Technické parametry přístroje AMP

Ϯ
OBSAH
Využití analyzátoru AMP
3
Popis analyzátoru AMP a jeho funkce
3
Technické parametry pĜístroje AMP
4
Technické provedení a struktura pĜístroje AMP
7
Software
13
Souþásti systému a pĜíslušenství
14
Rutinní provoz analyzátoru AMP
15
ýištČní a desinfekce analyzátoru a jeho pĜíslušenství
17
Údržba analyzátoru AMP
18
Uvedení analyzátoru AMP do provozu
19
Pracovní režim a podmínky práce pro analyzátor AMP
20
PĜíklad výstupní poþítaþové sestavy (verze v angliþtinČ)
22
PĜíklad sestavy pro þeskou lokalizaci programu
27
Postup mČĜení
32
Instalace software
33
PĜipojení pĜístroje AMP a aktualizace ovladaþĤ
37
Konverze databáze pacientĤ
45
Nastavení prostĜedí programu USPIH
49
Práce s aplikaþním programem
55
ěešení nČkterých problémĤ
82
Popis metabolických a biochemických ukazatelĤ
89
Certifikáty
111
ϯ
UPOZORNċNÍ PRO UŽIVATELE!
PĜed použitím pĜístroje je nutno si pĜeþíst tento
návod k použití a porozumČt fungování systému!
Návod popisuje funkci neinvazivního analyzátoru krve AMP a s ním
dodávaného aplikaþního softwaru USPIH ve verzi 10. PĜi jeho popisu
ponecháváme u informatických pojmĤ vedle þeských pĜekladĤ i
anglické ekvivalenty. Návod tedy mĤže posloužit pĜi používání jak
poþeštČné, tak i mezinárodní verze programu.
PĜístroj AMP je neinvazivní skríningový analyzátor krevního obrazu a
metabolitĤ. Název je odvozen od jmen autorĤ metody (Malychin –
Pulavskij, písmeno A na zaþátku znamená analyzátor).
Využití analyzátoru AMP
PĜedpokládanými oblastmi nasazení pĜístroje jsou kliniky, polikliniky,
lékaĜské výzkumné ústavy, sanatoria a jiná léþebná zaĜízení, která
mohou pĜístroj využít k provádČní pĜedbČžných, orientaþních
vyšetĜení. Výsledky neinvazivních mČĜení mají orientaþní charakter,
který urþí smČr dalšího postupu a volbu dalších, pĜesnČjších a
detailnČjších in vitro vyšetĜení.
Popis analyzátoru AMP a jeho funkce
Princip funkce neinvazivního analyzátoru krevního obrazu a
metabolitĤ AMP je založený na zpracování namČĜených teplot
snímaných na biologicky aktivních, „referenþních“ bodech povrchu
lidského tČla, a na parametrech pacienta, vkládaných do systému
obsluhou poþítaþe.
PĜístroj má pČt þidel, které se pĜikládají na tzv. biologicky aktivní
body povrchu pacientova tČla.
ϰ
Bioaktivní (nebo tzv. referenþní) body využívané pĜi vyšetĜeních jsou
následující:
¾ Bifurkace pravé a levé krþní tepny (dva body)
¾ Pravé a levé podpaždí (dva body)
¾ Okolí pupku (regio paraumbilicalis), (jeden bod)
PĜed zapoþetím vyšetĜování se na tČlo pacienta umístí pČt þidel
a prostĜednictvím klávesnice poþítaþe se manuálnČ vloží do systému
pacientovy identifikaþní údaje, dále pak jeho dechová
frekvence, váha, tepová frekvence. Poté se v programu spustí fáze
sbČru dat a výpoþtĤ. Analyzátor zpracuje signály infraþidel
umístČných na bioaktivních bodech povrchu tČla, konvertuje je na
digitální signály a zajistí pĜenos namČĜených údajĤ do osobního
poþítaþe (PC). Program zpracuje namČĜené údaje a po uplynutí
stanoveného þasového intervalu vyšetĜení výsledky uloží a zobrazí
na monitoru. Výsledky vyšetĜení je následnČ možné vytisknout ve
formČ lékaĜského nálezu.
Technické parametry pĜístroje AMP
Blokové schéma zapojení pĜístroje AMP je znázornČno na obrázku.
ýidla
Analyzátor AMP
PC a tiskárna
Blokové schéma systému AMP
ϱ
Vybrané technické parametry analyzátoru
Napájení napČtí poþítaþe:
230 V ±10 %; 50/60 Hz
Napájení napČtí analyzátoru AMP:
Unap = 5 ±1 V
PĜíkon:
z USB portu poþítaþe
Inap = 95 mA
max. 0,475 VA
RozmČry (šíĜka x hloubka x výška):
pro verzi externí: 160 mm x 100 mm x 45 mm
pro verzi tablet PC: 270 mm x 256 mm x 35 mm
Hmotnost:
ve verzi externí:
pro verzi tablet PC:
0,35 kg (vþetnČ kabelĤ a senzorĤ)
4,50 kg (vþetnČ dokovací stanice,
kabelĤ a senzorĤ)
TĜída ochrany vĤþi dotyku:
Ochrana na stranČ pacienta:
Elektromagnetická kompatibilita:
IP stupeĖ ochrany analyzátoru:
I.
B
podle normy EN60601-1-2-2002
IP 20
ýas pro dosažení provozuschopného stavu:
max. 3 min
PrĤmČrný þas pro vykonání mČĜení:
730 s
Poþet þidel pĜipojených k analyzátoru:
5
Rozsah teplot mČĜených v referenþních bodech:
24-42 °C
Limit chyb mČĜení teplot v referenþních bodech: max. ±0,75 °C
Délka kabelĤ se senzory:
min. 1,5 m
PĜipojení analyzátoru k PC:
sbČrnicí dat PS
Diagnostická metoda:
Malychin-Pulavskij
(vyhodnocování dat získaných z pĜipojených referenþních bodĤ)
ϲ
Minimální požadavky na hardware poþítaþe
Procesor:
Pentium 4 nebo vyšší
RAM:
min. 512 MB
HDD:
20 GB
CD-ROM
1 mechanika
Monitor:
min. SVGA s rozlišením 1024 x 768 pixelĤ
USB porty:
alespoĖ 2 volné
VnČjší podmínky mČĜení
Teplota okolního prostĜedí: 10 - 35 °C
Atmosférický tlak:
Vlhkost prostĜedí:
101,3 ±4 kPa (700 - 780 Hg mm)
max. 80 %
(pĜi teplotČ +25 °C, bez kondenzace)
Povolený rozsah teplot pĜi pĜepravČ:
-50 °C až +50 °C
Funkce aplikaþního softwaru
• Interakce s uživatelem
• Komunikace s analyzátorem pĜes USB, vþetnČ kontroly pĜipojení
• Indikace pĜípadných chyb a zobrazení chybových zpráv
• Editace vstupních dat
• Databázové operace se záznamy pacienta
• ěízení procesu snímání a matematické zpracování dat
• Uložení namČĜených hodnot do databáze
• Zobrazení a tisk výsledkĤ;
Po zapnutí spustí analyzátor samotestovací program, pomocí nČhož
se zkontroluje provozuschopnost pĜístroje a software.
ϳ
Technické provedení a struktura pĜístroje AMP
PĜístroj AMP je v souþasné dobČ dodáván ve dvou hardwarových
provedeních. Varianta AMP v externím provedení jako poþítaþová
periferie je zachycena na obrázku níže.
Neinvazivní skríningový analyzátor krve AMP v provedení
poþítaþové periferie
Hlavními þástmi analyzátoru, zabudovaného do pevné krabiþky
z nárazuvzdorného plastu, jsou procesor, nacházející se na desce
plošného spoje, jednotka analyzátoru, interface procesoru pĜipojený
na USB sbČrnici, zdíĜka vstupního kabelu od þidel a USB port
sloužící pro pĜipojení k PC.
Na þelní stranČ pĜístroje se vedle propojovacích portĤ nachází LED
kontrolka signalizující spojení mezi analyzátorem a PC (stav on-line).
PČt þidel pĜipojených k analyzátoru mČĜí teplotu na referenþních
bodech pacienta s pĜesností ± 0,1 °C. Pr ĤbČžnČ mČĜené hodnoty
teplot pĜenášejí þidla v digitální formČ do procesoru analyzátoru AMP
(rychlost pĜenosu je 56,7 kbit/s) a následnČ do poþítaþe. Tato data
spolu se zadanými údaji o pacientu jsou programem zpracována,
uložena do databáze a zobrazena na monitoru, následnČ je rovnČž
možné výsledky vytisknout.
ϴ
AMP analyzátor v tabletovém provedení (tablet PC)
RozmČry: 270 x 256 x 35,3 mm
Hmotnost (vþetnČ kabelĤ a baterií): 1,75 kg
(s dokovací stanicí): 4,50 kg
NábČhová doba: Systém je pĜipraven k požití bČhem 3 minut po
spuštČní.
Pohled na pĜístroj AMP v tabletovém provedení je na obrázku níže:
Analyzátor AMP jako kompaktní medicínský pĜístroj,
provedení tablet PC.
Analyzátor AMP vþetnČ hardwarového klíþe je zabudován uvnitĜ
poþítaþe jako jeho pevná souþást.
ϵ
Ovládací prvky a kontrolky pĜístroje v provedení tablet PC
a dokovací stanice
ýelní panel:
Indikátor bezdrátového síĢového pĜipojení
(indicators of WiFi network)
Indikátory stavu baterie (þervená, žlutá, zelená)
(battery status indicators – red, yellow, green)
Vypínaþ pĜístroje (power button)
Vypínaþ bluetooth (bluetooth On/Off button)
Snímkování (camera capture)
Funkþní tlaþítko (function key, Fn)
Navigaþní tlaþítko (navigation and enter key,
joystick)
Uživatelsky programovatelná tlaþítka
(user programmable keys)
Bezpeþností tlaþítko (security key)
Níže pod panelem
Snímaþ otisku prstu (finger print scanner)
ϭϬ
Boþní pohled zprava:
Soket pro pĜipojení kabelu
s þidly
(sensor cable socket)
PĜipojení napájecího
adapteru
(AC adapter socket)
ϭϭ
Spodní pohled – konektor pro pĜipojení k dokovací stanici tabletu
(docking connector):
Dokovací stanice (docking station):
Porty na dokovací stanici (ports of docking station):
- 4 USB porty
- port pro pĜipojení k poþítaþové síti (ethernet port, pro RJ-45)
- soket pro pĜipojení napájení (power cable socket)
- 2 sokety pro dobíjení baterií (sockets for battery charge)
ϭϮ
LED kontrolky na dokovací stanici (LED lights of docking station):
1.
2.
3.
4.
5.
Napájení (power LED)
Nabíjení levé baterie (left battery charger LED)
Nabíjení pravé baterie (right battery charger LED)
PĜipojení k poþítaþové síti (ethernet network status LED)
Zámek (lock)
Senzory na kabelech jsou barevnČ oznaþeny. Jejich rozmístČní na
tČle pacienta je následující:
Barevné
oznaþení:
Místo pĜiložení þidla:
modrá
oblast rozvČtvení levé karotidy (krþní tepna)
zelená
oblast rozvČtvení pravé karotidy (krþní tepna)
žlutá
levé podpaží
fialová
pravé podpaží
þervená
abdominální oblast (pupek)
ϭϯ
Software
CD s instalaþním softwarem USPIH je dodáváno k pĜístroji. PĜed
prvním použitím analyzátoru je nutno nainstalovat pĜíslušný software
do poþítaþe. BČhem instalace se vytvoĜí na disku poþítaþe nová
složka (typicky C:\Program Files\USPIH 10), do níž jsou nahrány
soubory nutné pro bČh systému. Zejména se jedná o tyto:
USPIH.exe – hlavní programový soubor aplikace;
biopromin.doc – licenþní smlouva k softwaru;
USPIH_EN.chm – soubor s nápovČdou (help);
PATIENT.FDB – databázový soubor;
update.exe – program pro aktualizace aplikace (update);
DBConverter.exe – databázový konvertor;
složka FTDI – soubory s ovladaþi (interface drivers files);
další soubory nutné pro provoz systému.
Program USPIH lze provozovat na osobních poþítaþích
(kategorie Intel Pentium 4 resp. vyšší) s operaþním systémem
Microsoft Windows verze XP / Vista / 7 nebo novČjší.
ϭϰ
Souþásti systému a pĜíslušenství
Položka
Oznaþení zboží
Poþet
1
PĜístroj AMP
ȺLɌȺ.941320.001
1
2
Kabel s 5 senzory
ȺLɌȺ.941320.002
1
3
Dokovací stanice
(docking station,
pouze u tabletu)
ALTA.643475.001
1
4
Uživatelský manuál
ALTA.941320.001 RE
1
5
Instalaþní CD
(software USPIH)
ȺLɌȺ.941320.004
1
6
Propojovací USB kabel
ȺLɌȺ.941320.003
1
7
Hardwarový klíþ
(distribuován pouze
v externí verzi AMP)
ȺLɌȺ.941320.006
1
8
Obal
ȺLɌȺ.941320.005
1
Dokovací stanice je souþástí dodávky pouze AMP v provedení tablet
PC, k nČmu naopak není dodáván hardwarový klíþ.
ϭϱ
Rutinní provoz analyzátoru AMP
Obecná pravidla bezpeþného provozu:
Analyzátor AMP není možno používat v tČchto pĜípadech:
• teplota okolí je vyšší než +35 °C nebo nižší než +10 °C
• vlhkost prostĜedí pĜekraþuje 95 %
• v ovzduší jsou pĜítomny škodlivé výpary
• v prašném prostĜedí
• za ostrého sluneþního svitu
• v blízkosti silného elektrického þi magnetického pole
• ve vlhkém prostĜedí
UPOZORNċNÍ! ChraĖte kabely s þidly pĜed poškozením. Nikdy je
nepĜehýbejte. Vytahujte je opatrnČ. PĜi vyjímání je držte za
zasouvací konektor, netahejte za kabely.
UPOZORNċNÍ! BČhem práce s poþítaþem je zakázáno pĜipojovat
pĜístroj k USB portu poþítaþe nebo toto zaĜízení z USB portu
odpojovat. Tyto úkony provádČjte pĜi vypnutém poþítaþi.
UPOZORNċNÍ! Zachovávejte poĜadí pĜipojovaných kabelĤ. Nejprve
pĜipojujte kabel s þidly a až poté USB kabel vedoucí od pĜístroje
AMP k poþítaþi.
ϭϲ
UpozornČní! BČhem práce s pĜístrojem AMP i bČhem jeho
údržby musí být dodržovány následující pracovní podmínky:
a) Je zakázáno nakládat s pĜístrojem zpĤsobem, který by mČl za
následek poškození izolace kabelĤ.
b) PĜed použitím vizuálnČ zkontrolujte, zda nedošlo k poškození
kabelĤ nebo k mechanickému poškození pĜístroje.
c) ChraĖte analyzátor pĜed nadmČrnČ vlhkým prostĜedím.
V pĜípadČ rychlé zmČny okolní teploty ponechte pĜístroj alespoĖ 30
minut v klidu pro odpaĜení vlhkosti.
d) ObecnČ je zakázáno pĜipojovat a odpojovat jakékoliv kabely pĜi
zapnutém poþítaþi.
e) Kabel elektrického napájení poþítaþe PC musí obsahovat
ochranné zemnČní, zástrþka kabelu musí mít zemnČní a musí
odpovídat elektrické zásuvce a patĜiþným standardĤm.
f) Pokud je používán napČĢový transformátor, musí být zcela
bezpeþný a splĖovat požadavky standardu MSZ 60601-1/1997 pro
medicínská zaĜízení (napĜ. ST-200 transformátor vyrábČný firmou
Standel Ltd.).
g) Napájecí elektrický kabel používejte nezkroucený a umístČte jej
tak, aby se pĜedešlo jeho poškození a vzájemnému rušení s jinými
pĜístroji.
h) Je zakázáno používat aerosolových a tekutých prostĜedkĤ
k þištČní pĜístroje.
i) Analyzátor AMP vždy pokládejte na stabilní a pevnou podložku.
j) PĜi pĜípadném restartu poþítaþe vyþkejte pĜed spuštČním
alespoĖ 20 sekund.
k) Je zakázáno používat analyzátor v hoĜlavém prostĜedí (napĜ.
v místnosti, kde jsou skladována hoĜlavá anestetika).
ϭϳ
ýištČní a desinfekce analyzátoru a jeho pĜíslušenství
UpozornČní!
PĜed þištČním a desinfekcí povrchu pĜístroje všechny kabely
z analyzátoru odpojte.
UpozornČní!
Desinfekce povrchu pĜístroje a kabelu s þidly se nesmí provádČt
agresivními chemikáliemi þi rozpouštČdly (zejména látky na bázi
fenolu, esteru, benzolu, propanolu, chloroformu, acetonu
apod.).
UpozornČní!
Desinfekce analyzátoru AMP a jeho pĜíslušenství horkým
vzduchem nebo párou je zakázána.
Desinfekce vnČjšího povrchu analyzátoru se provádí lihovými
tampony nebo látkou navlhþenou v lihu. Toto þištČní by mČlo být
provádČno se stejnou pravidelností jako u ostatních medicínských
pĜístrojĤ na pracovišti.
Desinfekci
provádČjte
prostĜedky,
Ministerstvem zdravotnictví ýR.
které
jsou
schválené
PĜi þištČní a desinfekci dbejte, aby se dovnitĜ pĜístroje nedostala
voda ani jiná kapalina.
SkĜíĖku pĜístroje a kabely otírejte mČkkou textilií, která nepouští
vlákna. Tuto látku namoþte do mýdlové vody a dobĜe vyždímejte.
Desinfekci þidel provádČjte 96 % þistým lihem. ýidla je zakázáno
otírat textilií, otČr by mohl zpĤsobit poškození povrchu. Zejména je
zakázáno používat na þištČní þidel pevné materiály a brusivo.
ϭϴ
Údržba analyzátoru AMP
Údržbu analyzátoru provádí technický personál provozovatele podle
harmonogramu v následující tabulce.
Harmonogram údržby neinvazivního analyzátoru AMP:
funkþní test
vizuální prohlídka
pĜístroje, pĜipojení
a kabelĤ a senzorĤ na
vnČjší poškození
þištČní pĜístroje
periodická kontrola
provádČná výrobcem
dennČ
dennČ
nebo dle potĜeby
dennČ
roþnČ a po
opravách
po transportu
Položka
po skladování
pĜi denním
užívání
Rozpis prací
+
+
+
+
+
+
-
-
Záruþní a jiné opravy analyzátoru provádí výrobce:
RPC Biopromin Ukraine, 61157 Kharkiv, Selyanskaja str. 30a
nebo jeho oficiální povČĜený partner.
