prosinec 2012 - VÍTKOVICE MACHINERY GROUP

prosinec 2012 - VÍTKOVICE MACHINERY GROUP

VÍTKOVICKÉ NOVINY
Tisk zaměstnanců skupiny VÍTKOVICE MACHINERY GROUP
číslo 12 / prosinec 2012
Vážení zaměstnanci,
přeji Vám a Vašim blízkým příjemné prožití vánočních svátků
a v novém roce 2013 pevné zdraví a řadu úspěchů, jak
v osobním životě, tak na poli pracovním.
Ing. Jan Světlík
předseda představenstva
a generální ředitel
VÍTKOVICE HOLDING, a.s.
Skupina VMG úspěšně zahájila
montáž elektrárny Yunus
Emre v Turecku.
Vítkovická střední průmyslová
škola a gymnázium
se představila na výstavě.
Výstavu Josefa Pleskota
s názvem Cesta vidělo v Gongu
za dva týdny přes tisíc lidí.
Netradiční mikulášská nadílka
v podzemí černouhelného
dolu v Landek Parku.
3
4
5
8
VÍTKOVICE MACHINERY GROUP
2
EDITORIAL
Liběna Světlíková,
Vítkovice
Machinery Group
Hezké vánoční období, vážení čtenáři,
mám milou povinnost uzavřít letošní ročník
Vítkovických novin. Když jsem se dívala do všech
předchozích čísel a snažila se určit témata, která bych
Vám měla v každém případě připomenout, narazila
jsem. Důležitých událostí v životě skupiny Vítkovice
Machinery Group byla za rok 2012 taková spousta,
že se sem nevejdou.
Především se ze všech úhlů řešila budoucnost
českého strojírenství. Přestože ekonomika mnoha
zemí v Evropě nebyla v dobré kondici, Vítkovice našly
směr, který vede z krize. Skupina bodovala v Indii,
Jižní Americe, v Rusku, na Blízkém východě,
v Turecku. Tam je dokonce lídrem velkorysého
projektu Aduarya, v rámci privátního sektoru jednoho
z největších nově budovaných energetických
komplexů na světě.
Vedle toho skupina vybojovala alespoň dílčí krok
na cestě ke zlevnění obnovitelných zdrojů energií.
Takzvané OZE jsou výzvou i pro příští rok. Zdražují
cenu tuzemské elektřiny nad rozumnou mez a blokují
růst průmyslu. Čeká nás ještě dlouhá cesta ke
srovnání podmínek firem v ČR s okolní Evropou.
Technologicky jsou Vítkovice stále lepší –
investovali jsme téměř 11 miliard korun do nových
technologií, jakými jsou rychlokovárna, manipulátor
nebo linka na ultralehké ocelové lahve v Polsku, které
nám otevírají cestu do moderního strojařského světa.
Nyní je doba, kdy se tyto investice musí vrátit.
Musíme s nimi pracovat tak, aby byly jejich technické
i výrobní parametry maximálně využity.
Samostatnou pozornost si zaslouží Dolní
Vítkovice. Změny v nich se sice nedají přehlédnout,
ale dobré věci člověk rychle bere jako samozřejmost.
Ale ono není samo sebou, že jezdí výtah na Vysokou
pec, ani to, že v Gongu zpívá Nohavica, ani Nautilus
nepřiplul do U6 sám. Za vším je úsilí mnoha
pracovitých lidí.
A to je to, co je společné jak byznysu, tak Dolním
Vítkovicím. Nic z toho se nedělá samo, na všem se
podílíte i Vy, čtenáři Vítkovických novin. Ráda bych
vám touto cestou za toto nasazení, kvalitní práci
a věrnost značce upřímně poděkovala. Vy, naši
zaměstnanci a vaše zkušenosti, pracovitost,
spolehlivost, zodpovědnost a další schopnosti, které
využíváte ve prospěch značky Vítkovice Machinery
Group, jsou pro naše úspěchy klíčové.
Přeji Vám hodně štěstí, zdraví a mnoho osobních
i profesních úspěchů.
Převodovky pro tureckou zakázku Adularya
Kompaktní monoblokové převodové skříně pro
pásovou dopravu pro turecký projekt Adularya se
v současnosti vyrábějí ve společnosti Vítkovice Gearworks.
Připraveny pro zákazníka budou do konce letošního roku.
Jedná se o prvních jedenáct kusů převodových skříní
o výkonu 30 kW určené pro menší pásové dopravníky.
"Výrobu odlitků zajistila Plzeňská MKV přibližně před
dvěma měsíci, teď jsou odlitky ve fázi opracovávání ve
společnosti Vítkovice Mechanika. My vyrábíme vnitřní části
a převodovky finálně smontujeme," popisuje Jindřich
Samuhel, vedoucí odboru Obchodu a Engineeringu ze
společnosti Vítkovice Gearworks. Kromě těchto
převodových skříní ale probíhá také výroba dalších dvou
typů převodovek, které budou do Turecka dodávány
v průběhu příštího roku. "Pracujeme také na 75 kW nebo
132 kW převodovkách, které jsou určeny pro nejdelší
pásové dopravníky, jaké pro tureckého zákazníka dosud
děláme. Dále vyrábíme převodové skříně také do
skládkových strojů pro manipulaci s lignitem, takže celkově
do Turecka vyexpedujeme několik desítek převodovek,"
poznamenává Samuhel. Jedná se jen o zlomek zakázky na
klíč, kterou Vítkovice Gearworks subdodavatelsky zajišťují
pro společnost Vítkovice Power Enginnering.
Ekologický projekt na odprášení ocelárny byl schválen
Ekologický projekt Odprášení ocelárny společnosti
Vítkovice Heavy Machinery byl schválen ministrem
životního prostředí Tomášem Chalupou. Projekt řeší
rekonstrukci odsávání elektrické obloukové pece č. 5, díky
které dojde ke snížení emisí o přibližně 12,4 tun za rok,
což činí asi 30 %. Předpokládané náklady na realizaci jsou
115 miliónů korun, z toho přibližně 103 miliónů půjde
z evropské dotace. V současné době probíhá výběrové
řízení na zhotovitele projektové dokumentace pro
realizaci stavby, která by měla být ukončena v dubnu roku
2015. "Výzva Ministerstva životního prostředí se
vztahovala na individuální a velké projekty v rámci Prioritní
osy 2 - Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí. Dotaci
na realizaci jednotlivých projektů bylo možno získat ve výši
až 90 % uznatelných nákladů," vysvětluje strategický
ředitel společnosti Vítkovice Jiří Michálek. Z celkové sumy
5,7 miliard kč, kterou ministerstvo na ekologické projekty
alokovalo, bude 3,4 miliardy korun uhrazeno
z prostředků Evropské unie, dalších 600 milionů korun
do ekologizace provozů investuje stát a zhruba 1,7
miliardy korun vloží do projektů samotné průmyslové
podniky. Očekává se, že projekty sníží objem
vypouštěných škodlivin zhruba o jednu třetinu. Ještě
v roce 1995 bylo podle Chalupy z průmyslových zdrojů
vypuštěno ročně celkem 42 000 tun polétavého prachu,
předpoklad pro letošní rok činí 3 500 tun. Po dokončení
ekologických opatření by to mělo být o dalších přibližně
1 100 tun méně, tedy zhruba 2 400 tun ročně. Na únor
příštího roku připravuje Ministerstvo životního prostředí
další výzvu za celkem 600 miliónů korun. "V rámci této
plánované výzvy chce skupina Vítkovice Machinery
Group opět předložit několik projektů s cílem zlepšení
ovzduší v Moravskoslezském kraji," dodává Hana
Bártková ze společnosti Vítkovice.
