacích služeb, tak jak byly nastíněny již v předchozí judikatuře Soudního dvora Evropské unie, tj. společnost Mapfre Warranty za určitý paušální poplatek, který přijala předem, přebírá riziko, že při vzniku budoucí nejisté události (poruchy automobilu) ponese příslušné náklady. Služby poskytované společností nelze srovnávat se záručním servisem, který poskytují přímo výrobci automobilů, jelikož v takovém případě je záruka úzce spjata s prodaným zbožím a je tudíž zdaněna stejně jako prodávané zboží. Poskytování záruky nepředstavuje v daném případě vedlejší plnění k hlavnímu plnění (prodeji vozu), jelikož je toto plnění poskytováno pouze jako doplňková služba a není tak neoddělitelně spjato s prodejem vozu. Nadto je v daném případě tato služba poskytována nezávislým subjektem. Z těchto důvodů generální advokát pak uzavírá, že služba může mít odlišný daňový režim než samotný prodej vozu. Závěr generálního advokáta je konzistentní se současnou praxí české daňové správy. Ta obdobným způsobem nahlíží např. na asistenční služby poskytované nezávislými subjekty. V souladu se závěry Generálního finančního ředitelství zveřejněnými v informaci k daňovému přístupu k asistenčním službám, je možné posuzovat jako pojišťovací činnost osvobozenou od DPH asistenční služby, u nichž jejich poskytovatel nese za paušální odměnu (neodvíjí od počtu vyřízených případů) riziko, že jeho asistenční činnost může skončit i ztrátou. Samozřejmě je otázkou, zda se Soudní dvůr Evropské unie s přístupem nastíněným generálním advokátem ztotožní. Alena Švecová, [email protected], tel.: +420 222 123 618 Klára Veselá, [email protected], tel.: +420 222 124 214 © 2015 KPMG Česká republika, s.r.o., a Czech limited liability company and a member firm of the KPMG network of independent member firms affiliated with KPMG International Cooperative (“KPMG International”), a Swiss entity. All rights reserved. Nejvyšší správní soud: Je třeba zvažovat ekonomickou situaci dodavatele V nedávné době vydal Nejvyšší správní soud své vůbec první rozhodnutí k problematice ručení odběratele za nezaplacenou DPH. Tento rozsudek (č.j. 4 Afs 223/2014 – 36 ze dne 19. prosince 2014) obsahuje poměrně zásadní posouzení toho, za jakých okolností může být odběratel zdanitelného plnění finančním úřadem vyzván, aby jako ručitel uhradil daň na výstupu neodvedenou dodavatelem. Institut ručení se uplatní mimo jiné v situaci, kdy odběratel v okamžiku uskutečnění zdanitelného plnění věděl nebo měl a mohl vědět, že daň z plnění poskytnutého odběrateli dodavatel úmyslně nezaplatí. V souzeném případě dodavatel, který se nacházel ve špatné ekonomické situaci, z důvodu omezování svých podnikatelských aktivit odběrateli prodal zboží a poskytl dlouhodobý pronájem nemovitosti. Odběratel tato plnění uhradil započtením svého závazku s pohledávkou za dodavatelem, kterou odběratel nabyl postoupením. Dodavatel neodvedl související DPH na výstupu a následně byl na jeho majetek prohlášen konkurs. Finanční úřad vyzval odběratele k úhradě této DPH z titulu ručení. Předmětem sporu byla otázka, zda odběratel věděl nebo vědět měl a mohl, že dodavatel DPH úmyslně nezaplatí, a tedy zda se odběratel mohl dostat do pozice ručitele za nezaplacenou daň. NSS nejprve posuzoval, zda byla na straně dodavatele splněna podmínka úmyslného nezaplacení daně. Z dostupných informací dovodil, že dodavatel neměl prostředky na zaplacení DPH z transakcí uskutečněných s odběratelem a tyto prostředky nezískal ani z úhrady transakcí s odběratelem (úhrada byla provedena zápočtem). Dodavatel měl tedy podle soudu (nepřímý) úmysl daň nezaplatit. V druhém kroku soud posuzoval otázku, zda odběratel věděl o dodavatelově úmyslu daň nezaplatit, případně o něm vědět měl a mohl. Vzhledem k tomu, že se odběratel aktivně účastnil výše uvedených transakcí (nákup zboží a pronájem nemovitých věcí, postoupení pohledávky) a provedl započtení pohledávek, neměl soud pochyb o tom, že odběratel mohl a měl vědět, že dodavatel nemá prostředky na zaplacení daně z prodeje zboží a pronájmu nemovitých věcí, a proto daň úmyslně nezaplatí. NSS tedy dospěl k závěru, že podmínky pro vznik ručení uvedené v zákoně o DPH byly v daném případě naplněny. Výklad, který NSS zvolil ve vztahu k nepřímému úmyslu dodavatele nezaplatit daň, je značně široký. Za určitých