Návrhová část - Správa CHKO Broumovsko

Transkript

Návrhová část - Správa CHKO Broumovsko
Agentura ochrany přírody a krajiny České Republiky
Správa Chráněné krajinné oblasti Broumovsko
Ledhujská 59, 549 54 Police n. Metují
Plán péče o
Chráněnou krajinnou oblast
BROUMOVSKO
na období 2013–2022
1
Obsah
1. Úvod .................................................................................................................................. 3
2. Ochrana přírody ................................................................................................................. 4
2.1. Strategie ochrany přírody a krajiny v CHKO ............................................................... 4
2.2. CHKO (návrhy na úpravu hranic, bližších ochr. podmínek a zonace) ......................... 5
2.3. Maloplošná zvláště chráněná území........................................................................... 5
2.4. Soustava Natura 2000................................................................................................ 7
2.5. Památné stromy ......................................................................................................... 9
2.6. Rostlinná společenstva............................................................................................. 10
2.7. Významné druhy rostlin ............................................................................................ 11
2.8. Významné druhy živočichů ....................................................................................... 12
2.9. Invazní a expanzivní druhy ....................................................................................... 15
2.10. Neživá příroda ........................................................................................................ 17
2.11. Územní systémy ekologické stability....................................................................... 18
2.12. Krajinný ráz ............................................................................................................ 19
2.13. Monitoring, výzkum................................................................................................. 20
2.14. Práce s veřejností................................................................................................... 22
3. Lidské činnosti ovlivňující stav přírody a krajiny ............................................................... 25
3.1. Lesní hospodářství ................................................................................................... 25
3.2. Zemědělství.............................................................................................................. 27
3.3. Myslivost .................................................................................................................. 30
3.4. Rybníkářství a sportovní rybářství ............................................................................ 31
3.5. Vodní hospodářství................................................................................................... 32
3.6. Výstavba .................................................................................................................. 34
3.7. Dopravní a inženýrské sítě ....................................................................................... 37
3.8. Průmysl .................................................................................................................... 40
3.9. Zacházení s odpady ................................................................................................. 41
3.10. Těžba nerostných surovin....................................................................................... 42
3.11. Rekreace................................................................................................................ 42
4. Závěrečný přehled prioritních úkolů za CHKO Broumovsko ............................................. 45
5. Seznam zkratek ............................................................................................................... 46
6. Použitá literatura .............................................................................................................. 47
Přílohy
č. 1 Doporučená opatření k zachování populací druhů ptáků v Ptačí oblasti Broumovsko
č. 2 Rámcové směrnice péče o les
č. 3 Přehled plánovaných obnovních a výchovných těžeb v lesních porostech zařazených
do prvních zón CHKO Broumovsko
2
1. Úvod
Podle ustanovení § 38 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném
znění (dále ZOPK) je plán péče odborný a koncepční dokument ochrany přírody, který
na základě údajů o dosavadním vývoji a současném stavu zvláště chráněného území
navrhuje opatření na zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany ve zvláště
chráněném území. Plán péče slouží jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokumentů
a pro rozhodování orgánů ochrany přírody. Pro fyzické ani právnické osoby není závazný.
Zpracování plánů péče o CHKO zajišťuje Ministerstvo životního prostředí České
republiky (dále MŽP) prostřednictvím Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (dále AOPK),
zejména příslušné správy CHKO. Podrobnosti ke způsobu zpracování a obsahu plánů péče
jsou stanoveny prováděcí vyhláškou MŽP č. 64/2011 Sb. (novela vyhlášky č. 60/2008 Sb.)
a pro CHKO dále rozpracovány v platném metodickém pokynu MŽP (Věstník MŽP
č. 12/2007).
Plán péče o CHKO Broumovsko je zpracován na období deseti let (2013–2022) a je
druhým plánem péče o CHKO Broumovsko. Navazuje na předchozí plán péče na období
2004–2013 schválený MŽP pod č. j.: 620/2456/04 v roce 2004 a dílčí plán péče pro lesy
CHKO Broumovsko s platností 1997–2006 (schválen MŽP v roce 1997 č. j.: OOP/19997/97),
jehož platnost byla prodloužena v roce 2007 do roku 2013 (č. j.: 7184/ENV/07, 402/620/07).
Plán péče byl zpracován kolektivem autorů složeným z pracovníků Správy CHKO
Broumovsko a odboru zvláštní ochrany přírody ředitelství AOPK ČR.
3
2. Ochrana přírody
2.1. Strategie ochrany přírody a krajiny v CHKO
CHKO Broumovsko tvoří harmonicky utvářená kulturní krajina s významným zastoupením
druhově bohatých společenstev přirozeného i kulturního původu s výskytem vzácných
a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.
Malebná krajina Broumovského výběžku, který je ohraničený Javořími, Jestřebími
a Stolovými horami, je z hlediska geomorfologie charakteristická výskytem kuest a známá
především svými rozsáhlými skalními městy. Staleté osídlení a způsob hospodaření dalo
vzniknout ekologicky a esteticky cenné krajině, jedinečné v rámci celé ČR, kde se v mozaice
lesů a zemědělských pozemků, doplněné menšími sídly, liniemi stromořadí, remízky
a drobnými stavbami zachovaly, zejména v oblasti skalních měst i ostrůvky divoké přírody.
Typickým rysem krajiny je také vysoký podíl mimolesní zeleně zejména v sídlech citlivě
začleněných do krajinného rámce. Krajinu dotvářejí lokální dominanty kostelů, drobné
stavební (zejména sakrální) památky a místní lidová architektura.
Dlouhodobý cíl ochrany přírody a krajiny je definován v § 2 vyhlášky MŽP č. 157/1991
Sb., o zřízení chráněné krajinné oblasti Broumovsko: „Účelem vyhlášky je ochrana
a postupná obnova hodnot krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znaků a vytvoření
a rozvíjení ekologicky optimálního systému všestranného využívání krajiny a jejích přírodních
zdrojů v oblasti. K typickým znakům oblasti náleží zejména její povrchové utváření, včetně
vodních ploch a toků, její rostlinstvo a volně žijící živočišstvo, rozvržení a využití lesního
a zemědělského půdního fondu a ve vztahu k ní také rozmístění a urbanistická skladba
sídlišť a místní zástavba lidového rázu.“
Péče o území CHKO směřuje k zachování jejích přírodních a kulturně historických
hodnot, k obnově přirozených funkcí krajiny, a to vše podle zásad udržitelného rozvoje.
Dosažení dlouhodobých cílů ochrany přírody je možné pouze ve spolupráci s místní
samosprávou, vlastníky a hospodáři i dalšími partnery v území s využitím organizačních,
správních a ekonomických nástrojů, včetně finančních pobídek. Nezbytnou podmínkou
úspěchu je přitom zohlednění oprávněných potřeb obyvatel CHKO, osvěta a práce s širokou
veřejností; patří sem i podpora opětovného navázání blízkého vztahu lidí ke krajině, kterou
obývají a využívají, včetně uvědomění si a akceptování její historické kontinuity.
Základními dlouhodobými cíli v ochraně přírody a krajiny v CHKO Broumovsko jsou:
− ochrana a zachování unikátní geomorfologie s typickými kuestami, stolovými horami
a skalními městy, a to v celé její rozmanitosti až po jednotlivé geomorfologické jevy,
− ochrana a zachování jedinečných společenstev vázaných na typickou geomorfologii
a specifické (často inverzní) mikroklima, např. skalních společenstev, reliktních borů,
společenstev balvanitých sutí,
− ochrana a zachování typického krajinného rázu (zejména historickým vývojem podmíněné
struktury a charakteru sídel) a udržení pestrosti krajiny, včetně zachování (případně
obnovy) přírodních prvků v krajině,
− ochrana a zachování všech vyskytujících se přirozených lesních společenstev a zvyšování
ekologické stability lesních porostů změnou prostorové a druhové skladby porostů,
− ochrana a zachování typických nelesních ekosystémů, udržování a zvyšování jejich
přirozené druhové pestrosti, zejména druhově bohatých luk a mokřadů, zvyšování
ekologické stability zemědělské krajiny s důrazem na průchodnost krajiny pro migrující
organizmy,
− ochrana přírodě blízkého charakteru vodních toků, mokřadů a vodních ploch,
− postupná obnova přirozeného vodního režimu v krajině,
− udržování, příp. vytváření vhodných životních podmínek pro vzácné a chráněné druhy
rostlin a živočichů a jejich společenstva, s důrazem na evropsky významné druhy
− podpora šetrného využívání přírodních zdrojů
− podpora šetrného rekreačního využití CHKO při zachování principu trvalé udržitelnosti
4
2.2. CHKO (návrhy na úpravu hranic, bližších ochranných podmínek a zonace)
Charakteristika problematiky
CHKO Broumovsko byla vyhlášena Vyhláškou MŽP č. 157/1991 Sb., o zřízení chráněné
krajinné oblasti Broumovsko ze dne 27. 3. 1991. CHKO Broumovsko byla vyhlášena podle
§ 8 zákona č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, vyhláška je tak z legislativního hlediska
částečně zastaralá. Některé z ochranných podmínek ve vyhlášce byly již nahrazeny
základními ochrannými podmínkami CHKO přímo ze zákona, ale zbylé podmínky lze
aplikovat (podle ustanovení § 90 odst. 14 ZOPK) a jsou pro ochranu území dostačující.
Hranice CHKO uvedená ve vyhlášce je dostatečně popsána, je jednoznačná a není nutné ji
měnit.
Zonace CHKO je zakotvena přímo ve zřizovací vyhlášce, v příloze č. 2. Zde uvedená
zonace byla Správou CHKO Broumovsko přenesena do map podrobnějšího měřítka a od té
doby nebyla měněna. Celkově lze konstatovat, že platná zonace plní dostatečně funkci
diferenciace území při uplatňování ochranných podmínek.
Dlouhodobý cíl
− zachování a zlepšení stavu předmětů ochrany CHKO Broumovsko
Navrhovaná opatření
Změny ve zřizovací vyhlášce CHKO, které by znamenaly změnu vymezení CHKO, bližších
ochranných podmínek či vymezení zón se nenavrhují.
2.3. Maloplošná zvláště chráněná území
Charakteristika problematiky
Na území CHKO Broumovsko je vyhlášeno celkem 11 maloplošných zvláště chráněných
území, z toho dvě v kategorii národní přírodní rezervace na ploše 2269 ha, jedno v kategorii
národní přírodní památka na ploše 686 ha, tři v kategorii přírodní rezervace na ploše 58 ha
a pět v kategorii přírodní památka na ploše 15 ha. Celková plocha maloplošných zvláště
chráněných území v CHKO Broumovsko je 3027 ha, tj. 7 % plochy CHKO.
Všechna MZCHÚ mají relativně nové zřizovací předpisy a dobré vymezení (hranice
vedeny po hranicích parcel nebo zaměřeny), takže není třeba provádět jejich nové vyhlášení,
jehož cílem by bylo jen odstranění nedostatků zřizovacích předpisů.
Stávající MZCHÚ pokrývají dostatečně a reprezentativně společenstva vázaná
na typický georeliéf pískovcových skalních měst, strží a roklí. Oproti předchozímu plánu péče
byl redukován počet lokalit, které bude Správa CHKO v návrhovém období připravovat
k vyhlášení MZCHÚ. Návrh nových zvláště chráněných území (viz níže) je zaměřen
na druhově bohatá nelesní společenstva luk a lesy se zachovalou dřevinnou skladbou
(např. suťové lesy na podloží opuk), aby bylo dosaženo dostatečné reprezentativnosti sítě
chráněných území, i pokud jde o tyto ekosystémy. Návrh vychází z výsledků dlouhodobých
průzkumů a sledování, prováděných pracovníky Správy CHKO Broumovsko a externími
specialisty. Z části jde o velmi cenné lokality ve III. zóně, a tedy s nedostatečným stávajícím
režimem ochrany. O zachování dobrého stavu ostatních lokalit bude správa usilovat v rámci
péče o krajinu bez jejich vyhlašování za MZCHÚ.
Dlouhodobý cíl
− reprezentativní síť MZCHÚ se zabezpečenou péčí zajišťující zachování nebo zlepšení
stavu předmětů ochrany jednotlivých území
Navrhovaná opatření
− průběžně zajišťovat péči o vyhlášená MZCHÚ v souladu se schválenými plány péče
5
− zpracovat potřebné podklady a vyhlásit nová MZCHÚ:
Název: PP Starý písník
k. ú. Vernéřovice
Předmět ochrany: Iniciální sukcesní stadia, vřesoviště a druhově bohatá luční společenstva
v opuštěném písníku s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, zejména
rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia) a ropuchy krátkonohé (Bufo calamita).
