Festival Fantazie 2005 Report

Festival Fantazie 2005
(Z deníčku anonymního účastníka) [Bee_Boo]
Pátek 1.7.2005
Ráno okolo osmé jsem se probral z kómatu a po start-up checku jsem zjistil že je
opravdu pátek, tedy den kdy odjíždím na FF, následovala radost veliká J. Další věcí kterou
jsem si uvědomil bylo, že skleróza je bestie a já zapomněl vyrobit karty „Dej sem mozek“.
Následovala cesta kolmo do města a krušné dvě hodiny tisknutí, stříhání a laminování. Mise
byla úspěšná.
Po návratu domů jsem už jen nabalil poslední věci do batohu a byl odvezen na nádraží
nejmenovaného velkoměsta, již zde byl vylepen plakát FF (jak se to jen mohlo stát? :D ),
zakoupil jsem sjížděnku a
nasedl na ten jediný a pravý
vlak. Cesta vcelku v pohodě,
až na Pardubické nádraží
v rekonstrukci, nefungující
infotabule,
zmatené
nádražáky
a
hodinové
zpoždění J. Nakonec se
podařilo a cca v 1700
místního
času
vystupuji
v Chotěboři se skupinou
dalších individuí s batohy,
lightsabery a podobnými
nezbytnými proprietami. :D
Cesta od nádraží ke
kulturnímu domu je značená
(organizátoři mají bod) takže
Tělocvična
s drobnými odchýleními od
kurzu zvládají všichni dorazit na recepci. Zde absolvuji asi půlhodinovou frontu a po
nafasování tašky s dokumenty a ID-karty jsem odchycen Puldou, S’Tsung a přesouváme se do
školy kde máme být ubytování. O jeden mozek a nějaké magicy později nám volá Xsoft, že
jsme ubytovaní v tělocvičně. OK tedy sbalení vybaleného a přesun. V tělocvičně se již
vyskytují ostatní z Czech DDR (Pavel, Cloud, Xsoft, Hexeus a Molík), některé jsem viděl
poprvé a tak drobné seznámení. Nafasovaly se trika Czech DDR s ID a vzhledem k absenci
padů a podobného vybavení jsme zjišťovali co kdo má a nemá, probírali program a pak
vyrazili na slavnostní zahájení FF.
Zahájení mělo začít v devět v hlavním sále, ale nějaký sympatický pán ho dvakrát
odložil (cituji: „za čtvrt hodinky to bude“) ale nakonec vpustili rozlícený dav do sálu J. Po
nějakém povídání a představení hostů (z těch mi utkvěli dva rusové [specialisté na speciální
efekty] oba měli i na con velmi výstřední oblečení, ale abych jim nekřivdil, maskérskou práci
co předvedli poté na conu 7ovládali parádně), nám přišel zahrát Říčanský symfonický
orchestr slavné melodie ze sci-fi filmů (parádní byla improvizace skřeků z vetřelce) jsme byli
cca do jedenácti. Po návratu do tělocvičny Xsoft pouštěl nějaké videa, para para, keyboard, a
tak wubec. Pak se asi šlo spát, nějak si to nevybavuju J.
Sobota 2.7.2005
Budíček okolo 0900 drobné nasnídání se a vyrazili jsme na stanoviště, kde nám bylo
řečeno, že zatím se nebude nic kompletovat, takže jsme měli do dvanácti volno,
předpokládám, že jsem byl na nějaké přednášce, ale o čem byla to je ve hvězdách :D okolo
poledne jsme začali nosit vybavení do klubovny ve třetím patře KD Junior (pravděpodobně
kulturní dům [ale kdo ví? ;) ]). Během této náročné akce (schodyyyyy (ještě o nich bude řeč))
dorazily další autonomní jednotky (přiznejte se, já si nepamatuju kdo všecko přijel
později, ale tuším, že Rin a Infi), dokončili jsme instalaci v klubovně, zapojili dva pady na
chodbě a začali ťapat. Pavel
coby hlavní IT výpravy
prováděl jakousi černou
magii
s připojením
do
internetu (já nevím, já tomu
nerozumím, na mě to tak
působilo).
okolo oběda (co to
sakra je oběd?) nám bylo
řečeno,
že
vzhledem
k nepřízni počasí budeme
vystěhování z tělocvičny do
normální třídy ve škole.
Dobře tedy, postupně jsme
přešli na stěhování našich
pěti (někdy více) švestek
Basecamp 43
z tělocvičny
do
třídy.
