docSTR ´ A ˇ ZN ´ AV ˇ E ˇ Z
download 
Stížnost Transkript
STR ´ A ˇ ZN ´ AV ˇ E ˇ Z
8´ ˇ ´ ˇ ˇ STRAZNAVEZ ´ ´ ´ ´ ´ HL ASAJIC I JEHOVOVO KR ALOVSTV I ´ ˇ ´ STUDIJN I CL ANKY 1.–7. DUBNA ˇ ´ Naˇ se duchovn ı ´ dedictvı ´ ˇ STRANA 3 ˙ PISNE: 69, 28 8.–14. DUBNA ´ ˇ´ˇ ˇ Vazıs si na ´ seho ˇ ´ duchovnıho dˇ edictvı? ´ STRANA 8 ˙ PISNE: 22, 75 15.–21. DUBNA ˚ ˇ ˇ Zustan v ´ Jehovov ´ ´e ochrannem´ udol ı ˇ STRANA 17 ˙ PISNE: 133, 16 22.–28. DUBNA ˇ´ Nenech se ni´cım ˇ pripravit o slavu od Jehovy ´ ˇ STRANA 25 ˙ PISNE: 15, 61 ´ 1 5. UNORA 201 3 ´ ˇ ´ STUDIJNI CL ANKY ˇ ´ ˇ ´ ˇ Nase duchovnı dedictvı ´ ˇ´ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ Vazıs si naseho duchovnıho dedictvı? NAMIBIE ´ ˇ TITULNI STRANA: Zvestovatelka v se´ ´ ´ ´ ˇ verozapadnı Namibii vydava svedec´ ˇ ˇ ´ ˇ´ tvˇ ı zene, ktera patrı ke kmeni Himba. ´ ´ Zeny z tohoto kmene nomadskych ˚ ˚ ˇ ´ ´ ˇ pastevcu si vlasy a kuzi potırajı sme´ ˇ ´ ´ sı okrove zbarvene hlıny. ˇ POCET OBYVATEL 2 373 000 ˚ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ Zustan v Jehovove ochrannem udolı ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ Tento clanek vysvetluje, co je ochranne udolı, o kterem je ´ ´ ˇ ˇ ˇ zmınka v Zecharjasovi 14:4, a ukazuje, proc bychom v nem ˇ ˚ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ meli zustat. Take rozebıra, co jsou zive vody ze Zecharjase ˇ ˚ ˇ ´ 14:8 a proc je dulezite, abychom z nich pili. ˇ´ ˇ ´ ˇ Nenech se nicım pripravit o slavu od Jehovy ˇ ´ ˚ ˇ ´ ´ Tento clanek ukazuje, jak muzeme zıskat slavu, kterou Jeho´ ´ ´ ´ ´ va lidem poskytuje. Dozvıme se take, jakym jednanım byˇ ´ ˇ ´ ´ chom se o ni mohli pripravit a jak tım, ze tuto slavu hleda˚ ˇ ´ ´ me, muzeme pomahat druhym. 2 040 ˇ ´ ´ POCET BIBLICKYCH STUDII 4 192 4 000 ˇ ˇ ˚ POCET ZVESTOVATELU ˇ ´ ´ POCET BIBLICKYCH STUDII 3 000 2 000 1 000 0 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 ´ ˇ ˇ ˚ POCET ZVESTOVATELU 8´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ´ ˇ V techto dvou clancıch si ukazeme, co patrı k nasemu boha´ ´ ˇ ´ ˇ ˚ temu duchovnımu dedictvı. Pripomeneme si, jak Buh zacho´ ´ val sve Slovo, jak se postaral o to, aby jeho jmeno nebylo za´ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ pomenuto, a jak nas duchovnı pravda chranı pred falesnymi naukami. ˇ ´ ˇ ´ DALSI CL ANKY ´ ´ ´ ˇ´ ´ 13 Vojaci pretorianske gardy slysı dobrou zpravu ´ ´ ´ 22 Davej si pozor na umysly sveho srdce ˇ ´ ˇ 30 Patrila do rodiny Kaifase ˇ 31 Z naseho archivu ˇ ˇ STRAZNAVEZ ´ ´ ´ H L ASAJIC I February 15, 2013 ´ ´ JEHOVOVO KR ALOVSTV I ´ ˇ ´ Tato publikace nenı urcena k prodeji. Je poskytova´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ na v ramci celosvetove biblicke vzdelavacı cinnos´ ´ ´ ti, ktera je podporovana dobrovolnymi dary. Pokud ´ ´ ´ ˇ nenı uvedeno jinak, jsou biblicke citaty prevzaty ze ´ ´ ˇ ´ ˇ Svateho Pısma — Prekladu noveho sveta (se stu´ ´ dijnımi poznamkami). Vol. 134, No. 4 Semimonthly CZECH ´ ´ ´ Tisk a vydavanı: Wachtturm Bibel- und Traktat-Gesellschaft der Zeugen Jehovas, e. V., Selters/Tauˇ ´ nus. Odpov edn y redaktor: Ramon Templeton, Selters/Taunus. 5 2013 Watch Tower Bible and Tract Society of ˇ ´ Pennsylvania. Vsechna prava vyhrazena. Printed in Germany. ˇ ´ NAˇ SE DUCHOVN I ´ DEDICTVI ˇ ˇ ´ „To je dedicne vlastnic´ ´ ˚ tvı Jehovovych sluhu.“ (IZ. 54:17) ˇ ˇ JAK BYS ODPOVEDEL? ˚ ´ ´ Jak Buh zachoval sve psane Slovo? ˇ ´ Co Jehova udelal pro to, aby lide ´ znali jeho jmeno? ˇ ˇ ˇ JEHOVA zije po celou vecnost a postaral se o to, ˇ ´ ´ ´ ´ aby jeho zivotodarne poselstvı bylo lidstvu stale ˇ´ ´ ˚ ´ ´ ˇ k dispozici. Bible rıka: „Jehovuv vyrok trva navzdy.“ ˇ ˇ ˇ ´ (1. Petra 1:23–25) Jiste jsme Jehovovi velmi vdecnı, ˇ ´ ˇ ˚ ˇ ´ ze pro nas vsechny dulezite informace zachoval ve ´ ˇ svem Slove, Bibli. ´ ˇ ´ ˚ ´ 2 Ve svem Slove pro nas Buh zachoval i jmeno, ´ ´ ´ ´ ˇ ktere si sam dal. Poprve se objevuje ve zprave ˇ ´ ˇ ˇ ´ o „dejinach nebes a zeme“. (1. Mojz. 2:4) Toto jmeˇ ´ ˚ ´ no bylo nadprirozenym zpusobem napsano na ka´ ˇ ´ ´ ´ ´ menne tabulky s Deseti prikazanımi. Hned prvnı ˇ ´ ´ ´ ˇ´ ´ ´ ˚ ˚ prikazanı zacına slovy: „Ja jsem Jehova, tvuj Buh.“ ˇ ´ ˇ ´ ´ (2. Mojz. 20:1–17) Dıky tomu, ze Svrchovany pan ´ ´ ´ Jehova nechal sve jmeno zapsat do Bible a uchra´ ´ ´ ˇ ˇ ymi utoky, jeho jmeno nenil ji pred vsemi Satanov ˇ ´ ˇ upadlo v zapomnenı. (Zalm 73:28) ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ 3 Vet sina lidı ve svete zije v nabozenskem omylu, ale Jehova chce, abychom znali pravdu. Odhaluje ´ ´ ˇ ´ ˇ´ nam ji ve svˇ em Slove a my si toho ze srdce vazıˇ ˇ ˇ me. (Precti Zalm 43:3, 4.) Ackoli lidstvo jako celek ´ ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ je v duchovnı tme, my se tesıme z duchovnıho svetla. (1. Jana 1:6, 7) ˇ ˇ ˇ ´ VAZME SI NASEHO DEDICTVI ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ Jako kresane mame drahocenne dedictvı. Vyˇ ´ ˚ ˇ ´ raz „dedictvı“ se muze vztahovat na dılo, hodnoty ´ ˇ ´ ´ a tradice, ktere se predavajı z generace na generaˇ ´ ˇ ´ ˇ´ ˇ´ ci. K nasemu duchovnımu dedictvı patrı naprıklad ˇ ´ ´ ´ ˇ´ presne poznanı Bozıho Slova a pravdy o Jehovovi ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ a jeho zameru. Soucastı naseho dedictvı je i jedna ´ ˇ ´ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ´ velmi vyjimecna vysada — to, ze muzeme nosit Bozı ´ jmeno. 4 ˚ ˇ ´ Jak Buh zmaril utoky na duchov´ nı pravdu? ´ ˇ ˚ ´ 2. Co Buh nechal do sveho Slova zapsat? ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ´ 3. Z ceho se na rozdıl od vetsiny lidstva tesıme? ´ ˇ ´ ´ ´ 4., 5. Jakou zvlastnı vysadu mame od roku 1931? 1. Co Jehova s laskou zachoval k uzitku lidstva? 3 ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ Soucastı naseho dedictvı je take ˇ ´ ˇ ´ ´ mnozstvı presnych a cennych informa´ ˇ´ ´ cı z minulosti. Prıkladem jsou zpravy ´ ´ o Abrahamovi, Izakovi a Jakobovi. Tito ´ ´ ˇ patriarchove se svymi rodinami jiste ˇ mluvili o tom, jak delat radost Jehovo´ ˇ ´ vi. Nenı tedy divu, ze se spravedlivy Jo´ sef odmıtl dopustit nemravnosti, protoˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ze nechtel „hresit proti Bohu“. (1. Mojz. ´ ´ ˇ ´ 39:7–9) V prvnım stoletı se kresanske ˇ ´ ´ ˇ tradice neboli pokyny predavaly ustne ´ ˇ´ a osobnım prıkladem. To se mimo ji´ ´ ˚ ˚ ˇ ´ ne tykalo pokynu k prubehu Panovy ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ vecere, ktere Pavel predal kresanskym ˚ sbor um. (1. Kor. 11:2, 23) Dnes jsou ˇ ´ ˇ vsechny podrobnosti, ktere potrebuje´ ´ me znat, abychom mohli Boha uctıvat ˇ „duchem a pravdou“, obsazeny v Bibˇ ˇ ˇ´ li. (Precti Jana 4:23, 24.) Bozı Slovo ´ ´ ˇˇ ˇ ´ ˇ ˇ ma k dispozici temer kazdy clovek, ale ˇ ´ ´ ˇ ´ my, Jehovovi sluzebnıci, si ho zvlas vaˇ´ zıme. ˇ ´ ˇ ´ 7 V nasich publikacıch cteme zpravy ´ ´ ˚ ´ o tom, jak Jehova chranı svuj lid, a tım ˇ ´ ˇ ˇ´ jsme ujisov sı] ˇ ani, ze „Jehova je na [na ˇ ´ ˇ ´ strane“. (Zalm 118:7) I tato vypravenı ˇ ´ ´ ˇ ´ jsou soucastı naseho rostoucıho du´ ˇ ´ ´ ´ ´ chovnıho dedictvı. Dıky nim se cıtıme ˇ´ ˇ ˇ ´ v bezpecı, prestoze jsme pronasledo´ ˇ ˇ ´ ˇ´ vani. K nasemu dedictvı patrı i ten´ ´ ˇ to nadherny slib: „ ‚A bude proti tobe ˇ ´ ˇ ´ vytvorena jakakoli zbran, nebude mıt ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ uspech, a kazdicky jazyk, kter y proti ˇ ´ˇ tobe povstane v soudu, odsoudıs. To ˇ ˇ ´ ´ ´ je dedicne vlastnictvı Jehovovych slu˚ hu a jejich spravedlnost je ode je ˇ ´ mne,‘ ˚ ´ ´ Jehovuv vyrok.“ (Iz. 54:17) Zadna Sataˇ ´ ˚ ˇ ˚ nova zbran nam nemuze zpusobit trvaˇ lou skodu. 6 ´ Na sjezdu v roce 1931 jsme s radostı ˇ ´ ˇ ´ prijali jmeno svedkove Jehovovi 5 V roce 1931 na sjezdu v Columbu ´ ˇ ´ ve state Ohio byla na sjezdovem proˇ ˇ ´ gramu vytistena pısmena „JW“. Jed´ ˇ ˇ na sestra vypravela: „Vsichni mluvi´ ´ li o tom, co ta pısmena asi znamenajı. ˇ ˇ´ ˇ´ ˇ Nekterı rıkali ‚jen cekejme‘ (Just Wait) nebo ‚jen pozorujme‘ (Just Watch), ale ˇ ´ ˇ´ ´ nasli se i tacı, kterı to odhadli spravˇ ´ ˇ´ ne.“ Do te doby jsme si rıkali badate´ le Bible, ale na tomto sjezdu byla v neˇ ˇ ´ deli 26. cervence schvalena rezoluce, ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ze prijımame jmeno svedkove Jehovoˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ vi. Vsichni byli nadsenı, ze mame jmeˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ no, ktere vychazı z Bible. (Precti Izajase ´ ´ 43:12.) Jeden bratr vzpomına: „Nikdy ´ nezapomenu na to, jak se salem rozeˇ ˇ ´ ´ ´ znel ohlusujıcı jasot a potlesk.“ Na ce´ ˇ ˇ ´ lem svete nebyl nikdo jiny, kdo by o to´ ´ ´ ˇ to jmeno stal, ale nam Jehova pozehnal ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ tım, ze se jeho jmenem nazyvame uz ´ ˇ ´ ´ ˇ vıc nez osmdesat let. Byt svedky Jeho´ ´ ˇ ´ ˇ vovymi je vyjimecna cest! 4 ´ ˇ´ ˇ ˇ ´ dedictvı? ´ ˇ´ ˇ ˇ ´ 7. Jaky slib patrı k nasemu dedictvı? ´ 6. Jake informace patrı k nasemu duchovnımu ´ ˇ ´ ˇ ˇ STR AZNA VE Z ˇ´ ˇ ˇ´ Satan se vytrvale snazı znicit Bozı ´ ˇ´ Slovo a zabranit lidem, aby znali Bozı ´ jmeno a biblickou pravdu. Jehova je ˇ ˇ ˇ´ ˇ ´ ´ vsak mnohem mocnejsı, a proto zadna ´ ˇ ´ ˇ Satanova snaha nema sanci na uspech. ´ ´ ´ ´ V tomto a v nasledujıc ım studijnım ˇ ´ ˇ clanku si pripomeneme, (1) jak Jehova ´ zachoval sve Slovo, (2) jak zajistil, aby ´ ´ lide znali jeho jmeno, a (3) jak se poˇ ˇ staral o to, abychom se mohli dozvedet pravdu. 8 ´ JAK JEHOVA ZACHOVAL SVE SLOVO ˇ Jehova zajistil, aby jeho Slovo pre´ ˇ ´ stalo vsechny utoky. Enciclopedia Catto´ ´ ´ lica uvadı: „V ramci boje proti albigen´ ´ ´ skym a valdenskym toulousky koncil ´ ˚ ˇ´ v roce 1229 zakazal laikum pouzıvat ˇ ˇ ´ ´ ´ [Bibli v beznem jazyce] . . . Podobny za´ ˇ kaz byl vydan vˇ roce 1234 na snemu ˇ ˇ ´ v Tarragone ve Spanelsku, kter y se ko´ nal pod dohledem Jakuba I. . . . Svaty ´ ´ ˇ ´ ´ stolec v teto zalezitosti poprve zasahl ´ v roce 1559, kdy Pavel IV. ve svem In´ dexu zakazal tisknout a vlastnit B[ible] ˇ ˇ ´ ´ ˇ v beznych jazycıch bez souhlasu papez´ skeho stolce.“ ˇ ´ ˚ 10 Navzdory vsem utokum Jehova ´ Bibli ochranil. Asi roku 1382 Jan Vik´ ˇ ´ ˇ ´ lef se svymi spolecnıky pripravil vyda´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ nı prvnıho prekladu v anglictine. Jinym ˇ ˇ´ prekladatelem Bozıho Slova byl William Tyndale. Ten byl roku 1536 popraˇ ˇ ˚ ´ ven. Kdyz ho pripoutali ke kulu, udajˇ ˇ ˇ ´ ne zvolal: „Pane, otevri oci anglickemu ´ ˇ ´ krali!“ Pak byl uskrcen a upalen. 11 Roku 1535 se objevil dalsˇ ı´ anglic´ ˇ ˇ ky preklad, jehoz autorem byl Miles ˇ ˚ ˇ Coverdale. Pouzil Tyndaleuv preklad ´ ´ ˇ ´ ´ ´ „Noveho zakona“ i cast „Stareho zaˇ´ˇ kona“ od 1. Mojzısovy po knihy Para´ ˇ´ ´ ˇ lipomenon. Ostatnı casti Pısma preloˇ ˇ ´ ˇ zil z latiny a z nemeckeho prekladu od ˇ ˇ´ ´ Martina Luthera. Dnes vyuzıvame Pre´ ˇ ´ ´ ´ ˚ klad noveho sveta, kter y podava puvod´ ˇ ˇ ˇ nı text presne a jasne a je velmi praktic´ ˇ ˇ ´ ky pro kazatelskou sluzbu. Jiste mame ˇ ˇ ´ ´ ´ velkou radost z toho, ze zadne demon´ ´ ´ ´ ˇ ske ani lidske sıly nedokazou Jehovovo ˇ Slovo znicit. JAK JEHOVA ZAJISTIL, ´ ´ ABY LIDE ZNALI JEHO JMENO 9 ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ clanek? ˇ´ ˚ ˇ ˇ 9.–11. Naprıklad jak se odpurci snazili znicit ˇ´ Bozı Slovo? ˇ´ ´ ˚ Jehova zarıdil, aby jeho jmeno zu´ ˚ ˇ ´ stalo zachovano v Bibli. Dulezitou uloˇ ´ ˇ ´ hu v tom sehral Preklad noveho sveta. ´ ´ ´ ˇ V jeho uvodu je napsano: „Nejvyznacˇ ˇ´ ˇ nejsım rysem tohoto prekladu je . . . 12 ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ hral Preklad noveho sveta? ˇ´ ´ 12. Jakou ulohu v zachovanı Bozıho jmena se- ´ ´ ˇ´ Lide, jako byl Tyndale, se v zajmu Bozıho ´ ˇ Slova vzdali sveho zivota 8. O cem pojednava tento a nasledujıcı studijnı ´ 15. UNORA 2013 ˇ ´ ˚ Z Foxovy Knihy mucednıku 5 ´ ´ ˇ´ ´ ˇ´ navracenı Bozıho jmena na jeho rad´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ne mısto.“ V cestine byl pouzit obecne ´ ´ ´ uznavany tvar „Jehova“, a to 6 973krat ´ ´ ´ v Hebrejsk ych p ısmech a 237kr at ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ v Kresanskych reckych pısmech. Pre´ ˇ ˇ ´ klad noveho sveta, a uz cely, nebo jeho ˇ´ ´ ´ ˇ cast, je nynı k dispozici ve vıc nez 116 ja´ ˇ zycıch a vytisklo se ho pres 178 545 862 ˚ kusu. ´ ˇ´ 13 Lide´ znali Bozˇ ı´ jmeno od pocatku ´ ˇ ˇ´ ˇ svych dejin. Pouzıvali ho uz Adam a Eva ´ ´ ˇ ˇ a take lide po potope. Kdyz Cham jed´ ˇ nal se svym otcem Noemem neuctive, ˇ ´ Noe zvolal: „Pozehnany bu Jehova, Se˚ ˚ ˚ ´ muv Buh, a a se [Chamuv syn] Kanaan ˇ stane jeho otrokem.