Rozloha: cca 5 ha
Název: PR Hejda
k. ú. Lachov
Předmět ochrany: Geomorfologicky cenné území v kvádrových pískovcích svrchní křídy
s přírodovědně významnými formami pískovcového reliéfu a zbytky přírodě blízkých
ekosystémů se specifickými rostlinnými i živočišnými lesními a skalními společenstvy, včetně
reliktních borů a fragmentů přirozených smrčin.
Rozloha: cca 40 ha
Název: PP Řeřišný
k. ú.: Bělý, Nízká Srbská
Předmět ochrany: Slatinné a pcháčové louky s výskytem řady zvláště chráněných druhů
rostlin – třtina nachová (Calamagrostis phragmitoides), ostřice dvoudomá (Carex dioica),
ostřice Davallova (Carex davalliana), ostřice blešní (Carex pulicaris), kruštík bahenní
(Epipactis palustris), tolije bahenní (Parnassia palustris), vachta trojlistá (Menyanthes
trifoliata), upolín nejvyšší (Trollius altissimus), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) aj.
Evropsky významná lokalita srpnatky fermežové (Hamatocaulis vernicosus).
Rozloha: cca 4 ha
Název: PP Zdoňovské louky
k. ú. Zdoňov
Předmět ochrany: Slatinné a pcháčové louky s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin –
prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a ostřice Davallova (Carex davalliana) a dalších
ohrožených druhů.
Rozloha: cca 5 ha
Název: PP Mokřadní louky u Jetřichova
k. ú. Jetřichov
Předmět ochrany: Slatinné a pcháčové louky s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin,
např. prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), ostřice Davallova (Carex davalliana), ostřice
blešní (Carex pulicaris), upolín nejvyšší (Trollius altissimus) a dalších ohrožených druhů.
Rozloha: cca 30 ha
Název: PR Stárkovské bučiny a Vysoký kámen
k. ú.: Stárkov, Horní Dřevíč, Studnice u Jívky, Skalka u České Metuje, Metujka, Maršov
nad Metují
Předmět ochrany: Bučiny, suťové lesy, skalní výchozy se specifickou vegetací a druhově
bohaté louky na kuestě s pestrou geomorfologickou modelací na slínovcích a opukách.
Evropsky významná lokalita květnatých bučin, mezofilních ovsíkových luk a štěrbinové
vegetace vápnitých skal a drolin.
Rozloha: cca 130 ha
Název: PR Rač a Milíře
k. ú. Horní Vernéřovice
Předmět ochrany: Květnaté a acidofilní bučiny s typickou zvířenou a květenou. Dále jsou
předmětem ochrany kamenná moře, skalní výchozy a lesní prameniště se specifickými
rostlinnými i živočišnými společenstvy.
Rozloha: cca 139 ha
Název: PP Vernéřovická niva
k. ú. Horní Vernéřovice
6
Předmět ochrany: Významný komplex druhově bohatých údolních, místy rašelinných luk,
vrbin a olšin s velmi bohatým výskytem bledule jarní (Leucojum vernum).
Rozloha: cca 20 ha
Název: PP V Ráji
k. ú.: Horní Kostelec, Zbečník
Předmět ochrany: Vlhké louky s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin – prstnatec
májový (Dactylorhiza majalis), tolije bahenní (Parnassia palustris) a ostřice Davallova (Carex
davalliana) a dalších ohrožených druhů.
Rozloha: cca 2 ha
Název: PP Kryštofovy kameny
k. ú. Rtyně v Podkrkonoší
Předmět ochrany: Skalní výchozy s významnou ukázkou zvětrávání karbonských arkóz
a nalezištěm araukaritů.
Rozloha: cca 3 ha
Název: PP Starý lom v Rožmitále
k. ú. Rožmitál
Předmět ochrany: Mozaika rozmanitých sukcesních stadií ve starých lomech a v jejich okolí.
Naleziště fosilních mlžů v sedimentech stropu melafyrového příkrovu, mineralogické
naleziště a hnízdiště výra velkého (Bubo bubo).
Rozloha: cca 8 ha
2.4. Soustava Natura 2000
Charakteristika problematiky
Natura 2000 je soustava chráněných území, která vytvářejí na svém území podle jednotných
principů všechny státy Evropské unie. Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů
živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější,
nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast (endemické).
Soustavu Natura 2000 tvoří ptačí oblasti a evropsky významné lokality. V CHKO
Broumovsko byla vyhlášena Ptačí oblast Broumovsko (nařízením vlády č. 20/2005 Sb.
ze dne 15. 12. 2004). Ptačí oblast (CZ0521014) zaujímá rozlohu 9121,7 ha a celá leží
v CHKO Broumovsko. Předmětem ochrany ptačí oblasti jsou výr velký (Bubo bubo) a sokol
stěhovavý (Falco peregrinus). K ptačí oblasti Broumovsko je navíc zpracován Souhrn
doporučených opatření k zachování populací druhů ptáků, které jsou předměty ochrany Ptačí
oblasti Broumovsko, v příznivém stavu v dlouhodobém časovém horizontu (viz příloha č. 1),
který je zapracován do textu tohoto plánu péče.
Dále bylo na území CHKO Broumovsko vymezeno 8 evropsky významných lokalit
zařazených do národního seznamu (stanoven nařízením vlády č. 132/2005 Sb., novela
371/2009 Sb.) – Adršpašsko-teplické skály, Broumovské stěny, Kozínek, Metuje a Dřevíč,
Řeřišný u Machova, Stárkovské bučiny, Vladivostok, Žaltman. Předmětem ochrany jsou zde
jednak přírodní stanoviště (4030 Evropská suchá vřesoviště, 6510 Extenzivní sečené louky
nížin až podhůří, 7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště, 8210 Chasmofytická vegetace
vápnitých skalnatých svahů, 8220 Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů,
8310 Jeskyně nepřístupné veřejnosti, *91D0 Rašelinný les, *91E0 Smíšené jasanovo-olšové
lužní lesy temperátní a boreální Evropy, 9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum, 9130 Bučiny
asociace Asperulo-Fagetum, *9180 Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích,
9410 Acidofilní smrčiny), jednak volně žijící živočichové (modrásek bahenní a m. očkovaný
– EVL Vladivostok, mihule potoční – EVL Metuje a Dřevíč) a planě rostoucí rostliny (srpnatka
fermežová – EVL Řeřišný). Ochrana EVL se nedostává do konfliktu s dosavadní ochranou
MZCHÚ.
7
Dlouhodobý cíl
− zajištění podmínek pro zachování populací druhů, pro které byla vyhlášena PO, ve stavu
příznivém z hlediska ochrany
− zachování příznivého stavu biotopů a druhů, které jsou předmětem ochrany v EVL
Navrhovaná opatření a zásady
− provádět monitoring evropsky významných druhů a typů přírodních stanovišť
pro zjišťování jejich stavu (viz též kap. 2.13)
− monitorovat přechodová rašeliniště (zarůstání expanzivními bylinami či dřevinami)
a v případě potřeby provádět aktivní management, a to kosení, vyřezání náletu; zamezit
negativním úpravám vodního režimu (viz kap. 3.5.)
− provádět pravidelnou seč ovsíkových luk; na lokalitách s výskytem vzácných druhů
živočichů provádět mozaikovitou seč
− v lokalitách s výskytem modráska očkovaného a modráska bahenního aplikovat
management pro zlepšení stavu populace tohoto druhu, podporovat časovou diferenci
sklizně TTP (viz kap. 2.8.)
− v lesních biotopech, které jsou předmětem ochrany, udržovat nebo zvyšovat podíl
stanovištně původních dřevin, podporovat přirozené zmlazení a ponechávání vybraného
počtu suchých stromů a padlých kmenů (z důvodu potenciálního biotopu pro zahnízdění
ptáků a vývoj vzácných a zvláště chráněných druhů vázaných na tlející dřevo (viz kap.
3.1.) při respektování principů ochrany lesa, bezpečnosti o ochrany zdraví a
majetku
− ve vlhkomilných lesních společenstvech (olšiny, jaseniny, podmáčené a rašelinné smrčiny,
rašelinné březiny) zachovat stávající vodní režim (viz kap. 3.5.)
− chránit brusnicovou (chasmofytickou) vegetaci na skalách (viz kap. 3.1. a 3.11.)
před narušováním (nevhodná těžba, horolezectví)
− v jeskyních udržet klidový režim (nepodporovat další zpřístupnění)
− vyřezávat nálet na lokalitě výskytu srpnatky fermežové, lokalitu pravidelně kosit, zraňovat
půdní povrch
− zásady ochrany mihule potoční: vhodnými zásahy podporovat populace mihule potoční
(Lampetra planeri) – odstraňovat migrační bariéry v tocích, realizovat takové úpravy toků,
které zlepší kvalitu stávajících stanovišť mihule potoční, popř. které rozšíří vhodné biotopy
pro její přirozený vývoj, jedná se zejména o zachování přírodě blízkého charakteru dosud
neupravených částí vodních toků a částí upravených přírodě blízkým způsobem
s vegetačním doprovodem a s písčitými sedimenty s příměsí detritu, zároveň se účastnit
řešení problematiky čištění odpadních vod, které nesplňují požadované parametry
pro kvalitu vody, která je zásadním limitem pro zachování životaschopnosti populací
mihule potoční
− pravidelně monitorovat lokality s potenciálně vhodnými i doloženými hnízdišti sokola
stěhovavého a výra velkého
− v okolí obsazené lokality s hnízdním výskytem výra velkého nebo sokola stěhovavého je
možné provádět hospodářské činnosti nebo provádět sportovní (zejm. horolezecké) nebo
turistické aktivity pouze mimo období toku a hnízdění (1. 2. - 30. 6.); zabezpečit ostrahu
hnízdišť (v případě oprávněné potřeby i nepřetržitou) a regulovat turistické a horolezecké
využívání blízkého okolí (viz kap. 3.11.)
− vzhledem k potravním nárokům výra velkého nepodporovat v PO používání rodenticidů
(kromě zastavěných území)
− předcházet úhynům ptáků instalací ochranných prvků na některých technických zařízeních
nebo budovách (signalizace velkých prosklených ploch)
− z důvodu ochrany ptačích druhů, které jsou předmětem ochrany PO Broumovsko
nepodporovat výstavbu větrných elektráren určitých velikostních parametrů, která je
pro ně ohrožujícím faktorem (viz též kap. 3.7.)
8
− provádět osvětovou činnost mezi myslivci, sokolníky a zvláště horolezci, na vhodných
místech instalovat informační zařízení; v případě potřeby vhodným způsobem usměrňovat
turistický ruch a chování návštěvníků (viz kap. 3.11.)
− zajišťovat informovanost veřejnosti o hodnotách a předmětech ochrany soustavy Natura
2000
− prosazovat ochranu EVL a PO v územně plánovacích dokumentech a LHP, informovat
obce a vlastníky o předmětu ochrany
2.5. Památné stromy
Charakteristika problematiky
Na území CHKO Broumovsko je evidováno 20 položek památných stromů ve smyslu ZOPK.
Z celkového počtu 25 jedinců je 18 jednotlivých stromů a dvě skupiny památných stromů
(dva a pět stromů), jako památné není vyhlášeno žádné stromořadí. Část stromů je v dobrém
zdravotním stavu (respektive zdravotní stav odpovídá druhu a stáří), u části byl klasifikován
silně poškozený stav. Jedná se o velmi staré stromy s rozsáhlými dutinami nebo stará dutá
torza se sekundárním obrostem.
Monitoring zdravotního stavu je prováděn periodicky a podle jeho výsledků
je zajišťována péče o památné stromy, zejména zdravotní a redukční řez, výměna nebo
instalace bezpečnostních vazeb, v menší míře také obnova zastřešení dutin. Správa CHKO
eviduje na území CHKO Broumovsko stovky významných stromů (další stromy významné
svou historií, vzrůstem, věkem či estetickým působením), z nichž některé mohou být
v budoucnu vyhlášeny jako památné stromy. Ve spolupráci s vlastníky pozemků pak pomáhá
k udržení jejich dobrého zdravotního stavu formou poradenství (návrhem vhodné péče),
případně jejich ošetřením. Z hlediska ochrany krajinného rázu v Broumovské kotlině
je důležité také zachování dobrého stavu relativně mladých (80 až 120 let) alejí listnatých
dřevin.
Dlouhodobý cíl
− zachování památných a významných stromů v krajině
Navrhovaná opatření a zásady
− po projednání s vlastníky zajistit vyhlášení památných stromů:
• Brandejsova lípa (k. ú. Javor u Teplic nad Metují),
• Kubečkova lípa (k. ú. Suchý Důl),
• Rožmitálská lípa (k. ú. Rožmitál),
• Dub u Kuchtů (k. ú. Otovice u Broumova)
− na základě monitoringu průběžně zajišťovat nutné ošetření vyhlášených památných
stromů, během doby platnosti plánu péče je třeba počítat s nutností minimálně jednoho
zásahu na každém památném stromu (mimo Hraniční buk); přednostně zajistit ošetření
Maixnerovy lípy v k. ú. Jívka, Berkovy lípy v k. ú. Česká Metuje a Šrůtkovy lípy v k. ú.
