Ž Ŕ - Kam na jedlo?

Naše tČlo je uzpĤsobeno tak, že bychom se mohli dožít až 130
let. Ovšem v dĤsledku svého životního stylu pĜedþasnČ stárneme
a umíráme. VnitĜní prostĜedí organismu by mČlo mít mírnČ
zásaditý charakter. Chybné návyky ve stravování však vedou k
tomu, že se podíl zásaditosti v našem tČle stále snižuje.
PĜekyselení organismu je pak dĤvodem vČtšiny nemocí. Kurt
Tepperwein, který se již desítky let zabývá pĜíþinami
onemocnČní, ve své knize vysvČtluje, proþ je pĜekyselení tČla tolik
nebezpeþné a co mĤžeme udČlat pro to, abychom opČt dosáhli
rovnováhy ve vztahu kyselost-zásaditost. Nabádá þtenáĜe, aby se
nauþili sami urþovat objem kyselosti v tČle a dokázali si sestavit
osobní kĜivku kyselosti. Vedle množství informací o zdravém
zpĤsobu výživy a života uvádí pĜehledný seznam zásaditých
produktĤ.
Prof. Kurt Tepperwein, narozený v roce 1932 v Lobensteinu,
byl úspČšným podnikatelem a poradcem, než se v roce 1973 stáhl
z obchodního života. Stal se léþitelem a zaþal se zabývat
výzkumem skuteþných pĜíþin nemocí a bolestí. Od roku 1984 Ĝídí
Internationale Akademie fiir geistige Wissenschaften. Jeho
technika procviþování mentálního rozvoje a intuice je v dnešní
dobČ nedílnou souþástí života mnoha lidí. K. Tepperwein, jehož
knihy jsou pĜekládány do mnoha jazykĤ, byl za své životní dílo
vyznamenán v roce 1997 cenou Ersten deutseben Esoterikpreis.
KURT
Tepperwein
PRYý
S KYSELOSTÍ!
Jak udržet kyselé a zásadité látky v tČle v
rovnováze Tajemství dlouhovČkosti
Pokud nejsi pĜipraven zmČnit svĤj život, není ti pomoci.
Hippokrates (460-377 pĜ. Kr.)
!"#$%
&!'('
%#$'
)%(#
!'%#$'*
+"!#!',-
+!'
.-
/',
&0
11
2
1
345
6786#$9#$1
/,:(!'&'
1*
;$(<
1-
10
=':
10
>:?!''(
1
&,@'*
A::.
8:'#$'
(
0
**
+
!'''$:*
A!',:*
+#$
4'5B#$%C*1
)%'!*1
+
&
*
;'&'
**
#?'!'*D
;?E'*
%!5F:,#$'#$'D
/5F:,!'&&
#$GD
DDD
8#$H$
(DD
8#$IJ(K$%#$LD
!%$(%#$D0
F-
/!4-1
--
M#N!?#'5.-
#N!--
+?%(&
'-O
P$"
:(!&-
=
#$G:#$.-
A#.-0
A!'!'.O1
+!
'O
O
M(#K
%#$L#
MQ8P?
$'
M
M##
M1
MN!?:1
M?#%!':(5
MN!?F(5*
M?!'#$D
R&#%D
R$
H&-
R!'#$-
R#$?!':5,O
AO
A'!':F0
A0
80
8E#?:%#$'01
8?#01
8%#$##
0
S!&
0
SF'!
0*
T?!':F0*
0*
0D
Q<
0D
+(
0O
+0O
+F(&
0
+00
+!(:$500
6'!&00
6!(&&
6!'#
6
N!?4
/'$'!'#$
/F&1
/'
$1
/$
1
/
/'
/:*
/?#$
'*
/?''(*
(!D
(&
-
#:-
#:O
('
N!?':
'F'$
N!
4&<#
$'
1
?!'::(5:1
#$
#
#$
'
&$
*
F!D
O
5
&'
U0
U1
U:%#$'11
U!,'N!1
P'%1
P'1*
P?'#$
1D
PF1-
P&
1O
P
?''41O
2:$1O
2:%#$1
2%1
10
7!'#$10
!?''4
'#
1
%
'
''5
'FD
D
!:D
;'#$!G-
;F#F-
;(!
O
;(
O
)F
)&
0
0
A?%#0
,#$5*
A?'!'#$:**
A'FF',F*-
'!'('A*O
($A#!:*
A?%D
0D
P$D
;':DO
8D0
:!'#$5D0
!#-
Organismus každého z nás je uzpĤsoben tak, že bychom se mohli
dožít až 130 let. Svým stylem života si buć dokážeme zachovat
zdraví až do pokroþilého vČku, nebo naopak pĜivodit nemoci a
pĜedþasnou smrt.
Zloba, stres, nevhodná skladba stravy þi nepĜimČĜené jednání nám
odeþítají potĜebné body z našeho „životního konta“ ZároveĖ se tak
vytváĜí vhodné prostĜedí pro onemocnČní a bolest. Je však zcela v
našich možnostech tento proces zastavit a zmČnit v pravý opak.
Dlouhý život ve zdraví a pĜi síle je jistČ nanejvýš potČšující; je to
dar, který si sami mĤžeme kdykoliv vČnovat. Nevyžaduje od nás
velkou námahu a u každého vede ke kladnému výsledku – zĤstaneme
podstatnČ déle mladí a do vysokého vČku zdraví a vitální.
Existuje nespoþet nemocí, ale pouze jediná jejich pĜíþina:
nevhodný zpĤsob života. Když není takový, jak má být, necítíme se
dobĜe a onemocníme. Jsou dvČ pĜíþiny nezdravého zpĤsobu života –
nevČdomost a nedbalost. ObČ lze kdykoliv odstranit – a jediným
úþinným lékem je naše prohlédnutí. Mnozí z nás si však radČji
vezmou prostĜedek proti bolesti, a když zabere, namlouvají si, že
jsou již zdraví.
PĜekyselení organismu je v souþasnosti jednou z
nejnebezpeþnČjších civilizaþních chorob, protože zdraví je
bezprostĜednČ závislé na rovnováze mezi kyselostí a zásaditostí
našeho tČla. PĜekyselení zpĤsobuje vČtšinu nemocí a dĤkladné
odkyselení a doplnČní minerálních látek v tČle tvoĜí základ každé
terapie. Ta probíhá pĜedevším za pomoci pĜirozené stravy, bohaté na
zásadité látky. Mluvíme o umírajících lesích a kyselém dešti, ale
tytéž škodlivé látky, které likvidují naše lesy, niþí i naše zdraví.
NejdĜív zemĜe les, potom þlovČk. Kyselý déšĢ má za následek
kyselou pĤdu, kyselé potraviny zpĤsobují pĜekyselenost lidského
tČla. Takto narušená rovnováha tČlesného prostĜedí vede také k
þastČjším nemocem a pĜedþasnému stárnutí.
První krok na cestČ ke zmČnČ spoþívá v odstranČní naší
neznalosti, druhý krok pak v tom, že udČláme, co je tĜeba, a pĜijmout
nové životní návyky.
DĜíve nebo pozdČji se všichni musíme zabývat svým zdravím.
ýím dĜíve zaþneme, tím pĜekvapivČjší a velkolepČjší budou
výsledky. Je tedy dĤležité zaþít co nejdĜíve, ale i osmdesátiletý
þlovČk mĤže svĤj zdravotní stav bČhem nČkolika málo hodin výraznČ
zlepšit.
Jednotlivé kroky vedoucí k optimálnímu zdraví jsou všeobecnČ
známé a jednoznaþnČ svČdþí o tom, že nemoc a pĜedþasné stáĜí jsou
výsledkem nepĜirozených životních návykĤ. LékaĜské výzkumy
posledních let pĜinesly nové, pĜímo revoluþní poznatky, jež vedou k
neuvČĜitelnému prĤlomu na cestČ k úplnému zdraví a vitalitČ až do
pokroþilého vČku. Žijeme v dobČ vysokého pĜísunu informací, pĜesto
nám mnohdy uniká Ĝada tČch životnČ dĤležitých.
Ve svČtČ existují i dnes národnostní skupiny þi dokonce celé
národy, v nichž se lidé bČžnČ dožívají stáĜí pĜes sto let, aniž kdy byli
nemocní. Takže jak se zdá, dlouhovČkost je možná i dnes. Je až
zarážející, jak þas to jde pĜitom o zcela jednoduchá opatĜení, jež v
krátkém þase dokážou neuvČĜitelnČ zlepšit náš zdravotní stav.
NejdĤležitČjším pĜedpokladem každé terapie, každého léþení a
zachování zdraví až do pozdního stáĜí je odkyselení a doplnČní
chybČjících minerálních látek v tČle (remineralizace, pozn. pĜekl).
Profesor H. Heine, vedoucí Anatomického a klinickomorfologického institutu na univerzitČ ve Witten-Herdecke k tomu
Ĝíká: Každé chronické onemocnČní zaþíná lokálními,.skrytými‘
acidózami, které pokraþují celkovou latentní acidózou základní
substance s odpovídajícími zánČtlivými reakcemi bunČk. Konþí tím,
že se v organismu etabluje circulus vitiosus, uzavĜený kruh, a pĜi
následné masivní acidóze, která se muže projevit „ztuhnutím“
postižené tkánČ, se ztrácí možnost Ĝídit v ní základní životní pochody.
Podle prof. Heineho zahájí šanci k uzdravení již samotné odbourání
chronické acidózy, kromČ jiného zvýšením zásob zásaditých látek a
zachycením volných radikálĤ (napĜ. za pomoci zeleniny, luštČnin,
vitaminu C). Jiné léþebné postupy školské medicíny, které by mohly
pĜekonat acidózu (zvýšené množství kyselých látek v tČle), podle
jeho názoru neexistují.
To, co den co den dČláte, urþuje, jakým zpĤsobem a jak dlouho
budete žít!
Veškerý život zaþal v moĜi a ještČ dnes lidské tČlo obsahuje více
než 70 % vody. PH hodnota moĜské vody se pohybuje mezi 8 až 8,5.
Naše tČlo udržuje v krvi pH hodnotu od 7,35 do 7,4 – s obþasnými,
zcela nepatrnými výkyvy. Pokud by se tato hodnota výraznČji snížila,
þlovČk zemĜe. Náš život tedy závisí na tom, že tČlo setrvává v
neutrálním, pouze lehce zásaditém prostĜedí.
V pĜírodním léþitelství je rovnováha mezi kyselostí a zásaditostí
tČla základem každé léþby. Bez ní by žádné léþení nemohlo být
úspČšné. Dietologové jako napĜ. Ragnar Berg, MUDr. Franz Mayr,
Maximilian Bircher-Benner nebo Friedrich Sander neustále
poukazovali na to, že vyváženost zásaditokyselého (acidobazického)
prostĜedí tČla je nejdĤležitČjší podmínkou našeho zdraví, i když k
tomu nemohli pĜedložit požadovaný vČdecký dĤkaz.
Tato životnČ dĤležitá skuteþnost i nadále zĤstává klasickou
medicínou nepovšimnutá a vČtšina lékaĜĤ nepovažuje acidózu za
bezprostĜední ohrožení našeho zdraví. Pokládají ji dokonce za menší
problém než je narušení látkové výmČny. Tomu ještČ napomáhá fakt,
že stav kyselosti v tČle se bČžnČ urþuje z krve a ta – až na Ĝídké
výjimky – udržuje tČlo pĜísnČ v neutrál ním prostĜedí. Je tĜeba si
uvČdomit, že výkyv v acidobazické rovnováze, jenž je v dnešní dobČ
témČĜ bČžným jevem, poškozuje nejen lidské buĖky, nýbrž každý
život.
BČhem látkové výmČny neustále vznikají v tČle kyselé látky, jako
napĜ. kyselina moþová, uhliþitá, mléþná, octová a dokonce i solná,
která se, pokud ji zdravé ledviny neodbourají a nevylouþí, do znaþné
míry podílí na zrychlování pĜekyselenosti tČla, a tím i na narušování
bunČk.
Kyseliny mají niþivý úþinek. Dokážou rozrušit dokonce i kámen
nebo kov. Pokud setrvávají v tČle, aniž by se neutralizovaly,
zpĤsobují bezpochyby ty nejrĤznČjší choroby.
Staþí se jen porozhlédnout, abychom vidČli, jak dĤležitý je pro
naše tČlo vyrovnaný vztah mezi kyselinami a zásadami a jak
ohrožující jeho pĜekyselenost. PĜíþinu umírajících lesĤ nacházíme v
pĜíliš kyselé pĤdČ, kterou zase mají na svČdomí kyselé deštČ. Kyselý
déšĢ zanechal bČhem nČkolika málo let výrazné stopy i na chrámech
starých nČkolik století, takže reliéfy na fasádách jsou dnes þasto
rozrušené natolik, že jim chybí obliþeje. Jestliže kyselé látky
dokážou rozrušit kámen, dovedeme si jistČ pĜedstavit, jak velkou
zátČž znamenají pro naše tČlo.
Nemoci nejsou v žádném pĜípadČ nČþím nevyhnutelným, jak nám
jednoznaþnČ dokazují kmeny Hunza þi další dlouhovČké národy,
nýbrž „zdraví“ je náš zcela pĜirozený stav. Nemoci si vyvoláváme
teprve svým mnohaletým chybným chováním. Zubní kazy, stejnČ
jako Ĝada dalších onemocnČní, mají pouze jednu jedinou pĜíþinu –
pĜekyselení. ZaviĖuje i revmatismus, dnu, artritidu a ledvinové
kameny. Pokud si uvČdomíme, že nic z toho, co nám pĜíroda nabízí,
neobsahuje kyseliny, pochopíme, že naše látková výmČna není na
zužitkování kyselin uzpĤsobena. Kyseliny v ovoci se bČhem zrání
zcela odbourávají, my ho však sklízíme nezralé, jelikož je to tak pro
obchod jednodušší a ménČ ztrátové, a tak si škodíme.
Naše nepĜirozené stravovací návyky vedly k tomu, že podíl
zásaditosti v našem tČle je vytrvale pĜíliš nízký a podíl kyselosti u
vČtšiny lidí naopak pĜíliš vysoký. Starosti, zloba a stres kyselost ještČ
zvyšují. Dokud si tČlo mĤže brát zásadité látky z vaziva, cév a kostí,
dokáže pĜebytek kyselin neutralizovat. Tím však dochází k úbytku
minerálĤ z tČla, Ĝídnutí kostí a sklerotizaci cév, což vede jak k
infarktu, mozkové pĜíhodČ þi osteoporóze, tak i k revmatismu, dnČ,
artróze, deformaci obratlĤ atd. Kdo by si pomyslel, že i vypadávání
vlasĤ, deprese, ekzémy a zubní kazy jsou následky pĜemíry kyselosti
v tČle? PĜekyselenost má aktivizující a zároveĖ i ochromující úþinky.
ýlovČk je neklidný, rozrušený, a pĜesto malátný, snadno se unaví a
potĜebuje dlouhou dobu na to, aby se zotavil.
PĜekyselený organismus nemĤže být zdravý. ýím vČtší je toto
zatížení, tím závažnČjší je onemocnČní.
Vedle toho je každý þlovČk vystaven þetným a bohužel þasto i
nerozpoznaným jedĤm. Mám na mysli zbytky insekticidĤ, pesticidĤ a
herbicidĤ, stejnČ jako nepĜeberné množství potravinových pĜísad,
jako jsou konzervaþní a barvicí látky atd., nevyjímaje chlor,
pĜidávaný do pitné i užitkové vody. To vše dohromady je pĜíþinou
mnoha pozdČjších, pĜevážnČ neznámých následkĤ.
TČlo dČlá, co mĤže, aby se zbavilo nestravitelných rostlinných
zbytkĤ potravin. Pokud se to z urþitého dĤvodu nepodaĜí, ukládá je
napĜ. ve vazivu. Pouze v nejzazších pĜípadech bývají jako zásobárny
odpadních látek „využívány“ vyšší tČlesné funkce, jako je mozek,
oþi, uši a srdce. Proto je tĜeba brát vážnČji pĜípady, kdy se zakaluje
zrak nebo ztrácí sluch. Mozková mrtvice a infarkt jsou pak již
posledními pĜíznaky pĜekyseleného a odpady zaneseného organismu
a þasto i jeho konec.
Celý proces zaþíná tím, že tČlo je nuceno odbourávat cenné
minerální látky, aby mohlo neutralizovat záplavu kyselin. K tomu si
postupnČ vytváĜí jakási „odkladová místa“, a to jedno po druhém,
protože nemá jinou možnost vylouþit takové množství kyselin
najednou. PĜitom by bylo velmi snadné zabránit tomuto vývoji, jenž
je navíc kdykoliv vratný. BČhem jednoho až tĜí let mĤže být tČlo zase
vyþištČno, odpadní látky odstranČny a zásobárny minerálĤ znovu až
po okraj naplnČny. Duch se opČt rozjasní – jak už jsme dávno
nezažili, snad nČkdy v mládí – a z þlovČka znovu vyzaĜuje jeho
vnitĜní krása.
Všeobecné
• špatná výživa (denaturované potraviny)
• špatné stravovací návyky
• špatný zpĤsob života
Jednotlivé konkrétní pĜíþiny
• pĜíliš mnoho bílkovin
• cukr
• alkohol nikotin
• nasycené mastné kyseliny
• jedovaté látky v životním prostĜedí
• poživatiny (respektive jedy z poživatin)
• elektrosmog
• chemické léky
• zloba a agrese
• stres a nahromadČná duševní zátČž
! Kyseliny vnikají nejdĜíve do krve. Jsou-li však její ochranné látky
(tzv. pufry, které tlumí výkyvy v acidobazické rovnováze, pozn.
pĜekl.) již vyþerpány, je pĜebytek kyseliny odveden do vaziva. BuĖky
pojivové tkánČ jsou robustnČjší, takže jedovaté látky je tak snadno
nepoškodí. Kyseliny se v nich hromadí tak dlouho, dokud je ledviny
nevylouþí. Dalším vymČšovacím orgánem jsou plíce. Pomocí obou
tČchto orgánĤ se tČlo snaží pĜebývající kyseliny co nejrychleji
vylouþit. Než však budou „pĜedány“ do moþe, musí být pĜedtím
neutralizovány – a to za pomoci zásaditých látek.
Pojivová tkáĖ (vazivo) obklopuje všechny tČlesné buĖky jako
ochranná vrstva. Výživa bunČk, stejnČ jako odstranČní odpadních
produktĤ z tČla, probíhá v této tkáni. Ale i veškeré informace
nervového systému pĜedávané buĖkám (a naopak) mohou probíhat
pouze touto cestou, jinak by látková výmČna v buĖkách byla znaþnČ
zkrácena. Pokud je pojivová tkáĖ pĜetížena a nemĤže pĜijmout další
kyselé látky, zadržují se þasto v kloubech, kde zpĤsobují bolestivé
zánČty, jako je pakostnice, revma nebo polyarthritida, zánČt nČkolika
kloubĤ souþasnČ. Jakmile kyselé usazeniny zniþí chrupavku, vzniká
artróza.
V pĜekyselené tkáni se poškozuje kvalita krve; þervené krvinky
výraznČ ztrácejí pružnost a nemohou proniknout do jemných cévek.
Vláseþnice pĜestanou být dostateþnČ zásobeny životnČ dĤležitými
látkami, v tČle zaþíná chybČt kyslík.
Neustálý pĜebytek kyselin niþí také kolagenní vazivová vlákna,
což vede k ochabnutí a stárnutí. Organismus se snaží tyto škody
napravit pomocí tČlesné bílkoviny fibrin, ale jejím využitím se
naopak pružnost vaziva výraznČ zhoršuje a zároveĖ se snižuje jeho
„zásobovací“ kapacita. V takovém pĜípadČ vazivo nemĤže nadále
plnit svoji ochrannou funkci a tČlo pĜedþasnČ stárne, pĜiþemž vrásky
a celulitida jsou pouhým zaþátkem. Kolagenová vlákna se rozšiĜují,
takže jakýkoliv pohyb vnímáme jako bolestivý.
Dlouhodobé pĜekyselení organismu vede k chronickým zánČtĤm
a ty k neustálým bolestem. Zhoršuje-li se neprĤchodnost vaziva i
nadále, buĖky se udusí kvĤli nedostateþnému zásobení kyslíkem.
PonČvadž pojivová tkáĖ se vyskytuje v celém tČle, je jejím stavem
samozĜejmČ postižen celý organismus. Proto je životnČ dĤležité, a to
v pravém slova smyslu, tČlo dĤkladnČ zbavit pĜebyteþných kyselin.
"
!
ŠtČpením kuchyĖské soli, pĜirozené souþásti naší krve a tkánČ,
produkuje žaludek kyselinu solnou, jejíž hodnota pH leží mezi 2,8 až
1,2. KuchyĖská sĤl je jednoduchá slouþenina sodíku a chloru. K
jejímu štČpení, k nČmuž dochází prostĜednictvím speciálních,
takzvaných nástČnných bunČk (bunČk žláz ve výstelce žaludeþní
stČny, pozn. pĜekl), žaludek potĜebuje kuchyĖskou sĤl, oxid uhliþitý a
vodu. Chlor se pĜitom slouþí s vodíkem a vytváĜí kyselinu solnou.
ZároveĖ dochází ještČ k dalšímu spojení, které sestává ze sodíku,
vodíku, uhlíku a kyslíku. TvoĜí se tak zásaditá látka –
natriumbikarbonát, známý jako „kyselý uhliþitan sodný“ neboli
natron, jedlá soda. S jedním gramem kyseliny solné vzniká 2,3
gramu natriumbikarbonátu, jenž je krví rozvádČn do celého tČla a
pozdČji neutralizuje ve stĜevech žaludeþní šĢávy.
Jestliže je tČlo nedostateþnČ zásadité, rozkládá více kuchyĖské
soli a doplĖuje tak velmi dĤležité zásady, pĜiþemž samozĜejmČ
vzniká i vČtší množství žaludeþní šĢávy, která však již není potĜebná
a zpĤsobuje pálení žáhy. Když þlovČk nČco sní, pálení vČtšinou
zmizí, jelikož se šĢávy smísí s potravou, ale pĜitom jsou nadále
produkovány kyselé žaludeþní šĢávy a tak pĜemíra kyselin vyvolává
tvorbu dalších a dalších kyselin. Jakmile žaludek pĜestane zvládat
jejich množství, postupuje je do dvanáctníku. Tím se sice jeho
kyselinná koncentrace sníží, avšak zároveĖ vznikají nové kyseliny a
dvanáctník na to reaguje vĜedy.