Byl zahájen zkušební provoz vakuovacího zařízení
Zkušební provoz vakuovacího zařízení sekundární
metalurgie v Železárnách Veselí, divizi Hrádek, odstartoval
začátkem prosince a potrvá až do konce ledna příštího
roku, na kdy je zároveň plánováno finální ukončení stavby
a její předání zákazníkovi. "Jakmile jsme letos v listopadu
dokončili montáž, začali jsme s individuálním zkoušením
zařízení. Poté úspěšně proběhly také komplexní zkoušky
a začal zkušební provoz, přičemž jsme již se zákazníkem
uzavřeli předběžné předání a převzetí," vysvětluje Ivo
Žatek z Realizace PBU Engineering společnosti Vítkovice
Heavy Machinery. Zařízení bude sloužit ke zvýšení jakosti
oceli vyráběné v elektrických obloukových pecích, a to
cestou snížení obsahu nežádoucích plynů a nekovových
vměstků. Výsledkem je ocel zcela špičkových parametrů.
Zakázku zajišťovala společnost Vítkovice Heavy
Machinery jako kompletní dodávku na klíč na základě
vlastního know-how. "Na vývoji vakuovacího zařízení
pracujeme ve Vítkovicích už od roku 1972. Umíme
zpracovat návrh, výrobní dokumentaci, zrealizovat
stavbu, montáž i uvedení zařízení do provozu. Aktuálně
nabízíme dodávku stejné technologie na Slovensko, ale
míříme i na vzdálenější trhy. V jednání máme vakuovací
zařízení pro ocelárnu v Indii a Turecku nebo pro
saúdskoarabskou rourovnu," dodává Vlastimil Grobař
z Projekce PBU Engineering společnosti Vítkovice Heavy
Machinery.
Kandidát na prezidenta Miloš Zeman: podpořím podniky jako Vítkovice
"Možná naštvu míň lidí než
ostatní," řekl Miloš Zeman s
humorem sobě vlastním při
návštěvě Vítkovic ke svým šancím
stát se prezidentem.
Stál jste delší dobu mimo politiku, teď
kandidujete na do čela státu. Proč, co byste
dělal ve výkonu této funkce?
Chtěl bych vytvořit z prezidentského úřadu
neutrální pole, kde by docházelo k diskusi všech
parlamentních stran. Co nejčastěji bych navštěvoval
jednotlivé kraje a podporoval tam ostrovy pozitivní
deviace. To znamená, že bych podporoval úspěšné
vědce, umělce i podnikatele, kteří jsou výjimeční tím,
co dokázali, svými schopnostmi. Na druhou stranu
bych chtěl bojovat i proti negativním deviacím především proti zlodějům a mafiím všeho druhu.
Jak byste chtěl pomoci českému průmyslu?
Jako premiér jsem vždy brával podnikatele na
zahraniční cesty. To bych rád dělal i nyní, ale pomáhat
má smysl těm, kteří vynikají ve svém oboru. Pomoc
ale potřebují, protože je znevýhodňují například
poplatky za obnovitelné zdroje energií, které zavedla
úřednická vláda. A pokud jde o ovlivňování vlády
nebo zákonů, byl bych jistě milým (úsměv)
pravidelným hostem jednání vlády i parlamentu, na
což má prezident právo, a o potřebných zákonech se
snažil přesvědčit poslance, senátory nebo kraje, jejich
prostřednictvím může mít prezident zákonodárnou
iniciativu už dnes.
Vaše první zahraniční cesta zcela jistě
povede na Slovensko, povede první tuzemská
stejně jistě do Vítkovic?
Na Slovensko bych samozřejmě jel, ale cestu do
Vítkovic nemohu slíbit, byl jsem v desítkách podniků,
a kdybych to slíbil pokaždé, ztratil bych sebeúctu.
Budu ale pravidelně navštěvovat všechny kraje
v České republice a moje první cesta
v Moravskoslezském kraji povede do Vítkovic.
since 1828
3
Montáž uhelné elektrárny v Turecku začala
elektrárny vyslala více než dvě stovky vagónů
a kamionů. Den po zahájení montáže vyexpedovala
kotlové těleso o hmotnosti 107 tun. "Byl to náš první
velký nadrozměrný náklad, a to s ohledem na délku
i hmotnost. Náročné plánování vystřídaly masivní úpravy
části turecké cesty. Ta se v podstatě musela vyrovnávat,
odstřelovaly se části skal, podepíraly se menší mosty,"
popisuje náročné přípravy Milan Sedlář, koordinátor
vnitřní výroby a dodává, že transport kotlového tělesa
potrvá měsíc.
Turecko je strategickou zemí
Skupina Vítkovice Machinery Group úspěšně zahájila montáž elektrárny
Yunus Emre v Turecku. Stavbou hlavní nosné ocelové konstrukce uhelné
elektrárny, kterou skupina Vítkovice dodává na klíč společnosti Adularya, se
tak otevírá další etapa výstavby. Významný den se neobešel bez obětí,
v Turecku se odstřelují i části skal, prozradili členové projektového týmu.
Dvacátý listopadový den se pro výstavbu uhelné
elektrárny stal milníkem. Skupina Vítkovice Machinery
Group začala se stavbou hlavní nosné ocelové
konstrukce. "Zahájení montáže je vždy významným
dnem. Z dlouhé fáze příprav a výroby jsme se přesunuli
k samotné realizaci. Dorazili představitelé těžební
uhelné společnosti Adularya, která je investorem
projektu, také montážní firma Efor a náš projektový
tým," říká na úvod Ivo Nilius, manažer projektu pro část
fluidních kotlů a partií za kotli ze společnosti Vítkovice
Power Engineering, který na práci dohlížel přímo na
místě.
a strojního zařízení kotelny přijelo několik mobilních
jeřábů a nastoupila asi stovka pracovníků turecké firmy.
Dramatická úprava cesty
Elektrárna Yunus Emre, kterou skupina Vítkovice
Machinery Group dodává na klíč, je jednou z největších
zakázek v historii společnosti. Na projektu se kromě
společnosti Vítkovice Power Engineering podílejí
Vítkovice Doprava, Vítkovice Mechanika, Vítkovice
Gearworks a Vítkovice IT Solution. "Dodávky zařízení
pro energetiku a komplexní řešení energetických zdrojů
představuje výjimečnou příležitost pro společnosti
holdingu. Právě Turecko se díky svému obrovskému
potenciálu stalo jedním ze strategických míst, ve kterém
bychom se dál rádi realizovali," říká manažerka
financování Kamila Jemelínková. Kromě skupiny VMG
se na projektu podílí dalších více než 60
subdodavatelských firem z různých zemí. Dokončení
výstavby elektrárny, jejíž celkový výkon by měl
dosahovat 2 x 145 MW, je plánovano na rok 2014.