*Shocked* třída se nachází ve třetím patře (zase ty schody). Bylo potřeba vynosit věci a po
jistém vyjednávání (Molík použila svůj důvtip a uplatila hlídače a žíněnky byly naše J) i
žíněnky z tělocvičny nahoru. Ale dobrá věc se podařila, hrubá síla zvítězila a věci byly
odstěhovány, tělocvična prázdná a my zpocení :D. Zde bych zmínil zásluhy úderné jednotky
Molík/Fox/Hex která zvládla transportovat enormní množství podkladového materiálu
v extrémně nízkém čase J.
Odpoledne jsem se utrhl a šel se podívat na „Úsvit komerční kosmonautiky“, už se
těším na orbitální hotel ;) pak se mi ještě k večeru podařilo shlédnout „Novinky ve sluneční
soustavě“ a pěkně si zakibicovat na přednášce „Válečné realtime strategie“ ;) no a zase zpátky
k DDR. J
Ťapalo se vskutku hodně, všichni ještě plni sil J. Posléze večer (po půlnoci) jsme si
odskákali kvalifikaci na heavy turnaj (kdybych jen věděl co to bylo za skladby, ale vím, že
byly čtyři), dali dokončili přípravu počítače na ostatní dvě stanoviště (dokončili = Pavel a
Xsoft dokončili). A někteří se odvalili spát, já mezi nimi.
Neděle 3.7.2005
Vstávando něco málo před devátou hodinou ranní, tousty k snídani J a vyrazili jsme
směr stanoviště. (opět zapracovala skleróza a tak nevím kdo kam J)
Konečně nám bylo umožněno rozhodit sítě (pady) i dole u vlezu do haly :D Dorazil
Filip-san a s hrůzou zjistil jak strašlivě ubližujeme jeho padům ;).
Infi začal prodávat pady (Deluxe Ignition, kousek za 1500,- s přepájenou XBOX
koncovkou na USB).
Dopoledne si přišlo pár lidí zaťapat A tak vůbec to bylo uvolněnější. Odpoledne
vyhlásila S’Tsung funny turnaj, zúčastnili se téměř všichni z Czech DDR (škoda že někteří se
dozvěděli až zpětně, že něco takového proběhlo L) a tři civilisté J (tohle bych připsal tomu,
že bylo v neděli ještě dost brzo – být to třeba ve středu tak si myslím že máme účast
dvojnásobnou). Celý turnaj byl vyvedený, seznámení s mody zvláště Para Para kde mě osobně
vskutku mátlo vysvětlení „ta v okýnku je správně a ta druhá zrcadlově.“ (obě slečny pro mě
mávaly rukama stejně tak jsem je střídal :D) bylo to holt opravdu vypečené, i když freestyle
už tak nějak zanikl v chaosu J.
Chaosu proto, že jsme vymýšleli
freestyle, Molík přišla s geniálním nápadem
a to, že ve skladbě Dynamite Rave
(Downbird Sota Mix) se budeme na každém
freezu střídat na padu, nakonec se to zvrhlo
a téměř všichni účastnící funny turnaje
pobíhali jak šílení okolo jednoho padu a
ječeli „Teď ty!!!!“ posléze jsme se politicky
znemožnili když jsme se dole u beginner
stanoviště pokusili provést nacvičený
freestyle s pochybným výsledkem J ale lidi
se bavili tak proč ne :D.
Také se uskutečnil turnaj v Bangu,
kterého se zůčastnili Pulda, S’Tsung a Xsoft.
Bojovali statečně a bránili barvy Czech
DDR. J
Zbytek dne proběhl poklidně v duchu
vysvětlování lidem jak, co, a proč mají nohu
za krkem J. Po půlnoci se všichni někam
vytratili tak jsme tam nechali jen přespávače
(lidi přespávající v klubovně u padů) a šlo se
Funny turnaj (Sauli a Bee)
spát.
Pondělí 4.7.2005
V kolik jsem vstal vskutku netuším, ale vyrazil jsem s pár lidmi otevřít a hlídat
DDRko, opět byla celkem pohodička, lidi chodili, tlapkali, bavili se.
Na turnaji v Osadnících z Katanu reprezentovali Czech DDR Molík, Hex a Infi J.