Analyzátor je kontrolován bČhem své výroby, bČhem užívání a po
opravách.
Periodické kontroly provádČjí oficiální servisní pracovištČ.
ϭϵ
Uvedení analyzátoru AMP do provozu
Postup pro analyzátor AMP v externím provedení (periferie PC)
• PĜipojte kabel se senzory do konektoru DB9 analyzátoru
a utáhnČte závity. BČhem tohoto úkonu musí být pĜístroj vypnutý!
• Propojte analyzátor s poþítaþem USB kabelem. Je opČt žádoucí,
aby byl poþítaþ v tento moment vypnutý.
• ZapnČte poþítaþ.
• Po nabČhnutí systému spusĢte program USPIH 10.
Poté je analyzátor AMP pĜipraven k práci.
Postup pro analyzátor AMP v provedení tablet PC
• Vložte baterie zezadu do tabletu.
• Zastrþte západku krytu baterií a otoþte ruþním zámkem.
• PĜipojte kabel s þidly do soketu nahoĜe na pravé stranČ tabletu.
(PĜi opČtovném vyjímání stisknČte tlaþítko na kabelu a zatáhnČte.)
• Vyberte si ze tĜí režimĤ práce podle zpĤsobu napájení:
a) Zapojte dokovací stanici do elektĜiny.
- SvČtýlko indikaþní LED kontrolky se rozsvítí zelenČ.
- Nasaćte tablet do dokovací stanice.
- Uslyšíte zacvaknutí zámku.
b) Zapojte kabel adapteru napájení do zdíĜky dole na pravé
stranČ tabletu a adapter zapojte do elektĜiny.
c) SpusĢte tablet PC bez jeho pĜipojení do elektĜiny a pracujte na
baterie. PĜi jejich pĜípadném vybití se tablet PC automaticky
vypne.
ϮϬ
Pracovní režim a podmínky práce pro analyzátor AMP
Postup rutinní práce s analyzátorem je následující:
Ɣ ZapnČte poþítaþ.
Ɣ PĜipravte a instalujte termoþidla.
Ɣ Provećte mČĜení. PĜi sbČru a zpracování dat se Ĝićte pravidly pro
medicínské použití pĜístroje AMP.
Po domČĜení pacienta a sejmutí þidel je vydesinfikujte jednorázovým
lihovým tamponem.
Ɣ Po skonþení práce vypnČte poþítaþ.
Práce s pĜístrojem AMP v provedení tablet PC
• ZapnČte tablet (stisknČte a pĜidržte tlaþítko vypínaþe po dobu
dvou sekund). Podbarvení tlaþítka se rozsvítí zelenČ.
• V pĜípadČ potĜeby mĤžete vyjmout tablet z dokovací stanice. To
uþiníte po stisknutí tlaþítka Fn na pĜední stranČ tabletu. Tlaþítko
zmodrá. Poté stisknČte navigaþní tlaþítko (joystick key). Uslyšíte
cvaknutí zámku *. Poté uchopte tablet za držadlo a vyjmČte jej
z dokovací stanice (tahem smČrem doprava a vzhĤru).
* Zámek pracuje pouze v pĜípadČ, že je dokovací stanice pĜipojena
do elektrické sítČ.
Postup pĜi výmČnČ baterií:
• VypnČte tablet.
• UvolnČte blokaci.
• SejmČte kryt baterií.
• VymČĖte baterie.
Ϯϭ
Z dĤvodĤ prevence poškození pĜístroje AMP je zakázáno
zejména:
Ɣ lámat a pĜehýbat kabely vedoucí k PC, analyzátoru a senzorĤm
Ɣ tahat za kabely s þidly bez jejich pĜedešlého uvolnČní (z tČla
pacienta nebo z analyzátoru)
Ɣ þistit senzory, kabely a pĜístroj AMP tvrdými a drsnými pĜedmČty
Optimální podmínky pro práci s analyzátorem AMP
o
Ɣ okolní teplota prostĜedí v rozmezí od 19 do 27 C;
Ɣ atmosférický tlak mezi 96 a 104 kPa (720 a 780 mm rtuĢového
sloupce);
o
Ɣ Relativní vlhkost vzduchu do 80 % pĜi 25 C.
ϮϮ
PĜíklad výstupní poþítaþové sestavy (verze v angliþtinČ)
Sex: male
Age: 60
LCA: 32,16
Weight: 80
RCA: 32,71
LAC: 35,64
No.:
Pulse: 60
Resp.rate: 16
RAC: 35,48
Parameter:
ABD: 31,62
Atm.pres: 741
167,61
00000
Norm:
Value:
Hemogram:
1
Hemoglobin HGB. g/l
120 - 175
134,13
2
Erythrocytes RBC. 1mm3
4 - 5,6
4,35
3
Lymphocytes. %
19 - 37
30,13
4
Leukocytes WBC. x10E9/l
4,3 - 11,3
5,07
5
Segmented neutrofiles. %
47 - 72
56,80
6
Erythrocyte sedimentation rate ESR. mm/h
1 - 14
6,15
7
Eosinophils. %
0,5 - 5,8
2,45
8
Monocytes. %
3 - 11
6,18
9
Stab neutrofiles. %
1-6
4,44
Blood coagulation:
10
Begining of fibrillation. min
0,5 - 2
02`08``
11
End of fibrillation. min
3-5
03`35``
12
Thrombocytes. x10E3
180 - 320
248,27
Electrolyte metabolism:
13
Calcium (Ca) in plasma. mmol/l
2,25 - 3
2,47
14
Magnesium (Mg) in plasma. mmol/l
0,7 - 0,99
0,96
15
Potassium (K) in plasma. mmol/l
3,48 - 5,3
4,68
16
Sodium (Na) in plasma. mmol/l
130,5 - 156,6
141,70
Gastric juice test:
17
Concentration of H2 of gastric juices.
1,2 - 1,7
1,56
18
pH.
7,36 - 7,45
7,39
19
SH.
7,32 - 7,4
5,99
Stomach function:
20
Basal pressure of sphincter - Oddy. mm of mercury
39 - 41
44,22
21
Wasting power of life support. kkal/kg/min
1,23 - 4,3
4,58
Liver function:
22
AST. mmol/l
0,1 - 0,45
0,51
23
ALT. mmol/l
0,1 - 0,68
0,76
24
AST. U/l
8 - 40
21,91
25
ALT. U/l
5 - 30
32,49
26
AST/ALT.
0,8 - 1,2
0,67
Ϯϯ
27
Total bilirubin. mkmol/l
8,6 - 20,5
14,11
28
Conjugated bilirubin. mkmol/l
2,2 - 6,1
5,32
29
Unconjugated bilirubin. mkmol/l
1,7 - 10,2
8,79
Protein metabolism:
30
Total protein. g/l
60 - 85
74,93
31
Concentration of creatinine. mkmol/l
55 - 123
63,95
32
Dopamine ȕ-hydroxylase. nanom/ml/min
28 - 32,5
28,14
33
Concentration of lactic acid. mmol/l
0,99 - 1,38
0,97
34
Concentration of urea. mmol/l
2,5 - 8,3
5,29
Lipid metabolism:
35
Cholesterol total. mmol/l
3,11 - 6,48
4,34
36
ȕ- lipoprotein. mmol/l
17 - 55
20,60
37
ȕ- lipoprotein. g/l
3-6
1,72
38
Low-density lipoproteins. mmol/l
2,35 - 2,43
5,79
39
Lowest-density lipoproteins. mmol/l
0,2 - 0,52
0,44
40
High-density lipoproteins. mmol/l
1,25 - 4,25
1,61
41
Concentration of triglyceride. mmol/l
0,55 - 1,85
1,07
Carbohydrate metabolism:
42
Concentration of glucose. mmol/l
3,9 - 6,2
4,16
43
Glycogen. mg%
11,7 - 20,6
15,41
Water metabolism:
44
Extracellular water. %
21 - 23
21,31
45
Cellular water. %
39 - 42
40,62
46
Total water. %
53 - 60
54,52
Hormones:
47
Testosterone of urine. mkmol/24hours
6,93 - 17,34
10,18
48
Total estrogen. nanomol/24hours
17,95 - 64,62
27,30
49
Thyrosine. mkmol/l
0,044 - 0,072
0,0688
Enzymes:
50
Amylase. g/l*h
12 - 32
14,20
51
Acetylcholine. mkg/ml
81,1 - 92,1
74,52
52
Acetylcholinesterase of erythrocytes. mkmol/l
220 - 278
245,50
53
Glutamine acid. mmol/l
0,0045 0,0055
0,0046
54
Tyrosine acid. mg*%[Zbarskiy B. I., 1972]
1,4 - 1,8
1,46
55
Creatine kinase of muscules. mkmol/min/kg
473 - 483
419,04
56
Creatine kinase of cardiac. mkmol/min/kg
35,1 - 38,1
37,67
Ϯϰ
Cell mitosis regulation:
57
Comprehensive cell mitosis regulation factor.
3,7828 3,9372
4,3155
Oxygen transport and absorption:
58
Plasma density. g/l
1048 - 1055
1 046,93
59
Volume of circulatory blood. ml/kg
68 - 70
68,85
60
Minute volume of circulatory blood. l/min
3,5 - 4,3
4,13
61
Rate of O2 delivery to tissue. ml/sec
260 - 280
212,75
62
Surface of gaseous exchange. sq.m.
3500 - 4300
3 403,06
63
Deficit of circulatory blood. ml
0 - 250
228,30
Internal blood flow, in % to total blood flow:
64
Myocardium current of blood. %
4,32 - 5,02
3,45
65
Muscles current of blood. %
14,56 - 16,93
13,81
66
Cerebral current of blood. %
12,82 - 14,9
15,73
67
Hepatic-portal current of blood. %
20,28 - 29,86
23,48
68
Nephritic current of blood. %
21,58 - 25,09
25,83
69
Skin current of blood. %
7,9 - 9,19
6,54
70
Other organs current of blood. %
5,76 - 6,7
8,55
*
71
Myocardium current of blood. ml/min
250 - 290
248,78
72
Muscles current of blood. ml/min
930 - 1100
705,55
73
Cerebral current of blood. ml/min
750 - 800
674,37
74
Hepatic-portal current of blood. ml/min
1690 - 1740
1 200,18
75
Nephritic current of blood. ml/min
1430 - 1490
1 320,16
76
Skin current of blood. ml/min
500 - 535
338,76
77
Other organs" current of blood. ml/min
375 - 390
436,76
Internal Blood flow, in ml/min:
78
Resistance of pulmonary circulation. din/cm*sec
140 - 150
144,96
79
Central venous pressure. mm of water.
70 - 150
69,16
80
Time of pulmonary circulation. sec
16 - 23
28,51
81
Time of systemic circulation. sec
4 - 5,5
5,52
82
Cerebral blood flow on 100g of tissue. ml/100g
50 - 55
49,92
83
Blood flow per 1gr of thyroid gland. ml
3,7 - 4,3
4,05
84
Blood flow per 1gr of cerebral tissue. ml
2,9 - 3,2
2,69
85
Pressure of spinal liquid. mm of water.
90 - 145
112,43
2 - 3,5
3,85
Test of blood coagulation:
86
Fibrinogen. g/l
Ϯϱ
87
Prothrombin index. %
75 - 104
86,05
88
Haematocrite. %
35 - 49
38,56
Pulmonary function:
89
Vital capacity of lungs. sq.cm.
3500 - 4300
2 744,09
90
Pulmonary ventilation. l/min
4 - 12
8,26
91
Vital capacity of lungs in an expiration phase. sq.cm.
-----
1 137,51
92
Maximum flow of air. l/min
74 - 116
91,57
93
Test Tiffeneau. %
84 - 110
82,56
94
Working rate of assimilated oxygen. %
45 - 60
69,47
95
Time of single load. min
3 - 10
2,05
96
Respiratory factor.
0,8 - 1,2
0,88
Oxygen transport and absorption:
97
Transportation of oxygen. ml/min
900 - 1200
919,17
98
Quantity of assimilated oxygen on 100 gr. of cerebral tissue. ml
2,8 - 3,4
2,75
99
Content of O2 in arterial blood. %
95 - 98
94,31
100
Quantity of assimilated oxygen on kg. ml/min/kg
4-6
4,32
101
Quantity of assimilated oxygen. ml/min
200 - 250
231,98
102
Quantity of myocardial oxygen consumption. ml/min
7 - 10
9,18
103
Index of extraction of tissue oxygen. ml
0,26 - 0,34
0,278
CO2 transport and absorption:
104
CO2 discharge. ml/min
119 - 300
234,06
105
Content of CO2 gas in arterial blood. %
32,5 - 46,6
41,32
106
Content of CO2 gas in venous blood. %
51 - 53
62,51
107
Rate of CO2 production. ml/min
150 - 340
224,72
108
Vascular permeability index.
4,165 - 4,335
3,906
Cardiovascular system function:
109
Cardiac ejection. ml
60 - 80
61,86
110
Interval PQ. sec
0,125 - 0,165
0,145
111
Interval QT. sec
0,355 - 0,4
0,399
112
Interval QRS. sec
0,065 - 0,1
0,094
113
Contraction of miocard of the left ventricle of heart. %
60 - 85
53,42
114
Arterial pressure of systolic. mm of mercury
-----
139,51
115
Arterial pressure of diastolic. mm of mercury
-----
82,12
116
Width of the third ventricle of cerebrum. mm
4-6
6,20
117
Cardiac work. Joule
0,692 - 0,788
0,81
Ϯϲ
Preliminary computer hint about diagnosis:
It is necessary to get a consultation of a gastroenterologist
(gastroduodenitis?). It is necessary to eliminate a pathology of small
intestine.
It is necessary to get a consultation of a gastroenterologist
(gastroduodenitis?).
There is the ischemic heart-disease.
There is the spinal osteochondrosis. There is the derangement of
water-electrolytic metabolism. The Ca of plasma is changed (Ca of
bone tissue).
There is the hypertension of pulmonary circulation.
Fibrinogen=6,20
The index Tiffeneau is reduced till: 82,6 (Cellular water.)