“ (1. Mojz. 4:1; 9:26) ˇ ´ ˚ ´ ´ Pozdeji sam Buh prohlasil: „Ja jsem Je´ ´ ´ hova. To je me jmeno; a nikomu jinemu ´ ´ ´ ´ ˇ nedam svou vlastnı slavu.“ Take rekl: ´ ´ ´ ´ „Ja jsem Jehova, a nenı nikdo jiny. S vy´ ˇ ´ ´ ˚ jimkou mne nenı zadny Buh.“ (Iz. 42:8; 45:5) Jehova se postaral o to, aby jeho ´ ˚ ´ ˇ ˇ jmeno zustalo zachovano a dozvedeli se ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ o nem lide po celem svete. Je pro nas ´ ˇ ˇ ´ ˚ ˇ velka cest, ze toto jmeno muzeme poˇ´ ˇ ˇ ´ uzıvat a slouzit jako Jehovovi svedkove. ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ Cıtıme totez co zalmista, ktery napsal: ´ ´ ´ „Ve jmenu sveho Boha pozvedneme sve ˇ korouhve.“ (Zalm 20:5) ´ ˇ 14 Bozˇ ı´ jmeno se objevuje i jinde nez ˇ´ ´ ´ v Bibli. Prıkladem je Moabsky kamen ´ ´ nalezeny v Dibanu (Dibonu) asi 20 ki˚ ´ ˇ ´ ˇ lometru vychodne od Mrtveho more. ´ ´ ˇ ˇ Moabsky kral Mesa na nej nechal za˚ ˇ znamenat svou verzi o prubehu vzpouˇ ry proti Izraeli a zmi nuje se i o iz´ ´ ´ raelskem krali Omrim. (1. Kral. 16:28; ´ ´ ˇ ´ ´ 2. Kral. 1:1; 3:4, 5) Zvlas zajımave je ´ ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ 13. Jak vıme, ze lide znali Bozı jmeno uz od poˇ ´ ´ ˇ catku svych dejin? ´ ´ ´ 14. Ve kterych mimobiblickych zdrojıch je uveˇ´ ´ deno Bozı jmeno? 6 ˇ ˇ ˇ´ vsak to, ze na kameni je uvedeno Bozı ´ ˇ jmeno ve forme tetragrammata. Tetra´ grammaton se take vyskytuje v dopiˇ ˇ ˇ ´ ´ sech z Lakise, coz jsou hlinene ulomky ´ ´ ´ nalezene na uzemı Izraele. ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ 15 K zachovanı Bozˇ ıho jmena prispeˇ ˇ´ ´ ˇ ˚ li nekterı z prvnıch prekladatelu Bible. ´ ´ ˇ ´ Po vyhnanstvı v Babylone, ktere trvalo ˇ od rokuˇ 607 do roku 537 pr. n. l., se ˚ ´ mnoho Zidu do Judy a Izraele nevratilo. ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ Zidovska komunita se vytvarela naprı´ ˇ ´ klad v egyptske Alexandrii a ve tretım ´ ˇ ˇ ˇ ´ stoletı pr.ˇ n. l. uz byla velmi pocetna. ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ Tamejsı Zide potrebovali preklad He´ ´ ˇ ˇ ˇ´ brejskych pısem do rectiny, tehdejsı´ ´ ho mezinarodnıho jazyka, a proto byla ´ ´ ˇ ˇ ve druhem stoletı pr. n. l. dokoncena ˇ ´ ´ Septuaginta. V nekter ych verzıch tohoto ˇ ´ prekladu je jmeno Jehova uvedeno he´ ´ brejskymi pısmeny. ´ ´ 16 Bozˇ ı´ jmeno je uvedeno i v prvnı ´ ´ ´ knize vydane v anglickych koloniıch ´ na americkem kontinentu. Jednalo se ˇ ˇ ˚ ˇ o preklad Zalmu z hebrejstiny do anˇ ´ ˇ´ ´ glictiny, kteremu se r ık a Bay Psalm ˚ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ Book. V puvodnım vydanı vytistenem ˇ´ ´ ˇ v roce 1640 je Bozı jmeno ve form e ˇ ˇ ˇ´ „Iehovah“ pouzito naprıklad v Zalmu ´ ´ ´ ˇ 1:1, 2. Vıc informacı o tomto nametu ˇ´ ´ ´ ˇ ˇ obsahuje brozura Bozı jmeno, ktere pre´ ˇ trva navzdy. ´ JEHOVA OCHRANIL ´ DUCHOVNI PRAVDU ˇ ˇ´ Radujeme se z toho, zeˇ slouzıme Jehovovi, „Bohu pravdy“. (Zalm 31:5) ´ Pravda je podle jednoho slovnıku skuˇ ´ ´ ˇ tecny stav, tedy opak pouhych predstav 17 ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ´ 16. Naprıklad ve ktere knize bylo pouzito Bozı ´ jmeno? ˇ´ 17., 18. (a) Co je pravda? (b) Co patrı k „pravˇ ´ ´ de dobre zpravy“? 15. Co je Septuaginta a proc byla vytvorena? ´ ˇ ´ ˇ ˇ STR AZNA VE Z ˇ ´ ˚ ´ ´ ci vymyslu. Hebrejske slovo, ktere je ´ ˇ ˇ na mnoha mıstech prelozeno jako pravˇ ´ ˚ ˇ da, oznacuje to, co jeˇ pravdive, duvery´ ˇ ´ ´ ˇ ´ hodne a skutecne. Recke slovo prekla´ dane jako pravda se vztahuje na to, co ´ ´ ˇ ´ odpovıda skutecnostem, co je vhodne ´ ´ a spravne. ´ ´ 18 Jehova ochranil duchovnı pravdu ˇ ˇ a postaral se o to, abychom meli uzitek ´ ´ ´ z rostoucıho poznanı. (2. Jana 1, 2) Bib´ ˇ ´ ´ ´ licke pravde rozumıme stale lepe, jak ´ ´ ˇ´ ´ vyplyva ze slov v knize Prıslovı: „Stez´ ´ ˇ ka spravedlivych je jako jasne svetlo, ´ ´ ´ ´ ´ ktere svıtı vıce a vıce, dokud nebude ˇ ˇ ˇ´ pevne zalozen den.“ (Prısl. 4:18) Z ce´ ´ ˇ´ˇ leho srdce souhlasıme s Jezısem, kte´ ˇ ˇ ´ r y v modlitbe rekl Bohu: „Tve slovo ˇ´ ´ je pravda.“ (Jan 17:17) Bozı psane Slovo ´ ´ obsahuje „pravdu dobre zpravy“, tedy ˇ ´ ´ cely soubor kresanskych nauk. (Gal. ´ ˇ´ ˇ 2:14) Mimo jine k nim patrı skutec´ ´ ´ ´ nosti tykajıcı se Jehovova jmena, jeho ˇ´ˇ ´ ´ ˇ svrchovanosti, Jezısovy vykupnı obeˇ´ˇ ´ ˇ´ ´ ´ ´ ti, vzkrısenı a Bozıho kralovstvı. Krat´ ´ ce se nynı zamysleme nad tım, co Jehoˇ ´ va udelal pro to, aby Satanovy utoky na ˇ pravdu zmaril. ˇ JAK JEHOVA ZMARIL ´ UTOKY NA PRAVDU ˇ ´ 19 Po potopeˇ vzniklo porekadlo: „Praˇ ´ ve jako Nimrod, mocny lovec v odporu ˇ proti Jehovovi.“ (1. Mojz. 10:9) Nimrod ˇ se postavil proti Bohu a tak se vlastne ´ stal Satanovym ctitelem. Byl na tom poˇ ˚ ´ ˇ´ˇ ˇ dobne jako odpurci, kter ˇ ´ ym Jezıs ˇ rekl: ´ „Jste ze sveho otce, z Dabla, a prejete ˇ ´ ´ si cinit touhy sveho otce. Ten . . . nestal ˇ ˇ pevne v pravde.“ (Jan 8:44) ˇ ˇ ´ 20 Do Nimrodovy rˇ ı´ se patril Babel ˇ´ ˇ ˇ i dalsı mesta mezi rekami Tigris a Eu- ˇ ´ frat. (1. Mojz. 10:10) Stavba Babelu a jeˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ho veze zacala zrejme pod Nimrodo´ ´ ˇ vym vedenım kolem roku 2269 pr. n. l. ˇ´ ˚ ´ ´ ´ Bozı vulı bylo, aby lide osıdlili celou ´ ˇ zemi, ale stavitele rekli: „Pojme, poˇ ´ ˇ ˇ stavme si mesto a take vez s vrchol´ ˇ ˇ ´ kem v nebesıch a ucinme si proslule ´ ´ jmeno, abychom nebyli rozptyleni po ´ ˇ ´ ˇ celem povrchu zeme.“ Jejich plan vsak ˇ ´ ˇ ´ ´ Jehova zmaril tım, ze „zmatl jazyk cele ˇ ˇ ˇ ´ ˇ zeme“ a primel lidi, aby z Babelu odesli. ˇ ˇ (1. Mojz. 11:1–4, 8, 9) Pokud mel Satan ´ ˇ ´ ˇ ´ v umyslu vytvorit jedno nabozenstvı ´ ˇ ´ ´ a dosahnout toho, aby vsichni lide uctıˇ vali jeho, pak se mu to nezdarilo. Jeho´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ va prave uctıvanı chranil behem celych ´ ˇ ˇ ˇ ´ lidskych dejin a v soucasnosti kazdym ˇ ´ ´ ´ ˇ´ ´ ´ dnem pribyva lidı, kterı se stavajı jeho ctiteli. ˇ ´ ´ ˇ ´ 21 Fale sn e n abo zenstv ı nikdy ne´ ´ ´ ´ mohlo lidem zabranit v uctıvanı Jehovy. ˇ ˚ ˇ ˇ´ ˇ ´ ˇ Proc to muzeme rıct? Protoze nas Vzneˇ ´ ˇ ´ ´ seny ucitel zachoval sve psane Slovo, ´ postaral se o to, aby jeho jmeno nebyˇ ˇ lo zapomenuto, a vzdy byl nevycerpa´ ´ telnym zdrojem duchovnı pravdy. (Iz. ˇ 30:20, 21) Kdyz ho v souladu s pravdou ´ ´ ˇ ´ ˇ´ ´ ´ uctıvame, prinası nam to radost. Musı˚ ˇ ˇ ´ ˇ me ale zustat duchovne bdelı, plne se ˇ ´ ´ ´ na nej spolehat a nechat se vest svatym duchem. ´ ´ ´ ˇ ´ ´ 22 V nasleduj ıcım clanku se zamyslı˚ ˇ ´ ˇ ´ me nad puvodem nekter ych falesnych ´ ˇ ˇ ˇ ˇ´ nauk a ukazeme si, ze ve svetle Bozı´ ´ ˇ ho Slova nemohou obstat. Take si pri´ pomeneme, jak nam dal Jehova poznat ´ ´ ˇ ´ pravdive nauky, ktere s ocenenım povaˇ ˇ´ ˇ ´ zujeme za soucast naseho duchovnıho ˇ ´ dedictvı. ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ nemohlo lidem zabranit v uct ıvanı Jehovy? ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ (b) O cem pojednava nasledujıcı clanek? 21., 22. (a) Proc falesne nabozenstvı nikdy 19., 20. Kdo byl Nimrod a co Jehova v jeho ˇ dnech zmaril? ´ 15. UNORA 2013 7 ´ ˇ ´ ˇ ˇ VAZIS SI NA´ SEHO DUCHOVN ˇ ´ IHO DEDICTVI? ˚ ´ „Buh . . . obratil svou ´ ˚ pozornost k narodum, aby z nich vybral ´ ´ lid pro sve jmeno.“ (SK. 15:14) ˇ ˇ JAK BYS ODPOVEDEL? ´ ˇ ´ ´ Jakym falesnym naukam ´ ˇ ˇ´ ´ ´ ´ lide verı a jak nas chranı to, ˇ ´ ze zname pravdu? ´ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ Dıky cemu muzeme byt propusˇ ´ ˇ´ teni z otroctvı hrıchu a smrti? ´ ˇ ˚ V ROCE 49 n. l. se v Jeruzaleme konala velmi duˇ ´ ˚ ´ ˇ ´ lezita schuzka vedoucıho sboru. Ucednık Jakub ˇ ˇ´ ˇ ´ ˇ tehdy rekl: „Symeon [Petr] obsırne vypravel, jak ˚ ´ ´ ´ ˚ Buh poprve obratil svou pozornost k narodum, aby ´ ´ ´ z nich vybral lid pro sve jmeno. A s tım se shodu´ ˚ ´ ˇ ´ jı slova Proroku, prave jak je napsano: ‚Potom se ´ ´ ´ ˇ ´ navratım a znovu vybuduji Davidovu chysi, ktera ´ ˇ spadla; znovu vybuduji jejı trosky a opet ji vztyˇ´ ´ ´ ´ ´ cım, aby ti, kdo zbyvajı z lidı, s opravdovostı hleˇ ´ ˚ dali Jehovu spolu s lidmi ze vsech narodu, lidmi, ˇ´ ´ ´ ´ ´ ˇ´ ´ kterı jsou nazyvani mym jmenem, rıka Jehova, kte´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ry cinı tyto veci, zname odedavna.‘ “ (Sk. 15:13–18) ´ ˇ ´ ´ 2 „Davidova chyse“, neboli kralovska dynastie, ˇ ˚ ´ ´ ˇ spadla, kdyz byl z trunu sesazen kral Sedekjas. ˇ ˇ ´ ´ (Amos 9:11) Mela vsak byt znovu vybudovana — ´ ˇ ´ ˇ kralem mel byt jednou provzdy ustanoven Davi˚ ˇ´ˇ duv potomek Jezıs. (Ezek. 21:27; Sk. 2:29–36) Jaˇ ˇ ´ ˇ kub vysvetlil, Amosovo proroctvı se splnuje ˇ ze ´ ˇ ´ ´ ´ ˚ ´ ´ ˇ tım, ze jak Zide, tak lide z narodu se stavajı dedi´ ´ ˇ ˇ´ ci Kralovstvı. Dnes Jehovovi jednotne slouzı osta´ ˇ ˚ ˇ´ˇ ´ tek pomazanych kresanu a miliony Jezısovych „ji´ ´ ˇ ˇ ´ nych ovcı“ a spolecne oznamujı biblickou pravdu. (Jan 10:16) ˚ ´ ´ ˇ ´ JEHOVUV LID SE OCITA V NAROCNE SITUACI ˇ ´ ˇ ´ ´ Kdyz byli Zide odvedeni do zajetı v Babyloˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ne, bylo zrejme, ze „Davidova chyse“ spadla. Dıky ˇ ˇ´ ˇ ´ ˚ ˇ cemu se Bozım sluzebnıkum podarilo duchovˇ ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ ne prezıt dlouhych 70 let vyhnanstvı v semenisˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ti falesneho nabozenstvı? Dıky bohatemu duchov3 ˇ ´ ´ ´ ´ Jak se kazdeho z nas tyka ´ otazka Jehovovy svrchovanosti ˇ´ ˇ a nası vernosti? ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ´ ˇ´ budovana? (b) Kdo dnes tvorı Bozı lid? ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ 3., 4. Dıky cemu Jehovovi sluzebnıci v Babylone duchovne ˇ nezemreli? 1., 2. (a) Co byla „Davidova chyse“ a jak mela byt znovu vy- 8 ´ ˇ ´ ˇ ˇ STR AZNA VE Z ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ nımu dedictvı. A totez pomaha i nam, ˚ ˇ ˇ ´ ˇ abychom zustali duchovne zivı ve sveˇ ´ te pod Satanovou nadvladou. (1. Jana 5:19) ˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ´ 4 Dnes k nasemu dedictvı patrı Bozı ˇ ˇ ´ Slovo, Bible. Zidovstı vyhnanci v Baby´ ˇ ˇ ´ ´ ´ lone sice nemeli cele Svate Pısmo, jako ´ ˇ´ˇ ˚ ´ mame my, ale znali Mojzısuv zakon, ˇ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ vcetne Deseti prikazanı. Take si pama´ ´ ˇ ˇ´ tovali „sionske pısne“ a mnoho prıslo´ ˇ ´ ´ vı a byli dobre obeznameni s udalostmi ˇ ˇ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ ze zivota drıvejsıch Jehovovych sluzeb´ ˚ ˇ ´ nıku. Vyhnanci plakali, kdyz vzpomınali na Sion, a nikdy ˇ na Jehovu neˇ ˇ ˇ zapomneli. (Precti Zalm 137:1–6.) To ˚ ˇ ˇ ´ jim pomohlo, aby zustali duchovne zivı ´ ˇ ´ ˇ ´ i v Babylone, kolebce mnoha falesnych ˚ nauk a zvyku. TROJICE — NAUKA ´ ˇ S HLUBOKYMI KORENY ´ ˚ ´ Triady neboli trojice bohu byly vyˇ ´ ´ ´ ´ ´ znamnou soucastı babylonskeho naˇ ´ ˇ ˚ bozenstvı.ˇ Jednu trojici tvoril Sin (buh ˇ ´ ˇ ˚ ˇ mesıce), Samas (buh slunce) a Istar ˇ ´ (bohyne plodnosti a valky). Ve staroˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ vekem Egypte meli mnozı bohove za ˇ ´ manzelku bohyni, ktera jim porodila ˇ ˇ ˇ ˇ syna, a spolecne „tvorili bozskou tri´ ˇ ˇ ˇ adu ci trojici; otec vsak nebyl vzdy ten ˇ ˇ´ ˇ´ ˇ ˇ nejvyssı a prılezitostne se musel spo´ˇ ´ ´ ˇ kojit s ulohou manzela-knızete, zatım´ ´ ´ ˇ ˚ ´ co hlavnım mıstnım bozstvem zustavaˇ la bohyne“. (New Larousse Encyclopedia ´ of Mythology) Jednu egyptskou triadu ˇ ˚ ˇ tvoril buh Osiris, bohyne Isis a jejich ´ syn Hor. ´ ´ ˇ 6 Svou triadu ma i kresanstvo. Du´ ˇ´ ´ ˇ ´ chovnı rıkajı, ze Otec, Syn a svaty duch 5 ´ ´ ´ ´ ˇ ˇ a v Egypte? ˇ ˇ´ ˇ ´ 6. Co kresanstvo ucı o Trojici a proc v ni pravı ˇ´ ˇ ´ ˇˇ´ Bozı sluzebnıci neverı? 5. Jak e trojice lid e uct ıvali v Babyl on e ´ 15. UNORA 2013 ˚ ˇ jsou dohromady jeden Buh. To je vsak ´ utok na Jehovovu svrchovanost, protoˇ ˇ ´ ´ ´ ze kdyby byl soucastı trojjedineho Boˇ ˇ ha, vlastne by tvoril pouze jeho jednu ˇ ˇ ´ tretinu. Jako Jehovovi sluzebnıci jsme ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ vsak pred vırou v takovy nabozensky ´ ˇ ˇ ˇ ˇ´ omyl chraneni, protoze verıme v pravˇ ´ divost techto inspirovanych slov: „Na´ ˇ ˚ slouchej, Izraeli: Jehova, nas Buh, je jeˇ ´ den Jehova.