5/2010 - ZO Zlín
Transkript
5/2010 - ZO Zlín
5/10 Vážení členové ZO Zlín, doufám, že už Vám Miau chybělo Bohužel pro časovou náročnost nebude, dočasně, měsíčník, ale spíš občasník. Pokud by se našel někdo, kdo by byl ochotný pomáhat s přípravou, bylo by možné se vrátit zpět k měsíčníku. Především bych uvítal pomoc při vyhledávání materiálu a autory příspěvků. Určitě jste zaregistrovali že nás 19.6. 2010 opustil pan Bohumír Mahelka. Zůstává tu po něm prázdné místo a vzpomínky. 23.6. 2010 přišla zpráva, že zemřelpan Jorge Alberto Flechter z Argentiny, mezinárodní posuzovatel. Jistě si pamatujete na tohoto pána, jeho poznávacím znamením byl úsměv a dobrá nálada. Právě ten jeho úsměv mi bude na výstavách hodně scházet. Věnujme oběma pánům tichou vzpomínku. V tomto čísle najdete kromě jiného i slibované překvapení, doufám že Vás potěšíme. V dalších číslech bychom se rádi věnovali i tématům alternativní medicíny, proto prosím, mate-li nějakou zkušenost s homeopatií nebo bachovými květy, napište mi. Rád bych zpracoval Vaše zkušenosti i pro ostatní. A pozor, vyhlašujeme další ročník Kočky roku ZO Zlín, není to ročník ledajaký, ale už 5., takže takové malé jubileum. Přeji slunečné dny, pohodu a radost za MIAU team Zdeněk Krajča Výstavy v červenci, srpnu a září: V ČR 17. - 18.7. 2010 ÚSTÍ NAD LABEM Propozice: http://www.schk.cz/schk/prop_10/usticz.pdf všechna plemena- uzávěrka 1.7.2010 pí Anciau (PT) I-IV, pí Sidorova (RU) III+IV, pí Wahl (DK) II, p. Šanda (CZ) I+II, pí Němcová (CZ) I-IV, p. Kabina (CZ) I-IV Ing. Vladimíra Reinhartová, Víta Nejedlého 971, 410 02 Lovosice tel.: 602 361 362, fax: 416 597 369 email: [email protected] pořádá ZO Ústí nad Labem 31.7 - 1.8. 2010 PRAHA Propozice: http://www.schk.cz/schk/prop_10/propcz2010cz.pdf uzávěrka 16.7. 2010 Dr. Říhová (CZ) I-IV, pí Grob (LI) I-IV, p. Di Chio (SK) I+II, pí Lind (DK) II, pí Gustaitiene (LT) III, pí Vinkel (EE) I+II, pí Wilczek (PL) III Zuzana Maršíková, Severozápadní V. 32/491, 141 00 Praha 4 tel: 244 471 015 (záznamník nebo po 19. hod), fax: 239 017 724 email: [email protected] ZO Praha 4/17 Speciální výstava PER a druhý den EXO 21.8 - 22.8. 2010 OSTRAVA Propozice: http://www.prvnislezskakocici.cz/ Taťána Čudovská Lidická 1267, 739 61 Třinec fax: 558 958 751, mobil: 737 130 043 e-mail: [email protected] pořádá 1.SK Ostrava 4.9 - 5.9. 2010 CHODOVÁ PLANÁ( Kulturní dům) Propozice: http://www.klubkocek.com/ všechna plemena 23.8.2010 MVDr. Mahelková, pí Němcová, MUDr. Říhová (CZ) I-IV, PaedDr. Ivanková (SK) I+II, p. Sagurski (DE) I-IV, p. Reijers (CZ) I-IV MUDr. Walentina Choulíková, Dobrovského 14, 360 17 Karlovy Vary tel.: 602 100 313, fax: 353 220 370 email: [email protected] pořádá Klub koček Karlovy Vary 18.9 - 19.9. 2010 TŘEBOŇ - ZRUŠENO V zahraničí 10. – 11. 7. 2010 GERA, 1. DEKZV e.V., Něměcko http://www.dekzv.de/as2010/as2010.htm#Emmerich 10. – 11. 7. 2010 SOPOT, Polsko http://www.catclub-sopot.pl/show/info.pdf 24. - 25. 7. 2010 CIESZYN, Polsko http://www.cc.rybnik.pl/ 7. – 8. 8. 2010 AMBERG 1. DEKZV e.V., Něměcko http://www.dekzv.de/as2010/fly_amberg%202010.pdf 7. – 8.8. 2010 SOPOT, Polsko http://www.ccamber.pl/jezyk.html 7. – 8.8. 2010 BRATISLAVA, Slovensko http://isterfelis.meu.zoznam.sk/our-cat-shows/summer-show/ 21. – 22.8. 2010 OLSZTYN, Polsko http://www.c4c.olsztyn.pl/ 28. – 29.8. 2010 MÖDLING, Rakousko ( ÖVEK ) http://www.oevek.at/ 28. – 29.8. 2010 BAD KISSINGEN 1. DEKZV e.V., Něměcko http://www.dekzv.de/as2010/fly_bad%20kissingen%202010.pdf 4. – 5.9. 2010 WROCLAW, Polsko http://ccw.wroclaw.pl/ 11. – 12.9. 2010 WELS, Rakousko ( KKÖ) http://www.kkoe.org/ 11. – 12.9. 2010 KRALJEVICA, Chorvatsko http://www.fd-zagreb.hr/ 11. – 12.9. 2010 WARSZAWA, Polsko http://www.jedynka.waw.pl/ 18. – 19.9. 2010 KIRCHHEIMUNTER TECK, 1. DEKZV e.V., Něměcko http://www.dekzv.de/as2010/fly_kirchheim2010.pdf 18. – 19.9. 2010 BYDGOSZCZ,Polsko http://www.catclub.bydgoszcz.pl/index.htm 18. – 19.9. 2010 VINIČNÉ, Slovensko http://www.szch-macky.sk/index.php?page=169&jazyk=1&modul=0&id=181 25. – 26.9. 2010 TULLLN, Rakousko ( ÖVEK) http://www.oevek.at/ 25. – 26.9. 2010 BUCHAREST, Rumunsko http://www.sofisticat.ro/ ing. Bohumír Mahelka, CSc. Celý kočkařský svět zasáhla zpráva, že 19.6. 