Psáno pro malíře

Ivan Preissler
PSÁNO PRO MALÍŘE
1
Vážení přátelé,
tentokrát, v této třetí knížce, poruším zvyklosti a napíši vám hned v úvodu knihy. Důvod je prostý. Musím vysvětlit způsob Ivanova psaní a zdánlivé tematické odchylování.
Ivanovy zápisky, pořízení na nemocničním lůžku v motolské nemocnici jsou chronologicky seřazeny tak, jak je Ivan do bloku psal. Nic jsem neměnila a neupravovala.
Rok 1992 byl rokem tří Ivanových výstav. První byla jeho samostatná výstava v dubnu v Psycho Artu v Praze 3 s názvem „Vampýři“.
Druhá byla společná výstava v květnu v Nové síni na Praze 2, vyprovokovaná již v roce 1984 Joskou Skalníkem, který rozeslal současným umělcům krabičky velikosti 15x15 cm ,
aby je umělecky zpracovali dle vlastního uvážení. Mnoho umělců se ze strachu z postihu
nezúčastnilo, odvahu našlo 244 výtvarníků. Na uskutečnění výstavy pod názvem „Krabičky“
se muselo léta počkat. Byla to vlastně první souhrnná výstava našeho současného umění,
která se poté stala putovní po Spojených státech.
V době Ivanova pobytu v nemocnici navštívili mne Ivanovi přátelé, Petr Pouba a Jiří
Luhan, že by chtěli Ivanovy 3 malby vystavit na společné výstavě v Klenové. Dlouho vybírali z velkého množství maleb na kartonech, jásali nadšením a nakonec přece jen z velkého
množství tři vybrali a odvezli na Klenovou, kde se pořádala v září a říjnu výstava 14 ti autorů.
byla to třetí výstava, které se Ivan v tomto roce zúčastnil.
Rok 1992 byl pro Ivana velmi plodný, měl svůj ateliér u mé kolegyně a přítelkyně
Aniny Tetenkové ve zbraslavském domku se zahradou. Prostornou místnost i svobodné
užívání zahrady poskytla Anina s naprostou samozřejmostí a bez úhrady. Byla to doba
Ivanovy interiérové i volné plenérové tvorby, v klidu a tichu blízkého lesa nerušeného hlukem
dopravních komunikací. Ivan tvořil, vynalézal, kombinoval. Nápady jen sršely, nejprve vždy
podrobně zpracované ve studii. Základní materiál, kartony, získával zdarma, barvy mu vozila věrná kamarádka a výtvarnice Milada Mojseová z Příbrami. Do nedalekého historického
Havlína chodil Ivan do višňového sadu získávat pryskyřici ze starých stromů. Možná že právě tahle činnost chudého malíře mu dala vytvořit tak dobrá díla.
Po návratu z nemocnice urychleně připravoval samostatnou, čtvrtou výstavu
v Gröbově vile s názvem „Michaelmas“, ktera trvala od 7.10. do 10. 11. 1992
V roce, ve kterém se děj odehrává, maloval Ivan hlavně temperou a olejem, zachovalo se tedy hodně návrhů na malby, ale jen málo kreseb, z nich jsem několik pro autentičnost
vložila do textu.
Viděla jsem Ivana v jeho utrpení, obličej zkřivený bolestí, bezmocného a vyčerpaného. Proto ty podivuhodné vidiny za neklidných nocí, chvíle klidu po utišující injekci i pomalé
uzdravování.
Snad po mém úvodu lépe pochopíte proměny v čase, místě i prostoru.
Přeji si jen jedno, aby vás kniha natolik zaujala, že v ní najdete mnohá poučení i
cestu do života.
Eva Prajzlerová,
matka
2
3
Menší GENERÁLNÍ STUDIUM
Studium generale minus
Nemocnice Motol 09/1992
Píši pro malíře !!!!!
Systém galerií je rovnoměrně nastražená síť, kolem celé naší planety, do
jejichž tenat se lapí již vylíhnutý motýl, který má za sebou housenku – kuklu – vzácný
exemplář.
Ležím v nemocnici a vzpomínám, jak jsem v roce 1985 vyrazil na Pyreneje
zkoumat uvedený jev.
□
Tentokrát to nebyl výlet do jiných světů. Jenom ze Starého na Nové Město.
Ale bohatý na zážitky. Jak žijí potomci svých předků mezi námi coby duchové. Ideologie je nezbavila nehmotného, ale právě hmotného těla. Jsou to přízraky.
Stál jsem na Staroměstském náměstí proti domu svých královen a jejich
velitelce, před Týnem. Dusot kopyt se blížil, černí jezdci na antracitových hřebcích
se hnali tryskem od Markvartické hrobky. Uchvátili mne na nejčistším místě Prahy a
ekvipáže se hnaly vzduchem tepajíce kopyty hustá mračna jako mojí lebku.
Sluhové v livrejích safírového císaře otevírají vrata Faustova domu. Navěky
živ je Gustav Mayerling. Sál je vyzdoben sedmi podobiznami generálních oblud v těžkých černých rámech. Před klekátkem leží pod skleněným víkem na modrém sametu
žákovská knížka Václava Havla. Koně černí jako hosté ze zámoří. Prstenec sousední galaxie provanul mučírnou a levotočivý proud mne unášel pryč. Ze svého nemocničního lůžka jsem zase viděl oblaka a modré nebe, zelené rostliny a krásné dívky.
□
Doba, kdy jsme dělali umění sobě pro radost, skončila, zestárli jsme, zblbli
a taháme se jeden s druhým o lepší košili, sako, boty ! Kdyby alespoň o ženu !
□
4
Fascinace vede člověka ke zušlechtění humusu kolem sebe i ve vědě a
dříve krásných umění. Mám vztah k člověku trpícímu a hluboce zneužitému. Je to
duch, který oživuje ...
□
Každý počátek je věc několika výjimečných, vyvolených mužů. To věděl i
Tacitus: Quae pauci incipient, reliquos adstrepere
Co jen málokteří začnou, k tomu ostatní jen přizvukují.
□
Bezprostřední výpověď je souhrn dohadů, na jejichž základě je čtenář lépe
vybaven čelit daným okolnostem než z hotových rozborů vadnoucích běžícím časem.
Je surová jako čerstvě nařezané květiny, ale na dosah a v přepychu komnaty.
□
Zvířata a rostliny mají živou duši – Duch přebývá v člověku.
□
Mohutné stavby zůstaly svojí povahou někde mezi modlitebnou a vinárnou.
Jinak závislí schází se jinde než bodré babičky k přebalování sošek.
□
Všechny systémy vás zavedou pod nějakou tlapu a úlevy i výhody rovnou
do chřtánu hubícího netvora.
Přesto má umělecká tvorba smysl, je to jediná dostupná exegese, jejíž moc
osvětluje původní texty na místech stíněných, záměrně zanedbávaných.
□
Každý nový objev je provázen nevýslovným strádáním, neboť držitelé dosavadních „hodnot“ nemohou vystát, že by se mluvilo o někom jiném.
□
Útočnost mladého člověka na vysokou pozici není vždy bez požehnání.
Udržet prestiž a osobní kvalitu bývá nad očekávání těžší !
5
Lpění na podobě tvoří karikatury a polibek dvou bezvousých mužů je znamením apokalypsy ...
□
Vždy ve smutku oblečená dáma, Vídeňačka, Alena A., mi ve své galerii na
Manhattanu vysvětlila přibližně před čtyřmi roky celou situaci :
„Já prodávám umělce jenom mrtvé ! Živé bych musela živit.“
□
Žádnou oficialitou cesta nevede. Výbuchy nespokojenosti vedou zase ke
zkratkám ve vývoji člověka i národa. Jsme tak nějak všichni zase v chiliasmu a táhne
nás to přes propast dějin pěkné k nule, do pochvy.
□
Touha vyniknout se žene nahoru fascinací úspěchu, však v rovinách křivého růstu.
Proto je osvobozující umělecká aktivita na periferii. Obluzujícími sliby nesplitelného, navíc bez valné kvality, dostává lepkavá forma s okouzlujícími gesty
charakter kultury. Hogo - fogo podnik se rozprostírá z Kalifornie všemi směry; po
ústupu totalit okupují trapné seriály země černé Afriky, však se můžete přesvědčit
sami.
□
Zabít dědictví středověku tak vulgárním osaháváním výtvarného materiálu
je málo prozíravé vzhledem k tomu, že právě dědictví minulých století nás postavilo
v USA mezi první !
□
Only dead fish go with the flow – jen mrtvého živočicha vyplaví moře na
břeh ! Fascinace je látka, která neproměňuje, ale spaluje živá těla.
□
6
Cactus Network je novým uměleckým směrem se sídlem v Londýně, podobným Brain Cell z Osaky v Japonsku nebo začátkům Rivingtonské školy v Novém
Yorku.
Cíl je společný, chránit stará kulturní centra proti vlivům současných fyzicky
i duševně nekvalitních jedinců, kteří dosáhli své moci a slávy právě prodejem paliva.
Nově vzniklá nezávislá mezinárodní síť svobodné výměny uměleckých informací jednotlivých děl i umělců se může rovněž stát velmi nebezpečným kalkulem
v rukou buď zkušených makléřů nebo obětí improvizátorů s velmi zastaralým funkčním mechanismem.
□
Krev planety mýtu, tak jako krev katedrál – alkohol – způsobuje největší
škody v lokalitě nalezišť.
□
Studoval jsem současnou poezii Arabů a žil mezi nimi. Jsou to hrozné výpovědi chudých o propadání moci z bohatství plynoucí a ztrátě zásad pěstovaných
celé generace. Můj dojem z překladů nádherného písma leváků je značný. Lidé žijící
volně a svobodně neklopýtají tolik před darebáky.
□
Mozek v těle blázna posílá do světa démony. Křičím bolestí na uzavřeném
oddělení jako vysychající řeka Eufrat.
Přestávám křivdit svým přátelům z obou stran někdejší fronty, kteří si zvykli
na tvrdý alkohol.
Člověk čeká celý den jen a jen na utišující injekci.
Ztišení obnovuje i skryté funkce mozku a je velmi nesnadné se zabydlet
v pouhé vděčnosti. Odstup od věci znemožňuje prudká bolest, asi jako nezaplacená
účtenka ve vinárně.
□
Chtěl jsem se stát Indiánem, ti nepíší, jen tvoří nádherné obrazy a písně.
□
7
Akordy výčepu a hrany půllitrů. Jsem v Praze, malé, hebké, tajemné, šílené
až k děsu prošlých záhad v hlavě zavěšené u sedla templáře jedoucího Liliovou ulicí.
Černý kůň na Faustově domě nabíjí klusem primitivní dynamo. Alchymista
z Mezopotámie mne usazuje na elektrické křeslo. Krajkový závěs z hvězd spadl na
premiéra. Prchám propadlištěm veden svými někdejšími nepřáteli s šedou srstí a
dlouhými ocásky.
Slyším modlitbu z jeruzalémského chrámu. Jsem v nebeském chariotu a
letím dál než obvykle.
Galaxie se pohupují, protože čas je bolest zrajícího lidstva.
□
Podlý trik všekazů spočívá v tom, že se nechají okázale pohřbít s tělem
hostitele a s okázalostí řídí dál „odjinud“ další osudy jiných hostitelů.
Do jejich chodeb neproniká světlo a jsou nepřátelé každého díla.