Dostatek zásaditých látek v tČle je proto tak dĤležitý, dokonce
životnČ dĤležitý, jelikož mají dvojí úlohu. Za prvé, pomocné trávicí
orgány jako játra, žluþník a slinivka bĜišní potĜebují velké množství
zásad k vytváĜení šĢáv nutných k trávení – pĤllitru žluþníkové, až
jeden litr slinivkové a kolem tĜí litrĤ šĢávy stĜevní žlázky. JeštČ
dĤležitČjší je však druhá úloha zásad – snižování kyselosti tČla,
pĜedevším pojivového vaziva. Pokud není tato úloha splnČna kvĤli
nedostatku zásaditých látek, dĜíve nebo pozdČji tČlo musí onemocnČt.
Protože zásadité látky jsou spotĜebovávány pĜi plnČní svých
funkcí, je nutné neustále zajišĢovat jejich další pĜísun z jiných zdrojĤ
– nejlépe ze zásadité potravy nebo potravinových doplĖkĤ. Pokud
místo potravy þlovČk užívá léky urþené k redukci kyselosti, docílí
sice toho, že se kyselinotvorná þinnost žaludku sníží nebo dokonce
zastaví, ale tím se zase naruší dĤležitá tvorba zásaditých látek a nový
„zaþarovaný“ kruh mĤže zaþít.
Pálení žáhy je tedy témČĜ vždy „voláním“ žaludku o pomoc.
Tehdy je nutné doplnit chybČjící zásady, a ne bránit produkci
kyselin. Zvýšené množství kyselin pĜi pálení žáhy poškozuje citlivé
stČny jícnu a þasem je natolik zeslabí, že se v nich mĤže zaþít tvoĜit
rakovina. V neposlední ĜadČ se ani ledviny nemusí vypoĜádat s
nežádoucím množstvím kyselin, takže dochází k onemocnČní i v této
oblasti. Následky pĜekyselení organismu jsou mnohoþetné a
katastrofální, ale dá se jim snadno zabránit, pokud pochopíme
všechny souvislosti.
#
$
NČkdy se Ĝíká, že v krvi sídlí duše, a když þlovČk vykrvácí, ztratí
ji. Krev je však pro nás také tekutým orgánem potĜebným jak pro
pĜísun výživných a stavebních látek, které tČlo neustále vyžaduje, tak
pro odsun odpadních a vedlejších produktĤ látkové výmČny, jako je
moþovina. Na krvi zĜetelnČ vidíme, jak dĤležitá je pro tČlo hodnota
pH – její normální hladina v krvi se udržuje jen ve zcela nepatrných
výkyvech mezi 7,35 až 7,4, protože snížení na pH 7 nebo naopak
zvýšení na 7,6 by již mohlo být smrtelné.
Váže-li se na þervené krvinky pĜíliš mnoho kyselin, nedokážou
nadále pĜijímat potĜebné množství kyslíku a tČlo trpí jeho
nedostatkem, pĜestože ho plíce nabízejí v dostateþném množství.
KromČ toho zvýšená koncentrace kyselin zhoršuje pružnost krvinek
nebo se dokonce vytváĜejí takzvané kyselé „sraženiny“, které již
nemohou proniknout jemnými vláseþnicemi a nakonec je ucpou. Tím
je organismus nedostateþnČ vyživován, což mĤže dokonce pĜivodit i
smrt. Dostatek zásaditosti je tudíž nezbytný i pro krev, protože jinak
nemĤže vykonávat svoji životnČ dĤležitou funkci.
#
%
ýím to je, že pĜekyselení organismu je pravdČpodobnČjší než jeho
vyšší zásaditost? TČlo vytváĜí kyseliny þásteþnČ samo, pĜipomeĖme
jen žaludeþní šĢávy, zásady však získává výluþnČ jen prostĜednictvím
potravy – a mimo to jsou neustále spotĜebovávány. Svému tČlu
nedáváme þasto pĜíležitost k tomu, aby odbourávalo kyseliny
pĜirozenou cestou, protože pĜíliš málo pijeme. Pokud se také navíc
nedostateþnČ pohybujeme, vydýchají plíce jen velmi málo kyselin,
pĜitom nedostatek kyslíku vede k jejich další produkci.
Také chronický nedostatek vitaminĤ a stopových prvkĤ
podporuje tvorbu kyselin, protože tČlo nedokáže dokonþit urþité
procesy látkové výmČny. Jestliže v nevhodnou dobu nČco špatného
sníme – a navíc ve spČchu, mĤže se dokonce i pĤvodnČ zásaditá
strava zmČnit v kyselou. V dietologii je tento jev oznaþován jako
zásaditá „inverse“ DĤležitou roli pĜitom hraje individuální stav
zažívacího traktu: je-li pĜetížen, ne zcela strávená syrová strava ve
stĜevech zkvasí a stává se kyselou.
To vede k mnoha potížím. ýlovČk si pĜipadá pĜetažený, je
chronicky unavený, zotavuje se jen velmi pomalu a nedostateþnČ,
neustále ho provází silné napČtí ve svalech, bolesti hlavy a v zádech.
Pokožka inklinuje k ekzémĤm, nos a oþi bývají þasto podráždČné a
stále silnČji nás sužují bolesti, které nemĤžeme pĜesnČ urþit. Tím nám
tČlo signalizuje, že už nezvládá tu spoustu kyselin a nutnČ potĜebuje
pomoc. Nedojde-li mezi dvČma jídly nebo alespoĖ bČhem noci k
vylouþení nestravitelných odpadních látek ani k dostateþnému
odkyselení, budou kyseliny natolik pĜetČžovat pojivovou tkáĖ, až se
latentní acidóza nakonec zmČní v akutní. Pokud nenastane žádná
zmČna, tento stav mĤže mít smrtelné následky.
Celkové tČlesné prostĜedí se musí zmČnit, což znamená
pravidelnČ a vytrvale ho odkyselovat. TČlesné funkce se zlepší a
lokální potíže i pĜíznaky nemoci zmizí v takové míĜe, jak dalece se
vám podaĜí zbavit tČlo zátČže.
Již roku 400 pĜ. Kr. Ĝekl Hippokrates
„Ze všech složenin našich tČlesných sil se kyseliny projevují
jako ty nejškodlivČjší.“
TČlesné prostĜedí zná dvČ odchylky od normálu, a to nedostatek
nebo pĜebytek urþitých látek; pĜitom obČ odchylky se mohou projevit
souþasnČ. Pokud je prostĜedí podvyživené, do bunČk proniká pĜíliš
málo životnČ dĤležitých látek, jako jsou vitaminy, minerály a stopové
prvky. ýím vČtší je jejich nedostatek, tím ménČ jsou buĖky schopné
vykonávat svoje rozmanité funkce. V pĜípadČ, že tento stav setrvává
delší dobu þi pĜekroþí urþitou míru, buĖky odumírají.
To samé se však pĜihodí i tehdy, pokud je prostĜedí zaplaveno
škodlivými látkami. PĜísun kyslíku a výživných látek je omezen a
odsun odpadních produktĤ z bunČk vázne. Ty se shlukují, až se
buĖky nakonec udusí ve vlastním odpadu. Zpoþátku vede toto
zatížení organismu pouze k narušení funkcí a zánČtĤm, jestliže se
však na situaci nic nezmČní – dojde ke zniþení tkánČ. Jedinou
úþinnou pomocí v této situaci je dĤkladné a pravidelné odkyselování
tČla.
Po letech, vČtšinou nČkolika desítkách let, kdy tČlo trpí
pĜekyselením, již nestaþí jen pĜejít na zásadité potraviny, jako je
ovoce, zelenina a brambory. ýlovČk potĜebuje po delší þas speciální
výživu, která by pĜedevším doplnila minerální látky v tČle.
Také hluboké dýchání napomáhá odkyselení, stejnČ jako
dĤkladné žvýkání a dobré prosliĖování potraviny, které zvyšuje její
alkalizaci. VČtšina kyselin vzniká ze stravy, obvzlášĢ z pĜemíry
bílkovin. Strava chudší na bílkoviny, podávaná ve vyšším vČku,
zĜetelnČ prodlužuje život. Aby se ze stĜev, bunČk atd. vyplavily
kyseliny a nestravitelné rostlinné zbytky potravin, je zapotĜebí zajistit
dennČ pĜísun zásad, a to nejlépe hned po ránu (viz kapitola 3).
Acidóza tČla je také jedním z pĜedpokladĤ rakoviny, která ke
svému vzniku potĜebuje právČ kyselé prostĜedí. Ani artróza není
bezpodmíneþnČ jen prĤvodním jevem stáĜí, vzniká v nČm þastČji
pouze z toho dĤvodu, že ve chrupavkách se právČ ve vyšším vČku
ukládá obzvlášĢ hodnČ zásad, jež si tČlo odtud odebírá v pĜípadČ
vČtšího pĜekyselení. A to, co zbývá, se podobá krystalickému smirku,
který klouby vytrvale opotĜebovává.
DĤkladné odkyselení organismu vede v neposlední ĜadČ k
duševnímu i fyzickému zdraví. K þištČní organismu pomocí kĤže
mĤže být použita koupel, a to minimálnČ na dvČ hodiny, pĜiþemž
vodu je tĜeba doplnit natriumbikarbonátem na pH hodnotu okolo 8,5.
ZáchvatĤm migrény i alergické rýmy se lze také preventivnČ
vyhnout, když již bČhem prvních pĜíznakĤ þi dokonce i pĜedtím
vypije postižený þlovČk sklenici teplé až horké vody (ne minerální),
do které vsypal plnou þajovou lžiþku natronu.
PĜi každém odkyselování dbejte na to, abyste vydatnČ pili, neboĢ
jen tak se mohou niþené kyseliny dobĜe vyplavit. ZĤstane-li moþ v
kyselém rozmezí pH, pĜestože jste si vzali prostĜedek k odkyselení,
znamená to, že ho pravdČpodobnČ bylo ještČ málo.
Obnova kyselozásadité rovnováhy pĜedstavuje rozhodný krok ke
zdraví a vitalitČ a pĜitom i k znovunalezené radosti ze života. PrávČ
tato rovnováha je základem pro všechny funkce celého organismu. S
pĜibývajícím zanášením odpadními látkami se výži-va jednotlivých
bunČk stále víc a víc komplikuje, což ] se tČlo snaží vyrovnat tím, že
zvýší krevní tlak, aby se využila i ta nejnepatrnČjší propustnost a
krev mohla proniknout až do vláseþnic. Pokud si pacient v této
situaci vezme tĜeba jen jediný prášek na snížení tlaku, dosáhne sice
kýženého efektu, ale za cenu, že se tím jeho celkový stav zhorší.
PĜekyselení je také jedna z velkých brzd v profesním životČ
þlovČka, neboĢ snižuje jeho vytrvalost a schopnost vyrovnat se se
stresovou zátČží a vyvolává neustálou podráždČnost. Takový þlovČk
jen stČží dojde klidu, stále se cítí pĜetažený, a tím i pĜetížený
požadavky, které jsou na nČj kladeny. A to jak v zamČstnání, tak i v
soukromém životČ. Veškeré problémy zmizí hned poté, kdy
organismus dostane úþinnou pomoc v podobČ pĜimČĜeného a
pravidelného „pĜísunu“ zásaditých látek.
& $
NejvČtší þást našeho imunitního systému se nachází ve stĜevech, a
tudíž právČ oþista stĜeva je tak dĤležitá a úþinná. PĜekyselení a
zahlenČní ochrnují náš imunitní systém a my se tak stáváme náchylní
k onemocnČním, s nimiž by se zdravý organismus jinak snadno
vypoĜádal.
Takže to nejsou viry a bakterie, které zpĤsobují naše nemoci,
nýbrž neschopnost pĜetíženého imunitního systému, jenž se jim
nedokáže ubránit. Toto platí i pro buĖky rakoviny, které sice v našem
tČle vznikají každý den, ale teprve kyselé prostĜedí jim umožní další
bujení.
StejnČ tak ten, kdo je neustále ve špatné náladČ, myslí negativnČ a
ke všemu má pesimistický pĜístup, trvale zeslabuje svĤj imunitní
systém. Vyvolává tím ve svém tČle nepĜetržitČ kyselé prostĜedí a
nevČdomky – a dobrovolnČ – tak škodí každé jednotlivé buĖce.
Veškeré naše negativní myšlenky mČní pĜipravenost imunitního
systému k urþitým funkcím. Avšak i tehdy, když se þlovČk nutí k
nČþemu, s þím vnitĜnČ nesouhlasí, když se za nČþím žene nebo si
vČþnČ dČlá nČjaké starosti, zatČžuje svĤj imunitní systém. Jakékoliv, i
to nejmenší rozþílení, má následnČ negativní dopad jak na systém,
tak i na celkový zdravotní stav.
Shrnutí: PĜekyselení a jeho následky
NevČdomost o tom, co potĜebuje naše tČlo a jaké jsou nejjednodušší kroky, jimiž bychom mu mohli úþinné pomoci, vede k
následujícím problémĤm:
• nesprávná výživa
• nedostateþné žvýkání potravy
• pĜíliš mnoho nevhodné a pĜíliš málo správné stravy
• zlost, strach, úzkost a další psychická zatížení
• narušování stĜevní flóry
• kvašení v tenkém stĜevČ, zahnívání v tlustém stĜevČ,
nadýmání
Jako následek zĤstává trvalé pĜekyselení tČla, které je tímto
nuceno k výrobČ kyselých solí, jež musí být opČt uloženy v tČle – v
takzvaných „zásobárnách“ odpadních a škodlivých látek. Tato
situace vyvolává:
• opotĜebování žláz a dalších orgánĤ s odpovídajícím
narušením funkcí
• zácpy nebo prĤjmy
• vnitĜní i povrchová plísĖová onemocnČní
•
•
•
•
deprese a psychické poruchy jako napĜ. podráždČnost,
agresivitu, nedostateþnou odolnost proti zátČži až stavy
beznadČje
potíže pĜi uþení, zapomnČtlivost až roztržitost
nedostatek radosti ze života, malou þinorodost, výkonnost
zbyteþná onemocnČní, kterým by se dalo snadno pĜedejít,
pĜedþasná úmrtí
BČžné metody, které se v medicínČ používají k urþování hodnoty
pH a tím k zjišĢování kyselosti organismu, nepĜinášejí žádné dále
využitelné výsledky, protože tČlo krev natolik ochrání, že jakékoliv
odchylky se dají jen zĜídkakdy zachytit. PĜitom tkáĖ mĤže být ve
skuteþnosti silnČ pĜekyselená, pĜestože pH hodnota krve se testem
ukáže jako zcela neutrální.
Pouze urþitou chemickou mČĜicí analýzou (titrace –urþování
obsahu roztoku, pozn.pĜekl.) mĤže být pĜesnČ urþena vnitĜní i vnČjší
situace bunČk. Tato metoda je bohužel ponČkud nároþná a nákladná.
Oproti tomu urþení pH hodnoty moþe odráží diagnosticky témČĜ
pĜesnČ i stav tkánČ a je pĜitom velmi snadno a levnČ proveditelné.
Ideální biologická hodnota tkánČ leží mezi pH 7,4 až 7,5, bohužel
bČžná hodnota þasto dosahuje sotva 5,5. To znamená, že acidóza
(pĜekyselení) se stala pravidlem u vČtšiny lidí.
Díky procesu odkyselování bČhem noci je ranní moþ nejkyselejší.
Proto slouží jako mČĜítko. Pokud je její hodnota nižší než pH 7, musí
být tČlu odlehþeno dodateþným podáním zásaditých látek. Jak dalece
dĤležitá je pro tČlo hodnota pH 7,4, dokládá skuteþnost, že
pĜekyselení krve by vedlo k okamžité smrti. Zdraví kojenci, živení
mateĜským mlékem, mají moþ o pH hodnotČ 8 až 8,5.
K pravidelné kontrole míry kyselosti vašeho tČla doporuþuji
používat lakmusové papírky. Dbejte na to, abyste je mČli kdykoliv
pĜi ruce, a to jak v koupelnČ þi na toaletČ, tak i bČhem jakékoliv
cesty, aby bylo možné opravdu vždy a všude kontrolovat stav
kyselosti. A v okamžiku, kdy hodnota pĜípadnČ poklesne pod 7
jednotek, vezmČte si opČt plnou þajovou lžiþku zásadité smČsi (viz
kapitola 3). Vaše tČlo vám za to podČkuje. ýím zásaditČji se budete
stravovat, tím ménČ budete muset svému tČlu dodateþnČ pomáhat.
Také zkouška slin pĜináší potĜebné poznatky o pH hodnotČ. U
zdravého þlovČka se pĜibližnČ pohybuje kolem 7,1. Pokud se po jídle
objeví jakýkoliv odklon od této hodnoty, lze z toho rovnČž usuzovat,
že v tČle došlo k pĜekyselení.
V nČkterých uþebnicích se v souþasné dobČ uvádí jako
„normální“ pH moþe 5,5, pĜitom právČ tato hodnota je již kritická.
PĜesto je tento údaj naprosto správný, neboĢ následná „katastrofa“ je
bohužel již zcela bČžná, i když samozĜejmČ stále velmi škodlivá.
Doporuþuji mČĜit pH hodnotu moþe nČkolikrát dennČ, neboĢ v
prĤbČhu dne se projevují zĜetelné odchylky. NapĜíklad ranní moþ
bývá pĜevážnČ kyselá, jelikož bČhem noci se tČlo snaží pĜebyteþné
kyseliny odstranit. Okolo 17 hodiny bývá naopak nejvyšší pĜísun
zásaditých látek. Pokud je tomu jinak, je nejvyšší þas, abyste tČlu
pomohli.
Podle hodnoty ranní moþe si proto stanovte správné množství
odkyselovacího pĜípravku (viz kapitola 3). Plnou kávovou lžiþku
tohoto prášku rozmíchejte ve velké sklenici vody a pijte ji jednou až
dvakrát dennČ tak dlouho, dokud se ranní moþ nestabilizuje na pH 7
jednotek.
DĤkladné žvýkání a dostateþná tvorba slin pĜi jídle velmi
napomáhají alkalizaci pĜijímané potravy. VČtšina kyselin pochází
právČ z konzumované potravy. PĜedevším bílkoviny procházejí
kyselou látkovou výmČnou, takže vČtšina lidí trpí pĜezásobením
bílkovinami, a tím i odpovídajícím zatížením organismu. Oproti
tomu strava chudší na bílkoviny, doporuþovaná v pokroþilejším
vČku, prodlužuje život.
Bílkoviny jsou sice dĤležité stavební kameny tČla, jejichž
neustálý dostateþný pĜívod je nutný. Ve vČtším množství jsou však
zapotĜebí jen v dČtství a pĜi dospívání, v pozdČjším vČku již v
omezené míĜe. Více než na množství bílkovin je nezbytné dbát na
jejich kvalitu, což znamená, že strava by mČla obsahovat co nejvíce
základních aminokyselin, které si tČlo neumí samo vytvoĜit.
'
()
*+,-
*
.
1. Ideální stav
V tomto pĜípadČ panuje optimální rovnováha mezi kyselinami a
zásadami a vyskytuje se dostateþné množství pufrĤ, látek, které
vyrovnávají výkyvy v pomČru kyselin a zásad vznikajících
pĜíležitostnČ bČhem jídla.
2. Skryté pĜekyselení
Jedná se o latentní acidózu. Krev má s ohledem na svoji vysokou
schopnost regulace ještČ stále dobrou pH hodnotu, avšak „zásobárny“
se již zaplĖují zbytky kyselin. V tomto stadiu zaznamenávají
odborníci zrádné pĜíznaky zpravidla u pacientĤ, kteĜí se necítí
výslovnČ nemocnČ a stČžují si pouze na nevysvČtlitelnou únavu, tlak
v oblasti žaludku, pĜípadnČ i zácpu.
3. PĜechodné pĜekyselení
V tomto pĜípadČ se jedná o akutní acidózu. Pod tímto oznaþením
rozumíme posun v acidobazické rovnováze, jenž mĤže být zpĤsoben
jakýmkoliv infekþním onemocnČním. Infekce totiž nutí tČlo k
takovým protiopatĜením, jako je napĜ. horeþka, prĤjem, zánČty þi
zvýšené vyluþování moþe všeobecné stavy, jež jsou vyvolány nebo
zesíleny kyselou látkovou výmČnou. Po pĜekonání pĤvodce nemoci
se látková výmČna opČt normalizuje – pokud jsou ovšem k dispozici
dostateþné zásadité rezervy. PĜi jejich nedostatku má organismus
sklon k opČtovné infekci, která znovu vyvolává již uvedené „kyselé“
reakce.
4. Chronické pĜekyselení
Tato chronická acidóza se projevuje již v dramatických podobách
onemocnČní, jejichž pĤvod bývá þásteþnČ pĜipisován „neznámým
pĜíþinám“ – jako napĜíklad u revmatismu.
5. Místní pĜekyselení
K projevĤm takzvané lokální acidózy patĜí napĜ. srdeþní þi
mozkové pĜíhody. Jejich pĜíþinou mohou být jednak problémy
krevního obČhu zpĤsobené kyselou „sraženinou“ þervených krvinek,
arteriosklerózou, zvýšeným množstvím fibrinogenu, jenž ovlivĖuje
vytváĜení krevních sraženin, jednak i nedostateþný pĜísun kyslíku v
dĤsledku oslabeného krevního prĤtoku.
V nejhorším pĜípadČ, kdy dojde k cévnímu uzávČru, jsou þásti
srdeþního svalu nebo mozku zcela „odpojeny“ od pĜívodu kyslíku.
TkáĖ se udusí a umírá.
6. Kyselá smrt
Koneþná „kyselá smrt“ mĤže mít rĤzné podoby – od selhání
ledvin pĜes smrtelný infarkt a rakovinu až po diabetické kóma.