2010 podlehl dlouhé a těžké nemoci dlouholetý předseda Sdružení chovatelů koček v České republice, mezinárodní posuzovatel pro všechna plemena, Bohumír Mahelka. Těžko by se hledal kočkař, který by ho neznal z výstav. Jako dnes vidím před sebou naše první setkání před šesti lety, kdy usměvavý, elegantní stříbrovlasý pán napsal do posudku mého kocoura: „Velmi nadějný chlapec“ a připsal CAC. Od té doby jsme se setkali ještě mnohokrát, popovídali si, nicméně toto první setkání se mi vybavilo v paměti, když jsem se tu smutnou zprávu dozvěděl. Pan Mahelka, přáteli nazývaný Bobin vystudoval zootechniku, působil jako vysokoškolský pedagog, na Veterinární a farmaceutické fakultě v Brně přednášel obecnou a speciální zootechniku, díky němu minimálně patnáct ročníků veterinářů ví o kočkách něco víc. Sám vyprávěl o tom, jak mu byla na výstavě v Boskovicích povědomá lékařka u veterinární přejímky, zeptal se jí, jestli ji učil, ona odpověděla ano a že si ho dobře pamatuje, protože ji dvakrát vyhodil od zkoušky, jednou na koně a podruhé na kočky. Ale krátkosrstá plemena koček si díky tomu pamatuje dodnes. Zkoušku udělala až na třetí pokus. Poprvé jméno Mahelka najdeme v katalogu brněnské výstavy v roce 1967, kdy vystavoval perského stříbřitě žíhaného kocoura Bartoloměje, tento kocour se dožil věku 20 let. Na výstavě v roce 1971 pracoval jako steward, mezinárodním posuzovatelem se stal v roce 1976, posuzoval na více jak 890 výstavách v 36 zemích, mimo jiné například v Malajsii, Argentině, na Sibiři nebo v Izraeli, posuzoval na pěti světových výstavách FIFe, na světové výstavě ve Vídni a Bratislavě nominoval světové vítěze. Bohumír Mahelka byl předsedou SCHK nepřetržitě od roku 1990, předsedou ZO Brno od roku 1983, od roku 1989 nepřetržitě členem disciplinární komise FIFe a také byl služebně nejdéle působícím funkcionářem FIFe. Bohumír odešel, ale zůstávají zde jeho myšlenky, jeho snaha o udržení zdravotní kvality chovaných zvířat, snaha o zavádění testování geneticky podmíněných chorob, jak sám řekl:“ Co pomůže sebevyšší titul, když ti vnějškově krásná kočka umírá a ty to nevíš, nebo nechceš vědět.“ Velmi mne zasáhl dopis, který zaslal na letošní plénum SCHK, kterého se už sám nemohl ze zdravotních důvodů zúčastnit. V něm upozorňuje na velké množství závisti, lží a konkurenčního boje mezi chovateli. Chov koček je zálibou a měl by přinášet radost. Čas plyne a nevrací, co vzal. Odešel člověk, který věnoval chovatelům i kočkám velký kus svého života, jeho obraz však v našich srdcích zůstává. Tiché sbohem. KOČKA ROKU 2010 ZO ZLÍN, POZOR POZOR POZOR POZOR POZOR Vyhlašujeme jubilejní, pátý ročník Kočky roku ZO Zlín. Přihlásit je možné maximálně tři kočky. Do soutěže neposílejte portrétní fotografie, pouze kvalitní momentky. Kočka v našem životě, i tak by se mohl tento ročník jmenovat. Jak spí, jak si hrají, kam vlezou … Znáte to sami Uzávěrka je 31.1. 2011, fotografie zasílejte našemu místopředsedovi Michalu Oravovi na mail [email protected] Od kdy a jak bude možné hlasovat zatím nezveřejníme, vše bude včas oznámeno, i způsob vyhlášení vítězů. SLABIKÁŘ CHOVATELE Méně než malé množství genetiky (ale pořád ještě dost) – geny ovlivňující zbarvení srsti Doufám, že Vás úvodní díl se spoustou téměř nevyslovitelných termínů neodradil a pokračujete v našem genetickém rychlokurzu. Na programu máme geny ovlivňující zbarvení srsti. Barva srsti je u většiny plemen důležitým znakem, tak pojďme zjistit, čím to je že máme kočku modrou, bílou, flekatou. A jaká můžeme čekat koťata? Proč stříbrná kočka může mít zase jen stříbrná koťata, kdy budou koťata modrá, jak vzniká kresba? Na tyto a další dotazy nám může dát odpověď znalost genetiky. A znalost genetiky barev je důležitá pro chovatele většiny plemen. Lokus C Na tomto lokusu působí tak zvaná albinotická série alel, která ovládá ukládání pigmentu v srsti. Alela C – je dominantní vůči dalším alelám této série, Pokud je přítomna, vyvolá maximální stupeň pigmentace, plnokrevnost (full-coulour) Alela cb – (barmese) částečně sníží intenzitu pigmentace, vyvolává barmské zbarvení, které se projeví při kombinaci cb cb, tedy recesivně homozigotní, tato kombinace změní barvu např. černé kočky na tmavě hnědou a částečným projevem akromelanismu (odznaků). Barva očí je také mírně ovlivněna, proto mají barmské kočky oči světlejšího žlutého odstínu. Alela cs - (siamese) výrazně snižuje intenzitu pigmentace na zbarvení siamské, toto zbarvení se opět projeví pouze v homozygotním stavu. Černá kočka se účinkem tohoto alelického páru změní na ledově bílou s tmavě hnědými odznaky. Výrazně je také ovlivněna barva očí, je vždy modrá. Alela c – (albino) způsobí úplné vymizení pigmentu, takže recesivní homozygot cc je čistě bílý s červenýma očima. Lokus D Tento lokus je charakteristický