A když byl vyhlášen na odpoledne turnaj beginnerů tak začal nábor lidí stylem: „Stojíš
na tom poprvé? Tak jsi beginner! Jmeno? Dobře píšu si tě, ve tři buď tady.“ J nakonec to
dopadlo tak, že bylo dvacet hráčů (nebo to bylo 18, čort znajeť J). Turnaj byl vyrovnaný, jen
systém výběru songů byl
podle mě dost zcestný
(člověk co zná dva songy co
si ráno zkusil si má vybrat
nějaký který odehraje proti
někomu … nevím, to možná
u hard turnaje ale beginera
spíše ne, tam bych byl pro
zadaní ze strany pořadatelů),
nakonec první místa obsadili
v tomto pořadí Sauli, Gargi
(alias Gargamel), Máčka a
Tajemný Neznámý (jehož
jméno zapadlo v propadlišti
dějin)
V sedm
hodin
Vítězové beginner turnaje
začínalo
divadelní
představení „Závada není na vašem simulátoru“ opravdu jsem neprohloupil v tom, že jsem se
od Molíka nechal vyhnat od DDR a šel se podívat, herecké výkony Johansona, Aldyho a
ostatních
byly
vskutku
excelentní, mezi záchvaty
smíchu bylo naštěstí i nějaké
místo na nadechnutí, jinak by
odváželi udušené kino J.
Následovala pauza na
„večeři“ a pak „Velký
zábavný večer Star Trek a
Star Wars“, kde české DDR
získalo unikátní artefakt
zvoucí se „Vaškova Hlava“
který jsme vydražili skutečně
za pakatel (nikdo z dražících
si
neuvědomoval
jeho
skutečnou
propagační
hodnotu J). A posléze večer
s kapelou nesoucí se v duchu
Aktéři hry „Závada není na vašem simulátoru“
klasických galavečerů. J.
Pak povinné večerní zatlapkání a pro mě sprcha a posteeeeel. J
Úterý 5.7.2005
Ráno
bylo
krásně,
sluníčko slunilo, modrá obloha
a tak jsem vyrazil pro rochlíšky
a máslíško a marmeládku a a a
… a ostatní poživatiny, no a
když jsem začal pytlíkovat
poslední desítku rohlíků z těch
padesáti, tak se na mě dívali
místní v obchodě jako na
mezinárodně
hledaného
teroristu co si hraje s nějakýma
drátkama, dorazil jsem je tím,
že jsem v polici spočítal balené
toustové (trustové – by
mrkwosoft zword) chleby a
posléze přistavil vozík a
Tux není daleko od pravdy …
komplet všechny je do něj
shrnul J. Jídla nakonec byly dvě tašky a batoh, jen jsem měl strach odkud přiletí první
domorodý oštěp když jsem opouštěl obchod.
Po návratu do třídy jsem si ještě dal půl hodinky pozorování stropu a když jsem se
probral, seznal jsem, že venku je zase pěkně nepěkně (škoda, počasí nepřálo).
Po snídani a odebrání se k padům na shromáždění u pumpy (tedy u DDR) jsme stvořili
první Czech DDR Counter-Strike team J a na chodbě nacvičovali manévry u dveří – někteří
účastnící byli dost zmateni když vyšli schody a ve dveřích klečeli/stáli čtyři lidé a mířili na ně
nabitými a odjištěnými prsty J. Tedy někdy okolo jedenácté byly první zápasy, vzhledem
k tomu, že většina z nás své skryté CS dovednosti musela oprašovat (někteří je teprve hledali
;)) jsme byli rozneseni na kopytech jedním profitýmem J ale ne že by to nebylo veselé.
Nakonec jsme neskončili poslední, a došli k názoru, že posléze pozveme hráče na odvetu
v CS ovládaném padem J.
No a po tomto vítaném zpestření zase zpátky k DDR a pouštět lidem songy, trénovat
nadějné nové hráče J. Hex mezitím oběsil Tuxe (kousek vedle Vaška Pravdů) a taky na to
náležitě upozorňoval. J
Okolo osmé se nějak vylidnilo, až zpětně jsem zjistil že byl nějaký veselý zombiefilm
a Ples Fantazie. Na plese byla volena Miss Fantazie, a druhé místo obsadila S’Tsung s
kostýmem Yuny z Final Fantasy J byla tombola (zase zadny jidlo) a taky uzasna maska
zombie J.
Na plese jsem nebyl, ale zase na druhou stranu, nebyli lidi – mohl jsem nechat hopsat
někoho déle a vysvětlovat a vysvětlovat J. Všeobecně pozitifní.
V jednu hodinu se promítala japonská epizoda Červeného Trpaslíka – zase všichni
zmizeli J (skoro všichni) a hopsalo se vesele dál.
Opět se ťapalo dlouho do noci, a následovalo soukromé promítání Golden Boye, a po
zjištění že použitý ecchi humor nevyhovuje standardům sledujících J jsem vyrazil do sprch a
spát, ostatní ještě koukali na Angel Sanctuary a přespali opět u padů v klubovně.
