5/2010 - ZO Zlín

Transkript

5/2010 - ZO Zlín
5/10
Vážení členové ZO Zlín,
doufám, že už Vám Miau chybělo  Bohužel pro časovou náročnost nebude, dočasně, měsíčník, ale spíš
občasník. Pokud by se našel někdo, kdo by byl ochotný pomáhat s přípravou, bylo by možné se vrátit zpět
k měsíčníku. Především bych uvítal pomoc při vyhledávání materiálu a autory příspěvků.
Určitě jste zaregistrovali že nás 19.6. 2010 opustil pan Bohumír Mahelka. Zůstává tu po něm prázdné místo a
vzpomínky.
23.6. 2010 přišla zpráva, že zemřelpan Jorge Alberto Flechter z Argentiny,
mezinárodní posuzovatel.
Jistě si pamatujete na tohoto pána, jeho poznávacím znamením byl úsměv a
dobrá nálada.
Právě ten jeho úsměv mi bude na výstavách hodně scházet.
Věnujme oběma pánům tichou vzpomínku.
V tomto čísle najdete kromě jiného i slibované překvapení, doufám že Vás potěšíme.
V dalších číslech bychom se rádi věnovali i tématům alternativní medicíny, proto prosím, mate-li nějakou
zkušenost s homeopatií nebo bachovými květy, napište mi. Rád bych zpracoval Vaše zkušenosti i pro ostatní.
A pozor, vyhlašujeme další ročník Kočky roku ZO Zlín, není to ročník ledajaký, ale už 5., takže takové malé
jubileum.
Přeji slunečné dny, pohodu a radost
za MIAU team Zdeněk Krajča
Výstavy v červenci, srpnu a září:
V ČR
17. - 18.7. 2010 ÚSTÍ NAD LABEM
Propozice: http://www.schk.cz/schk/prop_10/usticz.pdf
všechna plemena- uzávěrka 1.7.2010
pí Anciau (PT) I-IV, pí Sidorova (RU) III+IV, pí Wahl (DK) II, p. Šanda (CZ) I+II, pí Němcová (CZ) I-IV, p. Kabina (CZ)
I-IV
Ing. Vladimíra Reinhartová, Víta Nejedlého 971, 410 02 Lovosice
tel.: 602 361 362, fax: 416 597 369
email: [email protected]
pořádá ZO Ústí nad Labem
31.7 - 1.8. 2010 PRAHA
Propozice: http://www.schk.cz/schk/prop_10/propcz2010cz.pdf
uzávěrka 16.7. 2010
Dr. Říhová (CZ) I-IV, pí Grob (LI) I-IV, p. Di Chio (SK) I+II, pí Lind (DK) II, pí Gustaitiene (LT) III, pí Vinkel (EE) I+II, pí
Wilczek (PL) III
Zuzana Maršíková, Severozápadní V. 32/491, 141 00 Praha 4
tel: 244 471 015 (záznamník nebo po 19. hod), fax: 239 017 724
email: [email protected]
ZO Praha 4/17
Speciální výstava PER a druhý den EXO
21.8 - 22.8. 2010 OSTRAVA
Propozice: http://www.prvnislezskakocici.cz/
Taťána Čudovská
Lidická 1267, 739 61 Třinec
fax: 558 958 751, mobil: 737 130 043
e-mail: [email protected]
pořádá 1.SK Ostrava
4.9 - 5.9. 2010 CHODOVÁ PLANÁ( Kulturní dům)
Propozice: http://www.klubkocek.com/
všechna plemena 23.8.2010
MVDr. Mahelková, pí Němcová, MUDr. Říhová (CZ) I-IV, PaedDr. Ivanková (SK) I+II, p. Sagurski (DE) I-IV, p.
Reijers (CZ) I-IV
MUDr. Walentina Choulíková, Dobrovského 14, 360 17 Karlovy Vary
tel.: 602 100 313, fax: 353 220 370
email: [email protected]
pořádá Klub koček Karlovy Vary
18.9 - 19.9. 2010 TŘEBOŇ - ZRUŠENO
V zahraničí
10. – 11. 7. 2010 GERA, 1. DEKZV e.V., Něměcko
http://www.dekzv.de/as2010/as2010.htm#Emmerich
10. – 11. 7. 2010 SOPOT, Polsko
http://www.catclub-sopot.pl/show/info.pdf
24. - 25. 7. 2010 CIESZYN, Polsko
http://www.cc.rybnik.pl/
7. – 8. 8. 2010 AMBERG 1. DEKZV e.V., Něměcko
http://www.dekzv.de/as2010/fly_amberg%202010.pdf
7. – 8.8. 2010 SOPOT, Polsko
http://www.ccamber.pl/jezyk.html
7. – 8.8. 2010 BRATISLAVA, Slovensko
http://isterfelis.meu.zoznam.sk/our-cat-shows/summer-show/
21. – 22.8. 2010 OLSZTYN, Polsko
http://www.c4c.olsztyn.pl/
28. – 29.8. 2010 MÖDLING, Rakousko ( ÖVEK )
http://www.oevek.at/
28. – 29.8. 2010 BAD KISSINGEN 1. DEKZV e.V., Něměcko
http://www.dekzv.de/as2010/fly_bad%20kissingen%202010.pdf
4. – 5.9. 2010 WROCLAW, Polsko
http://ccw.wroclaw.pl/
11. – 12.9. 2010 WELS, Rakousko ( KKÖ)
http://www.kkoe.org/
11. – 12.9. 2010 KRALJEVICA, Chorvatsko
http://www.fd-zagreb.hr/
11. – 12.9. 2010 WARSZAWA, Polsko
http://www.jedynka.waw.pl/
18. – 19.9. 2010 KIRCHHEIMUNTER TECK, 1. DEKZV e.V., Něměcko
http://www.dekzv.de/as2010/fly_kirchheim2010.pdf
18. – 19.9. 2010 BYDGOSZCZ,Polsko
http://www.catclub.bydgoszcz.pl/index.htm
18. – 19.9. 2010 VINIČNÉ, Slovensko
http://www.szch-macky.sk/index.php?page=169&jazyk=1&modul=0&id=181
25. – 26.9. 2010 TULLLN, Rakousko ( ÖVEK)
http://www.oevek.at/
25. – 26.9. 2010 BUCHAREST, Rumunsko
http://www.sofisticat.ro/
ing. Bohumír Mahelka, CSc.