Machov
− průběžně udržovat a doplňovat informační systém u památných stromů (označníky,
informační tabule)
− průběžně aktualizovat evidenci (databázi) památných a významných stromů a zajistit
monitoring jejich stavu (včetně fotodokumentace)
− pro vlastníky či obce poskytovat poradenství k ošetřování významných stromů návrhem
vhodného zásahu, ve významných případech, zejména z hlediska krajinného rázu,
se podílet i na jeho realizaci
− spolupracovat s vlastníky lesů, zejména LČR na evidenci a zachování významných stromů
na PUPFL
9
− informovat vlastníky pozemků a orgány ochrany přírody příslušné k povolování kácení
dřevin mimo les o významných stromech a spolupracovat na jejich ochraně
− péči o památné stromy realizovat především prostřednictvím certifikovaných arboristů
− ošetřením památných a významných stromů primárně zajistit nutnou provozní bezpečnost
dřevin a prodloužení jejich životnosti na daném stanovišti, přitom v maximální možné míře
zachovat přirozený habitus dřeviny
− ve výjimečných případech, odůvodněných stářím, zdravotním stavem nebo výskytem
zvláště chráněných druhů živočichů, ošetřit památné a významné stromy speciálními
opatřeními s cílem prodloužit jejich život (např. ošetřením pomocí přírodě blízkého řezu);
v takových případech vždy o důvodech tohoto postupu vhodným způsobem informovat
veřejnost
2.6. Rostlinná společenstva
Charakteristika problematiky
CHKO Broumovsko je oblastí s velmi změněnou skladbou lesů, převládají zde smrkové
kultury. Přirozenou vegetací byly převážně květnaté a acidofilní bučiny, v současnosti
zachované jen místy. Nejzachovalejšími přirozenými lesními společenstvy jsou reliktní bory
na kvádrových pískovcích a suťové lesy na příkrých svazích údolí a kuest polické křídové
pánve. Přirozené smrčiny se vyskytují pouze maloplošně v inverzních polohách skalních
oblastí a místy i jinde na podmáčených až rašelinných stanovištích. Na prameništích a podél
vodních toků jsou zastoupeny prameništní olšiny a jaseniny a údolní lužní lesy.
Druhově bohaté polokulturní louky byly na Broumovsku plošně velmi redukovány
intenzivní zemědělskou velkovýrobou v minulých desítiletích. Pestrá mozaika různých
zemědělských kultur byla místy přeměněna v monotónní krajinu co do kultur i hospodaření.
Travinné porosty jsou převážně sklízeny v pevných termínech a na rozsáhlých půdních
blocích. Naproti tomu v důsledku ponechání nepřístupných pozemků ladem velmi vzrostlo
zastoupení sukcesních stadií směřujících k lesu. Místy se dochovaly zbytky pcháčových,
ovsíkových, smilkových i bezkolencových luk. Největší počet zachovalých květnatých luk
se dosud nachází na Machovsku. Nepočetné a většinou plošně nevelké jsou lokality
charakteru slatinišť a přechodových rašelinišť v různých částech CHKO.
Mezi obecně platná a trvalá pravidla péče o travinná společenstva patří nutnost trvale
sklízet či odstraňovat biomasu k zastavení sukcesních procesů a udržení bezlesí v kulturní
krajině.
Dlouhodobý cíl
− zachovalé přírodě blízké lesní porosty (např. květnaté a kyselé bučiny, reliktní bory,
přirozené smrčiny, údolní lužní lesy)
− zachovaná či obnovená polopřirozená nelesní vegetace v místech jejího dnešního výskytu
− zachování mozaiky lesních a nelesních ploch
Navrhovaná opatření a zásady
− při obnově (a následné výchově) lesních porostů zvyšovat podíl stanovištně a geograficky
původních dřevin (viz kap. 3.1.)
− při obnově lesa v MZCHÚ a EVL nevysazovat žádné stanovištně a geograficky nepůvodní
dřeviny a případně odstraňovat jejich samovolné zmlazení, pokud se chovají invazivně
nebo expanzivně, s využitím ekonomických nástrojů ochrany přírody (viz též kap. 2.9.)
− chránit vzácná lesní společenstva (suťové lesy, reliktní bory) udržováním přírodě blízké
druhové skladby a struktury
− provádět vyřezávání dřevin, které mění charakter směrem k zapojenému lesu z důvodu
udržování/managementu okrajů lesa (lesní lemy a lesní pláště), tj. ekotonového
stanoviště)
10
− u mokřadních lesních i nelesních biotopů zachovat vodní režim, na poškozených lokalitách
zajistit jeho obnovu (např. mokřadní louky u Jetřichova)
− pravidelně kosit vápnitá i nevápnitá slatiniště (případně vyřezávat nálet), monitorovat
vodní režim těchto lokalit
− pravidelně kosit cenné a ohrožené lokality pcháčových, ovsíkových, smilkových
i bezkolencových luk
− jako nejvhodnější způsob údržby luk provádět seč s odstraňováním biomasy s důsledným
vyloučením mulčování
− aplikovat mozaikovou seč, posun seče apod. při péči o nelesní společenstva ve vazbě
na výskyt vzácných a zvláště chráněných druhů živočichů
− ve spolupráci s vlastníky a hospodáři zvyšovat přírodní hodnotu kulturních luk
(degradované a zatravněním orné půdy vzniklé louky), např. výsevem osiva získaným
z místních druhově bohatých lučních porostů a zavedením vhodných termínů sklizně
− vybrané lokality (např. suché stráně) udržovat pastvou koz nebo ovcí
− pozemky s druhově bohatými travinnými, ekotonálními či sukcesně diverzifikovanými
porosty chránit před zalesňováním nebo pěstováním rychlerostoucích dřevin
− zajistit likvidaci či potlačování invazivních a expanzivních druhů v přírodních biotopech
(viz kap. 2.9.)
− pečovat o přírodní biotopy, které jsou předměty ochrany v EVL (viz kap. 2.4)
− při péči o biotopy spolupracovat s vlastníky a uživateli pozemků
− monitorovat vliv opatření z dostupných dotačních titulů na diverzitu přírodních stanovišť
(viz též kap. 2.13.)
2.7. Významné druhy rostlin
Charakteristika problematiky
Na území CHKO Broumovsko byl po r. 1990 zjištěn výskyt 42 zvláště chráněných druhů
(v kategorii kriticky ohrožené 4, silně ohrožené 14 a ohrožené 24). Několik dalších zjištěných
chráněných druhů je v oblasti (pravděpodobně) nepůvodních. Současně bylo zjištěno
přes 50 dalších druhů uvedených v Černém a červeném seznamu cévnatých rostlin České
republiky k roku 2000 (kategorie C1–C3).
Nejpočetněji jsou mezi chráněnými druhy zastoupeny druhy slatinišť a vlhkých luk, což
je odrazem vysoké míry ohrožení jejich společenstev. Mnohé tyto druhy mají v CHKO jen
několik, či dokonce pouze jedinou lokalitu. Fytogeograficky významný je výskyt horských
taxonů v inverzních polohách skalních měst.
Znalosti o bezcévných rostlinách v CHKO jsou dosud neúplné, zjištěny byly např.
evropsky významné mechorosty srpnatka fermežová (Hamatocaulis vernicosus) a šikoušek
zelený (Buxbaumia viridis) a chráněná (v kategorii kriticky ohrožené) houba hlívička jedlová
(Hohenbuehelia abietina).
Praktická ochrana druhů spočívá v zachování jejich stanovišť, především lučních
a mokřadních lokalit. Mezi hlavní degradační faktory patří změna vodního režimu a následná
změna společenstva, při nedostatečné péči pak šíření dřevin a konkurenčně silných bylin.
Dlouhodobý cíl
− zachování druhové diverzity rostlinných druhů v životaschopných populacích
Navrhovaná opatření a zásady
− pravidelně monitorovat populace ohrožených a vzácných druhů, na základě výsledků
navrhnout a provádět další péči o druh a lokalitu (viz též kap. 2.13.)
− pravidelně kosit slatinnou louku v Řeřišném (výskyt více chráněných druhů), vyhlásit ji jako
MZCHÚ (viz kap. 2.3.)
11
− pravidelně kosit další lokality mokřadů a vlhkých luk s výskytem vzácných druhů (např.
kruštík bahenní, upolín nejvyšší, ostřice blešní, tolije bahenní), viz též kap. 2.6.
− vyřezávat dřeviny, narušovat povrch stanovišť ohrožených druhů, např. přeslička
různobarvá, plavuňka zaplavovaná a rosnatka okrouhlolistá, které vyžadují počáteční
stadia sukcese na lokalitách Jívka a Vernéřovice
− pravidelně kosit lokalitu lilie cibulkonosné u Vernéřovic, jednotlivé rostliny lilie obsekávat,
viz též kap. 3.2.
− pravidelně kosit louky s výskytem dalších chráněných druhů (např. vstavačovité), viz též
kap. 2.6.
− pastvou nebo kosením a narušováním povrchu udržovat lokalitu hořečku mnohotvarého
českého, viz též kap. 3.2.
− ponechávat část odumřelé dřevní hmoty (stojící i ležící) v lesních porostech v I. a II. zóně
a ve všech MZCHÚ (viz kap. 3.1.)
− zvláštní pozornost (kosení, zraňování povrchu) věnovat evropsky významnému
mechorostu srpnatce fermežové (viz kap. 2.4.)
− omezovat expanzivní a invazivní druhy na lokalitách zvláště chráněných druhů
(viz kap. 2.9.)
− sledovat případné šíření geograficky nepůvodních druhů
− provádět pravidelný monitoring lokalit zvláště chráněných (zařazených ve vyhlášce
č. 395/1992 Sb.) a ohrožených druhů (zařazených v červeném seznamu) s cílem chránit je
před možnou likvidací (např. nevhodnou těžbou, odvodněním, zalesněním nebo
zavážením)
− informovat vlastníky a nájemce pozemků o výskytu zvláště chráněných druhů rostlin
a speciálních opatřeních na jejich ochranu
− evidovat lokality s výskytem vzácných a chráněných druhů a jejich zákresy poskytovat
ve formě vrstvy GIS úřadům územního plánování
2.8. Významné druhy živočichů
Charakteristika problematiky
Na území CHKO Broumovsko je v současné době potvrzen výskyt 129 zvláště chráněných
druhů živočichů (dle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb.). Nacházejí se zde i další významné
druhy. Faunistická jedinečnost Broumovska je dána zejména rozsáhlostí skalních měst,
lesnatostí, zachovalými vodními toky, pestrou zemědělskou krajinou, relativním klidem
a nabídkou celé škály biotopů od vlhkých nížinných přes suché a teplé náhorní plošiny
až k vlhkým horským biotopům na dnech hlubokých roklí pískovcových skalních měst.
To umožňuje výskyt jak horských, tak i teplomilných druhů v těsném sousedství.
Nezastupitelný význam mají v krajině Broumovska také vodní toky, plochy a mokřady.
Významný je také výskyt živočichů vázaných na pískovcová skalní města a na porosty
pokrývající suťové svahy, pro které již okolní krajina mimo CHKO neposkytuje vhodné
prostředí pro jejich existenci. Dnešní podoba území je mozaikou různou měrou ovlivněných
stanovišť od přirozených až po zcela podmíněné činností člověka.
Výskyt živočichů obecně závisí především na zachování vhodných biotopů.
Společenstva lesních biotopů jsou ohrožována nevhodným způsobem obhospodařování
lesních porostů a změnami výsadeb ve prospěch jehličnanů na lokalitách, kde původně byl
les listnatý nebo smíšený, malým podílem odumřelého dřeva, nedostatkem doupných
stromů. Společenstva lučních biotopů jsou ohrožována nevhodným managementem, jako je
např. intenzivní pastva, rozorávání, nebo naopak zanedbané sečení, ponechání sukcesi,
eutrofizace, ruderalizace. Mezi aktuální problémy patří zalesňování lučních, pastevních
a obtížně obhospodařovatelných travnatých pozemků, což v některých případech působí
nevratné změny a ztráty cenných biotopů. Na druhé straně i upuštění od obhospodařování
vůbec, které vede ke zhoršení nebo zánikům některých složek zoocenóz. Nadále ohrožena
zůstávají mokřadní a vodní společenstva – nedovolenou likvidací odpadů, zavážením,
12
odvodňováním, zalesňováním. Samostatnou, z hlediska ochrany přírody dosud neřešenou,
oblastí zůstává ochrana druhů hmyzu vázaných na tvar lesa nízkého a středního.