Ϯϳ
PĜíklad sestavy pro þeskou lokalizaci programu
Pohlaví: muž VČk: 60
LCA: 32,16
Váha: 80
RCA: 32,71
LAC: 35,64
ýís.:
Puls: 60
Dech. fr.: 16
RAC: 35,48
Ukazatel:
ABD: 31,62
Atm.tlak: 741
167,61
00000
Norma:
Hodnota:
Hemogram:
1
HGB, hemoglobin (g/l)
120 - 175
134,13
2
RBC, erytrocyty (1mm3)
4 - 5,6
4,35
3
Lymfocyty (%)
19 - 37
30,13
4
WBC, leukocyty (x10E9/l)
4,3 - 11,3
5,07
5
N.seg.-jadr (%)
47 - 72
56,80
6
Sedimentace erytrocytĤ FW-ESR (mm/h)
1 - 14
6,15
7
Eozinofily (%)
0,5 - 5,8
2,45
8
Monocyty (%)
3 - 11
6,18
9
Neutrofily paliþk.-jadr. (%)
1-6
4,44
Koagulace krve:
10
Zaþátek koagulace krve (min)
0,5 - 2
02`08``
11
Konec koagulace krve, (min)
3-5
03`35``
12
Trombocyty (x10E3)
180 - 320
248,27
Metabolismus elektrolytĤ:
13
Koncentrace Ca (mmol/l)
2,25 - 3
2,47
14
Koncentrace Mg (mmol/l)
0,7 - 0,99
0,96
15
Koncentrace K (mmol/l)
3,48 - 5,3
4,68
16
Koncentrace Na (mmol/l)
130,5 - 156,6
141,70
Analýza žaludeþní šĢávy:
17
Koncentrace H2 v žaludeþní šĢávČ
1,2 - 1,7
1,56
18
pH
7,36 - 7,45
7,39
19
SH
7,32 - 7,4
5,99
Žaludeþní funkce:
20
Bazální tonus Oddyho svČraþe (mm Hg)
39 - 41
44,22
21
Vyþerpání životnČ dĤležitých sil (kcal/kg/min)
1,23 - 4,3
4,58
Jaterní testy:
22
AST (mmol/l)
0,1 - 0,45
0,51
23
ALT (mmol/l)
0,1 - 0,68
0,76
24
AST (U/l)
8 - 40
21,91
25
ALT (U/l)
5 - 30
32,49
26
AST/ALT
0,8 - 1,2
0,67
Ϯϴ
27
Bilirubin celkový (mkmol/l)
8,6 - 20,5
14,11
28
Bilirubin konjugovaný (mkmol/l)
2,2 - 6,1
5,32
29
Bilirubin nekonjugovaný (mkmol/l)
1,7 - 10,2
8,79
Metabolismus proteinĤ:
30
Koncentrace proteinĤ v séru (g/l)
60 - 85
74,93
31
Koncentrace kreatinu (mkmol/l)
55 - 123
63,95
32
Dopamin-ȕ-hydroxyláza (nanom/ml/min)
28 - 32,5
28,14
33
Koncentrace kyseliny mléþné (mmol/l)
0,99 - 1,38
0,97
34
Koncentrace moþoviny (mmol/l)
2,5 - 8,3
5,29
Metabolismu lipidĤ:
35
Cholesterol celkový (mmol/l)
3,11 - 6,48
4,34
36
ȕ-lipoprotein (mmol/l)
17 - 55
20,60
37
ȕ-lipoprotein (g/l)
3-6
1,72
38
LDL, lipoproteiny nízké hustoty (mmol/l)
2,35 - 2,43
5,79
39
VLDL, lipoproteiny velmi nízké hustoty (mmol/l)
0,2 - 0,52
0,44
40
HDL, lipoproteiny vysoké hustoty (mmol/l)
1,25 - 4,25
1,61
41
Triglyceridy (mmol/l)
0,55 - 1,85
1,07
Metabolismu sacharidĤ:
42
Koncentrace glukózy (mmol/l)
3,9 - 6,2
4,16
43
Glykogen (mg%)
11,7 - 20,6
15,41
Metabolismus vody:
44
Extra celulární tekutina (%)
21 - 23
21,31
45
Celulární tekutina (%)
39 - 42
40,62
46
Celková tekutina (%)
53 - 60
54,52
Hormony:
47
Urinový testosteron (mkmol/24hod)
6,93 - 17,34
10,18
48
Urinové estrogeny celkem (nanomol/24hod)
17,95 - 64,62
27,30
49
Thyrosin (mkmol/l)
0,044 - 0,072
0,0688
Enzymy:
50
Amyláza (g/l*h)
12 - 32
14,20
51
Acetylcholin.(mkg/ml)
81,1 - 92,1
74,52
52
Acetylcholinesteráza erytrocytĤ (mkmol/l)
220 - 278
245,50
53
Kyselina glutamová (mmol/l)
0,0045 - 0,0055 0,0046
54
Kyselina thyrosinová (mg*%) [Zbarskij B. I., 1972]
1,4 - 1,8
1,46
55
Svalová kreatin kináza (mkmol/min/kg)
473 - 483
419,04
56
Srdeþní kreatin kináza (mkmol/min/kg)
35,1 - 38,1
37,67
Absorpce N2O v krvi:
Ϯϵ
57
Spektrální vlnová délka absorpce N2O v krvi
3,7828 - 3,9372 4,3155
Transport a spotĜeba kyslíku:
58
Hustota plazmy (g/l)
1048 - 1055
1 046,93
59
Objem cirkulující krve (ml/kg)
68 - 70
68,85
60
Minutový prĤtok cirkulující krve (l/min)
3,5 - 4,3
4,13
61
Rychlost oxygenace (ml/sec)
260 - 280
212,75
62
Plocha výmČny plynĤ (m2)
3500 - 4300
3 403,06
63
Deficit cirkulující krve (ml)
0 - 250
228,30
PomČr krevního obČhu vnitĜními orgány k celkovému prĤtoku
krve:
64
PrĤtok krve myokardem.(%)
4,32 - 5,02
3,45
65
PrĤtok krve opČrnČ-pohybovým svalstvem (%)
14,56 - 16,93
13,81
66
Cerebrální prĤtok krve (%)
12,82 - 14,9
15,73
67
Hepatální a portální prĤtok krve (%)
20,28 - 29,86
23,48
68
Renální prĤtok krve (%)
21,58 - 25,09
25,83
69
PrĤtok krve kĤží (%)
7,9 - 9,19
6,54
70
PrĤtok krve ostatními orgány (%)
5,76 - 6,7
8,55
Krevní obČh vnitĜních orgánĤ (v ml/min):
71
PrĤtok krve myokardem (ml/min)
250 - 290
248,78
72
PrĤtok krve opČrnČ-pohybovým svalstvem (ml/min)
930 - 1100
705,55
73
Cerebrální prĤtok krve (ml/min)
750 - 800
674,37
74
Hepatální a portální prĤtok krve (ml/min)
1690 - 1740
1 200,18
75
Renální prĤtok krve (ml/min)
1430 - 1490
1 320,16
76
PrĤtok krve kĤží (ml/min)
500 - 535
338,76
77
PrĤtok krve ostatními orgány (ml/min)
375 - 390
436,76
ObČhové ukazatele:
78
Odpor v malém krevním obČhu (din/cm*sec)
140 - 150
144,96
79
Centrální venózní tlak (mm vod. sloupce)
70 - 150
69,16
80
ýas cirkulace krve ve velkém krevním obČhu (sec)
16 - 23
28,51
81
ýas cirkulace krve v malém krevním obČhu (sec)
4 - 5,5
5,52
82
Cerebrální prĤtok krve v pĜepoþtu na 100g tkánČ (ml/100g)
50 - 55
49,92
83
Krevní prĤtok na 1g štítné žlázy (ml)
3,7 - 4,3
4,05
84
Krevní prĤtok na 1g cerebrální tkánČ (ml)
2,9 - 3,2
2,69
85
Tlak mozkomíšního moku (liquoru) (mm vod. sloupce)
90 - 145
112,43
Test koagulace krve:
86
Fibrinogen (g/l)
2 - 3,5
3,85
87
Index protrombinu (%)
75 - 104
86,05
ϯϬ
88
Hematokrit (%)
35 - 49
38,56
Funkce plicního systému:
89
Vitální kapacita plic (cm2)
3500 - 4300
2 744,09
90
Plicní ventilace (l/min)
4 - 12
8,26
91
Vítální kapacita plic ve stavu exspirace (cm2)
-----
1 137,51
92
Maximální prĤtok vzduchu (l/min)
74 - 116
91,57
93
Test Tiffeneau (%)
84 - 110
82,56
94
Pracovní hladina spotĜeby O2 (%)
45 - 60
69,47
95
ýas jednotkového zatížení (min)
3 - 10
2,05
96
Respiraþní koeficient
0,8 - 1,2
0,88
Transport a spotĜeba kyslíku:
97
Transport O2 (ml/min)
900 - 1200
919,17
98
SpotĜeba O2 v 100g cerebrální tkánČ (ml)
2,8 - 3,4
2,75
99
Oxygenace arteriální krve (%)
95 - 98
94,31
100
SpotĜeba O2 na 1kg hmotnosti (ml/min/kg)
4-6
4,32
101
SpotĜeba O2 (ml/min)
200 - 250
231,98
102
SpotĜeba O2 myokardem (ml/min)
7 - 10
9,18
103
Index tkáĖové extrakce O2 (ml)
0,26 - 0,34
0,278
Transport a spotĜeba CO2:
104
Vyluþování CO2 (ml/min)
119 - 300
234,06
105
Obsah CO2 v arteriální krvi (%)
32,5 - 46,6
41,32
106
Obsah CO2 ve venózní krvi (%)
51 - 53
62,51
107
Rychlost tvorby CO2 (ml/min)
150 - 340
224,72
108
Spektrální vlnová délka absorpce CO2 v krvi
4,165 - 4,335
3,906
Funkþní indexy kardiovaskulárního systému:
109
Kardiální ejekce (ml)
60 - 80
61,86
110
PQ interval.(sec)
0,125 - 0,165
0,145
111
QT interval.(sec)
0,355 - 0,4
0,399
112
QRS interval (sec)
0,065 - 0,1
0,094
113
Kontrakce levé srdeþní komory myokardu (%)
60 - 85
53,42
114
Systolický arteriální tlak (mm Hg)
-----
139,51
115
Diastolický arteriální tlak (mm Hg)
-----
82,12
116
ŠíĜka tĜetí ventrikulární komory mozku (mm)
4-6
6,20
117
Práce srdce (Joule)
0,692 - 0,788
0,81
ϯϭ
PĜedbČžná poþítaþová analýza pro diagnostika:
Je nutná konzultace na gastroenterologii (gastroduodenitis?).
Je nutno vylouþit patologii tenkého stĜeva.
Ischemická choroba srdeþní.
Spinální osteochondróza.
Porucha metabolismu vody a elektrolytĤ. Hladina Ca v plazmČ je
zmČnČna (Ca v kostní tkáni).
Hypertenze malého krevního obČhu.
Fibrinogen=6,20
Snížený index Tiffeneauna: 82,6 (bunČþná voda)
ϯϮ
Postup mČĜení
Práce zaþíná spuštČním programu USPIH a vložením nového
záznamu do databáze. RuþnČ se do editaþních polí zadá jméno
vyšetĜované osoby, její pohlaví, vČk, váha, puls a dechová
frekvence. Poté se umístí pČt þidel (senzorĤ) na referenþní body na
tČle pacienta (po pĜedešlém osušení a odmaštČní kĤže a po otĜení
þidel lihovým tamponem).
Senzory jsou barevnČ odlišeny. Jejich rozmístČní je na tČle
následující:
Barevné
oznaþení:
Místo pĜiložení þidla:
modrá
oblast rozvČtvení levé karotidy (krþní tepna)
zelená
oblast rozvČtvení pravé karotidy (krþní tepna)
žlutá
levé podpaží
fialová
pravé podpaží
þervená
abdominální oblast (pupek)
MČĜení a zpracování údajĤ se spustí volbou Start v nabídce
programu USPIH. Proces mČĜení trvá 180 - 720 sekund, v závislosti
na nastavení pĜíslušného parametru.
PrĤbČh mČĜení je zobrazován v horní þásti okna postupujícím
barevným pruhem. Míra barevné výplnČ odpovídá procentuálnímu
stavu mČĜení. Procenta jsou vyjádĜena i þíslem uprostĜed pruhu. Po
dosažení sta procent barva pruhu zmizí, na znamení, že mČĜení je
skonþeno. Na obrazovce se pak automaticky aktualizuje tabulka
hodnot mČĜených parametrĤ. VytvoĜení sestavy pro tisk nebo zaslání
emailem se aktivuje kliknutím na Tisk v hlavním oknČ programu.
DetailnČjší popis uživatelského rozhraní programu USPIH je v oddíle
Práce se softwarem AMP.
ϯϯ
Instalace software
PĜístroj AMP v provedení tablet PC se dodává s již nainstalovaným
programovým vybavením a následující úkony tedy není nutno
provádČt. Software se instaluje v pĜípadČ dodávky AMP jako externí
poþítaþová periferie. Je potĜeba nainstalovat jednak aplikaþní
software a jednak ovladaþe zaĜízení (drivers). Postup je pak
následující:
Instalace aplikace
1. PĜed samotnou instalací programu USPIH se ujistČte, zda má váš
poþítaþ dva volné USB porty, nainstalovanou tiskárnu a zda
pracujete v režimu administrátora (u MS Windows 7 nebo Vista).
2. Vložte instalaþní CD do pĜíslušné mechaniky.
3. Po zobrazení úvodního okna zvolte kliknutím myši
"Run Setup_USPIH_10.exe".
4. V následujícím dialogovém oknČ zvolte jazyk instalace a volbu
potvrćte klinutím na tlaþítko OK:
(V popisu instalace pokraþujeme ve variantČ angliþtina. Ilustraþní
obrázky jsou pĜevzaty z anglické verze.)
ϯϰ
5. Následující okno je informaþní. Pokraþujte tlaþítkem Next (Další):
6. V dalším dialogovém oknČ zatrhnČte volbu Create a desktop
icon (vytvoĜit zástupce na ploše) a pokraþujte tlaþítkem Next (Další):
ϯϱ
7. Následuje okno rekapitulující zvolené parametry instalace.
V tomto místČ je možno se vrátit a nastavení opravit (tlaþítkem Back,
zpČt). Chcete-li pokraþovat, kliknČte na tlaþítko Install (instaluj):
8. Vyþkejte nyní, dokud nebude software na poþítaþ nainstalován.
V pĜípadČ nutnosti lze instalaci zrušit tlaþítkem Cancel (Zruš):
ϯϲ
PrĤbČh instalace naznaþuje barevný pruh (progress bar).
9. Po zdárném dobČhnutí instalace se objeví poslední informaþní
okno. Pokraþujte tlaþítkem Finish (Konec).
Jestliže je software instalován na poþítaþ poprvé, nespouštČjte
program pĜímo z prostĜedí instalaþního programu (zatrhávací políþko
Launch USPIH 10.0 tedy nechejte prázdné).
Na pracovní ploše po skonþení instalace najdete ikonu zástupce pro
spouštČní programu USPIH – pokud jste tuto volbu pĜi instalaci zvolili
(doporuþení v kroku 6). Pokud ne, zástupce lze vytvoĜit dodateþnČ
standardním zpĤsobem ruþnČ.
Nyní je poþítaþ pĜipraven k pĜipojení pĜístroje AMP a k instalaci
ovladaþĤ zaĜízení (drivers).
ϯϳ
PĜipojení pĜístroje AMP a aktualizace ovladaþĤ
1. PĜipravte zaĜízení pro pĜipojení k poþítaþi:
- PĜipojte k pĜístroji AMP kabel s pČti senzory;
- PĜipojte k pĜístroji AMP kabel USB;
- PĜipojte druhý konec tohoto kabelu do USB portu poþítaþe.
Dole na obrazovce se následnČ objeví informace:
Pokud byl již ovladaþ zaĜízení (device driver) instalován, systém
reaguje následující zprávou:
KliknČte na ni levým tlaþítkem myši. Objeví se okno s dodateþnou
informací:
Opustíte ho kliknutím na tlaþítko Close (ZavĜít).
ϯϴ
2. Ve Windows spusĢte Správce zaĜízení (Device Manager). ZpĤsob
vyvolání se liší podle verze systému Windows. Ve verzi XP zvolíte
tlaþítko Start (zpravidla dole na lištČ) a v menu vyberete Nastavení a
dále Ovládací panely. V tČch potom po kliknutí na ikonu Systém
vyvoláte okno Vlastnosti systému, v nČm si myší vyberte záložku
Hardware. V ní se pak Správce zaĜízení vyvolá tlaþítkem s tímto
oznaþením.
V systému 7 nebo Vista mĤžete napĜ. využít hledání (opČt po
klinutí na Start), do pole Search (Hledej) se napíše v anglické verzi
„Device manager“. Dialog na následujícím obrázku:
Volbu potvrćte stiskem klávesy Enter.
ϯϵ
3. Aktualizace ovladaþĤ (update the device drivers)
V seznamu pĜed jménem zaĜízení uvidíte na žlutém podkladu
vykĜiþník. Vyberte myší volbu Update Driver Software…:
ϰϬ
4. Dále myší zvolte vyhledání pĜíslušného souboru „Browse my
computer for driver software“.
ϰϭ
5. Specifikujte cestu k ovladaþĤm AMP, nacházejí se ve složce, do
níž se naistaloval software AMP, implicitnČ je to tedy složka
C:\Program Files\USPIH 10 (zatrhnČte volbu vþetnČ podsložek,
„Include subfolders“). KliknČte na tlaþítko Next (Další).
6. Objeví se okno upozorĖující na bezpeþnostní riziko. Zvolte
variantu „Install this driver software anyway”.
ϰϮ
Vyþkejte, až bude instalace ovladaþe dokonþena. Doba instalace se
mĤže rĤznit podle výkonnosti poþítaþe a stavu systému.
ϰϯ
7. Po úspČšné instalaci se objeví následující informaþní okno.
Opustíte ho kliknutím na tlaþítko Close (ZavĜít).
8. Pokud se ovladaþ nainstaloval správnČ, objeví se v pravém
dolním rohu obrazovky zpráva:
ZavĜete ji kliknutím na kĜížek (nebo i dovnitĜ oblasti zprávy), podobnČ
jako u vyjímání USB flash diskĤ.
ϰϰ
9. Nyní vložte hardwarový klíþ do volného USB portu. Operaþní
systém Windows klíþ nadetekuje jako USB zaĜízení a nainstaluje
jeho ovladaþ. Na klíþi se rozsvítí zelená LED dioda a na obrazovce
se v dolním rohu objeví zpráva:
ZavĜete ji opČt kliknutím na kĜížek vpravo nebo na plochu zprávy.
ϰϱ
Konverze databáze pacientĤ
Aplikaþní program USPIH bČhem svého vývoje používá ve svých
jednotlivých verzích rĤznou strukturu databáze.
Uživatelé programu USPIH verze 6 mohou pĜi pĜechodu na novou
verzi konvertovat vybudovanou databázi pacientĤ, aby mČli pĜístup
k dosavadním datĤm i z nového programového prostĜedí. Konverze
se provede jednorázovČ programem DBConverter, který je za tímto
úþelem dodáván v rámci instalace aplikace USPIH 10, je
automaticky instalován do téže složky jako zbytek aplikace.
Pokud jste ponechali pĜi istalaci implicitní nastavení, program
DBConverter.exe najdete ve složce C:\Program Files\USPIH 10.
Konverze databáze pak probíhá v následujících krocích:
1. Nejprve vyberte vámi používanou jazykovou mutaci programu
USPIH verze 6:
UpozornČní! Pokud nebyla v programu USPIH verze 6 položka
pohlaví osoby (sex) vyplĖována znaky "0" a "1" ale jinými symboly
(typicky M/F), je nezbytné vybrat jazyk, v nČmž byla pĤvodní
databáze vytváĜena. Jinak tato data nebudou konvertována do verze
USPIH 10 korektnČ.
ϰϲ
2. Následuje dialogové okno s dotazem, zda konverzi dat provést.
Pro potvrzení kliknČte na tlaþítko Yes (Ano). Tlaþítkem No (Ne) lze
operaci naopak ukonþit.
3. V následujícím dialogu se urþí, který zdrojový soubor konvertovat.
Jedná se o databázový soubor Pacient.db, pĜi bČžné instalaci
verze 6 se nachází ve složce C:\Program Files\USPIH.
Poznámka:
V nČkterých systémech se mĤže tento hlavní databázový soubor
aplikace nalézat jinde. Typicky na poþítaþi s operaþním systémem
Window 7 v 64-bitové verzi bude tato databáze pravdČpodobnČ ve
složce
C:\Users\USER\AppData\Local\VirtualStore\Program Files\USPIH.
(USER zde zastupuje pĜihlašovací jméno uživatele, pod jehož úþtem
se program USPIH instaloval.)
Z bezpeþnostních dĤvodĤ bývá tato složka pro uživatele bČžnČ
skrytá (v implicitním nastavení). PĜi jejím hledání musíte mít ve
vlastnostech nastaveny volby zobrazovat skryté a systémové
soubory.
ϰϳ
4. V následujícím kroku mĤžete sledovat prĤbČh spuštČného
procesu konverze dat:
5. Jakmile proces dobČhne, je na to uživatel upozornČn hláškou:
Okno opustíte kliknutím na tlaþítko OK a program skonþí.
Nyní po spuštČní programu USPIH verze 10, najdete databázi
pacientĤ naplnČnou pĤvodními záznamy.
Pokud byla v databázi programu USPIH verze 6 vyplĖována položka
Skupina (Group), záznamy budou roztĜídČny do tČchto skupin.
VytváĜet nové skupiny a zaĜazovat do nich pacienty mĤžete
samozĜejmČ dále ruþnČ (viz oddíl Práce s aplikaþním programem,
þást 2).
ϰϴ
Možné chyby konverze
V informaþním oknČ se na dvou Ĝádcích zobrazuje informace
o pĜípadných chybách pĜi konverzi (pod Ĝádkem zobrazujícím
prĤbČžný poþet pĜevedených záznamĤ).
• První poþítadlo Records with an error (záznamy s chybou)
ukazuje poþet záznamĤ obsahujících nepĜípustné hodnoty (napĜ.
prázdné povinné položky, nekorektní znak pro oznaþení pohlaví).
Tyto záznamy jsou pĜi konverzi ignorovány.
• Souþástí procesu konverze je rovnČž kontrola validity dat mČĜení.
Poþítadlo Measurement error (chyby mČĜení) udává poþet záznamĤ
obsahujících data, která nejsou z hlediska mČĜení validní. Takové
hodnoty se mohou v tabulce vyskytnout, pokud došlo v programu
USPIH verze 6 napĜ. k poškození databázového souboru. Takovéto
záznamy jsou pĜi konverzi rovnČž ignorovány.