□
8
Zlatou korunu svatých českých králů mi rozdrtili na hlavě a dlouhé ostny
prudké bolesti mi pronikají hluboko do mozku.
Stále vidím kopyta koní, slyším řinčení mečů a smích bastardů ozbrojených
proti synům světla.
□
Moje přítelkyně Ila v Pešti se smutně dívá na hnusný zpětný běh dějin daný
neschopností držet dané slovo.
□
Kdybychom před 2 000 lety vážně poslechli hlas nebeského vládce, žijeme
dnes úplně jinak a jinde. Že lépe, o tom nemusí parlament vůbec pochybovat.
□
Mám rád svého přítele Buddhu, zlatého anděla; Indové nejsou tak suroví a
mnozí poslechli. Gabrielova mise skončila s jeho jménem v kouření hašiše. Křesťanský chrám míchá líh a konopí, žel, po celý rok.
□
Jak říkal starý rabi: „Co se pase za hradbami Svatého Města, jsou prasata,
krávy, v nejlepším případě ovce“. Slovem dobytek.
□
Mám rád Josefa Ladu.
□
Penězoženci se stali historiky, protože je z jeskyň vyhnali medvědi a
netopýři. Rušil je ten rámus.
□
Úspěch může být jen uspěchané zrání mladého muže, a tak se i projeví.
□
9
Já osobně doporučuji kopie starých mistrů, portréty a zátiší, přírodní materiály, s láskou kresbu děvčete, které milujeme, děti, žebráky, starce, zvířata, věci
opovržené, politiky, karikatury ... abstraktní symboly našich tužeb – pokorný a zdraví
prospěšný realismus. Nikdy efekty a výjimečnost. Tvoje práce ti musí být ve všem
podobná.
Potom budou všichni vědět, kdo jsi byl. Nehledej nové věci, které překonávají staré, jsou z toho jen války a křivdy způsobené svatým.
□
Míhat se nad střechami Stověžaté jako racek, je v jistém smyslu kulturní
revoluce kloakou realizovaná na temeno sochy čtyř tváří, kde teologie popírá medicínu i filozofii, právo i šťastný smích Danielův před králem Nabukodonosorem.
Počítejte, kolik těch demižonů praskne ročně. Je to spotřeba. Proto
všechny nebeské zástupy netrpělivě čekají, až se i my objevíme ve stejné slávě.
□
Každá kapitola, každý verš je kódován prostorově do krychle 12 x 12 x 12.
Přesný diagram je tantrický, prostorový, udržuje běh vesmírných těles a
chrání let naší galaxie před nežádoucí srážkou s jinou v opačném spinu.
□
Starý koam zenového buddhismu, tlesknutí ruky jedné.
□
10
Podvazkový řád Naděždy Krupské
Abych neodváděl svého milého čtenáře a příštího umělce, jak si oba ze
srdce přejeme, vracím se přímo do současnosti.
Naše katakombální umění dostává dnes mimo klasickou estetiku i varovný
charakter a lingvistickou formu mnou zásadně propagovanou.
Ještě před 150 lety se v Americe pracovalo a po večerech studovaly závažné texty. Nebyly doktoráty, nejvýmluvnější shrnul pro přednášku nastudovanou látku.
I arabští sufisté nectí žádnou autoritu. Jsou jeden druhému vykladatelem i
přítelem a krásný život svobodných lidí stanul nad penězi a tituly.
Vládnou mimořádně talentovaní muži staré Číny, Japonska, Koreje i mohutnící Evropy, než se industrializací přeleje moc na jižní a severní pásma planety.
Tady se magie začíná nazývat vědou.
□
Nemyslím, že je úplně chybující jmenovat. Stačí udání přesných souřadnic
a zásadní rozpor s řádem stvořeného.
□
Studovat jejich plky prorostlé spisy, jak se u extrémních skupin stává dnes
módou a jakýmsi erbem nadřazenosti, nadskutečnosti, mimořádnosti budící obdiv a
respekt, mám za věc přežitou jako dlouhé vlasy, západní hřeben v zadní kapse, džíny s hrubou chybou ve jménu výrobce !
Podceňovat to, co bylo před námi, je jenom neznalost. Prožívali to co my
dnes a každý mistrovský kus je musel stát stejné útrapy.
□
Stojíš před svým oblíbeným obrazem v galerii, nevíš, jestli ti to někdy půjde. Musíš nějak začít.
Jestli barvou pohrdáš nebo ji ctíš k zulíbání ..., to jsou jen dva póly stejné
kvality.
Zprasit obraz má stejné kouzlo jako lízat pro Platejs.
Nepodceňuj uhel ani perokresbu. Je nám vlastní. Mařák, Aleš, Lada, se
svou plastickou linií blízkou egyptskému reliéfu.
11
Akvarel, kvaš, tempera, která se dá obohacovat – ale pozor na olej, chce
svoje klima, celé Středomoří nechává schnout obrazy nebo malovaný sarkofág na
slunci, barva je potom trvanlivá a odolává i chemickým vlivům, filtr je pružný. Nechával jsem s oblibou ve Španělsku a Novém Yorku svá plátna schnout na rozžhavených střechách. Ve střední Evropě je sychravo. Proto se užívá k rychlejšímu
schnutí terpentýn (získávaný dříve destilací pryskyřice z jihofrancouzských borovic),
v nejhorším případě benzín. To zničí kvalitu. Malba tmavne, praská, láme se, odlupuje. Pak se dělá akvarelově v tenkých vrstvách.
Paul Cézanne tě vezme do lesa. Vidíš stromy a rostliny pohromadě. Jsou
zmršené. Pěknou korunu nasadí ten, co rostl sám.
Poměr terpentýnu a oleje je pro nanášení barvy zvlášť důležitý; i příprava
plátna. Podmalba dá obrazu charakter jako esej, citát, klasika.
Paleta byla pro malíře klaviaturou, já ji umístil do plochy obrazu, ať si barvy
hrají spolu !
Obraz virtuózně konstruovaný do jakýchsi nadzemských výšek ztrácí právě
onu reflexi naší kolektivní paměti na světy, ze kterých jsme sem přišli:
Buď svobodný a volný, obratný a statečný.
□
Moderní malba americká zaostává za starou evropskou, ba kopíruje houně,
výšivky a koberce původních obyvatel – Indiánů. Američané to slyší neradi. Oni vůbec nesnáší, že by byl někde ve světě někdo v něčem lepší. Potom kupují a nejlepší
z nejlepšího je v poměrně malých sálech muzeí vedle sebe bez příliš citlivého výběru
a rozmístění.
Tam stojí za to studovat archeologii, Orient. Kdo má víc, ať letí do Mexika,
do Ria.
Španělé se rodí se zvláštní schopností na rozlišování barevných odstínů
asi jako Čech pro jemné vibrace tónů.
Perfektní malba se staví v Brazílií, Mexiku, dnes již více ve španělské Kalifornii. Chicago a New York upadají. Detroit proslul sochou.
Já osobně víc věřím na Londýn, Osaku a Kyoto. Nejvíc mne naučili malíři a
sochaři uprchlí do U.S.A. z Číny a Koreje.
„Born American“ je zaklínací formule proti přistěhovalcům, čemuž se lze
bránit poukazem na Natural Americans (rozuměj původní obyvatelé kontinentu). Ti
uchovali ekologické myšlení.
Do toho Afričané a je to Babylon výtvarných jazyků.
12
Spí se na ulici nebo na chodbě galerie a čeká na příležitosti. Obrazy pod
hlavou. Ti netrpěliví si to píchnou a najdete je tak.
□
Naučit se dělat s olejem můžeš jen v Evropě. Kopie nelep pastou věrně
podle podoby, ale zpracuj je trochu po svém. Když nebereš profesora, je to lepší než
diplom nebo podvazky. Koukej vypadat jako chlap. Staré podobizny ti dají inspiraci.
Proč nevycházet z toho, co jsme byli.
Víš, čím nejvíc nadráždíš vadnoucího „mistra“ – když mu suverénně vyfoukneš, na co málem přišel sám !
Víš, jak získáš pěknou modelku – když jí vysvětlíš, že na obrazech se nestárne.
Malba je dobrá, když se povede, je samotným tvořivým principem. K tomu
se musíš narodit nebo dřít celý život. Paul Klee to měl od tří let. Cézanne dostal naplno ke konci života.
13
Jestli má tenhle profesor chlupatá prsa a druhý žluté nehty na nohou, to
snad nemusí zajímat.
Ber kde ber a prchej domů dělat. Potom tě potáhnou ven, aby tě shodili.
Nebuď vůl a raději napínej plátna nebo si chystej desky pro grafiku.
Smyj to dovolení a povolení a jeď !
Buď chudý a nepodepisuj předčasně žádné smlouvy.
Touha přelomit uměním sám sebe vede jen k maření času v různých spolcích. Ne příliš šťastná volba.
Pracuj do kraje formátu a dej technice tíhu. Jenom tak unikneš beznaději
povrchního hodnocení svých darovaných představ, někdy vstupujících do skutečnosti
uměleckých dílen.
Když se bohatý synek amerických superpracháčů nehodí vůbec na nic,
protože v jiných oborech by mohlo docházet k vážným ztrátám, je z něho malíř několika tahů za takových $ 150 000. Papínek mu obstaral nadaci, neboť nadaci založenou zvučným jménem může vybírat zase jenom zvučné jméno. Menší ředitelé obvykle pijí, aby se udrželi v křeslech.
Staré americké noviny hodnotily průšvih roku 1907 s odhadem třiceti let
dopředu. Novinář nemůže husím brkem popisovat co prošlo. Když to neumí, není
novinář. Je to tvrdá práce pro tvrdé muže. Ženy se pro to moc nehodí.
□
Dělal jsem deset let v hluboké totalitě mezinárodní noviny a vrátil se dát jim
noblesní a všem dostupnou formu.
Již nás předbíhá Londýn, New York, New Yersey, Yowa, Švýcarsko.
Nejde zase tolik o finance. Víme jak na to.
□
Umělecká skupina má význam jako objevné cesty nebo válečné tažení.
Učenec sám, byť mimořádný, je eskortován a zakazován od kohokoliv, kdo
se cítí lepším ohrožen.
Snob je vážně snob přesazený z pole na parkety galerie a v úctě se klaní
nejen skvrnám na slunci, ale i vysokým cenám vystavovaných exponátů.
14
Chceš-li se stát malířem, měj tah volný, nepodpírej kresbou a až tě budou
vyslýchat nebo mučit, mlč !
15
Kdo rozumí práci, rozumí umění !
Jen belgická „Kobra“ a Rivingtonská škola v N. Y. C. proměnily úzkostlivý a
sporný vztah vzdělaného člověka k zobrazení.
Zpupnost misomusů řeší staré arabské přísloví: Teprve když sufistovi naroste vous až na pupek, má jistotu, že již nemůže otěhotnit.
□
Až to potom přijde, nenech se vzít ani hýčkat, ale demoluj ten svět obnažených genitálií za účelem uvolnění stolice čípkem filozofie. Naštvanost, která vyletí,
dá světu zasloužený puch.
□
Ještě musím vysvětlit záhadu zlatých masek. Nebeští vozataji děsili jako
pozemští králové svou krásou původní obyvatele země. A tak si muži chránili život
maskou, ženy závojem. Pití, války a promíchání vzdalují od podoby původního pravzoru ovcí Jákobových. Lido-démonis je slepenec škodlivý i pro bílou kůži. Pece ani
nadřazenost schopných nemohou složitou situaci rozuzlit.