&$
/
!
Úþinek kyselin závisí na jejich množství a na jejich koncentraci.
Jak již bylo Ĝeþeno, nemĤže pH krve pĜekroþit hodnotu 7 smČrem ke
kyselosti a hodnotu od 7,6 smČrem k zásaditosti. Hodnoty mimo tyto
hranice pĜivodí smrt. To znamená, že tČlo musí bezpodmíneþnČ
neutralizovat pĜebývající kyseliny nebo zásady. Pokud to není možné
prostĜednictvím pĜijímané potravy, v zájmu o „pĜežití“ je nuceno
þerpat potĜebné minerály z cév, kloubĤ a v neposlední ĜadČ i orgánĤ
– ovšem s pustošícími následky.
PĜesto je tento postup dĤležitý a v podstatČ správný, za
pĜedpokladu, že se vhodnou výživou pozdČji opČt dosáhne nutného
zmineralizování. Takže nezáleží pouze na odkyselení tČla, ještČ
dĤležitČjší je následné doplnČní minerálních látek. PĜi procesu
odkyselování jde v zásadČ o pĜežití tČla, pĜi zmineralizování o zdravý
život.
PĜi pĜekyselení tČla jsou svaly pĜecitlivČlé na tlak, zatímco
normálnČ je lze stisknout bezbolestnČ až ke kosti. Také tímto
zpĤsobem mĤžeme odhadovat stupeĖ kyselosti tČla, spolehlivČjší je
však její pravidelné mČĜení v moþi. Už pĜi delší procházce na
þerstvém vzduchu se pH hodnota znovu normalizuje, aniž bychom
museli dodávat zásady. Kyslík, který takto do organismu
„natankujeme“, vystaþí k tomu, aby zneutralizoval kyseliny v
krevním obČhu.
Kyseliny soustĜedČné ve svalové tkáni zpĤsobují únavu. Z tohoto
dĤvodu se „pĜekyselení“ lidé neustále cítí unavení, aniž by byli
vystaveni výrazné fyzické námaze. KromČ toho špatnČ spí a jen s
obtížemi se zotavují. Všechny tyto problémy zmizí, jakmile má tČlo
opČt k dispozici dostatek zásaditých látek.
Pokud se pH hodnota ranní moþe pohybuje mezi 7 a výše, jedná
se o blokádu vymČšování kyselin. V tomto pĜípadČ tČlo potĜebuje
naléhavou pomoc. Po nČkolik dnĤ proto užívejte každé ráno lžiþku
zásadité smČsi. Do týdne blokáda zmizí a hodnoty pH se zĜetelnČ
zvýší, protože blokované vyluþování se dostane opČt do pohybu a
tČlu se koneþnČ uleví.
I pĜes dostateþné doplnČní zásaditých látek do tČla však mĤže
hodnota pH náhle klesnout až na 5 jednotek. PĜíþinou bývá – pĜi
dostateþné nabídce zásad – þasté rozpouštČní další a další „zásobárny
odpadu“, což vždy vede k náhlému pĜísunu kyselin. Nenechte se tím
zmást a dál doplĖujte zásady, jinak by organismus musel všechen
odpad znovu nČkam odklidit.
TČlo používá pojivovou tkáĖ jako jednu ze svých zásobáren, aby
pĜekonalo kyselé zatížení. ZároveĖ se snaží kyseliny znovu odbourat
pĜes rĤzné „ventily“ Jedním z nich jsou napĜíklad plíce.
NahromadČná kyselina uhliþitá je z nich vydechována spolu s
kysliþníkem uhliþitým. ýím hloubČji dýcháme, tím vyšší je množství
kyselin, které se plícemi vylouþí.
Dalším „ventilem“ kyselin jsou ledviny. V tomto pĜípadČ se to
však týká pouze kyselin rozpustných vodou. K jejich dĤkladnému
vyplavení je proto zapotĜebí vypít dostatek tekutin, nejlépe 2 až 3
litry dennČ.
Proþ je to tak dĤležité, doloží následující pĜíklad: Malý opeþený
plátek masa obsahuje pĜibližnČ 5 gramĤ kyseliny moþové. Ke zĜedČní
a odstranČní jediného gramu moþoviny spotĜebuje tČlo 6 až 8 litrĤ
vody. DĜíve než se však vaše tČlo zbavilo moþoviny získané z tohoto
jednoho steaku, pravdČpodobnČ jste již snČdli další kousek masa a
tČlo tak ztrácí šanci dostat se do acidobazické rovnováhy.
Také kĤže a sliznice patĜí mezi ventily kyselin. Pokud je ovšem
jejich množství k vylouþení pĜíliš vysoké, bývá pokožka podráždČná
a mohou vznikat ekzémy. Pravidelné kartáþování kĤže vyluþování
výraznČ zvýší.
Za další ventil je považováno stĜevo. Vnikne-li do nČj pĜíliš
kyselin, odmítne je pĜijmout, zpĤsobí prĤjem a odešle tak napĜ.
nezralé, kyselé ovoce z tČla. Jiným mechanismem, kterým lze
vylouþit kyseliny z tČla, je zvracení.
0
!
1
Jelikož se zátČž kyselinami bČhem dne mČní, typickou kĜivku
jejích hodnot lze urþit pouze pravidelným mČĜením, nejlépe pĜi
každém moþení. PĜitom pĜedevším ráno a veþer se objevují nejvyšší
hodnoty, kyselin, takže ranní moþ bychom mČli považovat za
mČĜítko a tak dlouho odkyselovat, aby její hodnota pH neklesla pod
7.
Když konzumujete výhradnČ zralé ovoce a þerstvou zeleninu a
navíc nepijete alkohol ani kávu, pravdČpodobnČ si nemusíte dČlat
starosti kvĤli možnému pĜekyselení. Pokud se však stravujete
„normálnČ“, tzn. jíte maso, sladíte a máte rádi mouþná jídla, pijete
kávu a alkohol, pak jste možná již delší dobu pĜekyselení a vaše tČlo
potĜebuje pomoc. Jestliže po jídle cítíte únavu, nasvČdþuje to tomu,
že jídlo bylo kyselinotvorné. Také bČžné zákusky dodateþnČ zvyšují
kyselé prostĜedí tČla. Hodnoty pH zapište do tabulky na str. 36.
Pokud pĜi jídle zkombinujete bílkoviny jako maso, ryby, drĤbež,
vejce a mléþné výrobky spolu s uhlohydráty, které se vyskytují v
bramborech, rýži, nudlích nebo chlebu, dochází k velmi silnému
pĜekyselení tČla. Možná pĜi této pĜíležitosti namítnete: Ale to je pĜece
docela normální!, a máte jistČ pravdu. Jen se tím nic nezlepší. NeboĢ
bílkoviny potĜebují ke svému zpracování kyseliny, a v pĜípadČ, že je
jich v tČle nedostatek, nemohou být stráveny. Uhlohydráty naopak
vyžadují zásadité prostĜedí. Kyseliny a zásady se tak navzájem ruší,
zažívání se poškozuje a tČlo silnČ zatČžuje. Není pak divu, že se cítíte
unaveni.
PĜi nedostateþné zásaditosti organismus „uvadá“, jelikož postrádá
vhodné podmínky k životu. PĜekyselenost se projevuje dramaticky
nejen na zdravotním stavu tČla, nýbrž zanechává stopy i na psychice
þlovČka. Následkem dlouhotrvajícího stavu pĜekyselenosti mĤže být
chybČjící radost ze života, která vyústí až v depresi. Tento stav lze
pĜekonat v celkem krátké dobČ, pokud se znovu obnoví pĜirozená,
lehká zásaditost organismu.
Organické minerální látky jsou stavebním kamenem našeho
zdraví a pĤvabu. Pro zdravý život je proto nezbytné, aby se v tČle
vyskytovalo dostateþné množství „zásobáren“ naplnČných minerály.
Nacházejí se v kĤži, ve vlasech i vlasové pokožce, v zubech, nehtech,
kostech i kloubech a také v žilách. Každodenní pĜísun kyselin,
„zajištČný“ pĜijímanou potravou, perlivými nápoji, stejnČ jako
dennodenním stresem, starostmi a úzkostmi, však vede k tomu, že
tyto tak dĤležité zásoby minerálĤ jsou spotĜebovávány k neutralizaci
kyselin. Pokud se však každý den vyskytuje v tČle pĜebytek zásad,
zásobárny zĤstávají stále naplnČné nebo se mohou vzápČtí snadno
znovu doplnit.
Za osvČdþený prostĜedek k odkyselení organismu je již dávno
považována voda z brambor. Vyluþování kyselin také podporují
rĤzné þaje nebo vhodné þajové smČsi. NezapomeĖte, že i svižná
procházka zĜetelnČ vylepšuje kyselou situaci tČla tím, jak se
zmnožené kyseliny vydýchávají. JeštČ výraznČjšího zlepšení se
mĤžeme doþkat pĜedevším pĜi tzv. „Power-Walking“, rázné chĤzi, a
to nejlépe v pĜírodČ.
Dostateþná výmČna kyslíku je vĤbec jedním z dĤležitých bodĤ,
protože pĜi jeho nedostatku vznikají v tČle anaerobní ostrĤvky, jež
jsou vhodným prostĜedím pro pomnožení bakterií.
Po mnohaletém pĜekyselování organismus nutnČ potĜebuje po
urþitou dobu doplnit zásadité látky. Následující originální recept,
který sestavil Sander, zabývající se výzkumy výskytu a pĤsobení
kyselin v tČle, jé rozšíĜen o magnesium carbonicum:
Tuto smČs si mĤžete nechat namíchat v lékárnČ, nejlépe rovnou
50 dkg. KromČ toho je k dispozici i Ĝada dalších již pĜipravených
zásaditých smČsí (viz kapitola 9). Zde je velmi dĤležité dodržovat
pomČr jednotlivých látek smČsi, jelikož jen tak je zajištČno jejich
optimální vstĜebání. Vápník k tomu napĜ. potĜebuje fosfor a
minimálnČ polovinu množství hoĜþíku. V každé smČsi, jež by mČla
být fyziologicky nejpĜijatelnČjší, jsou jednotlivé látky obsaženy v
rozdílném množství.
Ajurvédská medicína pĜipomíná, že v dobČ od 10 do 14 hodin a
po 22. hodinČ by se nemČl užívat žádný prostĜedek k odkyselování.
Vedle minerálních smČsí podporují zásaditost tČla i rĤzné
rostlinné preparáty jako napĜ. spirulina, šĢáva ze zeleného jeþmene,
výhonky alfalfy, pšeniþné klíþky, kvČtný pyl, pĜesliþka rolní apod.
JeštČ lepších úþinkĤ dosahuje tzv. „Royal Plus“ (viz kapitola 9),
speciální smČs þaje k odkyselení, obsahující látky, s nimiž byli dobĜe
obeznámeni a na nČž spoléhali již þínští císaĜové. V tomto þaji se
nalézá všechno, co potĜebujete, aby se vaše tČlo dĤkladnČ a
spolehlivČ zbavilo pĜebyteþných kyselin. Pokud budete tento þaj pít
pravidelnČ tĜikrát dennČ, z toho první šálek nejlépe již ráno a
nalaþno, získáte tak skvČlý zdravotní stav, jaký již nikdy nebudete
chtít ztratit. Skuteþnost, že tento þaj navíc dokáže prodloužit život a
zvýšit imunitu vĤþi ĜadČ onemocnČní, mĤžete považovat za „dárek“
navíc.
V akutním pĜípadČ lze bez obav užít 8 až 10 gramĤ zásadité
smČsi, kterou je lepší rozmíchat pokud možno ve vlažné vodČ
(tČlesné teploty), protože právČ tak úþinkuje nejrychleji:
Zásaditou smČs nikdy nerozpouštČjte v perlivé minerální
vodČ, jelikož pĜítomná kyselina uhliþitá by þást dĤležitých zásad
neutralizovala.
Už bČhem odkyselování organismu se „pacienti“ þasto zmiĖují o
neoþekávaném, velice pĜíjemném vylepšení stavu. Tlak v hlavČ a
záchvaty nevolnosti, které þlovČka þasto léta sužovaly, po nČkolika
dnech zmizí navždy. Myšlenky se rozjasní a i pamČĢ se zĜetelnČ
zlepší – rovnČž v nČkolika málo dnech. Deprese vystĜídá stav
pĜíjemného naladČní a veselosti. Pohybujete se snadnČji a jistČji a i
vzhled se þasto až neuvČĜitelnČ zlepší a vy se budete cítit o Ĝadu let
mladší.
Nevyrovnaní a svárliví lidé zažijí pĜi odkyselování þasto již
bČhem 2 až 3 dnĤ neuvČĜitelnou zmČnu nálady a trvalý pocit pohody.
Také pobyt na slunci snáší lidé mnohem lépe než dĜíve, neboĢ
pĜecitlivČlost pokožky na UV záĜení po odkyselení tČla zmizí.
Kompletní odkyselení vede nakonec k psychickému i fyzickému
zdraví a my zjistíme, že tento stav je pro nás vlastnČ pĜirozený. I
když jste pĜípadnČ právČ v lékaĜské péþi, dĤkladné odkyselení tČla je
základním kamenem vašeho uzdravování. NeboĢ pouze ve zdravém
prostĜedí se mohou buĖky zdravČ vyvíjet.
Pokud se vám podaĜí dosáhnout acidobazické rovnováhy, budete
se cítit jako znovuzrození. PĜitom se jedná o takovou zdravotní péþi,
kterou si každý mĤže snadno dopĜát – a za témČĜ mizivé výdaje.
Úþinek této kúry se zintenzívní, jestliže smČs zásaditých látek,
rozpuštČných ve vlažné vodČ, ještČ pĜed vypitím asi minutu dĤkladnČ
promícháte – nejlépe v mixéru þi šejkru.
Jiná možnost, jak úþinek zvýšit, spoþívá v tom, že smČs
rozpustíte v horké vodČ, která se pĜedtím 10 minut vaĜila. Je to stará
ajurvedská zkušenost, že takto pĜipravená voda dokáže vniknout i do
nejjemnČjších þásteþek tČla a vyþistit je. Dopoledne pracují vaše
vyluþovací orgány na plné obrátky, proto byste mČli v této dobČ
vypít alespoĖ litr zásadité tekutiny. Tím úþinnČ podpoĜíte
vyplavování kyselých látek.
2/
3
!
ýlovČk je s pH hodnotou krve mezi 7,35 až 7,4 zcela jednoznaþnČ
zásaditá bytost; tato hodnota byla kdysi pravdČpodobnČ ještČ
zásaditČjší. Když se dnes porozhlédneme po pĜírodČ, nemĤžeme
pĜehlédnout, že nejvČtším problémem souþasnosti je pĜekyselení
pĤdy – jako následek kyselých dešĢĤ. V jezerech umírají ryby s pH
hodnotou 5 jednotek, kyselost totiž znamená smrt. Co je to vlastnČ
hodnota pH?
Stupnice pro tyto hodnoty se nachází v rozpČtí od 1 do 14,
pĜiþemž 7 má neutrální hodnotu. To znamená, že napĜ. ve vodním
roztoku s pH 7 je souþasnČ obsaženo stejné množství jak pozitivních
vodíkových iontĤ, tak negativnČ nabitých OH-iontĤ. Síla kyseliny je
závislá na koncentraci vodíkových iontĤ (H-plus-iontĤ), síla
zásaditosti je urþována koncentrací hydroxylových iontĤ (OH-minusiontĤ). Voda je neutrální, pokud se v ní vyskytuje stejné množství
vodíkových i hydroxylových iontĤ. StupnČ jsou logaritmické, což
znamená, že pH 5 má desetkrát silnČjší koncentraci kyselin než pH 6.
Kyselozásaditá rovnováha v tČle je silnČ ovlivĖována množstvím
kyselin, a to pĜedevším dusíkatých, které vznikají pĜi štČpení bílkovin
(moþovina a kyselina moþová). Ale i další kyseliny pĜijaté ve stravČ
þi jedovaté látky ze stĜev, jako jsou napĜ. kvasné a hnilobné toxiny,
zatČžují rovnováhu tČlesného prostĜedí. K neutralizaci kyselin a jedĤ
se spotĜebuje mnoho minerálních látek, což vede k jejich snížení ve
vnitĜních tČlesných zásobárnách. Neutralizované kyseliny podporují
zahlenČní organismu a výsledkem je pĜedþasné stárnutí tČla.
Tak dochází k typické kombinaci symptomĤ, pĜiþemž jeden
vzniká z dĤvodĤ pĜekyselení organismu a druhý pĜi „uskladĖování“,
jež je s tím spojeno. Jako pĜíklady takovýchto kombinací mĤžeme
uvést: vypadávání vlasĤ a infarkt; mrtvice, osteoporóza a revma;
tĜíselná kýla a zelený zákal; kĜeþové žíly a celulitida. Na jedné stranČ
vždy stojí odbourávání minerálních zásob v tČle a na druhé ukládání
odpadních látek, doprovázené Ĝadou následkĤ.
Diagnózy tČchto pĜíznakĤ se vČtšinou urþují oddČlenČ a separátnČ
bývají i léþeny, pĜiþemž mají stejnou (pra) pĜíþinu a lze je vyléþit
pouze spoleþné, neboĢ spolu úzce souvisí. Jedním z rozšíĜených
projevĤ acidózy je napĜ. plísĖové onemocnČní, jež zpĤsobuje
kvasinka candida albicans. PĜi nČm se tvoĜí další jedy látkové
výmČny, které zatČžují a poškozují pĜedevším játra a mozkové
buĖky.
V takzvaných civilizovaných zemích neobsahují potraviny
požadovaný pĜebytek minerálních látek, které by kyseliny v tČle
ihned a pĜirozenou cestou neutralizovaly. Potravinové doplĖky jsou
tedy nepostradatelné, pĜedevším k tomu, aby neutralizovaly kyselinu
moþovou, jež se vyskytuje v živoþišných bílkovinách. StejnČ tak i
stres, hluk, zloba, strach nebo pocity viny pĜispívají k slanČ kyselým
reakcím, jež mohou následnČ vyvolat zánČt žaludku nebo jiné
žaludeþní potíže. PĜi nadmČrné spotĜebČ cukrárenských výrobkĤ se
navíc do tČla dostává velké množství kyseliny octové. KromČ toho –
bČhem fyzické námahy – dochází k velké zátČži kyselinou mléþnou
pĜedevším v anaerobní oblasti, což se projevuje tím, že nemĤžete
„popadnout“ dech.
„Požitek“ pĜi konzumaci vepĜového masa a mnoha druhĤ sýrĤ má
i svoji odvrácenou stranu – pĜináší s sebou kyselinu sírovou, která
zpĤsobuje mČknutí meziobratlových plotének. V souvislosti s tím
dochází k znaþným problémĤm se zády, nČkdy dokonce i k
poškození þi prasknutí ploténky.
Kyseliny však v žádném pĜípadČ nejsou jen škodlivé, naše tČlo je
totiž potĜebuje ke spalování a získávání energie. Proto také u
zdravého þlovČka mluvíme o kyselozásadité rovnováze. Kyseliny
zaþínají být nebezpeþné a škodlivé tehdy, když kvĤli jejich
pĜílišnému množství v tČle dojde k disharmonii v kyselo-zásaditém
prostĜedí.
Vzhledem k tomu, že mnohem vČtší þást kyselin se do tČla
dostává stravou, je tĜeba na ni obzvlášĢ dbát. Cukr nám sice osladí
život, ale tČlo naopak okyselí. Stejné tak nelze doporuþit ani tak þasto
vychvalovaný ovocný ocet. PĜivádí sice tČlu chybČjící draslíkové
ionty, þímž vyrovná pomČr mezi draslíkem a sodíkem u lidí, kteĜí trpí
jeho nedostatkem, ale jako každá jiná kyselá strava naopak tČlu
odebírá vápník, a tím urychluje vznik osteoporózy.
Lepší je proto použít nČjaký þaj na proþišĢování, jenž dosáhne
pĜirozeným a zdravým zpĤsobem stejného výsledku, jak vČdČli ještČ
naši prarodiþe. A samozĜejmČ by mČl každý sám najít svoji cestu k
takové stravČ, jež obsahuje tolik minerálních látek, aby tČlo nebylo
nuceno k „drancování“ vlastních interních zásob. PrávČ taková
výživa vede k závidČníhodnému, celoživotnímu zdraví, k hezkému
tČlu bez škodlivých odpadních látek, k pocitu pohody a naplnČné
radosti ze života.
4
$5 Profesor Pirlet, bývalý profesor fyzioterapie na univerzitČ ve
Frankfurtu, definoval pojem metabolismu odpadních látek
následovnČ:
Struska je odpadní látka pĜi spalování uhlí nebo také odpad pĜi
tavení kovĤ ve vysokých pecích. V pĜeneseném slova smyslu jsou
tČlesné „strusky“ meziprodukty i koneþnými produkty látkové
výmČny, které musí být z organismu vylouþeny. BČhem bakte riálníbo
rozkladu nestrávených zbytkĤ potravin vznikají þásteþnČ vysoce
jedovaté látky, jež mohou pronikat do bunČk, jater, nervové soustavy,
krve, imunitního þi rozmnožovacího systému. StejnČ tak i pĜebyteþná
strava musí být nČkam uložena, pojivová tkáĖ se zanáší… Ukládáním
odpadních látek se tak již v mládí zaþíná pĜipravovat živná pĤdu pro
artrózu.
TĜi kroky proþišĢování
Je již dostateþnČ zĜejmé, že dĤkladné proþišĢování tČla a
doplĖování minerálních látek jsou základními kameny zdraví a
naléhavým pĜedpokladem pro úspČch jakékoliv terapie. Naše
„civilizaþní“ strava i zpĤsoby stravování se postaraly o to, že jsme
všichni více nebo ménČ „zaneseni“ odpadními látkami.
PĜekyselení se zakládá na þasté konzumaci masa, pití kávy
(silném kyselinotvorném nápoji), koly a rĤzných limonád þi na
velkém množství bílé mouky nebo cukru. JeštČ pĜed sto lety byl cukr
prodáván pouze v lékárnách – a jako jed pro lidský organismus tam
také patĜí. PĜekyselování organismu nadále podporují napĜ. procesy
kvašení a tlení v tČle, špatná skladba stravy a narušená stĜevní flóra,
ale ve velké míĜe se na nČm podílí také zlost, strach, hluk, stres,
zklamání nebo naše pĜemrštČné požadavky.