Zoocenózy negativně ovlivňuje dále doprava (zejm. usmrcováním zvířat), fragmentace
krajiny, nevhodně upravené vodní toky, nevhodný management na rybnících, lokálně
i nefunkční biokoridory ÚSES. Negativní vliv zejména na větší zvířata má i rušení lidmi
(turistika, horolezectví, cykloturistika).
Dlouhodobý cíl
− přirozená rozmanitost různých typů biotopů a pestrost území a krajiny jako základní
předpoklad druhové diverzity živočichů
− životaschopné populace vzácných a ohrožených druhů živočichů
Navrhovaná opatření a zásady
− provádět monitoring a inventarizační průzkumy živočichů (více viz kap. 2.13.)
− zachovat, případně zvyšovat rozmanitost lesních biotopů (viz kap. 3.1.)
− provádět mapování míst, kde dochází ke střetům živočichů s dopravou a připravit návrh
řešení těchto situací (viz kap. 3.7.1.)
− při rekonstrukcích i stavbách nových silnic osazovat prvky chránící migrující živočichy
(bariéry, průchody)
− provádět revitalizační opatření v krajině a na tocích a jejich úsecích protékajících
nezastavěným územím, včetně doprovodných výsadeb vhodných dřevin, prosazovat
odstraňování migračních překážek na tocích
− zásahy do vodních toků a ploch, na kterých se vyskytují zvláště chráněné druhy živočichů
(bezobratlí, ryby, mihule, obojživelníci a ptáci), realizovat mimo období rozmnožování příp.
zimování těchto druhů
− udržovat vybrané sekundární biotopy ohrožených ZCHD (tůně, pískovny, lomy apod.)
před zarůstáním a zanášením, blokovat sukcesi těchto stanovišť
− udržovat břehové porosty a litorály (zejm. před zarůstáním dřevinami a likvidací
při odbahňování) jako důležitý biotop (viz kap. 3.5)
− informovat vlastníky a nájemce pozemků (hospodařící subjekty) o výskytu chráněných
druhů živočichů a o opatřeních sloužících k jejich ochraně
− v dohodě s hospodařícími subjekty prosazovat na vybraných lokalitách management
trvalých travních porostů, který bude zohledňovat i požadavky ochrany bezobratlých
živočichů a ptáků (viz kap. 3.2. zemědělství)
− zakládat tůně v lokalitách s vhodnou morfologií území (např. terénní deprese) za účelem
podpory životaschopnosti zvláště chráněných druhů živočichů
Bezobratlí
− zachovat a ochránit staré a prosychající stromy a aleje jako biotop ZCHD hmyzu (viz kap.
2.5) při respektování principů ochrany lesa, bezpečnosti o ochrany zdraví a
majetku
− v rámci hospodaření ponechávat v lesních porostech část odumřelých stromů, jejich torza
a část odumřelého dřeva až do úplného rozpadu, při respektování principů ochrany
lesa, bezpečnosti o ochrany zdraví a majetku (viz kap. 3.1.), dbát na zachování
lesních vodních ploch, pramenišť, rašelinišť a mokřadů a minimalizovat zásahy do
přirozeného vývoje a stavu těchto lokalit
− zakládat lesní tůně a jezírka; péči věnovat zejména tvorbě a zachování osluněných
biotopů
− pravidelně kosit, provádět časově diferencovanou seč TTP na vybraných lučních
porostech z důvodů ochrany a zachování populací vzácných druhů hmyzu (motýlů, např.
modrásků rodu Maculinea, fytofágních skupin brouků atd.), ale také ptáků; (podrobněji
kap. 3.2. zemědělství)
Rak říční (Actacus astacus)
13
− ve spolupráci s MO ČRS udržet silnou, zdravou a geneticky čistou populaci raka říčního
v povodí toku Dřevíče a Jívky; realizovat opatření pro ochranu raků proti predátorům
a proti zavlečení račího moru (viz kap. 2.9. a 3.4.)
− tlumit populace norka amerického i ostatních nepůvodních druhů (viz kap. 3.3.)
− vzhledem k nebezpečí nákazy račím morem a dalším ohrožujícím faktorům (znečištění
vod a intenzivní hospodaření) iniciovat vytvoření min. jedné izolované populace raků
z místní populace v povodí Dřevíče, chráněné proti negativním vlivům (např. na malé
vodní nádrži mimo tok), jež by posloužila jako zdrojová v případě vyhynutí populace
stávající
− neimportovat raky z jiných zdrojů s ohledem na jejich možné smísení s místními
populacemi (viz kap. 2.9.)
Mihulovci a ryby
− chránit populace místních druhů ryb a mihulí, jejich biotop před ničením, zejména
před nevhodnými úpravami vodních toků i stojatých vod, znečišťováním vody, budováním
MVE na tocích s nevhodnými parametry apod.
− využívat biotop pouze tak, aby nedošlo ke změně a snížení kvality fyzikálních
a chemických parametrů odpovídajících nárokům druhů (podrobněji viz kap. 3.5. Vodní
hospodářství)
− pravidelně odstraňovat pobřežní vegetaci toků s výskytem střevle potoční, a jiných
vzácných a ohrožených původních druhů ryb
− v rámci hospodaření snižovat výskyt invazivních druhů ryb (např. karas stříbřitý, střevlička
východní) na rybnících a rybářských revírech, viz kap. 2.9. a 3.4.
Obojživelníci a plazi
− na vhodných místech obnovovat a vytvářet nové biotopy pro obojživelníky a plazy,
především periodických vodních ploch a tůní s pozvolným sklonem břehů a litorálem,
respektive suché zídky (viz kap. 3.5.)
− chránit populace obojživelníků a jejich biotop před ničením nevhodnými úpravami,
před znečišťováním vody, vysazováním ryb na dosud nezarybněné drobné vodní plochy
(do rybníčků a tůní aj.)
− využívat vodní plochy s ohledem na nároky druhů (viz kap. 2.9. a 3.4.)
− předcházet vytváření „pastí“ na obojživelníky a jiné volně žijící živočichy (nevhodné
propustky, šachtice, kanály apod.), aplikovat tuto zásadu i při rekonstrukcích
− chránit biotopy plazů před ničením (např. na sucho vyrovnané zídky z kamene, suché
stráně před zalesňováním)
− v případě výskytu zmijí v blízkosti lidských sídel zajistit transfer na vhodnější lokalitu jako
prevenci před jejich usmrcováním
− v místech migrací obojživelníků přes komunikace, pokud tomu nelze zabránit jiným
způsobem, pravidelně instalovat dočasné zábrany a zajistit přenášení těchto živočichů
Ptáci
− zajistit cílené zajištění ochrany ptáků (zejména sokola stěhovavého a dalších dravců, čápa
černého, sov a chřástala) v době hnízdění, především v případech hrozícího konfliktu
hnízdní lokality s lidskou činností (např. těžbou dřeva, horolezectvím, sečí TTP), včetně
uzávěr přístupu veřejnosti a ostrahy (kap. 3.11.)
− monitorovat hnízda některých zvláště chráněných druhů (dravci, čáp černý, sovy a ptáci
vázaní na vodní biotop), vytvářet hnízdní příležitosti podporou vhodných biotopů případně
realizací technických opatření v lokalitách s jejich nedostatkem, v případě zničení hnízda
umístit hnízdní podložku v bezprostřední blízkosti zničeného hnízda (viz kap. 2.13.)
− zachovávat staré a doupné stromy, zejména listnáče na vhodných lokalitách; zlepšovat
prostorovou a věkovou strukturu lesních porostů (viz též kap. 3.1.)
− chránit, udržovat a zakládat rozptýlenou zeleň v krajině – solitérní stromy, aleje, pásy
křovin, remízky, břehové porosty apod. (viz kap. 3.2. a 3.3.)
14
− na základě prováděného monitoringu zajistit na vhodných místech odpovídající
management lokalit pro chřástala polního (první seč provádět po 15. 8., kosení od středu,
nepoužívat skupinové nasazení sekaček, neprovádět mulčování, viz také kap. 2.4.)
− prevencí předcházet úhynům ptáků na některých technických zařízeních (elektrická
vedení, velké skleněné plochy, větrné elektrárny apod.), viz také kap. 2.4.
− regulovat zvýšené stavy predátorů (lišky obecné, prasete divokého, kuny skalní) z důvodu
ochrany významných chráněných druhů ptáků, zejména chřástala polního, výra velkého
a datla černého, viz také kap. 3.3.
− vzhledem k potravním nárokům, zejména výra velkého, není vhodné používání rodenticidů
(kromě zastavěných území)
− monitorovat výskyt a početní stavy volavky popelavé a krkavce velkého, příp. jiných druhů
s vysokou dynamikou populačního vývoje a možnými významnými dopady na stávající
ekosystémy, o zjištěních vést průběžně záznamy, které budou využity v případě správních
řízení (viz kap. 2.13.)
Savci
− vyhledávat a monitorovat letní úkryty i zimoviště netopýrů, zajistit odpovídající ochranu
(např. uzávěry štol, zamezení likvidace netopýrů a jejich biotopu v budovách, např.
při zateplování a rekonstrukcích objektů, šachet apod.
− pokračovat v monitoringu vydry říční na vybraných tocích, o zjištěních vést průběžně
záznamy, které budou využity k provedení opatření vedoucích k minimalizaci negativních
dopadů (viz kap. 2.13.)
− monitorovat výskyt bobra evropského, rysa ostrovida a příp. dalších šelem, o zjištěních
vést průběžně záznamy (viz kap. 2.13.)
2.9. Invazní a expanzivní druhy
Charakteristika problematiky
Invazivními druhy rozumíme geograficky nepůvodní taxony, které se silně šíří a mnohdy
vytlačují druhy původní. Ohrožují biodiverzitu oblasti a její přírodní ekosystémy, a proto
vyžadují sledování a eliminační opatření zejména v maloplošných zvláště chráněných
územích a lokalitách s výskytem zvláště chráněných nebo v CHKO vzácných druhů.
Invazivní rostliny mají často sklon vytvářet celé porosty a negativně tak ovlivňují původní
vegetaci. Nejohroženější jsou nivy toků (šíří se zde hlavně křídlatky (Reynoutria sp. div.)
a netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera). Obtížnými druhy jsou dále celík kanadský
(Solidago canadensis) a celík obrovský (S. gigantea), pronikající do narušených přírodních
společenstev (trávníky). Pro pískovcová skalní města je velkým problémem borovice
vejmutovka (Pinus strobus), v lužních polohách představují nebezpečí javor jasanolistý (Acer
negundo) a jasan pensylvánský (Fraxinus pennsylvanica). Luční porosty nejsou
při pravidelné péči invazivními druhy příliš ohroženy. Bolševník velkolepý (Heracleum
mantegazzianum) se podařilo v CHKO zlikvidovat, ale hrozí jeho zavlečení z blízkých lokalit
za státní hranicí. Jen omezeně se zatím na Broumovsku vyskytují hvězdnice (Aster sp. div.),
slunečnice topinambur (Helianthus tuberosus) a kolotočník ozdobný (Telekia speciosa).
Mezi nepůvodní druhy živočichů, jež jsou na Broumovsku nejvíce problematické, patří
zejména plzák španělský (Arion lusitanicus), karas stříbřitý (Carassius gibelio), střevlička
východní (Pseudorasbora parva), sumeček americký (Ameiurus nebulosus) psík mývalovitý
(Nyctereutes procyonoides) a norek americký (Mustela vison). Nepůvodní druhy se mohou
podílet na destabilizaci ekosystému přímou predací (např. psík mývalovitý), konkurencí
v oblasti trofické i prostorové (plzák španělský), přenosem nemocí (američtí raci) či křížením
s autochtonními druhy (karas stříbřitý). Jejich negativní vliv či samotná přítomnost se může
podstatně měnit v časovém i prostorovém pojetí. Ačkoli na území CHKO Broumovsko
v současné době není potvrzen výskyt amerických druhů raků, je třeba jejich rozšíření
15
předcházet. Rizikem je především šíření raka pruhovaného a signálního, kteří jsou
potravními konkurenty raka říčního, a navíc patří mezi přenašeče vysoce infekčního račího
moru.
Ochranářským problémem jsou i masivně se šířící původní druhy, označované jako
expanzivní. Z rostlin sem patří, např. třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), chrastice
rákosovitá (Phalaris arundinacea) či kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), místy potlačující
cenná travinobylinná společenstva či ohrožené druhy. Na vybraných cenných lokalitách je
nutné tyto druhy sledovat a v případě agresivního šíření provádět opatření k jejich potlačení.