□
Jeď si v čem chceš a s kým chceš. Ať si na holky nebo na kluky nebo jedeš
sám, tvé umění mne stejně zajímá.
Jenom nedělej teorie místo práce. Obraz musíš dokončit a nehonit se předem, že vůbec něco takového děláš. Já ti potom řeknu sám, co můžeme dál.
Jak to někdo jinde formuje do výtvarného znaku, není pro nás směrodatné,
musíme mít svůj vlastní kódovací systém.
Obraz je reliéf. Modeluješ barevnou hmotu; jak jenom vykrýváš, vezmi na
pomoc omalovánky.
Kresbu ti obstará barva, její vztahy, mísení a prudké srážky. Obraz sem
tam tu ránu vydrží.
Nedělej okna ven ani dovnitř. Musíš to být ty nebo tví přátelé z různých
částí vesmíru.
Zalígruj se a jeď. Ti, co rádi hladí, jsou schopni říct i o Rembrandtovi, že se
věnoval arteterapii. A víš, jak se s nimi tenkrát zamkl a oni nakonec s ním.
Ve Frickově kolekci na Manhattanu je jeden z jeho posledních autoportrétů.
To už žebral a je oblečený v ženských šatech, co mu zůstaly po Saskii. Ta divná zlatohnědá, to jsou výkaly bama smíšená s krví. Tak mizí génius ve velkém městě. Moje
obrazy jsou lůžka bídných zanechaná v podzemce namísto testamentů.
16
Vyráběj si barvu sám, přijdeš na to a ušetříš velké peníze.
Zacházej s barvou tak, jak si zaslouží, hlavně nekonsekruj materii, ale dej jí
co proto. Tím dávám přednost umělecké skupině. Sólista bývá obklíčen a zdolán někdy i přes výjimečnou kvalitu.
Neprojdeš zavřenými dveřmi bez hluku. Chce to uvnitř trochu strachu, trochu naděje.
U nás se mi líbí ty odbyté šmahy Mirka Koryčana. Pře se s materiálem, a to
není častý jev.
Mám rád, když barvy umírají pod tahy štětce, aby je závěrečný tah vyzvedl
z hloubky propadliště estetiky.
Jak plátno přepneš, jsi bubeník pouště, když plandá, je to rubáš.
Nehledej vzácné barvy, štětce, ani drahá plátna. Nalezni tvořivý princip a
vycházej z tradice. Jak budeš padat do dekorace, vezmi váleček a maluj byty.
Cestuj na vlastní pěst, ať se naučíš vyrovnat se s novou situací.
Umění tě nikdy neponese, buď krásná přítelkyně nebo obnažený mecenáš.
S obchodníkem jednej chladně, avšak zdvořile.
Jak začneš lízat, asi ti někdo imponoval. Potom radím mladou buchtu nejen
jako modelku. Obstarožní ředitelky nadací nahradily sršaté soudružky. Je lépe počkat, vystavit, krátce popsat svoje hlavní intence a výpady.
Až budeš mluvit se skutečnými mistry, žijícími v jiných světech, pamatuj, že
vyzařují světla.
Černá díra, jako známo, paprsek nenechá projít. Zato tituly a hodnosti nechybí.
Nezacházej s barvou jako s kvalitou, která existuje sama o sobě a neděl
od sebe příkře. Tak je to snad jen na plakátech a textilu. Studuj pole, vodu a oblohu.
Barva se musí mírnit a ne budit úžas kaleidoskopem zahlédnutých věcí.
Obraz má svoji anatomii. Tak nepitvej, ale rehabilituj svou stvořenou bytost !
Jak se barva zadrhne a špiní, nepodceňuj ten jev. Je to vzácný rys chudoby, který nesmí chybět ani v tom nejvelkolepějším plánu. Tam, kde se osvobozuje,
má na to právo, tak ji nepodřizuj svojí představě o dokonalosti.
Že jedna barva nemůže být bez druhé, nás učí Cézanne. Viděl to v lese.
Vincent má plochy barev jako transplantovanou tkáň odjinud sem. Gaugin ukazuje,
jak to vypadá jinde. Wois je úsporný, bědný, ale čistý. Feres Celis svěží, čistý a
prostý. Úžasný pan Ruben na Američana jemný a skromný.
17
Stavěj tak, abys měl úspěch, napřed jen u svých přátel – nepouštěj se ze začátku dál. Malba se lidem hnusí, když se podceňuje nebo přehlíží.
Vsedni raději na osla než do limuzíny !
Malbu jsi považoval za něco strašně složitého a těžkého – to ti bralo odvahu. Nepleť si korunu slávy a trnitou korunou. Zblbneš ! A strašně !
□
Démoni jsou udržováni v kleci těla štěpením vůle a rozvahy na zevnitřní
oheň. Systém navzájem si odporujících příkazů:
! Order - disorder !
A množstvím detailů v podstatě nesplnitelných natvrdo vjedou do půleného
člověka.
Nepodporuj jejich existenci v sobě nasyceným strachem. Staneš se živým
nosítkem infernálních ploštic.
Makléř chce tvoji energii, mládí, úspěch. Za odměnu ti dá pár článků do novin a drogu zdarma.
Publikuj a vystavuj s námi.
K plátnu nepřistupujeme s již hotovou představou, nejsme ochotníci 18.století, kteří veřejně onanovali pro pobavení radních a starosty městysů.
18
Vymýšlej si vlastní pojítka pro pigmenty a kombinuj. Barva není něco pro
stavbu uměno-vědných teorií. Je to výtvarný materiál. Nejlépe tak ukážeš kydy a jak
vidíš vesmírem. Trochu je to zácpa a pozor na energie, mohou ti být nebezpečné.
Barva a tvar; malířství jde barvou do plastické modelace, to dovedl nejlépe
Rafael. Průblesky světel zhmotňoval tak, že jsi poznával anděly v aureole zářivých
kamenů.
Štětec vezmi hrubý, široký i tenký, špachtli. Plátno nesmí vrzat ani stékat.
To je španělská manýra, syrovost nebo italská vyhlazenost.
Jakmile budeš nutit malbu, aby se ti podřídila, zplodíš bastarda, kulisu, kýč.
Nesmí být suchá ani podmáčená. Je branou do jiných světů našich vzpomínek.
Když jsi v maštali s nohou uvázanou ke stojanu a proto v drezúře s ostatními spoluvězni, napětí tě vyčerpá; cvič před malováním dech a jógové pozice.
Klaněj se jenom Pánu světů, Stvořiteli a on tě naučí víc. Naučí tě tvořit a
plodit ! Dvě vlastnosti Božího anděla !
Srdce rozhoduje co je dobré a zlé. Rozum dělí to co prospívá od toho co
škodí !
I když si sedneš před obra a povedeš diskusi jak začít, je to stejné jako pozvat krásnou zlatovlásku do vinárny a nemít na útratu.
Stopa štětce, to jsou řasy Múzy.
Malířem tě dělá paleta a štětec – studuj přírodu, zvířata a lidi. V baretu
choď do hospody, na rande nebo vernisáž.
Světlo je duše obrazu. To nepodceňují ani ty nejradikálnější umělecké
skupiny.
19
Barvy ti mohou jít do černé, ale nesmí se špinit. Nasadit správně černou
dovede jen opravdový mistr.
Velázquez to uměl se šedou a růžovou.
Jak poznáš, že se dílo daří, neplaš se a dej mu čas. Třeba rok, na tom
nesejde.
Stín nesmí být příliš výrazný, je tam, kam dobře nevidíš.
Když uvažuješ zvlášť o barvě a linii, je to jako když líbáš obnažený
trojúhelník a oblá stehna, zatímco tvrdnoucí hroty ňader vynecháváš.
Umění chce člověka celého a dovednost úplnou !
Homosexualita a idolatrie má k sobě blízko asi jako každá řídká prostituce.
Bílou dáš barvě život a vysvobodíš ji z podzemní kobky. Co jsou valéry nepostihneš, mají svůj skrytý život, nelze je kopírovat, musíš je oživit tvárným procesem. To dokázal Bonnard. Excelentní příklady nalezneš v Metropolitním muzeu :
Bracque nebo Mondrian.
Nedívej se nalevo ani napravo, jdi přímou cestou a ono se to podaří. Jemné valéry může mít i surová malba. Nic se nemusí kartáčovat.
□
Industrializace materializovala setbu informací a bagatelizovala nepřetržitý
vliv fenoménů na vývoj lidské společnosti
Hedvábí musí vítězit nad sametem, zlaté brnění nad očouzenou rourou kamen.
Vylízaní idealizovaní pajduláci jsou vždy signálem nového establišmentu,
zatímco karikatura či panflet potvrzuje skutečné mínění většiny o nich. Tak proč je
tam dali ? Goya, Daumier, Lotraic, Gellner, Lada, Váchal, Haďák ... Nepraš, Vožniak,
Kocman, Vlček, Ševčík, jemný Karel Adamus, Honza Wojnar, Julius Koller.
V jejich aktivitách docházelo k přípravě na budoucí stav umění, ve třech
čtyřech národech.
□
Nemysli, že když uděláš jeden tah štětcem na zdi, že patříš mezi velikány.
To je jako vytrhnout jednu klávesu.
Nechával jsem rád po klavíru běhat kočku.
20
Maluj na opuštěné zdi ve městě, staré viadukty, ale nenič krásné domy
dekorativním kamenem obložené. Blbého chodce klidně nalakuj !
Zastrčené dvorky a smetiště jsou tvou pravou galerii !
□
Hradní zřícenina je truchlivou výpovědí naší slávy. Vůbec to umění na
skládce odpadků skýtá netušené zkušenosti volné hry o rozpaky snobů i historiků –
Rivingtonská zahrada v N. Y., podobné úkazy v Detroitu a Kalifornii, Pensylvánii.
Nesnáším zavírání zvířat a lidí do klecí, umění do muzeí. Já bych ty skunky
vycpal a dal do vitrín v typicky vrávorajících pozicích. Červené nosy koloroval víc do
fialova.
□
21
Když chce Arab na smrt urazit druha, řekne: „Tvůj přítel kůň je špatný !“
V umění platí totéž. Odkrývat a pomlouvat tvé vzory.
Kdo je se svou prací spokojen, toho neuhoníš, snad splašíš nebo raníš.
Vějíře galaxií vyprávějí o stejné slávě jako květ – zdařilý portrét mimozemšťanky.
Korunuj krásou a ne zlatou obručí.
Nejhezčí je česká kočka.
□
Po druhé válce ovládl světovou produkci německý expresionismus a kaligrafie Dálného východu. To je prosté.
Líbeznost není přisládlost ani perverze.
Vyhaslá sopka jenom kouří a páchne sírou.
Tak vypadá dřívější umění partyzánů líbajících Tatary přehozené na úzkou
kolej západního kýče a chytlavého braku. Onanovo odbočení jinam.
Forma obrazu nemusí být ve velikosti opony. A kam dnes s tím. Vzpomínejme.
□
Nechoď po tenké vrstvě vřesu rychlého úspěchu. Pod sebou máš bezednou hlubinu a masožravé rostliny. Chvíli tě houpe, ale potom mu budeš potravou !