Společnost Vítkovice Doprava, která je zodpovědná
za přepravu všech dodávek, doposud na stavbu
Stavbu zahájila muslimská tradice
"Práci jsme odstartovali pro nás velmi netypicky.
V Turecku se totiž dodržuje muslimská tradice a je
zvykem před novou stavbou obětovat ovci. Tento rituál
má přinést přízeň boha a zabránit tak případným
úrazům při práci," popisuje svůj zážitek I. Nilius. Na
následnou montáž hlavní nosné ocelové konstrukce
Vláda sice zmírní růst poplatků na zelenou
elektřinu, Vítkovice i tak připlatí 60 milionů
Daniel Vaca počítá náklady
a mračí se. Peníze, které musí
skupina Vítkovice Machinery
Group vydat za elektřinu, se
počítají ve stovkách milionů
korun a příští rok to rozhodně
nebude lepší. Znovu vzrostou
poplatky průmyslu na obnovitelné
zdroje elektřiny.
Vedoucí odboru Energetika ve Vítkovicích
společně s kolegy a šéfy věnoval spoustu času tomu,
aby se elektřina nezdražovala tak dramaticky, tedy
alespoň ne poplatky za obnovitelné zdroje (OZE).
Vláda po mnoha debatách s průmyslem, ve kterých se
Vítkovice staly přirozeným lídrem, nakonec řekla, že
růst poplatků zmírní. Vyhráno ale není. "Spokojený
nejsem, i když dílčí krok se povedl," říká Daniel Vaca.
Kabinet dá příští rok na podporu výroby elektřiny
z obnovitelných zdrojů o dvě miliardy korun více, než
kolik původně plánoval. Státní příspěvek je důležitý.
Kdyby nebyl, šly by všechny příplatky na OZE, v roce
2013 celkem více než 44 miliardy korun, z kapes lidí
a z účtů průmyslových podniků. V příštím roce
naštěstí dosáhne příspěvek státu stejné úrovně jako
letos, tedy 11,7 miliardy korun. Zmírní se tím růst
koncové ceny elektřiny.
Přes dráty tečou miliardy
Poplatek na OZE činí letos 419 korun za
megawatthodinu. V příštím roce by měl nově
vystoupat na 583 korun, odhaduje ministr průmyslu
Martin Kuba. Bez dodatečných dvou miliard
z rozpočtu by příplatek mohl být 619 korun za
megawatthodinu. Vláda ale částečně ustoupila právě
tlaku ze strany firem, které považují zdražování
elektřiny kvůli zelené energii za likvidační a žádaly
zachování podpory na letošních 419 korunách. To, že
se příspěvek dostane pod 600 korun, je pro podniky
zásadní přínos. Zdražování ale tak jako tak bude
citelné. Dvě desítky největších firem z energeticky
náročných oborů, jako hutnictví, chemie, papírenství,
sklářství a keramika, budou mít příští rok náklady
vyšší o 1,4 miliardy korun. Celkem z účtů těchto
firem půjde provozovatelům zelených elektráren pět
miliard korun.
Zpomalit zdražování nestačí
"Rozhodnutí vlády o státním příspěvku na OZE je
sice vstřícné, ale budeme potřebovat i řadu dalších,
významných změn, abychom byli ve světě
konkurenceschopní a měli srovnatelné podmínky
alespoň s Evropou," komentoval Jan Světlík,
předseda představenstva Vítkovice Holding. Šéf
vítkovického odboru Energetika Daniel Vaca už ví, že
Vítkovice si příští rok na zelenou elektřinu připlatí
zhruba o 60 milionů korun víc než letos. Celkově tak
z vítkovické skupiny odejde na podporu OZE přibližně
200 milionů korun. "Velká změna by měla přijít od
roku 2014," říká Vaca. Není totiž možné, aby většinu
nákladů na obnovitelné zdroje platil průmysl a aby to
bylo zhruba 47krát víc než v Německu. Ministerstvo
průmyslu a obchodu založilo pracovní skupinu, která
se touto problematikou zabývá. Základní idea spočívá
v rozdělení spotřebitelů do skupin podle výše jejich
spotřeby. S rostoucí spotřebou by sice jednotlivé
subjekty platily více, tak jako doposud, ale sazba by
klesala.
4
VÍTKOVICE MACHINERY GROUP
Výstava ukázala perspektivu strojařských oborů
Při výběru školy, při rozhodování
o budoucím povolání jsou pro žáky
a studenty nejdůležitější dostupné,
srozumitelné a kvalitní informace.
Výstava Učeň, středoškolák,
vysokoškolák, pořádaná pravidelně
na Výstavišti Černá louka, tyto
cenné informace nabízí. Letos se
konala 7. a 8. prosince.
Pravidelně zájemce vítá na svém stánku Vítkovická
střední průmyslová škola a gymnázium, která podle slov
ředitele Jiřího Klocka zatím nevynechala žádný ročník.
"Máme s touto akcí velmi dobrou zkušenost a podle reakcí
žáků a jejich rodičů víme, že je kladně přijímaná i jimi,"
uvádí.
Akce na výstavišti je koncipovaná jako dvoudenní
a naprosto běžně se stává, že nejprve přicházejí v pátek žáci
9. tříd základních škol v doprovodu pedagogů a potom
někteří z těchto žáků přijdou ještě v pátek odpoledne
a v sobotu, tentokrát s rodiči nebo prarodiči. Většinou je to
tak, že rodina má nějakou vazbu na strojařinu, což je určitě
dobře, protože to pomůže tomu, aby mladí měli
o technické obory zájem. "Běžně odpovídáme na celou
řadu otázek, které se týkají jednak obecně perspektivy
strojírenských oborů v regionu a jednak samozřejmě
spousta otázek směřuje na naši školu. Jaké studijní obory
nabízí, s jakou perspektivou - včetně možnosti zaměstnání
ve společnostech skupiny VMG - je možné počítat či jaké
má škola zázemí. V tomto směru nabízíme žákům a jejich
rodinným příslušníkům pozitivní informace. Perspektiva
stabilního zaměstnání je velká, škola roste a nabízí kromě
studijních oborů i pestré mimoškolní vyžití," říká Jiří Klocek.
nejdou. Počet našich studentů za poslední roky stoupá,
i když počet žáků v republice jde celkově dolů. Před třemi
lety jsme měli 425 prváků, loni 481, letos 549, a z toho
bylo 209 strojařů," dodává Jiří Klocek.
Je to podle něj logický vývoj, že zájem o technické
školství stoupá. V posledních 20 letech došlo k útlumu
učňovského školství. Zvedal se počet gymnázií, zaváděly se
obory jako management, cestovní ruch a technické obory
šly do pozadí. "A jelikož teď podniky mají nedostatek
techniků, tlak roste a společnost to vnímá. Děti i rodiče si
uvědomují, že uplatnění najdou spíše v průmyslu než
v oboru cestovního ruchu nebo managementu. Před
několika lety chodili na strojírenské obory žáci, kteří se
jinam nedostali. Teď děti nastupují, protože mají zájem.