ϰϵ
Nastavení prostĜedí programu USPIH
1. SpusĢte program USPIH, napĜíklad kliknutím na ikonu na ploše:
2. PĜi prvním spuštČní bude aplikace pracovat v angliþtinČ:
ϱϬ
3. Nejprve nastavte jazykové prostĜedí programu:
4. Dále nastavte záhlaví tiskové sestavy:
Vyvolejte okno pro editaci (z menu po kliknutí na tlaþítko
).
ϱϭ
Do editaþních polí mĤžete zadat, jaké nápisy se mají objevovat
v záhlaví tiskových sestav. MĤže to být zejména název a adresa
zdravotnického zaĜízení a vložit lze i grafické logo spoleþnosti.
Pro vložení loga kliknČte na tlaþítko Browse a poté v obvyklém
dialogu pro otevĜení souboru v prostĜedí Windows vyberte pĜíslušný
soubor. Obrázek musí být v bitmapovém formátu (typ *.bmp),
pĜiþemž jeho rozmČry musí dosahovat alespoĖ 40 x 40 pixelĤ.
ϱϮ
Pro zadání doplĖujících informací jsou k dispozici þtyĜi textová pole.
Zatrhávací políþka vpravo od každého z nich urþují, zda se má Ĝádek
v sestavČ vysázet silnČjšími typy (bold). Pokud chcete nČkterý
z nápisĤ zvýraznit (napĜ. název spoleþnosti), zatrhnČte u nČj tuto
volbu. PĜíslušný nápis pak bude vytištČn tuþnČ (bold).
Pro uložení zmČn kliknČte na tlaþítko Set (Uložit).
ϱϯ
5. Nastavení parametrĤ pro automatické získávání nových verzí
programu (software update settings)
Opravy a nové verze programu (program updates) je možné stahovat
automaticky prostĜednictvím internetu. K tomu je zapotĜebí zadat
pĜíslušné údaje v kartČ program update:
MĤžete nastavit periodu automatického stahování softwarových
aktualizací nebo je stahovat manuálnČ kliknutím na tlaþítko Check
for Update. Pokud je internetové pĜipojení funkþní, program
automaticky stáhne a zaktualizuje pĜíslušné programové moduly.
Informace o stahování souborĤ je zobrazována na ploše v dolní þásti
obrazovky.
Po stažení souboru updatu je tĜeba program USPIH restartovat.
Aktuální zmČny budou pak následnČ do programu USPIH promítnuty
automaticky.
ϱϰ
6. Nastavení ochrany programu
Aby se pĜedešlo neautorizovanému použití programu anebo
nelegálnímu pĜístupu k informacím o pacientech a jejich zdravotním
stavu, lze aktivovat ochranu spuštČní programu heslem.
Po kliknutí na záložku Protection (Ochrana) se objeví tlaþítka pro
nastavení ochrany a zadání hesla:
Pro aktivaci ochrany kliknČte na tlaþítko Enable password protection.
Pro jeho zadání se objeví jednoduché dialogové okénko s editaþním
polem pro zápis hesla (4 až 8 znakĤ). Po vložení hesla kliknČte na
tlaþítko Yes (Ano). Implicitní systémové heslo je "0000" (þtyĜi nuly).
PĜi editaci se zobrazuje bućto vkládané heslo nebo krycí znaky.
Ovlivnit zobrazování znakĤ pĜi vkládání lze zaškrtnutím výbČrového
políþka na pĜíslušné záložce (Show characters in the password,
zobrazovat znaky v hesle).
Pro zmČnu hesla kliknČte na tlaþítko Change password (zmČna
hesla). Vložte pĤvodní heslo a kliknČte na Yes (Ano). Nové heslo se
pro kontrolu zadává dvakrát. Pokud byla zmČna hesla úspČšná,
objeví se o tom na obrazovce zpráva (Password successfully
changed).
ϱϱ
Práce s aplikaþním programem
1. Popis rozhraní programu USPIH
Položky v menu:
"Language" (jazyk) – slouží k nastavení jazykového prostĜedí
aplikace
"?" – vyvolává nápovČdu a informace o programu
"Exit" – ukonþuje program
Nástrojová lišta s tlaþítky:
– Tlaþítko k vyvolání hlavního okna.
– Vyvolání okna s mČĜením teplot.
– Vyvolání okna s tabulkou výsledkĤ.
– Tlaþítko generátoru tiskové sestavy.
ϱϲ
– Tlaþítko k vyvolání okna pro nastavení parametrĤ.
Vyhledávání (Search Box) – hledání v databázi osob a skupin. PĜi
zadání jejich jména je tĜeba vložit poþáteþní písmena (nejménČ 3).
Program pak vyhledá osobu nebo skupinu s odpovídajícím jménem.
Akþní tlaþítka pro práci s databází vyšetĜovaných osob:
- Skupina osob
- PĜidání nového pacienta
- Editace dat pacienta
- Zrušení záznamu pacienta
- Porovnání namČĜených hodnot pacientĤ
- Dynamika zmČn krevních parametrĤ
- Zrušení mČĜení pacienta
ϱϳ
Okno Patients (Osoby/Pacienti) obsahuje:
• Seznam skupin pacientĤ
Ovládací prvky pro vyfiltrování záznamĤ.
Vybírat záznamy lze podle data provádČného mČĜení. Filtr je možné
nastavit pro konkrétní den anebo pro interval nČkolika dní.
• Pro výbČr pacientĤ mČĜených v konkrétní den zadejte pĜíslušné
datum (lze to uþinit kliknutím myši na tlaþítko v editaþním poli, je jím
vyvolán kalendáĜový dialog – viz obrázek níže). PĜepínaþ (radio
button) natavte na Date (Datum). Poté kliknČte na tlaþítko filtru.
• Pro vyfiltrování osob v þasovém intervalu pĜepnČte myší na volbu
Period (Interval) a zadejte data dvČ – poþáteþní a koncové datum
intervalu pro výbČr.
ϱϴ
Po zadání þasových omezení kliknČte na tlaþítko filtru (
, Filter
by date, filtrovat podle data). Objeví se seznam pacientĤ, jejichž
datum mČĜení vyhovuje nastavenému filtru.
,
Pro odstranČní filtru kliknČte na takto oznaþené tlaþítko (
Cancel the filter by date, zrušení þasového filtru). V seznamu pak
budou k dispozici všechny záznamy.
Okno Examinations (MČĜení) zahrnuje:
• Ikonu pro zahájení nového mČĜení (New examination) –
k dispozici je až po volbČ pacienta.
• Seznam mČĜení vybraného pacienta.
ϱϵ
Okno Initial data (výchozí data) obsahuje základní parametry
daného mČĜení, které vstupují do výpoþtĤ. Jsou to relevantní údaje
o pacientovi, namČĜené teploty, atmosférický tlak a teplotní stabilita.
Ta se v programu udává pČtimístným þíslem.
"99999" – pĜedstavuje stoprocentní stabilitu,
"00000" – udává naopak stabilitu nulovou.
Poznámka! Konvertovaná databáze z programu USPIH verze 6
neobsahuje informaci o teplotní stabilitČ, je zobrazena jako "00000".
ϲϬ
2. Skupiny mČĜených osob
Program USPIH ve verzi 10 pĜedpokládá rozdČlení mČĜených osob
do skupin.
Kliknutím na tlaþítko
editaci skupiny pacientĤ:
(group, skupina) se vyvolá okno pro
Pro založení nové skupiny vepište do editaþního pole její název
(Name of a group) a kliknČte na tlaþítko Add (PĜidat).
Pro zmČnu názvu skupiny vyberte myší skupinu v seznamu
existujicích a její název (v poli Name of a group) pĜeeditujte. Poté
kliknČte na volbu Change (ZmČnit).
Pro pĜípadné zrušení skupiny vyberte název ze seznamu a kliknČte
na volbu Delete (Vymazat). Objeví se dialogové okno pro potvrzení
volby:
Zrušení lze definitivnČ potvrdit kliknutím na OK nebo akci odvolat
(tlaþítko Cancel).
Poznámka! Název skupin musí být jednoznaþný. Program USPIH
verze 10 nepovoluje skupiny se stejným názvem.
ϲϭ
3. PĜidání osoby a mČĜení
Pro pĜidání nové osoby do databáze:
•
v nástrojové lištČ nebo vyberte tuto
kliknČte na tlaþítko
volbu v kontextové nabídce (context menu), která se objeví po
kliknutí pravým tlaþítkem myši v oknČ Patients (Pacienti):
•
zadejte identifikaþní údaje osoby:
ϲϮ
o
Name (Jméno) – PĜíjmení a jméno osoby. (V tomto poĜadí,
protože podle této položky se záznamy tĜídí.)
o
Use additional identifier (použití dalšího identifikátoru) –
Dalším identifikaþním údajem mĤže být napĜ. rodné þíslo nebo þíslo
pojištČnce. Užití doplĖujících informací se nastaví zaškrtnutím
pĜíslušného políþka (check box). Dodateþné informace se uplatní pĜi
identifikaci osob se stejnými jmény.
o
Group (Skupina) – skupina osob. Pole je možno ponechat
prázdné, pacient bude zaĜazen v bezejmenné skupinČ, ta je
umístČna na konci seznamu v oknČ Pacienti (Patients). V opaþném
pĜípadČ mĤžete vybrat existující skupinu kliknutím na položku v jejich
seznamu nebo zadat pro pacienta novou skupinu.
o
Gender (Pohlaví) – muž nebo žena. Pro zadání pohlaví
osoby kliknČte na pĜíslušné tlaþítko.
Po zadání nového pacienta se v oknČ objeví ikona VyšetĜení
(Survey) pro zahájení nového mČĜení. Po jeho provedení bude
seznam vyšetĜení o toto nové mČĜení aktualizován.
Pro zmČnu pacientových údajĤ vyberte pacienta ze seznamu a
kliknČte na ikonu editace
na nástrojové lištČ nebo
v kontextové nabídce, která se objevuje po kliknutí pravým tlaþítkem
myši v oknČ Pacienti (Patients). V režimu editace mĤžete mČnit
veškerá data pacienta zadaná pĜi založení karty.
UPOZORNċNÍ! V pĜípadČ, že zmČníte položku pohlaví, dojde
k automatickému pĜepoþtu všech uložených mČĜení pacienta.
Pro zrušení karty pacienta, vyberte pĜíslušnou osobu v seznamu
na nástrojové lištČ
vyšetĜovaných a pak kliknČte na ikonu
nebo v kontextovém menu, které vyvoláte kliknutím pravým tlaþítkem
ϲϯ
v oknČ Pacienti (Patients). Akci zrušení je z bezpeþnostních dĤvodĤ
tĜeba potvrdit v dialogovém oknČ (kliknutím na tlaþítko OK):
Pokud je aktivní ochrana dat heslem, objeví se další dialogové okno,
v nČm vložte heslo a potvrćte kliknutím na tlaþítko Ano (Yes).
Implicitním heslem je ĜetČzec þtyĜ nul ("0000").
Sluþování mČĜení
V programu USPIH 10 je možnost sluþování mČĜení jedné osoby
zadané pod rozdílnými jmény. Jedná se o administrativní nástroj
sloužící k udržování poĜádku v databázi. Akce slouþení je nevratná a
je ji tedy tĜeba provádČt obezĜetnČ.
Vyberte pacienta, jehož mČĜení chcete slouþit. Poté stisknČte
klávesu Ctrl (Control) a pak vyberte jinou instanci tohoto pacienta
(pĜípadnČ nČkolik takových), kliknutím myši.
v nástrojové lištČ (nebo
Poté kliknČte na pĜíslušnou ikonu
v kontextovém menu, které se objeví po kliknutí pravým tlaþítkem
v oknČ Pacienti (Patients) – volba Merging of patients’
examinations).
ϲϰ
V následujícím oknČ vyberte cílové jméno osoby. KliknČte na Yes
(Ano) pro potvrzení této akce, popĜ. na Cancel (ZpČt) pro její
odvolání.
Po potvrzení volby dojde ke slouþení všech vybraných mČĜení pod
zadané jméno pacienta. Pozor! Ostatní instance této osoby
budou v databázi zrušeny.
UPOZORNċNÍ! Tato funkce má sloužit pouze pro odstranČní
redundantních jmen téže osoby, tedy pro slouþení mČĜení jedné
osoby, která se v databázi vyskytuje pod rĤznými jmény. NapĜíklad:
Ambrož JiĜí, Ambroz Jiri, JiĜí Ambrož, Ing. Ambrož JiĜí atp.
UPOZORNċNÍ! Tento proces je nevratný! Nadbyteþná jména jsou
z databáze odstranČna, není tedy možné obnovit pĤvodní stav!
ϲϱ
4. Nové mČĜení pacienta
Vyberte pacienta ze seznamu mČĜení (Surveys) a kliknČte na ikonu
Nové mČĜení (New Examination):
Objeví se okno, v nČmž vyplníte následující položky:
VČk (Age) – poþet již dosažených let (povolené rozmezí je 10 - 100).
Váha (Weight) – váha pacienta v kilogramech (od 16 do 200).
Puls (Pulse) – frekvence tepu, poþet srdeþních úderĤ za 60 sekund.
Snažte se tyto údaje urþit s nejvČtší možnou pĜesností! (Pokud máte
problém s mČĜením tepu (zejména pĜi 100 a více úderech za
minutu), mĤžete zkusit použít mČĜicí pĜístroj firmy Polar. Technicky
pĜípustný rozsah je od 30 do 250 úderĤ.
Dechová frekvence – poþet nádechĤ za minutu, pĜípustné rozmezí je
5 až 50.
PĜi mČĜení srdeþní a dechové frekvence, mĤžete využít vestavČných
stopek.
Stopky – pro spuštČní mČĜení þasu kliknČte do oblasti cifer
. Následující kliknutí stopky zastavuje a další resetuje.
ϲϲ
PĜipojte þidla na referenþní body tČla pacienta:
Barevné
oznaþení:
Místo pĜiložení þidla:
modrá
oblast rozvČtvení levé karotidy (krþní tepna)
zelená
oblast rozvČtvení pravé karotidy (krþní tepna)
žlutá
levé podpaží
fialová
pravé podpaží
þervená
abdominální oblast (pupek)
Poté kliknČte na tlaþítko Zaþátek mČĜení (Start examination).
UPOZORNċNÍ! PĜed tímto spuštČním mČĜení (Start examination) se
ujistČte, že všech pČt senzorĤ je správnČ umístČno na tČle pacienta!
VyšetĜovanou osobu na zaþátek mČĜení upozornČte.
ϲϳ
Program v dalším kroku vyvolá okno, v nČmž se prĤbČžnČ zobrazují
snímané teploty a informace o prĤbČhu mČĜení. Doba prĤbČhu je
nastavitelná, implicitnČ je to 360 sekund. PrĤbČh je znázorĖován
rostoucím barevným pruhem (a þíselnČ v procentech) a zmČnami
v grafu mČĜených hodnot:
ϲϴ
Interval mČĜení (implicitnČ 360 sekund) mĤže být mČnČn i bČhem
mČĜení. Lze volit ze tĜí hodnot 180, 360 nebo 720 sekund.
Interval mČĜení mĤže být pĜepnut kliknutím myši na pĜíslušný
ovládací prvek (Time period):
anebo v menu, které lze vyvolat kliknutím pravým tlaþítkem myši na
barevný pruh znázorĖující procentuální stav mČĜení (progress bar).
V tomto menu lze rovnČž mČĜení pĜedþasnČ ukonþit, kliknutím dole
na volbu Stop:
PĜesnost výsledkĤ mČĜení pĜístrojem AMP je závislá na pĜesnosti
snímaných teplot na referenþních bodech tČla pacienta. Grafické
rozhraní programu proto obsahuje vizuální indikátory, jejichž
sledování napomáhá obsluze rozhodnout o pĜípadném ukonþení
mČĜení.
ϲϵ
Vzhled vizuálních indikátorĤ zachycuje obrázek níže:
a – indikátor stabilizace teploty v bodu bifurkace pravé krþní
tepny
b - indikátor stabilizace teploty v bodu bifurkace levé krþní tepny
c - indikátor stabilizace teploty v pravém podpaží
d - indikátor stabilizace teploty v levém podpaží
e - indikátor stabilizace teploty v abdominální oblasti
f – indikátor teplotní diference mezi referenþními body na krþních
tepnách
g - indikátor teplotní diference mezi referenþními body v podpaží
Na zaþátku mČĜení jsou indikátory vybarveny þervenČ. Program
USPIH 10 zaþíná analyzovat, resp. indikovat teplotní stabilitu po 30
sekundách provozu.
Pokud probíhá mČĜení v poĜádku a snímaná teplota se stabilizuje,
barva indikátorĤ a, b, c, d, e se zmČní z þervené (nestabilita) na
zelenou (teplotní stabilita).
ϳϬ
Program považuje teplotu za stabilní, pokud se teplota snímaná
senzorem nezmČní o více než 0,15 °C b Čhem urþeného þasového
úseku.
Indikátor f zobrazuje teplotní rozdíly mezi referenþními body na
krþních tepnách, diference by nemČla pĜesáhnout 0,5 °C.
Indikátor g zobrazuje teplotní rozdíly mezi referenþními body
v podpaždí, diference by opČt nemČla pĜesáhnout 0,5 °C.
Indikátory f a g, jsou hlavní pomĤckou pro obsluhu pĜi rozhodování,
zda mČĜení ukonþit, pĜípadnČ zda prodloužit þasový interval.
Pokud diference nepĜesáhnou 0,5 °C a teplota na senzorech (v þetnČ
abdominální oblasti!) je stabilní, je indikátor f, resp. g, zbarvený
zelenČ, v opaþném pĜípadČ bývá þervený.
UpozornČní! Pokud barvy indikátorĤ nejsou na konci mČĜení zelené,
mČli byste prodloužit þasový interval mČĜení.
ϳϭ
BČhem mČĜení se v grafu snímaných hodnot zobrazuje „plovoucí
okno”, které ilustruje rozsah hodnot, v jejichž rámci program
analyzuje teplotní stabilitu þidel. ýervený okraj rámeþku znaþí, že
stability nebylo v þasovém úseku dosaženo.
Po dosažení stability se okraj rámeþku pĜebarví na zeleno (a pak lze
dokonþit mČĜení, pĜípadnČ pĜepnout na kratší þasový interval, popĜ.
zastavit snímání – kliknutím na Stop po vyvolání kontextového menu
pravým tlaþítkem myši v barevném pruhu reprezentujícím
procentuální prĤbČh mČĜení).
Detailní pohled na þást grafu mĤžete pĜiblížit (zoom) výbČrem
relevantní þásti za pomocí myši. ZvČtšení mĤže být i nČkolikrát
(násobnČ) opakováno.