Malíři, nenechávej podklady svých pláten syrové. Tak se dělá na čtvrtku
školní práce. Maluj do kraje hustou barvou. Řeď minimálně.
Lépe více oleje než terpentýnu. Nejlepší barvy jsou anglické. Winston &
Newton mají nejkvalitnější pigmenty a velmi málo pojítka.
Ostatní je dost řídké bláto.
□
Viděl jsem nejstatečnější své generace měknout ve zpovědnicích s nohama zkroucenýma do X, které již nevyrovná ani texaské sedlo nebo zatvrzelé zostřenými výslechy v koncentračních táborech jednadvacátého století.
22
Skluzavka inkarnací do předpotopních kombinací. Duch se spojil s duší !
23
Proto mi tu neslučuj veřejné mínění a pubertálně obstarožní vtipy dějepisců
artistní vědy se svojí prací. Za prvé ti nikdo nic nedá a dále můžeš přijít i o život.
Obrazy ti seberou vždycky.
Malé pokakané dítě je nadějí národa, ne tak vědec nebo politik.
Uč se uvažovat sám a tvou ruku ať vede srdce a mozek, intuice zvaná chudokrevnými náhoda.
Až prolomíš blok strachu z neznámých světů, zabydlíš se v nich a bude ti
fajn. Teprve tehdy oceníš zvláštní povahu Stvořitele a jeho moc. Bude tě kárat tam,
kde cítíš, že má pravdu a pochválí, kde ty sám s velkou dávkou nejistoty potřebuješ
povzbuzení.
Umírni se a neflirtuj se svatostí. Na to jsou modelky. To chceš střádat pro
vědecké expertizy !
Buď zdvořilý a upozorni ve společnosti krásnou dívku, že při pohledu na ni
bičíky tvých spermií kmitají rychleji než obvykle
Kdyby byl malíř jenom blázen, nevyučí se nikdy pořádně řemeslu. Proto se
neznepokojuj povrchními odsudky.
Nesnaž se být příliš zobrazivý, dávej formátu svůj charakter, tak se zařadíš
mezi mocné a ozve se z plátna vznešený hlas, který navštěvuje jenom trpící zvůlí
oponentů proti základní stavbě 12 x 12 000.
Nebuď příliš nápadný ani výstřední. Malba není filozofie, je brilantním průhledem prostupujících věků.
Usmíření s materiálem znamená darovat mu svobodu, bez korekce a ničících zásahů.
Potom jsi pánem nad svým dílem a můžeš začít vystavovat. To je i počátek
pedagogické činnosti a klasické výuky zázračnosti krásna.
Studuj hodně vodu a mraky. Nepomůže to malování, ale tobě. Mnozí vidí
slunce jako pasivní objekt. Podívej Monet, Gogh, Gauguin, Delaunay, Vasarely.
Zabíjení talentů je snadné, stačí podporovat ty vlastnosti, které neprospívají dlouhodobě, jen v krátkém časovém úseku a vedou k okamžitému úspěchu ve
všech směrech, odchýlených od základní formule Života.
Od ní neustupuj a máš smrtelnost prodlouženou umělou vlhkostí a teplotou
muzea. Budou tě hlídat i po a krást jakbysmet !
Viděl jsem mnoho lidí a velice ceněných malovat doslova zbaběle. Neohrabanost nemusí být na škodu. Ani naivita. Nejhorší ve zdivu jsou ty ohořelé, popukané
malomocné kameny.
24
Vždyť umění je hradba, za níž se připravujeme na život budoucích věků.
Olej vyžaduje cit víc než kterýkoliv materiál, násilnost se ihned projeví.
Proto doporučuji cvičit se napřed v tempeře a vůbec si barvy připravovat
sám.
Dobře připravený podklad a dnes podceňovaná imprimatura je základem
olejomalby.
Vyzdvihnout tuto ušlechtilou techniku je myslím povinnost nastupující generace.
Hlad po kazatelích, mistrech řemesel a vysokého učení nenahradí bývalý
převychovanec s vyžadovanou loajalitou vůči podlému režimu.
Takový blok překoná jen dobrý studentský časopis na mezinárodní úrovni a
zase samizdat.
Výstavy a přednášky mimo akademickou půdu.
25
Když taháš opratě zpátky, nebičuj oře.
Až začneš vidět chyby i u velkých a uznávaných mistrů, nezapomínej, že
jde pořád jenom o obrazy a řemeslo. Jeho bída je bezedná a pády zraňují.
Rozpracuj víc námětů a moc se nevracej. Pořád cvič kresbu a v přírodě
trénuj zrak na jemné barevné odstíny. To je velmi těžké. Když uslyšíš hudbu, tak se
věc daří. Nepřepínej fantazii, věř inkarnacím a realitě.
Romantika patří Evropanům, rozlišování kvality energií Dálnému východu a
tvorba i ničení jako jediný proces vlastní Američané.
My tíhneme k tradici a teoriím namísto samotného výkonu.
Jsme lidé románští, to jest období největší slávy Čech, gotika i barok je
nám cizí, tančí nebo bojuje – i 19. století z Francie nám trochu přepisuje krajinu.
26
Co se valí ze Zámoří - snad nebudeme všechno brát.
Kývalo se rudému domu, kývá bílému, já jsem pro Svatovítskou katedrálu.
□
Vnější i vnitřní model, to se senzačně prolíná a doplňuje. Nech věci působit
pohromadě a neprobírej tak důležité vazby. Dělení na to či ono ruší vazby a souvislosti. Vášeň kupců ...
Cena může upozornit na hodnotu, ale nikdy ji sama nevytvoří.
Je pěkné sedět v Praze a prožívat její magii. Někdy dost krvavou. Stříbropěnná „Blatava“ nese své bahno dál a my uvažujeme o smyslu své práce. Galerie,
muzea, soukromé sbírky, policejní archivy, črty po zdech a na veřejných záchodcích.
Barvou můžeš především modelovat prostor a vystihnout jeho světelný,
zakřivený charakter.
Paprsky fenoménu prostupují prázdnotou a pomáhají si, rychlejší přitahují
pomalejší až jednotný tok našich sdružených představ může skutečně vyplnit dávný
sen Kazimíra Maleviče.
□
Probouzím se v tajných katakombách budovaných do skal v povodí Amazonie nebo mastabách pod pyramidami, mumie obtěžují dotěrnými doteky na pohlaví
a chtějí nasát inkarnát pro svůj budoucí život šeredných netvorů. Tváře jim červenají,
fialoví, černají. Zelené oči probleskují tmou podzemního labyrintu. Kobry spí v děrách
a faraóni proměnění v netopýry visí za drápy u stropu katedrál. Tak se prý kněžky
Báll-peóra proměňují v zeleném pekle pralesa v pumy. Průvan metamorfózy.
Srážky jsou nepříjemné a mohou mít trvalé následky.
Duchové šátrají po živých tělech, hledají kam se zabalit a přežívat. To je
jejich ...
27
Úvahy o tom, co jak by se mělo dělat, je bezpředmětné, když to pořád vedou lepiči pytlíků nebo plakátů ... Nic proti civilním zaměstnáním - „vším jsem byl
rád“. Ale naučit se milovat, to ti nepomohou peníze ani profese – i když do jisté míry
bezesporu.
Rád bych ti poradil víc, ale nemám soukromou akademii, kde bych mohl
pořádat sympozia. Mám jen tužku, papír, zkušenosti a občas výstavu !
□
Občanská válka udělá z proroků paranoidní kýčaře, z kněží ideology a
z vojáků vrahy. O ženách nemluvě.
Snad se to konečně uklidní a nemusí to být zatím ani vysněné království
Mesiáše. Chce to klid a přestat, až dojdou patrony.
Zlepšit politickou situaci, aby kvetly vědy a umění, moc nepomohlo.
Peníze vyřeší všechno ...
Přitom stačí skromnost a znalost výroby barev a půjde to taky.
□
Uměním si pudy moc nevybiješ, ale jistě to děláš taky pro prestiž a seznámení.
To je kavalírství. Hulvátství je držet běžný trend a lákat na cosi exotického.
Třeba sbírku smrtihlavů a nočních můr.
Jistě chceš někým být a ne pro sladký okamžik. Budou tě přeci soudit příští
generace a energie z plochy sálající nesmí vyčichnout.
V galerii STUART LEVY viselo několik malých pláten pana Boštíka. Přicházeli mladí Američané drcení přesoleným pseudoexpresionismem.
Žasli nad harmonií teofanicky pryštící z obrazové plochy a regulující tep
srdce na rytmus zmrtvých-vstalého těla vesmíru.
Theophanes ≈ historik z Mytileny na Lesbu, jenž provázel Pompeja na jeho výpravách
□
Současná progresivní tvorba vypaluje prudce do prostoru a zabydluje se na
stvořených světech s rizikem dosud největším. Osvobození přináší nové otroctví, a to
poplatnost vlastnímu systému myšlení. Chudí budou stále. Bohatí chudí realizují
představy rájů.
28
Έρως
-------------------------------------------------------
δάνατος
δαλία
σάρξ
Obrazy se prolínají, zasouvají barevné bloky do sebe, kamarádi žertují a
posílají pitoreskní komiksové figurky na uměřený produchovnělý evropský podklad.
Bláznivý svět snad ochrne a budou zase žít krásné bytosti jako na počátku
stvoření. Trpělivost prosvětlí každou slabost ventilovanou agresí. Hloubka a moc ducha daného člověku milostí a láskou přetvoří nevhodná schémata typu άνδρώπιον ~
pornograficky soběstačných i ve velkých seskupeních.
Takové útvary jsou jen štěpy megautilitárního záměru a hasnoucí ohně praotců žijících ve žhnoucím centru rotujících galaxií.
Tříšť bodajících úlomků je odštěpená parta duchů nehodných zření pravdy
prostotou srdce, pouze metodou spekulace a času vzdalujících se izolovaných reinkarnátů.
Tak hanebný konec se nazývá Gehenna
k vlastnímu blahu a prospěchu.
–
spalování poselství pouze
Vzestupná fáze je popření ambicí, přilnutí k Zákonu, byť v jeho nejstručnějším výkladu a prostoupení Životem.
□
Jak vidíš, umění není konečnou fází vývoje člověka. Učí žít a tvořit.
Vlastnosti božské.
Osvojit si je znamená opouštět stvořený svět a připravovat se na lepší netušenou budoucnost. Tajemství rozprostřené tak široce a bez násilných vymezení.
Musíš i nemusíš, můžeš pokud chceš. Důvěra, účast, průlom sešikovanými
vozataji pod vlajkou novou a hroznou. Je to běs velkokupců nad ztrátou svých držav.
Svět techniky opojil zrychlením a přístupností do jinak uspořádaných
soustav nezničitelného života.
Proto je tolik zájmu o Henry Millera, studuje se Platón a jeho kinematografie pre-idejí schopných zotročovat i osvobodit: Lermontov, Leonid Andrejev.
29
Franz Kafka. Dislokované vize uspořádané do krystalových soustav drahých kamenů. Molekulární mřížka jeho povídek prozradí vědce, kreslíře, básníka i
prozaika.
Zkusil jsem prožít jeho touhu stát se Indiánem a vrátil se do jeho Prahy bez
uzdy s ostny kaktusu zabodaných do mozku.