Celý kočkařský svět zasáhla zpráva, že 19.6. 2010 podlehl dlouhé a těžké nemoci dlouholetý předseda Sdružení chovatelů
koček v České republice, mezinárodní posuzovatel pro všechna plemena, Bohumír Mahelka. Těžko by se hledal kočkař,
který by ho neznal z výstav. Jako dnes vidím před sebou naše první setkání před šesti lety, kdy usměvavý, elegantní
stříbrovlasý pán napsal do posudku mého kocoura: „Velmi nadějný chlapec“ a připsal CAC. Od té doby jsme se setkali
ještě mnohokrát, popovídali si, nicméně toto první setkání se mi vybavilo v paměti, když jsem se tu smutnou zprávu
dozvěděl.
Pan Mahelka, přáteli nazývaný Bobin vystudoval zootechniku, působil jako vysokoškolský pedagog, na Veterinární a
farmaceutické fakultě v Brně přednášel obecnou a speciální zootechniku, díky němu minimálně patnáct ročníků
veterinářů ví o kočkách něco víc. Sám vyprávěl o tom, jak mu byla na výstavě v Boskovicích povědomá lékařka u
veterinární přejímky, zeptal se jí, jestli ji učil, ona odpověděla ano a že si ho dobře pamatuje, protože ji dvakrát vyhodil od
zkoušky, jednou na koně a podruhé na kočky. Ale krátkosrstá plemena koček si díky tomu pamatuje dodnes. Zkoušku
udělala až na třetí pokus.
Poprvé jméno Mahelka najdeme v katalogu brněnské výstavy v roce 1967, kdy vystavoval perského stříbřitě žíhaného
kocoura Bartoloměje, tento kocour se dožil věku 20 let.
Na výstavě v roce 1971 pracoval jako steward, mezinárodním posuzovatelem se stal v roce 1976, posuzoval na více jak
890 výstavách v 36 zemích, mimo jiné například v Malajsii, Argentině, na Sibiři nebo v Izraeli, posuzoval na pěti světových
výstavách FIFe, na světové výstavě ve Vídni a Bratislavě nominoval světové vítěze.
Bohumír Mahelka byl předsedou SCHK nepřetržitě od roku 1990, předsedou ZO Brno od roku 1983, od roku 1989
nepřetržitě členem disciplinární komise FIFe a také byl služebně nejdéle působícím funkcionářem FIFe.
Bohumír odešel, ale zůstávají zde jeho myšlenky, jeho snaha o udržení zdravotní kvality chovaných zvířat, snaha o
zavádění testování geneticky podmíněných chorob, jak sám řekl:“ Co pomůže sebevyšší titul, když ti vnějškově krásná
kočka umírá a ty to nevíš, nebo nechceš vědět.“ Velmi mne zasáhl dopis, který zaslal na letošní plénum SCHK, kterého se
už sám nemohl ze zdravotních důvodů zúčastnit. V něm upozorňuje na velké množství závisti, lží a konkurenčního boje
mezi chovateli. Chov koček je zálibou a měl by přinášet radost.
Čas plyne a nevrací, co vzal. Odešel člověk, který věnoval chovatelům i kočkám velký kus svého života, jeho obraz však v
našich srdcích zůstává. Tiché sbohem.
KOČKA ROKU 2010 ZO ZLÍN,
POZOR
POZOR
POZOR
POZOR
POZOR
Vyhlašujeme jubilejní, pátý ročník Kočky roku ZO Zlín. Přihlásit je možné maximálně tři kočky. Do soutěže
neposílejte portrétní fotografie, pouze kvalitní momentky. Kočka v našem životě, i tak by se mohl tento ročník
jmenovat. Jak spí, jak si hrají, kam vlezou … Znáte to sami  Uzávěrka je 31.1. 2011, fotografie zasílejte našemu
místopředsedovi Michalu Oravovi na mail [email protected]
Od kdy a jak bude možné hlasovat zatím nezveřejníme, vše bude včas oznámeno, i způsob vyhlášení vítězů.
SLABIKÁŘ CHOVATELE
Méně než malé množství genetiky (ale pořád ještě dost) – geny ovlivňující zbarvení srsti
Doufám, že Vás úvodní díl se spoustou téměř nevyslovitelných termínů neodradil a pokračujete v našem
genetickém rychlokurzu.
Na programu máme geny ovlivňující zbarvení srsti. Barva srsti je u většiny plemen důležitým znakem, tak
pojďme zjistit, čím to je že máme kočku modrou, bílou, flekatou. A jaká můžeme čekat koťata? Proč stříbrná
kočka může mít zase jen stříbrná koťata, kdy budou koťata modrá, jak vzniká kresba? Na tyto a další dotazy
nám může dát odpověď znalost genetiky. A znalost genetiky barev je důležitá pro chovatele většiny plemen.
Lokus C
Na tomto lokusu působí tak zvaná albinotická série alel, která ovládá ukládání pigmentu v srsti.