ovládáním modrého ředění. Alela D – (dense) v dominantním stavu způsobuje příslušné divoké zbarvení při plné tvorbě pigmentu. Alela d – (dilute) vyvolává shlukování pigmentových zrn v chlupu, tím vzniká místo černého zbarvení modré. Modré zbarvení se projeví jen v kombinaci dd. Černou mění na modrou, za spolupůsobení vlohy pro čokoládové zbarvení na lilovou, červenou zase krémovou. Jde o ukázkový příklad účinku více genu, tzv. genovou interakci Lokus B Tento lokus má na svědomí čokoládové ředění. Alela B – (black) plné působení černého pigmentu Alela b – (brown) vyvolává čokoládové ředění, recesivní homozygot je tmavě hnědý (chocolate) Alela bl – (light brown) vyvolává větší stupeň ředění než alela b, recesivní homozygot je světle červenohnědý až měděně červený (cinamon, non-sex linked red). Tato alela se vyskytuje především u koček habešských a somálských ve zbarvení červenohnědém (sorrel) Opět zde platí interakce alel D a B. Lokus A velmi výrazně ovlivňuje vzhled kočky. Alela A – (agouti) způsobí nejednotné zbarvení chlupu, tiking. Toto zbarvení je titpické pro divoké zbarvení koček s kresbou. Za spolupůsobení lokusu T se uplatní vlohy pro kresbu. Alela a – (non-agouti) je důvodem jednotné barvy srsti. Kombinace aa potlačí vliv lokusu T a proto zmizí jakákoliv kresba. To by pro dnešek stačilo, příště se podívám na vlohy pro stříbro a kresbu, bílé skvrny a bílou barvu použitá literatura: Malá genetika koček, René Bílek, SCHK 1992 Chov koček, Marie Říhová, Grada 2007 internet ŠANTA KOČIČÍ – NEPETA CATARIA Ne každý zná bylinu šantu kočičí. Já osobně jsem se s ní taky seznámila až po několika letech, co mám doma kočky, což bylo dost škoda, jak už dneska vím. Rozhodně každý, kdo má doma kočky, by se s ní měl důvěrně seznámit. Uvádí se, že šanta působí na 70 % koček, na některé bohužel ale vůbec ne, u mě doma je to na100 %. Kočky prožívají v různé intenzitě a délce euforii, dá se říci, že působí podobně jako marihuana na člověka, ale není návyková a ani nijak škodlivá. Kočky si to prostě skvěle užijí. Kolegyně z práce mi před lety přinesla sazeničky, které jsem zasadila na dvou místech zahrady, a jakou z ní měly naše zahradní kočky radost, vidíte na fotce ze skalky. Na obrázku šantu ani moc nerozpoznáte (je zasazená u toho ostrého kamene), protože je pod kočinami, které se po ní neustále povalují s ohromnou rozkoší. Očuchávají ji, mazlí se s ní, okusují ji. Je to takový drobný košatý keřík, maximálně 20 cm vysoký, modrofialově kvete. Nejednalo o anglickou šantu kočicí, ale její nízkou botanickou formu. Co do účinků si ale naprosto nezadá s bylinou Nepeta cataria, naopak si myslím, že je ještě víc aromatičtější a moje domácí kočky na ni reagují více, než na anglickou formu. Je i jednodušší na sklizeň a sušení, navíc je velmi dekorativní a hodí se do skalek. Taky se dá celkem úspěšně pěstovat i doma, na okně nebo balkóně v květináči nebo truhlíku. Později se mi podařilo sehnat jiný druh šanty, který roste jako mohutný vitální keř přes metr vysoký. Je to původní, anglická, Nepeta cataria. Tvarem listů i vzhledem celé rostliny připomíná kopřivy, po několika letech pěstování ve volné půdě dosahuje výšky dospělého člověka. Dá se pěstovat i doma v květináči, ale rozhodně nedosáhnete takového výsledku jako venku. Tento druh je nyní základem mého pěstování a moje výrobky obsahují největší podíl tohoto druhu. Podařilo se mi sehnat ještě třetí druh, Nepeta racemosa, je vysoká cca 50 cm, vzpřímeného růstu. Ale na tento druh kočky reagují nejméně, i když je to velmi individuální záležitost, některá kočka má ráda čerstvou šantu, jiná raději sušenou, rozdílně preferují i jednotlivé druhy. Od pěstování je jenom krůček ke smysluplnému zpracování. Dosušování při nepříznivém počasí je vždy zdrojem obrovského zájmu a velké zábavy a potěšení mých bytových mazlíčků. V první řadě jsem sušenou šantu začala jednoduše plnit do šitých pytlíčků (ty jsou samozřejmě v mé nabídce). Později jsem začala vyrábět kouličky plněné šantou a používám ji také na plnění různých hraček. Reakce nejen mých, ale i dalších koček jak útulkových nebo koček mých přátel, si můžete prohlédnout v mém obchůdku, vždy pod hlavní fotografií jako doplňkové fotky. Kočky šantu nejenom čichají (vůně bylinky vzdáleně připomíná meduňku), ale velmi rády i požírají, lze použít sušenou šantu na posypání žrádla při nechutenství zvířete. Po delší době můžete začít mít pocit, že Vašemu zvířeti už šanta přestala vonět, každá žena mi dá za pravdu, že za nějaký