□
Myšlenka je nejkrásnější ve stavu svého zrodu, než ji začne pohlcovat čas
daný pohybem. Je to svět přijetí Slova, aplikace, interpretace a reprodukce.
Úsilí vystopovat proces líhnutí nápadů je věc dost samolibá a vede často
ke kostnatým filozofickým schématům a agresivním společenským útvarům.
Tiší příliš nenapomínají. Vidí, cítí, prožívají, jsou v Pravdě.
Slabé mozkové energie se mohou stát někdy nástrojem týrání mozku.
Je to velmi tajemný proces, složitější než předem narýsovaný plán obrazu
ke zpracování na větší formát.
Teprve ovládnutí techniky, sebe samého, kontrola myšlenkového procesu a
základní these, jejíž energie vstupuje do procesu tvorby a posiluje vůli.
Černí koně a jezdci se řítí po kočičích hlavách, jiskry srší od podkov a bílý
okřídlený Pegas se Salvatorem Dalí září na černém nočním nebi.
Zlaťáky prší do kapes vrahů, znovu skřipce, šibenice, košťata a čarodějnice, vědmy, hastrmani, ohniví muži, bílé paní, trpaslíci, obři, mloci ve Vltavě ...
30
Rok intenzivní práce ti nakonec poskytne odpočinutí ve špitále. Tak to řešil
Gauguin, když neměl na nájem, že se serval v krčmě s námořníky a měl zajištěný
zimní byt !
Zásadně se nenech platit k věštění světlých budoucností, ani nepropadej
vyzpěvovanému kouzlu originality a banální osobnosti věčně prokládané úspěchy a
chemií.
Vandrování po galeriích a škemrání o nadace je sice trapné, potom vezmi
klobouk před kostel a zvoň na zvonec.
Galerista udělá pohádce konec a konečně jdeš do ceny. Máš kulový, jen
máry a sova na náhrobní kámen. O ten se postarají vnuci těch, co tě sprovodili a
šoupli lopatku hlíny pod jazyk. Tím přiznají, že jsou jejich potomci.
Lidé teď milují násilí, ale bojí se bolesti a smrti. Podceňují charismata a
raději uplavou do kalu světových metropolí bez valné naděje na úspěch.
31
Svého dosáhneš, ale jak se říká: „Rychle nahoru – rychle dolů !“ V růžové
dlani s černým hřebem ≈ zrychlení. FOQ II na sedadle dámského kola s přehazovačkou.
Amerika tě naučí brát život stejně jako umění. Tam platí peníze nebo život.
Umění nebo krabice v subwayi na noc. Něco se splnilo. Sám jsem tu černou hmotu
hladil, asfalt válcoval.
Snad měl pravdu Čestmír Kafka, že váha výtvarného umění spočívá na lichocení. Dvorská i duchovní poezie, literatura, hudby světská i chrámová, obrazy,
sochy v neoplatónových jeskyních vábně provanutých kadidlem a s opojným nápojem jako centrem všeho metafyzického dění. Sadomasochismus bestiálně mučených
soch vypovídá o postavení čisté bytosti v kalu světa hromadícího moc i majetek pro
své vyražení. Myšlenky pasivně přenášené v monotonním rytmu ztrácejí na své závažnosti především obludnými ksichty recitátorů (Goya). Vždy od faráře odlepí se
nohsled, řití křehkou, vláčnou tře se o kyčle.
Ústavy mladších bratří sloužily blahu všech, proto měly svůj směr, orientaci
a specifickou duchovní atmosféru.
□
Zbudovat znovu alespoň starý svět potrvá dlouho. Proto tolik nespěchejme
do nového. Jeho prostota je velmi těžká.
32
Uč se od starých Číňanů. To Západ ztratil a Východ teprve dnes.
Tvořili ve stejném rytmu jako povstalo co povstalo. Každý tah je svědectvím
a oslavou díla slávy.
Moderní galerie je dnes chrámem Bála a Aštaret, kde se to všechno točí
v jednom reji. Čím horší kýče, tím víc se „rozlejvá“. Kritika chválí (jen) vernisáž.
Umění není zase něco tak vysokého, abys o tom blouznil po nocích a nechal se šimrat od ctitelky i když bývají malby umístěny často ve velkých prostorách
klenby nebo vysoko na stěnách slovutných muzeí. Věř víc světlu, co přináší skutečný
život a rozehrává barvy obrazů. Potom je skutečným dílem jako tělo zkvalitněné Duchem.
Pozoruj přírodu, a to co ji utváří, je pro ni charakteristické a nejdůležitější.
Tak můžeš oživit i obraz. Raději pohrdej výsledkem práce, než procesem utváření.
Půjdeš rychleji vpřed.
Přílišné pokořování kvalitního materiálu stejně jako uctívání šrotu je výplodem vědecko-technické společnosti Atlantů
□
Báje se nevyplnila, jen kontury zvýraznily a napětí mezi spánky polevuje.
Film skončil, v sále se rozsvítilo, ale venku se to možná zase popere. Někdo chce
vrátit vstupné, nenašel svoji roli a klavírista hrál při groteskách rekviem.
Stříbrným plátnům by božský Plató asi nikdy neuvěřil. Na to měl příliš
pevný charakter.
Přísný život Skalního Města, rozvláčné úvahy řeckých učitelů národa,
římský ritus státní mocí i nemocí kanonizovaný, svatby podivných párů po celém
světě.
Vznešený Petronius byl přeci jen patricij a trpěl ve své době ovládané nechutnými monstry.
A co umělými médii vyprodukované idoly sexuální nebo obsesní posledních padesáti let.
Jestli kříž evropských rytířů začne rotovat do svastiky, máme nové přízraky
posilované energií samotného znaku rotujícího v protisměru.
Nevíš nic o skutečné stavbě vesmíru. Obrazem se přiblížíš alespoň zásadám a klíčovým momentům zpevňujícím celou svatou budovu těch láskou pochopitelných věcí.
Ve spěchu zkazíš všechno, vyčkáváním necháš předbíhat méně schopné a
nedostatek odvahy se v budoucnosti projeví před očima budoucího věku.
33
Idealizace a romantické nálady se hodí do kavárny nebo na vernisáž.
Realita, kterou jako svědek prožíváš, má svým členěním obrazové skladby
podat přesnou výpověď doby, kterou jsi prožil a nesmí bolestí malomyslnět, jak se
stává herojům Východu, kde je silnější srdce.
Pokud ti voní emulze, barvy roztírat působí rozkoš a plátno přijímá stigmata
doteků, věnuj se tomu jak to půjde. Máš velkou příležitost a moc v rukou.
□
Zelená vlna se tyčila jako smaragdová stěna se zpěněným cimbuřím a vyplivla černý vrak bludného Holanďana obrostlý skořápkami lodních šašní. Přelud se
točil ve vírech bouře a puklý zvon ještě dutě zněl na přídi korábu se zlomenými stěžni. Přízrak plul i v mračnech nesených zvolna z Nizozemí. Zlomené kormidlo a archa
bez posádky ve vichrech chrabrosti i podmořských proudech dunících vodních mas
křižuje od stříbrných ke zlatým lagunám plných skrytých pokladů a utopených hledačů slávy. Děla vrostlá v korálové útesy nesou nápisy kdysi slavných, dnes nehybných
jmen.
34
Područí je věc, proti které stojí za to ztratit majetek i život. Fyzická zranění
tě výhledově tolik nepošramotí jako vazba na bytost byť stejně vznešenou. Sympatie
a antipatie, jak je umí popsat Pavel Montegaza ve své filozofii nenávisti a zášti, má
svůj mech, své podhoubí právě na univerzitách, kde se samotné odívání profesorů
stávalo komedií de l´arte a desorientovalo studenty tíhnoucí k řádu laskavému, střídmému a mobilnímu. Ke komu jít do učení, v čem se vzdělat.
Píši pro malíře a myslím, že je správné hledat jen to, co je určeno jednomu každému bez matoucích rad a návodů; o sporných datech a mořeplavbách vůbec
pomlčím. Ten zázrak našich tvořících se fenoménů z čistého bytí nemůžeme nechat
prorůst plevelem nesnášenlivosti a barbarství. Chránit Čechy hrotem svěcené křídy
našich skromných možností. Není vyhnutí, cesta je dána i její jednotlivá zastavení a
je s ní statečný muž spoután každým nepatrným detailem. Tři dny mohou být i třiceti
lety a kulminace děje, rozuzlení zápletky není zaručeno krátkým časovým úsekem.
Tak lehký výběr nemá nikdo. Přichází nečekaně, zradou, zákeřně.
Vévodům nestačí být králi ani císaři. Kněžím interprety. Musí přidávat nebo
ubírat ve svém vlastním jménu.
Za jak strašných strádání a s jakým utrpením psali svatopisci závažné texty, by nás mohlo vést k pokoře a chápání kultury. Kdo neprožil bolest růstu a zrání,
není opravdu hoden následovat příklad všech příkladů, nejvyšší hodnost, jakou pozemšťan může dosáhnout ve směrech nekončících možností milosti násobenou nehasnoucím světlem dalších vln milostí prosvětlujících rodící se otázky přímou odpovědí přítomnosti nepřipouštějící pochybnost. V téhle jistotě se ti bude umění dařit.
35
Nedělej si moc starostí ani o svou osobu ani svoji práci. Formálně brilantně
cizelovaná věc oslabí záměr víc než záměrná antitvorba pro nezávislou galerii.
Cactus Network
Lasa sviští a zaříznou se kol ramen kvakoše nočního, - nočního hejkala.
Oběť vlečou tryskem pouští přes bodliny kaktusů, na nichž většinou oběť
zanechává ztopořenou trofej jako chutnou krmi šakalům. Metoda dříve oblíbená na
jihu U.S.A. vstoupila i do mezinárodních intermediálních aktivit pod samostatným
názvem označujícím celý lynč oblíbený v době osidlování a vleklých válek států i
rančerů.
Indiánští labužníci vůbec rádi přivazovali bílé přistěhovalce k bodlinám
velkých kaktusů a nechávali vyčichnout na pospas supům a kojotům, mravencům i
jiným obyvatelům pouště. Tažení mamlasa po zemi bylo oblíbeným sportem asi jako
přivazování dlouhého motouzu s množstvím chrasticích plechovek na ocas potulným
psům nebo kupírování ocasů kočkám. Zábava ospalých městeček, rušených jen bzučením much nebo rvačkou v baru či veřejnou popravou, má svůj svéráz ještě dnes
v honičkách po silnicích a boji konkurenčních firem.
Kaktusy obřadně kvetoucí novým příchozím měly svoji tradici.
Evropa si libovala ve svých bastilách a towerech, Amerika v lidových soudech a veřejném pranýřování, které zprostředkuje tisk a televize dodnes s gustem a
stejným zápalem pro věc jako dřív. Sexuální skandály mocných jsou fotograficky dokumentovány v pornočasopisech s trojnásobně zvýšenou cenou, jen pro onu příležitost. Vagína milenky slavného politika a televizního světce má svoji dvoustránku
pečlivě zapečetěnou nerozříznutými listy, aby čtenář musel číslo koupit a ne jenom
nahlížet. Byznys je byznys. Politikáři se dnes mastí různě a volební kampaň přináší
netušená překvapení.
Již staré karikatury prozrazují dávné předvolební boje slavných prezidentů
se svými odpůrci. Jedna zobrazuje Abrahama Lincolna, jak natlouká hlavy svých protikandidátů na špičaté kůly kolem svého srubu.