Alela C – je dominantní vůči dalším alelám této série, Pokud je přítomna, vyvolá maximální stupeň pigmentace,
plnokrevnost (full-coulour)
Alela cb – (barmese) částečně sníží intenzitu pigmentace, vyvolává barmské zbarvení, které se projeví při
kombinaci
cb cb, tedy recesivně homozigotní, tato kombinace změní barvu např. černé kočky na tmavě hnědou a částečným
projevem akromelanismu (odznaků). Barva očí je také mírně ovlivněna, proto mají barmské kočky oči
světlejšího žlutého odstínu.
Alela cs - (siamese) výrazně snižuje intenzitu pigmentace na zbarvení siamské, toto zbarvení se opět projeví
pouze v homozygotním stavu. Černá kočka se účinkem tohoto alelického páru změní na ledově bílou s tmavě
hnědými odznaky. Výrazně je také ovlivněna barva očí, je vždy modrá.
Alela c – (albino) způsobí úplné vymizení pigmentu, takže recesivní homozygot cc je čistě bílý s červenýma
očima.
Lokus D
Tento lokus je charakteristický ovládáním modrého ředění.
Alela D – (dense) v dominantním stavu způsobuje příslušné divoké zbarvení při plné tvorbě pigmentu.
Alela d – (dilute) vyvolává shlukování pigmentových zrn v chlupu, tím vzniká místo černého zbarvení modré.
Modré zbarvení se projeví jen v kombinaci dd. Černou mění na modrou, za spolupůsobení vlohy pro čokoládové
zbarvení na lilovou, červenou zase krémovou. Jde o ukázkový příklad účinku více genu, tzv. genovou interakci
Lokus B
Tento lokus má na svědomí čokoládové ředění.
Alela B – (black) plné působení černého pigmentu
Alela b – (brown) vyvolává čokoládové ředění, recesivní homozygot je tmavě hnědý (chocolate)
Alela bl – (light brown) vyvolává větší stupeň ředění než alela b, recesivní homozygot je světle červenohnědý až
měděně červený (cinamon, non-sex linked red). Tato alela se vyskytuje především u koček habešských a
somálských ve zbarvení červenohnědém (sorrel)
Opět zde platí interakce alel D a B.
Lokus A
velmi výrazně ovlivňuje vzhled kočky.
Alela A – (agouti) způsobí nejednotné zbarvení chlupu, tiking. Toto zbarvení je titpické pro divoké zbarvení
koček s kresbou. Za spolupůsobení lokusu T se uplatní vlohy pro kresbu.
Alela a – (non-agouti) je důvodem jednotné barvy srsti. Kombinace aa potlačí vliv lokusu T a proto zmizí
jakákoliv kresba.
To by pro dnešek stačilo, příště se podívám na vlohy pro stříbro a kresbu, bílé skvrny a bílou barvu
použitá literatura:
Malá genetika koček, René Bílek, SCHK 1992
Chov koček, Marie Říhová, Grada 2007
internet
ŠANTA KOČIČÍ – NEPETA CATARIA
Ne každý zná bylinu šantu kočičí. Já osobně jsem se s ní taky seznámila až po několika letech, co mám doma
kočky, což bylo dost škoda, jak už dneska vím. Rozhodně každý, kdo má doma kočky, by se s ní měl důvěrně
seznámit. Uvádí se, že šanta působí na 70 % koček, na některé bohužel ale vůbec ne, u mě doma je to na100 %.
Kočky prožívají v různé intenzitě a délce euforii, dá se říci, že působí podobně jako marihuana na člověka, ale
není návyková a ani nijak škodlivá. Kočky si to prostě skvěle užijí. Kolegyně z práce mi před lety přinesla
sazeničky, které jsem zasadila na dvou místech zahrady, a jakou z ní měly naše zahradní kočky radost, vidíte na
fotce ze skalky.
Na obrázku šantu ani moc nerozpoznáte (je
zasazená u toho ostrého kamene), protože je
pod kočinami, které se po ní neustále
povalují s ohromnou rozkoší. Očuchávají ji,
mazlí se s ní, okusují ji. Je to takový drobný
košatý keřík, maximálně 20 cm vysoký,
modrofialově kvete.
Nejednalo o anglickou šantu kočicí, ale její
nízkou botanickou formu. Co do účinků si ale
naprosto nezadá s bylinou Nepeta cataria,
naopak si myslím, že je ještě víc aromatičtější
a moje domácí kočky na ni reagují více, než
na anglickou formu. Je i jednodušší na sklizeň
a sušení, navíc je velmi dekorativní a hodí se
do skalek. Taky se dá celkem úspěšně
pěstovat i doma, na okně nebo balkóně v květináči nebo truhlíku.
Později se mi podařilo sehnat jiný druh šanty, který roste jako mohutný vitální keř přes metr vysoký. Je to
původní, anglická, Nepeta cataria. Tvarem listů i vzhledem celé rostliny připomíná kopřivy, po několika letech
pěstování ve volné půdě dosahuje výšky dospělého člověka. Dá se pěstovat i doma v květináči, ale rozhodně
nedosáhnete takového výsledku jako venku. Tento druh je nyní základem mého pěstování a moje výrobky
obsahují největší podíl tohoto druhu.
Podařilo se mi sehnat ještě třetí druh, Nepeta racemosa, je vysoká cca 50 cm, vzpřímeného růstu. Ale na tento
druh kočky reagují nejméně, i když je to velmi individuální záležitost, některá kočka má ráda čerstvou šantu,
jiná raději sušenou, rozdílně preferují i jednotlivé druhy.
Od pěstování je jenom krůček ke smysluplnému zpracování. Dosušování při nepříznivém počasí je vždy zdrojem
obrovského zájmu a velké zábavy a potěšení mých bytových mazlíčků.