Úþinné proþišĢování probíhá ve tĜech fázích:
• RozpuštČní odpadních látek v tČle za pomoci proþišĢovacího
þaje. Kyseliny, dosud vázané na minerály, se opČt uvolní a
mohou být vylouþeny.
• Spolehlivá neutralizace aktivovaných kyselin. Po pĜísunu
zásaditých látek (minerálĤ a stopových prvkĤ) dochází k
neutralizaci aktivovaných kyselin. Samotné zásadotvorné
potraviny by toho však nedosáhly, je tĜeba ještČ pĜidat vhodné
potravinové doplĖky.
• DĤkladné vylouþení neutralizovaných kyselin. Neutralizované
kyseliny jsou bezezbytku vylouþeny, pokud se tČlu dostává
potĜebné množství tekutin. Jedná se pĜedevším o již uvedený
þaj a zeleninové šĢávy, ale vhodná je i dobrá neperlivá voda.
K tomu je tĜeba ještČ doplnit dvakrát až tĜikrát týdnČ
zásaditou koupel na 2 až 3 hodiny a také pít šĢávy z artyþokĤ
nebo pampelišek, které napomáhají odvádČt jedovaté látky z
tČla. PĜínosem jsou i zásadité zábaly, koupele nohou, zásadité
klystýry a colonhydroterapie*. tedy všechno, co posílí þinnost
vyluþovacích orgánĤ, jater, stĜev a ledvin, které jsou právČ v
této dobČ obvzlášĢ zatížené.
* Colonhydroterapie – procedura výplachĤ používaných
hlavnČ pĜi potížích zažívacího traktu, ale i pĜi obezitČ, alergiích,
únavČ, bolestech hlavy, snížené imunitČ a k prevenci
kolorektálního karcinomu, (pozn. pĜekl.)
Žádný z tČchto tĜí krokĤ sám o sobČ nestaþí, ale spoleþnČ mohou
zaruþit úspČch. PĜitom v mnoha pĜípadech je dokonce vhodnČjší zaþít
opaþnČ – s poslednČ uvedeným vyluþováním již neutralizovaných
kyselin. Tím zajistíte tČlu, aby mČlo k dispozici co možná nej-vČtší
kapacitu „zásobáren“ pro uvolnČní odpadních látek a nikdy se
nepĜetížilo pĜebyteþnými kyselinami.
Poté mĤže následovat další krok, pĜísun zásad do tČla, takže se
vytvoĜí více než dostateþná rezerva minerálĤ a stopových prvkĤ,
potĜebná k neutralizaci pĜebývajících kyselin. Teprve na závČr lze
zaĜadit rozpouštČní dosud vázaných kyselin, které se usadily jako
odpad v mnoha „zásobárnách“ v tČle.
Tímto postupem se spolehlivČ vyhnete zhoršení stavu na poþátku
léþby, krizím bČhem léþby nebo pĤstu, jimiž tČlo reaguje na chyby z
neznalosti – bućto na pĜíliš intenzivní první fázi rozpouštČní, nebo
ne zcela dostateþnČ provedený druhý a tĜetí krok.
Pro upĜesnČní ještČ jednou nejdĤležitČjší zásadotvorné „zdroje“:
na jedné stranČ ovoce, zelenina, zeleninové šĢávy, þaj, saláty, na
druhé stranČ zapomenout na zlost, odnauþit se strachu, vyhnout se
zbyteþným stresĤm a pravidelnČ si vychutnávat potČšení ze slunce,
vzduchu a volného þasu.
Na vás samotných záleží, jestli využijete blahodárného úþinku
odkyselení organismu a trvalé acidobazické rovnováhy, abyste se
v dalších letech mohli ve svém tČle dobĜe cítit a život si skuteþné
vychutnat.
SamozĜejmČ že vašemu tČlu nepomĤže, budete-li dodržovat
pravidla zásadité stravy pouze nČkolik týdnĤ a poté pokraþovat v
jídle jako pĜedtím. Jde o zásadní zmČnu pĜístupu k stravovacím
návykĤm, neboĢ jedinČ tehdy, když se pro vás stane zásaditá strava
samozĜejmostí a dlouhodobČ u ní setrváte, mĤže být opravdu
„lékem“ Postupujte pĜitom krok za krokem a zaþnČte s takovými
zmČnami, které jsou pro vás nejsnadnČjší.
Já sám jsem tĜeba zaþal s rozhodnutím, že po ránu budu snídat
jenom ovoce, což dodržuji dodnes, a to bez zvláštního úsilí, jelikož
se to mezitím stalo samozĜejmostí. Dalším rozumným krokem je
pravidelné pití vČtšího množství tekutin, neboĢ bez jejich
dostateþného pĜísunu se tČlo nikdy nemĤže dĤkladnČ proþistit.
Promyslete si svoji vlastní cestu, ale potom dĤslednČ dodržujte
každý krok, vytvoĜte si z nČho návyk, což vyžaduje, abyste ho
dodržovali vždy a bez jakékoliv výjimky.
Velmi úþinná je i pravidelná masáž bĜicha. AlespoĖ jednou dennČ
masírujte silnČjším tlakem celou plochu bĜicha, pĜedevším tvrdší
místa, abyste je uvolnili. Krevní obČh se pĜitom oživí, takže i
zanesené oblasti budou dostateþnČ zásobeny krví, bohatou na
zásadité látky, a tak se proþistí. PĜi této masáži se samozĜejmČ také
podaĜí vyprazdĖovat stále pĜeplnČné „zásobárny“ kyselin. Proto je
vhodné zaĜadit do stravy i zásadité potravinové doplĖky, aby mČl
organismus k dispozici dostateþné množství zásad, které by uvolnČné
kyseliny neutralizovaly.
„Omlazovací“ koupel
Další velkou pomocí pĜi þištČní tČla jsou zásadité koupele s
hodnotou pH kolem 8,5, kterou velmi snadno docílíte nČkolika
polévkovými lžícemi natronu. Velkou roli pĜitom hraje doba trvání
koupele, neboĢ zásady zaþínají pĤsobit teprve po hodinČ. Proto byste
se mČli koupat alespoĖ 2 až 3 hodiny, pĜitom bČhem hlavní fáze
„oþisty“ klidnČ dvakrát až tĜikrát týdnČ. Ale i pozdČji, po skonþení
kúry, pĜedstavují tyto koupele pro naše tČlo velký pĜínos. VĜele je
doporuþuji.
PĜi tČchto déletrvajích koupelích by voda nemČla být pĜíliš horká,
staþí 35 až 38 °C, jinak by se krevní obČh zbyteþnČ pĜetČžoval.
Chcete-li úþinek koupele zvýšit, mĤžete do vody pĜidat zásaditou
smČs (viz zaþátek této kapitoly). Tak dosáhnete toho, že se
organismus bude odkyselovat a zároveĖ si doplní i minerální látky.
Také zásadité klystýry zintenzivní proþištČní tČla. K pĜípravČ
každého použijte 3 gramy jedlé sody a nechte jej pĤsobit tak dlouho,
jak vydržíte. Výhodou tohoto postupu je vedle velice intenzivního
odstranČní odpadních látek také hojení stĜev. ProspČšná je rovnČž
návštČva sauny, pokud ovšem dostateþnČ pijete a tČlu doplníte
dostatek zásaditých látek.
6
/
/%
Žádný kritický stav zpĤsobený pĜekyselením organismu, jako
napĜ. infarkt nebo mozková pĜíhoda, nepĜichází bez pĜedchozího
varování. Moje babiþka vždy Ĝíkávala: „DĜív než pĜijde bouĜka,
vČtšinou zahĜmí.“ Takovým varováním mĤže být tĜeba bolest na
prsou, pocit na omdlení nebo snížená pohyblivost.
Na tomto místČ bych chtČl ještČ jednou zopakovat svoji radu
jakmile pocítíte nČjaký pĜíznak, ihned vypijte takové množství vody,
aby se v nČm dĤkladnČ rozpustilo 8 až 10 gramĤ sody. Ta by mČla
být po ruce v každé domácnosti právČ pro takovéto akutní pĜípady
pĜekyselení. Roztok pĤsobí nejrychleji, když se vypije na laþný
žaludek a voda má tČlesnou teplotu. Uvedené vysoké dávkování je
velmi dĤležité. TČlo potĜebuje silný pĜísun zásad, aby se co
nejrychleji zamezilo hrozící „sraženinČ“ þervených krvinek.
SamozĜejmČ je tĜeba vyrozumČt lékaĜe nebo v naléhavých
pĜípadech pĜivolat záchrannou službu, ale þasto jsou pro život
nejdĤležitČjší právČ ty minuty, než se pomoc dostaví. Do té doby
mĤžete sami pomoci také tím, že celou plochu postiženého místa
budete potírat roztokem natriumbikarbonátu (jedlé sody), aby se do
tČla dostal také pĜes kĤži. Jednorázové pĜedávkování nemĤže
uškodit, zato nedostatek by mohl mít smrtelné následky.
ýasto se stává, že když lékaĜ dorazí, záchvat už odeznČl. Ale i
tehdy, když jste katastrofu zažehnali a nehrozí bezprostĜední
nebezpeþí, je rozumné ještČ tentýž den jednou þi dvakrát vypít roztok
z asi 5 gramĤ natronu, aby se skuteþnČ zajistil dostatek zásaditých
látek, které tČlo v této situaci nutnČ potĜebuje – pĜísun zásad totiž
pĜitahuje další kyseliny ze zásobáren a ty musí být samozĜejmČ také
kompenzovány.
,/
Aþkoliv pĜekyselení tČla je samo o sobČ dost zatČžující, jeho
následek – odmineralizování – je mnohem horší, pokud trvá
dlouhodobČ. Projevuje se v tČle na mnoha místech. VČtšina orgánĤ
zaþíná fungovat omezenČ a endokrinní žlázy plní svoji úlohu jen
þásteþnČ. Krevní tlak se vymyká normČ, zuby jsou napadané kazy,
vlasy vypadávají ve vČtší míĜe a klouby a kosti jsou znatelnČ
zeslabené. Dochází nejdĜíve k akutním, pozdČji chronickým zánČtĤm
kloubĤ a nakonec i k obávané osteoporóze. OdvápnČné kosti se stále
þastČji lámou, a to již pĜi nevelkém zatížení.
Odkyselení tČla je pĜitom jen prvním krokem ke zdraví. Druhým
krokem je bezpodmíneþnČ nutná remineralizace, þili doplnČní
minerálních látek v tČle. Jejich nedostatek bývá vČtšinou natolik
velký, že se jedním zásaditým jídlem nedá doplnit, neboĢ pĜísun
zásad, jež jsou v nČm obsažené, není dost vysoký. Proto je zde tČlo
odkázáno na zásadité potravinové doplĖky (viz str. 38 a kapitola 9).
!
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Pravidelná kontrola hodnoty pH (viz str. 36)
Strava bohatá na zásady
Dopoledne jíst nejlépe jen ovoce
DostateþnČ pít
Ne každá voda je vhodná, pokud možno se omezit na vodu
neperlivou
Jíst mnoho pĜirozených a pĜedevším þerstvých potravin
Omezit bílkoviny, cukr a sĤl
Vyhýbat se „jedĤm“ jako alkohol, nikotin atd.
Vyvarovat se zlosti a zbyteþným stresĤm
DennČ zaĜazovat potravinové doplĖky se stopovými prvky
Používat kvalitní odkyselovací a minerální prostĜedky
Co nejþastČji si dopĜát zásaditou koupel
Jíst v klidu a dĤkladnČ žvýkat
Nejíst pozdČ veþer
Jednou dennČ zajistit tČlu pĜísun zásad, aby pH hodnota tČlních
tekutin dosáhla 7,5 jednotek
DennČ mít dostatek pohybu kvĤli získání kyslíku a odkyselování
pomocí dýchacích cest
•
•
•
•
•
•
•
•
•
PĜirozenČ zhluboka dýchat
Jíst málo masa nebo dokonce žádné
PĜíležitostnČ držet pĤst
PravidelnČ zaĜazovat odkyselovací a zásaditý nápoj
RĤzné zásadité rostlinné preparáty jako spirulina, kvČtný pyl
nebo klíþky
ýasto jíst brambory
Jídlo ochucovat radČji koĜením než solí
V autČ nebo na pracovišti mít ionizátor kvĤli „aktivnímu“ kyslíku
Dbát na potĜeby svého tČla – máte jen to jediné
!
"#
Je až s podivem, jak málo lidí si uvČdomuje, že pĜevážnou þást
pĜekyselení tČla vyvolává špatná strava. Stravovací zvyklosti
zasahují dalekosáhle do zdravotního stavu našeho tČla. To se týká jak
situace zažívacího traktu a krevního obČhu, tak i lymfatických žláz,
tkání a jednotlivých bunČk. Podílí se dokonce na zpĤsobu našeho
chování i na mezilidských vztazích. NeboĢ jestliže se stravujeme
pĜevážnČ „kysele“, dochází þastČji ke „kyselým“ reakcím, jako je
zlost, vztek, agrese, stres atd. Také zpĤsob myšlení, jasnost vČdomí a
rozhodnutí, která z nČho vychází, spoluurþuje naše strava a
nesprávné stravovací návyky.
Je tudíž životnČ dĤležité, abychom se pokud možno stravovali
optimálnČ. PĜi 70 gramech proteinu v denní dávce potravin vzniká
odpovídající množství kyselin, které zásadité látky neutralizují.
Pokud jich však v tČle není dostatek, každý den urþité množství
kyselin zbývá. Organismus si s nimi musí poradit a nČkam je uložit.
V prĤbČhu þasu jsou to nahromadČná kila kyselin, které zatČžují naše
zdraví a zbyteþnČ zvyšují naši váhu. Také imunitní systém, z velké
þásti závislý na funkci stĜev, je tím vyþerpáván, až nakonec nedokáže
vykonávat svoji úlohu a selže.
MČli bychom si znovu uvČdomit, že se neživíme tím, co jíme,
nýbrž tím, co z toho udČlá naše trávení. Jsou-li stĜeva þistá a funkþní,
jsme zdraví a šĢastní. Naše souþasné zpĤsoby stravování jsou však v
pravém slova smyslu „životu nebezpeþné“
Podstatné chyby ve stravování
• Jíme pĜíliš špatného a velmi málo pĜirozeného.
• Jíme pĜíliš þasto, rychle a zbyteþnČ velké porce.
• Jíme pĜíliš tČžká jídla s hodnČ bílkovinami – a velmi
pozdČ.
• Pijeme pĜíliš málo a nedČláme „postní“ pauzy, které znal
praþlovČk ještČ zcela pĜirozenČ, jelikož ne vždy pĜesnČ ve
12.30 našel nČco „na stole“
6
$
/
Cukr se vyskytuje témČĜ ve všech potravinách a tvoĜí pĜibližnČ
50 % všech uhlohydrátĤ, jež ve stravČ pĜijímáme. HodnČ cukru
však unavuje a dokáže rozházet imunitní systém. ýím víc sladkostí
jíme, tím je naše strava nezdravČjší. Získáváme tak pravdČpodobnČ
stále ménČ vitaminĤ a minerálních látek, které pak v tČle chybí.
Že cukr škodí zubĤm, to ví jistČ každý. Cukr nám sice život
osladí, ale tČlo „okyselí“ KromČ toho odnímá tČlu vitamin B 1, které
nutnČ potĜebuje k biochemické pĜemČnČ.
PĜírodní cukr z cukrové tĜtiny obsahuje vysoký podíl životnČ
dĤležitých stopových prvkĤ, minerálĤ a vitaminĤ. Náš cukr však toto
vše ztratil rafinováním a ještČ k tomu je zatížen bČlením. Bílý cukr
ochromuje peristaltiku stĜev a silnČ zatČžuje imunitní systém. Niþí
sklovinu a pĜipravuje vhodné prostĜedí pro bakterie. Dokonce pĤsobí
negativnČ i na inteligenci, snižuje ji, i když to hned nezpozorujeme,
neboĢ þasto zamČĖujeme vzdČlání s inteligencí. Snižuje také þinnost
mozku a mČní chování þlovČka.
Kdyby mČl být dnes cukr zaveden jako nový produkt, nikdy by
nemohl získat povolení jako potravina. Je to velmi silný jed a patĜí
do lékáren.
Jednoduchý cukr však pĜedevším pĜetČžuje slinivku bĜišní, jelikož
ji nutí k pĜíliš vysoké produkci inzulínu, aby se hladina cukru v krvi
opČt snížila. KvĤli snížené hladinČ cukru však míváme hlad „jako
vlk“, takže þasto opČt sáhneme po nČþem sladkém. A ocitáme se tak
znovu v zaþarovaném kruhu.
Pokud urþujeme svoji stravu pouze podle toho, na co máme chuĢ,
pácháme pomalou sebevraždu – a to s nožem a vidliþkou v ruce.
Vhodné potraviny však mohou posloužit k léþení. Jestliže se vyhnete
potravinám, které vám nechutnají, mĤžete zĤstat zdraví, neboĢ vaše
tČlo je tím nejspolehlivČjším rádcem. KaždopádnČ byste mČli dát na
jeho pokyny.
#( )
7
8
Lidský organismus je odkázaný na kuchyĖskou sĤl a potĜebuje jí
dennČ asi 3 gramy. Ve stravČ však každý den pĜijímáme v prĤmČru
témČĜ 15 gramĤ a zatČžujeme tím tČlo v mnohem vČtší míĜe, než si
vĤbec dovedeme pĜedstavit. PĜíliš soli mĤže usmrtit, jelikož, existuje
pĜímé spojení mezi solí a vysokým tlakem, kterého si þasto
všimneme až tehdy, když už je pozdČ. Mnoho soli také unavuje, dČlá
þlovČka náladovým, podráždČným; naplavuje se a poškozuje ledviny.
Pokud dostateþnČ nefungují, stoupá krevní tlak. Místo soli proto
radČji používejte všude, kde je to jen možné, bylinky a pĜírodní
koĜení.
" Kdo by neznal pĜísloví: „Dobré žvýkání – poloviþní trávení.“ Ale
co vlastnČ znamená dĤkladnČ žvýkat? Optimální pĜedtrávení za
pomoci správného žvýkání podporuje nejtČžší práci žaludku a stĜev.
Zažívací problémy, i kdyby trvaly dlouhou dobu, zmizí v prĤbČhu
nČkolika dnĤ, pokud budete opravdu dĤkladnČ žvýkat. Dietologové
doporuþují žvýkat každé sousto 32krát. Nemusíte to pĜesnČ
odpoþítávat, staþí, pokud budete žvýkat tak dlouho, dokud sousto
nebude dostateþnČ rozmČlnČné. Tím je zajištČno optimální využití
životnČ dĤležitých vitaminĤ a výživných látek a kromČ toho se
výraznČ posiluje i imunitní systém.
DĤkladné žvýkání je i absolutnČ spolehlivou metodou jak rychle
a zdravČ zhubnout a bez potíží udržovat ideální váhu po celý život.
Nedivte se, jak málo pĜitom budete muset jíst, abyste se cítili sytí,
neboĢ obvyklé hltání dává tČlu falešné informace.
Na zaþátku zažijete ještČ další neobvyklou zkušenost – budete mít
namožené žvýkací svaly. Ty jsou sice pomČrnČ silné, ale dosud
nebyly trénované. KĜeþe a napČtí v þelistech brzy zmizí, ale pĜíjemný
pocit, který peþlivé a pomalé žvýkání vyvolalo, už setrvá. VytvoĜí
základ pro harmonický psychický stav a pĜíznivČ zmČní váš pĜístup k
životu.
PĜi dĤkladném žvýkání se jídlo stává pĜímo medi-tativním
zážitkem a sousto po soustu témČĜ drogou
„štČstí“, neboĢ pĜi takovémto zpĤsobu jídla je v mozku
produkován hormon serotonin. KromČ toho teprve pĜi dĤkladném
žvýkání objevíte, kolik chutí mají jednotlivá jídla, a stanou se z vás
labužníci. Budete se bránit jíst i nadále nevhodnou stravu, protože se
ve vás probudila dobrá vnímavost pro energetickou kvalitu potravin.
#
PĜehled nejdĤležitČjších kyselinotvorných potravin:
Anþoviþky, avokádo, bílé víno, bonbony, brambĤrky, broskve v
plechovce, burské oĜíšky, candát, cukr, þaj (þerný), þajovka, þoþka,
þokoládové jazýþky, divoké prase, dort sachr, eidam, ementál (45 %
tuku), fritovací olej, gorgonzola, halibut, hovČzí peþené, hovČzí Ĝízek,
hranolky, humr, husa, husí játra, játra, játrové knedlíþky, jehnČþí,
jelito, jitrnice, kandované ovoce, kapr, karbanátek, kari koĜení,
keþup, klobása, kokosový olej, kokosový oĜech, krevní tlaþenka,
krocan, langusta, ledvinky, limonády, liška jedlá, losos, majonéza,
makrela, marcipán, máslové sušenky, maso, mleté maso, mušle,
nugát, ovarové koleno, ovocné bonbony, ovocné víno, pálenka,
peþený sleć, perník, pivo, polévková kostka, preclík, pstruh, raþí
maso, rostbíf, rum, rybí tyþinky, salám, sardele, sardinky, skoĜicové
cukroví, sladové pivo, sleć, smažené krokety, sĤl, sýr Bries, sýr s
hĜíbky, šampaĖské, špek, štika, šunka, tavený sýr, treska, tĜtinový
cukr, tuþné vepĜové maso, tuĖák, tvarohový koláþ, tvrdý salám, úhoĜ,
vajeþný likér, vepĜová kotleta, volský jazyk, vuĜt, whisky, zajíc.