Lvíče, bludný Holanďan, od narození pravák, s labutí šíjí dvojky prastarého
rodokmenu, safírový císař přivátý nad záplavou klesajícího Nizozemí, zase čaruje
s burgundskou révou a tabákem z Ameriky. Černý rytíř, přízrak v pozici vítěze, nad
sťatou hydrou nechápe, že jsme jen spolustolovníci nebeského krále narozeného na
zemi z panny – jak jinak, přátelé, na to taky chcete jít, když Pán Světů vám prvorozeným svým příkladem dal poučení ?
Jediná koruna z bodavých ostnů je ta pravá a nemusí být ani na polštářku
ze sametu. Manželka Ducha Svatého a matka dědice vesmírného trůnu má moc léčivou i vysvětlující. To přílišné uctívání Miriam jako ženy a matky se mi nelíbí. Je to
často sexualitu deformující zbraň zastaralé instituce, tak hamižně a podle vydírající
mládí odsáváním energie potřebné pro cestu příštími světy.
36
Úcta k strašnému údělu matky i syna je jistě na místě a příliš skutečná. Zázraky plynoucí z nepochopitelných zákonů odvozených věcně a prakticky ze samé
povahy Slova.
Opomíjet tak závažnou skutečnost nebo ji pitvat bych přenechal časopisům
tak hojně se šířícím dnes i u nás.
Galaxie se sypou tmavým prostorem jako sněhové vločky Štědrým večerem. Jsou
sídlem mnohých, ne však trůnem Vznešeného – tím je srdce člověka.
□
Americká malba, rostlá v okruhu Rivingtonské školy, se úplně zbavila tajeného strachu nad spatřenou skutečností, tak příznačný jev pro Evropu, krytý buď malebností, vědou nebo expresí drásané formy. Ta lehkost v ničení i skladbě osvobozuje závratí a kouzlem dosahovaných nemožností. Jen se to někdy pletlo a projekce
rodila syndromy tisíciletí vleklých civilizačních chorob. Sešli se na East Village umělci
z Asie, Severní a Jižní Ameriky, Irska, Německa, Francie, Polska, Ruska, Maďarska,
Československa.
V podsvětí velmi slavná umělecká skupina, na tolik prosazovaná jako je již
dnes vynikající belgická Kobra.
Svět vnitřních a vnějších představ tu divně srůstá do nepochopitelných drúz
krystalizujících zcela po svém. I to nejnemožnější je tu běžným jevem.
□
Nepřetěžuj svoje myšlení ani tělo. Malba je někde na pomezí jemné a noblesní reprodukce prožitých stavů a zjevných příčin brutálních excesů příznačných
37
pro bloudící opilý koráb s přervaným kotevním lanem v sílicích propastech pod zpěněnými hřebeny fanatiky vzdutých mas. To nedokázal Mojžíš ani nikdo s lidským
jménem. Proměna zůstává nedostupným tajemstvím, i když osel bez kvalitních tkání
leč ambiciózní, může nazvat zázrak legendou. Loužičku asi roní potmě sám, ale
přesto je schopen ji přirovnávat k přechodu přes Rudé moře! Cožpak jsme nepřešli ?!
Teď teprve pozor na reptání a návrat starých chyb. Masy se bouří – ne ryby.
Ty plačtivé babičky, co zase znají jenom happy end a nezačaly od počátku,
těžko svým přízrakem utrpení zjemní a produchovní tak ztrápené lidi jen málo odolné
a schopné samostatného rozhodování či rizika.
Útěk do politiky, politikaření – ale zájem především o sebe a teprve potom
o obec - to jsou protézy zbrázděné naplano vybíjenou energií.
Jenom studie původních textů v originálních jazycích doplní vrstvenou a ve
schématu rozčleněnou představu o našem poslání, pouti a zacílení Cesty.
Jednoduchá slova psaná před tisíciletími otevírají vnitřnímu zraku celý význam našeho putování vesmírem, na zemi a zase vesmírem.
Už se představy zbytňují a tvorba propadá do komerce.
Kolik tvarů, barev a energií může však správný výklad jediného slova uvolnit.
□
Přes tyto rastry se ti zviditelní život v přírodě a mrtvou budeš vidět jen skutečnou smrt.
Tak nějak maluj a nehledej v galeriích módní doplňky, ke kterým by ses
mohl přiřadit.
□
Staří čínští mistři rozvrhli zahrady kolem svých vil a sídel nad jezerní hladinou, aby tak definovali postavení člověka v přírodě i jako připomínku prvních dnů
na planetách.
Ač příliš nemiluji zakrptěných rostlin a lidí, je to přeci dost běžný jev pouze
tentokrát výtvarně, myticky a filozoficky využitý ke speciálnímu způsobu transcendentálních meditací. Nejde tu příliš o komunikaci s jinou formou života – jako víc o určité
aktivizování kolektivní paměti lidstva a formy dorozumívání s jinými tvory z ní plynoucí.
Vědecké časopisy často považují předměty svých zkoumání za mrtvé. Působí to ta strohá odbornost platná víc pro krystaly a minerály.
38
Chápu nesmírnou složitost stavby živé hmoty a samotný jev látkové výměny jako úkaz zcela mimořádný a nadto někdy přímo z běžných procesů vyloučený
(kupříkladu sukulentní rostliny a jejich forma úspory vláhou).
Na druhé straně zapomínat na čtenáře a náš lidský vztah definovaný pojmenováním, který se mechanizoval na pouhou nomenklaturní evidenci odlišných
forem myšlení, vývoje a existence. V současné chvíli mrtvá technika ocelových měst
je našim přátelům nebezpečná stejně jako nám. Nikdo neprotestuje proti jejímu
dalšímu rozvíjení. Má však své meze přípustnosti tolik potřebné pro uchování tak
moudrých procesů člověkem dosud sotva probádaných.
Ve finále přichází panika ze smetiště uprchnout - alespoň v seriálech
science-fiction. K tomu přeci nemusí dojít rozumným přístupem ke svěřenému dědictví.
□
I současné tak zvané „antiumění“ bys měl tvořit v plenéru, aby tě město
příliš neoslepovalo dílem práce lidských rukou a ne příliš posvěcujícím dechem výfukových plynů, které dusí plíce tak jako inspiraci.
□
Pro mne je proměna listnatých a jehličnatých stromů stejně závažnou věcí
jako krásné kostýmy modelek na newyorských módních přehlídkách a střídání ročních období jevem právě ve střední Evropě báječným a šťastným.
Jiné kontinenty mají svoje, ale jak krásné jsou Čechy ví jen ten, který prošel
svět a vrátil se zpět poučen rozdíly i prudkými změnami jiného klimatu v jiných pásmech.
□
Čínská a korejská kaligrafie vychází z křížících se haluzí stromů a jejich
spleti, takže procházející se básník četl výrazná poselství a modeloval své básně
přímo z těl živých stromů a keřů.
Jev objevil i Paul Cézanne ve svých uhlových kresbách nesoucích název:
Kompozice stromů ve tvaru písmene X a V. Obojí nádherná jemná kresba přírodním
uhlem na papíře, tedy materiálem bytostně vlastním zobrazené scenérii.
Moji američtí a japonští přátelé si sice dělají legraci, že se ze mne stává
village idiot, vesnický buran, ale život ve ztřeštěných velkoměstech prorostlých vlákny
pakultury a nevkusu mi nemohou přinést relaxaci ani radost z tvorby v takovém prostředí. Je to život na vernisážích a v tančírnách.
Každý se se svým prostředím ztotožňuje a snaží se nadto v přizpůsobivosti
vyniknout. Nový styl má sice velkolepý charakter mohutných uměleckých center, ale
lépe je přihlížet a přidávat z odstupu jako to ostatně ti chytřejší dělají i tam.
39
Vnímání toku světla jako media pro šíření základní informace života je první předpoklad dobré malby. Uměl Vincent van Gogh s okem upřeným k Východu a
jeho rozedraná bagančata došla až do Metropolitního muzea, kde jedinečným způsobem vypovídají o jeho povaze a velmi zostřenému vnímání základních jevů i všedních předmětů denní potřeby. Lidskost zde není pejorativní nádech, je opravdová a
upřímná.
□
Nemusíš vyhledávat živé mistry. Najdeš pulzující odkaz dříve odešlých,
často mohutnější v sugestibilitě utvářející pevný obal kolem tvého prvního rozhodnutí.
□
Bolest a tříšť vzpomínek protéká hlavou. Na nemocničním pokoji jsem teprve našel odpočinek po roční práci na svých kartonech.
□
Jedině umění původních obyvatel Ameriky vypovídá o stejných pocitech jaké jsme léta prožívali a které byly palivem pro naši aktivitu. V tom měl často pravdu
sochař Karel Vratislav Novák.
Osudy mých někdejších přátel a jejich dnešní postoje ve mně vyvolávají
často dost protichůdné proudy pocitů. Je to pochopitelné, že se měníme, však přesto
ti nejlepší nic neslevili ze svých kvalit a vytříbenosti svého projevu. To platí na Václava Boštíka, Adrienu Šimotovou. Příval různých neprožitých možností sice láká a vybízí k nápodobě, vycházet z vlastní tradice a dějin však kladu na první místo. Kde hledat: - tam, kde jsme byli nejlepší.
Často jsem na španělské rivieře a plážích Brighton Beach pozoroval mořský příboj, jak vyplavuje mrtvé živočichy. ...only dead fish go with the flow ! To je
pravda. Proudy umění se mísí a netrvá jejich tok dlouho. Potom zpění a vyplaví
mrtvá těla na břeh co potravu rackům a albatrosům. Proto jsem kreslil do mokrého
písku pláže, abych ze sebe vyvětral okouzlení nočního Manhattanu, přízračného a
strašného vraha slávy dychtivých talentů.
Vyčichnou a seschnou za několik měsíců. Boj o přežití počíná každou novou sezónu v N. Y. ! Na podzim se předvádí to nejlepší za celý rok.
Schopnosti člověka zneužívané tisíciletí vleklým bojem je třeba znovu
ukáznit a vstřícně směrovat posilujícím a darujícím průmětem výměny nejlepšího.
Tak bych definoval dar umění, moci, síly, rady.
□
Vím, že každý malíř touží po dobrém napnutém plátnu a olejových barvách.
To je jediná technika, kterou se sám nenaučí. Olejomalba vyžaduje skutečně odborné školení i když zacházení s ní se časem stává tou největší slastí a nejpříjemnějším
uměleckým procesem tvoření.
40
Dnes se hodně podceňuje působení času, světla, podnebí, ředidel a laků.
Všechno má své místo a je stejně důležité. Nenech se vázat ani přesným formátem.
Příležitost hledej všude a každý nový objev může předznamenat nový směr ve výtvarném umění. To asi chceš a není to nedostupné.
Jenom neuctívat formu a materiál. Jsou to pomůcky pro vyjádření našich
vnitřních životů a světů námi objevených.
Největší moc má Láska, je nepostihnutelná ve svých proměnách a dává ti
ten neklid věčného hledače absolutních hodnot sdělných všem a reflektujících na
zrcadlech pláten tvůj prudký vzestup ke světlu ostřejšímu než hvězdokupy. Tenhle
zápas povedeš až do smrti a neukojí tě ani krásné milenky z různých národů a
jazyků, byť by tě odměnily v míře nejhojnější.