V první řadě jsem sušenou šantu začala jednoduše plnit do šitých pytlíčků (ty jsou samozřejmě v mé nabídce).
Později jsem začala vyrábět kouličky plněné šantou a používám ji také na plnění různých hraček. Reakce nejen
mých, ale i dalších koček jak útulkových nebo koček mých přátel, si můžete prohlédnout v mém obchůdku, vždy
pod hlavní fotografií jako doplňkové fotky.
Kočky šantu nejenom čichají (vůně bylinky vzdáleně připomíná meduňku), ale velmi rády i požírají, lze použít
sušenou šantu na posypání žrádla při nechutenství zvířete. Po delší době můžete začít mít pocit, že Vašemu
zvířeti už šanta přestala vonět, každá žena mi dá za pravdu, že za nějaký čas již nevnímá svoji oblíbenou vůni. V
tomto případě ale stačí šantové výrobky třeba na týden schovat, poté opět vytáhnout a opakovaný úspěch je
zaručen.
Je možné využít šantu i tím způsobem, že uzavřete šantové výrobky do sklenice nebo krabice s oblíbenými
hračkami, které vůni také do sebe natáhnou. Na fotce je důkaz – ponožky mnou upletené byly nějakou dobu
skladovány poblíž výrobků s šantou, a tím se z jednoho spokojeného zákazníka stali rovnou dva…
Ještě malý dovětek – v obchodech s potřebami pro zvířata se prodávají výrobky, které obsahují catnip, což není
nic jiného, než právě šanta kočičí.
Ivana Machková
ERIK REIJERS – rozhovor
Sliboval jsem překvapení a tady je. S drzostí sobě vlastní jsem požádal o rozhovor Erika Reijerse. Jak jsem se
blížil k Brnu, tak stoupala moje nervozita. Zvládnu to, je to můj první rozhovor a zrovna Erik. Že jsem nezačal
s někým jiným. S bušícím srdcem zazvoním u dveří vilky z přelomu 19 a 20 století. Nejdřív štěkot, pak se
otvírají dveře. Nemůžu Erikovi ani ruku podat, pozornost si vyžaduje trojice psíků, čivava a shi-tzu. Nějak se
propracujeme do pokoje a začnou, postupně a pomalu, jako modelky na molu, přicházet kočky. A já už
nejsem nervózní a můžeme si začít povídat.
Začnu otázkou, která mi vrtá hlavou už několik let: jak se dostal Holanďan do Česka? Proč sis vybral k bydlení
zrovna Brno?
Do České republiky jsem se dostal díky práci, pracoval jsem pro mezivládní neziskové oddělení, měli jsme
program pro dlouhodobě nezaměstnané lidi, měli jsme projekty jak pomoci získat lidem práci. V letech 91 – 92
byla možnost pomáhat lidem bez práce v tehdejším Československu, kde úřady práce teprve začínaly. V roce 92
jsem byl vyslán do Prahy, tam jsem byl čtyři měsíce, pak jsem si musel vybrat, kde budu bydlet. Jeden z kolegů
trval na Praze, já si tedy vybral Brno, abych to měl blízko do Vídně.
Spolupracoval jsem s úřadem práce Brno – venkov, měl jsem deset lidí pod sebou, projekt trval dva roky,
skončil v roce 1994. Poté jsem se mohl vrátit do Holandska, nebo jsem mohl začít pracovat na projektu
v Albánii, ale to bylo takové divné a asi i nebezpečné, na víkendy bych se musel vracet do Itálie, protože nám
Albánie nebyla schopná zaručit bezpečnost.
Tak jsem odkoupil svou pobočku, rozšířil ji a po pár letech prodal holandské společnosti. Pak jsem založil další
firmu, tu mám dodnes a také už jsem byl zamotaný do kočkařského světa, žákoval jsem, tak jsem tady chtěl
zůstat.
Skvěle ovládáš češtinu, včetně slangu, kde ses ji učil?
Čeština? Měli jsme tři týdny intenzivní kurz, ještě v Holandsku. Byli jsme zavření v hotelu, mohli jsme mluvit jen
15 minut denně holandsky po telefonu. Měli jsme učitelku z Brna. Když nás učila, chtěli jsme znát nějaká
sprostá slova, ona nám tvrdila že čeština žádné nemá. Ale to pěkně lhala, v žádné jiné řeči se nedá nadávat tak
pěkně jako v češtině.
Ovšem po příjezdu do Česka jsme toho moc neuměli, pár frází, trošku skloňování, bylo to pro nás hrozné.
Ovšem spolupracovníci uměli německy nebo anglicky, takže jsme se domluvili, ale důkladněji jsem česky začal
mluvit až když jsem měl svou firmu. Čeština je opravdu těžká.
Neustále cestuješ a máš přehled o všech členech FIFe, jak si stojí český svaz ve srovnání se světem?
Já myslím, že velice dobře, když srovnáš velikost našich výstav, jejich kvalitu, kvalita vystavovaných koček, to je
výborné. Ovšem Češi se pořád stydí a hledí na ostatní. Trošku se podřizují. Je třeba být víc hrdý.
Žiješ tu už několik let, jak se česká felinologie vyvíjí, k lepšímu či horšímu?