Středa 6.7.2005
Ráno nás probudil
třesk mečů zpod oken našeho
basecampu 43. J bylo
improvizované
šermířské
vystoupení, mučeníčko a jiné
atrakce J. Cestou na
stanoviště jsem potkal vesele
si
poskakujícího
zlynčovaného vesničana :D.
Nějaká dobrá duše –
Filip-san zorganizoval ráno
nákup potravin – budiž
rohlíkům žaludek
lehký
(jediná chyba byla v tom, že
rohlíků bylo dvacet a to pro
šestnáct lidí je tak na chuť
Mučeníčko, to je moje potěšeníčko … J
J). No a po výtečném
borůvkovém džemu zase ke strojům J.
Molík ráno vyrazila do OnCon místnosti a zjištivše, že je úplně prázdná spěchala do
klubovny (kde spala trojice “Přespávačů” Rin, Hex a Martin) ti byli násilím vzbuzeni J a
přestěhovali celé DDR z klubovny dolů do OnConové místnosti.
Tím pádem nám zůstalo jedno stanoviště a byla hromada času. Ve tři hodiny se konal
turnaj v Guillame Tellovi pod záštitou Molíka J účastníků bylo mnoho a všichni se bavili
dobře (aspoň podle jejich výrazů J).
Celý zbytek dne byl celkem v klidu, hlídali jsme pady, občas hráli mozek – to když
nás zrovna bylo hodně na jednom místě. Odpoledne měl Aldy přednášku „My scifisté a okolní
svět“, kde byla odhalena zásadní pravda o podivných individuích žijích ve sklepech rodičů J.
Začal se projevovat ghouláš v programu tak jsem ho přestal sledovat a spíše se
orientoval podle lidí co chodili okolo J.
Probíhaly (h)různé Startrekovské přednášky, lidé postupně mizeli na některé z nich
případně za jinými utajenými cíli.
Čtvrtek 7.7.2005
Ráno proběhlo standardně v duchu
„tousty na sto způsobů“ a odpoledne prošlo
také bez nějakých velkých obtíží.
Velká část českého DDR se posléze
odebrala na divadelní představení Star Trek:
Love me tender I a II, a tak jsme
s posledními zbytky lidů hlídali pady J.
V rámci OnConu a TrekGame
probíhala
akce
flotily
a
posádky
zúčastněných lodí zavítaly také na planetu
DDR za velvyslancem Xsoftem pro lék na
nějakou chřipku (taky to nic nevydrží ti
trekkies J). Ten nakonec za cenu veliké
námahy získali (museli překonat obtížné
nástrahy Picard Songu J)
Vzhledem k absenci jiného programu
a přebytku lidí jsme s Rin uloupili Xsoftovi
notebook a začali sledovat sérii „Grenadier:
Hohoemi no Senshi“ po třetím díle se přidal
Pulda a postupně se nám za zády nabalilo
pár „cizinců“ kteří s napůl nevěřícími a
napůl vyděšenými výrazy sledovali bojovou
Klasické ráno
techniku
vyvinuté
hlavní
hrdinky
(rychlostřelba z koltu a VELMI specifické nabíjení plus každý speciální útok ohlášen
obrovským bílým nápisem na černém backgroundu, prostě oddychová sranda). Občas nějaký
ten „nosebleed“ (dobře přeháním J) a můžu říct, že to bylo poměrně vydařené, prokládali
jsme promítání pauzami na zaskákání a posléze i na osprchování.
Sprchování které si zaslouží vlastní kapitolu. Poté, co sprint do sprch vyhrál Pavel
s Hexem, jsme byli já s Puldou odkázáni na umyvadla, tak jsem přepral pár věcí a když Hex
nahodil melodii „Já sem malý butterfly“ tak během pěti vteřin zpívaly celé sprchy J prošli
jsme známé „Skákal pes“ a po „Jede jede mašinka“ mě začalo bolet v krku tak jsem již jen
poslouchal produkci.
Následovalo převlečení se a návrat k počítači s anime, kde jsme zjistili, že Infi začal
sledovat nějaký asijský akčňák a tím pádem anime nehrozí, tak jsme šli zpátky k padům a
předváděli lidem magicdance, případně za nimi velmi nepovedené Para Para J No a po
sbalení padů jsme byli natolik KO, že jsme radši šli spát.