Vzhledem k dlouhodobé platnosti plánu péče nelze vyloučit neočekávané šíření dalších
druhů, proti kterým bude nutné zasahovat, případně i jinými prostředky, než jakých
se používá dnes.
Dlouhodobý cíl
− přírodovědně cenné lokality (maloplošná zvláště chráněná území a lokality s výskytem
zvláště chráněných nebo v CHKO vzácných druhů) bez výskytu invazivních druhů
a bez jejich ohnisek v okolí
− významné omezení výskytu invazivních druhů ve volné krajině
Navrhovaná opatření a zásady
− monitorovat výskyt invazivních a expanzivních druhů rostlin a živočichů na celém území
CHKO, především na přírodovědně cenných lokalitách; s přihlédnutím k hodnotám
konkrétních lokalit a nebezpečnosti jednotlivých druhů navrhovat a realizovat opatření
k jejich potlačení až eliminaci
− informovat obce, vlastníky a nájemce pozemků a další partnery o invazivních druzích,
prováděných opatřeních, možnosti získání finančních prostředků na jejich likvidaci
a distribuovat návody k zamezení jejich šíření
− v případě výskytu invazivních druhů na územích sousedících s CHKO spolupracovat
s místně příslušnými orgány ochrany přírody, aby nedocházelo k šíření těchto druhů
do CHKO
− vypracovat a realizovat projekt komplexní likvidace křídlatek, případně dalších invazivních
druhů podél vodních toků (a v dalších vybraných lokalitách); získat pro spolupráci
partnera, který bude tento projekt zajišťovat od zpracování podkladů, přes projednání
s vlastníky pozemků a další administrativní kroky až po terénní realizaci; prioritní opatření
projektu budou zaměřeny na povodí Metuje a na povodí Stěnavy
− likvidovat drobná ohniska výskytu křídlatky na lokalitách v MZCHÚ a v I. zóně
− soustavně potlačovat (nejlépe zcela eliminovat) výskyt agresivních druhů (kolotočník,
hvězdnice, slunečnice topinamburu a příp. štětička větší), jejichž invaze v CHKO je teprve
v počáteční fázi nebo se očekává
− monitorovat okolí státní hranice s Polskem a v případě pronikání bolševníku velkolepého
na naše území bezodkladně začít s jeho likvidací
− podrobně zmapovat rozšíření javoru jasanolistého a jasanu pensylvánského
− v rámci údržby dřevin rostoucích mimo les eliminovat výskyt javoru jasanolistého a jasanu
pensylvánského
− pokračovat v eliminaci borovice vejmutovky v MZCHÚ a I. zóně CHKO
− odstraňovat ohniska zmlazování douglasky tisolisté v MZCHÚ a I. zóně, opatření
projednat s vlastníky a zapracovat do LHP jako běžné těžební opatření, příp. realizovat s
využitím ekonomických nástrojů ochrany přírody
− eliminovat šeřík obecný ve významných lokalitách se skalními výchozy, případně spolu
s dalšími vysazenými nepůvodními dřevinami, s využitím ekonomických nástrojů ochrany
přírody
− na cenných lokalitách odstraňovat další invazivní druhy rostlin, jejichž šíření způsobuje
pokles biodiverzity (např. zlatobýl kanadský a zlatobýl obrovský)
16
− monitorovat výskyt dalších invazivních a expanzivních druhů rostlin a v rámci hospodaření
na přírodovědně cenných lokalitách tyto druhy likvidovat či potlačovat (např. loubinec,
třtina křovištní)
− při výkonu rybářského práva nevysazovat a nezavlékat nepůvodní, invazivní druhy ryb
(karas stříbřitý, sumeček americký, střevlička východní aj.); při výlovech tyto druhy
nenasazovat zpět, ale nahrazovat populacemi autochtonních druhů
− osvětou a prací s veřejností (přednášky, brožury, tiskové zprávy) zamezovat šíření
nepůvodních druhů raka (rak pruhovaný, rak signální) vlivem člověka; zajistit informování
rybářské veřejnosti, správců povodí a dalších subjektů zasahujících aktivně do vodního
prostředí o potřebě dodržovat základní zásady vedoucí k předcházení rozšiřování nákazy
račího moru (Aphanomyces astaci), v případě potřeby přijmout vhodná preventivní
opatření (zásady pro stavební činnosti na toku, transfery živočichů apod.)
− při výkonu práva myslivosti eliminovat populaci psíka mývalovitého a norka amerického
(viz kap. 3.3.)
2.10. Neživá příroda
Charakteristika problematiky
V CHKO Broumovsko jsou prvky neživé přírody jedním z hlavních předmětů ochrany a byly
nepochybně i stěžejním důvodem pro vyhlášení CHKO. V první řadě jde o jevy
geomorfologické a ukázkově vyvinuté příklady pískovcového pseudokrasu, mnohdy zvláště
chráněné v síti MZCHÚ. Nachází se zde však také velké množství stratigraficky významných
odkryvů a paleontologických nalezišť a nechybí ani zajímavé mineralogické nálezy, vázané
především na vulkanické horniny. Česká geologická služba eviduje v území 89 významných
geologických lokalit.
Do konfliktu s ochranou (nejen) neživé přírody se dostává těžba melafyru v lomu
Rožmitál a pískovce v lomu Božanov, který je situovaný do příkrého vnějšího svahu kuesty
české části Stolových hor. Správa CHKO Broumovsko navrhla převod části zásob do zásob
vázaných a zčásti odpis zásob.
Potenciálním rizikem z hlediska ochrany (nejen) neživé přírody je záměr průzkumu
a případně těžby hořlavého zemního plynu a ropy. Záměr ohrožuje krajinný ráz oblasti, kvalitu
vod (území patří do CHOPAV Polická křídová pánev) , zachování minimálních průtoků v tocích
a zvyšuje fragmentaci krajiny.
Dlouhodobý cíl
− zachování všech významných lokalit neživé přírody
Navrhovaná opatření a zásady
− chránit významné geologické lokality před poškozením, např. nevhodné rekultivace
či zavážení starých lomů
− otvírka nových těžeben je možná jen s ohledem na zachování předmětů a cílů ochrany
(viz kap. 3.10.)
− speleologické výzkumné práce je možné provádět jen pracovními postupy, při kterých
nedojde k narušení lokality
− zajistit vhodnou údržbu (především zabránění zarůstání) významných geologických profilů
− zajistit cílenou osvětu vedoucí k minimalizaci negativních dopadů na povrch skal
(horolezectví, turistika, lesní těžba), dle potřeby regulovat horolezeckou činnost
v exponovaných lokalitách, kde dochází k poškození skal (viz také kap. 3.11.)
− spolupracovat s vysokými školami, vědeckými pracovišti a odborníky na dokumentaci
neživé přírody v CHKO (viz také kap. 2.13.), zejména pseudokrasových jevů, mikroklimatu
pseudokrasových terénů, podrobné geomorfologické dokumentaci, dokumentaci
17
mineralogických, petrografických i paleontologických fenoménů včetně dokumentace
postglaciálního vývoje přírody (palynologie, paleobotanika)
− vhodným
způsobem
informovat
veřejnost
o
významných
geologických
a geomorfologických jevech v území CHKO (viz také kap. 2.14.)
− geologické práce provádět tak, aby nedošlo k ohrožení kvality podzemních vod CHOPAV
Polická křídová pánev
2.11. Územní systémy ekologické stability
Charakteristika problematiky
Na území CHKO Broumovsko je vymezeno jedno nadregionální biocentrum (NRBC
Adršpašské skály), 23 regionálních a přes 200 lokálních biocenter. Oblastí také prochází
čtyři nadregionální biokoridory a dále biokoridory regionální a lokální úrovně. V současné
době (2012) je ÚSES zapracován do územních plánů všech obcí (v ojedinělých případech
nejsou tyto plány ještě platné), regionální ÚSES je v aktuální podobě obsažen v Zásadách
územního rozvoje Královéhradeckého kraje z r. 2011.
Kostra územního systému ekologické stability v CHKO Broumovsko je většinou dobře
zachovalá. Na části území, zejména v Broumovské kotlině však následkem vysokého stupně
odlesnění a intenzivního zemědělského hospodaření není dostatečná. Vymezení ÚSES
lze v oblasti celkově považovat za vyhovující. V budoucnu bude vyžadovat jen menší, dílčí
úpravy, zejména upřesňování detailního průběhu a šířky biokoridorů. Zpracovatelům
územních plánů je stávající vymezení poskytováno jako územně analytický podklad ve formě
vrstev GIS.
Ve skladebných částech ÚSES jsou na pozemcích určených k plnění funkcí lesů obecně
požadovány jemnější formy obnovy, kterými se postupně vytvoří druhově i prostorově
diverzifikované porosty s vysokým zastoupením dřevin modelové přirozené druhové skladby.
Jelikož ÚSES a jeho obnova má velký význam v rámci celkové strategie revitalizace lesních
ekosystémů, je při zalesňování v něm nutné přednostně využívat sadební materiál
autochtonního původu. Rovněž ve skladebných částech ÚSES nalézajících se mimo les
je nezbytné veškeré zásahy směřovat k udržení a zvýšení jejich biologické diverzity podle
zásad péče o rostlinná společenstva a významné druhy (viz kap. 2.6., 2.7., 2.8., 2.9).
Dlouhodobý cíl
− optimální prostorová síť plně funkčních biocenter a biokoridorů
Navrhovaná opatření a zásady
− na základě terénních šetření připravovat návrhy na dílčí úpravy hranic jednotlivých
biocenter a biokoridorů a na optimalizaci způsobu hospodaření v ÚSES, zajišťovat jejich
zakotvení v územních plánech obcí
− v rámci územního plánování vytvářet dostatečný prostor pro skladebné části ÚSES
(v souladu s metodikou ÚSES a přírodní realitou)
− respektovat ÚSES při plánování a realizaci komplexních pozemkových úprav a v jejich
rámci zakládat nové skladebné části ÚSES, včetně interakčních prvků (zejména
v zemědělské krajině)
− podporovat vlastníky pozemků a obce při zakládání skladebných částí ÚSES
a při optimalizaci jejich managementu
− posilovat funkčnost stávajících skladebných částí ÚSES zlepšováním jejich druhové
rozmanitosti a prostorové struktury
− v biocentrech regionálního významu stanovit optimální způsob lesního hospodaření,
v přírodě blízkých porostech biocenter všech úrovní (3.–5. stupeň ekologické stability)
uplatňovat jemné způsoby hospodaření (maloplošné podrostní – výběrný) a ponechávat
část odumřelé hmoty v porostech (viz kap. 3.1.)
18
2.12. Krajinný ráz
Charakteristika problematiky
Krajinným rázem ve smyslu ustanovení § 12 ZOPK je míněna zejména přírodní, kulturní
a historická charakteristika určité oblasti či místa. Krajinný ráz je tedy tvořen souborem
přírodních i člověkem vytvářených podmínek daného prostoru, které v komplexu tvoří obraz
dané krajiny. Jeho ochrana se týká nejen přírody samotné, ale v současné době zejména
charakteru využívání zemského povrchu člověkem. Předmětem ochrany krajinného rázu jsou
všechny přírodní, kulturní, historické a estetické charakteristiky a hodnoty krajiny.
CHKO Broumovsko je v celostátním kontextu chráněných krajinných oblastí jedinečná
svou geologickou stavbou a typickým reliéfem, rozsáhlými skalními městy, ale také
svérázným urbanismem a architektonickými památkami dochovanými v krajině, která byla
po staletí citlivě obhospodařována. Tato „barokní kulturní krajina“ s bohatou historií
a dochovanými církevními i lidovými stavbami nadregionálního významu má v rámci ČR
jedinečný krajinný ráz.
Vizuální scéna krajiny CHKO Broumovsko je dobře rozlišitelná díky výrazným
prostorovým předělům a krajinným dominantám. Podle preventivního hodnocení krajinného
rázu CHKO Broumovsko zpracovaného v roce 2010 firmou Atelier V (doc. Ing. arch. Ivan
Vorel a kol.), které Správa využívá jako odborný podklad pro hodnocení stavebních záměrů,
je oblast Broumovska členěna na tyto sourodé podoblasti (krajinné celky): Polickou
vrchovinu, Broumovskou kotlinu s Javořími horami a Jestřebí hory s Radvanickou
vrchovinou.
Na ráz zdejší krajiny mělo v minulosti a stále má zásadní vliv lesní a zemědělské
hospodářství. Třetím základním faktorem ovlivňujícím vzhled krajiny Broumovska je rozvoj
výstavby. Jedná se zejména o rozšiřování stávajících sídel, výstavbu rekreačních objektů,
rozšiřování průmyslové výstavby v okolí měst Police nad Metují, Broumova, Meziměstí,
Teplic nad Metují a Hronova a rozšiřování zemědělských areálů, např. v České Metuji,
Martínkovicích, Bohdašíně.