Chov je tu na vysoké úrovni, je možnost dovážet kočky ze zahraničí a to zvedlo úroveň. Jen by chovatelé měli na
výstavách víc a lépe připravená zvířata, vyčesané, čisté. Tady jsou ještě mezery. Třeba Britky máme jedny
z nejlepších, taky Mainky, Peršany, atd. Vždycky jsem považoval za pozitivní, že tady jsou vystavovány i starší
kočky, zase mi chybí na výstavách víc kastrátů. Je škoda, že Češi málo využívají možností například genetických
testů, špatné výsledky se dost často tutlají. To je chyba. A nelíbí se mi, jak se dokážou chovatelé navzájem
špinit, ta má linie s HCM, ta má FIP, přitom to ani není mnohdy pravda. A hlavně, nikdo neví, jestli se mu nějaká
taková nemoc neobjeví v chovu zítra nebo pozítří. A taky mi vadí, že spousta lidí považuje za normální délku
života kočky 7 – 8 let. To není pro kočku žádný věk, kočka má žít minimálně 13 – 14 roků.
A ještě mám u některých pocit, že své kočky nemají opravdu rádi. Kočka není továrna na tituly a koťata. Je
potřeba dávat pozor, komu prodávám kotě.
Taky v česku chybí kočičářům větší profesionalita.
Chováš cornish rexe, proč zrovna toto plemeno?
To je opravdu náhoda, přijel jsem s jednou britkou, siamkami a orientálkami, siamky jsou moje láska od dětství.
Jenže chov siamek je komplikovaný a problematicky a já neměl a nemám dost času … Poslední vrh siamek jsem
měl v roce 97, ale pořád zůstávají mou srdeční záležitostí. Prvního cornish rexe jsem dostal z Finska kocourka,
jen na výstavy, v 97 byl v mláďatech světový vítěz. Začali mi volat zájemci o krytí, já krýt nechtěl, kocourka jsem
měl v plánu kastrovat. Pak jsem dostal dvě kočky a měl první vrh. Když jsem poznal povahu tohoto plemene,
viděl jsem jak se matka stará, jak je to zdravé plemeno, bylo rozhodnuto. Choval jsem i britky, moc se mi líbí
vzhledově, ale vadilo mi, že jsou většinou solitérní, siamky a cornishi mají jinou povahu, jsou takoví skupinoví.
Také jsem choval maincoony, měl jsem sice jen pár vrhů, ale byl jsem jedním z prvních, kteří zde toto plemeno
chovali. Jsou to hezké kočky, ale podle mého názoru trošku "zpomalený", ale moc chytré... Tomuto plemeni
ubližuje snaha chovatelů mít co největší jedince. Nechováme kočky pro výstavy, to je fakt vedlejší záležitost,
nebo by měla vedlejší… je potřeba si uvědomit že výstavní a chovná kvalita jsou dvě věci, které spolu nemají nic
společného. Bojuji už léta proti povinnému uchovňování, co tady máme. Chov a výstavy nemají nic společného
a podle mého názoru, posuzovatelé se nemají se plést do chovu ale jenom dělat to, na co dostali oprávnění,
tedy posuzovat krásu kočky.
Co dělá jeden z nejoblíbenějších posuzovatelů, když má náhodou volný víkend?
Když mám náhodou volný víkend? To se můžeme podívat, přinesu diář, tak do konce června jsem měl jen čtyři
volné víkendy, když nepočítám případy, že jsem zrušil posuzování, protože byla ta sopka a nelítalo se, nebo
jsem měl posuzovat ve Finsku a stál jsem v zácpě na dálnici.
Když už mám volný víkend, tak já rád vystavuju. Příští rok bych chtěl mít víc volna, ale už mám hodně závazků a
rok 2012 se také začíná plnit.
Moje nejoblíbenější jsou moravské výstavy, nebo výstavy v Bratislavě, protože je to kousek a já jsem doma už
v neděli večer. Ale třeba v září letím posuzovat do Brazílie, do Sao Paola, pak další víkend Buenos Aires. Letím
ve středu, budu tam do pondělí, pak letím do Buenos Aires a v pondělí letím domů. Budu pryč necelé dva týdny.
Brazílie je krásná a jsem rád, že tam budu mít pár dní volna a tak i něco uvidím, ale doma je doma. A taky já
takhle daleko neberu odměnu za posuzování, pořadatelé mi platí cestu, ubytování a stravu na více dnů, už tak
jsem pro ně dost drahý.
Když zmiňuješ tu Brazílii, v kterých dalších, pro nás exotických zemích, jsi posuzoval?
Tak třeba Indonésie, Izrael, Malajsie, Nový Zéland, Island, Jižní Afrika, Kolumbie, USA, Austrálie, posuzoval jsem
i pro non-FIFe organizace, jakou třeba ACF, NZCF, CFA, GCCF, TICA a WCF.
Takže by se dalo říct, že nejznámější český kočkař je z Holandska 
Asi jo, já nevím.
Ovšem když mám teda víkend volný, je jedna tradice, když jsem v pátek večer venku se psama, minimálně 10x
sám sobě a psům opakuji:“ Začíná víkend a já jsem doma“ A taky si rád sednu k televizi anebo jen tak
odpočívám. A také pracuji, to totiž nikdo nevolá a tak udělám spoustu práce.
Zase když chci jet do Holandska navštívit maminku, musím to spojit s nějakou výstavou, je to blbé, ale já skoro
nemám čas tam jezdit.
Těžko by se našel kočkař, který by Tě neznal, ale ukaž mi i jiného Reijerse, než jak ho známe z výstav.
Oblíbený film, jídlo, kniha, hudba, sport, zájmy (mimo kočky) - co na sebe chceš prozradit
Asi se ví že rád vařím, prý i dobře, ještě radši jím. A moc rád mám jahodové knedlíky. Ale játra, ledvinky atd.
opravdu nemusím. Hodně rád vyšívám, nedělám to pro konečný výsledek, i když ten se mi líbí, ale kvůli té práci.
Je to pro mne relaxace. I když už jsem pár let nevyšíval, nemám čas.