“ (5. Mojz. 6:4) Tento vyrok ˇ´ˇ ´ ´ ˇ citoval i Jezıs. Ktery pravy kresan by ´ s tım tedy nesouhlasil? (Mar. 12:29) ´ 7 Nauka o Trojici navıc odporuje toˇ´ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ mu, coˇ Jezıs prikazal svym nasledovnıˇ ˚ ˇ ˇ ´ ´ kum. Rekl jim: „Cinte ucednıky z lidı ˇ ´ ˚ ˇ ˇ ´ vsech narodu, krtete je ve jmenu Otce ´ a Syna a svateho ducha.“ (Mat. 28:19) ´ ˇ ˇ ´ ˇ Ten, kdo chce byt pokrtenym svedkem ´ ´ ´ ´ Jehovovym, musı uznavat svrchovane ´ ´ postavenı Otce, Jehovy, a ulohu a autoˇ´ˇ ´ ´ ˇ ˇ ritu jeho Syna, Jezıse. Musı take verit, ˇ ´ ˇ´ ˇ ´ ´ ze svaty duch je Bozı cinna sıla, a ne ˇ ´ ˇ soucast Trojice. (1. Mojz. 1:2) Ten, kdo ´ ´ se vıry v Trojici nechce vzdat, se ne˚ ˇ ˇ ´ muze zasvetit Jehovovi Bohu a dat se ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ ˇ pokrtıt. Jiste si vazıme naseho duchov´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ nıho dedictvı, ktere nas chranı pred ˇ ´ ´ naukami, jez Boha zneuctıvajı. ´ ˇ SPIRITISMUS — OHAVNA LEZ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ Babylonske nabozenstvı bylo plne ˚ ´ ˚ bohu, demonu a spiritismu. Jedna en´ ´ ˇ cyklopedie uvadı: „Hned za bohy meli ´ ´ ´ ˇ ´ ˚ ˇ v babylonskem nabozenstvı nejduleziˇ ˇ´ ´ ´ ˇ tejsı ulohu demoni. Meli moc postih´ ˇ nout lidske telo i mysl mnoha cho´ ˇ ´ robami. Zda se, ze zoufaly boj proti ´ ˚ ´ ˇ ´ ´ ´ demonum byl vyznamnou soucastı naˇ ´ ´ bozenstvı a lide se vytrvale obraceli 8 ˇ ´ ˇ ´ ˇˇ´ ˇ ˇ ´ jici, zasvetil Jehovovi a dal se pokrtıt? ´ ˇ ´ ´ ´ 8. Jak se Babylonane dıvali na bohy a demony? 7. Proc nenı mozne, aby se ten, kdo verı v Tro- 9 ´ ˚ v modlitbach k bohum, aby jim v tomto boji pomohli.“ (The International Standard Bible Encyclopaedia) ´ ´ ˇ 9 Po n avratu z vyhnanstv ı za calo ˇ ˚ ˇˇ ˇ ´ ´ mnoho Zidu verit falesnym naukam ˚ ´ ´ ˚ a vystavilo se pusobenı demonu. Poˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ stupn e toti z p revzali recke n azory ˇˇ ˇ ´ ´ ´ a uverili, ze existujı nejen demoni zlı, ˇ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ale i dobrı. Nase duchovnı dedictvı nas ˇ ´ ´ ´ pred kontaktem s demony chranı, proˇ ´ ˇ ´ ´ to ze v ıme, ze babyl onsk e spiritis´ ˚ ticke praktiky Buh odsoudil. (Iz. 47:1, ˚ ´ ˇ 12–15) Jeho nazor jsme prijali za svuj. ˇ ˇ ˇ´ˇ ´ (Precti 5. Mojzısovu 18:10–12; Zjevenı 21:8.) ˇ ´ ˇ 10 Podobne jako obyvatele starove´ ´ ˇ keho Babylonu se spiritismu venuje ˇ ˇ ´ ´ ´ i mnoho tech, kdo jsou soucastı Velke´ ˇ ´ ˇ´ˇ ˇ ´ ho Babylonu, celosvetove rıse falesne´ ˇ ´ ho nabozenstvı. (Zjev. 18:21–24) Jedna ´ ´ ´ encyklopedie uvad ı: „[Velk y] Baby´ ´ ˇ ˇ´ˇ ˇ lon zahrnuje vıc nez jen jednu rısi ci ´ kulturu. Jeho charakteristickym rysem ´ ˇ ´ jsou ne geograficke nebo casove hra´ˇ ˇ ´ ´ ´ nice, ale spıse jeho prevladajıcı proje´ ˇ ´ vy modlarstvı.“ (The Interpreter’s Dictio´ nary of the Bible, sv. 1, str. 338) Velky ´ ´ ´ Babylon, prosakly spiritismem, mod´ ˇ ´ ˇ´ ˇ´ ˇ ˇ larstvım a dalsımi hrıchy, sice jeste exiˇ ˇ stuje, ale brzy prijde jeho konec. (Preˇ ´ cti Zjevenı 18:1– 5.) ´ ˇ 11 Jehova prohlasil: „Nemohu strpet ˇ´ ´ ´ ˇ ´ uzıvanı zlovestne moci.“ (Iz. 1:13) Spi´ ´ ritismus byl velmi popularnı v 19. sto´ ´ˇ ´ ˇˇ ´ ˇ letı. Sionska Strazna vez z kvetna 1885 ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ napsala: „Myslenka, ze mrtvı zijı v neˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ de uverili falesnym naukam? (b) Co nas chranı ˇ ´ ˚ pred vlivem demonu? ´ ´ ˇ ´ ´ 10. Odkud pochazejı neciste zvyky Velkeho ´ Babylonu? ˇ´ ´ ˇ 11. Co rıkajı nase publikace o spiritismu? 9. (a) Proc po navratu z vyhnanstvı mnozı Zi- 10 ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ´ˇ ´ ´ jake jine sfere ci rısi, nenı nova. Byla ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ soucastı starovekych nabozenstvı a je ´ ˇ ˇ ´ samotnym korenem veskere mytoloˇ ´ ´ ˇ gie.“ V clanku bylo dale uvedeno, ze ´ ´ ˇ´ nebiblicka nauka o mrtvych, kterı ko´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ munikujı s zivymi, „umoznuje demo˚ ´ ˇ num, aby lidi klamali tım, ze se vy´ ´ ˇ ´ ´ davajı za duchy zemrelych. Velmi radi ´ ´ ˇ ´ ´ skryvajı svou pravou totoznost a zıska´ ´ ˇ vajı tak moc nad myslı a zivotem mno´ ´ ´ ´ ´ ˇ hych.“ Podobna varovanı byla v te dobe ˇ´ ´ ´ ˇ ˇ uvedena v brozure Co rıka Pısmo o spiriˇ ˇ ´ tismu? (v anglictine) a objevujı se v naˇ ´ ˇ sich publikacıch i v soucasnosti. ´ ˇ ˇ ´ TRPI DUSE V PODSVETI? ˇ „Vsichni ti, kdo poznali pravdu“ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ dokazou na tuto otazku bez vahanı odˇ ˇ ˇ ´ povedet. (2. Jana 1) Plne souhlas ıme ˇ ´ ´ ˇ s tˇ ım, co pod inspiracı rekl Salomoun: ´ ´ ˇ ´ „ˇ Zivy pes je na tom lepe nez mrtvy lev. ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ Zivı si totiz uvedomujı, ze zemrou; ale ´ ˇ ´ pokud jde o mrtve, ti si neuvedomujı ˇ ˇ naprosto nic . . . Vsechno, co chce cinit ´ ´ ˇ tva ruka, konej prave svou silou, proˇ ´ ´ ´ ˇ ´ toze nenı prace ani vymyslenı ani po´ ´ ˇ ˇ ´ znanı ani moudrost v seolu [spolecnem ´ ˇ ˇ ˇ ˇ hrobu lidstva], v mıste, k nemuz jdes.“ (Kaz. 9:4, 5, 10) ˇ ´ ´ 13 Zid e pravdu o mrtv ych znali. ˇ ˇ´ˇ Kdyz se ale rozpadla rıse Alexandra ´ ´ ˇ Velikeho, dostala se judska zeme pod ˇ ´ ´ ˚ ˇ´ ˇ vliv reckych vladcu, kterı ji chteli sjed´ ´ ´ ˇ ˇ notit se Syriı. Jako nastroj pouzili rec´ ´ ˇ ´ ˚ ke nabo ı a kulturu. V dusledku ˇ zenstv ´ ˇ ˇ ´ toho Zide prijali falesne nauky o ne´ ˇ ˇ ´ smrtelne dusi a o podsvetı, kde jsou ´ ˇ ˇ ˇ mrtvı muceni. Predstava, ze existuje ´ ˇ ´ ´ ˇ mısto, kde duse mrtv ych trp ı, vsak 12 ´ ˇ ˇ 12. Co o mrtvych rekl Salomoun? ˇ ˇ ´ ´ ˇ 13. K cemu vedl vliv recke kultury a nabozen- ´ stvı? ´ ˇ ´ ˇ ˇ STR AZNA VE Z ˇ ˇ ´ ˚ ´ ˇ nebyla reckeho puvodu. Rekove ji pre´ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ vzali od Babylonanu. Ti verili, ze exiˇ ´ ´ ˚ ´ stuje podsvetı, „mısto hruz . . . , ktere´ ´ ´ ´ mu vladnou velmi silnı a krutı bohove ´ a demoni“. (The Religion of Babylonia ´ ˇ and Assyria) I nauka o nesmrtelne dusi ´ ˇ ´ ˇ tedy ma koreny v Babylone. ´ ´ ˇ 14 To, v jakem stavu jsou mrtvı, veˇ ˇ ´ ˇ ˇ del uz spravedlivy Job, i kdyz nemel ˇ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ Bozı psane Slovo. Take vedel, ze kdyby ˇ ´ ´ ˚ zemrel, laskyplny Buh Jehova by praˇ´ hnul po tom, aby ho mohl vzkrısit. (Job ˇ´ˇ ´ ˇ ˇ 14:13–15) Ve vzkrısenı veril i Abraˇ ˇ ˚ ham. (Precti Hebrejcum 11:17–19.) Jeliˇ ´ ˇ ´ ˇ´ ˇ koz nenı mozne vzkrısit nekoho, kdo ˇ ´ ˇ nezemrel, tito bohabojnı muzi nemohli ˇ ˇ ´ ˇ verit v nesmrtelnost lidske duse. Jeho´ va svym duchem bezpochyby pomohl ˇ Jobovi a Abrahamovi, aby rozumeli, ´ ´ v jakem stavu jsou mrtvı, a projevovaˇ ˇ ˇ´ 14. Co Job a Abraham vedeli o smrti a vzkrı- ˇ ´ senı? ´ ˇ´ˇ ´ ˇ´ li vıru ve vzkrısenı. I tyto pravdy patrı ˇ ´ ˇ ´ k nasemu duchovnımu dedictvı. ˇ ˇ ´ ´ ´ „PROPUSTENI V YKUPNYM“ — ´ ˇ ´ KLICOVA NAUKA ´ ˇ´ ´ ˇ ´ 15 Velmi si vazıme take toho, ze nam ˚ ˇ ´ Buh zjevil pravdu o prostredku, dıky ˇ ˇ ˚ ˇ ´ nemuz muzeme byt vysvobozeni z ot´ ˇ´ ´ ˇ roctvı hrıchu a smrti, ˇ ´ ktere jsme´ zdedili po Adamovi. (Rım. 5:12) Chapeme, ˇ ˇ´ˇ ˇ ˇ ˇ ze Jezıs „neprisel, aby mu bylo slouzeˇ ˇ no, ale aby slouzil a dal svou dusi jako ´ ´ ´ ˇ ´ vykupne vymenou za mnohe“. (Mar. ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ 10:45) Jsme radi, ze vıme o „propustenı ´ ´ ˇ ˇ´ˇ vykupn ym, jez zaplatil Kristus Jezıs“. ˇ ´ (Rım. 3:22–24) ˇ ´ ´ ´ ˇ 16 V prvnım stoletı potrebovali Zide ´ ´ ˚ ˇ ´ ´ ´ i lide z narodu cinit pokanı ze svych ˇ´ ˚ ´ ˇ´ˇ hrıch u a projevovat v ıru v Jez ısovu ´ ´ ˇ ˇ ´ vykupnı obe. Jedine tak mohli zıskat ´ ˇ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ´ zeni z otroctvı hrıchu a smrti? ´ 15., 16. Na zaklade ceho muzeme byt osvobo- ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ Co nas chranı pred falesnymi naukami? „Naslouchej, Izraeli: Jehova, ´ˇ ˚ nas Buh, je jeden Jehova.“ ˇ 5. Mojz. 6:4 ˇ ˇ´ ´ ´ „Nemohu strpet uzıvanı ˇ ´ zlovestne moci.“ ´ „Pokud jde o mrtve, ti si ˇ ´ neuvedomujı naprosto nic.“ Iz. 1:13 Kaz. 9:5, 10 ˇ ˇ ´ ´ odpustenı. A dnes je to stejne. (Jan ˇ ˇ ˇ´ ˇ ´ 3:16, 36) Pokud nekdo verı falesnym ´ ˇ naukam, jako je Trojice ci nesmrtelˇ ˚ ˇ ´ ´ ´ nost duse, nemuze mıt z vykupneho ˇ ˇ ˇ ´ uzitek. My z nej uzitek mame, protoˇ ˇ´ ze jsme poznali pravdu o Bozım Sy´ ˇ ˇ ´ nu. V ıme, ze jeho „prostrednictvım ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ mame propustenı vykupnym, odpuste´ ´ ˇ´ ˚ nı svych hrıchu“. (Kol. 1:13, 14) ´ ˇ DAL ODHODLANE NOSME ´ JEHOVOVO JMENO ´ ´ ˇ ˇ´ ´ O pravdach, kterym verıme, o zaˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ zitcıch, ktere mame ve sluzbe Bohu, ´ ´ ˇ ´ a o duchovnıch i hmotnych pozehna´ ´ ´ ´ nıch, ktera dostavame, bychom toho ´ ˇ ´ mohli napsat mnohem vıc. Uz desıtky ˇ ´ ´ ´ let se v Rocenkach objevujı povzbuzujı´ ´ ˇ´ ˇ ˇ ˚ ´ ˇ ´ cı zpravy o nası sluzbe v ruznych casˇ ˇ ˇ ´ ´ tech sveta. O nasich dejinach pojedna´ ˇ ´ ´ ˇ ´ vajı DVD Lide s zivou vırou, 1. a 2. cast, ˇ ´ ˇ´ a publikace jako naprıklad Svedkove Je´ ˇ´ ´ ´ hovovi — Hlasatele Bozıho Kralovstvı. ´ˇ ´ ˇˇ ˇ A ve Strazne vezi a v Probute se! casto ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ vychazejı osobnı vypravenı nasich dra´ ˚ hych bratru a sester. ˇ ´ ˇ ´ ˇ 18 Kdyz se zamyslıme nad dejinami ´ ´ ´ Jehovovy organizace, pomaha nam to ˇ ˇ ´ ˚ podobne jako starovekym Izraelitum, ˇ ˇ ´ ˇ ˚ kdyz premysleli o tom, jak je Buh vy´ ˇ ˇ svobodil ze zajetı v Egypte. (2. Mojz. ´ ˇ´ˇ ˇ 12:26, 27) Letity Mojzıs byl svedkem ´ ´ ˚ mnoha Jehovovych mocnych skutku, ´ ´ ´ a proto izraelsky narod nabadal: „Pa´ ˇ matuj na stare dny, uvazujte o minu´ lych letech, z generace na generaci; ´ ˚ ˇ ˇ zeptej se sveho otce, a muze ti to poveˇ ´ ˚ ˇ´ det, svych starcu, a mohou ti to rıci.“ ˇ ˚ ´ (5. Mojz. 32:7) Jsme Jehovuv „lid a stado bravu [jeho] pastvy“, a proto ho s ra17 ´ ˇ ˇ ´ ˚ ˇ ´ ˇ sich dejinach a jak z nich muzeme mıt uzitek? 17., 18. Kde najdeme cenne informace o na- 12 ´ ´ ´ ´ ´ ´ dostı chvalıme a druhym ˇ vypravıme ´ ˇ o jeho mocnych cinech. (Zalm 79:13) ´ ˇ ˇ Zabyvejme se tedy nasimi dejinami, ˇ ˇ ucme se z nich a pripravujme se na budoucnost. ´ ´ 19 Jak jsme si ukazali, nechod ıme ´ ˇ ˇ v duchovnı tme, ale ve svetle od Boha. ˇ´ ˇ ˇ ´ (Prısl. 4:18, 19) Svou vdecnost za to da´ ´ ˇ ˇ vame najevo tım, ze pilne studujeme ˇ´ ˇ ˇ ´ ´ Bozı Slovo a horlive predavame biblic´ ´ ˇ ´ ke pravdy druhym. Mejme stejny poˇ ´ ´ stoj jako zalmista, ktery chvalil Jehovu ˇ ´ slovy: „Budu se zminovat o tve spra´ ˇ ˇ vedlnosti, jen o tve. Boze, vyucoval jsi ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ me od mladı, a ja az dosud vypravım ´ ´ ´ o tvych podivuhodnych dılech. A doˇ ´ ˇ´ ˇ ˇ ˇ konce az do starı a do sedin me, Boze, ˇ ˇ ´ ´ ˇ neopoustej, dokud nepovım o tve pazi ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ te generaci, ˇ vsem, kdo majı prijıt, o tve moci.“ (Zalm 71:16–18) ˇ ˇ ´ 20 Uvedomujeme si, ze k biblickym ´ ˇ´ ´ ˇ´ pravdam patrı i otazka Bozı svrchoˇ´ ˇ vanosti a nası vernosti. Oznamujeme ´ ˇ proto druhym nepopiratelnou skutecˇ ´ ´ nost, ze Jehova je Svrchovany panovnık ˇ ˇ´ ˇ ´ a plne si zaslouzı nasi bezvyhradnou ˚ ´ ´ oddanost. (Zjev. 4:11) Pusobı na nas ´ ´ ´ svym duchem a dıky tomu mluvıme ´ ´ ˇ ´ ´ o dobre zprave s mırnymi, ovazujeme ´ ˇ ˇ lidi se zlomenym srdcem a utesujeme ´ ty, kdo truchlı. (Iz. 61:1, 2) Satanovy ´ ˇ´ ˇ ´ ´ snahy ovladnout Bozı sluzebnıky a cele ´ ´ lidstvo se prokazaly jako marne. Niˇ ˇ ´ kdy si totiz neprestaneme hluboce vaˇ ˇ ´ ˇ ´ zit naseho duchovnıho dedictvı a jsme ´ ˚ ˇ ´ odhodlanı zustat vernı Jehovovi Bohu ´ ´ a chvalit ho nejen nynı, ale po celou ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ vecnost. (Precti Zalm 26:11; 86:12.) ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ chovnım svetle? ˇ´ ˇ´ ´ ´ 20. Co dalsıho patrı k biblickym pravdam a jak ´ ´ ´ se nas to tyka? 19. K cemu nas podnecuje to, ze chodıme v du- ´ ˇ ´ ˇ ˇ STR AZNA VE Z ´ ´ ´ Vojˇaci ´ pretoriansk ´ e gardy slysı dobrou zpravu 5 RMN-Grand Palais/Art Resource, NY ˇ ´ ˇ Je rok 59 n. l. Do Rıma vstupuje Capenskou branou skupina vezˇ ˚ ´ ´ ˚ ˇ´ ´ nu v doprovodu unavenych vojaku. Na pahorku Palatin se tycı palac ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ cısare Nerona, ktery je strezen vojaky pretorianske gardy oblecenymi ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ v togach, pod nimiz skryvajı sve mece.1 Setnık Julius vede vezne pres ˇ´ ´ ´ ´ ´ ´ rımske forum na pahorek Viminal. Prochazejı kolem zahrady s mno´ ˇ ˇ ´ ˇ´ ´ ˚ ´ ha oltari zasvecenymi rımskym bohum a kolem rozlehleho prostran´ ´ ˇ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ stvı, ktere slouzı k vojenskym cvicenım a prehlıdkam. ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˚ ˇ´ ˇ Mezi vezni je take apostol Pavel. O nekolik mesıcu drıve, kdyz se ´ ´ ˇ´ ˇ´ ˇ ˇ ´ ˇ plavil na lodi zmıtane bourı, ho Bozı andel ujistil: „Budes stat pred ´ ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ ˇ ˇ cesarem.“ (Sk. 27:24) Pavel si mozna rıka, zeˇ se tato slova zrejme brzy ´ ˇ ´ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ´ˇ ˇ splnı. Kdyz se rozhlızı po hlavnım meste Rımske rıse, nepochybne ´ ´ ˇ ˇ ´ mu na mysli vytane vyrok, kterym ho pred nekolika lety v jeruzalem´ ´ ˇ´ˇ ˇ ´ ˇ ´ ske pevnosti Antonia povzbudil Pan Jezıs. Rekl mu: „Bu odvazny! ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ Jak jsi totiz dukladn ˇ ´ ˇ e svedcil o mne v Jeruzaleme, tak budes vydavat ˇ ´ svedectvı i v Rıme.“ (Sk. 23:10, 11) ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ Pavel se mozna na okamzik zastavı a zadıva se na pretoriansky ´ ´ ´ ´ tabor — velkou pevnost s vysokymi hradbami, ktere jsou postavene ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ ˇ ˇ z cervenych cihel a zakoncene cimburım a vezemi. V pevnosti jsou ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ´ ˇ´ ´ ˇ ubytovani jednak clenove pretorianske gardy, kterı slouzı jako cısaro´ ´ ˇ ˇ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ va osobnı straz, a jednak prıslusnıci mestskych policejnıch slozek. ´ ´ Relief s vyobrazenım ´ ˚ ´ ˇ ˇ pretorianu, kter y zrejme ´ ´ pochazı z Claudiova ´ ˇ ´ vıtezneho oblouku ´ postaveneho v roce 51 n. l. ´ ˇ ´ ´ ´ 1 Viz ramecek „Pretorianska garda za vlady Nerona“. ´ 15. UNORA 2013 13 ´ S laskavym ´ svolenım Classical Numismatic Group, Inc./cngcoins.com ´ ´ ´ˇ Mince z prvnıho stoletı, na nız je ´ ´ ´ vyobrazen pretoriansky tabor ´ ´ Pretorianska garda ´ za vlady Nerona ´ ˇ´ ˇ ´ ˇ Pretoriani prısahali vernost cısari a jeˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ho rodine. Na valecnych tazenıch meli ´ ´ ˇ vlastnı korouhve s obrazem cısare ´ ˇ ´ ˇ ˇ a na svych stıtech casto meli namalo´ ˇ ´ ˇ ´ vaneho stıra, coz bylo znamenı, ´ ´ ˇ ve kterem se narodil cısar Tiberius. ´ ˇ ´ Pretoriani, jimz veleli tribuni a setnıci, ´ ˇ ˇ´ ˇ take udrzovali poradek behem her ´ ˇ ´ ´ a divadelnıch predstavenı a podıleli ˇ ´ ˇ ´ ˚ ´ se na hasenı pozaru. Na rozdıl ˇ ´ od sluzby v legii, ktera trvala 25 let, ˇ ´ ´ ´ ˇ slouzili vojaci v pretorianske garde ´ ˇ˚ pouze 16 let. Oproti legionarum do´ ´ ´ ´ stavali trojnasobny plat, vysoke ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ odmeny a stedre vysluzne. Pretoriani ´ ˇ ˇ ˇ take mucili a popravovali vezne. ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ Je tedy mozne, ze pri svem druhem ˇ ˇ ´ ˇ ´ uveznenı byl Pavel umucen vojaky, ´ ˇ ˇ kter ym se snazil duchovne pomoci. (2. Tim. 4:16, 17) ´ ˚ ˇ ˇ ´ Celkem jde o 12 kohort1 pretorianu a nekolik mestskych ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ kohort. V teto mohutne stavbe, ktera je pripomınkou moˇ´ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ˚ ˇ ˇ ci rımskeho cısare, tak bydlı tisıce vojaku vcetne jezdec´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ tva. Pretorianska garda je mimo jine zodpovedna za vezne ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ z provinciı, a proto Julius privadı Pavla a ostatnı vezne praˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ve do pretorianskeho tabora. Po nebezpecne nekolikame´ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ sıcnı ceste konecne dorazili do cıle. (Sk. 27:1–3, 43, 44) ˇ ´ ˇ ´ APOSTOL K A ZE „BEZ Z ABRANY“ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ´ ´ ´ Na ceste do Rıma doslo k nekolika mimoradnym udaˇ ´ ˇ ˇ ´ lostem. Behem prudke boure Pavel dostal od Boha videnı, ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ na jehoz zaklade predpovedel, ze lo sice ztroskota, ale ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ vsichni prezijı. Pozdeji byl Pavel ustknut jedovatym haˇ ´ dem, ale nic se mu nestalo. Na ostrove Malta take uzdraˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ´ vil nekolik lidı, takze o nem mıstnı obyvatele zacali rıkat, ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ ˇ ´ ze je bohem. Zpravy o techto udalostech se k prıslusnı˚ ´ ´ ˇ ˇ kum pretorianske gardy urcite donesly. ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ Jeˇ ste predtım nez Pavel spolu s ostatnımi vezni dorazil ´ ´ ´ ˇ´ ˇ ˇ do Rıma, setkal se s mıstnımi bratry, kterı mu „prisli . . . ˇ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ vstrıc az k Appiovu trzisti a Trem krcmam“.ˇ (Sk. 28:15) ˇ ˇ ˇ´ ´ ´ ´ ˇ Pavel si urcite pral kazat dobrou zpravu i v ˇ Rıme. Neza´ ´ ˇ ˇ ´ ´ branı mu v tom ale jeho vezenska pouta? (Rım. 1:14, 15) ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ Nekterı odbornıci uvadejı, ze veznove byvali nejprve od´ ´ vedeni k veliteli pretorianske gardy. Pokud to tak bylo, Paˇ ˇ ˇ ´ ´ vel se pravdepodobne dostal pred pretorianskeho prefek´ ´ ˇ ´ ta, ktery se jmenoval Afranius Burrus zna ˇ ´ aˇ ktery byl mo ´ ˇ ˇ´ ˇ ´ ˇ druhym nejmocnejsım muzem v Rıme hned po cısari.2 ˇ ´ ˇ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ V kazdem prıpade apostol Pavel uz nebyl strezen setnıˇ ´ ´ ´ ´ kem, ale radovym vojakem z pretorianske gardy. Dostal ´ ˚ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ svolenı pronajmout si dum, prijımat navstevy a „bez za´ brany“ jim kazat. (Sk. 28:16, 30, 31) ´ ´ ˇ ´ ´ ´ PAVEL VYDAVA „SVEDECTVI MALYM I VELKYM“ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ´ Je mozne, ze Burrus jeste predtım, nez prıpad postouˇ ´ ´ pil Neronovi, apostola Pavla vyslychal — bu v palaci, ne´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ´ ˇ bo v pretorianskem tabore. Pavel tuto jedinecnou prıleziˇ ˇ ´ ´ ´ tost vyuzil k tomu, aby vydal „svedectvı malym i velkym“. ˇ ˇ ˇ (Sk. 26:19–23) A uz Burrus povazoval apostola Pavla za ´ ˇ ´ ˇ ´ vinneho, ci nevinneho, nenechal ho uvrhnout do vezenı ´ ´ ´ ˇ v pretorianskem tabore.3 ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˚ 1 Rımskou kohortu tvorilo az 1 000 vojaku. ´ ˇ 2 Viz ramecek „Sextus Afranius Burrus“. ´ ˇ ˇ 3 V letech 36 a 37 n. l. zde cısar Tiberius veznil Heroda Agrippu. Herodes ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ totiz rekl, ze cısarem by mel byt Caligula. Kdyz se Caligula cısarem skutecˇ ˇ ´ ˇ ´ ne stal, odmenil Heroda tım, ze ho korunoval za krale. (Sk. 12:1) 14 ´ ˇ ´ ˇ ˇ STR AZNA VE Z ´ ˇ Vojaci slyseli, ˇ ˇ ´ jak uvezneny Pavel ´ diktuje sve dopisy ˚ ´ ´ Dum, ktery si Pavel pronajal, byl dost velky na to, aby ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ se zde mohl schazet s „zidovskymi prednımi muzi“, kteˇ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ´ rı prichazeli „do jeho ubytovacıho mısta ve vetsım poˇ ´ ˇ ´ ctu“. Jeho nedobrovoln posluchaci jsou take pretoˇ ymi ´ ˇ´ ˇ´ ˚ ´ ˇ ´ ´ riani, kterı slysı, jak Zidum „od rana do vecera“ vydava ˚ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ´ˇ „dukladne svedectv ı“ o kralovstv ı a o Jez ısovi. (Sk. 28:17, 23) ´ ´ ´ ˇ´ ´ ´ Jednotlive pretorianske kohorty se strıdajı v uloze pa´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ lacove straze, a to kazdy den ve dve hodiny odpoledne. ´ ´ ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ Take Pavlova straz se pravidelne strıda. Behem dvou let, ˇ ˇ ´ ˇ´ ´ kdy je apostol ve vazbe, vojaci slysı, jak diktuje sve dopi˚ ˚ ˚ ˚ ´ sy Efezanum, Filipanum, Kolosanum a Hebrejcum, a vidı ´ˇ ´ ˇ ´ ˇ ho, jak pıse osobnı dopis Filemonovi. V dobe sveho uvezˇ ´ ´ ˇ ´ nenı se Pavel take venuje uprchlemu otroku Onesimovi, ´ ´ ´ ´ ´ „kteremu . . . se stal otcem“, a posıla ho zpatky k jeho pa´ ˇ ˇ´ novi. (Filem. 10) Navıc se Pavel nepochybne snazı mluvit ´ ´ ˇ ˇ se svymi strazci. (1. Kor. 9:22) Zkusme si predstavit, jak ˇ ´ ˚ ´ ´ ˇ ´ ˇ´ ´ ´ se nekoho z vojaku pta na ucel jednotlivych castı jeho vyˇ´ ´ ˚ ´ ´ zbroje a potom tyto informace vyuzıva v pusobivem znaˇ ´ zornenı. (Ef. 6:13–17) ´ 15. UNORA 2013 ´ ´ ´ Hradby pretorianskeho tabora ˇ v soucasnosti 15 ´ Musee Calvet Avignon ´ ´ Kamenna tabulka se jmenem Sextus Afranius Burrus Sextus Afranius Burrus ˇ ˇ Burrus se narodil pravdepodobne ˇ ˇ ´ ve meste Vaison-la-Romaine, ktere ´ ˇ´ ˇ ´ nynı lezı v jiznı Francii. V roce 1884 ´ ´ zde byl objeven napis s jeho jmenem. ˇ´ ˇ ˇ Agrippina mladsı, neter a manzelka ´ ˇ ´ ˇ cısare Claudia, v roce 51 povysila ´ ´ Burra do postavenı jedineho preto´ ´ rianskeho prefekta. Agrippina ˇ ´ ´ pripravovala sveho mladeho syna Ne´ ´ ˇ ´ rona na ulohu cısare, a to s pomocı ˚ ´ dvou vychovatelu. Jednım z nich byl ´ ˇ ´ ´ ´ prave Burrus, slavny vojak, kter y Ne´ ´ ´ ronovi poskytl vojensky vycvik. Tım ´ ´ ´ druhym byl filozof Seneca, kter y rozvı˚ ˇ´ jel Neronuv intelekt. V prıhodnou ´ ´ ˇ ´ chvıli Agrippina sveho manzela otraviˇ ´ ˇ la. Nez se zprava o Claudiove smrti roznesla, Burrus odvedl Nerona ´ ´ ´ do pretorianskeho palace, kde ho ´ ´ ´ ´ pretorianska garda prohlasila za cısaˇ ´ ˇ ˇ re. Senat potom nemel jinou moznost ˇ ´ ´ ˇ nez toto rozhodnutı schvalit. Kdyz ˇ v roce 59 Nero svou matku zavrazdil, ˇ´ ´ ´ ˇ Burrus zarıdil, aby se cela zalezitost ˇ ´ ˇ ´ ´ utajila. Rımstı historikove Suetonius ´ ˇ ´ ˇ a Cassius Dio uvadejı, ze Nero nechal ´ v roce 62 Burra otravit. 16 ´ ˇ ´ ˇ´ NEBOJACNE MLUVI BOZI SLOVO ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ Pavlovo uveznenı prispelo „k pokroku dobre zpravy“, ´ ´ a to nejen mezi pretorianskou gardou. (Fil. 1:12, 13) Voja´ ´ ´ ´ ciˇ z pretorianskeho tabora jsou v kontaktu s lidmi po cele ´ ´ ˇ´ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˚ ´ ´ Rımske rısi, vcetne cısare a clenu jeho velke domacnosti. ˇ ˇ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ´ Nekterı z teto domacnosti, ktera je tvorena rodinnymi prıˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ slusnıky cısare, sluzebnıky a otroky, se take stavajı kres´ ´ ´ ˇ any. (Fil.ˇ 4:22) Pavlova smelost navıc dodava odvahu bra˚ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ trum v Rıme, aby i oni dokazali „nebojacne mluvit Bozı slovo“. (Fil. 1:14) ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ Pavlova sluzba v Rıme je povzbuzenım take pro nas, ´ ˇ ˇ´ ´ ´ ´ ´ˇ ´ kdo kazeme „v prıznivem obdobı [i] v obdobı obtıznem“. ˇ ˇ´ ´ ´ (2. Tim. 4:2) Nekterı z nas nemohou vychazet z domova ˇ ´ ˇ ˇ ´ nebo jsou v pecovatelskem dome ci v nemocnici. Jinı jsou ´ ˇ ˇ ˇ ˇ za svou vıru dokonce vezneni. A uz jsou nase okolnosti ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˚ ˇ jakekoli, muzeme vydavat svedectvı tem, kdo se za na´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ mi zastavı — mozna pecovatelce nebo remeslnıkovi, kte´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ ry nam prijde neco opravit. Kdyz pri kazde prılezitosti od´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ´ ˚ ˇ vazne kazeme, jsme svedky toho, ze „Bozı slovo [nemuze ´ ´ byt] spoutano“. (2. Tim. 2:8, 9) ˇ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ Bez ohledu na nase okolnosti se vzdycky muze najıt nekdo, ´ ´ ˇ kdo bude dobre zprave naslouchat ´ ˇ ´ ˇ ˇ STR AZNA VE Z ˚ ˇ ˇ ZUSTAN V J´ EHOVOV E´ ´ OCHRANNEM UDOLI ´ ˇ „Jehova . . . bude valcit ˇ ´ ˚ proti tem narodum ´ jako v den sveho ´ ˇ ´ valcenı, v den boje.