A to je pro dobře nejen pro školy, ale i pro praxi," doplnil.
Výstavy podobné těm, která se odehrává pravidelně na
Černé louce proto hodnotí pozitivně. "Za ty roky, co se
technickému školství věnuji, můžu říct, že se pohled žáků
a rodičů na strojařinu mění a jsou tomuto oboru více
nakloněni. Vidí v něm perspektivu. Uvědomují si v jakém
regionu žijí a že strojařina je obor, který nabízí uplatnění
v místě bydliště. A zároveň si už spousta rodičů a dětí
uvědomuje, že strojírenské obory prošly zásadním vývojem
a mají budoucnost," uvedl dále.
Zájem žáků je podle jeho slov rok od roku vyšší, letos
přišlo na stánek Vítkovické střední průmyslové školy
a gymnázia každý den na 250 lidí, kteří se zajímali
o studium a budoucnost. Skupina Vítkovice Machinery
Group je průkopníkem v tom, že převzala odpovědnost za
vzdělávání žáků na sebe a zřídila firemní střední školu.
A nejlepším studentům nabízí uplatnění. "Vyučujeme však
pro otevřený trh práce, seznamujeme žáky s technikou,
nikoho k práci pro Vítkovice nenutíme. Na Ostravsku jsme
jediná škola, která má v 1. ročníku strojírenské obory.
Pokud podnik nenabízí dětem perspektivu, žáci tam
Jiří Klocek, ředitel
Vítkovické střední
průmyslové školy
a gymnázia
"Běžně se mi na podobných akcích stává,
že mě někdo osloví s tím, že se u nás učil
a že dnes přišel se svým synem nebo
dokonce s vnukem, aby mu ukázal, že
strojařina má perspektivu. Hodně našich
bývalých žáků takto směřuje své děti a já
jsem rád, že strojírenské obory v našem
regionu nabývají na atraktivitě."
Vítkovická střední zaujala v Nigérii
Velvyslankyně státu Nigérie Catherine Okon
navštívila Vítkovickou střední. Vybrala si ji jako
jedinou školu v České republice, aby se tady
seznámila s fungováním technické soukromé
školy. "V Nigérii školy našeho typu neexistují, ale
tamější úřady mají velký zájem začít je zřizovat.
Také by chtěly navázat vzájemnou spolupráci
a umožnit jejich dětem studovat u nás na škole.
Žáci by pak buď v Česku pokračovali ve studiu
na univerzitách, nebo by pak díky načerpaným
zkušenostem pomáhali vést školy v jejich zemi,"
vysvětluje důvod návštěvy velvyslankyně ředitel
školy Jiří Klocek. Okon nejvíce ocenila propojení
teoretického a praktického vzdělávání, které je
možné díky spojení Vítkovické střední se
strojírenskou skupinou Vítkovice Machinery
Group. Zajímala se o nabídku studijních oborů
a především o praktický výcvik. "Když jsme přišli
do strojírenských dílen mezi obráběče kovů,
doslova ožila. Zejména se jí líbilo to, že žáky
učíme pracovat na skutečných strojích," líčí
Klocek. Catherine Okon teď na základě osobní
návštěvy a získání potřebných informací
o Vítkovické střední, projedná konkrétní
možnosti vzájemné spolupráce ve své rodné
zemi.
Rodiče chválili uplatnění a nabídku stipendií, dětem se líbila nová posilovna
Stovka zájemců o studium navštívila den otevřených
dveří na Vítkovické střední průmyslové škole a gymnáziu.
Rodiče chválili pracovní uplatnění absolventů a nabídku
stipendií, dětem se líbila nová posilovna. Největší zájem byl
o obor Mechanik seřizovač.
Doslova vánoční atmosféra doprovázela prosincový den
otevřených dveří, nazdobený stromeček vítal návštěvníky
ve vstupní hale. Učitelé školy se v prostorách jídelny
přátelsky věnovali dětem a rodičům, kteří se přišli
informovat o možnostech studia. Okolo stojanu
s nabídkou oborů se chvílemi tvořily řady "deváťáků",
i když většina z nich už představu o tom, jaký obor si
vyberou, měla. "Baví mě práce se stroji, proto jsem si vybral
obor Mechanik seřizovač. Líbí se mi, že tady mají dílny
a chodí se na praxe. Tak bych se k práci dostal dřív než až
po škole. Nejvíc se mi ale líbí ta nová posilovna," směje se
Lukáš Kroupa, žák deváté třídy základní školy.
Co přinese nový rok?
"S novým rokem otevřeme dvě nové počítačové
učebny, taky jsme zmodernizovali tři jazykové a další tři
počítačové učebny. V nabídce oborů se nic nemění, stejné
to je i se stipendijním programem. Děti mohou dosáhnout
prospěchového nebo profesního stipendia. Žáci prvních
ročníků navíc obdrží jednorázový motivační příplatek. Ten
vyplácíme teď v prosinci," popisuje výhody zástupkyně
ředitele Milena Hovorková.
"Líbí se nám možnosti stipendií, pro děti je to dobrá
motivace. Oceňujeme taky velkou nabídku technických
oborů, které jsou dneska dost žádané. Myslím, že by
nemuselo být obtížné po dokončení školy najít práci
v oboru," říká Leona Jelínková, která se se synem přišla
zeptat na obor Mechanik seřizovač.
Veliký zájem projevily děti o ukázky modelů
Demonstračního centra, které vytvořila VŠB - Technická
univerzita Ostrava. To mohli zájemci najít v útrobách školy.
"Máme tady modely z různých oborů, na nich můžete
vidět, jak zařízení vypadá a hlavně funguje. Hlavně když se
to točí nebo vydává zvuky, to se dětem líbí. Oblíbený je
model parního stroje, Van de Graafova generátoru nebo
zařízení z oblasti robotiky," vysvětluje Ivo Walder, učitel
fyziky a elektrotechniky.
Učit se, bavit se, sportovat
Že na škole nepůjde jen o učení, prozrazují nástěnky
na chodbách. Fotografie z exkurzí, výletů či sportovních
aktivit naznačují mnohé o mimoškolních aktivitách.
"V novém roce chystáme pro žáky exkurzi do prestižní
automobilky v Anglii. Už jsme pořádali podobnou akci
v Německu a dětem se to moc líbilo. Kromě toho mohou
jet na lyžařský výcvik nebo na ozdravný pobyt u moře.
Pro každodenní sportovní vyžití mohou navštěvovat naši
novou moderní posilovnu," říká zástupkyně ředitele
Hovorková. Pro děti i rodiče je to další příjemná
informace na závěr dne otevřených dveří vítkovické
průmyslovky.
since 1828
5
Výstavu Josefa Pleskota s názvem Cesta
vidělo v Gongu za dva týdny přes tisíc lidí
Výstava díla Josefa Pleskota a jeho AP ateliéru měla v Gongu vernisáž
hodnou úrovně tohoto uznávaného architekta. Přijely na ni osobnosti
kultury, politikové, mecenáši umění i oboroví kolegové. A také rodina
a přátelé, čerstvě šedesátiletý Josef Pleskot byl 1. prosince sice trochu
unavený ze všech příprav, ale spokojený. Veřejnost i odborníci potěšeni
výjimečnou výstavou.