Taky rád chodím do muzeí, rád chodím na opery, rád koukám na detektivky nebo historické filmy, rád si přečtu
dobrou knížku, opět historickou nebo detektivku.
Asi se moc neví, že mám doktorát z filologie. Studoval jsem i v Anglii (Durham a Newcastle) a zažil jsem tam
Monserat Cabalé, viděl jsem to památné představení Toscy v Covent Garden, kdy se Tosca vrhne z hradeb,
sebevraždí se, dramatická scéna, hudba stupňuje napětí, zpěv taky a tu malá chybka: Tosca skočí z hradeb, na
scéně je oplakávaná ale ona se ještě párkrát objeví nad hradbami. Asi technika místo matrací dala trampolínu,
nevím. To se nedá popsat, výrazy zbytku účinkujících a šok diváků.
Kromě opery mám rád i jazz nebo třeba Edith Piaf, Marléne Dietrich.
Sport žádný, no možná ten golf, i když to dělá spíš brácha.
Jsi jedním z nejvlivnějších lidí ve FIFe, jaká byla cesta na vrchol?
Já to nepovažuji za cestu na vrchol, v roce 96 mne doporučila Jitka Kytlerová, kdy už jsem neměl moc chuť
chodit na výstavy, měl jsem problémy s chovem, zemřel mi kocour, pak kočka, Jitka mi řekla, že je to pro mne
ten správný čas začít žákovat. Tak jsem teda začal. A pak mi volala Alva Uddin a ptala se, jestli nechci
kandidovat do předsednictva FIFe, já jsem nechtěl, chtěl jsem být posuzovatel. A v 97 jsem byl zvolen
viceprezidentem FIFe, když už Alva nemohla, kandidoval jsem jako prezident, no a pak jako sekretář. Díky
prezidentování jsem přišel o svou tehdejší dobrou práci, učil jsem jazyky.
Docela hodně mi vadí u lidí „na vrcholu“ ve FIFe, ale také v národní organizaci a u některých funkcionářů ZO, že
je vidět, jak se cítí „důležití“. A zapomínají, že jsou tu pro členy a že jejich zodpovědnost je větší než nějaká
privilegia…. Základem jsou lidé kteří chovají kočky a chodí na výstavy, bez nich nemáme vůbec nic, takže
všichni, lidé i kočky, mají právo na to, abychom my, posuzovatelé, předsedové atd. byli profesionální a hodní,
nebo aspoň zdvořilí. Lidi, kteří myslí, že jsou „dámy nebo páni“ a že jsou výš než ostatní kvůli své funkci – ti jsou
prostě jen chudáci a taky blbci….
Co nebo kdo Tě ovlivnil natolik, že se kočkám věnuješ profesionálně?
Už můj otec choval siamky, před druhou světovou válkou, svou první kočku, siamku, jsem dostal od něj. Takže
kočky mne provázejí odmala. Táta mne asi ovlivnil nejvíc.
Jinak na mne měli největší vliv Jitka Kytlerová, Alva Uddin a Ad de Bruijn, to jsou moji nejlepší kamarádi už
skoro 28 let.
Jak bys popsal sám sebe?
Napadá mne drzý a taky vyžraný Holanďan. Duchem zůstávám Holanďan, ale doma se cítím tady. A ano, budu
pořád říkat, co si myslím, nejsem na prodej. Můžu být diplomatický, nechci lidi urážet, ale stojím si za svým
názorem. Prostě když se dívám do zrcadla chci tam vidět sebe, ne nějakého cizího člověka.
Příjemně by se povídalo ještě hodně dlouho, ale nechci zdržovat a také mne čeká cesta zpět. Moc děkuji za
rozhovor a příjemně strávený čas.
Mezinárodní den zvířat bez domova - 21.8. 2010
Milí zvířátkomilové pomalu se blíží devatenácté výročí Mezinárodního dne zvířat
bez domova a svíčkových vigilií za kočky a pejsky kteří přišli o život, protože pro ně
nebylo dost domovů a na počest lidí, kteří zasvětlili život, aby zabránili utrpení a
nekontrolovanému množení opuštěných a nikým nechtěných zvířat. Prosíme,
připojte se. Pokud nevíte jak na to, ozvěte se. Zároveň vás zveme na první oficielní
akci, kterou pořádáme v sobotu 21.8.2010 od 18:00 v Černošicích. Zavedení
Mezinárodního dne zvířat bez domova v ČR pokládáme za nesmírně důležité,
protože upozorní na utrpení opuštěných koček a psů, nezodpovědnost majitelů a
množitelů zvířat a naléhavou potřebu změny legislativy ve smyslu zodpovědnosti
obcí za provádění kastračního programu opuštěných zvířat. Rádi bychom prosadili změnu §24 odst. 1 zákona na
ochranu zvířat, §46 písm. c) vet. zákona a §13b odst. 1 písm. d) zákona na ochranu zvířat, aby obec sama nebo
ve spolupráci s jinou obcí nebo jinou osobou zřizovala a provozovala útulky pro toulavá a opuštěná zvířata a
prováděla regulaci populace opuštěných zvířat podporou sterilizace, místo stávajícího „obec může“ a „regulace
populace omezováním nekontrolovaných zdrojů krmiva.“ Z hlediska efektivity lze totiž zákaz krmení pokládat za
kontraproduktivní řešení regulace populace opuštěných zvířat, které nemá ve vyspělém světě obdoby.
Opuštěná zvířata se totiž množí bez ohledu na svůj blahobyt, naopak v době ohrožení populace se množí více,
aby případné ztráty pokryla. Omezení potravy má za následek pouze množství oslabených jedinců, mezi kterými
se snáze šíří různé choroby. Takže vás moc prosíme, připojte se, pomozte vydobýt opuštěným zvířatům základní
právo na přežití. Děkujeme.