V posledních letech je ze strany investorů velký zájem o výstavbu fotovoltaických
elektráren a bioplynových stanic. Obě zmíněné technologie však ve většině případů s sebou
nesou riziko velkého dopadu na dochovanou hodnotu krajinného rázu území.
Rozmístění elektrického vedení (zejména vysokého napětí) a stožárů mobilních
operátorů lze považovat v oblasti za stabilizované.
Dlouhodobý cíl
− zachovaná volná krajina, včetně její struktury a současného stavu tam, kde se dochovaly
její přírodní prvky
− ochrana přirozené modelace terénu, pohledových horizontů a svahů před nevhodnými
zásahy
− ochrana charakteru volné krajiny mezi souvislými lesními porosty a rozptýlenou i souvislou
zástavbou před urbanizací (zástavba, rekreační plochy, technická zařízení, doprava)
a plošným zalesňováním
− ochrana charakteru rozptýlené zástavby v její typické struktuře, měřítku, barevnosti,
včetně mozaikovitosti luk, pastvin, lesní a nelesní zeleně, cestní sítě, vodních toků a ploch
− zachovaný typický architektonicko-urbanistický charakter sídel včetně jejich hodnotných
částí a vhodného zapojení jejich okrajů do krajinného rámce
Navrhovaná opatření a zásady
− při ochraně dochované hodnoty krajinného rázu vycházet mimo jiné z doporučení
dle zpracovaného preventivního hodnocení krajinného rázu Ing. arch. Jitkou Brychtovou
v letech 2001–2002 aktualizovaného doc. Ing. arch. Ivanem Vorlem, CSc. a kol. v roce
2010
19
− při úpravách stávajících negativních krajinných dominant vycházet z návrhových opatření
uvedených v odborných podkladech, které byly k dané problematice zpracovány
− umísťování výškových staveb (např. elektrické vedení vysokého napětí, výškové budovy,
komíny, vysílače, zásobní sila, bioplynové stanice a vodojemy) nebo staveb s velkým
záborem plochy (např. skladové a nákupní haly, zemědělské a průmyslové areály, velké
plochy pro výstavbu rodinných a bytových domů) a záměrů s výrazným působením
na okolní krajinu, je možné při zachování harmonického měřítka krajiny
a charakteristických znaků dochované hodnoty krajinného rázu
− minimalizovat umisťování dominantních technických prvků a jiných objektů; v nezbytných
případech je umísťovat mimo významné vrcholy a pohledové horizonty, tak aby nebyla
narušena dochovaná hodnota krajinného rázu těmito objekty
− v případě nové výstavby, příp. přestavby, na pohledově exponovaných hřebenech,
horizontech a svazích, zejména ve vyšších polohách, vyhodnotit dopad na siluetu krajiny
v dálkových pohledech
− terénní úpravy podřídit přirozené modelaci terénu, nová těžba nerostných surovin je
možná při zachování harmonického měřítka krajiny a charakteristických znaků dochované
hodnoty krajinného rázu, k potlačení negativního dopadu na krajinný ráz oblasti využívat
kompenzační opatření (např. clonící ozelenění, terénní valy)
− usilovat o minimalizaci terénních úprav velkého rozsahu
− při umisťování staveb respektovat harmonické měřítko krajiny včetně měřítka zástavby
− rozvodná energetická a telekomunikační vedení v zastavěných částech obcí umisťovat
pod zem, nová nadzemní vedení lze v CHKO realizovat v případech, kdy nebude
narušeno harmonické měřítko krajiny
− udržovat prostupnost krajiny, chránit krajinu před vznikem migračních bariér zvláště
propojováním zástavby v místech citlivých z hlediska migrace živočichů, resp. v místech
propojení územních (biogeografických, orografických) celků, oplocování pozemků ve volné
krajině a rozptýlené zástavbě je možné při zachování charakteristických znaků dochované
hodnoty krajinného rázu a zajištění migrační prostupnosti krajiny
− zlepšovat estetický obraz sídel v krajině s jeho narušenými hodnotami, zejména okraje
sídel na přechodu do krajiny, např. výsadbou krycí zeleně
− zachovat a podporovat členění krajiny přírodními prostorovými předěly, lesy, remízy,
porosty dřevin, alejemi, mezemi a doprovodnými dřevinami vodních toků, včetně jejich
fragmentů, a jejich vazby k sídlům, podporovat doplnění těchto prvků v nečleněné
zemědělské krajině
− chránit solitérní stromy, skupiny stromů, sady a aleje v krajině i v sídlech
− chránit nezastavěné údolní nivy před urbanizací
− zalesnění zemědělských půd je možné v převážně zemědělských částech krajiny
při použití stanovištně původních druhů dřevin zejména jako náhradu v minulosti
odstraněné zeleně, po vyhodnocení dopadu na krajinný ráz a jen tam, kde by
neznamenalo negativní dopad na stávající biologicky cennější biotop
− v souvislosti s ochranou krajinného rázu spolupracovat s obcemi na udržení a obnově
rozsahu mimolesní zeleně, navrhovat a podporovat obnovu a výsadbu liniové zeleně
(alejí, stromořadí, pásů stromů a keřů) podél toků a komunikací
− prosazovat zásady ochrany krajinného rázu do dokumentů územního rozvoje, zejména
územních plánů a spolupracovat v této otázce se stavebními úřady a s úřady územního
plánování a rozvoje
2.13. Monitoring, výzkum
Charakteristika problematiky
Jedním z úkolů ochrany přírody je zajištění inventarizačních průzkumů a sledování vývoje
zvláště chráněných území jako nezbytného podkladu pro výkon státní správy, zpracování
20
plánů péče o tato území i jejich nových návrhů koncepčních dokumentů v ochraně přírody
tohoto území. Tyto činnosti musí být mezioborově sladěny tak, aby získané výsledky na sebe
navazovaly a vzájemně se doplňovaly, a tedy mohly být komplexním podkladem pro péči
o chráněná území a ohrožené druhy. S ohledem na různou úroveň znalostí o jednotlivých
skupinách organismů a složkách neživé přírody v CHKO Broumovsku jsou v období platnosti
plánu péče potřebné především následující inventarizační, monitorovací a výzkumné aktivity.
Dlouhodobý cíl
− vytvoření uceleného přehledu informací o aktuálním stavu faunistických a ekologických
údajů rostlinných a živočišných druhů i jejich společenstev, pravidelně monitorovat jejich
vývoj a zaznamenávat a vyhodnocovat dlouhodobějších změny a trendy v jejich
společenstvech
− definování významných ohrožujících faktorů a stanovení vhodných managementových
opatření pro jednotlivé ohrožené druhy i celá společenstva a další sledované jevy
(např. neživé přírody)
Navrhovaná opatření a zásady
− provést inventarizace vybraných fenoménů ve vztahu k předmětu ochrany v územích
připravovaných k vyhlášení MZCHÚ
− podílet se monitorování evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000 a druhů
sledovaných na základě směrnic o ptácích a o stanovištích (viz též kap. 2.4.)
− kontinuálně monitorovat populace vybraných zvláště chráněných a ohrožených druhů
rostlin a živočichů (dle vyhlášky č. 359/1992 Sb. a červeného seznamu), především druhy
vyšších kategorií ohrožení)
− doplňovat průběžně botanickou a zoologickou nálezovou databázi AOPK ČR, vést
databázi provedených průzkumů na území CHKO
− monitorovat účinnost vybraných agroenviromentálních opatření, navrhovat zlepšení
− pokračovat v monitoringu a vyhodnocování vlivu managementových opatření na vybrané
druhy či společenstva
− ve stávajících MZCHÚ doplnit potřebné inventarizační průzkumy u taxonomických skupin
se vztahem k předmětu ochrany, které dosud nebyly zpracovány, nebo údaje o nich
zastaraly
− provádět botanické inventarizační průzkumy MZCHÚ v intervalu cca 10 let
− provádět inventarizační průzkumy dalších botanicky významných lokalit (viz příloha plánu
péče), zejména ve vztahu k prováděnému managementu
− zvýšit intenzitu kryptogamologických průzkumů celé oblasti, zpracovat potřebné literární
rešerše
− provádět monitoring vegetace a druhů na založených trvalých plochách v MZCHÚ
a na loukách, kde se provádí management
− zjistit a monitorovat výskyt invazivních druhů rostlin a živočichů a jejich vliv na ostatní
organismy (viz kap. 2.9.)
− podporovat komplexní i dílčí přírodovědné průzkumy na území CHKO, zejména takové,
které nepokrývá Správa CHKO svojí činností, důsledně přebírat a využívat získané údaje
− rozvíjet spolupráci na výzkumu CHKO s jednotlivými univerzitami a jinými výzkumnými
pracovišti, navrhovat témata diplomových prací užitečná pro činnost Správy
− vypracovat studii vlivu turistiky a horolezecké činnosti na pískovcové skalní útvary,
případně ostatní geomorfologické fenomény, jejich vegetaci a faunu
− podporovat paleobotanické studie ve skalních oblastech i dalších částech CHKO
− pokračovat v ichtyologických průzkumech v povodí Metuje a Stěnavy
− inventarizovat faunu rybníků a vypracovat soubor doporučených opatření pro jejich
management
− provést celoplošný průzkum výskytu netopýrů, rovněž v lidských sídlech
− pravidelně monitorovat výskyt rysa a dalších velkých šelem
21
− provádět průzkumy bioindikačně významných skupin bezobratlých
− zaměřit průzkum na vzácné druhy sov a bahňáků a některé další ohrožené druhy
(koroptev, chřástal, rorýs)
− monitorovat populace zvláště chráněných a dalších významných druhů, u kterých
se projevuje vzestupný trend početnosti a jejich vliv na ostatní druhy, zejména zvláště
chráněné;
− provést základní inventarizaci plodících jedinců jedle bělokoré a ostatních vzácných dřevin
(jilm horský) pro záchranu jejich místního genofondu
− provést základní inventarizaci odumřelého dřeva v MZCHÚ pro další stanovení jeho
managementu ve vazbě na předměty ochrany
− vypracovat podrobné geomorfologické mapy skalních oblastí a kuest
− iniciovat zpracování monografie paleontologie Broumovska
− pokračovat ve výzkumu pěnovců
− utřídit stávající dokumentaci speleologických objektů zpracovanou různými subjekty,
zejména místní organizací České speleologické společnosti a Správou jeskyní ČR,
a přenést ji do JESO; další výzkumy a průzkumy jeskyní podmínit uložením zjištěných
údajů do centrálních databází (NDOP, JESO, apod.)., viz též kap. 2.10.
− monitorovat základní meteorologické veličiny ve specifických podmínkách pískovcových
skalních oblastí
2.14. Práce s veřejností
Charakteristika problematiky
Práce správy CHKO s veřejností je soubor aktivit, jejichž výsledky se projevují
v charakteristice vztahu návštěvníků i obyvatel oblasti ke zdejší přírodě a její ochraně. Měla
by zahrnovat poskytování informací veřejnosti, ovlivňování jejích postojů a jejich
vyhodnocování.
Chování návštěvníků se Správa CHKO Broumovsko snaží přímo ovlivňovat
prostřednictvím strážní činnosti. Informace pro turisty jsou zprostředkovávány turistickými
infocentry, která využívají materiály a informace poskytované Správou. Správa se dále podílí
na vzniku turistických produktů, např. zpravodaje Zimní a Letní Broumovsko.
V extrémně navštěvované lokalitě Adršpašsko-teplických skal ovšem chybí profesionální
návštěvnické středisko zaměřené na interpretaci přírodních a krajinných hodnot oblasti,
stejně jako kvalitní průvodcovská služba. Tyto aktivity jsou předpokladem pro šetrné využití
unikátních skalních měst pro turistiku a pro rovnoměrnější rozptýlení návštěvníků tak, aby
nedocházelo k poškozování předmětů ochrany NPR Adršpašsko-teplické skály.
Správa CHKO je přímým obsahovým garantem 50 zastavení naučných stezek
pro chodce i cyklisty. Nejrozsáhlejší je Naučná stezka Josefa Vavrouška v Teplických
skalách. Obsahová i formální inovace některých ze zastavení je aktuálním úkolem na období
platnosti plánu péče. Edukační objekty v terénu chybí pouze v některých lokalitách, jejich
nová instalace je vhodná po pečlivém zvážení vlivu na krajinný ráz a genius loci.
Obyvatele oblasti se daří ovlivňovat prostřednictvím zpráv v médiích, tiskovin Správy,
exkurzí a ekoporadenských aktivit. Obecně lze říci, že veřejná poptávka
po ekoporadenských aktivitách, exkurzích a přednáškách má zvyšující se tendenci
a převyšuje již nyní kapacitu Správy.
Při přípravě některých aktivit se daří úspěšně spolupracovat s místními NNO.