čas již nevnímá svoji oblíbenou vůni. V tomto případě ale stačí šantové výrobky třeba na týden schovat, poté opět vytáhnout a opakovaný úspěch je zaručen. Je možné využít šantu i tím způsobem, že uzavřete šantové výrobky do sklenice nebo krabice s oblíbenými hračkami, které vůni také do sebe natáhnou. Na fotce je důkaz – ponožky mnou upletené byly nějakou dobu skladovány poblíž výrobků s šantou, a tím se z jednoho spokojeného zákazníka stali rovnou dva… Ještě malý dovětek – v obchodech s potřebami pro zvířata se prodávají výrobky, které obsahují catnip, což není nic jiného, než právě šanta kočičí. Ivana Machková ERIK REIJERS – rozhovor Sliboval jsem překvapení a tady je. S drzostí sobě vlastní jsem požádal o rozhovor Erika Reijerse. Jak jsem se blížil k Brnu, tak stoupala moje nervozita. Zvládnu to, je to můj první rozhovor a zrovna Erik. Že jsem nezačal s někým jiným. S bušícím srdcem zazvoním u dveří vilky z přelomu 19 a 20 století. Nejdřív štěkot, pak se otvírají dveře. Nemůžu Erikovi ani ruku podat, pozornost si vyžaduje trojice psíků, čivava a shi-tzu. Nějak se propracujeme do pokoje a začnou, postupně a pomalu, jako modelky na molu, přicházet kočky. A já už nejsem nervózní a můžeme si začít povídat. Začnu otázkou, která mi vrtá hlavou už několik let: jak se dostal Holanďan do Česka? Proč sis vybral k bydlení zrovna Brno? Do České republiky jsem se dostal díky práci, pracoval jsem pro mezivládní neziskové oddělení, měli jsme program pro dlouhodobě nezaměstnané lidi, měli jsme projekty jak pomoci získat lidem práci. V letech 91 – 92 byla možnost pomáhat lidem bez práce v tehdejším Československu, kde úřady práce teprve začínaly. V roce 92 jsem byl vyslán do Prahy, tam jsem byl čtyři měsíce, pak jsem si musel vybrat, kde budu bydlet. Jeden z kolegů trval na Praze, já si tedy vybral Brno, abych to měl blízko do Vídně. Spolupracoval jsem s úřadem práce Brno – venkov, měl jsem deset lidí pod sebou, projekt trval dva roky, skončil v roce 1994. Poté jsem se mohl vrátit do Holandska, nebo jsem mohl začít pracovat na projektu v Albánii, ale to bylo takové divné a asi i nebezpečné, na víkendy bych se musel vracet do Itálie, protože nám Albánie nebyla schopná zaručit bezpečnost. Tak jsem odkoupil svou pobočku, rozšířil ji a po pár letech prodal holandské společnosti. Pak jsem založil další firmu, tu mám dodnes a také už jsem byl zamotaný do kočkařského světa, žákoval jsem, tak jsem tady chtěl zůstat. Skvěle ovládáš češtinu, včetně slangu, kde ses ji učil? Čeština? Měli jsme tři týdny intenzivní kurz, ještě v Holandsku. Byli jsme zavření v hotelu, mohli jsme mluvit jen 15 minut denně holandsky po telefonu. Měli jsme učitelku z Brna. Když nás učila, chtěli jsme znát nějaká sprostá slova, ona nám tvrdila že čeština žádné nemá. Ale to pěkně lhala, v žádné jiné řeči se nedá nadávat tak pěkně jako v češtině. Ovšem po příjezdu do Česka jsme toho moc neuměli, pár frází, trošku skloňování, bylo to pro nás hrozné. Ovšem spolupracovníci uměli německy nebo anglicky, takže jsme se domluvili, ale důkladněji jsem česky začal mluvit až když jsem měl svou firmu. Čeština je opravdu těžká. Neustále cestuješ a máš přehled o všech členech FIFe, jak si stojí český svaz ve srovnání se světem? Já myslím, že velice dobře, když srovnáš velikost našich výstav, jejich kvalitu, kvalita vystavovaných koček, to je výborné. Ovšem Češi se pořád stydí a hledí na ostatní. Trošku se podřizují. Je třeba být víc hrdý. Žiješ tu už několik let, jak se česká felinologie vyvíjí, k lepšímu či horšímu? Chov je tu na vysoké úrovni, je možnost dovážet kočky ze zahraničí a to zvedlo úroveň. Jen by chovatelé měli na výstavách víc a lépe připravená zvířata, vyčesané, čisté. Tady jsou ještě mezery. Třeba Britky máme jedny z nejlepších, taky Mainky, Peršany, atd. Vždycky jsem považoval za pozitivní, že tady jsou vystavovány i starší kočky, zase mi chybí na výstavách víc kastrátů. Je škoda, že Češi málo využívají možností například genetických testů, špatné výsledky se dost často tutlají. To je chyba. A nelíbí se mi, jak se dokážou chovatelé navzájem špinit, ta má linie s HCM, ta má FIP, přitom to ani není mnohdy pravda. A hlavně, nikdo neví, jestli se mu nějaká taková nemoc neobjeví v chovu zítra nebo pozítří. A taky mi vadí, že spousta lidí považuje za normální délku života kočky 7 – 8 let. To není pro kočku žádný věk, kočka má žít minimálně 13 – 14 roků. A ještě mám u některých pocit, že své kočky nemají opravdu rádi. Kočka není továrna na tituly a