“ (ZECH. 14:3) ´ ˇ ˇ ˇ DOKAZES TO VYSVETLIT? ´ ˇ ˇ ´ Co je znazorneno rozdelenım ´ ˚ „hory olivovnıku“? ˇ ´ Co predstavuje „velmi velike ´ ´ ˇ ˚ ˇ udolı“ a jak v nem muzeme ˚ zustat? ˇ ´ Co jsou „zive vody“ a kdo z nich ´ ˇ bude mıt uzitek? ˇ´ ´ ´ ´ DNE 30. rıjna 1938 miliony lidı ve Spojenych sta´ ´ ´ ˇ tech poslouchaly oblıbeny rozhlasovy porad. Ten ˇ ˇ vecer byla na programu adaptace vedeckofantas´ ˇ ˚ ´ ´ ˇ tickeho romanu Valka svetu. Herci predstavova´ ˇ ´ ´ li hlasatele zprav a informovali o pristanı invaz´ ´ ˇ ˇ´ ˇ nıch jednotek z Marsu, ktere mely na nası planete ˚ ´ ˇ ´ ˇ zpusobit zkazu. Ackoli bylo oznameno, ze jde ´ ˇ o rozhlasovou hru, mnozı posluchaci si mysleli, ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ ze utok je skutecny, a zachvatil je strach. Nekterı ˇ ´ ˇ ´ dokonce podnikli urcita opatrenı, aby se fiktiv´ ˇ ˚ ´ nım vetrelcum ubranili. ´ ˇ ´ ´ 2 Dnes se na obzoru r ysuje skutecna valka, ale ´ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ lide na to nereagujı. Nenı predpovezena v neja´ ˇ ´ ´ ˇ´ kem vedeckofantastickem romanu, ale v Bozım ˇ ´ ˚ Slove, Bibli. Je to Armagedon — valka, kterou Buh ˇ ´ ´ ˇ ´ povede proti tomuto nicemnemu systemu vecı. ˇ´ ˇ ´ ˇ (Zjev. 16:14–16) Bozı sluzebnıci na zemi se behem ´ ´ ˇ ˚ ´ nı nebudou muset branit vetrelcum z jine planeˇ ´ ˇ ´ ´ ty. Presto budou ohromeni uzasnymi udalostmi ´ ˇ ´ ´ ˇ´ a bazen vzbuzujıcımi projevy Bozı moci. ´ ˇ´ ´ 3 S armagedonskou valkou prımo souvisı pro´ ´ ˇ ˇ roctvı ze 14. kapitoly Zecharjase. I kdyz bylo za´ ˇ ´ ˚ ˇ psano asi pred 2 500 lety, je pro nas velmi dulezi´ ˇ ´ ´ ˇ´ te. (Rım. 15:4) Z velke casti se vztahuje na situace, ´ ˇ´ ´ ˇ´ ktere zazıva Bozı lid od roku 1914, kdy bylo v nebi ˇ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ zrızeno mesiasske kralovstvı, a take na uzasne ´ ´ ´ ˇ ˇ´ udalosti, ktere se odehrajı v nejblizsı budoucnos´ ´ ´ ´ ti. Vyznamnou ulohu v tomto proroctvı ma „velmi ´ ´ ´ ˇ ´ velike udolı“ a „zive vody“. (Zech. 14:4, 8) V tomˇ ´ ´ ´ ´ ˇ to clanku se dozvıme, co je toto udolı a jak v nem ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ´ ˇ ´ ˇ muset Bozı sluzebnıci delat? ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ 3. O kterem proroctvı budeme uvazovat a proc by nas melo ´ zajımat? 1., 2. Jaka valka se rysuje na obzoru a co behem nı nebudou 17 ˇ ´ ´ Jehovovi sluzebnıci mohou najıt ochra´ ´ ˇ ˇ ´ nu. Take si ukazeme, co jsou zive vo´ ˚ ˇ ´ ˇ dy a jaky z nich muzeme mıt uzitek. ´ ˇ ´ ˇ Dıky tomu si nejen uvedomıme, ze je ˇ ´ ´ potrebujeme pıt, ale take je budeme ´ ´ ˇ chtıt pıt. Venujme tedy tomuto proroc´ ˇ ˇ tvı soustredenou pozornost. (2. Petra 1:19, 20) ˇ ´ ´ ´ „PRICHAZI DEN, KTERY ˇ ´ PATRI JEHOVOVI“ ´ ´ 4 Proroctvı ve 14. kapitole Zecharjaˇ ˇ´ ´ ˇ ´ ´ se zacına slovy: „Pohle, prichazı den, ´ ˇ´ ˇ ˇ ´ ktery patrı Jehovovi.“ (Precti Zecharjaˇ ´ ´ se 14:1, 2.) Co je tımto dnem? Je to „Pa˚ ´ ˇ ˇ ´ nuv den“, ktery zacal, kdyz se „kralov´ ˇ ´ ´ ˇ stvı sveta . . . stalo kralovstvım naseho ´ Pana a jeho Krista“. (Zjev. 1:10; 11:15) ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ ´ ´ Zacal zrızenım mesiasskeho kralov´ ˇ ´ stvı v roce 1914. Nekolik desetilet ı ˇ ´ ˇ ´ predtım Jehovovi sluzebnıci oznamoˇ ˇ´ vali, ze v tom roce skoncı „ustanove´ ˇ ´ ˚ ˇ ´ ne casy narodu“ a ze od te doby buˇ ´ ´ ˇ ˇ dou svet postihovat nebyvale tezkosti. ´ (Luk. 21:24) Jak na to narody reago´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ valy? Mısto aby politictı a nabozenstı ˚ ´ ´ ˇ vudci tomuto varovanı venovali pozor´ ´ nost, vysmıvali se mu a pronasledo´ ´ ˇ ´ vali horlive pomazane kresany. Tım ˇ ´ ´ ˇ se vlastne vysmıvali samotnemu vse´ ˇ ´ mohoucımu Bohu, protoze pomazanı ´ ´ ´ ´ vyslanci Kralovstvı zastupujı „nebesky ´ ´ ˇ ´ ´ ´ Jeruzalem“ — mesiasske kralovstvı, jeˇ ˇ´ ´ hoz jsou soucastı. (Hebr. 12:22, 28) ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ 5 Zecharjas predpovedel, co narody ˇ ´ podniknou: „Mesto [Jeruzalem] bude ˇ ´ ˇ´ ˇ ´ (b) Co Jehovovi sluzebnıci oznamovali desetile´ ˇ ˇ ´ tı pred rokem 1914 a jak na to reagovali svetovı ˚ vudci? ´ ˇ 5., 6. (a) Co podnikly narody proti mestu a jeˇ ˚ ´ ´ ´ ho obcanum? (b) Kdo byli „zbyvajıcı z lidu“? 4. (a) Kdy zacal „den, ktery patrı Jehovovi“? 18 ˇ ˇ ˇ ˇ skutecne dobyto.“ „Mesto“ predstavuˇ´ ´ ˇ ´ ´ ´ je Bozı mesiasske kralovstvı. Na zemi ´ ˇ ´ ho zastupujı jeho obcane, ostatek po´ ˇ ˚ ˇ mazanych kresanu. (Fil. 3:20) Behem ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ´ prvnı svetove valky byli bratri, kterı ´ ˇ ´ ˇ ´ stali v cele pozemske casti Jehovovy ˇ organizace, „dobyti“, neboli zatceni, ´ ˇ ´ ˇ a poslani do vezenı v Atlante v ame´ ´ ˇ ´ rickem state Georgia. Co znamena, ˇ ˇ ˇ´ ze „domy [byly] vypleneny“? Neprate´ ˇ ˇ´ ˇ ´ le jednali s temito i dalsımi vernymi ˇ ˇ ˇ ´ kresany nespravedlive a krute, zakaˇ zali jejich literaturu a snazili se zasta´ ´ vit kazatelske dılo. ´ ˇ´ ´ ˇ´ ˇ 6 Mocnı nepratele sice Bozı sluzeb´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ nıky pocetne prevysovali, ocernovali ˇ ´ je, staveli se jim na odpor a pronasle´ ´ ´ ´ ˇ dovali je, ale prave uctıvanı odstraneno ´ ´ ´ ´ byt nemohlo. Byli tu „zbyvajıcı z liˇ ´ ´ du“, tedy clenove pomazaneho ostatˇ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ ku, kterı loajalne odmıtli byt „z mesta ˇ´ odrıznuti“. ´ 7 Vztahuje se toto proroctvı pouze ´ ´ ˇ ´ ´ na obdobı prvnı svetove valky? Ne. ´ ˇ ´ Narody mely proti pomazanemu ostatˇ ´ ˇ ´ ˚ ku a jeho vernym spolecnıkum s poˇ ´ ˇ´ zemskou nad ej ı podniknout dal s ı ´ ´ ´ utoky. (Zjev. 12:17) K velkemu prona´ ´ ˇ ˇ´ ˇ sledovanı doslo naprıklad behem dru´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ he svetove valky. To, ze pomazanı kres´ ˚ ˇ ´ ´ ane zustali vernı, nas povzbuzuje, ´ ˇ abychom vytrvali v jakychkoli zkous´ ´ ´ ˇ ´ ˚ ˇ kach, ktere mohou prijıt. Muze to byt ˇ ˇ´ ´ ˇ´ odpor ze strany neve rıc ıch p r ıbuz´ ˚ ˇ ´ ˚ ˇ´ nych, kolegu nebo spoluzaku, kterı se ´ ˚ ˇ´ ´ˇ ´ ´ nam kvuli nası vıre vysmıvajı. (1. Petˇ ra 1:6, 7) Bez ohledu na to, kde zijeme, ˚ ˇ ´ ´ jsme rozhodnuti zustat vernı a nebat ´ ´ se nikoho, kdo se nam postavı na odˇ ´ ´ ˇ kladem pro prave kresany dnes? ˇ ´ ˇ´ 7. V cem jsou Jehovovi pomazanı svedkove prı- ´ ˇ ´ ˇ ˇ STR AZNA VE Z ˚ por. (Fil. 1:27, 28) Kde ale Jehovuv lid ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ najde bezpecı, kdyz se nachazı ve sveˇ ´ ´ ´ te, ktery ho nenavidı? (Jan 15:17–19) ˇ ´ JEHOVA TVORI ´ ´ ´ „VELMI VELIKE UDOLI“ ˇ ˇ Jelikoz „mesto“ je symbolem ne´ ´ ´ beskeho Jeruzalema, „[hora] olivovnı˚ ´ ˇ ´ ´ ku, ktera je pred Jeruzalemem“, musı ´ ´ ´ ´ ˇ byt take symbolicka. Co znazornuje? ˇ ´ Jak „se uprostred rozpoltı“ a stanou se ´ ˇ ˇ z nı dve hory? Proc o nich Jehova mlu´ ´ ´ ˇ ˇ vı jako o svych horach? (Precti Zechar´ ˇ ˇ ´ jase 14:3–5.) V Bibli hory nekdy znaˇ ´ ´ ´ ´ zornujı kralovstvı neboli vlady. Bible ´ ˇ´ ˇ ´ ´ take spojuje Boˇ zı horu s pozehnanım a ochranou. ( Zalm 72:3; Iz. 25:6, 7) ´ ˚ ´ ˚ ´ „Hora olivovnıku“, na ktere Buh stojı ´ ´ ´ a ktera je na vychod od Jeruzalema, teˇ dy predstavuje Jehovovu svrchovanost ´ ´ ˇ´ neboli jeho absolutnı vladu nade vsım. ´ ˇ ´ 9 Co znamena, ze se „hora olivovnı˚ ´ ´ ´ ku“ rozpoltı? Hora, ktera je na vychod ´ ˇ ´ od Jeruzalema, se rozdelı v tom smysˇ ˇ´ ´ ´ lu, ze Jehova vytvorı jinou vladu, ktera ´ ˇ ˇ´ ´ je jeho vlade podrızena. Touto druhot´ ´ ˇ ´ ´ ´ nou vladou je mesiasske kralovstvı, ˇ ´ ˇ´ˇ jehoz kralem je Jezıs Kristus. Jeho´ ´ ´ va proto mluvı o dvou horach, ktere ˇ ´ ´ vzniknou rozdelenım „Olivove hory“, ´ ´ ˇ jako o svych horach. (Zech. 14:4, ppc.) ˇ Obe jsou jeho. ˇ ´ ˇ 10 Kdyz se symbolicka hora rozde´ lı, polovina na sever a polovina na jih, ˚ Jehovovy nohy zustanou na obou ho´ rach. Pod jeho nohama vznikne „vel8 ˇ ´ ˇ ´ 8. (a) Co v Bibli nekdy znazornujı hory? (b) Co ˇ ´ ˚ predstavuje „hora olivovnıku“? ´ ˇ ´ ˚ 9. Co znamena, ze se „hora olivovnıku“ roz´ poltı? ´ ˇ ´ ´ ´ ´ 10. Co znazornuje „velmi velike udolı“, ktere je ˇ mezi dvema horami? ´ 15. UNORA 2013 ´ ´ ´ ´ ´ mi velike udolı“. Toto symbolicke udo´ ´ ˇ ˇ´ lı znazornuje Bozı ochranu. Tak jako ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ jsou lide chraneni v udolı mezi dveˇ ´ ma horami, Jehovovi sluzebnıci jsou ˇ´ ˇ´ ´ v bezpecı pod Bozı svrchovanou vla´ dou a pod vladou jeho Syna. Jehova ´ ˇ ´ ´ ´ ´ nikdy nedovolı, aby ciste uctıvanı za´ ˚ niklo. Kdy se hora olivovnıku rozpoltiˇ la? Stalo se to v roce 1914, kdyz bylo na ˇ ˚ ˚ ˇ´ ´ ˇ ´ konci casu pohanu zrızeno mesiasske ´ ´ ´ ˇ´ ˇ ´ kralovstvı. Kdy pravı Bozı sluzebnıci ˇ ´ ´ ´ zacali do tohoto symbolickeho udolı prchat? ´ ˇ ´ ´ ˇ´ ´ UTEK DO UDOLI ZACINA! ˇ´ˇ ´ ´ ´ Jezıs sve nasledovnıky varoval: ˇ ˇ ´ ˇ „Budete predmetem nenavisti vsech ´ ˚ ˚ ´ ´ narod u kv uli m emu jm enu.“ (Mat. ˇ ´ ˚ 24:9) Behem poslednıch dnu tohoto sy´ ˇ ´ stemu vecı, tedy od roku 1914, je tato ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ´ nenavist obzvlas silna. I kdyz neprate´ ˚ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ le v prubehu prvnı svetove valky krute ´ ´ pronasledovali pomazany ostatek, neˇ ˇ ´ podarilo se jim tuto skupinu vernych ˇ ˚ kresanu zlikvidovat. V roce 1919 byli ´ ´ ˚ vysvobozeni ze sparu Velkeho Baby´ ˇ ´ ˇ´ˇ ˇ ´ ´ ˇ lonu, svetove rıse falesneho nabozen´ ˇ ´ ˇ stvı. (Zjev. 11:11, 12)1 Tehdy zacal utek ´ ´ ´ do udolı mezi Jehovovymi horami. ´ ´ ˇ´ 12 Od roku 1919 udolı Bozı ochrany ˇ´ ´ ˇ´ poskytuje bezpecı pravym Bozım sluˇ ´ ˚ ´ ˇ ˇ zebnıkum po celem svete. V uplynu´ ´ ˇ´ lych desetiletıch se v mnoha castech ˇ ´ ˇ ´ sveta vlady snazily zastavit kazatelske ´ ˇ ˚ ´ dılo svedku Jehovovych a zakazovaly ˇ ˇ ´ jejich literaturu. To se deje v nekterych 11 ´ ´ ´ ˇ 1 Viz knihu Zjevenı — Jeho slavne vyvrcholenı se pri´ˇ blızilo!, strany 169 a 170. ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˚ ˇ ˚ udolı? (b) Co je dukazem toho, ze Jehova svuj ´ ´ lid chranı? 11., 12. (a) Kdy zacal utek do symbolickeho 19 ´ ˇ ´ zemıch i dnes. I kdyby se vsak vlady ˇ ´ snazily sebevıc, nikdy se jim nepoˇ´ ´ ´ ´ ´ ´ darı prave uctıvanı vymytit! Jehovova ´ ˇ ´ mocna paze bude stale s jeho lidem. ˇ (5. Mojz. 11:2) ´ 13 Pokud budeme Jehovovi st ale ˇ ´ ˇ´ˇ vernı, on a jeho Syn, Jezıs Kristus, bu´ ˇ ˇ ˚ dou jednat v nas prospech. Buh neˇ ´ ´ pripustı, aby nas kdokoli nebo coko´ li uchvatilo z jeho ruky. (Jan 10:28, 29) ˇ ´ Je pripraven nam poskytnout jakouˇ koli pomoc, kterou budeme potrebovat, abychom ho mohli poslouchat ´ ´ ˚ jako Svrchovaneho panovnıka a zuˇ ´ ´ ´ ˇ ´ stat vernymi poddanymi mesiasskeho ´ ´ ˇ ˇ ˚ ˇ ´ ˚ kralovstvı. Je zivotne dulezite zustat ´ ´ ˇ v jeho udolı ochrany, protoze bude ´ ˇ´ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ´ ´ mıt pro Bozı sluzebnıky jeste vetsı vyˇ ´ˇ´ ´ ´ znam behem rychle se blızıcıho velkeˇ ´ ho souzenı. ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ PRICHAZI „DEN . . . VALCENI“ ˇ ˇ Jak se bude priblizovat konec to´ ˇ ´ ´ hoto systemu vecı, Satan zintenzivnı ´ ˇ ´ utoky na Jehovovy sluzebnıky. Potom ´ ´ ˇ ´ ˚ ˇ´ v „den sveho valcenı“ Buh zakrocı pro´ ˇ´ ˚ ´ ti svym nepratelum. Postara se o to, ´ ´ ˚ ´ aby jeden ze Satanovych utoku byl tım ´ ´ poslednım. V ten den se vyznamena ´ ´ ˇ ´ ´ ˇ jako slavny valecnık, a to vıc nez v ja´ ´ kykoli jiny „den boje“. (Zech. 14:3) ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ ´ 15 Az prijde den Bozıho valcenı, jak na tom budou ti, kdo budou mimo ´ ´ ´ ˇ „velike udolı“ ochrany? Nebude na ne ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ´ svıtit „zadne drahocenne svetlo“ Bozı ˇ´ ˇ ˚ ˇ prızne. V tomto dni boje kun, mula, ´ ´ ´ˇ ˇ ´ velbloud, osel a domacı zvıre kazdeho 14 ˚ ˇ ˚ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ´ ˇ ˇ´ udolı a proc je to dnes dulezitejsı nez kdy drıv? ˇ´ 14., 15. Jak na tom budou ti, kdo v „den [Bozı´ ˇ ´ ´ ´ ´ ho] valcenı“ budou mimo „velike udolı“? 13. Jak muzeme zustat v Jehovove ochrannem 20 ˇ ´ druhu, coz jsou symboly zbranı a vo´ ´ ˚ jenske techniky narodu, „ztuhnou“, ˇ tedy budou vyrazeny z provozu. Jeho´ ˇ va take pouzije „metlu“, neboli mor. ˇ ´ A uz se to splnı doslova, nebo ne, tato ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ metla umlcı desive vyhruzky. V ten ˇ ˇ ˇ ´ ˚ ´ den cloveku „oci . . . shnijı v dulcıch, ´ a jazyk, ten mu shnije“. Znamena to, ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ ze nepratele budou schopni zautocit ´ ´ ˇ ˇ pouze naslepo a jejich vyzyvava rec ˇ bude umlcena. (Zech. 14:6, 7, 12, 15) ´ Bez ohledu na to, kde se budou nachaˇ ´ ´ ˇ zet, neuniknou znicenı. Sıly sesikova´ ˇ ˇ ne na Satanove strane budou ohrom´ ´ ne. (Zjev. 19:19–21) „Pobitı od Jehovy ˇ budou toho dne jiste z jednoho konce ˇ ˇ ´ ˇ zeme az na druhy konec zeme.