Pátek 8.7.2005
Ráno vstávám a budím Puldu s tím,
že půjdeme nakoupit, venku je odporně až
nechutně, ale nakonec zdárně dorážíme do
Doubravky (Chotěbořský
suprmárket).
Nakoupili šunku, sýr, paštiku, rohlíky,
toustový chleba a pro nás nachlazené i
Anticol (po ránu jsem byl schopen vydat
maximálně výhružné zasyčení)
Nasnídali jsme se a opět vyrazili
k DDRku, dnes v hojném počtu, protože nás
Cloud a S’Tsung úspěšně mystifikovali, že
ráno od osmi je “Dynastie: Tokugawa
Iejasu”, který byl přesunut na jiný čas a
vůbec ghouláš v programu J Nakonec jsme
ťapkali, občas mrknuli vedle do sálu co se
promítá za anime (Lupin III., Ranma ½,
Maison Ikkoku)
Proběhly tři přednášky o DDR
přičemž z vyprávění ostatních (nebyl jsem
tam) se begginer příliš nepovedla
(maximálně vyděšení lidí) a ostatní dvě byly
OK. Ale to děšení nějak nefungovalo nebo
Aldy a Reiiki
co, protože na DDRku se tvořily fronty až
davy J.
Od šesti hodin bylo promítání “Hotaru no haka” [Hrob světlušek]. A tak jsme cele
odpoledne předtím odrazovali lidi co se na to chtěli jít podívat J, nakonec byl téměř plný sál
(victory). Během promítání jsme seděli vedle v místnosti, hráli mozek a hlavní promítač
průběžně hlásil kolik lidí odpadlo J. Nakonec to nebylo tak hrozné, pouze pár lidí na začátku,
zbytek vydržel až do konce.
Po depresivním “Hotaru no haka” následovalo “Kaze no tani no naushika” na což byl
povinně zatažen každý kdo zrovna nehlídal. Ani potřetí mě nepřešlo to mrazení v zádech z
písně Ohmu, prostě zážitek a pro mnoho lidí i jistá úleva z depresivního dojmu který zanechal
předchozí film. Následoval akční scifi Appleseed, který se také setkal s velkým ohlasem ze
strany diváků.
Pak se zase hopsalo, šířilo se anime povědomí, večer (okolo půlnoci) jsme se odebrali
na do školy J.
Tam na nás čekalo překvapení v podobě S’Tsung, Xsofta, Clouda a Filipa jak
provádějí Reiiki (energizer vydrží stejně nejdéle!) a přítomní matfyzáci (čti skeptici) začali
teoretizovat o tom o co tam vlastně jde.
Nakonec dal Binarek všanc své tělo k těmto experimentum J, přidala se i Rin, všichni
byli nadšeni, jen chudak Binarek nic necítil. Posléze jsme s Foxem došli k názoru, že Binárek
je vyrovnaná osoba a nepotřebuje výměnu energie s okolním prostředím a tak se prostě
zablokoval J. Na místo zhrzeného a smutného Binárka (chudák byl smutný že nic necítí)
nastoupil další matfyz, Martin. Ten nějakou výměnu cítil ale jen velmi zlehka, a z toho plyne,
že matfyzáci jsou stvoření nadmíru odolná proti jakékoliv energetické manipulaci (ale sami
dobře energii vedou). Pak jsem byl otestován S’Tsung já, bylo to hodně zvláštní, ale jediné u
čeho jsem mohl říct že to není jen třas mých rukou bylo spojené poslání všech elementů, to
bylo hodně zajímavé J. No tak zase máme o čem přemýšlet. Binárek se odebral osprchovat
J. (pozor důležitý příběhový zlom ;))
O čtvrt hodiny později dorazila Molík s Aldym (Molík byla odchycena na cestě z KD
[vyrážela kousek za námi a dorazila o hodinu později] ), že na chodbě potkali zhrzeného
Binárka, který jim vypověděl jaké příkoří se mu dělo a Aldy se dobrovolně nabídl coby další
subjekt testování a Molík se šla sprchovat. Aldy vedl energie dobře J.
Po půl hodině začalo být podezřelé kam zmizela Molík ve sprchách, ale bylo to
přičítano na vrub tomu, že trénuje ve dvou sprchách double J. Nakonec se po hodině vrátila
Molík s tím, že ji na chodbě přepadli Trpasličáci a tak si s nima taky musela povídat J.