ϳϮ
Pro návrat k pĤvodní velikosti zobrazení stisknČte levé tlaþítko myši
a táhnČte pĜes graf smČrem zprava doleva.
UPOZORNċNÍ! Pokud nejsou senzory na tČle pacienta správnČ
umístČny, objeví se následující chybové hlášení:
V tomto pĜípadČ zkontrolujte umístČní þidel a pĜipojení kabelĤ a
kliknČte na OK. Chybová hláška se zobrazí, pokud teplota na
senzorech klesne pod 24 nebo stoupne nad 41 stupĖĤ Celsia.
ϳϯ
Pokud mČĜení pacienta nedobČhlo z jakéhokoliv dĤvodu v poĜádku,
je v seznamu mČĜení oznaþeno varovným pĜíznakem a mČlo by být
jako irelavantní smazáno.
OdstranČní takového záznamu nabízí program po jeho výbČru
automaticky:
Pro smazání mČĜení kliknČte na tlaþítko OK.
ϳϰ
5. Smazání vyšetĜení pacienta
Pokud chcete v databázi zrušit záznam o mČĜení, vyberte pĜíslušné
mČĜení pacienta ze seznamu a kliknČte na tlaþítko
v nástrojové lištČ. Nebo vyvolejte kontextové menu kliknutím pravým
tlaþítkem myši na mČĜení a v této nabídce vyberte volbu Zrušit toto
mČĜení (Delete selected survey). Akci vymazání pak potvrćte
v následném dialogovém oknČ kliknutím na tlaþítko OK:
Pokud pracujete v režimu ochrany heslem, objeví se okno pro jeho
zadání. Heslo vložte do editaþního pole a potvrćte klinutím na Yes
(Ano). Implicitní heslo od systému je ĜetČzec þtyĜ nul ("0000").
ϳϱ
6. Okno s namČĜenými parametry
Po skonþení mČĜení program automaticky vyvolá okno pro zobrazení
hodnot namČĜených parametrĤ:
Toto okno mĤže být jako pohled na data aplikováno na kterékoliv
z pĜedchozích uložených mČĜení. Pro jeho vyvolání zvolte pacienta a
v oknČ MČĜení (Examinations) vyberte odpovídající mČĜení a poté
pĜejdČte na Parametry (Parameters), (kliknutím na tlaþítko
v nástrojové lištČ nebo dvojitým kliknutím na požadovaném mČĜení).
Jednotlivá pole s údaji jsou barevnČ rozlišena:
• ýervená – indikuje hodnoty, které jsou nižší nebo vyšší, než
stanovují normy;
• Modrá – hodnoty odpovídají stanovené normČ;
• Bílá – bez porovnání, hodnoty nejsou vztaženy k normám;
• Žlutá – hodnoty neodpovídají normČ.
ϳϲ
Program USPIH verze 10 umožĖuje zobrazovat hodnoty parametrĤ
ve dvojích jednotkách (jednak SI a jednak CGS). Pro pĜepínání mezi
soustavami kliknČte pravým tlaþítkem myši na mČĜení pacienta a
v menu zvolte požadovanou soustavu:
UpozornČní! Normy nejsou stanoveny podle ideální standardní
osoby (takové v pĜírodČ nejsou). Použité normy jsou statisticky
odvozeny z prĤmČrné populace (relativnČ malého poþtu sledovaného
po nČkolik let).
UpozornČní! Samotný krevní rozbor ve své holé formČ podává jen
kusé informace k aktuálnímu stavu lidského zdraví, zejména
k prognózám onemocnČní. Dílþí výsledky musí být interpretovány
odborným diagnostikem v jejich celistvosti a kontextu.
UpozornČní! DoplĖující údaje pomáhají zpĜesnit odhad zdravotního
stavu pacienta, predikovat procesy onemocnČní a stanovit další
postup léþby þi vyšetĜení.
ϳϳ
7. Dynamika zmČn krevních parametrĤ
Pro vizuální zobrazení grafu dynamiky zmČn krevních parametrĤ
pacienta, kliknČte na ikonu
Objeví se následující okno:
na nástrojové lištČ.
V levém horním rohu okna mĤžete pomocí radiových tlaþítek
pĜepínat poþet souþasnČ zobrazovaných grafĤ (Poþet grafĤ,
Number of graphs).
Pro nastavení vlastností grafu, pĜesuĖte kurzor myši na graf a
kliknČte pravým tlaþítkem myši. Z menu pak vyberte skupinu a typ
parametru.
ϳϴ
Na horizontální ose X postupují jednotlivá mČĜení, na vertikální ose Y
jsou pak nanášeny odpovídající hodnoty mČĜených parametrĤ. Tyto
diskrétní hodnoty jsou pro lepší vizuální dojem spojovány þarou.
Pro zobrazení þíselných hodnot mČĜení v grafu pĜesuĖte kurzor myši
na datum mČĜení. Na každé zobrazené lomené þáĜe se ukáže
numerické vyjádĜení pĜíslušné hodnoty u daného mČĜení (viz
pĜedchozí obrázek).
ImplicitnČ jsou všechna vyšetĜení pacienta aktivní, tzn.
zaznamenávána do grafu (v seznamu jsou tuþným písmem).
K odebrání mČĜení ze srovnávacího grafu kliknČte levým tlaþítkem
myši na datum mČĜení.
Barvu grafu lze zmČnit na posledním Ĝádku v menu nastavení grafu.
Vybraná barva je automaticky uložena.
K opuštČní okna kliknČte na kĜížek v pravém horním rohu.
ϳϵ
8. Tisk a ukládání výsledkĤ mČĜení
Pokud chcete vytisknout výsledky aktuálního mČĜení, kliknČte na
ikonu
v nástrojové lištČ. Pro vytištČní výsledkĤ nČkterého
z pĜedchozích mČĜení, vyberte ze seznamu pĜíslušného pacienta,
potom pĜíslušnou položku v seznamu mČĜení a poté opČt kliknČte na
.
ikonu tisku
Objeví se editor tiskové sestavy. V dolní þásti je automaticky
vygenerován strojový návrh diagnózy. Jedná se o informace, které
jsou primárnČ urþeny pro lékaĜe, nikoliv pro pacienta. LékaĜ je mĤže
odsouhlasit, doplnit nebo zmČnit, popĜ. úplnČ smazat. O vytištČní
diagnózy a o jejím znČní rozhoduje lékaĜ. Strojový návrh je jen
pĜedbČžný a slouží jako vodítko pro lékaĜe.
V pravém dolním rohu je k dispozici textové pole. Do nČj je možné si
poznaþit jakékoliv další informace týkající se pacienta a vyšetĜení
(napĜ. o medikaci, anamnéze aj.).
UPOZORNċNÍ! Pamatujte, že stanovovat diagnózy a interpretovat
výsledky mČĜení pacienta mĤže pouze lékaĜ! Expertní systém
implementovaný v programu má své limity a nemĤže brát v úvahu
všechny okolnosti.
ϴϬ
V rámci návrhu sestavy je možno potlaþit, resp. povolit tisk
kteréhokoliv parametru. Lze pĜitom postupovat po jednotlivých
položkách anebo hromadnČ. Budete-li chtít skrýt všechny parametry
(to je vhodné napĜ. pĜed výbČrem jen nemnoha z nich k tisku),
kliknČte na pĜíslušnou ikonu
. Ikona pĜepíná mezi dvČma stavy
(všechno nebo nic). Pokud byste tedy chtČli vybrat k tisku všechny
parametry, kliknČte na tuto ikonu znovu. Pro skrytí (resp. následnČ i
,
obnovení) skupiny parametrĤ v sestavČ kliknČte na tlaþítko
nachází se napravo od názvu skupiny. Tlaþítko je opČt pĜepínací, pro
obnovení skupiny kliknČte na toto tlaþítko znovu.
PodobnČ se pracuje s jednotlivými parametry. Pro jejich potlaþení
v sestavČ, kliknČte na zaškrtávací políþko vpravo za názvem ( ).
Políþko je dvoustavové, lze je pĜepínat opakovaným klikáním.
VyplnČní znamená tisk, prázdné pole naopak potlaþení tisku
parametru.
VytvoĜenou (a zeditovanou) sestavu lze bućto vytisknout nebo uložit
na disk jako HTML soubor (formát internetových stránek), ten je pak
k dispozici pro následné zobrazení prohlížeþem internetu (napĜ. MS
Internet Explorer). Pro uložení souboru kliknČte na tlaþítko
,
implicitní název soubory je složen ze jména pacienta a þasového
urþení mČĜení.
Pro vytištČní vytvoĜené sestavy kliknČte na pĜíslušnou ikonu
na nástrojové lištČ.
ϴϭ
9. Naþítání poþtu mČĜení (není ve všech verzích)
Program USPIH automaticky nasþítává poþet provádČných mČĜení
(tato funkce není k dispozici ve všech verzích). Stav poþítadla
mČĜení je vidČt v oknČ O programu (About software) a s každým
provádČným mČĜením klesá. Hodnota Poþet mČĜení (Number of
tests) se zobrazuje na posledním Ĝádku okna a znamená poþet
zbývajících mČĜení do aktualizace softwaru.
PĜíklad na obrázku výše ukazuje pĜípad, kdy zbývá ještČ 15 mČĜení.
V nelimitované
nekoneþna (’
verzi
je
na
místČ
poþtu
zobrazen
symbol
UPOZORNċNÍ! Pokud máte verzi programu s limitovaným poþtem
mČĜení, doporuþuje se periodicky kontrolovat toto okno.
Pro navýšení poþtu zbývajících mČĜení kontaktujte prosím svého
dodavatele pĜístroje.
UpozornČní: Pokud je poþet zbývajících mČĜení 0, nebudete moci
provést další mČĜení.
ϴϮ
ěešení nČkterých problémĤ
PĜi používání pĜístroje AMP a programu USPIH se mĤžete setkat
s nČkterými typickými problémy:
1. Po instalaci se software USPIH nedaĜí spustit
Doporuþení:
a) Zkontrolujte, zda je hardwarový klíþ (Guardant Stealth key) vložen
do USB portu poþítaþe.
b) PĜekontrolujte, zda na klíþi svítí zelená kontrolka. Pokud ne,
instalace klíþe neprobČhla správnČ nebo klíþ není správnČ pĜipojen.
c) PĜekontrolujte instalaci ovladaþĤ hardwarové klíþe.
ϴϯ
K tomu je tĜeba otevĜít panel nástrojĤ (Control Panel),
ϴϰ
v nČm vybrat položku Systém (System),
ϴϱ
v rámci ní pak vyberte pokroþilá systémová natavení (advanced
system settings).
ϴϲ
Zvolte záložku Hardware a v ní Správce zaĜízení (Device Manager).
V seznamu zaĜízení zkontrolujte, zda se (po rozkliknutí) zobrazí
u klíþe obČ položky.
Pokud varianta USB schází, kontaktujte oficiální servis dodavatele.
ϴϳ
d) Zkontrolujte ovladaþ (driver) USB Device AMP Biopromin LTD.
Pokud není nainstalován korektnČ nebo vykazuje chyby (pĜíznakem
mĤže být vykĜiþník v seznamu zaĜízení), reinstalujte jej.
2. Bliká LED kontrolka na AMP (varianta externí provedení
pĜístroje):
a) je narušeno spojení mezi senzory a pĜístrojem AMP
b) nČkterý ze senzorĤ je poškozen
Doporuþení:
a) Zkontrolujte pĜipojení kabelĤ a restartujte program.
b) V pĜípadČ pĜetrvávajících potíží kontaktujte dodavatele.
Poznámka: K pĜípadné výmČnČ kabelĤ si distributor vyžádá celý
komplet (tedy i AMP spolu s HW klíþem) kvĤli kalibraci a ozkoušení.
ϴϴ
3. Nenalezeno AMP po startu programu
Jestliže program neidentifikuje pĜístroj AMP jako pĜipojené USB
zaĜízení, objeví se po startu programu následující chybové hlášení:
Doporuþení: Zkontrolujte, zda je pĜístroj AMP pĜipojen k poþítaþi,
pĜekontrolujte USB kabel, pĜípadnČ jej vymČĖte. Otestujte, zda je
v poĜádku pĜíslušný USB port poþítaþe (napĜ. vložením flash disku
nebo pĜipojením jiného zaĜízení). Zkuste kabel od pĜístroje AMP
zapojit do jiného USB portu. Restartujte poþítaþ.
ϴϵ
Popis metabolických a biochemických ukazatelĤ,
které jsou zahrnuty v analytickém programu USPIH
Malychina a Pulavského
Metabolismus elektrolytĤ:
Vápník je v lidském tČle pĜítomen ve formČ kationtu vápenatého
2+
Ca , který je souþástí bunČk a elektrolytĤ krve. Jeho normální
koncentrace se v krevní plazmČ pohybuje v rozmezí od 2,02 do 2,2
mmol/l. Jeho regulace se úþastní štítná žláza, kostní tkáĖ a
tyreotropní hormon hypofýzy. Regulace vápníku v organizmu je
dosahována
optimalizací
metabolismu
trijodthyroninu
a
tetrajodthyroninu a kreatinkinázy svalĤ a srdce.
HoĜþík je v lidském tČle pĜítomen ve formČ kationtu hoĜeþnatého
2+
Mg , který je souþástí bunČk organizmu. Jeho základní funkþní
význam spoþívá v podílu na procesu vodivosti a schopnosti
kontrakce svalĤ a cévních stČn. Normální hodnota hoĜþíku se
pohybuje v rozmezí od 0,7 do 1,0 mmol/l. Je regulován aktivací
fosforylace kreatinin fosfatázy. PĜi snížení hladiny hoĜþíku pod 0,7
mmol/l je klinický obraz nemoci charakterizován nadmČrnou
neuromuskulární dráždivostí, sklonem ke kĜeþím a astenickými
stavy.
+
Draslík se v lidském tČle vyskytuje ve formČ kationtu draselného K ,
bývá pĜítomen v krevní plazmČ, obvyklá koncentrace se pohybuje
v mezích od 4,14 do 4,56 mmol/l. Jeho primární funkcí je podíl na
neuromuskulární vodivosti. V regulaci metabolismu draslíku má
hlavní úlohu funkce zažívacího traktu a ledvin. Hypokalemie má
znaþné negativní následky. Vyskytuje se u Connova syndromu a
mĤže doprovázet opakovanou svalovou obrnu spojenou
s migrénami, epilepsií a progresivní svalovou dystrofií. Hypokalemie
mĤže být následkem ztráty draslíku v trávicím traktu, ledvinách a pĜi
diabetické acidóze.
Hyperkalemie je doprovázena poruchami funkcí srdce a ledvin.
ϵϬ
+
Sodík je v lidském tČle pĜítomen ve formČ kationtu sodného Na ,
jedná se o základní kationt krevní plazmy. Jeho normální hodnota se
pohybuje v rozmezí 130,5 až 156,6 mmol/l. ZmČny jeho koncentrace
souvisejí se zmČnami specifické elektrické vodivosti plazmy, jejíž
normální hodnota je 0,72 (±1) Ohm/cm. ZmČny regulace sodíku
v organismu souvisejí s onemocnČním ledvin, narušením þinnosti
zažívacího a trávicího traktu, nedostateþností myokardu a poruchou
jeho schopnosti kontrakce, vedoucí ke zvýšení venózního tlaku.
Zvýšení venózního tlaku nese s sebou zvýšení hydrostatického
tlaku. Pokus hydrostatický tlak pĜevýší tlak onkotický, zaþne
v mezibunČþném prostoru ubývat elektrolytĤ. Tento fenomén vede
k hypovolemii a aktivuje juxtaglomerulární aparát ledvin. To vyvolává
stimulaci kĤry nadledvinek a zvýšení sekrece aldosteronu. Souhrn
tČchto faktorĤ vede k poruše výživy orgánĤ a ke zmČnám vyluþování
moþi.
Systém krevní fibrilace:
NejdĤležitČjšími faktory systému krevní fibrilace jsou kininy plazmy.
Fakticky tvoĜí kininový systém, který zajišĢuje regulaci malého a
velkého krevního obČhu a permeabilitu cévních stČn. Hlavními
mechanismy jsou interakce mezi kallikreiny plazmy a kallikreiny
orgánĤ (slinivky bĜišní, slinných žláz, ledvin a stĜevních stČn).
Koneþným výsledkem této interakce je zaþátek a konec krevní
fibrilace. Bylo zjištČno, že mezi zaþátkem a koncem procesu srážení
krve musí být interval nejménČ 30 sekund. Na délku tohoto þasového
intervalu mají zásadní vliv trombocyty (obsahující arachidonovou
kyselinu). Velký význam v tomto procesu má hematokryt.
Fermentaþní systém:
AST a ALT jsou enzymy (fermenty), které katalyzují mezimolekulární
pĜenos aminové skupiny mezi aminokyselinami a ketokyselinami.
V dĤsledku vzájemného pĤsobení tČchto transferáz se tvoĜí kyselina
šĢavelová, vinná a glutamová. Zvýšení aktivity aminotransferáz,
zejména AST, pozorujeme u srdeþních postižení a atakĤ. Zvýšení
aktivity ALT bývá zaznamenáno pĜi virové hepatitidČ typu A. Krom
toho je zvýšení aktivity ALT pozorováno v pĜípadech akutních
infarktĤ myokardu, toto zvýšení není tak ostré ve srovnání s aktivitou
ϵϭ
AST. Souþasné urþení tČchto dvou aminotransferáz je cenným
diagnostickým testem. Normální stav pomČru aktivity AST-ALT (de
RitisĤv koeficient) bývá 1,33 (± 0,42). U nemocných infekþní
hepatitidou dochází ke snížení koeficientu, u pacientĤ s akutním
infarktem myokardu hodnota tohoto koeficientu vzrĤstá.
Amyláza je enzym (ferment), který štČpí uhlohydráty (škrob aj.) na
glukózu. Napomáhá využití absorpce glukózy z krve. Vyluþuje se
slinami v dutinČ ústní, kde zaþíná štČpení škrobu, nebo se vyluþuje
šĢávou pankreatu do dvanáctníku. Žaludeþní šĢáva aktivitu amylázy
potlaþuje. ExperimentálnČ bylo zjištČno, že po pĜíjmu 80 gramĤ
glukózy dávka amylázy zajistila zachování ukazatelĤ krevního cukru
v normálu. 86 % diabetických pacientĤ má nedostateþný obsah
amylázy ve stĜevním sekretu. PĜi zánČtu pankreatu se hladina
amylázy (enzymu, který produkuje slinivka bĜišní) v krvi a moþi
prudce zvyšuje.