První společnost za práva koček, http://www.kockaapravo.cz
VETERINÁRNÍ RADY:
Obstrukce (ucpání) močové trubice u kocoura – život ohrožující problém
Ucpaný kocour! Obstruktivní FeLUTD!… tato slova vyřčená personálem veterinární kliniky
doprovází urgentní, stresující a život ohrožující problém v kočičí medicíně. FeLUTD (feline
lower urinary tract disorders) je obecný termín označující syndrom onemocnění dolních
cest močových (močový měchýř, močová trubice) u koček. Ačkoliv příčin může být více,
vedou dosti často u kocourů ke stejnému výsledku- obtížnému močení nebo totálnímu
ucpání s nemožností se vymočit. Máte-li pocit, že Vaše kočka bolestivě močí, příliš tlačí,
často navštěvuje toaletu, vylučuje malé kvantum moči, nebo je moč abnormálně zbarvená, je třeba vyhledat
pomoc. Postižené kočky si také častěji olizují genitálie a močí mimo toaletu, preferují přitom hladké, chladné
povrchy (dlažba, linoleum).
Problém se vyskytuje v jakémkoliv věku, nejběžněji jsou postiženi kocouři ve středním věku, obézní, s minimem
pohybu, obývající pouze byt a přijímající suchou stravu ve formě granulí. Dnes se také často zmiňuje stres jako
příčina potíží (konflikt s lidmi v domácnosti, jinou kočkou, a změny v zaběhlé rutině domácnosti).
Jak se problém diagnostikuje?
Projevy jsou tedy obdobné, i když je příčin řada. Infekce močových cest, urolitiáza (močové kameny), nádory
močového aparátu i jiná onemocnění mohou postihovat kočičí dolní cesty močové. Protože má FeLUTD mnoho
příčin, nebývá vždy jednoduché dospět k diagnóze. Základem je samozřejmě klinické vyšetření a vyšetření moči.
Jestliže poté není příčina identifikována, doporučujeme RTG vyšetření, ultrasonografii, vyšetření krve a kultivaci
moči. Tato vyšetření však následují až po vyřešení akutní obstrukce a stabilizaci základních životních funkcí
pacienta. Pokud je kocour zcela ucpaný, bez odborné pomoci mu zbývá 36 hodin života!!! Již po 24 hodinách
může dojít k vážnému poškození ledvin.
Jaké jsou tedy nejběžnější příčiny FeLUTD?
1.Felinní idiopatická cystitida
Felinní idiopatická cystitida (FIC), zvaná také intersticiální cystitida, je nejčastější příčinou FeLUTD. Tuto
diagnózu můžeme vyslovit, pokud jsme konvenčními vyšetřovacími metodami neodhalili
jinou příčinu onemocnění močových cest (např.infekci, kameny, nádory,…). Kočky trpící
tímto onemocněním častěji močí (následek bolestivosti moč.měchýře) a v moči mívají
krev. Příznaky u koček, které nemají ucpanou močovou trubici obvykle vymizí během
několika dní až týdnů, bez ohledu na léčbu. Takže většina léčebných pokusů směřuje
k zabránění opětovného výskytu příznaků.
Byly zaznamenány určité podobnosti mezi FIC a onemocněním močového měchýře u lidí
zvaného intersticiální cystitida. V současné době se provádí studie, které pátrají, zda problém u lidí a koček je
totožný a zda léčba používaná u lidí pomůže i kočkám. U lidí předchází výskytu problému často stresující
událost a zdá se, že stres hraje významnou roli i u koček. Kromě výše uvedených stresorů se uplatňuje i změna
krmiva, podestýlky v toaletě, nový člen rodiny, či nové zvíře v domácnosti. Modifikace životního prostředí
(poskytnutí bezpečného, čistého místa na močení, možnost hry a klidné místo na odpočinek) může redukovat
stres a snížit závažnost a četnost výskytu epizod FIC. S filozofií redukce stresu přichází i moderní přípravky pro
léčbu poruch chování- feromonální přípravky. Obohacení prostředí o druhově specifické feromony vede ke
zklidnění a je bezpečné pro kočku i lidi v domácnosti.
Protože epizodu FIC může způsobit i změna krmení, dieta kočky by měla zůstat stejná co do složení i četnosti
krmení. Existuje mnoho diet, používaných pro prevenci onemocnění močových cest. Tyto diety snižují
pravděpodobnost ucpání močové trubice, ale není prokázána jejich účinnost při snižování frekvence výskytu
zánětlivých stavů. Přesto jsou ve vybraných případech doporučitelné (problém však zcela neřeší).
2.Urolitiáza (močové kameny)
Další možnou příčinou FeLUTD jsou urolity, což jsou kamínky složené z různých
minerálů vznikající za různých patologických stavů v močovém aparátu kočky.
Kočky mohou vykazovat stejné příznaky jako výše uvedené u FIC. Pro diagnózu
je obvykle potřebné RTG vyšetření a ultrazvuk. Léčba závisí na minerálním složení, obvykle je nutné chirurgické
odstranění. Vysoce důležitá je následná prevence opětovného vzniku kamínků- postižení pacienti je mají
tendenci vždy tvořit. Nejobvyklejší mineralogické typy u koček jsou struvit a oxalát (šťavelan) vápenatý.
Pro kočky se struvitovými kameny je vhodná speciální dieta, která je může v některých případech dokonce
rozpustit. Pokud nedojde k rozpuštění, odstraňují se chirurgicky. Četnost výskytu těchto kamenů se snižuje,
protože dnešní komerční kočičí diety jsou složeny tak, aby snižovaly pravděpodobnost jejich vzniku. Mají nižší
množství hořčíku a podporují produkci kyselé moči, což je prostředí pro struvit nevhodné. V důsledku těchto
opatření však narůstá množství kamenů z oxalátu vápenatého. Role diety je v tomto případě intenzivně
studována.