Slovo Mistra tě vždy povede správným směrem a oduševnělost jeho krásné
tváře poznamenané naším hříchem tě vždy probudí do citlivosti svědomí.
Láskou nikdy žádný prorok ani kněz nezhřešil. To si nepleť s jinými duchovními pravdami. Dokonalost tě nesmí oklestit.
□
Prožíval jsem se svou půvabnou a jemnou markýzou – Veronikou de F.
de M., jméno velmi slavné a jasné, talentovanou malířkou, řadu proměn do různých
těl různých krásných tvorů a šelem, byl dokonale šťasten jejím mistrovstvím a vzbudil
spolu s ní nový volný malířský směr, často bezcitně a povrchně kopírovaný luxusními
galeriemi v Americe i Evropě.
Náš příběh se stal námětem řady písní, filmů a grafik i od tak slavného malíře jako byl Salvador Dalí nebo geniální sochař Joan Miró. Umělci jsou posly dobra a
dali svá jména i tak vachrlaté aféře jako byla láska vznešené dámy od španělského
dvora k chudému malíři a emigrantovi z Československa v roce 1985.
□
Začínající malíř je tížen starostí o úživu, do které bývá většinou ještě stažen svým okolím. To se ale musí předem rozhodnout. Nejde o romantiku, ale tvrdou
realitu. Může to vyjít, ale také nemusí. Slavné jméno a výstavy v předních galeriích
není pro začátek dobrý počin, pokud usilujeme jenom o to. Hleď si ze začátku jenom
práce. Na slávu je času dost. Různé zakázky není nutné odmítat. Práce ve skupině
stejně smýšlejících přináší však přeci jen mnohem víc, je náročnější a odpovědnější.
Dobré vedení vzniká spontánně a vyhraněné charaktery se střetávají v přesně odměřené mocnosti vzájemného respektu i kritiky svých postojů. Udržovat zase naopak
úspěšnou partu uměle, může vést k naprostému rozpadu a zmarnění výsostného
postavení, které nepřichází pokaždé.
41
Umění je jediné povolání, ve kterém nemůžeš mít nikdy předem jistotu
úspěchu, ale pokaždé vážné problémy i s tou nejpokrokovější formou vlády v zemi.
Když se potom stane vládcem umělec nebo filozof, rád ihned sleví ze svých zásad,
pokud ho pevný charakter a skutečná morální síla nepostaví zase na správné místo
Bohem dané.
Největší přestupek proti lidem je urvat si jakoukoliv moc jenom pro sebe, ať
duchovní nebo světskou, pozemskou či přísvit nebeské. Znalost největších mistrů
nejvyššího zasvěcení rozděluje rosu klidu mezi všechny a konejší choré v jejich nepřiměřených výbojích.
Slučovat srdce mužů je povolání velekněze. Staré mezopotámské tabulky
popisují celý proces vývoje jedince od nejspodnější části fanatických výkladů svatých
písem a zákona až k duševnímu prozření a relaxaci celé společnosti i národa.
To jsou dochované důkazy z historie, ale i stále se opakující zvěrstva a
nápravy obecného stavu věcí. Násilí budí násilí, meč ostří meč a hanebná vražda je
čin zbabělce, tvora, kterým Tvůrce přímo pohrdá. Tu ostrou definici vám mohu kdykoliv vyhledat a myslím, že ji všichni známe ! Kdo nemá odvahu na tak těžkou cestu,
není ji hoden nastoupit.
Podzim se anglicky s básnickým příměrem řekne Michaelmas, Míšova
mše, skutečně čas vyvolených. Známe přeci krásné básně oslavující toto období na
Dálném východě, nádherné balady buddhistických mnichů, kteří po horkém létě se
vrací k meditacím, francouzské básníky nevyjímaje. Devatenácté století, Marcel
Proust, ale hlavně impresionisté, nezapomínám ani na našeho Antonína Slavíčka a
jeho zlaté, spadané koruny se stromů. Moc podzimu se skrývá v obnaženém skeletu
stromů a vanutí silného proudu poezie živené kouzlem pražských hospod, parků a
nábřeží.
Trávit ten překrásný čas v nemocnici je rozčarování spojené se smutkem
z neprožitých vernisáží našich nových společných výstav.
Písmo svaté je anatomie samotného Stvořitele a z ní odvozeného díla. Myslím, že umělecké dílo je však u jeho dokonalých děl nejkrásnější. Žena stvořená jako
matka Spasitele a vášní neposkvrněný obraz dokonalé nebeské krásy posvěcené korunou první královny všech dvanácti hvězd, perly nejčistší a hlavní brány Svatého
města všech budoucích věků. Těšte se, přátelé, na zázrak našeho proměnění a utišení bouře všech skrytých tužeb a nevýslovných přání. Úlisnost techniky a hromadění nás nesmí odvést od Cesty svobodně zvolené. Svět vynálezů a pýchy člověka
možná brání mnohem snadnějšímu putování, k jehož uskutečnění mohou posloužit
jen správně vyslovené věty ve svatých jazycích nebo ještě lépe úchvatné písně, které
nesou svou nadpřirozenou povahou.
□
Jistěže všechno může umělec zkusit, ale ne všechno mu zajisté prospívá.
Tedy pozor na konkurenci a závistivce, kteří především rádi ničí mladé talenty. S vy-
42
užitím své moci, majetku a vlivu mohou jim hodně ničit život i nadání zdarma
poskytovanými rozkošemi života. Tím myslím krásné ženy, alkohol, drogy i jiné extrémy, pro něž nikde nenalezneme právní podklad ani schválenou normu chování.
Malá země je tu vystavena velkému tlaku. Těžko kdo dobře chápe postavení emigrantů z východních zemí v USA.
Vyspělé země dotovaly pro toto kolbiště své vynikající talenty vším co potřebovaly, bytem, ateliérem, materiálem i dobrou galerií. To nám chybělo. Museli
jsme těžce pracovat a ještě přitom tvořit po nocích. Co šlo dobře v totalitě na Východě, bylo v zámoří téměř nemožné. Tam se musí svému zaměstnání každý věnovat
na maximum. Naštěstí se nás ujala umělecké avantgarda, mecenáši a galerie, což
umožnilo tvořit celkem bez větších obtíží. Podmínky jsou však různé a jak jsem dříve
uvedl, cena jen upozorní na kvalitu nebo hodnotu. Mnoho rodilých Američanů pracuje
a svoji uměleckou tvorbou se třeba nikdy neživí a živit nechce. Riskují raději svoji
existenci. Situace jistě mnohem snazší než v těžkých dobách Východní Evropy.
Snadné to však nebylo a dosud není. Můj nejlepší kamarád, fotograf Bohumil Bob
Krčil, zemřel na rakovinu hrtanu, jak tuším, způsobenou kouřením.
Ti, kteří sestoupili ještě níž, mají naději, pod dávkou silných drog, jen několik měsíců. Za rychlý vzestup se platí rychlým sestupem. Zákon newyorského podsvětí. Přesto život není hotovým šílenstvím na East Village, skýtá netušená překvapení a puls mnohamilionového velkoměsta drtí přesilou nashromážděné energie.
Střízlivělo se ráno na plážích a večer znamená návrat k práci nebo na večírky pořádané těmi slavnými. Tolik cvoků jsem neviděl nikdy pohromadě tak jako tam. Právě
originalita je zárukou úspěchu v americké společnosti. Tomu jsme tedy naštěstí nikdy
moc nerozuměli. Forma rostla spolu s obsahem a nebylo rozporů ani velkých
násilností stran vlastní tvorby. V západní produkci se velmi často forma příkře bije
s obsahem, což je pochopitelný záměr a úmyslné zacílení. Zápaďák prožívá apokalypsu úplně jiným způsobem, víc tvárně a nemohu dnes prohlásit, že by byl něčím
jiným než také nabitou atlantickou hubou. Až příští desítiletí správně zhodnotí podíl
společné, kolektivní viny.
43
„D ě j e p i s vůbec jest nejpozdnější plod osvěty národův. Dějiny, ve vyšším a pravém toho slova smyslu, jen tam vznikají, kde národ duchem procitlý a ke
společenským oučelům ve stát zákony vlastními spojený, svobodnou vůlí s odpory
svými zápasí, a kde zápas ten spolu tak jímavý bývá, že i paměť jeho ráda se obnovuje. Jen tam, kde ušlechtilejší částka člověka vládne nad oborem činnosti pouze
zvířecí, kde život lidský touhou po ideách a bohovosti nabývá významu vyššího, a
duch ani v kalu tupé všednosti netone, ani jedem přebroušené smyslnosti se nevysiluje, kde jméno boha i vlasti, zákonův a ctnosti, práva i svobody budí v duších takový ohlas, že obec celá hotova bývá i krví svou o ně se zasazovati: jen tam díti se
mohou skutkové, které připomínati potomstvu i milo i hodno jest. Život bezidejný
všude jest nepamatný a protož ani vypravován býti nezasluhuje.“
Palacký o dějinách
Rozbory snů mají jistě své oprávnění a nalezneme příklady hodnověrných
výkladů v obou částech závažných rukopisů. Orientace na přímé sdělení má však
jistě nesporně prudší záběr a mnohem propracovanější strukturu sdělení, které můžeme datovat i lokalizovat, však jeho platnost nelze omezit, protože trvání je věčné a
zpřítomnění Pravdy nejjednodušší formou dokonalé.
Fráze o umění a životopisy umělců nemají valné ceny. Je to vždy několik
tvůrčích vět, které bylo nutné novou formou zopakovat právě v uvedenou dobu. Hanlivý škleb odpůrců dává zčerstva název novému směru. Raději píši na umění chvály
než kritiky.
Po cvičení právě těchto schopností doporučuji malovat abstraktně v plenéru v barvách měnících se vlivem čtyř ročních období a ve stejném rytmu jaký prýští
z chvění přírody. Druhý postup je vynořování obrazů z hodně vlhkého podkladu buď
temperou na kartonu nebo olejovou přípravou řídké podmalby na plátně. Tyhle dva
přístupy považuji za velmi cenný přínos a využití kresby s malbou současně.
Studovat zákony živé přírody je stejně krásné jako číst staré eposy a věnovat
se rozborům posvátných textů.
Často pouhá glosa má charakter kaligrafického znaku, jehož výklad může
ovlivnit vývoj několika příštích generací.
Uctívání stvořených věcí jsou dávné omyly minulých epoch, zatímco zdárné
využití nahromaděných znalostí má převratný a ochranný charakter pro příští uchování a udržení Života v jakémkoliv smyslu a kdekoliv.
□
Že chybí v naší zemi časopis, který by problematiku reprodukoval, je tuším
zjevné. Potřebou založit podobný pravidelný list se zabývám od svého návratu do
vlasti.
44
Žijeme v legendách a horoskopech sestavených Egypťany a Řeky; Číňané
a Indiáni zpívají a sní o jiných bytostech soustředěných do vazeb a magnetické moci
přicházející z hvězd.
Já spoléhám raději na autorský kodex než věc reprodukované verze podtrhující náhodu nebo absurdní souvislosti.
□
Vezli mne sanitkou z nemocnice domů a osmdesáti tří letá stařena mi recitovala cestou Jiřího Wolkera. Staré dámy ze sanitky vysadili na různých místech
Prahy a já byl odvezen na Zbraslav, kde studuji a tvořím svá podivná, monstrózní
kaligrafii podobnou malbou oživená estetická lákadla.