“ (Jer. 25:32, 33) ´ ˇ ˇ ´ ˇ´ ´ 16 Valka v zdycky p rinası utrpenı, ˇ ´ ˇ ´ ˚ ˇ a to i tem, kdo nakonec zvıtezı. Muze ´ ˇ ´ ´ ˇ se stat, ze nebudeme mıt co jıst. Moz´ ˇ ˇ ´ na prijdeme o majetek. Mozna klesne ˇ ´ ´ ˇ ˇ zivotnı uroven a bude omezena nase ´ ´ ´ ˇ ˇ osobnı svoboda. Pokud nas takove tezkosti postihnou, jak budeme reagoˇ´ ˇ ´ vat? Zpanikarıme? Zrekneme se sve ´ ´ ˇ vıry? Ztratıme nadeji a propadneme ´ ˇ ˇ ˚ ˇ ´ zoufalstvı? Bude zivotne dulezite, aby´ ˇ ´ ˇ chom si behem velkeho souzenı udrˇ ´ ˇ ´ ´ zeli vıru v Jehovovu zachranujıcı moc ˚ ´ ´ ˇ ˇ a zustali v jeho udolı ochrany. (Precti Habakuka 3:17, 18.) ˇ ´ „VYJDOU ZIVE VODY“ 17 ´ Po Armagedonu budou od sıdla ˇ ´ˇ´ ˇ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ valcenı, o kterych otazkach bychom meli uvaˇ ˇ ˇ ˚ ˇ ´ zovat a co bude zivotne dulezite? ˇ ´ ˇ 17., 18. (a) Co jsou „zive vody“? (b) Co pred´ ´ ˇ ´ ´ ˇ stavuje „vychodnı more“ a co „zapadnı more“? ˇ ˇ ´ ˇ ´ˇ ˇ (c) Kdyz premyslıs o budoucnosti, k cemu jsi ´ rozhodnuty? 16. Vzhledem k tomu, ze se blızı den Bozıho ´ ˇ ´ ˇ ˇ STR AZNA VE Z ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ mesiasskeho kralovstvı plynout „zive ´ ˇ ´ ˇ ´ vody“. Znazornujı Jehovova opatrenı ´ ˇ´ ˇ ˇ ˇ ´ pro to, aby lide mohli zıt vecne. „Vy´ ˇ ˇ ´ ˇ chodnı more“ predstavuje Mrtve more ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ a „zapadnı more“ Stredozemnı more. ˇ ´ ´ ˇ ´ Obe souvisı s lidmi. Mrtve more vyˇ ˇ stizne symbolizuje ty, kdo jsou ve spoˇ ´ ˇ ˇ´ˇ lecnem hrobe lidstva a budou vzkrıseˇ ˇ ´ ˇ ˇ´ ni. Jelikoz Stredozemnı more se hemzı ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ zivotem, trefne znazornuje „velky za´ ˇ ˇ ˇ stup“, kter y prezije Armagedon. (Preˇ ´ ˇ cti Zecharjase 14:8, 9; Zjev. 7:9–15) ˇ ´ ˇ ´ Obe skupiny budou pıt „zive vody“ ˇ ˇ z „reky vody zivota“. (Zjev. 22:1, 2) Po- ´ Bu rozhodnuty ˚ ˇ zustat v Jehovove ´ ´ ´ ochrannem udolı. ˇ ˇ ´ ´ vede to k tomu, ze vsichni zıskajı doˇ ˇ ´ ˇ konalost a vecny zivot. ´ ˇ ˇ ˇ ˇ 18 Dıky Jehovove ochrane prezijeme ˇ ´ ´ ˇ konec tohoto nicemneho systemu ve´ ˇ´ ˇ´ cı a budeme zıt v Bozım spravedli´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ vem novem svete. I kdyz jsme predme´ ˇ ´ ˚ tem nenavisti vsech narodu, bume ˚ ˇ ´ ´ rozhodnuti zustat vernymi poddanymi ˇ´ ´ ´ ˇ ˇ Bozıho kralovstvı a nikdy neopoustej´ ´ ´ me Jehovovo ochranne udolı. ´ Davej ´ si pozor´ na umysly sveho srdce ´ ˇ ˇ´ ˇ ´ „Srdce je zradnejsı nez cokoli jineho ´ ´ ˇ´ ´ a je k zoufanı,“ rıka Bible. (Jer. 17:9) ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ´ Kdyz nase srdce po necem silne touzı, ´ ˚ ˇ ˇ hledame duvody, proc mu vyhovet. ´ ´ ´ ´ Pısmo nas varuje: „Ze srdce . . . vychazejı niˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ cemn a uva zov an ı, vra zdy, cizolo zstv ı, smil´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ stva, kradeze, falesna svedectvı, rouhanı.“ (Mat. ˇ ´ ´ ˚ ˇ 15:19) Nase obrazne srdce nas muze klamat ´ ˇ ´ ´ ´ ´ a vest k tomu, ze si omlouvame jednanı, ktere ´ ´ ˇ ´ ˇ se Bohu nelıbı. My si to mozna ani neuvedomuˇ ´ ˇ ´ jeme, dokud neudelame neco nemoudreho. Co ´ ˚ ˇ ´ ´ ˇ´ nam pomuze rozpoznat umysly sveho srdce drıv, ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ nez se dopustıme neceho spatneho? ´ JAK ROZPOZNAT UMYSLY SRDCE ˇ ˇ ´ ˇ ˇ Cti Bibli kazdy den a o tom, co ctes, do hloubˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ky premyslej. „Slovo Boha je zive a vykonava moc ˇ ˇ´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ a je ostrejsı nez jakykoli dvojsecny mec a pronika 22 ˇ ˇ ´ ˇ ˇ az k rozdelenı duse a ducha,“ napsal apostol Paˇ´ ´ ´ ˇ vel. Bozı Slovo „je schopne rozeznavat myslenky ´ ˇ ˇ a umysly srdce“. (Hebr. 4:12) Kdyz pri studiu Bib´ ´ ´ˇ ´ ´ ´ ´ ´ le zkoumame sve smyslenı a jednanı, pomaha ´ ˇ ˇ ˇ nam to rozpoznat, co je skutecne v nasem srdci. ˚ ˇ ´ ˇ´ ˇ Je tedy velmi dulezite, abychom Bozı Slovo cetli ˇ ˇ´ ´ ˇ ´ˇ ˇ denne a o tom, co rıka, premysleli, protoze tak si ´ ˚ ˚ ˇ ´ ˇ osvojıme Jehovuv zpusob myslenı a prijmeme je´ ho nazory. ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ Kdyz uznavame, ze biblicke rady a zasady jsou ˇ ˇ ˇ ´ k nasemu prospechu, a uplatnujeme je, ma to ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ vliv na nase svedomı — na nas vnitrnı hlas, kter y ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ „vydava . . . svedectvı“. (Rım. 9:1) Svedomı nam ´ ˇ ´ ˇ ˇ STR AZNA VE Z ˚ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ muze zabranit, abychom si spatne jednanı omlouvali. V Bibli se kroˇ ´ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ´ me toho pıse o lidech, kterı jsou pro nas vystraznymi prıklady. (1. Kor. ´ ´ ˇ´ ´ ´ ´ 10:11) Pokud se z jejich jednanı poucıme, zabranı nam to, abychom ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ neudelali krok spatnym smerem. Co by kazdy z nas mel delat? ˚ ´ ´ Modli se, aby ti Buh pomohl rozpoznat umysly tveho srdce. Jeho´ ˇ ˇ´ ˇ ˇ ´ va „[zkouma] srdce“. (1. Par. 29:17) „Je vetsı nez nase srdce a zna ˇ ˇ vsechno.“ (1. Jana 3:20) Boha nikdo a nic neoklame. Kdyz se mu ˇ ˇ ˇ ´ ˚ ˇ ´ v modlitbe sverujeme se svymi starostmi, pocity a touhami, muze nam ´ ˇ ˚ ˇ pomoci rozeznat umysly naseho srdce. Muzeme ho dokonce prosit poˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ dobne jako David: „Stvor ve mne i ciste srdce.“ (Zalm 51:10) Pokud ´ ´ tedy chceme rozpoznat sklony sveho srdce, je modlitba nezbytna. ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ Pozorne naslouchej na shromazdenıch. K tomu, abychom poctive ´ ´ ´ ˚ ˇ ˇ ´ ´ prozkoumali umysly sveho srdce, nam pomuze i to, kdyz davame po´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ´ ˇ ´ zor na shromazdenıch. Ackoli mozna vzdycky neuslysıme neco nove˚ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ho, muzeme lepe pochopit biblicke zasady a uvazovat o cennych pri´ ´ ´ ´ ˇ ˚ ˇ ´ ´ ´ ˇ˚ pomınkach k sebezkoumanı. Uzitek muzeme mıt take z komentaru ˚ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ bratru a sester, protoze nam pomahajı zkvalitnovat nasi osobnost. ˇ´ ´ ˇ (Prısl. 27:17) Pokud bychom se izolovali a neschazeli se pravidelne se ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ spolukresany na shromazdenı, mohlo by nam to uskodit. Mohli byˇ´ ´ ˇ´ chom zacıt „hledat svou vlastnı sobeckou touhu“. (Prısl. 18:1) Zeptej´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ me se tedy sami sebe: Chodım na vsechna shromazdenı a venuji poˇ´ ´ zornost tomu, co se tam rıka? (Hebr. 10:24, 25) ˇ ´ ˚ ˇ JAK T E TVE SRDCE M U ZE KLAMAT ˇ ´ ´ ´ ˚ ˇ ´ ´ Nase zradne srdce nas muze zavest na scestı v mnoha oblastech ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ zivota. Podıvejme se na ctyri z nich: touha po hmotnych vecech, pitı al´ ˇ ˇ´ ´ ´ ´ ˇ koholu, vyber pratel a to, jak travıme volny cas. ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ Touha po hmotnych vecech. To, ze lide chtejı uspokojovat zaklad´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ´ˇ ˇ ´ ´ ´ nı zivotnı potreby, je prirozene. Jezıs vsak sve nasledovnıky varoval, ´ ˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ ˇ´ aby hmotnym vecem neprikladali prılis velkou dulezitost. Vypravel prıˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ beh o bohatem muzi, kter y mel zasobarny plne obilı. Nemel tedy kam ´ ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ uskladnit urodu z dalsı bohate sklizne. Rozhodl se proto, ze sypky ˇ ´ ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ strhne a postavı vetsı. Rıkal si: „Tam shromazdım vsechno sve obilı ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ a vsechny sve dobre veci; a reknu sve dusi: ‚Duse, ulozila sis mnoho ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ dobr ych vecı na mnoho let; pohov si, jez, pij, tes se.‘ “ Tento bohaty ˇ ´ ˚ ˇ ´ ˇ muz ale nevzal v uvahu jeden dulezity fakt: Jeho zivot mohl tu noc ˇ skoncit. (Luk. 12:16–20) ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ´ ˇ S pribyvajıcım vekem bychom si mohli zacıt delat starosti, jak se na ´ ˇ´ ˇ ˇ ˇ starı hmotne zajistit, a tak bychom si mohli omlouvat, ze v dobe shro´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ mazdenı pracujeme prescas, nebo bychom mohli nejak zanedbavat ´ ˇ ´ ˇ ´ sve kresanske povinnosti. Nemeli bychom se snad takovemu sklonu ´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ branit? Anebo jsme mladı a uvedomujeme si, ze celodoba sluzba je tım ´ 15. UNORA 2013 ˇ ´ ˇ ´ Jak kazdodennı ctenı ˇ ˇ Bible ovlivnuje nase ´ obrazne srdce? ´ ´ Dıky modlitbam ˚ ˇ muzeme poznat, ´ ˇ jacı jsme uvnitr ´ ˇ ˇ ´ ´ Shromazdenı nam ´ ´ pomahajı rozeznat ´ umysly srdce 23 ˇ´ ˚ ˇ ˇ ˚ nejlepsım zpusobem zivota. Co kdyz ale prukopˇ ´ ´ ˚ ˇ ´ nickou sluzbu odkladame a zduvodnujeme to tım, ˇ ˇ ˇ´ ˇ ˇ ze bychom se meli nejdrıv financne zajistit? Neˇ ˇ ˇ ´ ˇ meli bychom se ze vsech sil snazit byt uz te bo´ ˚ ˇ ´ ˇ ´ hatı vuci Bohu? Kdo vı, zda budeme nazivu i zıtra? ´ ´ Pitı alkoholu. „Neoctni se mezi silnymi pijany ´ ´ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ vına,“ pıse se v Prıslovıch 23:20. Pokud clovek ˇ ˇ´ ˇ ´ ´ ´ silne touzı po alkoholu, mozna si pravidelne pitı ˇ ˇ ´ ´ ˇ ospravedlnuje. Rıka, ze pije, aby se uvolnil, ne ´ aby se opil. Pokud nejsme schopnı se bez alkohoˇ ´ ˇ ˇ´ ˇ lu uvolnit, mozna je nejvyssı cas, abychom sklo´ ˇ ny sveho srdce poctive prozkoumali. ˇ ˇ ˇ´ ´ ´ ˇ ˇ´ Vyber pratel. Je pravda, ze kontaktu s neverıcıˇ´ ˇ ´ ´ mi — naprıklad ve skole, v praci nebo v kazatelske ˇ ˇ ˚ ˇ ´ ˇ ˇ sluzbe — se nemuzeme uplne vyhnout. Neco do´ ˇ ´ ´ ´ ˇ cela jineho ale je, kdyz s nimi travıme vıc casu, ˇ ´ nez je nezbytne, nebo s nimi dokonce navazuje´ ´ ˇ´ ´ ´ ´ ˇ me blızka pratelstvı. Omlouvame si to tım, ze ti´ ´ ´ ´ to lide majı mnoho dobrych vlastnostı? „Nedejte ˇ ´ ´ ´ se zavest na scestı,“ varuje Bible. „Spatna spoleˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ´ censtvı kazı uzitecne navyky.“ (1. Kor. 15:33) Poˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ´ ˚ dobne jako male mnozstvı znecisujıcı latky muˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ ze kontaminovat cistou vodu, pratelstvı s temi, ´ ˚ ˇ ˇ ˇ ´ kdo nemilujı Boha, muze znecistit nase duchovnı ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ smyslenı a vest k tomu, ze zacneme prejımat svet´ ´ ˚ ´ ´ ´ ´ ´ ske nazory a zpusob oblekanı, mluvy a chovanı. ´ ´ ´ ´ ´ ˇ Jak travıme volny cas. Modernı technika nam ˇ ˇ ˇ ˚ ˇ ˇ´ ´ ´ umoznuje venovat se nejruznejsım formam zabaˇ ˇ ´ ´ vy, ale vetsina z nı je pochybna, nebo dokonce pro ˇ ´ ´ ´ ´ kresana nevhodna. „A mezi vami nenı ani zmın´ ˇ ˇ ka o . . . kdejake necistote,“ napsal Pavel. (Ef. 5:3) ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ Co kdyz nase srdce touzı dıvat se na neco necis´ ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ teho nebo to poslouchat? Mozna si rıkame, ze ˇ ´ ˇ ˇ ˇ ´ kazdy prece potrebuje trochu odpocinku a zabaˇ ˇ ˇ vy a ze to, jak tuto potrebu uspokojujeme, je nase ´ ˇ ˇ osobnı vec. Vezmeme si ale k srdci Pavlovu radu ´ ˇ ˇ a nedovolme, abychom svyma ocima nebo usima ˇ ´ ˇ ˇ ´ prijımali neco necisteho. ˚ ˇ ˇ ˇ MU ZES TO ZMENIT ˇ ˚ ´ ´ Pokud jsme padli za obe sklonum sveho zrad´ ´ ˇ ´ ´ ´ neho srdce a zvykli jsme si sve spatne chovanı 24 ˚ ˇ ˇ omlouvat, muzeme to zmenit. (Ef. 4:22–24) Zaˇ ´ ˇ´ mysli se nad dvema novodobymi prıklady. ˚ ´ Miguel1 musel upravit svuj postoj k hmotnym ˇ ´ ´ ˇ vecem. Vypravı: „Spolu s manzelkou a synem po´ ´ ˇ ˚ ˇ ´ ´ chazıme ze zeme, kde je pro lidi dulezite mıt nejˇ ˇ´ ˇ ˇ´ ˇ´ ´ novejsı a nejkvalitnejsı techniku a zıt v pohodlı. ˇ ˇ Jednu dobu jsem chtel ze sveta urvat co nej´ ˇ ˇ ˇ ´ vıc a myslel jsem si, ze se pritom ze me nemusı ´ ˇ ˇ ˇ stat hmotar. Brzo jsem si uvedomil, ze usilovat ´ ˇ ´ ´ o hmotne veci je jako jet po silnici, ktera nema konec. Modlil jsem se k Jehovovi, aby mi pomohl ˇ ˇ ´ ´ zmenit moje nazory a taky umysly srdce. Rekl ˇ ˇ jsem mu, ze mu chceme jako rodina slouzit co ´ ˇ ˇ nejvıc. Rozhodli jsme se zjednodusit si zivot a odˇ ˇ ´ ´ ˇ stehovat se tam, kde je zapotrebı vıc zvestova˚ ˇ ˚ ´ telu. Zanedlouho uz jsme byli prukopnıci. Zjistili ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ jsme, ze abychom meli bohaty a sastny zivot, ˇ ˇ ´ ˇ ´ nepotrebujeme hodne hmotnych vecı.“ ´ ˇ ´ ˇ ´ Lee z vlastnı zkusenosti vı, ze poctive sebe´ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ ˇ zkoumanı muze cloveku pomoci zpretrhat pouta ˇ ˇ ´ ˚ ´ se spatnou spolecnostı. „Kvuli praci jsem se praˇ ´ ˇ ´ ˇ´ ´ videlne stykal se zahranicnımi dodavateli,“ rıka. ˇ ˇ ˇ ˚ ´ „Vedel jsem, ze na schuzkach s nimi se bude ˇ ˇ ´ ´ ´ hodne pıt, ale chodil jsem tam rad. Castokrat ´ ˇ jsem se malem opil, ale pak jsem toho vzdycky ˇ litoval. Musel jsem poctive prozkoumat, jak je ´ ´ ˇ´ na tom moje srdce. Dıky radam z Bozıho Slova ˇ´ ˇ ˇ ˇ a od starsıch jsem si uvedomil, ze vlastne vyhle´ ´ ˇ ´ ˇ´ ´ davam spolecnost lidı, kterı nemilujı Jehovu. Te ˇ´ ˇ ´ ´ ˇ se snazım vyrizovat obchodnı zalezitosti po tele´ ´ˇ fonu a stykat se s dodavateli co nejmın.