okolností by takový výklad mohl vést až k plošné snaze finančních úřadů požadovat neuhrazenou DPH od subjektů, jejichž dodavatelé se následně ocitli v úpadku. V případě obchodování se subjektem, jehož ekonomická nestabilita je známa, lze z hlediska odběratele zvážit využití institutu speciálního zajištění daně, tedy úhradu DPH přímo finančnímu úřadu. Jana Pytelková Svobodová, [email protected], tel.: +420 222 123 483 Klára Kameníková, [email protected], tel.: +420 222 123 499 © 2015 KPMG Česká republika, s.r.o., a Czech limited liability company and a member firm of the KPMG network of independent member firms affiliated with KPMG International Cooperative (“KPMG International”), a Swiss entity. All rights reserved. SLOVENSKO Zdaniteľné príjmy zo zdrojov v zahraničí Finančné riaditeľstvo SR vydalo dokument „Otázky a odpovede k podávaniu daňových priznaní k dani z príjmov daňovníkov (rezidentov SR), ktorým v roku 2014 plynuli aj zdaniteľné príjmy zo zdrojov v zahraničí“. Okrem iného sa v tomto dokumente pojednáva o tom, ako sa v súvislosti s predĺžením lehoty na podanie daňového priznania o šesť celých kalendárnych mesiacov vykladá pojem „zdaniteľný“ príjem. Podľa Finančného riaditeľstva SR možnosť predĺženia lehoty na podanie daňového priznania nie je podmienená zdaniteľnosťou príjmov plynúcich zo zdrojov v zahraničí v štáte ich zdroja podľa daňových právnych predpisov štátu zdroja týchto príjmov a/alebo príslušnej zmluvy o zamedzení dvojitého zdanenia, ale je podmienená ich zdaniteľnosťou podľa slovenského zákona o dani z príjmov. Tento dokument je dostupný na nasledujúcom linku: https://www.financnasprava.sk/_img/pfsedit/Dokumenty_PFS/Infoservis/Aktualne_informacie/dp/2015/ 2015_01_27_Otazky_a_odpovede_k_DzP_medzin_zdanovanie.pdf Michal Mularčík, [email protected], tel.: +421 2 599 84 111 KRÁTCE Daňová správa na webu informovala, že bude v roce 2015 akceptovat povinná elektronická podání učiněná datovou zprávou nebo přes aplikaci EPO bez uznávaného elektronického podpisu nebo ověřené totožnosti podatele. Ovšem za podmínky, že podání bude do 5 dnů potvrzeno např. písemně, formou tzv. e-tiskopisu, nebo ústně do protokolu. Jedná se o přechodnou výjimku z obecných pravidel elektronického podávání pouze pro rok 2015. Více informací zde http://www.financnisprava.cz/cs/financni-sprava/pro-media/tiskove-zpravy/2015/prechodneobdobi-pro-povinne-elektronicke-podani-i-s-tzv-e-tiskopisem-5782 Ve sbírce mezinárodních smluv vyšlo pod č. 17/2005 sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Protokolu mezi Českou republikou a Belgickým královstvím ke Smlouvě mezi Českou republikou a Belgickým královstvím o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů a z majetku Ve Sbírce zákonů vyšla novela zákona o dani z nemovitých věcí pod č. 23/2015 Sb. Ministerstvo financí aktualizovalo přehled platných smluv České republiky o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmů, resp. z příjmů a z majetku Ministerstvo financí předložilo vládě návrh zákona o dani z nabytí nemovitých věcí. Zásadní změnou, kterou zákon přinese, je sjednocení osoby poplatníka daně z nabytí nemovitých věcí v osobě nabyvatele. Jednoznačné vymezení nabyvatele jako poplatníka daně odpovídá dle ministerstva financí nejen koncepci většiny evropských zemí, ale také odstraní nemalé problémy, které při stávajícím znění zákona vznikají. © 2015 KPMG Česká republika, s.r.o., a Czech limited liability company and a member firm of the KPMG network of independent member firms affiliated with KPMG International Cooperative (“KPMG International”), a Swiss entity. All rights reserved. Informace zde obsažené jsou obecného charakteru a nejsou určeny k řešení situace konkrétní osoby či subjektu. Ačkoliv se snažíme zajistit, aby poskytované informace byly přesné a aktuální, nelze zaručit, že budou odpovídat skutečnosti k datu, ke kterému jsou doručeny, či že budou platné i v budoucnosti. Bez důkladného prošetření konkrétní situace a řádné odborné konzultace by neměla být na základě těchto informací činěna žádná opatření. © 2015 KPMG Česká republika, s.r.o., a Czech limited liability company and a member firm of the KPMG network of independent member firms affiliated with KPMG International Cooperative (“KPMG International”), a Swiss entity. All rights reserved.