Hráli jsme mozek a Molík byla iniciována coby nový zombie zaměstnanec ve
Freddieho bistru („Foxi, podáváte ještě snídani?“ *Fox zmaten sedí, neví a je mu vnucena
karta* o pět vteřin později: „Foxi je mi to blbý, ale: Podáváte, ještě snídani“ *Fox
konsternován přijímá další kartu, ostatní hráči se svíjí v záchvatech smíchu* „To jsou ti blbí
zákazníci co se na všecko ptají dvakrát“ J).
Okolo čtvrté hodiny kdy už odpadl i Cloud („Myslíte, že spí?“ - „Vylejte na něj vodu
on to jen dělá“) a zbývající skupina zombies (Já, Molík, Fox, Rin, Filip-san) uznala, že
záchvaty smíchu které námi cloumají by mohly někoho i rušit ze spánku a tak jsme si všichni
odpíchli a pokojně zesnuli. J
Sobota 9.7.2005
Probouzí mě rána dveří a když zvednu hlavu tak výkřik: „Vstávat!!!! Zaspali jsme, je
dvanáct“. No a tím to začalo (za všechno ve skutečnosti může Aldy, který večer probudil
S’Tsung a Xsofta kvůli Reiki a ti posléze nemohli vstát a vzbudit zbytek J), relevantní
personál svištěl otevřít a rozchodit DDRko, zbytek začal snídat, udělali jsme i nějaké jídlo pro
lidi co běželi otevírat.
Celý den je ve znamení předběžného
úklidu a přípravy na zítřejší odjezd. Filipsan nás chtěl opustit, ale vyšší moc to
nedopustila (fotili jsme se a nějak se to
zdrželo J), tak s námi pobyl až do neděle
J.V čajovně shořel počítač a tak jsme byli o
jeden z našich strojů ochuzeni, naštěstí
správci byli natolik soudní, že disk s našimi
daty jen odmapovali a my jsme posléze
mohli vše salvagovat na DVD.
O půl čtvrté odpoledne nastala
speciální událost celého Festivalu Fantazie,
Aldy (doktor Watson – poručík La Forge) se
v pátek večer vsadil (před energetickým
přenosem), že zpracuje dvacet toustů, a když
ne tak je všechny zaplatí, když vyhraje,
platíme tousty my. J Takže došel na bar,
objednal a usedl do vyhrazené místnůstky
(nekuřácký bar). První čtyři tousty šly
rychle, pak se tempo zpomalilo a publikum
(které bylo opravdu početné, jak z řad Czech
DDR tak úplných cizinců) začalo slinit J
Aldyho LIMIT
přeci jen tousty voněly a byl hlad, takže u
sedmého toustu začalo takzvané točení: tousty zchladlé, z Aldyho hromádky byly vyměněny
za čerstvé přímo od baru a zkonzumovány.
Začali jsme hrát „Dej sem Mozek!“ hlášky typu: „dal bych si to bez masa“ se
setkávaly s bouřlivým chechotem publika a zuřivým úpěním z čela stolu kde seděl náš borec
J.
Po necelé hodině Aldy úpěl při dvanáctém toustu a prakticky odmítl pokračovat J.
Publikum nelenilo a doslova vytleskalo Aldyho k nakousnutí třináctého osudového toustu.
Dál se již náš borec nedostal, takže oficiální rekord Festivalu Fantazie je 12 a kousnutí :D.
Zbytek toustů zmizel papír pod fazerem J v nenasytném chřtánu okolostojícího davu J.
Pak se celé částečně nasycené osazenstvo (snad poprvé na conu byl čas se pořádně
najíst a my toho využili) odebralo zpátky do Akvárka kde se zuřivě ťapkalo. Zde se vyskytly
dva vskutku nevídané jevy: tuhý Binárek, který usnul na dvou nerozbalených Ignitionech a
posléze tvrdil, že jen přemýšlel J a Aldy, který naplněn tousty usnul zakryt na opačné straně
místnosti a probudilo ho až Foxovo dupnutí vedle hlavy a prohlášení: „Ježiši teď jsem na To
málem šlápnul“ J.
Večer byl Aldymu předveden song Toasty! J (velkým výkonem pro něj bylo udržet
tousty na místě J) Pak jsme s Rin a Binarkem okupovali deskovky J (nejlepší hra je stejně
HAD, říkají že to je pro děti od čtyř let, takže jsme plně vyhovovali J pravdou je, že při
našich hysterických výlevech „óooon mi sebrááááál hadaaaaaaaaaa“ jsme byli centrem
pozornosti, ale co už J) U ostatních stolů probíhal turnaj v Pirates, popojížděli lodičkama a
házeli na sebe hlášky jako: „ha haááááá tady mám mušketýra, nemůžeš na mě“ J.