koťata. Je potřeba dávat pozor, komu prodávám kotě. Taky v česku chybí kočičářům větší profesionalita. Chováš cornish rexe, proč zrovna toto plemeno? To je opravdu náhoda, přijel jsem s jednou britkou, siamkami a orientálkami, siamky jsou moje láska od dětství. Jenže chov siamek je komplikovaný a problematicky a já neměl a nemám dost času … Poslední vrh siamek jsem měl v roce 97, ale pořád zůstávají mou srdeční záležitostí. Prvního cornish rexe jsem dostal z Finska kocourka, jen na výstavy, v 97 byl v mláďatech světový vítěz. Začali mi volat zájemci o krytí, já krýt nechtěl, kocourka jsem měl v plánu kastrovat. Pak jsem dostal dvě kočky a měl první vrh. Když jsem poznal povahu tohoto plemene, viděl jsem jak se matka stará, jak je to zdravé plemeno, bylo rozhodnuto. Choval jsem i britky, moc se mi líbí vzhledově, ale vadilo mi, že jsou většinou solitérní, siamky a cornishi mají jinou povahu, jsou takoví skupinoví. Také jsem choval maincoony, měl jsem sice jen pár vrhů, ale byl jsem jedním z prvních, kteří zde toto plemeno chovali. Jsou to hezké kočky, ale podle mého názoru trošku "zpomalený", ale moc chytré... Tomuto plemeni ubližuje snaha chovatelů mít co největší jedince. Nechováme kočky pro výstavy, to je fakt vedlejší záležitost, nebo by měla vedlejší… je potřeba si uvědomit že výstavní a chovná kvalita jsou dvě věci, které spolu nemají nic společného. Bojuji už léta proti povinnému uchovňování, co tady máme. Chov a výstavy nemají nic společného a podle mého názoru, posuzovatelé se nemají se plést do chovu ale jenom dělat to, na co dostali oprávnění, tedy posuzovat krásu kočky. Co dělá jeden z nejoblíbenějších posuzovatelů, když má náhodou volný víkend? Když mám náhodou volný víkend? To se můžeme podívat, přinesu diář, tak do konce června jsem měl jen čtyři volné víkendy, když nepočítám případy, že jsem zrušil posuzování, protože byla ta sopka a nelítalo se, nebo jsem měl posuzovat ve Finsku a stál jsem v zácpě na dálnici. Když už mám volný víkend, tak já rád vystavuju. Příští rok bych chtěl mít víc volna, ale už mám hodně závazků a rok 2012 se také začíná plnit. Moje nejoblíbenější jsou moravské výstavy, nebo výstavy v Bratislavě, protože je to kousek a já jsem doma už v neděli večer. Ale třeba v září letím posuzovat do Brazílie, do Sao Paola, pak další víkend Buenos Aires. Letím ve středu, budu tam do pondělí, pak letím do Buenos Aires a v pondělí letím domů. Budu pryč necelé dva týdny. Brazílie je krásná a jsem rád, že tam budu mít pár dní volna a tak i něco uvidím, ale doma je doma. A taky já takhle daleko neberu odměnu za posuzování, pořadatelé mi platí cestu, ubytování a stravu na více dnů, už tak jsem pro ně dost drahý. Když zmiňuješ tu Brazílii, v kterých dalších, pro nás exotických zemích, jsi posuzoval? Tak třeba Indonésie, Izrael, Malajsie, Nový Zéland, Island, Jižní Afrika, Kolumbie, USA, Austrálie, posuzoval jsem i pro non-FIFe organizace, jakou třeba ACF, NZCF, CFA, GCCF, TICA a WCF. Takže by se dalo říct, že nejznámější český kočkař je z Holandska Asi jo, já nevím. Ovšem když mám teda víkend volný, je jedna tradice, když jsem v pátek večer venku se psama, minimálně 10x sám sobě a psům opakuji:“ Začíná víkend a já jsem doma“ A taky si rád sednu k televizi anebo jen tak odpočívám. A také pracuji, to totiž nikdo nevolá a tak udělám spoustu práce. Zase když chci jet do Holandska navštívit maminku, musím to spojit s nějakou výstavou, je to blbé, ale já skoro nemám čas tam jezdit. Těžko by se našel kočkař, který by Tě neznal, ale ukaž mi i jiného Reijerse, než jak ho známe z výstav. Oblíbený film, jídlo, kniha, hudba, sport, zájmy (mimo kočky) - co na sebe chceš prozradit Asi se ví že rád vařím, prý i dobře, ještě radši jím. A moc rád mám jahodové knedlíky. Ale játra, ledvinky atd. opravdu nemusím. Hodně rád vyšívám, nedělám to pro konečný výsledek, i když ten se mi líbí, ale kvůli té práci. Je to pro mne relaxace. I když už jsem pár let nevyšíval, nemám čas. Taky rád chodím do muzeí, rád chodím na opery, rád koukám na detektivky nebo historické filmy, rád si přečtu dobrou knížku, opět historickou nebo detektivku. Asi se moc neví, že mám doktorát z filologie. Studoval jsem i v Anglii (Durham a Newcastle) a zažil jsem tam Monserat Cabalé, viděl jsem to památné představení Toscy v Covent Garden, kdy se Tosca vrhne z hradeb, sebevraždí se, dramatická scéna, hudba stupňuje napětí, zpěv taky a tu malá chybka: Tosca skočí z hradeb, na scéně je oplakávaná ale ona se ještě párkrát objeví nad