“ ´ ´ ˇ ´ ´ Musıme byt k sobe poctivı a rozpoznat umysly ´ sveho srdce. Modleme se proto k Jehovovi, kteˇ ´ ˇ ´ ry „si [je] vedom tajemstvı srdce“. (Zalm 44:21) ´ ´ ˇ´ Studujme jeho Slovo, ktere nam slouzı jako zrcaˇ ˇ ´ dlo. (Jak. 1:22–25) Vazme si pripomınek a rad, ´ ˇ ˇ ´ ˇ´ ktere cteme v nasich publikacıch a slysıme na ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˚ ˇ shromazdenıch. To vsechno nam muze pomoˇ ˇ ´ ´ ˇ ci, abychom strezili sve srdce a dal delali, co je ´ ´ spravne. ´ ˇ ˇ 1 Jmena byla zmenena. ´ ˇ ´ ˇ ˇ STR AZNA VE Z ˇ ´ Nˇ ENECH SE NIC´IM PRIPRAVIT O SL AVU OD JEHOVY ´ „Kdo je pokorny ´ v duchu, uchopı ´ ˇ ´ slavu.“ (PRISL. 29:23) ˇ ˇ JAK BYS ODPOVEDEL? ´ V jakem smyslu Jehova lidem ´ poskytuje slavu? ˇ´ ´ Cım bychom se o slavu od Boha ˇ mohli pripravit? ˇ ˇ´ ˇ ˇ Proc lze rıci, ze nase vytrvalost ˚ ˇ ´ muze znamenat slavu pro dru´ he? ˇ ´ˇ ˇ ˇ´ˇ ´ CO SI predstavıs, kdyz slysıs slovo „slava“? Vyba´ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ´ ´ ˇ ˇ vıs si biblicke verse, kter e mluvı o Bozı slave, jez ˇ´ ˇ ´ ˇ se zracı ve stvorenı? (Zalm 19:1) Nebo si vzpomeˇ ˇ ´ ˇ´ ´ nes na nejake lidi, kterı se proslavili svym bohat´ ´ ´ stvım, moudrostı nebo schopnostmi? Hebrejsky ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ vyraz prekladany jako „slava“ v sobe nese myslen´ ˇ ´ ˇ ku tıhy. Ve staroveku, kdy se mince vyrabely z dra´ ´ ˚ ˇ hych kovu, se jejich hodnota urcovala podle vaˇ´ ˇ ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ´ ˇ hy — cım tezsı mince byla, tım vetsı mela hodnotu. ˇ ´ ´ ´ ˇ Proto se slovo prekladane jako „slava“ zacalo poˇ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ uzıvat i k oznacenı neceho, co je velmi vzacne ne˚ ´ bo pusobive. ´ ´ ˇ ´ ´ 2 Lid e obvykle oslavuj ı n ekoho, kdo m a v y´ ´ ´ ´ ˇ znamne postavenı nebo je popularnı. V Bibli je reˇ ˇ ˚ ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ceno, ze i Buh nekterym lidem dava urcitou slaˇ´ ˇ´ ´ ˇ ´ vu. Naprıklad v Prıslovıch 22:4 cteme: „Vysledek ´ ˇ ˇ ´ ´ pokory a bazne pred Jehovou je bohatstvı a slava ˇ ˇ ´ ˇ a zivot.“ A ucednık Jakub napsal: „Pokorte se v Je´ ˇ´ ´ ´ ˇ´ hovovych ocıch, a on vas vyvysı.“ (Jak. 4:10) Vˇ ja´ ´ ´ kem smyslu Jehova lidem poskytuje slavu? Cım ˚ ˇ ˇ bychom se o ni mohli pripravit? A jak muzeme po´ ´ ´ ´ mahat druhym, aby ji take zıskali? ˇ ˚ ˇ ˇ ˇ ´ 3 Zalmista s duverou rekl, ze Jehova uchopı jeho ´ ´ ˇ ˇ ˇ pravici a povede ho k opravdove slave. (Precti ˇ ´ ´ Zalm 73:23, 24.) Jak Jehova vede sve pokorne sluˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ ˚ ˇ´ zebnıky ke slave? Dela to mnoha zpusoby. Naprı´ ´ ˇ ´ ˚ klad jim pomaha porozumet tomu, jaka je jeho vuˇ ´ ˇ´ ´ le. (1. Kor. 2:7) Tem, kdo mu naslouchajı a rıdı se ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ jeho slovy, take umoznuje, aby k nemu meli blız´ ky vztah. (Jak. 4:8) ´ ˚ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ otazkami se budeme v tomto clanku zabyvat? ´ ˚ ´ ´ ˇ 3.–5. Jakymi zpusoby nas Jehova vede ke slave? ´ 1., 2. (a) Jaky je puvodnı vyznam slova „slava“? (b) Jakymi 25 ´ ˇ ˇ ´ Navıc jim sveruje drahocenny poˇ klad — kazatelskou slu zbu. (2. Kor. ˇ ´ ˇ ˇ 4:1, 7) A sluzba vede ke slave. Tem, ˇ ˇ ´ ˇ´ ´ kdo sluzbou prinası chvalu Bohu a po´ ´ ´ mahajı druhym, Jehova slibuje: „Budu ´ ´ ctıt ty, kdo ctı mne.“ (1. Sam. 2:30) Ta´ ´ ´ ´ ´ kovı lide majı dobre jmeno u Jehovy ´ ˇ ´ a take dobrou povest mezi ostatnımi ˇ´ ˇ ´ ˇ´ Bozımi sluzebnıky. (Prısl. 11:16; 22:1) ´ ˇ ´ ˇ 5 A jaka je ceka budoucnost? Kaz´ ˇ´ ´ ´ dy, kdo se rıdı vybıdkou „doufej v Jeˇ ´ ´ hovu a drz se jeho cesty“, dostava tenˇ ´ ˇ´ to slib: „[Jehova] te vyvysı, abys vzal ´ ˇ ˇ´ do vlastnictvı zemi. Az budou odrıznuˇ ˇ ´ ´ˇ ti nicemnı, uvidıs to.“ (Zalm 37:34) Ti´ ˇ ˇ ˇ ´ to lide se mohou tesit na jedine ˇ cny dar ˇ ˇ ˇ ´ ˇ v podobe vecneho zivota. (Zalm 37:29) 4 ˇ ´ ´ ´ ´ „NEPRIJIMAM SL AVU OD LIDI“ ˇ´ ´ Cım bychom se o slavu od Jehovy ˇ ˇ ´ mohli pripravit? Jednou vecı by moh´ ˇ ˇ ˇ´ lo byt to, ze bychom pripisovali prıˇ ´ ´ ˚ ´ ˇ´ lisnou vahu nazorum lidı, kterı s Bo´ ´ hem nemajı dobry vztah. Zamysleme ˇ ´ ´ se nad slovy apostola Jana, ktera se tyˇ ´ ´ ´ ˇ ˚ kala nekterych vyznamnych muzu v Jeˇ´ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˚ ˇ´ zısove dobe: „Mnozı z vladcu v [Jezıˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ˚ ˚ se] skutecne uverili, ale kvuli farizeum ´ ho nevyznali, aby nebyli vyhnani ze ´ ´ synagogy; nebo milovali lidskou sla´ ˇ ˇ´ ´ vu vıce nez samotnou Bozı slavu.“ (Jan ´ ˇ ´ 12:42, 43) Kdyby tito vladci neprikla´ ˚ ˚ ˚ ˇ dali nazorum farizeu takovou duleziˇ ´ tost, udelali by mnohem lepe. ˇ ˇ´ ˇ´ˇ ˇ ˇ 7 U z d r ıv Je z ı s vysvetlil, pro c ho ´ ˇ ˇ ˇ mnozı nejsou ochotni prijmout a uverit ˇ ˇ ˇ ´ v nej. (Precti Jana 5:39–44.) Izraelsky ´ ˇ ´ ˇ´ ´ ˇ ´ narod ocekaval prıchod Mesiase cela ´ ˇ ˇ´ˇ ˇ ˇ ˇ staletı.ˇ Kdyz Jezıs zacal vyucovat, neˇ´ ´ ˇ ´ ´ kterı Zide mozna z Danielova proroctvı 6 ˇ ´ ´ ˇ 6., 7. Proc mnozı lide nebyli ochotni prijmout ˇ´ˇ ´ ˇ Jezıse jako Mesiase? 26 ˇ ´ ˇ ˇ´ rozpoznali, ze ustanoveny cas pro prıˇ ˇ ˇ ´ ˚ chod Krista uz nastal. Nekolik mesıcu ˇ ´ ˇ ´ ˇ predtım zacal kazat Jan Krtitel a mno´ ˇ´ zı rıkali: „Je to snad Kristus?“ (Luk. ˇ ˇ ´ 3:15) Kdyz se pak ale dlouho ocekava´ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ´ ny Mesias skutecne objevil, ti, kterı byˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ li zbehlı v Zakone, ho odmıtli prijmout. ˇ ˇ´ˇ ˇ ´ ´ Proc? Jezıs na to jasne poukazal otaz˚ ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ´ kou: „Jak muzete verit, kdyz prijıma´ ´ ´ te slavu jeden od druheho a nehledate ´ ´ ´ slavu, ktera je od jedineho Boha?“ ´ ˇ ´ 8 Jak by se mohlo stat, ze by slava od ´ ´ ˇ ´ ˚ ˇ ˇ ˇ´ ˇ lidı pro nas zacala byt dulezitejsı nez ´ ´ ˇ slava od Boha? Zkusme si slavu priˇ ´ ´ ´ rovnat ke svetlu. Vesmır, ktery nas ob´ ´ ˇ´ ´ ˇ klopuje, je plny zarıcıch hvezd. Vzpo´ ´ ˇ mınas si, kdy jsi naposledy obdivoval ´ ´ ˇ ´ ´ nadheru jasne nocnı oblohy? „Slava ˇ ´ ´ hvezd“ je uchvatna. (1. Kor. 15:40, 41) ˇ ´ ´ ˇ Co kdyz se ale na oblohu podıvas ve ˇ ˇ ˇ ´ meste? Svetla, ktera jsou kolem tebe, ti ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ do znacne mıry znemoznı videt svetlo, ˇ ˇ ´ ˇ jez vyzarujı hvezdy. Je to snad proto, ˇ ˇ ˚ ze by svetla z ulic, stadionu a budov ˇ ˇ´ ´ ˇ ˇ´ ˇ ˇ byla silnejsı nebo krasnejsı nez trpyt ˇ ˇ ˇ ˇ ˚ hvezd? Samozrejme ze ne. Duvodem ˇ ˇ ˇ ´ˇ ´ ´ je to, ze svetla mesta jsou blız a branı ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ nam nocnı oblohu videt v cele jejı nadˇ ˇ ˚ ˇ ˇ here. Hvezdy muzeme plne obdivovat ´ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ pouze tam, kde nas zadne umele svetˇ´ lo nerusı. ˇ ˇ 9 Podobne pokud by nasemu srdci ´ ´ ´ ´ byla blızka slava od lidı, mohli bychom ˇ ´ prestat hledat slavu od Jehovy a ztratit ˇ ´ ´ ´ ˇ´ pro ni ocenenı. Mnozı lide naprıklad ´ ´ ˇ ´ ´ ´ odmıtajı prijmout zpravu o Kralovstvı ˇ ´ proto, ze majı obavy, co si o nich budou ´ ´ ´ ˇ´ ˇ myslet jejich znamı a rodinnı prıslus´ ˇ ´ ´ nıci. Mohla by vsak touha zıskat slavu ´ ˇ ˚ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ slave od lidı pripravili o slavu od Boha? Znazorni to. 8., 9. Jak by se mohlo stat, ze bychom se kvuli ´ ˇ ´ ˇ ˇ STR AZNA VE Z ´ ˇ ˇ´ ˇ ´ od lidı ovlivnovat i Bozı sluzebnıky? Co ˇ ˇ´ ´ ˇ kdyz naprıklad mlady zvestovatel do´ ´ stane za ukol kazat v obvodu, kde ho li´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ de dobre znajı, ale nevedı, ze je svedek ˚ ´ ˇ Jehovuv? Ovladne ho strach natolik, ze ˚ ˇ ˇ do obvodu nepujde? A co kdyz se ne´ ´ ´ ˚ ˇ komu druzı posmıvajı kvuli tomu, ze ´ ´ ´ ´ ´ si dava duchovnı cıle? Dovolı, aby jeho ´ ´ ˇ ´ ˇ´ rozhodovanı ovlivnovali lide, kterı ne´ ´ ˇ majı duchovnı pohled? Nebo si predˇ ˇ ´ ˇ ´ stavme, ze se kresan dopustil vazneho ˇ´ ´ hrıchu. Bude ho zakryvat, aby neztra´ til vysady ve sboru nebo aby nezkla´ ´ ´ ˇ ˚ mal sve blızke? Pokud je pro nej nejduˇ ˇ ˇ´ ˚ lezitejsı napravit svuj vztah s Jehovou, ´ ˇ´ ˇ ˇ ´ ´ „zavola starsı muze sboru“ a pozada je ˇ ˇ o pomoc. (Precti Jakuba 5:14–16.) ˇ ˇ ˇ´ˇ 10 I kdyz se usilovne snazıs pracovat ´ ˇ ´ ˚ ˇ na sve kresanske osobnosti, muze se ´ ˇ ˇ ˇ ˇ´ ´ stat, ze ti nekdo ze spoluverıcıch opaˇ ´ ´ ˇ kovane dava rady. Jak na to budes reˇ ´ ˇ´ ˇ ´ ˇ agovat? Prevazı v tobe pycha ci tou´ ˇ ha zachovat si tvar a ospravedlnit se? ˇ ´ˇ Nebo se nad jeho postrehy zamyslıs ˇ ˇ ´ ˚ ˇ a neco si z nich vezmes? Take se muze ´ ˇ ˇ ´ ˇ stat, ze s nekym ze sboru pracujes na ˇ ´ ´ ˇ ´ urcitem ukolu. Bude vase spoluprace ˇ ˇ ´ ovlivnena souperenım o to, komu bude ˇ ´ ´ ´ ´ pripsana zasluha za dobre napady a vyˇ ´ ´ ´ ˇ ´ nalozene usilı? Pokud se do nejake ta´ ˇ kove situace dostanes, pamatuj na to, ˇ ´ ´ ze „kdo je pokorny v duchu, uchopı ´ ˇ´ slavu“. (Prısl. 29:23) ´ ´ 11 Na to, aby nehledali slavu od lidı, ˇ ´ ´ ˇ´ by si meli davat pozor take starsı a ti, ´ ˇ ´ kdo o tento urad usilujı. (1. Tim. 3:1; ˇ 1. Tes. 2:6) Jak by se mel zachovat bra´ ˇ ˇ´ ˇ ´ ´ ´ ´ prılisne obavy z toho, jak se na nas dıvajı dru´ ´ ´ ˇ ´ zı? (b) Co zıskame, kdyz jsme pokornı? ´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ 11. Jaka by mela byt nase vnitrnı reakce na poˇ chvalu a proc? 10. (a) Co by se mohlo stat, kdybychom meli ´ 15. UNORA 2013 ´ ˇ ˇ´ ˇ ´ ´ tr, ktereho nekdo uprımne pochvalı za ˇ ´ dobre odvedenou praci? Asi ho nenaˇ ˇ ˇ ´ padne, ze by si zacal stavet pomnık, jaˇ ´ ko to udelal kral Saul. (1. Sam. 15:12) ˇ ´ ˇ ˇ ˚ ´ ˇ Uvedomı si vsak, ze za svuj uspech ˇ ˇ´ ˇ ˇ ´ vdecı jen Jehovove nezaslouzene lasˇ ˇ ´ kavosti a ze i to, ceho snad dosahne ˇ ´ ´ ˇ´ v budoucnosti, plne zavisı na Bozım ˇ ´ ´ pozehnanı a pomoci? (1. Petra 4:11) ˇ ˇ ´ ˇ ´ ˇ Nase vnitrnı reakce na to, kdyz nas ne´ ´ ´ ´ kdo chvalı, ukazuje, jaky druh slavy ve ˇ ´ ˇ´ skutecnosti hledame. (Prısl. 27:21) ˇ ˇ „PREJETE SI CINIT TOUHY ´ SVEHO OTCE“ ˇ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ Dalsı vecı, ktera by nas mohla pri´ ˇ pravovat o slavu od Boha, jsou nase ´ ´ ´ ˇ touhy. Nespravne touhy nam totiz mo´ hou zabranit v tom, abychom naslouˇ ˇ ˇ chali pravdˇ e. (Precti Jana 8:43– 47.) ˇ ´ ˚ ˇ´ˇ ˇ ˇ Nekterym Zidum Jezıs rekl, ze nena´ ´ ˇ ˇ slouchajı jeho poselstvı proto, ˇ ´ ze si pre´ ˇ ´ jı „cinit touhy sveho otce“, Dabla. ˇ ˇ´ ´ 13 To, po cem touzıme, ma vliv na to, ˇ ´ cemu naslouchame. (2. Petra 3:5) Jeho´ ˇ ´ ˇ ´ ˇ va nas stvoril s uzasnou schopnostı ne´ ´ ktere zvuky nevnımat. Zamysli se nad ´ ˚ ´ ˚ ´ ˇ ˇ ´ tım, kolik ruznych zvuku dokazes praˇ ˇ ´ ´ ve te zachytit. Pred chvılı jsi mnoho ˇ ˇ z nich pravdepodobne neregistroval. Je ˇ ´ ´ to proto, ze limbicky system v mozku ˇ ti pomohl soustredit se na jeden zvuk, ˇ ˇ ˇ ´ ´ prestoze jsi jich slysel vıc. Odbornıci ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ vsak zjistili, ze zpracovavanı vıce zvuˇ ´ˇ ˇ ˇ´ ˇ ˚ ˇ ku soucasne je obtıznejsı, kdyz se jed´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ na o lidskou rec. To znamena, ze kdyz ˇ´ˇ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ˇ slysıs rec dvou lidı zaroven, musıs si ˇ ˚ vybrat, komu budes naslouchat. Tvuj 12 ˇ ´ ˇ ˚ ´ 12. Co nekterym Zidum branilo naslouchat Je- ˇ´ˇ zısovi? ´ ˚ 13., 14. (a) Jak podle odbornıku mozek zpra´ ´ ˇ ˇ covava lidskou rec? (b) Co rozhoduje o tom, ´ komu naslouchame? 27 ´ ˇ ´ ˇ vyber bude zaviset na tom, co slyset ˇ ˇ ´ ˇ´ ˇ´ ˇ ´ chces. Zide, ˇ ´ kterı si ˇ p´ ˇrali cinit touhy sveho otce, Dabla, Jezısovi nenaslouchali. ´ ´ ´ ˇ 14 V knize Prˇ ıslov ı se mluvı o tom, ze ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ´ kazdy z nas dostava pozvanı do obraz´ neho domu moudrosti a domu hlouposˇ´ ti. (Prısl. 9:1–5, 13–17) Jak moudrost, ´ ´ ´ tak hloupost na nas stale volajı a my se ´ ´ ´ ´ ˇ musıme rozhodnout, ktere pozvanı priˇ ´ ´ ´ jmeme. Nase rozhodnutı zavisı na tom, ˇ´ ˚ ˇ ´ ˇ´ cı vuli si prejeme konat. Lide, kterı paˇ´ ˇ´ˇ ´ ´ ´ trı k Jezısovym ovcım, naslouchajı jeho ´ ´ hlasu a nasledujı ho. (Jan 10:16, 27) Jsou ˇ „na strane pravdy“. (Jan 18:37) „Nezna´ ´ ´ jı hlas cizıch lidı.