Nakonec jsme zase skončili u DDRka a hráli Dej sem Mozek J (za celou dobu trvání
se nikomu nepodařila vyložit karta „A teď jsem chytrej“ J to bude nějaké znamení, zato
„Tohle jsem našel vzadu“ byla na pořadu dne první J) největším problémem bylo u Mozku
donutit lidi aby roleplayovali karty J (vyložit kartu a zahlásit co je na ní „Kdo chtěl ty prsty
z ryby?“ ale „Koukni, Opice!“ se nakonec rozjela J že Rin? ;))
Někdy hódně pozdě jsme byli Vaškem pravdou vyhozeni, že prý DDR hudba obtěžuje
starousedlíky (středeční rockové zvracení nikomu nevadilo), tak jsme se sebrali a odešli do
basecampu 43.
Tam jsme s Rin ještě zatknuli Molíkův počítač, že dokoukáme Grenadiera (viděli jsme
devět dílů z dvanácti), leč osud nám nepřál, desítku jsme ještě zvládli, ale jedenáctka byla
krizová a když jsem se u závěrečných titulků vzbudil jsme seznali že dvanáctku opravdu
nedáme J. Tím pádem nám zůstává finální díl jako rest na další con J. Venku začalo svítat
… *romantica jak ….. :D*
Neděle 10.7.2005
Byl
jsem
objednávkově
probuzen
Molíkem a Rin já jsem si
sbalil věci zatímco ony šly
napřed uklízet a balit věci
z akvárka, pak jsem jim
dorazil pomoct (skládaly se
kabely,
kompletovaly
zapůjčené
počítače,
nacházely ztracené nabíječky
a podobné veselosti) pak
začali chodit lidi si zahopsat
na poslední dvojici padů na
conu J. Vzhledem k tomu,
že do jedenácti měly být třídy
ve kterých jsme spali
Velký úklid s použítím DeŠvorce
vyklizené, vyrazili jsme probudit zbytek a odnést si věci.
Některé skutečnosti mě opravdu překvapily, hluboká otázka zda se pod stolem
opravdu vyvinul inteligentní život ale asi zůstane navždy nezodpovězena. Naopak otázky
jako: „čí je tahle ponožka“ byly zodpovězeny „tvoje, viděl jsi ji první“ J no nakonec jsme
zvládli uklidit, odnosit žíněnky a stoly na svá místa a veškeré věci přesunuli do Akvárka.
Kde již začínalo být silně přelidněno J (většina lidí se adoptovala k DDR a tak se po
odstěhování z pokojů nastěhovala k nám J) Tak jsme odložili batohy a vyrazili na snídani do
baru, kde již po spatření člověka v triku Czech DDR obsluha vykřikovala: „Tousty nemáme!“
J. Dali jsme si v utajení nějaké tousty a když došly tak párky J. Cloudovo špatné svědomí
bylo odhaleno Molíkem, která se k němu zezadu přikradla a jak se lekl tak si obtiskl obličej
do nakousnutého toustu J. A zase zpátky k padům, naposled zaskákat.
Molík dostala diplom za ukázkovou organizaci chaosu na Festivalu Fantazie 2005
podepsán všemi členy Czech DDR Teamu J.
Říkal jsem si, že pojedu až ve tři, ale jak jsem viděl že bych tam dvě hodiny seděl sám
samotinký tak jsem nevydržel a rozhodl se odjet již s Binárkem a Martinem ve dvanáct J.
Následovalo srdceryvné loučení v akvárku J. A to jsem ještě netušil co nás čeká na nádraží
J. Potkali jsme holky od Stargate a když se vlak rozjížděl tak jsme s Binárkem usilovně
mávali (celý efekt odjezdu zkazily České Dráhy, vlak jel moc pomalu a ony předběhly vlak
J).
Cestou do Pardubic jsme probírali airsoft, dřevárny, knížky co jsme si koupili (Martin
se vytasil s Azumangou a Binarek mu ji okamžitě zabavil) pak jsem umřel J když jsem se
probral tak průvodčí právě hlásila že když jedeme do Pardubic hl.n. tak musíme přestupovat
na nějakej jinej osobák. Binárek umřel J když jsme měli vystupovat tak nám lál, že nebyl
probuzen dříve J. Lilo jak z konve tak jsme na cestě pod střechu a zpátky do vlaku regulérně
zmokli.