0 A zde je odpovídající seznam zásadotvorných a neutrálních
potravin:
Ananas, artyþoky, aspik, bambusové klíþky, banány, borĤvky,
bramborová polévka, bramborové knedlíky, brambory, brokolice,
broskve (þerstvé), brynza, bylinkové þaje, camembert (30% tuku),
celer, celozrnný chléb, cibule, citrony, cuketa, cukrová kukuĜice, þaj
(zelený), þerný koĜen, þerný nasládlý chléb, þerný rybíz, þervená
Ĝepa, þervené zelí, þesnek, dietní margarin, dietní olej, droždí, dýnČ,
fazole (zelené), fenykl, grahamový chléb, grapefruitový džus,
hlávkové zelí, hovČzí filet, hrášek (þerstvý), hrušky, husí prsa, chĜest,
jableþná šĢáva (pĜírodní), jableþná dĜeĖ, jableþné víno, jableþný
koláþ (kynuté tČsto), jablko, jáhly, jahody (þerstvé), jogurt, kapusta,
kapusta kadeĜavá, kdoule, kedlubny, Knackebrott, kondenzované
mléko, kopr, kroupy, krupice, krĤtí maso, kukuĜice, kvČták, kyselá
smetana, kyselé zelí, lanýž, ledový salát, lnČná semínka, maliny,
margarin, máslo, medový meloun, meloun, meruĖky, minerální voda
neperlivá, mirabelky, mléko (1,5 až 3,5 % tuku), mrkev, nektarinky,
netuþné mléko (sbírané), netuþný tvaroh, nudle, odstĜećované mléko,
okurky, okurky v koprovém nálevu, okurky v octovém nálevu,
oĜechy, ostružiny, petržel, platýs, podmáslí, polévková zelenina,
pomeranþe, pomeranþový džus (pĜírodní), pórek, rajþata, rajþatový
džus, rĤžiþková kapusta, rýže (natural), Ĝedkev, Ĝedkviþky, ĜeĜicha,
slepice (peþená i vaĜená), sluneþnicový olej, sójové klíþky, srnþí
kýta, šípky, špenát, šĢáva z kyselého zelí, švestky, telecí filé, te-lecí
stehno, treska, tĜešnČ, tuþné mléko, tvaroh, ústĜice, želatina, žitná
mouka (typ 997), žitný chléb.
3
Pro zdravou, zásaditou výživu je ovoce obzvlášĢ dĤležité. V
optimálním pĜípadČ byste mČli zaþít každé ráno snídaní sestávající
výhradnČ jen z ovoce, jež potČší nejen oþi a patro, ale obdaruje vás
také svČžestí a dobrou kondicí, kterou vám bude každý závidČt.
Jedním z nejlahodnČjších plodĤ je ananas. Jeho enzymy jsou
dĤležité a léþivé, neboĢ napĜ. enzym bromelin tráví odumĜelou tkáĖ,
aniž by zatČžoval tkáĖ zdravou. Tím napomáhá tČlu pĜi jeho þištČní a
nezávadným zpĤsobem i pĜi ubývání na váze. Ananas je zásaditý a
harmonizuje tudíž acidobazické tČlesné prostĜedí.
Také jablka jsou zásaditá a velmi zdravá, mČli bychom je jíst se
slupkou a s jádĜincem, neboĢ proþišĢuje tČlo a pĜirozenou cestou
snižuje hladinu cholesterolu v krvi. Ani hrušky bychom nemČli
podceĖovat. Také se podílí na þištČní tČla, mají mírnČ projímavý
úþinek a obsahují dĤležité minerály.
ObvzlášĢ mĤžeme ocenit meruĖky. Mají neobvykle vysoký obsah
minerálĤ. Národ Hunza, nejzdravČjší populace na zemi, je používá
jako „multivitaminový bonbon“ Sušené meruĖky mohou být i v zimČ
kdykoliv k dispozici – a mČly by být ve vašem jídelníþku každý den.
NemČli bychom opomíjet ani jahody, které já osobnČ považuji za
nejvýteþnČjší „domácí“ ovoce. V dobČ jejich skliznČ jich sám s ním
dennČ minimálnČ pĤl kila, nČkdy i celé kilo.
Avšak nepĜekonatelné jsou datle a fíky, pokud se týþe obsahu
minerálních látek. Z toho dĤvodu je velmi doporuþuji, zejména
proto, že jsou v každou roþní dobu k dispozici. Nepostradatelné je
pro mČ napĜ.
mango. Toto lahodné tropické ovoce není jen velice chutné,
nýbrž pro tČlo i prospČšné, neboĢ zmírĖuje Ĝadu jeho zátČží.
PĜi pĜekyselení organismu však nejrychleji úþinkuje meloun.
Jezte ho, kdykoliv je to možné. Již hodinu poté bude vaše hodnota
pH optimálnČ vyvážená. NejvhodnČjší je jíst meloun samotný, neboĢ
jen tak se již za 20 minut ocitá ve stĜevech a zaþíná odkyselovat a
þistit vaše tČlo.
NezapomeĖte ani na maliny a borĤvky. Mají nejen zvláštní aroma
a chutnají bájeþnČ, ale kromČ toho þistí krev a stĜeva a obsahují
vysoký pĜebytek zásad. Pokud je doba tĜešní, mČly by být také dennČ
podávány na stĤl, nejlépe jako souþást ovocné snídanČ. TĜešnČ jsou
totiž ten nejþistší „elixír mládí“ pro látkovou výmČnu a trávení.
Vedle vysokého podílu zásad se v nich vyskytuje i velmi mnoho
pĜirozeného zinku, jenž je nepostradatelný pĜi vymČšování kyselin
ledvinami. SamozĜejmČ že do jídelníþku odkyselovací diety patĜí i
pomeranþe, stejnČ jako broskve, které jsou obzvlášĢ úþinné pĜi
tĜídenní þistČ broskvové dietČ.
Pokud máte problémy s trávením, jsou švestky pĜesnČ tím
žádaným „lékem“, neboĢ zcela spolehlivČ pomohou odstranit z tČla
všechno, co je v nČm již nepotĜebné. Vysoký obsah minerálĤ mají
také mandle a lískové oĜíšky. A když objevíte na trhu papáju, urþitČ
po ní sáhnČte. Je to velmi lahodný plod, který prospČje tČlu po mnoha
stránkách.
Takže chcete-li vyzrát na stáĜí, je pro to ovoce tím nejchutnČjším
a nejlevnČjším „elixírem mládí“ – a to v každém vČku.
Banány, plody moudrosti
Žádné jiné ovoce nemĤže prokázat tak vyrovnanou bilanci
výživných látek jako banány. Harmonizují srdeþní rytmus a hladinu
cukru v krvi a rozšiĜují vČdomí, kvĤli þemuž se jim Ĝíká „plody
moudrosti“ Jelikož zvyšují hladinu serotoninu v krvi, pozitivnČ
pĤsobí i na vaši náladu a rozpoložení.
Doporuþují se pĜedevším dČtem, neboĢ jsou lehce stravitelné,
nabízejí snadno dostupné zásady a nepĤsobí na doušĢku. Obsahují i
velmi dĤležitou kyselinu lištovou, jež napĜ. pomáhá „zbrzdit“
Alzheimerovu nemoc. Jejich konzumace je velmi dĤležitá i v
tČhotenství, protože právČ v tomto období chybí v ženském tČle
dostatek tČchto kyselin a banány je mohou doplnit. DennČ bychom si
mČli dopĜát alespoĖ 2 až 3 banány, jež nám pĜíroda nabízí dokonce
již hygienicky „zabalené“
Banány jsou považovány za jeden z nejlepších pĜírodních lékĤ.
Chutnají bájeþnČ i peþené. Na pánvi jen krátce opeþete 4 až 5 banánĤ
– takto pĜipravené vydají za jeden výteþný kompletní chod. Pokud
jste je v této podobČ dosud neochutnali, o mnoho jste pĜišli.
Hroznové víno, elixír života
Nezáleží na tom, jestli jsou hrozny bílé nebo þervené, vždy jsou
chutné a prospČšné už jen proto, že hroznový cukr se vstĜebává
pĜímo do krve. KromČ toho také stimulují nervy. Jsou
nepostradatelnou souþástí zásadité stravy i jako šĢáva. Již desetidenní
kúra s þerveným hroznovým vínem neuvČĜitelnČ prudce sníží sklon k
srážlivosti krve a s 2 až 3 sklenkami hroznového džusu dennČ si
zajistíte ochranu proti infarktu. S velkou pravdČpodobností vám
právČ džus z þervených hroznĤ prodlouží život a pomĤže zĤstat až do
pozdního vČku zdravý a vitální.
0
3
9
Zelená zelenina, jak syrová tak i vaĜená, patĜí k potravinám s
nejvyšším obsahem minerálních látek. Obsahuje mnoho hodnotných
zásad, jež tČlo bezpodmíneþnČ potĜebuje. Denní porce zeleniny je
proto v zásadité stravČ nepostradatelná.
Jako syrová je nejvhodnČjší mrkev, a pokud ji máte rádi, pak i
kedlubna. ObzvlášĢ velké množství minerálĤ je obsaženo v þoþce,
pórku, dýni a v þervené ĜepČ. Nejbohatší na minerály je však špenát a
petržel. Nejrychlejší þisticí úþinek pak pocítíte poté, co sníte chĜest.
Za velmi významné v zásadité stravČ jsou považovány olivy,
neboĢ jsou velmi bohaté na draslík. Proto byste mČli pĜi pĜípravČ
jídel používat co nejþastČji právČ olivový olej, nejlépe pĜirozenČ
lisovaný za studena a z prvního lisu. Pokud se pro vás stanou olivy a
olivový olej denní souþástí jídelníþku, udČláte svému tČlu obzvlášĢ
dobĜe.
Brambory
Pro zásaditou výživu jsou brambory zcela nepostradatelná a
ideální potravina pro všechny, jejichž tČlesné tekutiny jsou
pĜekyselené – a to se v souþasnosti týká vČtšiny z nás. Brambory
vážou v žaludku kyseliny, a tím napomáhají pĜi zánČtech žaludeþní
sliznice a jiných žaludeþních potížích.
Jejich výrazný zásaditý úþinek však v podstatČ prospívá celému
organismu. Tato hlíza také posiluje nervovou soustavu a zvyšuje
odolnost proti stresu.
ýesnek, ideální regulátor žláz
ýesnek je v mnoha kulturách cenČn jako léþivá rostli-na. Je
vskutku jedním z nejbájeþnČjších „lékĤ“ pĜírody, aþkoliv ještČ stále
nedokážeme pĜesnČ urþit, která ze substancí þesneku má na svČdomí
jeho léþivý úþinek. Je zjištČno, že je ideálním regulátorem žláz.
Vzhledem k rozsahu jeho úþinkĤ je možné v nČm spatĜovat skuteþné
tonikum. ZvlášĢ intenzivnČ pĤsobí na vČnþité cévy, posiluje imunitní
systém, snižuje krevní tlak a hladinu tukĤ v krvi, a to bez vedlejších
úþinkĤ – pokud ovšem odhlédneme od jeho výrazného aroma. Je
tedy mnoho dĤvodĤ pro to, abychom v kuchyni ve vČtší míĜe
využívali blahodárný vliv þesneku.
KoĜení dokáže kouzla
Také Ĝada koĜení má kvĤli vysokému obsahu minerálních látek
silný zásaditý úþinek. Pozornost si v tomto ohledu zaslouží
pĜedevším skoĜice a bobkový list, bílý pepĜ, kopr a majoránka, kmín
a cibule.
Nade všemi však vévodí þerný kmín. Již pĜed pĤldruhým
tisíciletím prorok Mohamed ve své knize Hadith hlásal, že þerný
kmín mĤže vyléþit každou nemoc. Moderní medicína dochází k
poznatkĤm, že toto koĜení (nigella sativá) je schopné znovu obnovit
hladinu minerálĤ v tČle a organismus optimalizovat. Olej z þerného
kmínu obsahuje hodnotné, nČkolikanásobnČ nenasycené mastné
kyseliny, které jsou pro tČlo nepostradatelné. Sotva který prostĜedek
dokáže tak snadno a úþinnČ pomoci tČlu, aby ještČ lépe plnilo své
rozmanité funkce, což se velmi rychle projeví zlepšeným zdravotním
stavem.
Jogurtem pro dlouhý život
Jogurt zaujímá v poživatinách zcela zvláštní postavení. Nejenže
odstraĖuje zárodky onemocnČní, které vyvolávají žaludeþní a stĜevní
potíže, ale zároveĖ také potlaþuje tvorbu nádorĤ, a tak chrání
organismus pĜed rakovinou. Je bohatý na vápník, potĜebný pĜi stavbČ
a posilování kostí, což je velmi dĤležité pĜedevším ve stáĜí.
Jogurty patĜí k základním potravinám u obzvlášĢ dlouhovČkých
národĤ. MČly by se tedy pravidelnČ objevovat i ve vaší stravČ. TČlo
vám za to podČkuje.
pH hodnota dešĢové vody
Moderní civilizaþní strava vede každopádnČ k trvalému
pĜekyselování, neboĢ v pĜevážné vČtšinČ v ní pĜevažují kyselé prvky.
Toto narĤstající pĜekyselování se dá v neposlední ĜadČ pĜipsat i
kyselým dešĢĤm.
I kdybychom konzumovali pĜevážnČ jen ovoce, saláty a zeleninu,
v nejlepším pĜípadČ pČstované dokonce pouze na biologických
farmách, nevyhneme se vlivu kyselých dešĢĤ.
Tyto deštČ stále více snižují podíl minerálních látek v našich
rostlinách, a to ve znaþné míĜe. Takže ani pĜi zaĜazení
sebepĜírodnČjších produktĤ do své stravy nezĤstaneme ušetĜeni
osudu ostatních živých tvorĤ planety, kteĜí trpí dopadem kyselých
dešĢĤ.
Stromy i ryby žijí pĜirozenČjším zpĤsobem, a pĜesto pĜedþasnČ
hynou. Lidé, aby pĜežili, musí vyrovnávat nedostatek minerálĤ
zásaditými potravinovými doplĖky, což bohužel stromy ani zvíĜata
nemohou.
):/$
U minerálĤ a stopových prvkĤ se jedná o anorganické elementy,
které samy o sobČ sice nedodávají žádnou energii, ale rozhodující
mČrou se podílejí na všech dĤležitých pochodech lidského tČla.
Protože je tČlo samo nevytváĜí, musí se tyto látky dennČ pĜidávat ke
konzumovaným poživatinám, a to ve více než dostateþné míĜe, neboĢ
jsou neustále vyluþovány potem, moþí a stolicí.
Rozlišujeme tzv. vČtšinové prvky, jejichž koncentrace obnáší více
než 50 mg na 1 kg tČlesné váhy, a tzv. stopové prvky, které jsou sice
potĜebné jen v nepatrném množství, ale pro vyvážený prĤbČh
životních procesĤ jsou stejnČ nepostradatelné.
Následuje seznam minerálních látek a stopových prvkĤ, které
jsou považovány za esenciální, tudíž životnČ dĤležité.
Draslík
Ve spojitosti se sodíkem Ĝídí draslík vodní prostĜedí našeho tČla,
pĜiþemž sodík je zodpovČdný za zadržování a uskladĖování vody a
draslík se stará o Ĝádné vyluþování. Navíc ještČ „nabíjí“ svalstvo
energií a zajišĢuje jeho pružnost a vytrvalost. Je nepostradatelný i pĜi
syntéze bílkovin. Jeho zhodnocení však silnČ omezuje pĜíliš vysoká
spotĜeba kuchyĖské soli.
KromČ starších lidí, kteĜí pĜevážnČ trpí vČtšinou skrytým
nedostatkem draslíku v tČle, jsou to i sportovci a milovníci sauny,
jimž chybí, jelikož právČ potem se vyluþuje velké množství draslíku.
PĜi jeho nedostatku dochází k hromadČní vody v tČle, tvoĜení edémĤ,
rychlé únavČ již bČhem malého zatížení, k takzvanému „línému“
stĜevu a narušení srdeþní þinnosti, omezení funkce moþového
mČchýĜe a k poklesu hladiny krevního cukru.
Zásobu draslíku si mĤžeme doplnit konzumací ovoce, zeleniny,
salátĤ, brambor a rýže natural. Také sojové produkty a luštČniny,
jako napĜ. bílé fazole, jsou velmi bohaté na draslík. Abychom se
dobĜe cítili, potĜebujeme ho okolo 3 g dennČ, sportovci až 6 g.
HoĜþík
HoĜþík je dĤležitý pro udržení srdeþního rytmu a napomáhá pĜi
náchylnosti ke stresu. PĜitom nejenže zklidĖuje, ale zároveĖ dodává
duchapĜítomnost a vČtší všímavost. Jako spouštČcí látka je zcela
nepostradatelný pro témČĜ 300 aktivních enzymĤ látkové výmČny,
podílejících se na bílkovinné syntéze a dĤležitých pĜi tvorbČ
obranných tČlísek imunitního systému.
PĜi nedostateþném množství hoĜþíku v tČle vám chybí energie a
snadno se rozrušíte, pĜi jeho velkém nedostatku jste dokonce
dezorientovaní. TČlo vyžaduje dennČ 400 až 600 mg hoĜþíku, neboĢ
musí být k dispozici pro každý nervový impuls. ZemČdČlská pĤda,
která je pĜehnojená a vyþerpaná, pĜedává rostlinám hoĜþík jen
sporadicky, proto mnoha lidem chybí. Tento stav se dá klinicky jen
velmi tČžko zjistit, jelikož pĜevážná þást hoĜþíku se nalézá uvnitĜ
bunČk. Z tohoto dĤvodu se doporuþuje dennČ dodávat tČlu 300 až
500 mg hoĜþíku v produktech doplĖkové výživy.
Vápník
Ve vašem tČle se nalézá kolem 1 až l,5kg vápníku. Asi 95-98% z
jeho celkového obsahu je vázáno v kosterním systému a zajišĢuje
potĜebnou pevnost a pružnost kostí. Bez pĜítomnosti vápníku by se
nevyvinuly zdravé kosti ani zuby, proto je jeho potĜeba vyšší
pĜedevším v období dospívání. StejnČ nepostradatelný je také pro
funkci nervĤ a svalstva, k nimž patĜí i srdeþní sval. Nedostatek
vápníku vede k nervóznímu napČtí, potížím pĜi usínání i spánku,
ztrácí se pĜirozená veselost a vyrovnanost. Dochází k odvápnČní
kostry, a tím k zvýšenému riziku lámání kostí. Vzniká napČtí, kĜeþe
ve svalech, únava. TČlo se pĜekyseluje. NejzávažnČjším následkem
chybČjícího vápníku v organismu je osteoporóza, již mĤže
doprovázet velmi bolestivé zhroucení obratlĤ.
Vápník patĜí mezi stavební prvky tČla. Ten, kdo kouĜí, pije kávu,
jí hodnČ masa nebo právČ užívá antibiotika þi kortison, potĜebuje
obzvlášĢ mnoho vápníku. ÚmČrnČ vČku vyžaduje tČlo 1 až 1,5 gramu
na den. Jeho hlavním „dodavatelem“ je mléko spolu s ostatními
mléþnými produkty jako napĜ. jogurt, tvaroh a tvrdý sýr, stejnČ tak i
oĜechy, zelenina a potraviny ze sóji.
Dodateþný pĜísun izolovaného kalcia nijak neprospČje, jelikož
vápník mĤže být optimálnČ využit pouze ve spojitosti s fosforem a
hoĜþíkem. DĤležitá je proto takzvaná biologická použitelnost
vápníku, jenž pĜijímáme. Sladkosti, peþivo z bílé mouky, hotová jídla
nebo mČkký sýr zatČžují jeho vstĜebávání. Z tohoto dĤvodu mnozí
trpí nedostatkem vápníku v tČle, pĜedevším pak ženy v menopauze.
A ještČ nezapomeĖme: pĜekyselení tČla, které neustále spotĜebovává
þást vápníku k neutralizování, samozĜejmČ jeho nedostatek ještČ
zvyšuje.
Nepostaþí však, pokud se ho pokusíme doplnit v jeho biologicky
dostupné podobČ. TČlo nutnČ potĜebuje i dostatek pohybu, aby mohlo
uskladnit vápník v potĜebném množství. Jestliže jsou zásobárny
vápníku naplnČny, „daruje“ nám tento minerál klid a veselost, þímž
se výraznČ zlepší kvalita našeho života.
&):/$
;
Chrom
Chrom je kovový mikroprvek, jenž je v potravinách pĜítomen jen
v nepatrném množství, napĜ. ve výrobcích z celozrnné pšeniþné
mouky, v pivním droždí a houbách. Velmi dĤležitou roli hraje
pĜedevším pĜi látkové výmČnČ cukru. Bez chrómu je narušeno
prostĜedí inzulínu. Chrom vytváĜí zásadité látky a umožĖuje
usazování glukózy v buĖkách.
Jod
Jod patĜí k základním, tudíž nepostradatelným stopovým prvkĤm,
neboĢ bez jodu pĜestane správnČ fungovat štítná žláza. Pokud jíte
pravidelnČ ryby, mČla by být vaše spotĜeba jodu zajištČna, v opaþném
pĜípadČ nutnČ konzumujte jodovanou sĤl. PĜi nedostatku jodu pracuje
organismus sotva na polovinu. DospČlý þlovČk potĜebuje asi 100 až
150 mikrogramĤ jódu dennČ, aby byl dostateþnČ výkonný. Pokud jste
neustále unavení, bez podnČtĤ, snadno vychládáte a bez zvláštního
dĤvodu pĜibýváte na váze, pak pĜíþinou mĤže být právČ nedostatek
jodu.
Mangan
Mangan je nepostradatelný nejen pro zdravé a výkonné svalstvo,
ale i kvĤli bílkovinné syntéze a látkové výmČnČ tukĤ a uhlovodanĤ.
Tento stopový prvek bČžnČ pĜijímáme pĜedevším v listové zeleninČ,
celozrnných obilninách, luštČninách, þervené ĜepČ a oĜechách. Pokud
þasto jíte maso a uzeniny, potĜebujete obzvlášĢ hodnČ manganu a
mČli byste ho tČlu dodávat v potravinových doplĖcích – pĜibližnČ 50
mikrogramĤ dennČ.
MČć
MČć se podílí na stavbČ enzymĤ a brzdí zaþínající zánČty v tČle.