hradbami. Asi technika místo matrací dala trampolínu, nevím. To se nedá popsat, výrazy zbytku účinkujících a šok diváků. Kromě opery mám rád i jazz nebo třeba Edith Piaf, Marléne Dietrich. Sport žádný, no možná ten golf, i když to dělá spíš brácha. Jsi jedním z nejvlivnějších lidí ve FIFe, jaká byla cesta na vrchol? Já to nepovažuji za cestu na vrchol, v roce 96 mne doporučila Jitka Kytlerová, kdy už jsem neměl moc chuť chodit na výstavy, měl jsem problémy s chovem, zemřel mi kocour, pak kočka, Jitka mi řekla, že je to pro mne ten správný čas začít žákovat. Tak jsem teda začal. A pak mi volala Alva Uddin a ptala se, jestli nechci kandidovat do předsednictva FIFe, já jsem nechtěl, chtěl jsem být posuzovatel. A v 97 jsem byl zvolen viceprezidentem FIFe, když už Alva nemohla, kandidoval jsem jako prezident, no a pak jako sekretář. Díky prezidentování jsem přišel o svou tehdejší dobrou práci, učil jsem jazyky. Docela hodně mi vadí u lidí „na vrcholu“ ve FIFe, ale také v národní organizaci a u některých funkcionářů ZO, že je vidět, jak se cítí „důležití“. A zapomínají, že jsou tu pro členy a že jejich zodpovědnost je větší než nějaká privilegia…. Základem jsou lidé kteří chovají kočky a chodí na výstavy, bez nich nemáme vůbec nic, takže všichni, lidé i kočky, mají právo na to, abychom my, posuzovatelé, předsedové atd. byli profesionální a hodní, nebo aspoň zdvořilí. Lidi, kteří myslí, že jsou „dámy nebo páni“ a že jsou výš než ostatní kvůli své funkci – ti jsou prostě jen chudáci a taky blbci…. Co nebo kdo Tě ovlivnil natolik, že se kočkám věnuješ profesionálně? Už můj otec choval siamky, před druhou světovou válkou, svou první kočku, siamku, jsem dostal od něj. Takže kočky mne provázejí odmala. Táta mne asi ovlivnil nejvíc. Jinak na mne měli největší vliv Jitka Kytlerová, Alva Uddin a Ad de Bruijn, to jsou moji nejlepší kamarádi už skoro 28 let. Jak bys popsal sám sebe? Napadá mne drzý a taky vyžraný Holanďan. Duchem zůstávám Holanďan, ale doma se cítím tady. A ano, budu pořád říkat, co si myslím, nejsem na prodej. Můžu být diplomatický, nechci lidi urážet, ale stojím si za svým názorem. Prostě když se dívám do zrcadla chci tam vidět sebe, ne nějakého cizího člověka. Příjemně by se povídalo ještě hodně dlouho, ale nechci zdržovat a také mne čeká cesta zpět. Moc děkuji za rozhovor a příjemně strávený čas. Mezinárodní den zvířat bez domova - 21.8. 2010 Milí zvířátkomilové pomalu se blíží devatenácté výročí Mezinárodního dne zvířat bez domova a svíčkových vigilií za kočky a pejsky kteří přišli o život, protože pro ně nebylo dost domovů a na počest lidí, kteří zasvětlili život, aby zabránili utrpení a nekontrolovanému množení opuštěných a nikým nechtěných zvířat. Prosíme, připojte se. Pokud nevíte jak na to, ozvěte se. Zároveň vás zveme na první oficielní akci, kterou pořádáme v sobotu 21.8.2010 od 18:00 v Černošicích. Zavedení Mezinárodního dne zvířat bez domova v ČR pokládáme za nesmírně důležité, protože upozorní na utrpení opuštěných koček a psů, nezodpovědnost majitelů a množitelů zvířat a naléhavou potřebu změny legislativy ve smyslu zodpovědnosti obcí za provádění kastračního programu opuštěných zvířat. Rádi bychom prosadili změnu §24 odst. 1 zákona na ochranu zvířat, §46 písm. c) vet. zákona a §13b odst. 1 písm. d) zákona na ochranu zvířat, aby obec sama nebo ve spolupráci s jinou obcí nebo jinou osobou zřizovala a provozovala útulky pro toulavá a opuštěná zvířata a prováděla regulaci populace opuštěných zvířat podporou sterilizace, místo stávajícího „obec může“ a „regulace populace omezováním nekontrolovaných zdrojů krmiva.“ Z hlediska efektivity lze totiž zákaz krmení pokládat za kontraproduktivní řešení regulace populace opuštěných zvířat, které nemá ve vyspělém světě obdoby. Opuštěná zvířata se totiž množí bez ohledu na svůj blahobyt, naopak v době ohrožení populace se množí více, aby případné ztráty pokryla. Omezení potravy má za následek pouze množství oslabených jedinců, mezi kterými se snáze šíří různé choroby. Takže vás moc prosíme, připojte se, pomozte vydobýt opuštěným zvířatům základní právo na přežití. Děkujeme. První společnost za práva koček, http://www.kockaapravo.cz VETERINÁRNÍ RADY: Obstrukce (ucpání) močové trubice u kocoura – život ohrožující problém Ucpaný kocour! Obstruktivní FeLUTD!