Bilirubin je pigment, který vzniká v dĤsledku rozpadu hemoglobinu a
v menší míĜe pĜi rozpadu megaglobinu. Urþení celkového množství
bilirubinu a jeho frakcí má velký význam pĜi diferenciální diagnostice
žloutenky rĤzné etiologie. PĜi hemolytické žloutence dochází ke
zvýšení množství nekonjugovaného bilirubinu v krvi a tkáních. PĜi
parenchymatické (hepatocelulární) žloutence dochází k destrukci
jaterních bunČk, narušuje se vyluþování konjugovaného bilirubinu do
žluþových kapilár, ten se dostává do krve, kde jeho hladina
signifikantnČ stoupá. KromČ toho se snižuje schopnost jaterních
bunČk syntetizovat bilirubin a glukuronidy. Následkem toho dochází
ke zvýšení hladiny nekonjugovaného bilirubinu. PĜi obstrukþní
žloutence je porušeno vyluþování žluþi, þímž dochází k prudkému
zvýšení obsahu konjugovaného bilirubinu.
Koncentrace bílkovin v plazmČ. Bílkoviny plazmy se dČlí na tĜi
skupiny: albuminy, globuliny a fibrinogen. Bílkoviny jsou koliody,
které vážou vodu a tím jí nedovolují opouštČt krevní ĜeþištČ. Mnohé
bílkoviny
plazmy,
zejména
fibrinogen,
jsou
základními
komponentami srážení krve. Bílkoviny krevní plazmy jsou jednou
z nejdĤležitČjších složek stability obČhového systému, udržují
hladinu kationtĤ v krvi tím, že s nimi vytváĜejí nedialyzovatelné
slouþeniny. V klinické praxi se velmi þasto setkáváme se stavy, které
jsou charakterizovány zmČnami celkového množství bílkovin plazmy.
Hyperproteinemie je zvýšení celkové koncentrace bílkovin v plazmČ.
ϵϮ
Dochází k ní pĜi prĤjmech, zvracení, pĜi neprĤchodnosti horní þásti
tenkého stĜeva a pĜi ztrátČ vody v organizmu. Hypoproteinemie,
tj. snížení celkového obsahu bílkovin, se vyskytuje u pacientĤ
s neurotickým syndromem. KromČ toho se vyskytuje pĜi postižení
jaterních bunČk a rovnČž pĜi poruše ledvinové filtrace (lipoidní
nefróza). ObecnČ je možné konstatovat, že hyperproteinemie je
zpravidla spojena s hyperglobulinemií a hypoproteinemie souvisí
s hypoalbuminemií.
Transport a spotĜeba kyslíku:
Hustota plazmy je definována souhrnným množstvím kationtĤ a
3
aniontĤ v plazmČ. NormČ odpovídá rozsah 1048 - 1055 g/cm .
ZmČny v hustotČ plazmy souvisejí s poruchami metabolismu vody
v organizmu. DĤležitý význam v tČchto procesech má antidiuretický
hormon. Hraje roli u Connova syndromu, který doprovázejí zmČny
3
hladiny aldosteronu. Pokles hustoty krevní plazmy pod 1046 g/cm
má za následek nestabilitu arteriálního tlaku, úbytek svalové síly,
nČkdy kĜeþe.
Objem krve v obČhu. Objem krve v obČhu je geneticky podmínČnou
veliþinou a obvykle þiní 68 - 70 ml/kg u mužĤ a 65 - 69 ml/kg u žen.
ZmČny tČchto hodnot jsou spojeny s poruchami výmČny vody a
elektrolytĤ a s onemocnČním zažívacího traktu a ledvin.
Minutový objem krevního obČhu (minutový srdeþní výdej). Tato
veliþina je podmínČna funkþním stavem organizmu a je spojena
s dechovou frekvencí a frekvencí srdeþních stahĤ. PrĤmČrná
hodnota poþítaná pro þlovČka vážícího 70 kg je 4 až 4,5 l/min.
Rychlost okysliþování. Jedná se o rychlost oxidaþních procesĤ,
probíhajících v erytrocytech a v buĖkách organizmu. Na její velikost
má vliv peroxidace lipidĤ, které urþují propustnost bunČþných
membrán sestávajících z lipoproteinových komplexĤ. Tato veliþina
rovnČž souvisí se stavem jater, zažívacího traktu a ledvin. Na
rychlost okysliþování má podstatný vliv i þasový vztah systemické
a pulmonální krevní cirkulace.
Plocha výmČny plynĤ. Jedná se o respiraþní povrch erytrocytĤ,
2
2
který bývá v prĤmČru 350 000 cm – 430 000 cm . Velikost plochy
ϵϯ
výmČny plynĤ se mČní v závislosti na tČlesném objemu, vČku, váze
a pohlaví.
Vitální kapacita plic. Tato veliþina odráží schopnost plic pĜijímat
minutový objem krevního obČhu, je urþena plochou alveol
podílejících se na dýchání. Je závislá na fyzické zdatnosti þlovČka.
Transport kyslíku. Tato veliþina závisí na morfologickém a
funkþním stavu malého a velkého krevního obČhu, v prvé ĜadČ na
stavu plic, srdce, jater a zažívacího traktu.
SpotĜeba kyslíku na 100 gramĤ mozkové tkánČ. Je úzce spjata se
spotĜebou kyslíku v redoxních reakcích, s peroxidací lipidĤ a se
stavem regulace krevního obČhu štítné žlázy. Ten urþuje transport
kyslíku a jeho spotĜebu vnitĜními orgány, jako dĤsledek aktivace
hormonĤ T3 a T4 štítné žlázy. Tento ukazatel závisí na aktivaci nebo
snížení spotĜeby kyslíku tČlesnými orgány. PrĤmČrná hodnota se
pohybuje v rozmezí 2,5 - 3,5 ml/100 g tkánČ u dospČlých a 3,5 až
6 ml/100 g tkánČ u dČtí.
Oxidace arteriální krve (okysliþení) je spojena se schopností
hemoglobinu vázat kyslík a pĜedávat ho tkáním. Na tento proces má
ve velké míĜe vliv thyroxin. Tento hormon rozdČluje procesy oxidace
a fosforylace, redukuje tvorbu vysoce energetických fosfátových
vazeb a zvČtšuje tvorbu tepla, které se rozptyluje do okolí. KĜivka
nasycení hemoglobinu kyslíkem souvisí s atmosférickým tlakem,
arteriálním tlakem a teplotou aktivních bodĤ.
Srdeþní výtlak je þást minutového objemu krevního obČhu, který je
vytlaþen ze srdce v dĤsledku jeho stahu. Velikost srdeþního výtlaku
je ovlivnČna intenzitou stahĤ myokardu, tlakem malého krevního
obČhu, de Ritisovým koeficientem, aktivitou aspartát transaminázy a
stavem regulace kreatinin-kininového systému.
SpotĜeba kyslíku na kilogram váhy. Hodnota této veliþiny souvisí
s aktivitou trijodthyroninu. Míru závislosti trijodthyroninu na spotĜebČ
O2/kg váhy lze vyjádĜit následující posloupností orgánĤ (v sestupném
poĜadí): srdce (10 - 11 %), žaludeþní sliznice, játra, hladké svaly
(4 až 5 %), bránice (4 %), ledviny (1 %).
ϵϰ
Plicní ventilace udává korelaci mezi objemy vdechovaného a
vydechovaného vzduchu za jednotku þasu (minutu). Závisí na
pohlaví, vČku, váze. PrĤmČrná hodnota u þlovČka o váze 70 kg bývá
8 – 10 l/min.
Minutová spotĜeba kyslíku organizmem souvisí se stavem malého
a velkého krevního obČhu, jater, ledvin a trávicího traktu. Hlavní vliv
na spotĜebu kyslíku organizmem má aktivita trijodthyroninu.
SpotĜeba kyslíku myokardem je veliþina, která závisí na funkþním
stavu organizmu. PĜi zvýšené spotĜebČ kyslíku myokardem dochází
ke snížení spotĜeby kyslíku žaludkem, játry, hladkým svalstvem. To
je pĜedurþeno aktivací enzymĤ, pĜedevším kreatininkinázy.
Deficit cirkulující krve znamená snížení cirkulující krve na kilogram
váhy organizmu a zvČtšení minutového objemu krevního obČhu.
Vznik deficitu cirkulující krve je spojen s procesy, které regulují
metabolismus vody a soli. Na tuto výmČnu mají vliv hormony štítné
žlázy. Souhrn vzájemného pĤsobení antidiuretických hormonĤ
hypofýzy, somatotropního hormonu a kalikrein-kininového systému
je doprovázen zmČnami hustoty krevní plazmy a specifické váhy
moþi. PĜi zmenšení rozdílu mezi specifickou váhou plazmy a
specifickou váhou moþi dochází ke snížení koloidnČ-onkotického
tlaku, což vede ke zvýšení hydrostatického tlaku kapilár. Tyto zmČny
koloidnČ-onkotického a hydrostatického tlaku zpĤsobují odchod vody
do mezibunČþného prostoru a snížení minutového objemu krevního
obČhu a tím zvýšení deficitu cirkulující krve.
Vitální kapacita plic v expiraþní fázi je objem plic po výdechu. ýím
vČtší je objem plic ve fázi výdechu, tím vČtší je zbytkový objem plic a
tím horší je jejich funkþní stav.
Maximální prĤtok vzduchu je rychlost proudČní vzduchu ve chvíli
výdechu. Principiální význam má snížení této rychlosti. ýím je
rychlost nižší, tím vyšší je zbytkový objem plic, tzn., zmenšuje se
vztah mezi objemem alveol a objemem cirkulující krve. PĜi snížení
prĤtoku vzduchu se zpravidla objevují onemocnČní: bronchitida,
pneumonie, plicní novotvary, abscesy atp.
Test Tiffeneau udává vztah malého a velkého krevního obČhu za
urþitý þas. Test Tiffeneau vyjadĜuje elasticitu kardiorespiraþního
systému. ýím nižší je výsledná hodnota Tiffeneau testu, tím vyšší je
ϵϱ
rezistence pulmonální cirkulace. Snížení hodnoty testu Tiffeneau je
doprovázeno zvýšením minutového pulmonálního krevního obČhu a
snížením plochy povrchu alveol.
Fibrinogen patĜí k bílkovinám plazmy. Jeho množství narĤstá pĜi
všech zánČtlivých nebo destruktivních procesech. Úþastní se
procesu srážení krve. Jeho zvýšená koncentrace je doprovázena
rĤstem množství y-globulinĤ a hypoproteinemií.
Koncentrace kreatininu. Podle zpĤsobu vzniku rozlišujeme
exogenní a endogenní kreatinin. Endogenní kreatinin se tvoĜí
syntetickým procesem ve tkáních. Syntéza kreatinu probíhá zejména
v játrech, odkud se krví dostává do svalové tkánČ. Zde kreatin
pĜipojuje fosfátovou skupinu a pĜemČĖuje se v kreatinin fosfát,
z nČhož se vytváĜí kreatinin. Na syntéze kreatininu se podílejí
aminokyseliny: arginin, glycin a methionin. OnemocnČní jako
myastenie, myotonie a myozit jsou doprovázeny poruchou procesu
pĜemČny kreatinu v kreatinin. Zvýšená hladina kreatininu v séru bývá
patrná pĜi ledvinových onemocnČních. Stálý rĤst kreatininu v krvi
svČdþí o poruše ledvinového filtru. Dvojnásobné zvýšení kreatininu
v krvi odpovídá snížení ledvinové filtrace na 50 %.
Dopamin ȕ-hydroláza. PatĜí k enzymĤm, které se nacházejí
v rozpuštČném stavu v lysozomech. Aktivita dopamin ȕ-hydrolázy
souvisí se snahou o dosažení optima pH. PĜi normálním pH ve
funkþních buĖkách v lysozomech jsou volné aminové skupiny
hydroláz spojeny iontovou vazbou s kyselými fosfátovými skupinami
lipoproteinového lysozomálního matrixu. Tyto iontové vazby
podmiĖují latentní stav hydrolázy uvnitĜ lysozomĤ. Destruktivní
tkáĖové procesy jsou spojeny se zmČnami pH a aktivitou
lysozomových hydroláz. Existuje názor, že jejich aktivita mČní typ
stavby bunČþných membrán. PrĤvodním jevem snížení hladiny
dopamin ȕ-hydrolázy je rozvoj rĤzných druhĤ astenodepresivních a
astenoneurotických stavĤ.
Kyselina mléþná je výsledný produkt glykolýzy a glykogenolýzy.
Koncentrace kyseliny mléþné souvisí se stavem cirkulace krve ve
stĜevech a játrech. Roste se svalovou aktivitou. Zvýšení koncentrace
kyseliny mléþné je patrné pĜi hypoxii (tj. pĜi srdeþní a plicní
nedostateþnosti), anémiích, novotvarech, akutní hepatitidČ,
terminálním stádiu cirhózy jater a pĜi toxikózách. Takové zvýšení
ϵϲ
koncentrace kyseliny mléþné v krvi je spojeno se zvýšením její
produkce ve svalech a se snížením schopnosti jater transformovat ji
na glukózu a glykogen.
Moþovina. Slouþeniny obsahující zbytkový dusík pĜedstavují
koneþný produkt metabolismu bílkovin. Hlavním z nich je moþovina.
Hlavním zdrojem tvorby moþoviny je amoniak. Zvýšení hladiny
moþoviny závisí na procesu její tvorby a vyluþování. Tyto procesy
jsou navzájem spojeny s metabolismem aminokyselin (argininu a
glutaminu). Hladina moþoviny v krvi klesá pĜi cirhóze jater, akutní
žloutenkové atrofii, otravách fosforem, arzénem a jinými jedy
postihujícími játra. Zvýšení hladiny moþoviny je zpravidla
doprovázeno zvýšením množství kreatininu a snížením filtrace.
Glukóza patĜí k nejdĤležitČjším složkám krve. Její koncentrace
odráží stav metabolismu uhlohydrátĤ. Glukóza se témČĜ rovnomČrnČ
rozdČluje mezi plazmu a pevné krevní elementy. Množství cukru
v krvi se mČní v závislosti na vČku. U novorozencĤ se koncentrace
cukru v krvi rovná koncentraci v krvi matky. Po narození obsah cukru
rapidnČ klesá na 65 (± 30) mg/%. Ve vČku 5-6 dní koncentrace
glukózy dosahuje 75 (± 20) mg/% (podle metody Hagedorna a
Jensena). Hladina glukózy je regulována centrálním nervovým
systémem. Exogenní glukóza je zpracovávána v zažívacím traktu a
dopravována do jater. Tvorby glukózy se úþastní aminokyseliny,
glycerin a kyselina mléþná. Souhrn procesĤ pĜemČny zajistí
glykogenezi, což má za následek tvorbu glykogenu v játrech.
Glykogen jater dále podstupuje zmČny v tzv. glukózním krevním
rezervoáru: glykolýzu, glykogenezi a aerobní rozklad ústící ve tvorbu
ɋɈ2 a ɇ2Ɉ. Lipogeneze zajišĢuje lipidovou syntézu ve tkáních,
biosyntézu substituþních kyselin a syntézu bílkovin. ZmČny úrovnČ
hladiny cukru mohou být pokládány za výsledek excitace
metabolických center impulzy chemoreceptorĤ energeticky
vyhladovČlých bunČk. Zachování konstantní hladiny cukru v krvi
zajišĢují játra. Jejich rezervní schopnosti jsou v tomto smČru
zajišĢovány interakcemi somatotropního hormonu, inzulínu a
glukogonu. Synchronizace práce tohoto systému je zajišĢována
regulací spotĜeby glukózy, oxidací lipidĤ a zvýšeným stĜebávání
glukózy ve stĜevech za pomocí tyreotropních hormonĤ, thyroxinu a
adrenokortikotropního hormonu hypofýzy.
ϵϳ
Triglyceridy (TG) patĜí k energetickým substrátĤm. TG jsou
dĤležitou souþástí stravy, zajišĢují energetické výdaje organizmu.
DospČlý organizmus dostává 60 – 80 g tuku (TG), z nich 85 %
podléhá štČpení v gastrointestinálním traktu (pH~5). ŠtČpení TG
v žaludku vede k vytváĜení volných mastných kyselin, které jsou
postoupeny do stĜev, kde pod vlivem pankreatické lipázy (steapsin)
jsou mastné kyseliny (TG) štČpeny na monoglyceridy. Tento proces
je regulován enterostatinem („stĜevní hormon“), který vyvolává pocit
sytosti pĜi pĜíjmu a trávení potravy.
Oxidace mastných kyselin:
Cholesterol. V lidském organizmu mĤžeme rozlišit celkem tĜi typy
cholesterolu:
typ A – rychle metabolizující (ca. 30 g FC (volný cholesterol)),
typ B – pomalu metabolizující (ca. 500 g FC),
typ C – velmi pomalu metabolizující (ca. 50 g FC).
Podle experimentálních zjištČní pĜipadá na 1 g tČlesné hmoty asi
6 mg cholesterolu. Velká þást neesterifikovaného cholesterolu
(NEFC) se objevuje v bunČþných membránách a v obalech
nervových vláken obsahujících fosfolipidy. V plazmatické membránČ
je molární korelace NEFC s fosfolipidy rovna jedné. Syntéza
cholesterolu probíhá v buĖkách témČĜ všech orgánĤ a tkání, ve
znaþném množství v játrech (80 %), ve stČnČ tenkého stĜeva (10 %)
a v kĤži (5 %). Biosyntézu cholesterolu lze rozdČlit zhruba do tĜí
stádií:
1. Biosyntéza mevalonové kyseliny
2. Tvorba skvalenu z mevalonové kyseliny
3. Cyklizace skvalenu a vznik cholesterolu
Hlavním zdrojem tvorby mevalonové kyseliny v játrech je acetyl
koenzym A a ve svalové tkáni lycin. Oxidací cholesterolu vznikají
žluþové kyseliny v hepatocytech jater. Je to hlavní zpĤsob
metabolické eliminace tohoto hydrofobního spojení organizmu a
samy žluþové kyseliny považujeme za hlavní finální produkt
katabolismu cholesterolu. Velmi dĤležitou roli pĜitom hrají kyseliny
tauracholická a glykocholická, které se úþastní regulace pH. Pod
vlivem enzymĤ mikroflóry tlustého stĜeva probíhá tvorba sterolĤ
neobsahujících karboxylové skupiny.
ϵϴ
Lipoproteiny. Lipoproteiny jsou dvojího druhu. Bohaté na
triglyceridy – chylomikrony (CM) a lipoproteiny velmi nízké hustoty
(VLDLP). CM se tvoĜí v procesu vstĜebávání potravinového tuku a
slouží k transportu exogenních TG na místo spotĜeby (srdeþní a
kosterní svaly, mléþné žlázy aj.) a k jejich ukládání (tuková tkáĖ).