Avšak nejdĤležitČjší je pĜedevším pro pĜemČnu železa v hemoglobin,
krevní barvivo, nezbytné kvĤli pĜenosu kyselin. Pokud jíte þasto
listovou zeleninu, pravdČpodobnČ tím bude pokryta vaše denní
spotĜeba mČdi. Trpíte-li však na þasté zánČty nebo vás trápí
polyartritida, mČli byste uvažovat o zvýšené spotĜebČ mČdi.
Molybden
DĤležitou souþástí látkové výmČny purinu je stopový prvek
molybden, jenž napomáhá zabránit kloubním potížím a dnČ.
Molybden také najdeme v listové zeleninČ, výrobcích z celozrnné
mouky a v luštČninách. Jeho denní spotĜeba se pohybuje mezi 100 až
150 mikrogramy.
Selen
Optimální prĤbČh mnoha tČlesných funkcí je závislý na selenu.
Ten zabraĖuje onemocnČní srdce þi krevního obČhu, rakovinČ i
pĜedþasnému stárnutí. Selen je antioxidaþní mikroživina, obsažená v
semenech a klíþcích.
Síra
V žádném pĜípadČ není jen škodlivá, ale zároveĖ i
nepostradatelná pro tvorbu dĤležitých vitaminĤ jako thiamin nebo
biotin, které by bez ní nemohly být syntetizovány. Biologicky
použitelná je obsažena v cibuli, pažitce, pórku a pivním droždí.
Zinek
Také zinek je velmi dĤležitý pro nesþetné tČlesné funkce a hraje
zvláštní roli pĜi chorobných zmČnách kĤže, poruchách funkce ledvin
a jater stejnČ jako pĜi oslabeném imunitním systému. Záleží
pĜedevším na jeho biologické použitelnosti, jak dalece je pokryta
jeho spotĜeba. BČžnými dodavateli zinku jsou ryby, maso a vejce, v
nejkoncentrovanČjší podobČ jej nalezneme v ústĜicích. Zinek je velmi
dĤležitý pro rĤst bunČk, pĜi bílkovinné syntéze a zhodnocení
vitaminu A. BČhem rakoviny je mnohonásobnČ víc vyluþován, musí
se proto v dostateþné míĜe doplĖovat. Denní spotĜeba dospČlého
þlovČka je kolem 15 mg, není však vždy krytá bČžnou stravou.
Železo
TČlo dospČlého þlovČka obsahuje asi 4 g železa, jež z velké þásti
slouží k tvorbČ þervených krvinek a pĜitom má klíþovou funkci pĜi
transportu kyselin. KromČ toho se využívá pĜi každé pĜemČnČ energie
v bunČþném tČle. Ztráty železa se dají jen s obtížemi nahradit, jelikož
je nedostateþnČ biologicky použitelné. Velké množství tohoto
hodnotného prvku se ztrácí pĜedevším bČhem menstruace, není tedy
divu, že právČ ženy þasto trpí jeho nedostatkem.
SpotĜeba železa dospČlého þlovČka se pohybuje mezi 10 až 20 mg
dennČ. Kojící ženy a sportovci však potĜebují podstatnČ víc. Pokud
má tČlo k dispozici dostatek vitaminu C, zĜetelnČ se zlepší volná
použitelnost železa.
Železo také tvoĜí aktivní souþást enzymĤ. Jeho nedostatek se
projevuje sníženou výkonností, neklidem a bolestmi hlavy.
Nalezneme ho ve špenátu, mangoldu, petrželi, pšeniþných klíþkách a
v prosu.
$
%&'
Dech znamená život. Kyslík je naší základní potravou. Bez jídla
jsme schopni žít 6 týdnĤ, bez pití 6 dnĤ, ale ani 6 minut bez dechu.
Tento základní prostĜedek k životu je nám bezplatnČ darován a
kdykoliv k dispozici, pĜesto mnozí lidé dýchají sotva tak, aby se
neudusili. Souvisí to mimo jiné s tím, že dech je tČsnČ spjatý s našimi
pocity, které jsme se nauþili potlaþovat, a tím se i náš dech stává
„kĜeþovitým“
Kyslík je životnČ dĤležitý, ménČ známé však je, že také
odkyseluje. Již nČkolik málo minut hlubokého dýchání na þerstvém
vzduchu pĜi uvolnČném držení tČla neutralizuje možné pĜekyselení
krve. PĜíliš mČlký dech však vede ke koncentraci kysliþníku
uhliþitého v krvi, a tím dochází k acidóze (pĜekyselení).
Nedostateþné zásobení kyslíkem je zodpovČdné za chybČjící energii a
pĜedþasné stárnutí bunČk. RovnČž stres a kouĜení, stejnČ jako i
tČlesná neþinnost omezují pĜísun kyslíku, þímž se snižuje kapacita
plic.
PĜi sedavém zpĤsobu života vdechne þlovČk asi 7 litrĤ vzduchu
každou minutu. BČhem procházky se jeho objem zvyšuje témČĜ na 15
litrĤ, pĜi pomalém vytrvalostním bČhu dokonce dosahuje okolo 40
litrĤ.
Jít pouze na procházku tudíž nestaþí. Jen vytrvalostní bČh nebo
jiná podobná tČlesná zátČž jako napĜ.
rychlá chĤze, jízda na kole, plavání, a to každý den minimálnČ 20
minut, nás mohou trvale udržet zdravé a v dobré kondici. PĜitom
bychom se mČli alespoĖ jednou za den poĜádnČ zapotit a náš puls
zĤstat nejménČ 10 minut na hodnotČ 130. Kratší trénink nestaþí, mohl
by dokonce uškodit.
PĜi mČlkém dýchání se Ĝada látek zadržuje v tČle jako kyseliny,
jelikož není k dispozici dostatek kyslíku, aby mohly být spáleny.
ChybČjící kyslík v tkáni navíc vede i k zvýšené tvorbČ kyselin, a tím
k dalšímu pĜekyselení. Úþinnou pomocí proti tomu mĤže být náš
vČdomý prohloubený výdech.
BČžnČ se nadechujeme asi l6krát za minutu. Pokuste se to jednou
na nČkolik minut omezit pouze na þtyĜikrát za minutu a vydechujte
pĜitom obzvlášĢ dĤkladnČ. Je to celkem snadné. Vydechujte až do
okamžiku, kdy se vám bude zdát, že plíce jsou již prázdné, a potom
ještČ nČkolik sekund lehce vydechnČte zbývající vzduch. Po
takovémto výdechu pak následuje výraznČ hlubší nádech. Za nČkolik
minut se zcela uvolníte a uklidníte. Kdykoliv si vzpomenete, udČlejte
si toto dechové cviþení a soustĜećte se pĜi nČm na dĤkladný výdech.
Vaše tČlo se vám odmČní klidem a narĤstajícím pĜíjemným pocitem.
MČli bychom si také uvČdomit, že tČlo produkuje energii právČ
pomocí kyslíku. Ten stravu nejdĜív štČpí na glukózu, aminokyseliny
a tuky. Glukóza se v buĖkách spojí s kyslíkem a po ĜadČ
biochemických reakcí vzniká adenosintrifosfát neboli ATP. Jedna
molekula glukózy obsahující energii se v normálních pĜípadech
pĜemČĖuje na 36 molekul ATP, pokud je ovšem k dispozici dostatek
kyslíku. Jestliže tomu tak není, glukóza fermentuje a produkuje
pouze dvČ ATP molekuly a na víc ještČ kyselinu mléþnou, která
svalĤm odebírá energii. KouĜení, povrchní dýchání nebo i stres
omezují pĜísun kyslíku, což vede ke kvašení glukózy a pĜípadnČ i k
tvorbČ jakýchsi „kvasných polí“ v tČle. Pravidelná kyslíková
„sprcha“, kterou si dopĜejeme pĜi joggingu, plavání, jízdČ na kole
nebo na bČžkách atd., zaplaví tato pole a rozpustí je. Jednoduchou
zdravotní prevencí mĤže být tento trénink – dennČ bČhat nČkolik
minut až sotva popadnete dech, potom 3 až 4 minuty poþkat než se
dech zklidní, a ještČ jednou si krátce zabČhat, až znovu budete témČĜ
„bez dechu“
Na základČ tohoto cviþení s „krácením“ dechu dochází v
organismu k produkci dosud blíže neprozkoumaných látek, tzv.
biogenních stimulátorĤ. Navíc se také zlepšuje kyslíková ionizace a
buĖky zvyšují svoji schopnost vstĜebávat kyslík. Každodenním
opakováním tohoto cviþení docílíte, že bČhem þasu buĖky odbourají
svoji neteþnost a znovu se zaktivizují.
Pro každý vČk a každou situaci je možné vybrat si pĜimČĜené
sporty þi cviþení. TémČĜ zapomenutým kyslíkovým tréninkem je
mimochodem i zpČv.
JeštČ jedno cviþení pro zlepšení dechu
Položte se na záda a dýchejte klidnČ a stejnomČrnČ. Obé nohy
zvednČte asi 30 centimetrĤ nad podložku a držte je v této poloze.
ZvednČte trup ve stejném úhlu a ruce podržte nad koleny.
ZĤstaĖte tak alespoĖ minutu a klidnČ pĜi tom dýchejte. Bránice
zĤstane naprosto uvolnČná, pĜestože svaly bĜicha jsou napjaté.
Nohy, trup a paže vraĢte zpátky na podložku a nejménČ minutu
zĤstaĖte klidnČ a uvolnČnČ ležet.
Rozlišujeme vnČjší, þistČ fyzické dýchání, a bunČþné, jež je
Ĝízeno vegetativnČ nervovým systémem. K tomuto vnitĜnímu dýchání
patĜí odvádČní kyseliny uhliþité krví, stejnČ jako k nádechu výdech.
BunČþné dýchání mĤže optimálnČ probíhat pouze za pĜedpokladu, že
pH hodnoty v krvi jsou zcela stabilní. Pokud je dech narušený,
mnohé tČlesné funkce pak rovnČž probíhají v nedostateþné míĜe.
Rozlišujeme ještČ mezi nadechováním a dýcháním. Nádech a
výdech je þistČ tČlesný proces, dýchání naopak duchovní. NeboĢ i
když to není vČdecky dokázáno, dýcháme i energii. Sami to zažijete,
jestliže zkusíte zamČĜit pozornost na pĜedstavu, že pĜi dýchání
pĜijímáte a vydáváte energii. OkamžitČ pocítíte, jak se kvalita dechu
zmČnila.
Uvádím jedno þínské dechové cviþení, jež výraznČ zlepší vaše
dýchání.
,
<=
!
>
?
Toto cviþení sestává pouze ze dvou vdechnutí a vydechnutí. Jako
pĜi každém jiném dechovém cviþení zaþínáme výdechem. Když jste
vydechli veškerý vzduch, pomalu a zhluboka se nadechnČte a poté
vydechujte s témČĜ zavĜenými rty, a to pĜerušovanČ alespoĖ ve 30
krátkých nárazech. JeštČ jednou se zhluboka nadechnČte. Tím je
cviþení ukonþeno, jeho opakování by nepĜineslo žádnou výhodu, spíš
naopak – zrušilo by zcela jeho úþinek. Cviþení mĤžete s úspČchem
opakovat teprve po jedné, nejlépe až po dvou hodinách.
Zpoþátku vám nebude staþit vzduch na 30 nárazĤ, ale s
pĜibývajícími zkušenostmi se váš dech prohloubí, takže s ním
vystaþíte na 40 nebo dokonce 50 nárazĤ. MĤžete si u toho pĜedstavit,
jak malé dČti napodobují vláþek a dČlají „š-š-š-š…“ Stejným
zpĤsobem vydechujte i vy, místo souhlásky „š“ však vyslovujte „f“,
takže „f-f-f-f-…“
Výsledek cviþení na sebe nenechá dlouho þekat –okamžitČ s
sebou pĜináší jasnou mysl, jasné myšlenky, což je dĤležité zvlášĢ
tehdy, stojíte-li pĜed nČjakým rozhodnutím. Po tomto cviþení velmi
þasto zjistíte, že vlastnČ není co rozhodovat, neboĢ už zĜetelnČ vidíte,
co je tĜeba udČlat. Toto dechové cviþení také velmi pomáhá, jestliže
bČhem dlouhého pohovoru nebo jednání zaþínáte být nesoustĜedČní
þi unavení. MĤžete si klidnČ zacviþit i v pĜítomnosti ostatních, aniž
by to nČkdo zpozoroval. Vy jste však najednou chytili „druhý dech“
a na jednu až dvČ hodiny jste zase naprosto fit.
@
!
Kdo se živí vzduchem, záĜí jako bĤh a dlouho žije.
Konfucius (551-479 pĜ. Kr.)
Následující jednotlivé pokyny vám možná budou znít ponČkud
neobvykle, avšak ve skuteþnosti jsou zcela jednoduché.
NejdĜíve dýchejte nČkolikrát pouze do levého plicního laloku.
Zakrátko poznáte, že to jde docela snadno.
Po chvíli dýchejte nČkolikrát pouze do pravé plíce, potom
nČkolikrát do obou plicních lalokĤ zároveĖ. Možná vám pĜipadá, že
takhle jste dýchali odjakživa, ale pĜesto pocítíte po cviþení výrazný
rozdíl.
Nyní sledujte nČkolikrát svĤj nádech kolmo dolĤ, tak hluboko,
jak jen mĤžete, až nakonec budete mít pocit, že dýcháte až do
sedadla. SamozĜejmČ že anatomicky to není možné, avšak
energeticky ano, což také pocítíte.
Poté nČkolikrát dýchejte naopak kolmo zdola nahoru a následujte
dech až nad hlavu. PĜitom v hlavČ ucítíte jakoby lehouþký proud
vzduchu.
Teć dýchejte souþasnČ kolmo dolĤ a zase nahoru až nad hlavu a
v obou smČrech tak daleko, jak je to jen možné. Takže až na sedadlo
a nahoru až nad hlavu. UvČdomte si pĜitom zvláštní energetickou
kvalitu svého dechu.
Dýchejte teć nČkolikrát dopĜedu a dozadu, nejdĜíve separátnČ,
potom opČt na obČ strany zároveĖ – a znovu až tak daleko, jak jen to
pĤjde.
Nyní zaþnČte s dechem z prostĜedku plic na všechny strany
zároveĖ. Dýchejte pĜitom podle citu daleko pĜes své tČlo do
spoleþného energetického pole. Dýchejte, jako byste byli souþástí
tohoto pole, a uvČdomujte si pĜitom neobvyklou energerickou kvalitu
svého dechu. Tento zpĤsob dýchání mČní vaše vČdomí. Pokud
mĤžete, mČli byste tak dýchat vždy.
Toto pĜirozené „plné“ dýchání pĜináší vašemu tČlu mnoho výhod.
Nejen optimální zásobování kyslíkem, nýbrž i zlepšení energetické
kvality dechu. Avšak pĜedevším optimálnČ odkyseluje tČlo, a to pĜi
každém nádechu þi výdechu.
PĜi takovém dýchání v souvislosti se zdravou výživou a
dostatkem pohybu – budete hubnout jakoby sami od sebe. V krátkém
þase dosáhnete takové váhy, v níž se budete cítit dobĜe a bez
problémĤ si ji udržíte. K tomu je samozĜejmČ nezbytné, abyste
dĤkladnČ žvýkali, udČlali si dost þasu na jídlo a skuteþnČ si ho
vychutnali.
ýím ménČ váhy vás zatČžuje, tím více energie vám zbývá k tomu,
abyste svĤj život vzali aktivnČ do svých rukou a pozitivnČ ho
zmČnili. Optimalizuje se tím i vaše zažívání, ovšem za pĜedpokladu,
že dennČ vypijete dostatek tekutin. Nespoléhejte pouze na žízeĖ, ale
napijte se, kdykoliv si vzpomenete. Nejlépe mČjte vždy láhev vody
pĜi ruce!
:
MČli bychom se vždy snažit pít vodu s nejvyšší energetickou
kvalitou. Voda je život, ale existují v ní velké rozdíly a naše buĖky
potĜebují vodu té nejlepší kvality. Voda vytváĜí takzvané klastry,
shluky, v nichž jsou obsaženy všechny její energetické informace.
Tím se stává nositelem energie a informací prvního Ĝádu, neboĢ tyto
informace a energie jsou dĤležitČjší než všechny ostatní látky ve
vodČ a jsou spoluzodpovČdné za náš zdravotní stav.
Voda je rovnČž ideálním prostĜedkem k transportu živin a kyslíku
až k té nejmenší buĖce. Cestou zpČt jsou odpadové produkty látkové
výmČny a kysliþník uhliþitý dopravovány vodou do lymfy a krve a s
nimi k vyluþovacím orgánĤm – ledvinám, plicím a kĤži. Z nich
opouští tČlo v podobČ moþe, vydýchaného vzduchu a potu.
Voda pĤsobí také jako bájeþný „ochlazovaþ“, neboĢ pĜi zvýšené
tČlesné teplotČ se vypaĜuje kĤží, þlovČk se potí a pĜitom vydává teplo
do prostĜedí, takže teplota tČla poklesne. Když se pĜitom sníží
hladina vody v tČle, ozve se žízeĖ jako signál, abychom opČt doplnili
zásobu vody.
Voda rovnČž reaguje na elektromagnetické vlny, protože sama
tvoĜí elektrický dipól. Její molekuly se rozkmitají, a tím se zmČní
fyzikálnČ-chemické vlastnosti vody.
Voda jako nositel energie a informací ovlivĖuje a mČní naše tČlo
až po tu nejposlednČjší buĖku. MĤže být tudíž jak škodlivým, tak
zároveĖ i léþivým prostĜedkem. PĜi úpravách pitné vody je z ní sice
odstranČna vČtšina škodlivých látek, ne však jejich uložené, závadné
informace. Zdraví škodlivá oscilace zĤstává i nadále pevnou souþástí
vody.
TĜi úþinné faktory vody
•
•
•
chemické složení
uložené energetické kmitání
obsažené informace, které voda pĜedává všemu, s þím
pĜijde do styku
Tyto tĜi faktory mají rozhodující vliv na acidobazickou
rovnováhu našeho tČla. Elektromagnetický náboj vody je ovlivĖován
a pozmČĖován jak elektromagnetickým pólem, který okolo sebe šíĜí
napĜ. televizor, poþítaþ nebo záĜivky, tak i jedovatými látkami z
prostĜedí þi zatíženými a ozáĜenými potravinami. Nemoc a stáĜí kráþí
ruku v ruce se slabostí elektrického potenciálu tČlních tekutin,
pĜedevším však vody obsažené v buĖkách. Tato specifická vlastnost
vody jako nositele energie je vČdecky ovČĜena spektroskopickými
výzkumy. Voda by se tedy pro nás mohla stát tím nejdĤležitČjším
léþebným prostĜedkem.
Vodu nikdy nemohou nahradit jiné nápoje. VšimnČte si, že mléko
není nápoj, nýbrž potravina. Když pijete mléko, vaše tČlo potĜebuje
dodateþnČ stejné množství vody. Kdo pije limonádu nebo kolu,
pĜijímá tím zbyteþnČ mnoho kalorií, neboĢ litr limonády obsahuje až
105 gramĤ cukru. Litr plnotuþného mléka obsahuje 38 gramĤ tuku –
což je pĜesnČ tolik kalorií, kolik tČlo dokáže spálit až po 3,5 hodinách
chĤze.
V pozdČjším vČku se snižuje pocit žíznČ, mĤže se dokonce
úplnČ ztratit a snadno tak dochází k vysychání bunČþné tekutiny.
Obsah vody v buĖce se vČtšinou pohybuje okolo 60 až 70 %. Pokud
klesne pod 50 %, ochromí se životní procesy – a to þasto nevratnČ. I
když situace nedojde až tak daleko, kvĤli malému množství vody v
buĖkách se z nich dostateþnČ nevylouþí jedovaté látky, buĖky
pĜedþasnČ stárnou a tím i celé tČlo.
Toto vše dokazuje, jak dĤležitá je voda pro všechny funkce
našeho organismu, a to jak kvantitativnČ, tak pĜedevším kvalitativnČ.
Život bez vody je naprosto nemyslitelný. Pokud by voda byla stále
víc a víc zatČžována kyselinami, tČlo nakonec nemĤže pĜežít.
Následuje pĜedþasné stárnutí, zbyteþná onemocnČní a pĜíliš þasná
úmrtí.
V našem mírném pásmu vylouþí dospČlý þlovČk dennČ asi 2,4
litry vody moþí, potem, stolicí a pĜi dýchání. Toto množství musí být
bezpodmíneþnČ zase doplnČno. ýást chybČjící vody pĜijímáme v
potravČ, vČtší þást však musíme doplnit pitím. Zde je rozhodující, co
pijeme, neboĢ jen „živá“ voda udrží tČlo zdravé. Energetizovaná
voda pĜedává energii dál a zároveĖ s ní pĜenáší svoji léþivou vibraci
do tČlesných tekutin. Tím se zlepšuje tekutost krve a srdci se tak
odlehþí. PrávČ takováto živá voda je skuteþný života-budiþ.
&(
Pokud je vaším zvykem málo pít, což bývá pĜedevším u starších
lidí celkem bČžné, vaše krev je hustá a pomalá. V takovém pĜípadČ
nedokáže projít úzkými vláseþnicemi, a proto celé oblasti tČla
pĜestanou být dostateþnČ zásobeny kyslíkem. Ani odpadní látky
nejsou optimálnČ odstraĖovány, takže se postupnČ zaþnou v tČle
usazovat.
PĜi pití je tĜeba vČnovat velkou pozornost kvalitČ nápoje. Pokud
je to možné, vyberte si jen jeden druh dobré vody, nejlépe neperlivé,
neboĢ kyselina uhliþitá v perlivých nápojích je samozĜejmČ také
kyselina, která musí být pozdČji opČt odstranČna.
TémČĜ všechno, co pijeme, má kyselou hodnotu. Perlivé nápoje
mají napĜ. pH hodnotu 2, pomeranþový džus 2,2, alkoholické nápoje
témČĜ 3,5 a „normální“ voda z vodovodu 4,5.