“ (Jan 10:5) Ti, kdo Jeˇ´ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ´ zıse pokorne nasledujı, zıskavajı slavu. ˇ´ (Prısl. 3:13, 16; 8:1, 18) ´ ´ ´ „TA PRO VAS ZNAMENAJI SL AVU“ ˚ ˇ ´ ´ Jak m uzeme druhym pom ahat, ´ ´ aby i oni zıskali slavu od Boha? Mimo ´ ´ jine svou vytrvalostı. Sboru v Efezu Pa´ ´ vel napsal: „Prosım vas . . . , abyste se ´ ˚ ˇ ´ ˇ ´ nevzdavali kvuli temto mym souzenım ´ ˇ ˇ ´ ve vas prospech, nebo ta pro vas zna´ ´ ´ menajı slavu.“ (Ef. 3:13) V jakem smysˇ ´ lu Pavlova souzenı znamenala pro Efe´ ˇ zany slavu? Z jeho ochoty pokracovat ˇ ˇ ˇ ´ ve sluzbe navzdory zkouskam mohli ˇ ˇ ´ ˇ ˇ videt, ze byt kresanem je neco mimoˇ´ ˇ ´ ˇ radne hodnotneho. Jak by to na ne za˚ ˚ ˇ pusobilo, kdyby se Pavel kvuli zkous´ ´ ˇ ˇ kam sve sluzby vzdal? Nedosli by snad ´ ˇ ˇ k zaveru, ze jejich vztah s Jehovou, ˇ ˇ ´ sluzba a nadeje jsou bezcenne? Pavel ´ ˇ ´ ˇ ´ svou vytrvalostı jasne ukazal, ze byt ˇ ´ ´ ˇ kresanem stojı za jakekoli obeti. ´ ´ 16 Zamysleme se nad tım, jaky doˇ pad Pavlova horlivost a vytrvalost mely 15 ´ ˇ ´ 15. V jakem smyslu Pavlova souzenı znamena- ´ la pro Efezany slavu? ´ ˇ ˇ ˇ ˇ 16. Jake tezkosti Pavel zazil v Lystre? 28 ˇ ˇ´ ´ ´ na jeho spoluverıcı. Ve Skutcıch 14:19, ˇ ˇ ˇ 20 cteme, co se mu stalo v Lystre: „Priˇ ˇ ´ ˇ sli Zide z Antiochie a Ikonia, premlu´ vili z astupy a ty kamenovaly Pavla ˇ ˇ a vyvlekly ho z mesta ven, protoze se ´ ˇ ´ ˇ ˇ domnıvaly, ze je mrtvy. Kdyz ho vsak ˇ ´ ucednıci obklopili, vstal a vstoupil do ˇ ˇ´ˇ ´ ˇ ´ mesta. A prıstı den odesel s Barnabaˇ ´ ˇ sem do Derbe.“ Zkus si to predstavit — ´ ˇ ˇ ˇ ´ jeden den Pavel temer zemrel a druhy ˇ ˇ den se pesky vydal na 100kilometrovou cestu. ˇ ´ ˇ´ 17 Byl mezi ucednıky, kterı Pavlovi ˇ ˇ ´ ´ prisli na pomoc, take Timoteus? Za´ ˇ´ znam v knize Skutky nam to prımo ne´ ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ Pavla „vern e n asledoval“ b ehem ud alost ı, ˇ ˇ ˇ ´ k nimz doslo v Lystre? (b) Jaky vliv na Timotea ˇ mela Pavlova vytrvalost? 17., 18. (a) V jakem smyslu mozna Timoteus ´ ˇ ´ ˇ ˇ STR AZNA VE Z ˇ´ ´ ˇ ´ rıka, ale mozne to je. Zamysleme se ´ ˇ nad tım, co mu Pavel pozdeji napsal: ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ „Ty jsi . . . verne nasledoval me ucenı, ˇ ´ ´ ´ ˇ mou zivotnı drahu, . . . takove veci, ´ ´ jake se mi staly v Antiochii [vyhna´ ˇ ˇ ´ ´ nı z mesta], v Ikoniu [nezdareny plan ˇ Pavla ukamenovat], v Lystre [kame´ ´ ´ ´ ´ ´ ´ novanı], takova pronasledovanı, jaka ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ jsem snasel; a prece me Pan ze vsech osvobodil.“ (2. Tim. 3:10, 11; Sk. 13:50; 14:5, 19) ˇ ˇ ˇ ˇ 18 Timoteus vedel, ze Pavel ve vsech ˇ ´ ˇ ´ ´ techto naro cnych situac ıch vytrval, ˇ ´ a zanechalo to v nem hluboky dojem. ˇ ´ Kdyz se Pavel do Lystry vratil, Timoˇ´ ´ ˇ teus byl prıkladnym kresanem a „braˇ ˇ ˇ ´ tri v Lystre a Ikoniu o nem pod ˇ ava´ li dobrou zpravu“. (Sk. 16:1, 2) Casem ˚ ´ ˇ ´ ˇ byl Timoteus zpusobily prevzıt radu ˇ ´ ´ ˚ odpov edn ych ukol u. (Fil. 2:19, 20; 1. Tim. 1:3) ˇ ˇ ˇ ´ ˇ´ ˚ 19 Nase vytrvalost v cinenı Bozı vule ˚ ˇ ´ ˚ ˇ muze na druhe pusobit podobne. Ze˚ ˇ ˇ ˇ ´ 19. Jak muze nase vytrvalost ovlivnovat druhe? ´ ˇ ´ Mladı kresane ´ ˇ´ si vazı vytrvalosti ˇ´ starsıch ˇ ˇ´ ´ spoluverıcıch ´ ´ ˚ ˇ ´ ˇ ˇ´ jmena mladym muze nas prıklad poˇ ´ ˇ´ moci, aby se z nich stali vernı Bozı sluˇ ´ ˇ ˇ zebnıci. Mohou se ucit nejen z nasich ´ ´ ˇ ˇ dovednostı v kazatelske sluzbe, ale ´ ´ ˇ take z toho, jak reagujeme v naroc´ ´ ˇ ´ nych situacıch. Pavel ve vsem vytrvaval ´ ˇ ˚ ´ a tım spolukresanum pomahal, aby ˚ ´ ˇ ´ ´ ´ zustavali vernı, a zıskali tak „zachraˇ ˇ ´ nu . . . spolu s vecnou slavou“. (2. Tim. 2:10) ˇ ´ 20 Nemeli bychom tedy i my nadale ´ ´ ´ hledat „slavu, ktera je od jedineho Boˇ ha“? ( Jan 5:44; 7:18) Rozhodne ano. Je´ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ hova dava „vecny zivot tem, kdo hleda´ ´ ´ ´ ˇ jı slavu“. Svou „vytrvalostı v dıle, jez ´ ´ ˚ ˇ ´ ´ je dobre“ navıc muzeme druhe podnı˚ ´ ˇ ´ ˇ ˇ tit, aby zustavali vernı,ˇ coz jim prinese ´ ˇ ˇ ˇ ´ ˚ trvaly uzitek. (Precti Rımanum 2:6, 7.) ˇ´ ˇ Nenechme se tedy ni c ım p ripravit ´ ´ ˚ o slavu, kterou nam Buh poskytuje. ˇ ˇ ´ ´ 20. Proc bychom meli i nadale hledat slavu od Boha? Todd Bolen/BiblePlaces.com Boaz Zissu, Bar-Ilan University, Israel ˇ ´ ˇ Patrila do rodiny Kaifase ´ ´ ˇ ˇ´ ˇ Archeologicke nalezy nekdy prımo ci ˇ´ ´ neprımo potvrdı existenci postav, o kte´ ˇ r ych se zminuje Bible. O jednom z tako´ ´ ˚ vych nalezu informovali v roce 2011 izraˇ ´ ´ elstı archeologove. Jednalo se o 2 000 ´ ´ ˇ ´ ´ let stare osuarium, coz je zdobena va´ ´ ´ ´ pencova schranka, do ktere se ukladaly ´ ˚ ˇ ´ kosternı pozustatky zemreleho. ´ ´ ´ Na nalezenem osuariu je napis „Miˇ ´ ˇ ˇ riam, dcera Jesuy, syna Kaifase, kne´ ˇ ´ ˇ ze z rodu Maazjase z Bet Imri“. Kaifas ˇ ´ ˇ ´ ˇ ´ byl zidovsky veleknez, kter y mel podıl ˇ´ˇ ˇ ´ ˇ na Jezısove odsouzenı a poprave. (Jan 11:48–50) Historik Flavius Josephus ˇ ´ o nem mluvil jako o „Josefovi, kter y byl ´ ´ ´ ˇ ´ ´ nazyvan Kaifas“. V nalezenem osuariu ˇ ˇ ´ ˇ´ ocividne byly ostatky jedne z jeho prıbuz´ ˇ ˇ´ nych. To, ze Miriam byla prıbuznou veleˇ ´ ˇ ´ kneze, je patrne i z toho, ze v napisu na ´ ´ ˇ´ osuariu, ktere bylo nalezeno drıve a kte´ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ re zrejme patrilo samotnemu veleknezi, ´ je uvedeno jmeno Jehosef bar Kaifa ne´ ˇ ˚ boli Josef, syn Kaifasuv.1 ˇ´ ´ ´ Osuarium patrıcı Miriam bylo podle vy´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ 1 O Kaifasove osuariu je zmınka v clanku „Veleknez, ´ ˇ´ˇ ´ ˇ ´ ˇ ˇ kter y odsoudil Jezıse“ ve Strazne vezi z 15. ledna 2006, strany 10–13. 30 ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ ˇ jadrenı Izraelskeho pamatkoveho uradu ˇ ˚ ˇ´ zabaveno zlodejum, kterı vykradli staroˇ ´ vekou hrobku. Pravost nalezu byla po´ ´ ´ tvrzena analyzou i samotnym napisem. ´ ´ ˇ ˇ Napis na tomto osuariu odhalil jeste ˇ ´ ˇ ´ neco jineho. Obsahuje totiz jmeno Maaz´ ˇ ´ ´ jase, kter y byl hlavou poslednıho z 24 ˇ ˇ ´ ´ ˚ ˇ ˇ ´ ˇ´ knezskych oddılu, jejichz clenove se strıˇ ˇ ´ ´ ´ dali ve sluzbe v jeruzalemskem chra´ mu. (1. Par. 24:18) Podle Izraelskeho ´ ´ ´ ˇ ´ ´ pamatkoveho uradu je napis na osuaˇ ´ ˇ riu dokladem toho, ze „Kaifasova rodina ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ pochazela z Maazjasova knezskeho od´ dılu“. ˇ ´ ´ ´ ´ ´ Soucastı napisu je take vyraz „Bet Im´ ˇ ˇ ˚ ri“, kter y lze vysvetlit dvema zpusoby. ´ ˇ ˇ ´ „Prvnı moznost je, ze Bet Imri je jmeˇ ˇ ´ ˚ no knezske rodiny — synu Immera (Ezra ´ ˇ ˇ 2:36, 37; Nehemjas 7:39–42), k jehoz ˚ ˇ ˇ ´ ´ ˇ potomkum patrili clenove Maazjasova ˇ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ knezskeho oddılu,“ uvadı Izraelsky pa´ ´ ´ ˇ ´ ˇ ˇ matkovy urad. „Druha moznost je, ze ´ ˇ ´ ˇ [Bet Imri je] mısto, odkud zemrela zena ´ ´ ´ ˇ nebo cela jejı rodina pochazely.“ A uz je ´ ´ to jakkoli, nalezene osuarium je doklaˇ ´ ´ ˇ dem toho, ze Bible pojednava o skutec´ ˇ ´ nych lidech ze skutecnych rodin. ´ Na pozadı: ´ Typicka hrobka, ´ kam se ukladala ´ osuaria ´ ˇ ´ ˇ ˇ STR AZNA VE Z ´ „Nezapomenuteln ˇ ˇ ´ ˇ ˇ e“ prislo prave vcas ´ ´ ´ ˇ „NEZAPOMENUTELNE!“ Tak se mnoho lidı vyj adrilo ˇ ´ ˇ ˇ ´ ˇ ˇ ˇ o „Dramatu Stvorenı“. Prislo prave vcas a v tech, kdo ho viˇ ´ ´ ´ ˇ deli, zanechalo nesmazatelny dojem. Vydalo vynikajıcı sve´ ´ ˇ ´ ˇ ˚ ˇ dectvı o Jehovovi, a to kratce pred tım, nez Hitleruv rezim ´ ´ ´ ´ ˇ´ ˇ rozpoutal krute pronasledovanı Bozıho lidu v Evrope. Co ˇ ´ ˇ ale „Drama Stvorenı“ vlastne bylo? ´ ˇ ´ ˇ ˚ ´ V roce 1914 ustredı svedku Jehovovych v Brooklynu v New ˇ ˇ ´ ´ Yorku uverejnilo „Fotodrama stvorenı“. Byl to osmihodinovy ´ ´ ˚ ˚ program sestaveny z kolorovanych diapozitivu a filmu syn´ ´ ˇ ˇ ˇ chronizovanych se zvukem. Po celem svete ho videly mili´ ˇ ´ ´ ˇ´ ony lidı. Roku 1914 se zacala promıtat take jeho kratsı ver´ ˇ´ ˇ ze nazvana „Drama Eureka“. Na pocatku 20. let uz ale byly ´ ´ ˇ´ ´ ˇ ˇ ´ diapozitivy, filmy a promıtacı zarızenı hodne opotrebovane. ˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ˇ´ O toto predstavenı vsak byl stale velky zajem. Naprıklad obˇ ´ ˇ ˇ cane mesta Ludwigsburg v Nemecku se ptali: „Kdy se bude ´ ´ ˇ fotodrama zase promıtat?“ Co se s tım dalo udelat? ´ Aby byla poptavka uspokojena, zakoupili ve 20. letech ´ zastupci rodiny betel v Magdeburku filmy a diapozitivy od ˇ ´ ˇ ´ ˇ´ˇ ´ ˇ komercnıch spolecnostı v Parızi, Lipsku a Drazanech. Braˇ ´ ˇ ´ ´ tri pak tento material dali dohromady s nekterymi starymi ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ diapozitivy z „Fotodramatu stvorenı“, ktere byly jeste pouzi´ telne. ´ ´ ˇ ˚ Bratr Erich Frost, nadany hudebnık, slozil k filmum a dia˚ ´ ´ ˇ ˇ´ ˇ ˇ ˇ pozitivum hudbu. Doprovodny komentar byl castecne preˇ ´ ´ ´ vzaty z knihy Stvorenı, a proto se revidovana verze „Fotoˇ ´ ˇ ´ dramatu“ zacala nazyvat „Drama Stvorenı“. ´ ´ ´ ˇ´ Nove drama trvalo take osm hodin a promıtalo se po casˇ ˇ ˇ ´ ˇ ˚ tech behem nekolika po sobe jdoucıch veceru. Obsahovalo ´ ˇ ´ ˇ poutave podrobnosti o stvoritelskych dnech a prehled bib´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ´ licke i svetske historie. Navıc poukazovalo na to, ze falesne ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ nabozenstvı zklamalo lidstvo. „Drama Stvoren ı“ se promıˇ ˇ ´ talo v Rakousku, Nemecku, Lucembursku a Svycarsku a ta´ ˇ ´ ´ ˇ ˚ ´ ´ ke nemecky mluvıcım posluchacum v jinych zemıch. ´ ´ ˇ ´ Erich Frost vypravı: „Na predstavenıch jsem povzbuzoval ˇ ˇ´ ˇ ´ kolegy, predevsım ty z orchestru, aby o prestavce chodili od ´ 15. UNORA 2013 ´ - Tento plakat zval na „Drama ˇ ´ Stvorenı“, 1932 ¨ ' Kniha Schopfung ˇ ´ ˚ ˇ (Stvorenı) propujcila ´ novemu dramatu ´ ´ sve jmeno 31 ´ ˇ ´ ´ ´ ˚ ˇ ´ ´ jedne rady k druhe a nabızeli divakum nase nadherne kniˇ ´ ˚ ´ ´ hy a brozury. Tımto zpusobem jsme rozdali vıce publikacı, ˇ ˇ ˇ ˚ nez bychom jich dali ve sluzbe dum od domu.“ Johannes ´ ´ ´ ´ Rauthe, ktery organizoval promıtanı filmu v Polsku a na ˇ ´ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ˇ ´ ˇ´ uzemı dnesnı Ceske republiky, vzpomına, ze mnozı z prı´ ˇ ˚ ˇ ˇ ´ tomnych predali bratrum svou adresu, aby je nekdo navstıˇ ´ ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ ˇ vil. U techto lidı byly vykonany pekne opetovne navstevy. ˇ ´ ´ ´ ˇ ´ ´ Do 30. let byly pri promıtanı „Dramatu Stvorenı“ saly zaˇ ´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ plnene do poslednıho mıstecka a vsude se mluvilo o sved´ ´ ˇ ´ ´ ˇ cıch Jehovovych. Tato predstavenı organizovana nemeckou ˇ ˇ ´ ´ ˇˇ ´ ¨ odbockou navstıvilo do roku 1933 temer milion lidı. Kathe ´ ´ ´ ˇ Kraussova vzpomına: „Abychom to drama videli, museli ˇ ´ ´ ˚ jsme pet dnı za sebou chodit tam a zpatky deset kilometru le´ ´ ´ ´ ´ ˇ´ sem, z kopce do kopce a z udolı do udolı.“ Else Billharzova rı´ ´ ˇ ´ ka: „Dıky ‚Dramatu Stvorenı‘ jsem si pravdu zamilovala.“ ´ ´ ˇ ˇ ˇ ´ Alfred Almendinger vzpomına, ze kdyz predstavenı ´ ˇ ´ ˇ zhledla jeho maminka, „byla tak nadsena, ze si koupila Bib´ ˇ ˇ ˇ ˇ li a hledala v nı slovo ocistec“. Protoze ho ale nenasla, preˇ ´ ˇ ´ stala chodit do kostela a dala se pokrtıt. „ ‚Drama Stvorenı‘ ˇ´ ´ pomohlo poznat pravdu mnoha lidem,“ rıka Erich Frost. (3. Jana 1–3) ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ´ ´ V dobe, kdy se drama tesilo velke oblibe, zısk avala ˇ ´ ˇ ˇ´ ´ ˇ´ v Evrope stale vetsı podporu nacisticka strana. Zacatkem ˇ ˇ ˚ ´ ˇ roku 1933 byla cinnost svedku Jehovovych v Nemecku za´ ˇ ´ ´ ˇ´ ´ ´ ´ ˇ kazana. Od te doby az do konce druhe svetove valky zazıvaˇ ´ ˇ ´ ´ ´ ´ ´ li svedkove v Evrope krute pronasledovanı. Erich Frost straˇ ´ ˇ ˇ ´ ´ ˇ ˇ ˇ vil ve vezenı asi osm let. Toto tezke obdobı prezil a pozdeji ˇ ´ slouzil v betelu ve Wiesbadenu. Nezapomenutelne „Draˇ ´ ˇ ˇ ˇ ˇ ´ ˇ ma Stvorenı“ skutecne prislo v pravy cas a dodalo odvahu ˇ ˚ ˇ´ ˇ ´ ˇ ´ ´ ˇ mnoha kresanum, kterı behem druhe svetove valky celili ˇ ˇ ´ ´ ˇ zkouskam vıry. (Z naseho archivu v Nemecku.) s ˇ Tento casopis ˇ´ i dalsı publikace ˇ ´ zdarma ke stazenı na www.jw.org ´ Erich Frost a jeho notovy ´ ˇ ´ zapis pro „Drama Stvorenı“ ˚ ˇ ˇ´ ´ Online si muzete cıst take ˇ ´ ˇ Preklad noveho sveta w13 02/15-B
si, jak Buh zachoval sve Slovo, jak se postaral o to,