… tato slova vyřčená personálem veterinární kliniky doprovází urgentní, stresující a život ohrožující problém v kočičí medicíně. FeLUTD (feline lower urinary tract disorders) je obecný termín označující syndrom onemocnění dolních cest močových (močový měchýř, močová trubice) u koček. Ačkoliv příčin může být více, vedou dosti často u kocourů ke stejnému výsledku- obtížnému močení nebo totálnímu ucpání s nemožností se vymočit. Máte-li pocit, že Vaše kočka bolestivě močí, příliš tlačí, často navštěvuje toaletu, vylučuje malé kvantum moči, nebo je moč abnormálně zbarvená, je třeba vyhledat pomoc. Postižené kočky si také častěji olizují genitálie a močí mimo toaletu, preferují přitom hladké, chladné povrchy (dlažba, linoleum). Problém se vyskytuje v jakémkoliv věku, nejběžněji jsou postiženi kocouři ve středním věku, obézní, s minimem pohybu, obývající pouze byt a přijímající suchou stravu ve formě granulí. Dnes se také často zmiňuje stres jako příčina potíží (konflikt s lidmi v domácnosti, jinou kočkou, a změny v zaběhlé rutině domácnosti). Jak se problém diagnostikuje? Projevy jsou tedy obdobné, i když je příčin řada. Infekce močových cest, urolitiáza (močové kameny), nádory močového aparátu i jiná onemocnění mohou postihovat kočičí dolní cesty močové. Protože má FeLUTD mnoho příčin, nebývá vždy jednoduché dospět k diagnóze. Základem je samozřejmě klinické vyšetření a vyšetření moči. Jestliže poté není příčina identifikována, doporučujeme RTG vyšetření, ultrasonografii, vyšetření krve a kultivaci moči. Tato vyšetření však následují až po vyřešení akutní obstrukce a stabilizaci základních životních funkcí pacienta. Pokud je kocour zcela ucpaný, bez odborné pomoci mu zbývá 36 hodin života!!! Již po 24 hodinách může dojít k vážnému poškození ledvin. Jaké jsou tedy nejběžnější příčiny FeLUTD? 1.Felinní idiopatická cystitida Felinní idiopatická cystitida (FIC), zvaná také intersticiální cystitida, je nejčastější příčinou FeLUTD. Tuto diagnózu můžeme vyslovit, pokud jsme konvenčními vyšetřovacími metodami neodhalili jinou příčinu onemocnění močových cest (např.infekci, kameny, nádory,…). Kočky trpící tímto onemocněním častěji močí (následek bolestivosti moč.měchýře) a v moči mívají krev. Příznaky u koček, které nemají ucpanou močovou trubici obvykle vymizí během několika dní až týdnů, bez ohledu na léčbu. Takže většina léčebných pokusů směřuje k zabránění opětovného výskytu příznaků. Byly zaznamenány určité podobnosti mezi FIC a onemocněním močového měchýře u lidí zvaného intersticiální cystitida. V současné době se provádí studie, které pátrají, zda problém u lidí a koček je totožný a zda léčba používaná u lidí pomůže i kočkám. U lidí předchází výskytu problému často stresující událost a zdá se, že stres hraje významnou roli i u koček. Kromě výše uvedených stresorů se uplatňuje i změna krmiva, podestýlky v toaletě, nový člen rodiny, či nové zvíře v domácnosti. Modifikace životního prostředí (poskytnutí bezpečného, čistého místa na močení, možnost hry a klidné místo na odpočinek) může redukovat stres a snížit závažnost a četnost výskytu epizod FIC. S filozofií redukce stresu přichází i moderní přípravky pro léčbu poruch chování- feromonální přípravky. Obohacení prostředí o druhově specifické feromony vede ke zklidnění a je bezpečné pro kočku i lidi v domácnosti. Protože epizodu FIC může způsobit i změna krmení, dieta kočky by měla zůstat stejná co do složení i četnosti krmení. Existuje mnoho diet, používaných pro prevenci onemocnění močových cest. Tyto diety snižují pravděpodobnost ucpání močové trubice, ale není prokázána jejich účinnost při snižování frekvence výskytu zánětlivých stavů. Přesto jsou ve vybraných případech doporučitelné (problém však zcela neřeší). 2.Urolitiáza (močové kameny) Další možnou příčinou FeLUTD jsou urolity, což jsou kamínky složené z různých minerálů vznikající za různých patologických stavů v močovém aparátu kočky. Kočky mohou vykazovat stejné příznaky jako výše uvedené u FIC. Pro diagnózu je obvykle potřebné RTG vyšetření a ultrazvuk. Léčba závisí na minerálním složení, obvykle je nutné chirurgické odstranění. Vysoce důležitá je následná prevence opětovného vzniku kamínků- postižení pacienti je mají tendenci vždy tvořit. Nejobvyklejší mineralogické typy u koček jsou struvit a oxalát (šťavelan) vápenatý. Pro kočky se struvitovými kameny je vhodná speciální dieta, která je může v některých případech dokonce rozpustit. Pokud nedojde k rozpuštění, odstraňují se chirurgicky. Četnost výskytu těchto kamenů se snižuje, protože dnešní komerční kočičí diety jsou složeny tak, aby snižovaly pravděpodobnost jejich vzniku. Mají nižší množství hořčíku a podporují produkci kyselé