V bílkovinné þásti CM se nacházejí apoproteiny všech základních
skupin.
VLDLP. PĜedstavují dopravní formu endogenních TG. Obsah
bílkovin ve VLDLP je vyšší než v CM. Lipidové a bílkovinné soustavy
VLDLP podléhají znaþným poþetním zmČnám více, než v jakékoliv
jiné tĜídČ LP. Hlavními bílkovinami VLDLP jsou apo ȼ-100 a
apoproteiny skupiny C. Obvykle se VLDLP lipidy nacházejí v tekutém
izotropním stavu a mají dostateþnou pohyblivost, která je
charakterizována neustálým laterálním pĜemísĢováním, jak uvnitĜ
jedné þástice, tak i mezi þásticemi. Prakticky všechny TG v jádru LP
jsou pĜi 37 °ɋ v tekutém stavu. VLDLP se tvoĜí v játrech,
v ribozomech endoplazmatického retikula hepatocytĤ. Poslední
poznatky ukazují, že v þásticích VLDLP hraje velkou roli
mikrozomalní TG pĜenášející bílkoviny.
CM a VLDLP jsou v krevním toku ve styku s lipidovými souþástmi
membrán erytrocytĤ, leukocytĤ, endoteliálních a jiných bunČk. Tyto
kontakty jsou vystaveny vlivu lipolytických enzymĤ. V dĤsledku toho
probíhá proces delipidizace a þásteþné deproteinizace. Zbytkové
þástice CM a VLDLP po svém vytvoĜení pokraþují ve svém
obohacování apo-E (pĜechodem z VLDLP).
VLDLP bohaté na cholesterol. Bílkovinné komponenty jsou
prezentovány apoproteiny ȼ, ɋ, ȿ. PĜibližnČ tĜi þtvrtiny celkového
množství bílkovin tČchto LP pĜipadá na apo-B. Molekulární a
imunochemická heterogennost VLDLP je urþitým zpĤsobem spojena
s aterogenezí a mĤže sloužit jako doplĖkové kriterium jejich
evaluace.
Transport a spotĜeba oxidu uhliþitého:
Vyluþování ɋɈ2 je nerozluþnČ spjato se spotĜebou kyslíku a tvorbou
ɋɈ2 v organizmu. Tvorba ɋɈ2 probíhá v lidském tČle pod vlivem
enzymĤ, a to jako dĤsledek biochemických pĜemČn glukózy,
ϵϵ
aminokyselin a tukĤ v játrech a v krvi. Jelikož glukóza je jedním ze
základních zdrojĤ kyslíku pro buĖky, je její množství v organizmu
spojeno s tvorbou a vyluþováním ɋɈ2. Pod vlivem glukózo-oxidázy
probíhá okysliþení glukózy vzdušným kyslíkem na glukonovou
kyselinu, s tvorbou peroxidu vodíku v ekvimolekulárních množstvích.
PĜitom rychlost tvorby ɋɈ2 musí být menší než rychlost vyluþování
ɋɈ2 a celkový obsah CO2 ve venózní krvi musí být vČtší než celkový
obsah CO2 v arteriální krvi.
Rychlost tvorby ɋɈ2 popisuje biochemický proces spojený
s metabolismem a spotĜebou kyslíku organismem. Na rychlost
produkce CO2 má znaþný vliv míra pH prostĜedí a ukazatele laktátu.
PrĤtok krve vnitĜními orgány v pomČru k celkovému krevnímu
toku. Celkový krevní tok (MCV) bereme za 100 %, je rozdČlován
mezi orgány. PrĤmČrné hodnoty jsou pĜevzaty z monografií:
V. P. Osipov – „Základy umČlého krevního obČhu“ (“Principles of
Cardiopulmonary Bypass”, 1976);
V. A. Berezovskij – „Kyslíková tenze v lidských a zvíĜecích tkáních“
(“Oxygen Tension in Human and Animal Tissues”, 1975);
C. Caro – „Mechanika krevního obČhu“, (“The Mechanics of the
Circulation”, 1981);
V. P. Parin – „Fyziologie krevního obČhu“, (“The Physiology of
Circulation”).
DĤležitými ukazateli jsou krevní prĤtok v srdci a v mozku. PĜi snížení
krevního toku v srdci o více než 4 %, byly zaznamenány rĤzné
varianty nedostateþnosti krevního obČhu. PĜi snížení krevního toku
v mozku o více než 13 % se projevují rĤzné klinické varianty poruch
krevního obČhu mozku.
Krevní prĤtok vnitĜními orgány v ml/min. Krevní prĤtok vnitĜními
orgány byl procentuálnČ vztažen k celkovému krevnímu toku v tČle
v ml/min. Použity byly opČt údaje z monografií:
V. P. Osipov – „Základy umČlého krevního obČhu“ (“Principles of
Cardiopulmonary Bypass”, 1976);
V. A. Berezovskij – „Kyslíková tenze v lidských a zvíĜecích tkáních“
(“Oxygen Tension in Human and Animal Tissues”, 1975);
C. Caro – „Mechanika krevního obČhu“, (“The Mechanics of the
Circulation”, 1981);
V. P. Parin – „Fyziologie krevního obČhu“, (“The Physiology of
Circulation”).
ϭϬϬ
PĜi hodnocení prĤtoku krve vnitĜními orgány je nutné analyzovat míru
spotĜeby kyslíku myokardem a mozkem.
Acetylcholin. Podle studie Pokrovského existuje více než sto metod
chemického urþení „cholinnosti“ pĜi rĤzných aktivitách krve. Aktivita
cholinesterázy je spojena s acetylcholinem v prostĜedí s pĜíslušnou
hodnotou pH. Velikost hodnoty pH má vliv na uvolnČní octové
kyseliny, tato reakce pokraþuje do té doby, dokud pH prostĜedí
nedosáhne urþité úrovnČ. Aktivita cholinesterázy se pohybuje
v širokém rozmezí. Typický pokles cholinesterázy je prĤvodním
jevem pĜi onemocnČních jater, pĜi hypotyreóze, bronchiálním
astmatu a kloubním revmatizmu.
ýasové intervaly kardiomechaniky. Cyklus srdeþních stahĤ zaþíná
v urþité oblasti – ve stČnČ pravé pĜedsínČ, mĤžeme ji nazvat
udavaþem rytmu (peacemaker). Svalové buĖky této oblasti jsou
specifické: jsou schopny se periodicky depolarizovat a repolarizovat.
Depolarizace, která zaþala v pravé pĜedsíni, se šíĜí rychlostí 1 m/s po
sousedních stČnách pravé a levé pĜedsínČ a vyvolává jejich
kontrakce. Depolarizaci se dále podrobuje svazek svalových vláken
(HisĤv svazek), který prochází skrze fibrózní tkáĖ obklopující tĜícípou
chlopeĖ do mezikomorové pĜepážky. Depolarizaþní vlna se po této
cestČ rychle šíĜí (rychlostí 5 m/s). Potenciál ventrikulární
depolarizace na EKG (QRS komplex) trvá ménČ než 0,1 s. Cykly
depolarizací a repolarizací generují slabé elektrické potenciály.
Depolarizace pĜedsíní vyvolává malou odchylku, zvanou P vlna a
trvající 0,2 s. Tato vlna je následována prudkou oscilací potenciálu,
známou jako komplex QRS. Ta odráží depolarizaci obou komor. Za
ní následnČ vzniká poslední souþást, vlna T. ýasové vztahy mezi
tČmito výslednými mechanickými událostmi jsou doprovázeny
zmČnami tlaku v levé pĜedsíni, v pravé komoĜe a v aortČ a také
odtokem krve aortou bČhem celého srdeþního cyklu.
Kontrakce levé srdeþní komory. Zaþátek kontrakce levé komory
signalizuje na EKG komplex QRS. Ve velmi krátkých intervalech po
depolarizaci zaþínají svalová vlákna stČny komory vyvíjet aktivní
napČtí, jehož se úþastní kontrakþní elementy bunČk myokardu –
myofibrily. Tyto se skládají ze svazkĤ mikrovláken, které tvoĜí
opakující se ĜetČzce (sarkomery). Vlivem jejich kontrakce zaþíná
v levé komoĜe narĤstat tlak. V tomto stádiu zĤstává aortální chlopeĖ
ještČ zavĜená, protože tlak v aortČ pĜevyšuje tlak v levé komoĜe., S
ϭϬϭ
klesajícím krevním tokem z pĜedsínČ do komory se kĜídla mitrální
chlopnČ sbližují. Tento stav má krátké trvání, protože tlak v komoĜe
zaþne témČĜ hned pĜevyšovat tlak v pĜedsíni. Tato perioda je
zakonþena uzavĜením mitrální chlopnČ. NapČtí stČny komory narĤstá
velmi rychle a pokraþuje do té doby, dokud tlak v komoĜe nepĜevýší
tlak v aortČ. Jakmile tlak uvnitĜ komory tlak v aortČ pĜevýší, zaþíná
pĤsobit systém sil, které odkrývají aortní chlopeĖ. Procento krve
vypuzené ze srdce ve stádiu expulze je dáno mohutností stahu levé
komory. Srdeþní výtlak je þást minutového objemu krevního obČhu,
který je vytlaþován ze srdce v dĤsledku jeho stahu. Na velikost
srdeþního výtlaku má vliv mohutnost stahĤ myokardu, tlak v malém
krevním obČhu, de RitisĤv koeficient, aktivita aspartát-transaminázy
a stupeĖ aktivity trijodthyroninu a tetrajodthyroninu.
Arteriální tlak. HovoĜíme-li o krevním tlaku, máme vždy na mysli tlak
mČĜený ve vztahu k atmosférickému tlaku. Obvykle se má za to, že
tlak v tČlních tkáních bezprostĜednČ u vnČjší stČny arterie se rovná
tlaku atmosférickému, takže se tlak krve chápe jako transmurální tlak
(transmurální tlak pĜedstavuje rozdíl mezi vnitĜním (ip) a vnČjším (op)
tlakem, kde ip je tlak uvnitĜ arterie a op je tlak vnČ arterie a odpovídá
atmosférickému tlaku). Formování arteriálního tlaku je pod kontrolou
rennin-angiotensinového systému a kininĤ (bradykinin), hormonĤ
glomerulární vrstvy nadledvinek, které se úþastní metabolismu
elektrolytĤ sodíku a draslíku. Hlavní hormon regulující minerální
výmČnu sodíku a draslíku je aldosteron. KromČ toho mají na velikost
arteriálního tlaku vliv hormony dĜenČ nadledvinek (adrenalin,
noradrenalin a dopamin), které regulují napČtí a prĤsvit cévního
systému.
Tlak v malém krevním obČhu (pulmonální cirkulace). Malý krevní
obČh je u zdravého þlovČka nízkotlakovým systémem. StĜední tlak
(tj. pĜevýšení nad atmosférickým tlakem) v pravé komoĜe a ve
velkých plicních arteriích dosahuje pĜibližnČ hodnoty 15 mm
rtuĢového sloupce nebo 130 – 140 mm CE. Otázka vzniku tlaku je
spojena s objemem krve, která protéká cévami malého krevního
obČhu. U zdravého þlovČka tato veliþina dosahuje 0,5 l, neboli 10 %
objemu cirkulující krve. V žilách malého krevního obČhu je obsažena
témČĜ polovina objemu krve malého krevního obČhu. BČhem testĤ
zdravých jedincĤ v dobČ svalové práce bylo prokázáno zvýšení
spotĜeby kyslíku. Tlak v plicní arterii se zvýšil v prĤmČru od 13,9 do
17,3 mm Hg. Na objem krve v kapilárách malého krevního obČhu má
ϭϬϮ
vliv objem plic (což je v poþítaþové sestavČ postihnuto vzájemným
vztahem pĜíslušných ukazatelĤ – minutový prĤtok cirkulující krve (60)
a vitální kapacita plic (89)).
ŠíĜka tĜetí mozkové komory bývá podle normy 4,5 až 6 mm. Na
velikost tĜetí komory má velký vliv souhrn nČkolika faktorĤ, které se
úþastní distribuce a regulace metabolismu vody v organizmu.
MĤžeme rozlišit pČt faktorĤ, které ovlivĖují tok tekutin rĤznými místy
v tČle:
1. Osmotický tlak, ten souvisí s rozdílem koncentrací látek
rozpuštČných v tekutinách oddČlených polopropustnou membránou.
2. Faktor mající vliv na pohyb tekutin, tj. hydrostatický tlak,
vznikající v prĤsvitu cév úþinkem síly srdeþních stahĤ. Rovnováha
mezi hydrostatickým, hydrodynamickým a onkotickým tlakem
determinuje pĜemístČní tekutin do tkání a naopak.
3. Propustnost bunČk, cévních stČn a jiných membrán. Je spojena
s urþitými biochemickými procesy.
4. Aktivní biologický mechanizmus iontové migrace. Systémy
aktivního pĜenosu uskuteþĖují pĜemístČní látek proti gradientu jejich
koncentrace za souþasné spotĜeby energie makroergických fosfátĤ.
5. Aktivní regulaþní mechanizmy, které urþují míru ztráty vody a
sodíku v takových uzlových bodech, jakými jsou místa kontaktĤ mezi
vnitĜním a vnČjším prostĜedím organizmu. PĜedevším je to ledvinový
regulaþní mechanizmus, antidiuretický hormon hypofýzy a
aldosteron.
Doba velkého krevního obČhu (systemická cirkulace) je délka
trvání úplného uzavĜeného cyklu velkého krevního obČhu v cévách.
Je spojená s pČti faktory regulace krevního obČhu vnitĜních orgánĤ.
Tyto faktory jsou nerozluþnČ spjaty s regulací metabolismu voda elektrolyt.
Index cévní propustnosti. Tento ukazatel charakterizuje hypokapnii
a hyperkapnii.
Komplexní faktor regulace mitózy bunČk. Tento ukazatel
charakterizuje metabolismus dusíku v tČle. PĜi jeho snížení þasto
pozorujeme destruktivní procesy. PĜi hodnocení tohoto ukazatele je
nezbytné analyzovat krevní obČh ve vnitĜních orgánech a aktivitu
kreatininkinázy. Zvláštní pozornost je tĜeba vČnovat anamnéze.
ϭϬϯ
Koncentrace ɇ2 v žaludeþní šĢávČ. Množství vodíkových protonĤ
souvisí s celým komplexem biochemických transformací. PĜedevším
jsou spojeny se vzájemným pĤsobením gastrointestinálních hormonĤ
(GIH), glukagonu, vasoaktivního stĜevního polypeptidu (VIP) a
gastroinhibiþního stĜevního polypeptidu. Vzájemné pĤsobení tČchto
+
hormonĤ podmiĖuje aktivní úþast Na – základního kationtu plazmy,
který má vliv na venózní tlak. Zvýšení venózního tlaku krve
zpĤsobuje zvýšení hydrostatického tlaku. Když hydrostatický tlak
pĜevyšuje tlak onkotický, zaþíná pĜesun elektrolytĤ z mezibunČþného
prostoru. Tento fenomén zpĤsobuje hypovolemii a aktivitu
juxtaglomerulárního aparátu ledvin. Výsledkem je stimulace kĤry
nadledvinek a zvýšení sekrece aldosteronu. Souhrn tČchto faktorĤ
zpĤsobuje zmČny pH prostĜedí a narušení organotrofie orgánĤ.
Hodnota pH krve je koncentrace protonĤ vodíku, které se úþastní
procesu tkáĖové respirace, v nČmž mitochondrie dodávají buĖkám
nutnou energii ve formČ makroergních fosfátĤ, dochází k dodávání
nutného kyslíku a uvolnČní oxidu uhliþitého. Jak kyslík do buĖky, tak
i oxid uhliþitý z buĖky, jsou pĜepravovány tokem krve. Krev je þást
vnitĜního prostĜedí organizmu s pĜísnČ urþenou koncentrací jí
pĜenášených substancí. Koncentrace vodíkových iontĤ je mimoĜádnČ
dĤležitou konstantou, urþující plnohodnotné metabolické pĜemČny
v buĖce, což podmiĖuje potĜebu organizmu dostateþnČ efektivních
systémĤ podpory stability koncentrace vodíkových iontĤ –
vylouþením pĜebyteþných vodíkových iontĤ nebo jejich zadržováním
v pĜípadČ deficitu. Tento mechanizmus zajišĢují vyrovnávací
systémy. NejmocnČjší vyrovnávající nástroj krve jsou bílkoviny,
zejména hemoglobin. Koncentrace vodíkových iontĤ je regulována
bikarbonátovým systémem, který je tvoĜen oxidem uhliþitým a
bikarbonátem sodíku. Další vyrovnávací systém je fosfátový. Úlohu
kyseliny plní monosubstituovaný fosfát a úlohu soli disubstituovaný
fosfát. Fosfátový vyrovnávací systém je v tČsném spojení
s bikarbonátovým a bílkovinným vyrovnávacím systémem, pĜitom
ledviny zajišĢují snížení nebo zvýšení bikarbonátĤ pĜi zmČnČ pH.
Základním mechanizmem podpory stability koncentrace vodíkových
iontĤ nacházejících se v buĖkách ledvinových kanálkĤ je proces
zpČtného vstĜebání sodných kationtĤ a sekrece iontĤ vodíku.
Glutamová kyselina patĜí k aminokyselinám, které regulují výmČnné
procesy a má vliv na koncentraci iontĤ (sodíku, draslíku aj.).
Požadovaná koncentrace sodíkových iontĤ v tČle je podporována
ϭϬϰ
tvorbou amoniaku v ledvinách a jeho využitím pĜi neutralizaci
kyselých ekvivalentĤ a jejich vyluþování moþí. Volný amoniak lehce
proniká v prĤsvit ledvinových kanálkĤ, kde se spojuje s iontem
vodíku a pĜemČĖuje se ve špatnČ se rozptylující iont amoniaku. PĜi
stavech doprovázených deficitem glutamové kyseliny, kompenzaþní
mechanizmy organizmu nejsou schopny odvrátit nárĤsty koncentrací
vodíkových iontĤ, což vede k acidobázické nerovnováze. PĜíþinami
mohou být zmenšení minutového objemu dýchání, nedostateþnost
krevního obČhu, plicní sarkoidóza, revmatoidní artritida a akutní
pneumonie. Všechny tyto patologické stavy doprovází deficit
glutamové kyseliny.