Výjimečná kulturní událost v podobě průřezové
výstavy díla Josefa Pleskota oživila na začátku
prosince nabídku kulturních zážitků v Ostravě. Měla
a má příznivý ohlas jak veřejnosti, tak architektů
a galeristů. V Multifunkční aule Gong v Dolních
Vítkovicích výstavu jednoho z nejvýznamnějších
českých architektů vidělo za 14 dní zhruba tisíc lidí.
Expozice, která se otevřela 1. prosince péčí kurátora
Pavla Brunclíka, láká nejen milovníky architektury.
Jádrem unikátní výstavy jsou desítky fotek staveb
architekta Josefa Pleskota a jeho AP ateliéru, jejich
modely a také modely staveb, k jejichž realizaci
nakonec nedošlo. K vidění zde jsou i nejrůznější
umělecká díla, jejichž autoři architekta Pleskota
nějakým způsobem ovlivnili v jeho tvorbě. V rámci
výstavy se představuje také kniha Josefa Pleskota
s názvem Na cestě.
Oficiální ceny i uznání umělců
"Josef Pleskot je neuvěřitelně všestranný
architekt, umí navrhnout rodinnou vilu, budovu
banky nebo přestavbu industriálního objektu," netají
úctu k práci architekta Jan Světlík, šéf strojírenských
Vítkovic, který s Josefem Pleskotem úzce
spolupracuje na projektu revitalizace Dolních
Vítkovic, a to už od roku 2009. Ale uznání přidávají
i další. "Je to architekt světového formátu, vždyť
kupříkladu jeho budova Nového ústředí ČSOB
v pražských Radlicích získala v roce 2008 Národní
cenu za architekturu a také zlaté ocenění od
americké instituce U. S. Green Building Council, která
posuzuje budovy z hlediska ekologické šetrnosti,"
konstatuje architekt Ladislav Lábus, který je bratrem
známého herce Jiřího Lábuse. V něm má
mimochodem architekt Pleskot dalšího příznivce.
Pohled do budoucnosti Ostravy
"Kdo si chce udělat představu, jaké koncepty
nabízí přístup Josefa Pleskota třeba i pro Ostravu,
nebude zklamán. Pan architekt vnímá Ostravu tak, že
by znovu zabydlel původní bytové domy
v historickém jádru města a oživil jeho střed, který se
pak přirozeně propojí přes nábřeží na zelený pás
táhnoucí se od Landek Parku až na výjezd do Beskyd
a přes Novou Karolinu a Trojhalí do Dolní oblasti. To
je přínosný pohled, který by si Ostrava zasloužila
realizovat," míní Jan Světlík.
Díky vazbě na práce Josefa Pleskota jsou v Gongu
navíc vystaveny také některé poklady českého
výtvarného umění: díla Adrieny Šimotové, Stanislava
Kolíbala, Jana Merty, Ivana Kafky, Vladimíra Skrepla,
Mário Kotrby, Jiřího Kovandy a dalších. Staly se
inspirací pro architekturu a skvěle doplňují expozici,
která tak má další rozměr. Není divu, že si skvěle
pojatou výstavu se zájmem prošla i Meda Mládková,
úctyhodná dáma, která žila dlouhé roky v emigraci,
založila první československé exilové vydavatelství
a po návratu do České republiky s sebou v 90. letech
přivezla i jednu z nejcennějších sbírek výtvarného
umění, které podporuje jako mecenáška i galeristka.
Přijďte se podívat na
výstavu Cesta
Výstavu Cesta organizuje sdružení Dolní
oblast Vítkovice ve spolupráci se sdružením
Trojhalí Karolina v Multifunkční aule Gong.
Přístupná je denně od 10 do 18 hodin a potrvá
do 29. března 2013.
6
VÍTKOVICE MACHINERY GROUP
Vítkovická kotlárna slaví 125. narozeniny
Je to těžko uvěřitelné, ale vítkovická kotlárna oslaví v příštím roce již 125.
výročí svého trvání. A popravdě řečeno je historie výroby kotlů ve Vítkovicích
ještě o dobrých více než 30 let starší.
Celkový pohled na kotlárnu a mostárnu. Rok 1913.
Již v dobách, kdy se majitelem železáren stal
vídeňský bankéř Salomon Mayer Rothschild zde
existovala
kotlárenská
dílna
jako
součást
mechanických dílen a později strojírny. V roce 1888
se začala stavět budova samostatné kotlárny, která
byla dokončena v roce 1890. Vzniklo tak samostatné
provozní oddělení kotlárna, respektive Kesselfabrik,
vybavené speciálními stroji určenými k výrobě kotlů.
Vzhled tehdejší kotlárny se od dnešní PJ 812 Energetické strojírenství pořádně lišil. Byla umístěna
v nízkých dřevěných halách. Práce tehdejších kotlářů
byla fyzicky velmi namáhavá, například až do roku
1910 se nýtovalo ručně. Na přelomu 19. a 20. století
však nastala éra zavádění nových technologií výroby,
jako bylo pneumatické sekání, nýtování a temování.
Náplní výrobního programu před I. světovou válkou
byla kromě technických dílů kotlů i kompletní kotelní
zařízení. Do konce 19. století se ve Vítkovicích
vyrobilo na 788 kotlů všech možných typů. Výrobky
putovaly do Rakousko-Uherska a do Německa.
vodotrubné kotle různých konstrukcí a na stavbu
vysokotlakých kotlů systému Löffler. První kotel
tohoto systému byl postaven v roce 1926 pro
elektrickou ústřednu jámy Karolina, a Vítkovické
železárny se tak staly průkopníkem užití vysokého
tlaku a vysokého přehřátí páry. Mimo samotné kotle
patřila
do
výrobního
programu
kotlárny
v meziválečném období i výroba plynojemů různých
konstrukcí a také produkce průmyslových nádrží,
ohřívačů napájecí vody, destilačních zařízení pro
napájecí vodu, teplojemů nebo ohřívače vzduchu. Ze
zajímavých zakázek stojí za zmínku stavba prvního
evropského kulového plynojemu v Praze-Libni v roce
1930, kotle pro elektrárny Šatura, Mariupol nebo
vodní věže pro Irák.
letech došlo k opětovnému rozšíření
výroby kotlů. Byly
realizo-vány
zakázky pro VRPA
Hostinné, pro Elektrárnu Tisová byl
vyroben
první
fluidní kotel 350
t/h páry. Začala
také spolupráce se
zahraničními
firmami. Důležitou
zakázkou tohoto
období byly velkoobjemové nádrže
pro centrální tankoviště ropy v Nelahozevsi u Kralup.
Dobový propagační materiál
vítkovické kotlárny.