Při pořádání výstav se Správa vzhledem k technickému zázemí dosud musela uchylovat
k improvizacím. Přesto lze některé z nich považovat za úspěšné akce s významnou odezvou
místní veřejnosti i návštěvníků. Jako smysluplné se jeví zkvalitnění výstavního
a přednáškového prostoru v areálu Správy.
22
Důležité je pro Správu CHKO Broumovsko bilaterální řešení aktuálních témat
se Správou sousedního Parku narodowego Gór Stolowych (PNGS). Při některých akcích
pro veřejnost a v publikační činnosti se rozvíjí spolupráce se Správou KRNAP.
Dlouhodobý cíl
− veřejnost mající trvalý zájem o hodnoty oblasti a podporující šetrné využívání jejího
přírodního prostředí
− výchovné působení na místní obyvatelstvo a návštěvníky CHKO, zabezpečující
minimalizaci negativního působení těchto skupin na území
− partnerství a pozitivní spolupráce se zástupci samospráv, lesníky, zemědělci a rybáři
hospodařícími v krajině a jejich podpora aktivitám Správy CHKO
Navrhovaná opatření a zásady
− pořádat akce pro veřejnost, jako jsou přednášky, výstavy či exkurze pro organizované
skupiny i veřejnost, např. Den Země, Den parků, výročí vzniku CHKO; účastnit
se regionálních akcí s informačním stánkem Správy CHKO
− rozvíjet ekologickou výchovu zaměřenou na děti a mládež, včetně pořádání přednášek
a ekologicky zaměřených programů v přírodě, ve spolupráci s partnery v území
− vydávat či aktivně spolupracovat na vydávání odborných, naučných a popularizačních
tiskovin
− informovat veřejnost o činnostech a akcích Správy CHKO formou pravidelných aktualizací
internetové stránky Správy CHKO, včetně potřebných jazykových mutací
− spolupracovat s regionálním tiskem, představovat činnost Správy CHKO prostřednictvím
tiskových zpráv a setkání s novináři
− v blízkosti NPR Adršpašsko-teplické skály zřídit návštěvnické středisko plnící
enviromentálně-informační funkci
− udržovat a modernizovat stávající terénní informační systém
− zřídit informační prvky u MZCHÚ a u těch přírodních fenoménů, kde doposud chybí
informace
− rozvíjet a udržovat systém naučných stezek
− využít geocachingu jako prostředku ekologické osvěty a výchovy, podporovat zřízení
tematických keší zaměřených na ochranu přírody a krajiny („virtuální naučná stezka“)
− využívat polygonální stodolu v areálu Správy CHKO pro práci s veřejností, např. výstavy
či expozice s tématikou ochrany přírody a krajiny
− spolupracovat se všemi informačními centry na území CHKO, např. pravidelně zasílat
aktuality, distribuovat informační materiály
− spolupracovat se samosprávou na koncepci EVVO a společných projektech
− spolupracovat se školami, s infocentry, neziskovými organizacemi, s muzei, odbornými
pracovišti i samostatnými odborníky, pořádat ve spolupráci odborné exkurze a přednášky
− spolupracovat na projektech šetrné turistiky se všemi zainteresovanými partnery
− u místních obyvatel pomáhat vytvářet a podporovat pozitivní vztah k území a jeho
hodnotám
− usilovat nejprve o stabilizaci, následně o zvýšení počtu aktivních členů stráže přírody
CHKO
− proškolovat strážce ochrany přírody v oblasti legislativy, komunikace s veřejností apod.
− navazovat a zkvalitňovat spolupráci s dalšími subjekty provádějícími kontrolní činnost
v rámci CHKO (Policie ČR, ČIŽP, lesní stráž, myslivecká stráž), provádět společné
kontroly v exponovaných územích
23
3. Lidské činnosti ovlivňující stav přírody a krajiny
3.1. Lesní hospodářství
Charakteristika problematiky
Lesnatost CHKO Broumovsko je 38 % a způsob lesního hospodaření je jednou z činností,
které mají na stav území významný vliv. Lesy CHKO se nacházejí v I. až IV. zóně CHKO,
rozhodující část je ve II. (31 % lesů) a III. zóně (47 % lesů). Lesy v rámci CHKO vytvářejí
několik větších souvislých celků (Jestřebí hory, Adršpašsko-teplické skály, Broumovské
stěny, Javoří hory), v ostatních částech jsou menší celky, v Broumovské kotlině jsou
rozptýlené lesy v zemědělské krajině. Vlastnictví lesů v CHKO je různorodé, státní vlastnictví
(LČR, Lesní správa Dvůr Králové) je však rozhodující (63 % lesů CHKO). Dále se vyskytuje
větší počet menších zejména obecních majetků s vlastním LHP; lesy drobných vlastníků
zařazené do LHO se vyskytují spíše v jižní části CHKO a celkově dosahují cca 14 % plochy
lesů. V posledních letech je na majetku LČR patrný posun k přírodě bližším způsobům
hospodaření v lesích (přirozená obnova lesů, vyšší podíl MZD). Hlavními problémy lesního
hospodářství ve vztahu k ochraně přírody jsou nízká ekologická stabilita lesů, malé procento
lesů s přírodě blízkou skladbou (velký podíl smrkových monokultur, z oblasti téměř vymizela
jedle) a velké plochy postižené kalamitami. Cílem ochrany přírody je zachovat zbylé lesní
porosty s přírodě blízkou druhovou skladbou a zejména při obnově zvyšovat ekologickou
stabilitu lesa vnášením listnáčů a jedle.
Dlouhodobý cíl
− ekologicky stabilní druhově bohaté lesy ve stavu umožňujícím zachování biodiverzity,
s přírodě blízkou skladbou dřevin i podrostu, s bohatou strukturou a s dostatečným
podílem odumřelého dřeva
Dlouhodobý cíl je dále rozpracován podle zón odstupňované ochrany přírody jako cílový stav
lesa v horizontu obmýtí (100–120 let).
Lesy v I. zóně budou plnit převážně mimoprodukční funkce. V I. zóně budou cíleně
pěstovány porosty stanovištně původních dřevin (v závislosti na stanovištích zejména
listnáče, jedle, ale na stanovištích jejich přirozeného výskytu i borovice lesní a smrk ztepilý).
Geograficky nepůvodní druhy se prakticky nebudou vyskytovat, s výjimkou modřínu
opadavého se s jejich dalším využitím neuvažuje. Lesní porosty budou smíšené (jednotlivě
nebo skupinově), druhově, věkově a prostorově diferencované, s vysokou ekologickou
stabilitou. Při obnově lesních porostů se bude maximálně využívat přirozená obnova
stanovištně původních dřevin, ve vhodných podmínkách budou při obnově využívány
výběrné principy. V lesích bude běžně zůstávat část odumřelého dřeva různých dimenzí
pro udržení biodiverzity. Dřeviny a jejich zastoupení budou při umělé obnově voleny podle
přirozených dřevinných skladeb. V části I. zóny (vybrané části NPR) budou lesy ponechány
samovolnému vývoji včetně neprovádění nahodilých těžeb a výsadeb dřevin.
Ve II. zóně budou pěstovány druhově bohaté, věkově a prostorově diferencované lesní
porosty tvořené alespoň cca 40–60 % stanovištně původními dřevinami. Bude převažovat
přirozená obnova porostů, na obnovních sečích budou ponechávány výstavky stanovištně
původních dřevin. Náseky, příp. holé seče se budou používat zejména při přeměnách
porostů s nevhodnou druhovou skladbou. V bukových (příp. jiných listnatých) porostních
typech se při obnově porostů nebude snižovat zastoupení stanovištně původních dřevin.
Ve smrkových porostech bude cíleně pěstován zvýšený podíl stanovištně původních listnáčů
a jedle, aby se zvýšila jejich ekologická stabilita. V lesích bude zůstávat část odumřelého
dřeva. Při obnově budou pro udržení biodiverzity ponechávány jednotlivé stromy (případně
jejich skupiny) do fyzického rozpadu.
24
Ve III. zóně budou lesy obhospodařovány běžným způsobem. Budou pěstovány porosty
produkčně významných geograficky původních druhů, zejména smrk ztepilý, borovice lesní,
buk lesní s příměsí dalších stanovištně původních druhů zajišťující jejich větší odolnost proti
kalamitám a ekologickou stabilitu. Porostní skladba i struktura bude zjednodušená.
V závislosti na ekologických nárocích dřevin a stanovištních podmínkách se bude uplatňovat
přirozená i umělá obnova.
Ve IV. zóně se lesy budou vyskytovat pouze okrajově a způsob péče bude totožný jako
ve III. zóně.
Střednědobé cíle a způsoby péče o lesy
Střednědobé cíle a způsoby péče o lesy jsou rozpracovány podle jednotlivých cílových
hospodářských souborů, zón CHKO a aktuálního složení porostů v Rámcových směrnicích
péče o les (příloha č. 2), kde jsou také uvedeny údaje o době obmýtní a době obnovní
pro lesy zařazené v I. zóně CHKO mimo MZCHÚ (dle § 2, odst. 3 vyhláška č. 64/2011 Sb.).
Rámcové směrnice péče o les v příloze č. 2 jsou zpracovány pro území I. a II. zóny CHKO.
Pro území III. (příp. IV.) zóny CHKO se přebírají Rámcové směrnice péče o les uvedené ve
schváleném OPRL pro PLO č. 24 – Sudetské mezihoří s tím, že při jejich použití je nutné
promítnout omezení vyplývající ze ZOPK, tj. např. zákaz záměrného rozšiřování geograficky
nepůvodních druhů rostlin a živočichů. Pro části I. zóny, které se nacházejí mimo MZCHÚ je
dále zpracován návrh opatření podle porostních skupin (příloha č. 3).
Střednědobé cíle budou naplňovány na základě spolupráce s vlastníky lesů a lesními
hospodáři uplatňováním doporučení naplňujících cíle ochrany přírody v péči o lesní
ekosystémy a podporou vhodných opatření s využitím příslušných dotačních programů.
Navrhovaná opatření
Podporované aktivity lesního hospodářství
Podporované aktivity lesního hospodářství jsou vhodná opatření pro naplnění cílů ochrany
přírody, zejména:
− přirozená obnova stanovištně původních dřevin
− zakládání smíšených porostů stanovištně původních dřevin diferencovaně podle stanovišť
(obvykle směsi s převahou buku a podílem smrku, borovice lesní a jedle), včetně ochrany
proti zvěři
− zvyšování ekologické stability nesmíšených smrkových porostů vnášením vhodných dřevin
(buku, jedle) do předsunutých obnovních prvků, případně podsadbou
− podpora málo zastoupených dřevin přirozené druhové skladby (zejména buku, jedle
bělokoré, místně i borovice lesní) vhodnými obnovními postupy, podsadby jedle a buku,
příp. lípy a klenu, ponechávání jednotlivých výstavků (např. buky, javory, borovice) nebo
skupin těchto dřevin na dožití
− zvyšování druhové diverzity lesních ekosystémů výsadbami vtroušených původních dřevin
(jilm horský, javor mléč, javor klen, lípa srdčitá, lípa velkolistá, jasan ztepilý, třešeň ptačí
apod.) a podpora věkové a prostorové diferenciace
− při dodržování zásad ochrany lesa, zdraví a majetku ponechávání doupných stromů,
jednotlivých zlomů, vývratů, souší a odumřelého dříví jako biotopu bezobratlých a hub při
výchově i obnově v lesích
− používání geneticky vhodného sadebního materiálu, tj. podchycení zbytkových populací
domácích dřevin a jejich navrhování k uznání pro sběr osiva a případně podpora jeho
sběru (viz též kap. 2.13.)
− obhospodařování lokalit s výskytem ohrožených druhů hub, rostlin a živočichů způsobem
vedoucím k udržení jejich populací (dle doporučení správy CHKO)
− přechod na jemné způsoby obnovy, uplatňování výběrných principů v porostech
I. a II. zóny a biocentrech ÚSES
25
− uchování a vytváření vnějších porostních plášťů jako přechodových společenstev
(diferencovaně dle stanovišť, včetně zajištění keřového patra)
− zachování lesních mokřadů a pramenišť a zachování břehových porostů složených
ze stanovištně vhodných dřevin kolem toků (podle šířky nivy, v plochých nivách min.
v šířce 20 m od břehové hrany)
− opatření snižující škody zvěří pro zachování a zvýšení zastoupení dřevin přirozené
druhové skladby
− snižování zastoupení geograficky nepůvodních druhů v rámci výchovy; v případě borovice
vejmutovky v I. zónách CHKO a II. zónách CHKO v pískovcových oblastech podporovat
úplné odstranění všech jedinců vejmutovky z porostu, tj. jak stromů semenících, tak
přirozeného zmlazení a neumožňovat ponechání výstavků; v případě douglasky
podporovat snížení jejího zastoupení v I. zónách CHKO
− používání geograficky původních a stanovištně vhodných přípravných dřevin (bříza, jeřáb,
jíva, osika, klen), zejména na kalamitních holinách a podpora jejich ponechání jako
vtroušené dřeviny do vyšších věkových stupňů (v závislosti na fyzickém věku dřeviny)
− bezpečné ponechávání (zajištění bezpečnosti osob, zajištění nešíření kalamitních škůdců)
odumřelého dřeva (zejména v těžko přístupných oblastech), jehož pozitivním vedlejším
efektem je zajištění požadovaného podílu odumřelého dřeva v lesích jako biotopu
bezobratlých a hub (viz též kap. 2.13.)