Pardubice hl.n. vystoupili jsme a vyrazili směr nádražní hala, vzhledem k přebytku
času vyrazili Martin, Binarek a ještě dva spolucestující (zapomněl jsem se představit takže
nevím ani jak se jmenujou J ale kdybych je viděl tak je poznám J) koupit něco k jídlu, já
jsem hlídal batohy. První se vrátil rozzářený Binárek s houskou a dvěma medovými koláči a
pochvaloval si jak ušetřil J. Pak přisvištěl Martin a po pohledu na tabuli odjezdů jen zakvílel,
pak se ještě rozloučil a odspěchal na vlak směr Praha. Asi po deseti minutách vlak stále blikal
na tabuli J ale nakonec vyrazil a Martin pravděpodobně s ním.
Jak začal jeden z kolegů konzumovat obložené rohlíky tak jsem nevydržel a vyrazil si
taky něco koupit J Binárek šel se mnou tady J. V cukrárně měli úžasné indiánky tak jsme
jednoho zatknul a Binárek taky nevydržel a doplnil cukry nějakými trubičkami J. Posléze
prohlásil, že jede do Havířova a tudíž s námi Šohajem nepojede. Tak jsme se rozloučili a už
jen ve třech vyrazili na nástupiště.
Tam panovala potopa světa, déšť pršel téměř vodorovně a blesků taky nebylo málo, no
proste klasické krásné počasí. Dorazil vlak a dalším bonusem bylo, že to je takový ten velký
vlak co čím je větší tím méně je v něm místa k sezení (v uličce jsou po dvou skládací
sedadla). Zabavili jsme čtyři sedadla a začalo peklo. Nikde ve vlaku nebylo místo, ale zjevně
se cestující rozhodli že uspořádají závod z jednoho konce vlaku na druhý a zpět. Během čtvrt
hodiny jsme měli všichni okopané nohy a když někdo usnul byl okamžitě probuzen
„diskrétně“ se plížícím jedincem. Zhruba po půl hodině jsem přestal počítat procházející lidi,
skončil jsem u čísla 32 J.
Tak to trvalo až do Zábřehu na Moravě, kde již čekala přistavena limuzína a odvoz na
mé soukromé sídlo J.
Nej Conu:
Nejčastější jídlo: tousty (tousty se šunkou, salámem, sýrem, paštikou, džemem, taveňákem,
sekanou a čímkoliv co se poflakovalo v lednici)
Nejhranější song conu: myslím že tuhle kategorii vyhrál „Slon“ – Exotic Ethnic
Nejlepší nováček conu: zcela jistě se shodneme na Pogovi z Albi (jeho nadšení bylo
nakažlivé) J
Hláškovník:
Všichni:
„Jejda!“
„Já chci Slona!“
„Dej sem mozek“
„Aldy, dáš si toust?“
Xsoft:
„Sleduj šipku!“
„Vysaju vaše mozky!!! …. Tady nic, tady nic ….“
Ertai:
„Podáváte ještě snídani?“
Rin:
„Koukni, Fox!“
Molík:
„Dala bych si to bez masa.“
.
.
.
atd. skleróza nebolí ale já si fakt nic nevybavuju J
Dej sem mozek! éé- teda toust!!
Krmení dravé zvěře:
Stravování jsme měli formou společného jídla (po rozpočítání to vyšlo na 40
kč/osobu/den což považuji za úspěch) a kdo co viděl to bylo jeho J, Molík dovezla
autolednici a toustovač a Rin zachránila situaci s rychlovarnou konvicí. Takže ráno si někdo
dával čaj, kafe, nebo horkou vodu s cukrem (viď Foxi ;)) a povinné tousty, případně rohlíky,
přes den se lidé živili tak porůznu na baru, nebo opět v basecampu třeba Dum Dum polévkami
(zde bych chtěl pro příště apelovat na zdravý rozum konzumentů – zbytek polévky i s nudlemi
nepatří ani do koše, ani do umyvadla, ale když už tak do záchodu, tak daleko to zas nebylo).
Všeobecně se pro příště hlásím do funkce hlavní kuchař/zásobovač, takhle jsem to měl těžké,
ale když budu vědět předem tak můžu udělat jídelníček, nějaké pomazánky a různé jiné
specialitky ;).
Suma Sumárum:
Byť to mělo jisté mouchy, tak si myslím že pozitiva převážila a doufám že se všichni
zúčastnění (jak z řad návštěvníků tak Czech DDR) dobře bavili.
Celkově bych chtěl móóóóc poděkovat všem lidem co se zúčastnili, pomáhali, nebo
jen byli J nebudu nikoho vypisovat, protože bych určitě na někoho zapomněl J. A uzavřel
bych to větou: „Příště budeme chytřejší“
Bee_Boo