Špičkoví v jaderné energetice
Inovace i tradice
Za II. světové války vzrostl odbyt v tuzemsku o 260 %.
Kvůli válečným událostem klesl zájem zahraničních
odběratelů, v důsledku čehož se snížila výroba velkých
kotlových těles a produkce se orientovala jednak na
dodávky pro wehrmacht a dále na výrobu plynojemů,
parních kotlů a průmyslových nádrží.
Důležitým mezníkem v dějinách vítkovické kotlárny
bylo zavedení jaderného programu - především
výroba
kroužků
vnitřní
vestavby
reaktoru
a kompenzátorů objemu VVER 400 MW. První
kompenzátor objemu pro jadernou elektrárnu byl ve
Vítkovicích vyroben v roce 1978. V devadesátých
Od roku 2005 je kotlárna podnikatelskou
jednotkou Energetické strojírenství a je začleněna do
společnosti Vítkovice Power Engineering. Zabývá se
výrobou tlakových systémů energetických zařízení
včetně kotlových bubnů, komponentů pro jadernou
energetiku, skladovacích nádrží a dílů pro hutní
prvovýrobu. V roce 2009 byla do provozu uvedena
supermoderní hala pro výrobu membránových stěn
pro energetické kotle.
Energetické strojírenství úspěšně navazuje na své
dlouholeté tradice a my mu přejme k 125.
narozeninám hodně úspěchů do budoucna!
První v Evropě
V roce 1912 byl kotlárenský provoz výrazně
modernizován postavením vysokých hal vybavených
elektrickými jeřáby a moderním zařízením. K dalšímu
výraznému zásahu do provozu došlo mezi lety 19171920, kdy se kotlárna rozšířila na celkem pět hal
o celkové ploše 12 600 m2. Na továrním dvoře
o velikosti 10 000 m2 se nalézalo skladiště a místo
pro montáž plynojemů, nádrží a potrubí. Ve
dvacátých letech 20. století se výroba zaměřila na
Dramatická příhoda z historie kotlárny: strasti a slasti indonéské cesty
Jaké nástrahy mohou čekat na vítkovické
zaměstnance, když přeprava kotlového tělesa
neprobíhá podle představ? Své veselé i napínavé
zážitky z pracovní cesty vypráví Luboš Beliančin z PJ
Energetické strojírenství. "V říjnu 2007 jsme
našemu finskému zákazníkovi vyrobili kotlové
těleso pro projekt do Indonésie. Za dopravu
kotlového tělesa do Singapuru byl zodpovědný náš
zákazník a za dopravu ze Singapuru na stavbu
v Kerinci byl zodpovědný konečný zákazník.
V polovině ledna 2008 jsme se dozvěděli, že během
přepravy na indonéském území došlo k nehodě. Na
zaslaných fotografiích jsme viděli kotlové těleso
v příkopě v trávě pod palmami," vypráví.
Padlo rozhodnutí, že firma může záruky za
kotlové těleso potvrdit jen v případě, že na náklady
zákazníka provede vlastní kontroly tělesa na stavbě.
S tím zákazník souhlasil. "Naše cesta začala 27.
března 2008 brzy ráno na ostravském letišti, odkud
jsme přes Prahu, Frankfurt, Singapur, Jakartu
cestovali do Pekanbaru a následně autem do
Kerinci. Vše šlo hladce až do chvíle, kdy jsme
dorazili do Jakarty, kde jsme si museli vyzvednout
svá zavazadla a museli je odbavit pro vnitrostátní let
do Pekanbaru. Já s kolegou už jsme svá zavazadla
měli a čekali jsme jen na poslední kufr naší
kolegyně z oddělení řízení jakosti. Při čekání jsme si
všimli, že na páse rotuje rukojeť nějakého kufru
a dělali jsme si legraci z toho, komu asi tak může ta
rukojeť patřit. Po chvíli nám došlo, že rukojeť byla
asi její a kufr zůstal bůhví kde. Nakonec nám na
letišti slíbili, že kufr dopraví kolegyni až do hotelu.
Jako kompenzaci obdržela kolegyně několik
místních bankovek, aby si mohla pořídit základní
hygienické potřeby a vydali jsme se k odbavení na
vnitrostátní let. To jsme ale netušili, co nás ještě
čeká," vzpomíná Luboš Beliančin.
Za pomoci místního člověka se za drobný bakšiš
dostali z příletové haly k odletové hale. Tam ale
zjistili, že musí projít bezpečnostní kontrolou spolu
se zavazadly. Problém se ukázal brzy, kolega
z Vítkovice Testing Center měl v kufru spreje na
provádění penetrační zkoušky. Indonéská kontrola
byla důkladná, a proto spreje okamžitě odhalila
a chtěla zabavit. "Vzhledem k tomu, že jsme spreje
nutně potřebovali pro svou práci na stavbě, museli
jsme vyjednávat s pracovníkem ostrahy. Ten se ale
zdál být neoblomný a spolu s velitelem, kterého si
přivolal na pomoc, nám vysvětloval, že by sprej
mohl na palubě vzplanout nebo vybuchnout.
Kotlové těleso v příkopě v trávě pod palmami.
Pomohl až argument, že pokud nás i se spreji
nepustí do letadla, nebudeme schopni spravit díl
jejich elektrárny, a proto budou mít v Indonésii
nedostatek elektřiny. Po odzkoušení sprejů nás
velitel pustil k odbavení a jako památka na nás mu
zůstaly růžové prsty z toho, jak spreje zkoušel,"
dodal.
Ale jak se říká: konec dobrý, všechno dobré.
Cesta do Indonésie splnila svůj účel, po kontrolách
bylo možné potvrdit záruky. A kufr? Našel se. Sice
bez rukojeti, ale jinak celý.
since 1828
7
Psychologická laboratoř s novou akreditací
Akreditaci Ministerstva dopravy
k provádění dopravně
psychologických vyšetření získala
vítkovická Psychologická laboratoř.
Podle psycholožky Kateřiny
Vlasakudisové laboratoř tato
vyšetření provádí standardně,
novinka je v tom, že současná právní
úprava nově definuje podmínky.
Od srpna letošního roku může dopravně psychologické
vyšetření provádět pouze psycholog, kterému Ministerstvo
dopravy ČR udělilo akreditaci po splnění předepsaných
podmínek. Vyšetřovat může psycholog, který má
předepsané vzdělání v magisterském oboru psychologie,
který absolvoval akreditované postgraduální studium
v oboru dopravní psychologie, má minimálně tři roky praxe
v oblasti dopravní psychologie a má k dispozici nezbytné
vybavení.
Povinnost podrobit se vyšetření mají podle zákona
profesionální řidiči, kteří řídí nákladní nebo speciální
automobil nad 7,5 tuny a řidiči autobusu, a to před
zahájením výkonu profese, a pak v 50ti letech věku a dále
každých pět let. “Dopravně psychologické vyšetření musí
také absolvovat instruktoři autoškol a vybodovaní řidiči,
kteří žádají o navrácení řidičského průkazu" přibližuje
psycholožka Kateřina Vlasakudisová.