NejoblíbenČjším nápojem vČtšiny z nás je káva, jenže našemu
organismu bohužel pĜidává na kyselosti, takže pĜedstavuje „jed“ pro
každého, kdo je tak jako tak už pĜekyselený. ýaj je již vhodnČjší,
zelený samozĜejmČ nejvhodnČjší. Vedle vody by se pro vás mČl stát
základním nápojem pĜedevším takový druh þaje, v nČmž je jen
nepatrný podíl kofeinu.
(
)&
*#+&
,-
V pĜekyselených þástech tČla se þasto najednou zhroutí celý
systém zásobování kyslíkem a živinami.
Náhlost záchvatu lze pĜiþítat ztuhlým shlukĤm þervených krvinek
(erytbrozytĤ), zpĤsobeným vysokou kyselostí krve. Krvinky
rozvádČjí do tkání životnČ dĤležitý kyslík. Mají podobu malého
kotouþe o prĤmČru 7,5 mikrometrĤ (um), pĜesto proudí vláseþnicemi
o prĤmČru od 3 do 4 um. Dokonce mohou projít i krátkými úseky,
které mají prĤmČr sotva 2 um. Za to vdČþí své elastické struktuĜe.
Jestliže jsou však zatČžovány kyselými látkami, postupnČ ztrácejí
pružnost, až nakonec zcela ztuhnou a ucpou kapiláry. Tento prĤbČh
lze pĜirovnat k ochlazování vody, která se také náhle, z minuty na
minutu, zmČní v led, takže nemĤže dál téct.
Ztratí-li ztuhlé þervené krvinky svoji pružnost a tekutost,
nedokážou ani dobĜe vstĜebávat kyslík, což vyvolává jakousi „vnitĜní
dusnost“ V dĤsledku anaerobního kvašení (bez pĜístupu kyslíku,
pozn. pĜekl.) se zesiluje lokální acidóza. Postižené buĖky ztuhnou a
jejich látková výmČna se naruší. Tím dojde k pĜekyselení i uvnitĜ
bunČk a jejich jádra se poškozují.
Jedná se zde o „sebeposilující“ mechanismus. Pomalé
pĜekyselování tkánČ vede k pĜibývajícímu tuhnutí þervených krvinek,
které pak z tohoto dĤvodu transportují stále ménČ kyslíku, neprojdou
již zúženými místy kapilár a zanášejí je. V návaznosti na ucpání
dojde k zvýšenému pĜekyselení, jež opČt podpoĜí další tuhnutí
þervených krvinek. Jako takové ucpávají vláseþnice a zabraĖují
prĤtoku zdravých krvinek pĜenášejících kyslík a živiny.
Zaþarovaný kruh, který bychom mohli snadno zastavit. Jestliže
ho však nerozpoznáme vþas, konþí mozkovou nebo srdeþní pĜíhodou.
ŽivotnČ dĤležité funkce tČla jsou „omezeny“ právČ tehdy a tam, kde
je jich nejvíc zapotĜebí. NČkdy bývá podvýživa kyslíkem natolik
rozsáhlá, že dokonce vyvolá þásteþnou „smrt“ tkánČ (nekrózu).
Výraz „infarkt“, doslova „ucpání“, pĜesnČ vystihuje, co v tČle
probíhá. Tento proces je možné zvrátit, záleží však na tom, v jakém
rozsahu jsou kapiláry postiženy a jak dlouho už poškození trvá.
Pokud však již došlo k odumĜení bunČk, nepomĤže ani sebevČtší
pĜísun zásad. Jinak stejnČ jako pĜi ohĜívání ledu, pĜi nČmž voda opČt
dosáhne tekutého stavu, mĤže být odstranČna i ztuhlost þervených
krvinek, jakmile se zajistí dostateþný pĜísun zásaditých látek.
Krvinky zase zaþnou protékat a rozvádČt tČlem potĜebný kyslík a
tkáĖ, pokud nebyla trvale poškozena, se znovu zotaví. Tato jinak
smrtící „spirála“ se tak naštČstí pĜeruší – a zĤstane jen u pĜechodného
záchvatu.
Látková výmČna v poškozené oblasti by se mČla natolik zlepšit,
že ani pozdČjší závažné zátČže by již nevedly k novému vykolejení a
mozek a srdce by za každých okolností dál plnily svoje funkce.
UvČdomte si znovu: Posun v acidobazické rovnováze, což v
souþastnosti patĜí témČĜ k bČžnému jevu, usmrcuje nejen buĖky
lidského tČla, nýbrž každý život.
Není náhodou, že tekutý podíl v našem tČle je tak vysoký. BuĖky
jsou vázané na urþité místo, samy si nedokážou obstarat výživu ani
odstranit odpadní látky. Tuto úlohu plní tČlesné tekutiny. Znamenají
pro buĖky totéž co pro rostliny humus.
Na struktuĜe tČlesných tekutin záleží pĜežití bunČk, neboĢ když
jsou zatížené nebo dokonce pĜe-kyselené, nemohou plnit své funkce.
ýím vČtší je odchylka, tím závažnČjší je vyvolaná porucha nebo
onemocnČní.
Kyselé látky zpĤsobují v organismu tĜi rĤzná poškození:
1. Úbytek minerálních látek a s ním spojenou lámavost kostí a
praskání cév, což vede k osteoporóze, infarktu a mozkové
mrtvici.
2. UskladĖování látek, jež by mČly být vylouþeny.
3. Ztrátu pĜirozené imunity proti bČžným infekþním chorobám.
První oblast
NejþastČjším jevem úbytku minerálĤ, vyvolaném pĜekyselením
organismu, je zubní kaz. Není to ještČ nemoc, pouze výsledek
bezprostĜedního poškození kyselinami. Jinak je tomu u poškození
cév se všemi jeho následky – od infarktu, mozkové pĜíhody,
hemeroidĤ až po kĜeþové žíly.
Dalším nebezpeþným následkem je osteoporóza, Ĝídnutí kostní
tkánČ, provázená þastými zlomeninami ve stáĜí, tĜíselnou kýlou a
poškozenými mezi-obratlovými ploténkami. Všechny uvedené
pĜíklady nelze považovat za nemoci v pravém slova smyslu, jedná se
pouze o následky nedostateþného množství minerálĤ v organismu
zavinČné pĜekyselením.
Druhá oblast
Sem patĜí všechny nemoci vznikající na základČ ukládání
škodlivých látek v tČle jako napĜ. revma, dna, zánČty kloubĤ, tvoĜení
kamenĤ, ale i pĜetížení ledvin s Ĝadou následkĤ, jako je narušený
krevní obČh, poškození sluchu a zraku, zákal a arterioskleróza, po
nichž následuje jen „koneþná stanice“ infarkt a mozková pĜíhoda.
TĜetí oblast
Do této skupiny poškození spadají všechna infekþní onemocnČní,
poþínaje jednoduchým nachlazením a konþe smrtelnými infekcemi.
Ani ty však þasto nejsou typickými nemocemi, nýbrž dĤsledkem
pĜekyselení tČla, jemuž se dalo snadno pĜedejít. DĤkaz toho si mĤže
každý obstarat sám tím, že tČlo dĤkladnČ odkyselí a bude ho udržovat
v neutrálním prostĜedí. Pozitivní výsledky jsou ohromné a trvalé.
Každý výkyv v acidobazické rovnováze, bez rozdílu jestli ve
prospČch kyselin þi zásad, pĜedstavuje pro naše zdraví zátČž, která se
neustále zvČtšuje. Nakonec dochází až k jmenovaným organickým
poruchám. Souþasné stravovací návyky a moderní zpĤsob život tuto
rovnováhu niþí a vyžadují poté její následné vyrovnání. NeboĢ tČlo
musí pĜebyteþné kyseliny neutralizovat vytvoĜením zásaditých
spojení. To se však mĤže podaĜit jen tehdy, bude-li mít k dispozici
dostateþné množství zásad.
Jestliže se v pokroþilém stádiu pĜekyselení navíc vyþerpají i
poslední zásoby zásaditých látek, organismus se pokusí umístit
pĜebývající kyseliny do vaziva jako odpad. TČlo otéká, jelikož se
snaží zĜedit jedová té látky tím, že zadrží tekutiny. Tento proces
vytváĜí vhodné podmínky pro další, stále se rozšiĜující acidózu s
následky, jako je napĜ. plísĖové onemocnČní candidou albicans, jejíž
jedovaté zplodiny látkové výmČny poškozují játra a mozek.
PĜekyselení oþividnČ poškozuje všechny orgány, cévy a systémy
organismu a cílené odkyselování jeho stav opČt zlepší – þasto až v
pĜekvapivé míĜe.
A
Jedním z velmi rozšíĜených následkĤ pĜekyselení tČla je
„vegetativní acidóza“, nemoc, která se tČžko jako taková rozeznává.
ýlovČk je neustále jakoby uštvaný, i když k tomu nemá žádný zĜejmý
dĤvod. TČlo pĜitom reaguje jako automobilový motor, jehož volnobČh je nastaven na pĜíliš vysoké obrátky, takže aniž by podal nČjaký
výkon, spotĜebuje mnoho energie.
Takoví lidé bývají þasto velmi unavení, nepĜíliš výkonní, zároveĖ
však nemohou najít klid a jen ztČžka usínají. KromČ toho trpí
vČþnými bolestmi hlavy a vysokou náchylností ke stresu. K vČtšinČ
srdeþních pĜíhod manažerĤ nedochází kvĤli stresovým situacím,
skuteþnou pĜíþinou bývá pĜekyselení tČla. Lidé i lesy umírají na
pĜekyselenost.
Pokud tČlo obdrží pĜíliš velkou dávku bílkovin, pĜetíží ho
produkty látkové výmČny, neboĢ moþovina a kyselina moþová
mohou být vylouþeny jen velmi omezenČ. Není dĤležité, jestli se
jedná o živoþišné þi rostlinné bílkoviny, bČhem jejich zužitkování se
vždy tvoĜí kyselina moþová. Její pĜebytek je „uskladnČn“ nČkde v
tČle, nehledČ na veškeré negativní následky, jako je tvorba kamenĤ v
ledvinách, moþovém mČchýĜi, žluþníku atd. Množství lidí, kteĜí mají
v tČle sbírku kamenĤ, je mnohem vČtší, než se všeobecnČ
pĜedpokládá. BČhem tČchto procesĤ jsou navíc ještČ pĜetČžována
játra, takže nemohou zcela uspokojivČ plnit svoji funkci.
PĜedevším v dobČ pĤstu je tĜeba dbát na peþlivé odkyselení,
neboĢ pĜi hubnutí se uvolĖují kyseliny. Jestliže nejsou
neutralizovány, protože k dispozici není dostatek zásad, dojde k
samootravČ tČla. JeštČ jedna poznámka: DČti þasto samy odmítají
další jídlo jen proto, že jejich tČlo je již pĜekyselené.
#
3
!
Statistiky hovoĜí naprosto jednoznaþnČ kuĜáci si krátí život
minimálnČ o 8 let, o mnoha dalších zdravotních problémech
nemluvČ. Nezáleží ovšem pouze na tom, jak dlouho þlovČk žije,
mnohem dĤležitČjší je, jestli je zdravý, jak se cítí a zda si život
dokáže opravdu vychutnat.
KuĜáci platí vysokou cenu, pokud se týþe jejich zdraví. KouĜení
zĜetelnČ omezuje zásobování tČla kyslíkem, neboĢ oxid uhelnatý,
obsažený v tabákovém kouĜi, blokuje þervené krvinky. Tím zvyšuje
krevní tlak, zhoršuje tekutost krve, omezuje tvorbu zásad v žaludku a
podporuje osteoporózu. VšeobecnČ tak snižuje pĜirozené vymČšování
kyselin plícemi a dramaticky zvČtšuje zátČž tČla kyselinami.
U mnoha nemocných rakovinou zcela prokazatelnČ podmínilo
jejich nemoc právČ kouĜení, což je dostateþnČ pádný dĤvod s ním co
nejrychleji pĜestat. Pokud to ovšem s odkyselením svého tČla myslíte
vážnČ.
B
@
/
!
1. Pod vlivem acidózy ztrácejí þervené krvinky pružnost, tuhnou a
nemohou nadále protékat tenkými kapilárami. Postižená tkáĖ
není dostateþnČ zásobena kyslíkem a živinami, což mĤže pĜivodit
infarkt nebo mrtvici.
2. BuĖky jsou závislé na neutrální tČlesné tekutinČ, jelikož si samy
nedokážou obstarat výživu ani odstranit odpadní látky.
3. Snížená hladina minerálĤ v tČle jako následek pĜekyselení
zpĤsobuje zvýšenou lomivost kostí a praskání cév.
4. Usazováním toxických látek ve vazivu vzniká Ĝada „zásobáren
odpadu“, jež tČlo zatČžují.
5. V návaznosti na pĜekyselení organismu ztrácíme svoji pĜirozenou
obranyschopnost vĤþi infekþním chorobám.
6. Zadržované toxické látky vytváĜejí vhodné podmínky pro
plísĖové onemocnČní vyvolané candidou albicans, jedovaté
zplodiny látkové výmČny poškozují játra a mozek.
7. Zvýšené pĜekyselení zpĤsobuje tzv. „vegetativní acidózu“, pĜi níž
se þlovČk rychle unaví, vyþerpá a podává stále slabší výkony.
8. BČhem léþení pĤstem se uvolĖují jedovaté látky, dosud usazené v
tkáních. PĜitom mĤže dojít k samootravČ tČla, nČkdy dokonce i se
smrtelnými následky.
C
;/%
PĜi málokterém zákroku tak rychle pocítíte úþinek jako pĜi
odkyselování organismu, zdravé výživČ a dostateþném pohybu. Již
po dvou hodinách je možné úspČch zmČĜit – pH moþe je v normálu, i
když tam na zaþátku léþby asi dlouho nesetrvá. Po nČkolika dnech již
budete lépe spát a zĜetelnČ vám vystaþí ménČ spánku než dĜíve,
neboĢ zatížení kyselinami se ztratilo. Zvyknete-li si na pĤlhodinovou
ráznou chĤzi každé ráno ještČ pĜed snídaní, hned napoprvé pocítíte
její blahodárný úþinek. Vaše duchovní energie se zaþne výraznČ
probouzet, zdravotní stav se zlepší, zmizí poruchy krevního obČhu i
bolesti hlavy, imunitní systém se posílí, pĜestanou se tvoĜit zubní
kazy a jakékoliv léþení bude probíhat rychleji.
Nejlépe zaþnČte hned teć a vychutnejte si naplno svĤj nový
život!
6
%
Již Buddha Ĝekl: „Nemoc je léþením nemoci!“
Být nemocný znamená nebýt v „souladu“ sám se sebou a svým
životem. Nemoc je tedy jakási forma disharmonie, jež se týká jak
duchovní, tak duševní a tČlesné úrovnČ. Projevuje se v mnoha
oblastech – v zamČstnání, stejnČ jako v partnerství, na úrovni
ekonomické, stejnČ jako pĜi duchovním rĤstu. Nemoc postihuje
„celého þlovČka“
Na fyzické úrovni þasto zaþíná pĜekyselením, na nČž navazuje
zanesení organismu odpadními látkami a vyþerpání životnČ
dĤležitých „zásobáren“ minerálních látek.
Zatížení kyselinami se dá na þlovČku snadno rozpoznat, jelikož se
mu odráží ve tváĜi – má váþky pod oþima, problémy s prokrvováním
a vypadáváním vlasĤ, bledou zvrásnČnou pleĢ, starobní skvrny a
opuchliny, krvácející dásnČ þi uvolnČné zuby.
Vlastní onemocnČní je posledním þlánkem dlouhého ĜetČzce
tvoĜeného z nevČdomosti, chybného vČdomí a nesprávného jednání,
jež z nČho vyplývá. ZĜejmým a zĜetelným pĜíznakem je však až
koneþný výsledek – nemoc. Klasická medicína se bohužel zabývá
pouze tímto posledním þlánkem, jenž je projevem snahy tČla nemoc
pĜekonat.
TĜi nejvýznamnČjší pĜíþiny onemocnČní a jejich následky
Nedostatek minerálĤ
Arterioskleróza, kĜeþové žíly, osteoporóza, paradentóza,
poškození meziobratlových plotének, tĜíselná kýla, vrásky,
vypadávání vlasĤ, zubní kazy
Vyluþování odpadních látek
Akné,
alergie,
ekzémy,
hnisavé
mandle,
neurodermatitida, nežity, pocení nohou, zubní povlak
lupénka,
Ukládání odpadních látek
Arterioskleróza, artróza, ledvinové kameny, moþové kameny,
pakostnice, revma, starobní skvrny, infarkt, zubní kámen
Každá nemoc má svoji pĜíþinu, jež leží vždy ve vČdomí a je
zĜejmá z našeho jednání. Nesprávný zpĤsob života vede k
nesrovnalostem v tČle, a když je nepoznáme a neodstraníme, vznikne
„tísĖová situace“.
Teprve když se ani tento stav vþas nerozpozná a neodstraní,
objeví se pĜíznaky onemocnČní. „Stav ohrožení“ þasto vzniká z
pĜebytku nČþeho nesprávného, jako je napĜ. vysoký pĜísun kalorií,
chybČjící výživné látky, vitaminy, minerály þi stopové prvky. Na
úrovni duševní a duchovní najdeme pĜíþinu onemocnČní vČtšinou v
nČjakém nevyĜešeném konfliktu, nesplnČném oþekávání, frustraci
nebo chybném duchovním vývoji.
Všechny tyto disharmonie pĜipravují v tČle vhodnou pĤdu pro
infekþní stav, v nČmž mohou viry, bakterie, plísnČ a paraziti snadno
získat pĜevahu. ProstĜednictvím energetického zatížení z
elektrosmogu, poþítaþe, mobilu, mikrovlnné trouby atd. se tento stav
ještČ zhoršuje.
Navíc ho utvrzuje zvýšená kyselost organismu zpĤsobená
konzumovanou potravou i úbytek minerálĤ, které tČlo spotĜebuje k
neutralizaci kyselin. U mužĤ se nedostatek minerálních látek projeví
nejdĜíve zaþínajícím vypadáváním vlasĤ. Vlasová pokožka je
nejsnadnČji dostupná „zásobárna“ minerálĤ – bývá proto využívána
jako první.
U ženy v plodných letech nehraje vypadávání vlasĤ vČtšinou
žádnou roli, vyjma nepĜirozených zátČží jako chemoterapie atd.
Kyseliny, jež musí být vylouþeny, se zadržují v tČle až do zaþátku
každé menstruace, a to nejdĜíve v krvi, v lymfČ a placentČ. Teprve
tehdy, když jsou naplnČny, pokraþuje usazování kyselin ve stehnech,
v pažích a bocích. Tyto usazeniny jsou známé jako celulitida.
Jak již víme, patĜí do odpadních látek kyseliny, které se
neutralizovaly spojením s urþitým minerálem. Tak vzniká chemicky
kyselá sĤl, jež musí být v organismu nejdĜíve uložena, þímž se z ní
stává odpadní látka. Kyselé látky se dostávají do tČla z pĜevážnČ
kyselé stravy a tvoĜí se rovnČž i pĜi kvašení v tenkém stĜevČ, stejnČ
jako vedlejší produkt – obtČžující plyny. V pĜípadČ, že pozdČji
zĤstává nestrávený obsah pĜíliš dlouho v tlustém stĜevČ, dochází v
nČm k tlení a ke známé zácpČ.
Vlastní nemocí je naše nevČdomost a nesprávné chování, jež z ní
vyplývá, a proto zase jen na této úrovni mĤže zaþít skuteþné léþení.
Je-li vyléþeno vČdomí a jednání, nemusí vĤbec dojít ke „krizové
situaci“ v tČle, a tudíž ani k žádné nemoci.
Zahnisané mandle, ekzémy þi bércový vĜed nejsou tedy nemoci v
pravém slova smyslu, nýbrž dĤmyslná obrana vĤþi vzniklé situaci,
„stavu ohrožení“ Tuto samoléþitelskou þinnost organismu mĤžete
úspČšnČ podpoĜit, jestliže se každé ráno podrobíte tzv. „olejové kúĜe“
(viz kapitola 9). Budete na to potĜebovat pouhých 20 minut dennČ.
PĜi této kúĜe, jež pĜedstavuje velmi dĤležitý krok na cestČ ke
skuteþnému uzdravení, se vám podaĜí odlehþit imunitnímu systému a
zároveĖ jej i mobilizovat.
Všeobecné projevy „kyselých“ nemocí
• nedostatek energie a neustálá únava
• apatie a snížená výkonnost
• tČžké konþetiny nebo bolesti ve svalech
• náhlá únava po jídle
• citlivost na chlad a nepĜíjemný pocit chladu v tČle
•
•
•
•
•
•
•
•
zĜetelná zmČna váhy (zhubnutí nebo ztloustnutí)
snížená odolnost
zvýšená náchylnost k infekþním nemocem þastá
onemocnČní z nachlazení
zeslabená schopnost regenerace
zpomalené hojení ran
potĜeba extrémnČ dlouhé doby k zotavení
poruchy prokrvování
neustále studené konþetiny
6
%
Uzdravení je obnova dokonalého pocitu rovnováhy a skuteþného
zdraví na všech úrovních. Skuteþné zdraví je víc než nepĜítomnost
nemoci, je to pĜítomnost živosti, vitality a radosti ze života. Chcemeli dosáhnout tohoto stavu, musíme nejdĜív odstranit nČjaký
nedostatek nebo nedostateþné þi naopak pĜebyteþné vyživování
organismu i se všemi následky, které je doprovázejí. ÚspČch léþení
záleží na tom, jestli správnČ porozumíme a podpoĜíme „poselství
tČla“, neboĢ symptom sám o sobČ již pĜedstavuje pokus tČla o
uzdravení.
Každá nemoc chce vždy nČco napravit, uzdravit. Bućto pomocí
þisticích procesĤ „osvobodí“ tČlo od jedĤ a škodlivých látek, nebo
vyvine takový tlak na nČkterý z orgánĤ, až nás bolest donutí hledat
nČjaké východisko, jen abychom se jí zbavili. Není dĤležité, kterou
cestu zvolíme, neboĢ její cíl spoþívá vždy v jediném – dokázat se
zamyslet, dospČt k sobČ samému. Jak velkou bolest pĜitom musíme
prožít, záleží pouze na stupni našeho porozumČní, jak a zda si vĤbec
dokážeme uvČdomit následky negativního myšlení, nedostateþného
pohybu, mČlkého dýchání, nesprávné výživy atd.