Tyrosin je regulaþní aminokyselina, je souþástí hormonĤ štítné
žlázy. Thyroxin a trijodthyronin jsou jodované deriváty tyrosinu. Jód,
který je obsažen v krvi, je zadržován tkání štítné žlázy pomocí
aktivního koncentraþního mechanizmu. Ve tkáni štítné žlázy se jód
peroxidicky oxiduje na monojodthyrosin. Výsledkem thyrosinové
jodace v pátém kroku je vznik dijodthyrosinu. Slouþení
monojodthyrosinu dává trijodthyronin (T3). Slouþením dvou molekul
dijodthyrosinu dochází k vytvoĜení thyroxinu (T4). Hormony štítné
žlázy mají významnou roli v procesech rĤstu, rozvoje a pohlavního
dospívání. Zvyšují energetickou spotĜebu ve tkáních, syntézu
proteinĤ a metabolismus uhlohydrátĤ a pĤsobí rovnČž na
metabolismus lipidĤ.
Kreatininkináza ve svalech. Kreatininkináza katalyzuje zpČtnou
reakci pĜenosu fosfosrylového zĤstatku z ATP na kreatin a
z kreatininfosfátu na ADP. Kreatinin fosfokináza má ve svalové tkáni
dvojí úlohu: v sarkoplazmČ enzym pĜenáší fosforylovou skupinu od
ATP ke kreatinu; tvoĜící se kreatinin fosfát je využit k fosforylici ADP
spojené v myofibrilách s myosinem. Tento systém spolu se sodíkem
a draslíkem a stimulovanou ATPázou se úþastní procesu aktivního
transportu iontĤ pĜes bunČþné membrány za úþelem zajištČní
potĜebné energie.
Kreatininkináza srdce se dČlí na tĜi druhy:
1. Izoenzym 1-ȼȼ (je charakterizován vysokou pohyblivostí
související se zmČnami teploty, zejména v abdominální oblasti),
2. Izoenzym 111-ɆɆ (pohybuje se menší rychlostí),
3. Izoenzym 11-Ɇȼ (co do pohyblivosti zaujímá stĜední postavení).
ϭϬϱ
Srdce obsahuje pĜevážnČ MM formu a MB formu. Lze pĜedpokládat,
že energie pĜenosu z mitochondrie do cytoplazmy buĖky myokardu
se pĜenáší pĜes vnitĜní membránu mitochondrií. V mezimembránním
2+
2+
prostoru (pĜítomnost Mg ) dochází k rovnováze mezi ATP - Mg a
2+
komplexem CFK*ATP - Mg na vnČjší stranČ vnitĜní membrány.
Znaþné zvýšení CFK lze pozorovat pĜi poškození kosterní
muskulatury a pĜi akutním infarktu myokardu. PĜitom aktivita CFK se
zvyšuje dĜíve než u jiných fermentĤ. Vysokou aktivitu CFK
pozorujeme pĜi rĤzných onemocnČních centrální nervové soustavy:
u schizofrenie, maniodepresivní psychózy, syndromĤ vyvolávaných
psychotropními prostĜedky.
Glykogen rezervní energetický substrát. Díky schopnosti ukládání
glykogenu v játrech a svalech se vytváĜejí podmínky pro
nahromadČní rezerv nČkterých uhlohydrátĤ. PĜi zvýšení energetické
spotĜeby obyþejnČ dochází k zesílení rozpadu glykogenu. Tento
proces je pĜitom doprovázen zvýšením funkcí Ĝady žláz s vnitĜní
sekrecí (štítné žlázy, dĜenČ nadledvinek, hypofýzy), jejichž hormony
aktivují rozpad glykogenĤ. Díky tvorbČ glukózy chrání glukokortikoidy
pĜed poškozením jaterní glykogen. Hormon štítné žlázy thyroxin
urychluje vstĜebávání glukózy ve stĜevech. Obsah koncentrace
glykogenu v krvi se zvyšuje pĜi hepatolienálních syndromech, pĜi
diabetu a maligních novotvarech. Zvláštní místo zaujímají
onemocnČní s poruchou výmČny glykogenu.
Vydaná energie na zajištČní životních funkcí organizmu.
PrĤmČrná vynakládaná energie pro zajištČní životních funkcí þlovČka
o váze 70 kg je 2 300 kcal na den. Množství energie vynakládané na
životní funkce se zajišĢuje pĜemČnou volné energie, pĜi plném
spálení 1 molu palmitové kyseliny, na 2 338 kcal. Vysokoenergetická
fosfátová vazba je charakterizována hodnotou 7,6 kcal/mol.
Takovým zpĤsobem vzniká pĜi totální oxidaci jedné molekuly
palmitinové kyseliny až 130 molekul ATP. PĜepoþteno na kilogram
váhy se tato veliþina mČní od 1 do 20 (a více) kcal/kg/min. To souvisí
s nasycením arteriální krve kyslíkem a se schopností hemoglobinu
vázat kyslík a pĜedávat ho tkáním. Ve velké míĜe má na tento proces
vliv thyroxin. Thyroxin oddČluje procesy oxidace a fosforylování,
redukuje vysoceenergetické fosfátové vazby a zvyšuje tvorbu tepla,
které se rozptyluje v okolí. PĜi tom se mČní spotĜeba kyslíku na
kilogram hmotnosti. Hodnota tohoto ukazatele souvisí s aktivitou
trijodthyroninu. Podle úþinku trijodthyroninu na spotĜebu kyslíku
ϭϬϲ
mĤžeme seĜadit orgány (v sestupném poĜadí) takto: srdce, sliznice
žaludku (mukóza), játra, hladké svalstvo, ledviny a bránice
(diafragma).
Pracovní úroveĖ spotĜeby kyslíku. Tento ukazatel souvisí
s nasycením arteriální krve kyslíkem a se schopností hemoglobinu
vázat a pĜedávat kyslík tkáním. Ve velké míĜe má na tento proces
vliv thyroxin. Thyroxin oddČluje procesy oxidace a fosforylace,
redukuje vysokoenergetické fosfátové vazby a zvyšuje tvorbu tepla,
které se rozptyluje v okolí. PĜi tom se mČní spotĜeba kyslíku na
kilogram hmotnosti. Hodnota tohoto ukazatele souvisí s aktivitou
trijodthyroninu. Podle úþinku trijodthyroninu na spotĜebu kyslíku
mĤžeme seĜadit orgány (v sestupném poĜadí) takto: srdce, sliznice
žaludku (mukóza), játra, hladké svalstvo, ledviny a bránice
(diafragma). Tzn., že se zvýšením aktivity trijodthyroninu se zvyšuje
spotĜeba kyslíku srdcem a jinými vnitĜními orgány. PĜi zvýšení
spotĜeby kyslíku srdcem se zmenšuje spotĜeba kyslíku žaludeþní
sliznicí, játry a bránicí. To zpĤsobuje deficit vydávané energie
zajišĢující životní procesy.
Doba jednorázového zatížení. Máme na mysli fyzickou aktivitu
vykonávanou þlovČkem na úþet spotĜeby energie (kcal) a její obnovu
za urþitou þasovou jednotku. To souvisí s efektivitou nahromadČní
energie v dĤsledku oxidace mastných kyselin – asi 40 % – což se
blíží odpovídající hodnotČ pro glykolýzu, cyklu trikarboxylové
kyseliny a oxidaþní fosforylace. Jedním z produktĤ oxidace mastných
kyselin je peroxid vodíku. PĜi jeho produkci se aktivní elektrony
pĜenášejí pĜímo na kyslík. Tato reakce souvisí se schopností
hemoglobinu vázat a pĜedávat kyslík tkáním. Ve velké míĜe má na
tento proces vliv thyroxin. Thyroxin oddČluje procesy oxidace a
fosforylování, redukuje vysokoenergetické fosfátové vazby a zvyšuje
tvorbu tepla, které se rozptyluje v okolí. PĜi tom se mČní spotĜeba
kyslíku na kilogram hmotnosti. Takovýmto zpĤsobem doba
jednorázového zatížení bude záviset na štČpení mastných kyselin,
které jsou ĜetČzového charakteru a jsou spojeny s krevním obČhem
vnitĜních orgánĤ.
Koeficient respirace je definován vzájemným pĤsobením
oxidaþních procesĤ a procesĤ zúþastnČných v peroxidaci lipidĤ.
Velký význam se pĜitom pĜikládá faktoru aktivace trombocytĤ, který
vede k aktivaci bunČk za souþasného uvolnČní serotoninu. Serotonin
ϭϬϳ
má vazokonstrikþní úþinky a stimuluje stahy hladké muskulatury.
PĜitom faktor aktivace trombocytĤ pĤsobí na leukocyty a stimuluje
chemotaxi, degranulaci a agregaci leukocytĤ s polymorfními jádry a
s jejich produkcí vysoce reaktivních radikálĤ. Faktor aktivace
trombocytĤ je fosfolipidový bioregulátor a má souvislost
s lipoproteiny a lipoproteiny vysoké hustoty.
Thyrosin. Hormony štítné žlázy, thyroxin a trijodthyronin, jsou
jodované deriváty aminokyseliny thyrosinu. Thyrosin je obsažen ve
velkém množství v potravČ i v organizmu. Vlivem tyreotropního
hormonu hypofýzy na štítnou žlázu probíhá aktivace proteolytických
enzymĤ, které uvolĖují thyroxin a trijodthyronin z vazeb
s tyreoglobulinovými molekulami. Primárním místem využití thyroxinu
v tkáních jsou bunČþné membrány, jádra a enzymy systému
biologické oxidace. Thyroxin zvyšuje tvorbu tepla, které se rozptyluje
do okolí. Trijodthyronin zvyšuje spotĜebu kyslíku tkánČmi, zejména
srdcem. Souþasná tvorba tepla je dána úbytkem katecholaminĤ
v organizmu.
Cerebrální prĤtok krve. Regulace prĤtoku krve mozkem (ten
vztahujeme na 100 g tkánČ) je podmínČna vzájemnou interakcí
extra- a intrakranialních faktorĤ. Mezi extrakraniální faktory patĜí
atmosférický tlak, plynné složení vzduchu, parciální tlak plynu
86
v atmosféĜe a vlnová délka ɏɟ . Tyto faktory pĤsobí na
chemoreceptory, baroreceptory, fotoreceptory a zajišĢují nutnou
energetickou úroveĖ reakce. Ta zabezpeþuje dostateþnou míru
prĤtoku krve mozkem (mČĜeno na 100 g tkánČ). PĜitom jedním
z dĤležitých ukazatelĤ cerebrálního prĤtoku krve je šíĜka tĜetí komory
mozkové. NormálnČ je tato hodnota 4,5 - 6 mm. Na velikost tĜetí
komory má velký vliv souhrn faktorĤ úþastnících se v distribuci a
regulaci metabolismu vody v tČle. DĤležitý význam mají hormony
dĜenČ nadledvinek – adrenalin, noradrenalin a dopamin. Lze na nČ
pohlížet jako na postupné þlánky pĜemČny aminokyselin fenylalaninu
a thyrosinu. Vlivem tyerotropního hormonu hypofýzy na štítnou žlázu
probíhá aktivace proteolytických enzymĤ, které uvolĖují thyroxin a
trijodthyronin z vazeb s tyreoglobulinovými molekulami. Primárním
místem využití thyroxinu v tkáních jsou bunČþné membrány, jádra a
enzymy systému biologické oxidace. Thyroxin zvyšuje tvorbu tepla,
které se rozptyluje do okolí. Trijodthyronin zvyšuje spotĜebu kyslíku
tkánČmi, zejména srdcem. SouþasnČ se mČní stupeĖ tvorby tepla,
který je dán nedostatkem katecholaminĤ v organismu. ObecnČ se
ϭϬϴ
katecholaminy pokládají za humorální regulaþní zprostĜedkovatele
sympatickoadrenalinového systému. Biologickým efektem toho je
proces uvolnČní energie (stimulace glykogenolýzy, lipolýzy,
oxidaþních procesĤ). Katecholaminy aktivují nervový systém
(zmČnou srdeþního rytmu) a zvyšují periferní krevní cirkulaci
mnohých vasculárních oblastí. Souhrn tČchto efektĤ má mobilizaþní
a regulaþní vliv na lidský organizmus, „vegetometabolicky“ zajišĢuje
pĜizpĤsobování se organizmu aktivním þinnostem (zmČnou prĤtoku
krve vnitĜními orgány a optimalizací prĤtoku krve mozkem).
Testosteron patĜí ke steroidním pohlavním hormonĤm, na kterých
závisí rozvoj druhotných pohlavních znakĤ, pohlavní dozrávání a
pohlavní funkce.
Estrogen patĜí ke steroidním pohlavním hormonĤm, na kterých
závisí rozvoj druhotných pohlavních znakĤ. Funkþní aktivita tČchto
hormonĤ se uskuteþĖuje prostĜednictvím hypothalamických faktorĤ,
pĜedevším sekrecí somatotropního hormonu. Jeho struktura
pĜipomíná
prolaktin
a
placentální
hormon
chorionový
somatomammotrofin. PĜitom testosteron, estrogeny a thyroxin
stimulují sekreci somatotropního hormonu a zároveĖ potlaþují
hyperkortikonemii.
Metabolismus vody a soli, distribuce vody v organizmu.
NejdĤležitČjší úlohu mezi anorganickými složkami živých tČl hraje
voda, která rozkládá jak organické tak i anorganické slouþeniny a
tvoĜí tak základ vnitĜního prostĜedí organizmu. Velká þást vody
vstupuje do nitrobunČþných bunČþných tekutin organizmu.
MimobunČþná voda je souþástí mezibunČþných (intercelulárních) a
vnitrocévních tekutin. Podle údajĤ Blanda distribuce vody
v organizmu v procentech vzhledem ke hmotnosti tČla a
v absolutních hodnotách je následující:
Celkový obsah vody: u žen 44 - 60 % (neboli 38,5 litrĤ), u mužĤ pak
50 - 70 % (neboli 42 litrĤ).
VnitrobunČþná voda: u žen 30 - 45 % (neboli 28,5 l), u mužĤ pak
35 - 50 % (neboli 31,5 l).
MimobunČþná voda: u žen 14 - 22 % (neboli 9,8 l), u mužĤ 15 - 22 %
(neboli 10,5 l).
MezibunČþná voda: u žen 10 - 15 % (neboli 7 l), u mužĤ 10 - 18 %
(neboli 7,4 l).
ϭϬϵ
Plazma: u žen 4 - 5 % (neboli 2,8 l), u mužĤ 3,5 - 4,5 % (neboli
3,2 l).
PrĤtok krve (na 1 g) mozkové tkánČ a prĤtok krve (na 1 g) štítné
žlázy zajišĢují metabolismus a energetickou spotĜebu distribucí vody
v organizmu. ýást vody tvoĜí metabolicky volnou frakci a þást je
vázaná v koloidních systémech s molekulami organických látek. Na
každý gram glykogenu a proteinu ukládaných ve tkáních je zadrženo
1,5 ml, respektive 3 ml vody. V dĤsledku katabolických reakcí se
v lidském tČle tvoĜí dennČ 300 - 400 ml vody. Množství vody urþuje
charakter rozkládajících se substrátĤ. PĜi oxidaci 100 g tuku se
vytvoĜí 107 ml vody, pĜi oxidaci 100 g bílkoviny 41 ml vody a pĜi
100 g uhlohydrátĤ 55 ml vody. Veškerá tČlesná voda se obnovuje
bČhem þtyĜ týdnĤ. Celý složitý systém regulace metabolismu je
determinován prĤtokem krve na 1 gram mozkové tkánČ a na 1 gram
tkánČ štítné žlázy.
Index extrakce kyslíku v tkáních souvisí s propustností bunČþných
membrán, kde velký význam mají cholesterol a fosfolipidy.
Podle hypotézy charakteru vazeb, které jsou zahrnuty ve
vzájemných interakcích polárních þástí fosfolipidĤ a cholesterolu,
probíhá tvorba vodíkové vazby mezi hydroxylovou skupinou
cholesterolu a éterickým kyslíkem. PĜi teplotČ fázového pĜechodu
fosfolipidy pĜecházejí ze stavu tvrdého gelu do stavu
tekutokrystalického. Molekulární podstata fázové pĜemČny je spojena
se zmČnami prĤmČrné rychlosti dodávky kyslíku závislé na teplotČ.
PĜi hodnocení role cholesterolu ve struktuĜe a funkci membrán se má
za to, že cholesterol napomáhá zmenšení pohyblivosti ĜetČzce
mastných kyselin pĜi vysokých teplotách a snížení jejich pohyblivosti
pĜi teplotách nízkých.
Bazální tlak Oddiho svČraþe urþuje hemodynamický efekt
zajišĢující zpČtnou syntézu lipidĤ stĜevní stČny. Podle souþasných
pĜedstav probíhá zpČtná syntéza triglyceridĤ v epiteliálních buĖkách
klkĤ tenkého stĜeva. Triglyceridy jsou nejkaloriþtČjší látky. PĜi jejich
plné oxidaci dosahuje produkovaná energie až 9,5 kcal. Množství
energie uchované v 1 g takového tekutin zbaveného tuku jako
triglyceridy více než šestinásobnČ pĜevyšuje množství energie
uložené v 1 g glykogenu. Jinými slovy, pokud by se v lidském
organizmu energie ukládala ve formČ glykogenĤ, pro nahromadČní
128 000 kcal by bylo zapotĜebí namísto 13,5 g triglyceridĤ více než
ϭϭϬ
80 kg glykogenu. Je to zejména bazální tlak Oddiho svČraþe, co
zajišĢuje denní kalorickou spotĜebu organizmu – pĜepínáním a
regulací metabolismu tukĤ a uhlohydrátĤ.
Protrombinový index souvisí s faktorem aktivizujícím trombocyty.
PatĜí mezi lipidové bioregulátory. Jejich þinnost je založena na
aktivaci trombocytĤ provázené uvolnČním serotoninu. Serotonin
zapĜíþiĖuje zúžení cév a stimuluje stahy hladkého svalstva.
Následkem agregace trombocytĤ a zúžení arterií se vytváĜejí
podmínky pro tvorbu trombĤ. Základním biologickým mechanizmem
je pĜi tom stimulace chemotaxe, agregace polymorfních jaderných
leukocytĤ s následnou produkcí vysoce reaktivních radikálĤ.
ϭϭϭ
Certifikáty
Pro seznam certifikátĤ a prohlášení navštivte webové stránky
výrobce:
www.analizator-amp.com.ua
nebo oficiálního distributora:
www.onkocet.eu
ONKOCET s.r.o.
KUTUZOVOVA 4
902 01 PEZINOK
SLOVENSKÁ REPUBLIKA
e-mail: [email protected]
tel.: +421-948 61 02 28
ϭϭϮ