Ve vítkovických firmách zpravidla kvůli zvýšení
bezpečnosti platí, že řidiči absolvují vyšetření v kratších
intervalech, obvykle po pěti letech. "Důležité je posuzovat
každého jednotlivce ve všech souvislostech. Pouhá čísla
výsledků testů nikdy nestačí. Proto vidíme přidanou
hodnotu i v tom, že máme kartotéku posuzovaných
profesí, včetně řidičů, vedenou již od roku 1970, můžeme
tedy porovnávat a vidíme včas případné změny,"
konstatuje Vlasakudisová. Vyšetřování řidičů nad 50 let je
podle ní logické, protože výzkumy ukazují, že po
padesátém roce života je statisticky významný rozdíl ve
výkonových parametrech řidiče ve srovnání s mladší
věkovou skupinou. "Jejich reakce jsou pomalejší, zhoršuje
se jejich pozornost, krátkodobá paměť, zužuje se periferní
vnímání, zvyšuje se unavitelnost, zhoršuje se fyzická
i psychická kondice obecně. Samozřejmě to neplatí pro
všechny, ve věkové skupině nad 50 let jsou i špičkoví řidiči
a stejně tak platí, že jsou mladí řidiči se špatnými
výkonovými předpoklady. Vždy je třeba citlivě posuzovat
psychickou způsobilost pro práci v souvislosti s dalšími daty
a informacemi. Změny tělesných a psychických funkcí
probíhají u každého člověka individuálně rychle a pouze
věk neřekne nic o skutečné psychické způsobilosti k výkonu
dopravní profese," dodává.
K samotnému vyšetření uvedla, že je náročné, a to jak
pro řidiče, tak i pro psychologa. Kapacita Psychologické
laboratoře jsou maximálně čtyři řidiči za den. Psychická
pracovní
způsobilost
je
posuzována
pomocí
psychodiagnostických metod a dalších psychologických
nástrojů, jako je analýza životopisných údajů, rozbor
pracovní kariéry, rozhovor, pozorování. "Dopravně
psychologické vyšetření trvá v průměru šest hodin, k tomu
je třeba ještě připočítat rozhovor s každým posuzovaným.
Pokud narazím na problém, může být vyšetření dále
rozšířeno. Před samotným vyšetřením ještě musí řidič
vyplnit poměrně podrobný dotazník, kde se ptáme kromě
životopisných údajů a profesní kariéry například na to, jak
se sami jako řidiči hodnotí, jak vychází s nadřízenými, kolik
kilometrů za rok najedou a na spoustu dalších otázek.
Součástí posouzení jsou i hodnocení nadřízeným a výpis
z evidenční karty řidiče. Někomu to možná přijde zbytečné,
ale je třeba si uvědomit, že řidič vykonává velmi rizikové
povolání. Proto jsou vyšetření tak důkladná a proto zveme
řidiče pravidelně, víc než to vyžaduje současné znění
zákona. Když je z našeho pohledu vše v pořádku, zveme na
další vyšetření po pěti letech, pokud vidíme problém,
zveme řidiče častěji," zdůrazňuje.
Auto se systémem eCall dokáže po nehodě samo zavolat pomoc
Vozidla se systémem eCall budou vybavena palubní
jednotkou se SIM kartou, díky které se bude moci
posádka havarovaného vozu stisknutím příslušného
tlačítka propojit s operačním střediskem tísňového
volání. V případě nehody s nárazem, který aktivuje
palubní jednotku, potřebná data pro záchranáře odešle
sám automobil.
"Textová zpráva bude obsahovat informaci o poloze
vozu, místě nehody, dále pak VIN kód, z něhož se
rozluští typ vozidla a rovněž počet obsazených sedadel,
což jsou důležité informace pro zdravotnickou
a hasičskou záchrannou službu. Současně se bude
informace o nehodě předávat i do střediska Národního
dopravního informačního systému, které tak bude moci
varovat ostatní řidiče," vysvětluje Vladimír Měkota,
ředitel společnosti Vítkovice IT Solutions. Ta spolu
s Ministerstvem dopravy ČR, Ministerstvem vnitra ČR -
generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru
a společností Telefónica už v roce 2007 úspěšně
realizovala pilotní projekt eCall. Nyní se systém testuje
v České republice. Jednotky jsou v současné době
instalovány v devíti vozidlech a během jízd po celém
Česku je testována jejich schopnost spojit se
s operátory tísňové linky 112.
"Zatím nám vychází čas mezi 14 a 17 vteřinami. Až
bude eCall plně funkční, tak by měl ročně zachránit až
2500 lidských životů, u tisíců dalších nehod zmírnit
jejich následky a díky včasně přivolané lékařské pomoci
předejít také vážnějším zdravotním následkům,"
konstatuje Měkota. Kromě České republiky bude
systém funkční ve všech dalších státech Evropské unie.
Ve své výbavě ho budou muset mít všechny nové typy
automobilů vyrobené od začátku roku 2015 s tím, že
některé automobilky, kupříkladu Citroen, příslušné
moduly do svých vozů montují už nyní. Podle odhadů
odborníků by cena jednotky v jednom automobilu
neměla překročit částku 100 eur.
Jiří Kachel navrhl motiv vánočních hrníčků
Autorem motivu vánočního hrníčku pro vítkovické zaměstnance je Jiří
Kachel, technolog ze společnosti Vítkovice Power Engineering. Jeho
smaltovaná díla zdobí vestibul i dílny společnosti, z hrníčku
namalovaných jeho rukou teď budou pít tisícovky zaměstnanců. Sám
o sobě říká, že je vítkovický patriot.
Ve Vítkovicích totiž pracuje už 35 let. Po
vítkovickém učilišti, kde se vyučil montérem
ocelových konstrukcí, nastoupil na pozici rýsovače a
ve Vítkovicích vystřídal další různé profese. Teď je
technologem ocelových konstrukcí a podle svých slov
dělá to, čemu se celý život věnoval a co má rád. Mezi
kolegy je známý pro své umělecké sklony a lásce
k olejomalbě. I proto mu před pár lety tehdejší ředitel
Ocelových konstrukcí Jaromír Řeha nabídnul možnost
vytvořit z průmyslového smaltu umělecké dílo.
"Pan Řeha chtěl dát na dílny něco, co by je
ozdobilo a co by zároveň bylo spojeno s výrobou.
A tak jsem to zkusil a musím říct, že první obraz
skončil katastrofou. Změna barev na vypáleném
plechu byla skutečně nevyzpytatelná," usmívá se Jiří
Kachel. Postupně se to ale zlepšovalo, Jiří Kachel se
dokonce spolu s profesionálními umělci zúčastnil
i dvou ročníků výtvarného sympozia Vítkovice Smalt
Art a teď jeho smaltované obrazy visí na dílnách i ve
vstupních prostorách společnosti Vítkovice Power
Engineering.
Tematicky jsou jeho díla spojená s ocelovými
konstrukcemi. "Vážím si práce těch, kteří tady dělali
kdysi, a proto jsem si vždy vybíral motivy, které
reprezentují Vítkovice a které jsou všeobecně známé.