□
Pokud změny kultivují a zjemňují člověka, nelze nic namítat. Prudká vychýlení z drah za účelem získání nových vzruchů a zkušeností jsou velmi zhoubná, pokud nejsou korigována pravým objevitelstvím a získáním nových přátel stejně smýšlejících a ve stejném společenském kolapsu; neboť zvláštní vlastností vynikajících
geniů, strážných andělů celých oblastí a podporujících zrání ve kvalitní útvary s co
nejjemnější tkání uzpůsobenou pro přenos a kvalitní příjem těch nejzávažnějších
sdělení, je ona ne příliš chápaná vlastnost – slovem muže – rádi trpí za jiné. Ale
opravdu rádi, to je již v souřadnicích jejich narození a jasným zjevem na zemi stvrzeno !
Nepokouším se ve své práci o rozbor tohoto jevu. Jen na něj upozorňuji a
varuji odhodlané před ochabnutím a zvláčněním.
Jan Křtitel byl legální velekněz a přítel Spasitele. Jeho ostrá slova proti vládě rodem i duchem nehodné a mravně rozkládané římským okupantem Palestiny
mohou tyrana pobavit, ale stvůru jím v moci upevněnou rozdráždí k justiční vraždě.
Život prorokův není chráněn zázrakem na zemi. Kdo chce uvažovat v souvislostech závratnějších, jistě o přátelství nepochybuje a statečnost vidí jako vlastnost božskou.
□
V překrásné básni z roku 1811 zaznívá dlouho hledaný verš, který jsem tušil, že mohu naleznout jenom v ruské poezii.
Gavriil Romanovič Děržavin:
Echo
Bessmerten smertnyj čelověk
1811
45
Grom
Čto vsje veliče vaše – prach
1806
Další verš z roku 1806 nás staví před ostré proroctví básníka, a to bolestný
osud jeho krásného národa i úděl trpitele. Jako světlo a stín silného člověka hřmí
básní varování a úděl proti knížatům tmy.
V překrásných verších autor obhajuje moc vycházející ze Zákona a tvořivou
sílu.
I v mir jedinij milliony
Kto dlaniju vozžeg planet ?
O bože ! - - ce tvoji zakony
Tvoj vzor miry tvorit, bljudet.
Vize galaxií jako sněžných vloček, obraz tolikrát mnou spatřený na Východě.
God
1780 - 1784
Kak iskri sypljutsja, stremjatsja,
Tak solncy ot tebja rodjatsja;
Kak v mraznyj, jasnyj děň zimoj.
V další své jemně šílené básni téměř oslavuje moc zlata, život v sladké
rozkoši z ní plynoucí:
Bogatstvo
1798
Na ložach magkich, aromatnych
Mladym krasavicam služiť ?
Být rytířem krásných dam přímo v jejich čistých, hebkých, měkkých, voňavých svatyních ...
Bohatství skutečně láká přepychem a vším co je schopné poskytnout. Jak
může odolat skutečný umělec a básník, který má dar moudrosti a ví, že krása ženy a
její líbezné chování je nebem na zemi.
Jen povaha opravdu tvrdá se dovede odpoutat a jít za hlasem skutečného
Tvůrce, aniž by přitom byla sluhou pouhých jeho tvarů. To je radikální obrat v myšlení, prorocké zření, ze které dostává každý svůj díl od jakékoliv vlády světa v kterékoliv době, protože jsou to vlády světa, nosí atributy takových vlád na svém těle jako
viditelná znamení, zatímco epolety a řády Nebeského království vypadají na povrchu
těla víc jako jizvy a stopy po mučení !
Odpusť nám, Pane, naše viny i že hřešíme proti Tobě nestálou svou povahou ...
46
Do mnohem přehlednějšího obrazu nás vede v básni
K Muze
1797
Ili kakoj sebja věnčajet
Koronoj mira car ?
Jak sám sebe ověnčil korunou míru a pokoje pravý náš Pán !?
G. R. Děržavin (1743 – 1816)
„ Je ze zázračných výsad Umění, že strašné, byvši vyjádřeno umělecky, stává se
krásou a že bolest rytmovaná a kadencovaná naplňuje ducha klidnou radostí.“
Charles Baudelaire
47
Pražské Jezulátko střeží kámen Davidova rodu zářící jako rubínová kapka,
zkamenělý krystal čisté krve v chrámu s naivní modlitbou v mnoha světových jazycích; modlitbou prozařuje filozofie nebeské říše tak vzdálené praktickým věcem pozemského světla. Často na ni vzpomínám v těžkých chvílích svého života. Má
uzdravující moc nad zlem, které může někdy přemáhat.
Vyšel jsem ze svatyně a pozoroval cizince, kteří navštívili posvátné místo.
I já po svém návratu do vlasti objevuji Prahu a významy skrytých míst slavné koruny
evropských měst.
Ten charakter agresivní provokace, jenž je vtištěn do mysli západního člověka vyrostlého v odporu proti zastaralým náboženským rádcům, se úplně rozptýlil
v mé mysli před soškou Jezulátka. Stará Praha nechybovala příliš a odkaz budovatelů katedrál dodnes snímá jařmo všedního dne a útisku představ.
„Velebí má duše Pána.“
Lukáš (1; 46)
Μεγαλύνει ή ψυχή μου тόν Κύςιον
Magnificat anima mea Dominum
Anima, ae, f. (srov. animus) = vání, vánek, vítr, vzduch
ψυχη
= duch, duše, život, dech, bytost duší opatřená;
krev (jež byla pokládána za sídlo života)
Čistý dech a čistá krev = čisté srdce ! Duše princezny se stává živým
svatostánkem pro Ducha Svatého. Nalezení pravé schrány úmluvy !
Rozvláčnost, loudavost se teď mísí v přímou agresí. Proměna vnější formy
bez přijetí vnitřních hodnot vychází naprázdno.
Diffuseness of style, verbosity of a speakers or slowniss as a one mix go direct to aggressiveness.
A change without administering of a declaration in lieu of an oath of allegiance ~ without intrinsic merit to get nothing ...
□
Poznání neobehraje umění. Umění je posvěcení celého těla i duše radostí
z tvorby. Západní umění je úchvatné, ale vytvoření hierarchie způsobilo niterný rozkol
individua a umělou tvorbu hodnot pomocí fascinující závratě rostoucích cen artefaktů. (Cena může upozornit na hodnotu. Nikdy nelze cenou hodnotu nahradit !)
48
Spolehnutí pouze na znalost a zanedbání přirozené vlohy, jejíž pomocí se
účastní celé tělo tvárného procesu ... může způsobit zmatek v řádu umění takového
stupně, který lze přirovnat pouze k explozi trhaviny v prostoru zabydleném lidmi.
Čas soužení vnáší řád do chaotické a frenetické zblbělosti návratem k pramenům života a umění = zapírané podobě vnímání, vidění celým tělem a andělské
schopnosti postřehu ...
Ideální příležitostí je kolektivní mezinárodní celosvětové hnutí, které proslulo jako Network, možnost cestování, které zvyšuje inteligenci a získává nové přátele,
tedy poklady, jež těžko může získat duch osamocený a izolovaný.
Podstata umění je obsažena v těchto dílech ve formě jemné, něžné,
skromné a tiché ... tedy ve skutečných hodnotách přehlížených každou oficialitou
Volný překlad poselství mého přítele, japonského multimediálního umělce.
49
Individua sapientní a prudentní nedovedou hrát dobře „blechy“ na chlupaté
dece ! Jen dětská radost zná pravou trefu.
□
Nepřeceňuj plátno, ani tahy štětcem, jako bys hladil srst. Rád vkládám do
obrazů zvířecí kůže, krajky, špinavé hadry na podlahu – protože je mi líto zvířat, údělu lidí i opovržených předmětů ...
Malíř je pod zámkem nebo na zámku, tvorba i ničení je v příčinném vztahu
k uvedeným dvěma krajním možnostem, formuje celý proces i přístup k vlastní práci.
Mladý adept považuje úspěchy svých vzorů za ocenění jejich zásluh. Tenhle omyl chci radikálně vymýtit. Ne, je to pokušení mocí, slávou, úspěchem, protekcí
a chutnání nebezpečných sfér přepychu a bohatství ... zasloužená je jenom pomoc
opravdových přátel, dobrých známých a paprsky posilující moci nebeské formace !
50
Doslov
Netrvalo chvíli, a byl jsem zavalen korespondencí z atlantického i pacifického pobřeží a dopisy z Německa. Po apriorní znakové či posunkové mluvě dostává
mezinárodní antinepotické hnutí na bázi psaného slova solidní rozměr formou příbuzný básni, próze, filozofii ... Jedná se o zajímavé studie, dříve na okraj vytlačených,
dnes přímo zprofanovaných oborů, jejichž existence má trvalou platnost i přes určité
naše nedostatky !
□
Roku 1897 publikoval americký vizionář a novelista Edward Bellamy
zvláštní knihu „Equality“ a zejména „Looking Backward“ (1888). Ovlivnila tři novodobé filozofy zvučných jmen: John Dewey, Edward Weeks a Charles Beard.
Současný americký publicista P. S. Hensel rozvádí banální a trapné úvahy
nezodpovědných předáků lidu, kteří opravdu shazují břemena své viny na nastupující
generaci. Sociopatie bude především jejich problém.
I když autor nachází východisko tradičně kazatelské, hodnotím kladně jeho
úsilí přiblížit se jednou provždy vyslovené Pravdě a nezakrývat před nikým nepřístojnosti a veřejně uctívanou hanbu !
Zhodnotil období, které znám pouze krátce, mírnou totalitu republikánské
strany.
Příjemné úvahy nejsou příliš politické ani moralizující, téměř vypouští tak
často nad všednost nadnášený sociálně utopický závěr dramatu.
Původní obyvatelé Ameriky vidí problém snad podobně jako mudrci žijící
před tisíciletími: na ekologicky dosud nezávadném pobřeží Středozemního moře.
Kultura a anarchie, trapné dědictví ...
Člověk kolem sebe staví, člověk okolo sebe boří a pálí ... Parazitující mechanismus biologické zkratky a okamžitého osobního prospěchu.
Pro delší trasy navrhuji koně, ve městech bicykl, sotva připouštím letadla,
málo přepravu se spalovacím motorem – na závěr jenom kosmické koráby, lidé a
zvířata !
51
Ponořil jsem se do mohutného uměleckého proudu, který odkazoval na
formu závěti, útržky starých textů, motáky vězňů .... směr využíval jediné propustnosti, tehdy ještě nerozlomené pečeti hraničního přechodu, jakým byla svobodná
výměna informací.
Poslední věty
Těžko říct, kdy se zrodil první nápad vyrývat do materiálu trvanlivějšího než
je člověk sám, zanechat stopu tajemného rozhovoru nebo podivných s naším životem tak spjatých snových vizí a zřetězených představ magickou zkratkou znaku opakovaného v naléhavém sledu dalších příležitostí ve smyslu osobním i společenském;
stěny jeskyní, chrámů i galerií pokryté vášní a touhou překonat nám vymezený čas
od prvního příchodu na Zemi, čas rozpadu organické složky těla, nezhojitelný balzámy ani ideologií ... bídných sto dvacet let pečetěných obíháním.
52
53
54
55