TČlo je organismus, jenž se sám umí þistit a udržovat, dokonce i
uzdravovat, pokud ho pĜi tom nerušíme. Pouze 3 % lidí odcházejí
stáĜím, zbývajících 97 % umírá na nesprávný zpĤsob života; velmi
þasto na sobČ páchají sebevraždu právČ „nožem a vidliþkou“
Ve své léþitelské praxi jsem záhy poznal, že každá terapie, která
se zabývá pouze vnČjšími pĜíznaky, pacientĤm spíš uškodí, než
pomĤže. Potlaþená nemoc se brzy projeví znovu, a to vČtšinou s
horšími pĜíznaky, nebo ji dokonce vystĜídá ještČ závažnČjší choroba.
PĜitom se vytrácí pocit pohody, víra ve smysl života, bohatost
duchovního svČta. To co zbývá, je jen nepatrný zlomek toho, co by
mohlo být. Uzdravování, aĢ už probíhá v jakékoli podobČ, je vždy
procesem samoléþby. Ten nejlepší terapeut i ten nejdražší lék mĤže
vždy povzbuzovat jen samoléþebné síly.
LékaĜská péþe by mČla být holistická, celistvá, to znamená
pojmout tČlo, duši a ducha þlovČka jako celek. Nikdy by se nemČla
zamČĜovat proti nemoci, ale na její léþení, jež mĤže probíhat rĤznými
zpĤsoby. Bućto jako rozhovor o pĜíþinách a významu nemoci,
pĜiþemž nesmíme zamČnit pĜíþinu a „spouštČþ“ nemoci, nebo za
pĜispČní lékĤ, když biologickou cestou podporují pĜirozenou
schopnost tČla k samoléþbČ. V neposlední ĜadČ také úþinným
odkyselením a odstranČním jedovatých látek z tČla, na nČž navazuje
doplnČní minerálních látek do vyprázdnČných „zásobáren“
Existuje mnoho cest za zdravím a tČlo si vždy hledá tu nejlepší.
Je vdČþné, pokud mu nČkdo odhalí tu ze všech nejvhodnČjší –
prohlédnutí, pochopení. Tehdy mĤže dojít k uzdravování pĜes
vČdomí a poznání, neboĢ tČlo již nepotĜebuje nemoc, kterou by nás
chtČlo pĜimČt k tomu, abychom se vypoĜádali se svými životními
problémy.
S každým lékaĜským zákrokem pouze proti pĜíznaku nemoci se
znovu obelháváme. Není divu, že stále pĜibývá vČþnČ nemocných
lidí. Podle nejnovČjších výzkumĤ veĜejného mínČní se pouze 6 %
respondentĤ považuje za zdravé. Vezmeme-li v úvahu, že minimálnČ
polovina z nich dosud nedokáže vnímat varovné signály tČla o
vzniklé nerovnováze, pak zbývají jen 3% skuteþnČ zdravých lidí.
Šokující výsledek – a pĜitom naprosto zbyteþný. My se však stále
tvrdošíjnČji snažíme pĜehlížet nebo zlehþovat informace upozorĖující
na náš nevhodný zpĤsob života i chování, jen abychom v nČm mohli
pokraþovat. A stČžujeme si, když nás stále nové nemoci tlaþí „do
kouta“ a nutí k tomu, abychom koneþnČ nČco zmČnili. Nemoc bývá
þasto projevem „falešného“ pĜístupu k životní situaci a lpČní na
nČjakém omylu nebo lži. Bolestí a utrpením nás chce tČlo pĜimČt k
tomu, abychom zaþali být upĜímnČjší a jednali podle svého
nejlepšího svČdomí.
Nemoc však není vždy jen známkou disharmonie. MĤže být i
pĜítelem, který nám na cestČ osobního rĤstu pomĤže znovu
„vykroþit“ Nemoc mĤže být tedy i pohnutkou k tomu, abychom
udČlali další krok do budoucnosti a zaþali nČco nového, co by nás
bez tohoto impulsu nikdy nenapadlo.
Cesta k uzdravení je v podstatČ stále ta samá – rozpoznat pĤvodní
nevhodné chování a zaþít ho mČnit. DĜívČjší neznalost þi lhostejnost
musíme vyvážit informacemi a poznáním dané situace, a tím se
vyhnout dalšímu stavu ohrožení. Omyl a chybné jednání nás svádČjí
ze správné cesty. Vzniká vnitĜní disharmonie, kterou vnímáme a
výraznČ „cítíme“ až s dalšími pĜíznaky. ýasto nás teprve bolest
pĜinutí, abychom se koneþnČ zaþali zabývat svou situací. Jakmile
„rozluštíme“ souþasný omyl a zmČníme chybné chování, nemoc už
není zapotĜebí – zmizí sama od sebe, tak jak pĜišla.
Veškerý obsah vČdomí má svoji odpovídající obdobu na fyzické
úrovni. Platí to i naopak, takže nakonec všechno tČlesné je
symptomem. To, co cítíme, potom není nemoc, jak se domníváme,
nýbrž právČ tento symptom, dĤsledek našeho chování. Pokud by mČl
každý pĜíznak obsahovat nČjakou zprávu, nČjaké sdČlení, bylo by
nesmyslné potlaþit ho hned v zárodku, aniž bychom se mu snažili
porozumČt a poslechnout ho. Pochopit „vzkaz“ z pĜíznaku a zaþít ho
realizovat je ten jediný klíþ k uzdravení. TČlo nemĤže žít bez
vČdomí, ale bez vČdomí by ani nebylo nemocné. Psychika promítá
svĤj stav do fyzické schránky proto, aby se projevil zĜetelnČji a
citelnČji. TČlo je tudíž viditelným odrazem našeho vČdomí.
Je s podivem, proþ navzdory vymoženostem moderní medicíny s
vysoce vychvalovanými diagnostickými a terapeutickými možnostmi
neubývá nemocných. Nebo proþ není léþba jednodušší a náklady na
ni se stále zvyšují, aniž by se nakonec dosáhlo efektivního výsledku?
Musíme se pĜedevším vypoĜádat s hlubším smyslem nemoci a
pochopit, že její prĤbČh vČrnČ odráží „uþební kroky“ našeho vČdomí,
zatímco uzdravení ukazuje na to, že duchovní „uþební proces“ je již
ukonþen.
V této souvislosti mĤžeme pochopit, že rány osudu nepostihnou
þlovČka z niþeho nic, nýbrž teprve tehdy, když nereaguje na drobná
varování tČla. Kdyby chom již nedokázali onemocnČt, znamenalo by
to pro nás vlastnČ tu nejhorší nemoc, jelikož bychom nedostali
žádnou informaci o svém chybném chování. Ani šanci nČco zmČnit.
Proto nikdy nemĤže být úspČšné takové léþení, pĜi nČmž se pouze
potlaþují pĜíznaky onemocnČní. Jakkoliv je pro nemocného žádoucí,
že se symptomy ztratily, nebude skuteþnČ uzdraven, jestliže
neodstraní nesprávný zpĤsob jednání nebo chybné stanovisko, jež
nemoc zpĤsobily.
Každá léþba je v podstatČ duchovní uzdravování. Neexistuje lék
proti zlobČ, vzteku, závisti atd., tady pomĤže pouze zmČna v
pĜístupu, tedy promČna na úrovni vČdomí. Uzdravení tudíž znamená,
že své pomýlené, „pokroucené“ vČdomí opČt srovnáme a zamČĜíme
se na jedinou energii a sjednocení všeho živého.
Toto „pokroucené“ vČdomí vzniká pĜedevším na základČ
nevČdomosti, nedostatku informací þi informací pochybných.
UpozorĖuje na to, že jsme pravdČpodobnČ ještČ dost nehledali,
neboĢ pĜece platí: „Kdo hledá, ten najde.“
Prvním krokem na cestČ za poznáním je zaþít hledat.
NejrozšíĜenČjší je však špatný náhled na vČc – vidíme bakterie,
pĜíznaky, cítíme bolest a doufáme v léky, lékaĜské ošetĜení nebo
operace.
Mnoho lidí si klade otázku, jak milosrdný BĤh mĤže dopustit
tolik utrpení. PĜitom pĜehlížejí, že utrpení není ani Bohem chtČné, ani
Bohu milé, nýbrž že je pouze láskyplným upozornČním života na
nČjakou dosud nevyĜešenou úlohu. Veškeré neštČstí a zlo je jen
vnČjším odrazem nevhodného zpĤsobu života a ukazuje, že nežijeme
tak, jak bychom mČli.
Každá nemoc je šance, ne odsouzení. Pokud se této šance
nechytím, protože ji možná ani nepoznám, nutím osud jen k tomu,
aby svoji výzvu opakoval, a to mnohem dĤraznČji.
Mnozí lidé však vĤbec nechtČjí být zdraví, jenom si pĜejí, aby již
nemČli žádné potíže. OnemocnČní je fyzickým projevem duchovní i
duševní disharmonie a tu nelze odstranit ani pilulkami, injekcemi þi
operacemi, nýbrž pouze zmČnou v myšlení a jednání.
Je celkem jednoduché dČlat nČco pro své zdraví. Lidé þas od þasu
„zakopnou“ o tuto skuteþnost, ale vČtšinou se brzy oklepou a
spČchají zase dál, jako by se nic nestalo. Bylo by pČkné, kdybychom
se dokázali pĜimČt v klidu se zastavit a uvČdomit si, co se vlastnČ
pĜihodilo. NeudČláme-li to, nutíme život, aby nám poslal další
životní „uþitele“ Jména tČch nejdĤležitČjších? Zloba, strach, stres,
chyby a omyly, špatné svČdomí, závislost, bolest, nemoc, obezita,
rány osudu, krize nebo smrt. Pokud jsme je již jednou pozvali,
budeme se jich jen tČžko zbavovat.
Jestliže s tím však chceme zaþít, musíme nejdĜív pochopit, že
jsou to vskutku naši „uþitelé“, porozumČt jejich poselstvím a Ĝídit se
jimi. Takto k nám napĜíklad promlouvá deprese: Já pĜedstavuju
všechny nevyĜízené vČci, pĜed nimiž ses dosud schovával. KoneþnČ
se do nich pusĢ! A obezita sdČluje: Ve mnČ se hromadí energie,
kterou budeš potĜebovat, abys všechno zvládl. Pokud jsme vzkaz
správnČ pochopili a uposlechli ho, náš životní uþitel splnil svĤj úkol
a mĤže opČt zmizet, protože jsme obstáli v lekci, kvĤli které se
objevil.
VezmČme ještČ jiný pĜíklad – chybu, omyl. Chyba nám ukazuje,
že v našem životČ nČco chybí, a vyžaduje od nás, abychom chybČjící
„pĜijali“ do svého života. K tomu však potĜebujeme správnČ
porozumČt jejímu sdČlení a ptát se, na co nás chce upozornit a co se
pĜitom máme nauþit. Ne tedy hledat, kdo za ni mĤže, kdo je vinen.
Jestliže dennČ neudČláme alespoĖ deset chyb, s velkou
pravdČpodobností to mĤže být proto, že jsme si jich jen nevšimli,
takže jsme ani nemohli poznat a využít šance, které se za nimi
skrývaly. PĜehlédnutou lekci nám bude život trpČlivČ opakovat, a to
tak dlouho, než pochopíme, o co v ní jde, a dokud svoji úlohu
nesplníme. To znamená, než vyvodíme všechny dĤsledky a
nezaþneme zase „správnČ“ žít.
Bylo by samozĜejmČ špatné, kdybychom se ještČ bČhem léþby
pokusili obnovit výchozí situaci, neboĢ právČ ta zpĤsobila, že se
nemoc musela projevit. Skuteþné uzdravení vede pouze pĜes
pochopení až k rozšíĜenému vČdomí a jednotČ se svým skuteþným
„já“ Jestliže jsme se nauþili rozebírat každou životní situaci a
obzvlášĢ každý pĜíznak, otevĜe se nám zcela nová cesta.
Porozumíme-li „Ĝeþi symptomĤ“, poznáme, že kaž dé poselství
slouží jen k tomu, abychom se na své osobní pouti zase o kousek
posunuli. Je bájeþné, když se nám podaĜí pochopit význam sdČlení
hned na první úrovni, myslím tím na úrovni omylĤ a chybného
jednání, jež z nich vyplývá. NeboĢ pak vĤbec nemusí dojít ke stavu
ohrožení tČla, a tudíž ani k žádnému pĜíznaku nemoci.
Uzdravení je v podstatČ upamatování se na vnitĜní harmonii,
která nám umožĖuje žít tak, jak s námi StvoĜitel zamýšlel.
Pokud se toto všechno nestane, následuje nakonec „vyléþení“
formou smrti. Je to transformace, které se nikdo z nás nevyhne. ýiníli þlovČk neustále jen poloviþatá opatĜení, která nemohou vést k
žádné zásadní zmČnČ, nakonec již nezĤstane prostor pro kompromisy
a smrt zcela spolehlivČ pĜivodí tuto zásadní zmČnu.
#
BČhem léþení mĤže kdykoliv dojít k nČjaké krizi. Stává se to
vČtšinou tehdy, jestliže množství užívaných minerálĤ nevystaþí k
neutralizaci pĜítomných kyselin. V takovém pĜípadČ není možné vzít
si pouze na špiþku nože ze smČsi zásaditých látek, protože tím byste
vyvolali první krizi, úþinnČjší je zpravidla plná kávová lžiþka (pokud
ovšem výrobce neudává jinak).
BČžnČ však dochází k pozoruhodnému úspČchu již na zaþátku
odkyselování. ýlovČk zĜetelnČ vnímá blahodárný úþinek, vidí, že je
na správné cestČ, a ve svém tČle se cítí velmi dobĜe. VolnČ cirkulující
kyseliny jsou neutralizovány a vylouþeny.
Podle zákona osmózy se však dosud uložené odpadní látky
rozpouštČjí a zaplĖují právČ uvolnČný prostor. Staré bolesti se znovu
probudí, což postižení prožívají jako obrat k horšímu a zaþnou
pochybovat o tom, jestli udČlali všechno dobĜe nebo zda smČr,
kterým se vydali, je správný. PĜitom je všechno v naprostém
poĜádku: Pokraþuje-li se v odkyselování, velmi rychle se dostaví již
známý pĜíjemný pocit, jelikož volné kyseliny se opČt neutralizují a
vzápČtí odstraĖují. Po urþité dobČ však znovu zaþne pĤsobit zákon
osmózy, rozpouští se další „zásobárna“ škodlivého odpadu a þlovČk
se opČt cítí hĤĜ. Tak to mĤže pokraþovat jeden až dva roky, avšak ve
stále delších intervalech a pokaždé s ménČ narušeným pocitem
pohody. Jednou se však všechny zásobárny vyprázdní, takže k žádné
další krizi již nedojde. Léþba je tak u konce.
UvČdomte si, že právČ v tomto okamžiku mĤžete zaþít se
zdravČjším a vitálnČjším životem. Mládí není klíþem k radosti ze
života, neboĢ s sebou nese také nedostatek zkušeností, jichž by se
sotva kdo chtČl zĜíci. Tím skuteþným „klíþem“ je vnitĜní harmonie a
svČžest, a ty se nevztahují na urþitý vČk. Dají se kdykoliv budovat,
pČstovat i zvČtšovat.
Již Demokritos (460-370 pĜ. Kr.), filozof starého ěecka,
poznamenal: Lidé úpČnlivé vzývají bohy o zdraví – a pĜitom nevidí,
že leží v jejich rukách.
Skuteþné uzdravení je uzavĜený proces. ýlovČk by mČl po nČm
být vždy zdravČjší a tím se postupnČ stávat sám sebou, být zajedno se
sebou samým, se svými bližními a nakonec se všemi a se vším.
Pokud tomuto pĜirozenému evoluþnímu vývoji zabráníme, je nemoc
nutná. Když se necháme omezovat rĤznými pĜedstavami, urþitými
modely chování þi ideály a tak vČdomČ nebo nevČdomČ nežijeme tak,
jak odpovídá naší pĜirozenosti, životní energie nemĤže dál nerušenČ
plynout. Tato disharmonie se projeví jako nemoc, která si vyžádá
ošetĜení a urþitou terapii.
Slovo „terapie“ pochází ze staroĜeckého „therapeuein“ – „konat
práci bohĤ“, což v nás vyvolá jasnou pĜedstavu, že skuteþné
uzdravení má cosi spoleþného s náboženstvím, se sílou víry a
pĜipomenutím prapĤvodu lidské existence, s probuzením
opravdového þlovČka a se vzpomínkou na naši pĜirozenost.
Dokonalé zdraví patĜí ke skuteþné pĜirozenosti lidí. Pravidelné
odkyselování a následné doplĖování minerálních látek jsou
dĤležitými a nepostradatelnými kroky na cestČ za zdravím. PotĜebné
þištČní tČla mĤžete podpoĜit pitnou kúrou s Immuvitem Ch 23 (viz
kapitola 9), a to nejlépe na jaĜe a na podzim. Jedná se o þistČ
rostlinný a naprosto pĜírodní prostĜedek, který regeneruje vaše tČlo
bez nežádoucích vedlejších úþinkĤ a vyvolá ve vás pocit plného
zdraví, svČžesti a omládnutí.
Jestliže se upamatujeme na svou skuteþnou pĜirozenost a budeme
žít v souladu s ní, ztotožníme se postupnČ se sebou samými a
zbavíme se problémĤ, nemocí, nedostatku i utrpení. Pouze tak
mĤžeme vkroþit jako noví lidé do nového života.
.
)&/0&1&
DE,B
3
U všech nemocných s AIDS byly nalezeny zvýšené hodnoty
kyselosti v krvi i tkáních. Ukáže-li se však toto zatížení již v krvi,
upozorĖuje nás tČlo na to, že jeho rezervy jsou vyþerpané a nemá
další možnost jak zabránit postupujícímu pĜekyselování krve. V
takovém pĜípadČ je nezbytnČ nutné nejdĜív obnovit acidobazickou
rovnováhu, aby jiná opatĜení vĤbec mohla zasáhnout. NeboĢ AIDS je
selhání obranyschopnosti a odkyselení tČla imunitní systém
bezprostĜednČ posiluje.
D
PĜi našem souþasném zpĤsobu života se tČlo brání proti stále
novým alergenĤm také stále novými obrannými reakcemi. PĜíliš
þasto pĜitom pĜehlížíme, že dĤležitým faktorem pĜi vzniku alergií je
pĜekyselení tČla. U všech alergií dochází k uvolnČní tkáĖového
hormonu histaminu. Jelikož alergie v zásadČ vznikají jako obranná
reakce proti kyselinám, je tĜeba nejdĜíve zjistit hodnotu pH v tČle, a v
pĜípadČ zvýšené kyselosti hledat nápravu dĜív, než se nasadí
odpovídající léþebné prostĜedky, které by jinak nemohly úþinnČ
zabrat.
Histamin pĜivádí nástČnné žaludeþní buĖky ke štČpení kuchyĖské
soli, a tím k produkci natriumbikarbonátu. RovnČž ovlivĖuje svalstvo
prĤdušek a stĜev, proto pĜi alergiích nČkdy dochází ke kĜeþím, tČžké
dusnosti nebo k prĤjmĤm. Hormon také zpĤsobuje rozšiĜování
urþitých cév a usazování tekutin ve vazivu. Uvolní-li se nadmČrné
množství histaminu, mĤže dojít k anafylaktickému šoku* a tím k
ohrožení života. Avšak i tehdy, když jeho následkem je pouze
alergická rýma, upozorĖuje nás na skuteþnost, že funkce organismu
nejsou zcela v poĜádku. Aby se þlovČk vyléþil, je žádoucí ihned
nabídnout efektivní a úþinnou pomoc v podobČ harmonizace
acidobazické rovnováhy a posílení imunitního systému.
Ź Viz Astma, Ekzémy, Senná rýma
* Prudká reakce jako pĜecitlivČlost na nČkteré cizorodé látky
v tČle (napĜ bodnutí hmyzem, injekþní vpich), pozn. pĜekl.
D
Antikoncepþní pilulky mohou být sice jako ochrana proti poþetí
urþitou výhodou, ale na druhou stranu s sebou pĜinášejí neþekaný a
velmi závažný vedlejší úþinek, a to pĜerušení pĜirozeného vyluþování
kyselin kvĤli vynechané þi slabé menstruaci. Tím dochází k
hromadČní kyselin a pĜekyselení, jež se projevuje jak na neþisté pleti,
tak pĜedevším na vzniku celulitidy. Navíc tato kyselinová „zácpa“
vyvolává bolesti hlavy a migrény. Léky, které použijeme proti
bolesti, vČtšinou obsahují kyselinu acetylsalicylovou, a tudíž ještČ
posilují již stávající pĜekyselenost tČla, což zase zmnožuje bolesti
hlavy a migrény.
Když pak pilulky vysadíte, protože si tĜeba pĜejete založit rodinu,
þasto se stává, že i tak zĤstanou mnohé páry bezdČtné. PĜekyselený
organismus totiž není schopen poþetí. Pokud se to pĜece jen podaĜí,
bude dítČ zplozeno do velmi zatíženého kyselého prostĜedí a s velkou
pravdČpodobností dojde ke zdravotnímu poškození plodu ještČ v
matþinČ dČloze nebo minimálnČ k jeho silné zátČži.
HromadČní kyselin vyvolané užíváním antikoncepþních pilulek
þasto vede k pĜibývání na váze, neboĢ tČlo se snaží snížit jejich
množství zadržováním vody, což zase na druhé stranČ mĤže pĜivodit
otoky. Berete-li hormonální antikoncepci, tČlo tím ztrácí svĤj
pĜirozený ventil k vyluþování kyselin, proto je v této dobČ
bezpodmíneþnČ nutné, abyste skuteþnČ pravidelnČ provádČly
odkyselování.
Plánujete-li tČhotenství, mČly byste se již mČsíce pĜedtím postarat
o pĜirozenou harmonizaci acidobazické rovnováhy, aby ještČ