Namaloval jsem třeba Ještěd nebo Mariánský most
přes Labe," popisuje Kachel. Před letošními Vánoci
dostal pan Kachel další nabídku. Zkusit namalovat
motiv hrníčků určených jako vánoční dárek pro
zaměstnance skupiny Vítkovice Machinery Group.
Téma bylo jasné - VI. energetická ústředna. Teď šlo
jen o to, jestli se zadaná kresba povede.
"Byla to výzva. Chtěl jsem, aby i samotná kresba
vystihovala to, co je pro oblast Dolních Vítkovic tak
typické, tedy propojení nového se starým. A proto
jsem vedle překrásné historické budovy namaloval
i člověka a projíždějící auto. Aby bylo prostě jasné, že
i když jde o budovu starou skoro sto let, tak v ní
pulsuje nový život," dodává Jiří Kachel, který má
vedle svého pracovního stolu celou sbírku
vítkovických vánočních hrníčků. Letos si ji doplní
o svůj vlastní.
8
VÍTKOVICE MACHINERY GROUP
Netradiční mikulášská nadílka v podzemí
černouhelného dolu v Landek Parku
Netradiční mikulášskou nadílku zorganizovala skupina Vítkovice Machinery
Group ve spolupráci s odborovým sdružením Vítkovice pro děti svých
zaměstnanců. S čerty, andělem a Mikulášem se děti potkaly v podzemí
černouhelného dolu v Landek Parku.
Součástí odpoledne nabitého pravou mikulášskou
atmosférou byla jízda pekelným vláčkem po historickém
nádvoří Landek Parku, sfárání do podzemí nebo
strašidelná procházka dolem. "To teprve bylo
nefalšované peklo," usmívá se ředitel Landek Parku
Lumír Plac. "Všechny děti ale nakonec sebraly odvahu
a pekelné podzemí prošly až do konce. Tam už na ně
čekal anděl, Mikuláš a veselí klauni, takže všechny slzy
byly rázem zapomenuty," konstatuje Plac.
Pro děti byly kromě dárečků připraveny také kreativní
dílny, ve kterých společnými silami vyráběly nejdelší
vánoční řetěz, malovaly svíčky jako originální vánoční
dárky a z plastelíny a korálků tvořily ozdoby na vánoční
stromeček. Na závěr se všechny děti vyřádily při
napínavých soutěžích a čertovské diskotéce. "Rozzářené
oči všech malých návštěvníků, kterých letos přišlo přes
dvě stovky, nás moc potěšily. Za celý organizační tým
můžu říct, že se na děti i jejich rodiče už teď těšíme zase
za rok," dodává Lumír Plac. Vítkovice nadělovaly ale
i těm, kteří za Mikulášem s rodiči přijít nemohli. Dárkové
balíčky rozvezli zástupci skupiny Vítkovice Machinery
Group do ostravských dětských domovů
"Děti měly obrovskou radost jak ze samotných
dárečků, tak i z toho, že si na ně někdo jen tak nezištně
vzpomněl," uvedla Eva Chodurová, ředitelka dětského
domova na Bukovanského ulici ve Slezské Ostravě.
Vítkovický anděl naděloval i v dětských domovech.
Ocenění za 80. bezpříspěvkových odběrů krevní plazmy
Významné ocenění Zlatý kříž 3. třídy
získal Josef Kutálek, zaměstnanec
krnovských Spojených sléváren. Za 80
bezpříspěvkových odběrů krevní plazmy
převzal ocenění a symbol morálního
poděkování za záchranu životů z rukou
zástupců Českého červeného kříže,
Transfúzní služby a starosty města
Bruntálu Petra Ryse.
Ve slavnostní atmosféře v sále
bruntálského zámku byla oceněna více
než stovka dobrovolných dárců. Josef
Kutálek, který ve Spojených slévárnách
pracuje od roku 1997 jako slévač,
daruje krev a krevní plazmu pravidelně
už téměř dvacet pět let. "Začal jsem
s tím, když mi bylo něco přes dvacet,
pamatuji si, že tehdy mě vyhecovali
kolegové. A časem jsem si zvykl, začal
jsem odběry vnímat jako samozřejmou
součást svého života," popisuje J.
Kutálek. Poslední léta daruje krevní
plazmu jedenkrát do měsíce, přičemž
v případě nutnosti je takříkajíc "na
drátě" a krev daruje na zavolání.
Podle ředitele Spojených sléváren patří
pan Kutálek ke klíčovým zaměstnancům
firmy. "Za dobu svého působení ve
firmě mnohokrát přispěl svými radami
a zkušenostmi k vyřešení nejednoho
problému při formování složitých
a náročných odlitků. Velmi si jej vážím
pracovně i lidsky, za jeho humánní
postoj a nezištnou pomoc druhým má
můj hluboký obdiv," uvádí Vlastimil
Menšík, ředitel Spojených sléváren.
O Vánocích do
Dolních Vítkovic!
O Vánocích do Dolních Vítkovic!
Umocněte si období mezi vánočními svátky
návštěvou Dolních Vítkovic. Otevřeno mají kromě
24., 25. a 31. prosince denně od 10:00 do 18:00
hodin.
Výstava obrazu Zavraždění sv. Václava v
Multifunkční aule Gong - zdarma.
Výstava Josefa Pleskota Cesta v Multifunkční aule
Gong - dospělí: 80 Kč, děti do 18 let,
studenti,důchodci: zdarma, rodinné vstupné pro 2
dospělé a libovolný počet dětí: 120 Kč.
Následující akce jsou se slevou 20 % pro
vítkovické zaměstnance:
Expozice v U6 - Malý svět techniky - dospělí: 90
Kč, děti do 15 let, studenti, důchodci: 50 Kč. Děti do
6 let v doprovodu rodičů vstup zdarma. Zvýhodněné
rodinné vstupné pro 2 dospělé a 2 děti do 15 let:
250 Kč.
Prohlídka Národní kulturní památky - malý
okruh- Dospělí: 90 Kč, děti do 15 let, studenti,
důchodci: 50 Kč. Děti od 3 do 6 let v doprovodu
rodičů vstup zdarma.
Landek Park - expozice báňského záchranářství a
nového fárání - dospělí: 150 Kč, děti do 15 let,
studenti, důchodci: 90 Kč. Děti do 6 let v doprovodu
rodičů vstup zdarma. Zvýhodněné rodinné vstupné
pro 2 dospělé a 2 děti do 15 let: 390 Kč.
VÍTKOVICKÉ NOVINY vydává vedení VÍTKOVICE a.s. / Ruská 2887/101, 706 02 Ostrava-Vítkovice / IČ: 45193070 / evidenční číslo MK ČR E 12764 / tel +420 595 956 000 / www.vitkovice.cz /
Redakční zpracování: EK Media s.r.o. / Redakce: Eva Kijonková - [email protected], Zuzana Mánková - [email protected] / Editor: Oldřich Babický - [email protected] /
Své příspěvky a náměty zasílejte mailem nebo na adresu EK Media s.r.o., U Parku 2646/12, 702 00 Ostrava / FOTO: archiv, Jiří Zerzoň.