moči, což je prostředí pro struvit nevhodné. V důsledku těchto opatření však narůstá množství kamenů z oxalátu vápenatého. Role diety je v tomto případě intenzivně studována. Kameny z oxalátu vápenatého nemohou být rozpuštěny dietou. V některých případech je lze vypláchnout tzv.hydropropulzí v anestezii, většinou je nutná chirurgie. Při chirurgickém zákroku se přistupuje do břišní dutiny, otevře se močový měchýř a kameny se odstraní. Tento zákrok se nazývá cystotomie. Obstrukce (ucpání) močové trubice Je to nejzávažnější a nejurgentnější stav v urologii!!! Pokud je močová trubice částečně nebo zcela ucpaná, život kočky je bezprostředně ohrožen! Je to nejvážnější komplikace FeLUTD. Obvykle tvoří ucpávku tzv.zátky, které jsou tvořené měkkým, stlačitelným materiálem, složeným z různého množství krystalků, buněk a bílkovinné substance podobné hlenu. Kastrovaní i nekastrovaní kocouři mají vyšší riziko vzniku obstrukce, protože jejich močová trubice je užší a delší než u koček. Ucpaný kocour musí dostat IHNED odbornou pomoc! Pokud je odtok moči znemožněn ucpávkou, ledviny nemohou dále filtrovat z krve toxické látky a udržovat rovnováhu tekutin a minerálů v těle. Dochází k metabolickému rozvratu, bezvědomí a smrti. Úhyn je obvykle bezprostředně způsoben toxickým vlivem draslíku na srdeční sval a srdečním selháním. Čas od ucpání močové trubice do smrti je od 24 do 48 hodin. Bezprostřední a kvalifikovaná pomoc je tedy nutná. Kočka s obstrukcí močové trubice se chová podobně jako jiné kočky s FeLUTD: pokouší se močit, neustále nutí, bolestivě naříká a vymočí nepatrné množství nebo žádnou moč. Postupně stále více naříká a upadá do apatického stavu. Léčba obstrukce vyžaduje katetrizaci močové trubice (zavedení plastové trubičky a zprůchodnění močových cest), ale mnohdy jsou nutné i další postupy. Kromě komatózních pacientů v konečném stadiu je většinou nutná sedace nebo mírná anestezie. Většinou kanylujeme žílu a podáváme šetrná sedativa nitrožilně. Co nejrychleji je nutno močovou trubici zprůchodnit, pokud to nejde, odsajeme část moči punkcí močového měchýře. Pacient dostává infúzní léčbu. Po odstranění zátky poté léčba závisí na celkovém stavu pacienta. Pokračuje infúzní léčba pro korekci dehydratace a vyplavení přebytečného draslíku. Pro boj s infekcí jsou podávána antibiotika, v některých případech jsou nutné léky pro podporu funkce močového měchýře. Stav většinou vyžaduje několikadenní hospitalizaci pacienta. Pokud se močová trubice opakovaně ucpává i přes správnou medikaci, je zapotřebí provést chirurgický zákrok zvaný perineální uretrostomie. Při tomto zákroku dojde k odstranění větší části penisu s nejužším průměrem močové trubice a všití zbytku močové trubice ke kůži, čímž vzniká otvor, kterým poté kocour močí. Zákrok je poslední možností, jak tento problém vyřešit. Mezi možné nežádoucí následky patří krvácení z chirurgického místa (většinou ne více než týden), zúžení otvoru ukládáním vaziva, močová inkontinence a vyšší riziko vzniku močové infekce. Co mohu udělat doma pro zabránění dalších výskytů FeLUTD? Menší část nešťastných koček, které onemocněly tímto onemocněním má v budoucnosti opakované obtíže (problémy s močením, opakované obstrukce). Naštěstí většina prodělá pouze 1 epizodu nebo mají velmi vzácně recidivu. Domácí péče je proto závislá na příčině FeLUTD a celkovém zdravotním stavu kočky. Některé kroky mohou napomoci snížit frekvenci výskytu problémů a závažnost a trvání potíží, pokud se přesto objeví: 1.Krmení menšího množství krmiva častěji během dne 2.Pro kočky tvořící struvit v močovém aparátu je vhodná dieta zabraňující tvorbě těchto krystalů. Komerčních diet je řada, rádi Vám poradíme. 3.Po celý den přístup k čerstvé pitné vodě. 4.Přístup k adekvátnímu množství toalet (vhodné je mít o jednu více, než je počet koček v domácnosti). 5.Umístit toalety v klidné, bezpečné oblasti domácnosti. 6.Udržovat toalety v absolutní čistotě. 7.Minimalizovat změny v denním rytmu, dispozici bytu apod. Příznaky onemocnění dolních cest močových u koček Nucení na močení Časté a dlouhé pokusy o močení Naříkání, vokalizace během močení Časté olizování genitálií, bolestivost a dyskomfort v této oblasti Močení mimo toaletu Krev v moči KOČKY S OBSTRUKCÍ VYKAZUJÍ PODOBNÉ PŘÍZNAKY, ALE NEVYMOČÍ ŽÁDNOU MOČ, NEBO JEN MINIMÁLNÍ MNOŽSTVÍ. OBSTRUKCE MOČOVÉ TRUBICE JE ABSOLUTNĚ KRITICKÝ STAV, VYŽADUJÍCÍ BEZPROSTŘEDNÍ VETERINÁRNÍ POMOC. Publikováno se svolením Veterinární kliniky Písek http://www.veterina-pisek.cz/