Kameny z oxalátu vápenatého nemohou být rozpuštěny dietou. V některých případech je lze vypláchnout
tzv.hydropropulzí v anestezii, většinou je nutná chirurgie. Při chirurgickém zákroku se přistupuje do břišní
dutiny, otevře se močový měchýř a kameny se odstraní. Tento zákrok se nazývá cystotomie.
Obstrukce (ucpání) močové trubice
Je to nejzávažnější a nejurgentnější stav v urologii!!! Pokud je močová trubice částečně
nebo zcela ucpaná, život kočky je bezprostředně ohrožen! Je to nejvážnější komplikace
FeLUTD. Obvykle tvoří ucpávku tzv.zátky, které jsou tvořené měkkým, stlačitelným
materiálem, složeným z různého množství krystalků, buněk a bílkovinné substance
podobné hlenu.
Kastrovaní i nekastrovaní kocouři mají vyšší riziko vzniku obstrukce, protože jejich
močová trubice je užší a delší než u koček. Ucpaný kocour musí dostat IHNED odbornou pomoc! Pokud je odtok
moči znemožněn ucpávkou, ledviny nemohou dále filtrovat z krve toxické látky a udržovat rovnováhu tekutin a
minerálů v těle. Dochází k metabolickému rozvratu, bezvědomí a smrti. Úhyn je obvykle bezprostředně
způsoben toxickým vlivem draslíku na srdeční sval a srdečním selháním. Čas od ucpání močové trubice do smrti
je od 24 do 48 hodin. Bezprostřední a kvalifikovaná pomoc je tedy nutná.
Kočka s obstrukcí močové trubice se chová podobně jako jiné kočky s FeLUTD: pokouší se močit, neustále nutí,
bolestivě naříká a vymočí nepatrné množství nebo žádnou moč. Postupně stále více naříká a upadá do
apatického stavu.
Léčba obstrukce vyžaduje katetrizaci močové trubice (zavedení plastové trubičky a zprůchodnění močových
cest), ale mnohdy jsou nutné i další postupy. Kromě komatózních pacientů v konečném stadiu je většinou nutná
sedace nebo mírná anestezie. Většinou kanylujeme žílu a podáváme šetrná sedativa nitrožilně. Co nejrychleji je
nutno močovou trubici zprůchodnit, pokud to nejde, odsajeme část moči punkcí močového měchýře. Pacient
dostává infúzní léčbu. Po odstranění zátky poté léčba závisí na celkovém stavu pacienta. Pokračuje infúzní léčba
pro korekci dehydratace a vyplavení přebytečného draslíku. Pro boj s infekcí jsou podávána antibiotika,
v některých případech jsou nutné léky pro podporu funkce močového měchýře.
Stav většinou vyžaduje několikadenní hospitalizaci pacienta.
Pokud se močová trubice opakovaně ucpává i přes správnou medikaci, je zapotřebí provést chirurgický zákrok
zvaný perineální uretrostomie. Při tomto zákroku dojde k odstranění větší části penisu s nejužším průměrem
močové trubice a všití zbytku močové trubice ke kůži, čímž vzniká otvor, kterým poté kocour močí. Zákrok je
poslední možností, jak tento problém vyřešit. Mezi možné nežádoucí následky patří krvácení z chirurgického
místa (většinou ne více než týden), zúžení otvoru ukládáním vaziva, močová inkontinence a vyšší riziko vzniku
močové infekce.
Co mohu udělat doma pro zabránění dalších výskytů FeLUTD?
Menší část nešťastných koček, které onemocněly tímto onemocněním má v budoucnosti opakované obtíže
(problémy s močením, opakované obstrukce). Naštěstí většina prodělá pouze 1 epizodu nebo mají velmi vzácně
recidivu. Domácí péče je proto závislá na příčině FeLUTD a celkovém zdravotním stavu kočky. Některé kroky
mohou napomoci snížit frekvenci výskytu problémů a závažnost a trvání potíží, pokud se přesto objeví:
1.Krmení menšího množství krmiva častěji během dne
2.Pro kočky tvořící struvit v močovém aparátu je vhodná dieta zabraňující tvorbě těchto krystalů. Komerčních
diet je řada, rádi Vám poradíme.
3.Po celý den přístup k čerstvé pitné vodě.
4.Přístup k adekvátnímu množství toalet (vhodné je mít o jednu více, než je počet koček v domácnosti).
5.Umístit toalety v klidné, bezpečné oblasti domácnosti.
6.Udržovat toalety v absolutní čistotě.
7.Minimalizovat změny v denním rytmu, dispozici bytu apod.
Příznaky onemocnění dolních cest močových u koček
Nucení na močení
Časté a dlouhé pokusy o močení
Naříkání, vokalizace během močení
Časté olizování genitálií, bolestivost a dyskomfort v této oblasti
Močení mimo toaletu
Krev v moči
KOČKY S OBSTRUKCÍ VYKAZUJÍ PODOBNÉ PŘÍZNAKY, ALE NEVYMOČÍ ŽÁDNOU MOČ, NEBO JEN MINIMÁLNÍ
MNOŽSTVÍ. OBSTRUKCE MOČOVÉ TRUBICE JE ABSOLUTNĚ KRITICKÝ STAV, VYŽADUJÍCÍ BEZPROSTŘEDNÍ
VETERINÁRNÍ POMOC.
Publikováno se svolením Veterinární kliniky Písek
http://www.veterina-pisek.cz/