Další opatření a zásady
− v lokalitách zatížených dlouhodobou acidifikací a nutriční degradací půd je
v odůvodněných případech možné při obnově porostů doplňovat živiny k výsadbám
− rekonstrukce historických cest, které jsou zároveň ukázkou stavitelské dovednosti předků,
jsou možné s využitím tradičních technologií a v původní podobě s použitím přírodních
materiálů místního původu
− nové lesní cesty je možné budovat zcela výjimečně a jen v řádně zdůvodněných
případech s ohledem na zachování přírodního prostředí
− z důvodu prevence šíření geograficky nepůvodních a invazních druhů provádět opravy
cest v I. zónách v pískovcových oblastech opět pouze místním pískovcovým materiálem;
u cest v minulosti zpevněných materiálem jiným (např. makadam z lomu Rožmitál a asfalt)
je přípustné použití stejného nebo obdobného materiálu, z jakého jsou stávající
konstrukční prvky cesty
− obranu proti šíření kalamitních škůdců, zejména kůrovců, provádět průběžně a přednostně
bez použití pesticidů, tj. zejména odvozem a odkorněním napadených kmenů a vhodným
způsobem likvidace těžebních zbytků; použití biocidů v I. a II. zóně CHKO je možné jen
ve zcela výjimečných případech k pozemní aplikaci na kmeny v případě jinak
nezvladatelných kalamit podmíněných např. rozsáhlými polomy v důsledku katastrofálních
klimatických jevů
3.2. Zemědělství
Charakteristika problematiky
Chráněná krajinná oblast Broumovsko patří s výjimkou jihovýchodní části Broumovské
kotliny do bramborářského výrobního typu. Zemědělský půdní fond pokrývá přibližně
200 km2, tj. cca 50 % plochy CHKO. Zemědělská půda je přibližně z poloviny využívaná jako
louky a pastviny a z poloviny jako orná půda. Kopcovité Policko a jeho okolí je z větší části
zatravněné, rovinatější a úrodnější Broumovská kotlina je mnohem víc zorněná.
Zemědělskou výrobu představuje především pastevní a stájový chov skotu. V posledních
letech se zvětšuje počet hospodářství, zabývajících se chovem ovcí, především s masnou
produkcí. Z rostlinné výroby převládají obiloviny.
26
Oproti minulým rokům došlo především vlivem dotační politiky státu v zemědělství
ke zlepšení obhospodařování řady pozemků, přesto na některých lokalitách dochází
k zarůstání pozemků vysokobylinnými společenstvy a náletovými dřevinami. Jedná
se především o přírodní biotopy, jako jsou např. mokřadní louky s výskytem vzácných druhů
rostlin a živočichů. Tato stanoviště, označená jako evidované lokality (EL), jsou
na zemědělských pozemcích oblasti většinou rozptýlená a jen zřídka zaujímají větší souvislé
plochy. Proto je organizačně obtížné zajistit jejich aktivní i pasivní ochranu. Často jsou zdejší
citlivé druhy ohroženy intenzivnějším hospodařením na sousedních pozemcích. Může dojít
i k jejich neúmyslné likvidaci, pokud hospodařící subjekt není o jejich výskytu informován,
resp. poučen o tom, jaké zásahy jim prospívají, či naopak škodí. Proto jsou nejcennější EL
připravovány k vyhlášení jako MZCHÚ. V posledních letech byl zaznamenán tlak
na zalesňování zemědělské půdy.
Pro ekologickou optimalizaci hospodaření na zemědělské půdě se využívá a postupně
obnovuje územní systém ekologické stability. Priorita navržených opatření je určena jednak
zonací CHKO (postupná podpora směrem od I. zóny k IV. zóně), jednak výskytem
společenstev zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, druhovou biodiverzitou
a stabilitou území a krajinářskou hodnotou jednotlivých enkláv.
Dlouhodobý cíl
− zemědělsky využívaná, esteticky hodnotná krajina, tzn. jemnozrnná mozaika především
luk a pastvin, s vysokým zastoupením rozptýlených dřevin, mezí, remízků a dalších
dochovaných krajinných prvků
− v MZCHÚ, I. zóně a přírodovědně cenných lokalitách na ZPF (EL) mozaika biotopů
vhodných pro život různých druhů rostlin i živočichů
Navrhovaná opatření a zásady
− vytvořit a aktualizovat seznam přírodovědně cenných lokalit ve II., III. a IV. zóně CHKO,
seznam členit dle priorit a využít jako podklad pro přípravu územních plánů; připravit
nejcennější lokality na ZPF k vyhlášení MZCHÚ (viz kap. 2.3.)
− zajistit komplexní péči o MZCHÚ se zastoupením zemědělské půdy dle jednotlivých plánů
péče
− vhodným způsobem a podle charakteru stanovišť udržovat pozemky navazující
na MZCHÚ, zabraňovat izolovanosti MZCHÚ
− spolupracovat s vlastníky i obcemi na údržbě luk, dohodnout se na ochraně
a managementu některých, zejména drobných přírodních biotopů a lokalit výskytu zvláště
chráněných druhů; louky sekat alespoň jednou ročně za použití lehké mechanizace, vlhké
a podmáčené louky sekat ručně, vyloučit je z pastvy, termíny přizpůsobit případnému
výskytu chřástala a vzácného hmyzu
− ve II. zóně hospodařit extenzivně (nehnojit průmyslovými hnojivy, neprovádět obnovu
ani rychloobnovu, nepoužívat herbicidy)
− sečení TTP co nejvíce rozfázovat, aby nedocházelo ke sklizení velkých ploch v jednom
termínu
− sečení cenných lokalit luk finančně podporovat z příslušných dotačních programů,
spolupracovat s vlastníky a nájemci
− provádět pásový posun seče, příp. ponechávání neposečených pásů na TTP, ponechání
krmných plodin, zejména pro zrnožravé ptáky na orné půdě přes zimu
− zachovávat stávající funkci luk a pastvin, jejich přeměna na ornou půdu (tzn. snížení jejich
ekologicko-stabilizační i krajinotvorné hodnoty), je možné pouze ve výjimečných případech
− zalesňování zemědělské půdy je možné ve výjimečných případech po komplexním
vyhodnocení lokality s ohledem na výskyt ZCHD, krajinný ráz a obhospodařovatelnost
pozemku, k zalesňování používat stanovištně původní druhy dřevin
− využívat pastvu hospodářských zvířat (ovce, skot, kozy, koně) k zachování a obnově
biologické rozmanitosti
27
− pastvu provádět v souladu s ekologickou únosností pozemků, tzn. nepřekračovat výši
přípustného stavu zvířat, aby nedocházelo k ohrožení pozemků erozí; ošetřovat pasené
plochy po skončení pastvy (sekání nedopasků, smykování)
− stanovit optimální složení lučních směsí pro jednotlivé biotopy pro použití v rámci
protierozních a revitalizačních opatření, pro obnovu TTP a při realizaci prvků ÚSES;
nepoužívat mezidruhové křížence a kultivary se zvýšenou ploidií, ale pouze druhy původní
na území CHKO; podporovat využívání těchto směsí
− diverzifikovat biotopy v krajině, zejména zachovat křovinné biotopy, remízy, lesní lemy,
meze; pečovat o stávající zeleň, zakládat nové plochy zeleně
− v rámci projektů komplexních a jednoduchých pozemkových úprav realizovat navržené
prvky ÚSES a další stabilizační prvky v krajině (viz kap. 2.11.)
− zatravňovat erozí ohrožené plochy orné půdy a aplikovat agrotechnická protierozní
opatření (pásové střídání plodin, využití meziplodin a plodin s vysokým protierozním
účinkem, mulčování, přednostně však omezení velikosti souvislých pozemků trvalými
způsoby); podél vodních toků zachovat pruh TTP minimálně v šířce 5–10 m podle
erozního ohrožení
− pěstování energetických plodin a rychle rostoucích dřevin je možné pouze výjimečně
po komplexním vyhodnocení hodnot lokality, s omezením na III. a IV. zónu a za podmínky
důsledné ochrany před šířením těchto rostlin mimo vymezené pozemky a s výhradním
využitím geograficky původních druhů
− mulčování travních porostů je možné provádět jen výjimečně (potřeba likvidace úporných
plevelů v letním období, obnova dlouhodobě neobhospodařovaných pozemků apod.)
− na celém území CHKO podporovat minimální použití hnojiv a chemických látek
v zemědělství:
• aplikaci hnojiv (hnůj, močůvka, umělá hnojiva, kejda) a chemických postřiků
provádět pouze v době a na místech zaručujících vyloučení negativního dopadu
na přírodovědně cenné lokality (s ohledem na ochranu EVL, výskyt vzácných
a chráněných druhů, ochranu před znečištěním povrchových a podzemních vod
apod.)
• upřednostnit organická hnojiva včetně zeleného hnojení před zásobním hnojením
průmyslovými hnojivy
• aplikaci chemických látek (biocidy) provádět pouze ve výjimečných případech jako
jsou kalamity nebo hrozící přemnožení škůdců
− výstavba samostatných zemědělských objektů je možná ve IV. zóně s přednostním
využitím stávajících budov a již zastavěných ploch; výstavba ve III. zóně je podmíněna
odůvodněným záměrem na údržbu konkrétních zemědělských pozemků
− při architektonickém ztvárnění nových zemědělských objektů respektovat místní tradiční
zástavbu; přednostně revitalizovat nevyužívané a chátrající stavby (viz kap. 4.6.)
− budování zařízení pro zemědělskou prvovýrobu charakteru polního hnojiště, jímek
na kejdu a močůvku, silážních jam apod. umisťovat v návaznosti na stávající objekty
na místech vodohospodářsky bezpečných a s potřebnými opatřeními k zabránění
kontaminace vod
− podporovat využití stávajících objektů pro hospodaření spojené s agroturistikou,
s ekologicky optimálním chovem koní, skotu, ovcí, který přispívá k udržování luk a pastvin
v přijatelné kvalitě
− podílet se na vydávání a distribuci informačních materiálů, které budou zemědělcům
přibližovat zásady hospodaření v CHKO Broumovsko a ukazovat jim možnosti, jaké
pro jejich hospodaření vyplývají z dostupných dotačních programů, resp. z programů
navazujících na strukturální fondy EU (EAFRD), a podporovat rozvoj ekologického
zemědělství
28
3.3. Myslivost
Charakteristika problematiky
CHKO Broumovsko není z hlediska druhů zvěře pestrá. V chovu převažuje zvěř spárkatá,
v několika honitbách s nižším podílem lesa je předmětem chovu i zajíc, případně bažant.
Kromě černé a srnčí zvěře, které jsou prakticky ve všech honitbách, je často chována zvěř
jelení a mufloní. Mufloní zvěř dosahuje v oblasti vynikající kvality, takže zájem o její chov
přetrvává, i když způsobuje značné škody. Enormně vysoké stavy jelení a mufloní zvěře,
které se v oblasti (zvláště v oblasti Javořích hor) vyskytovaly ještě počátkem devadesátých
let dvacátého století, jsou už minulostí, ale lesní porosty poškozené v té době loupáním jsou
dnes díky hnilobám náchylné ke kalamitám. V lesních porostech se lokálně objevují škody
způsobené muflonem, včetně spásání přirozené obnovy. V celé oblasti se projevuje
selektivní okus srnčí zvěří. Škody zvěří jsou nadále hlavním limitem přeměny smrkových
porostů na smíšené lesy s vyšším podílem dřevin modelové přirozené druhové skladby.
Snižování stavů zvěře je problematické nejen z hlediska těžko přístupných terénů, kde
je obtížné zvěř ulovit, ale také kvůli migraci zvěře z Polska (nestejně stanovená doba lovu).
V oblasti se vzácně vyskytují i druhy chráněné podle zákona o ochraně přírody, které
jsou zařazeny mezi zvěř (např. rys ostrovid, vydra říční, výr velký). V zájmu ochrany přírody
je posílení populací vzácných druhů zvěře, a naopak snížení stavů zvěře, která způsobuje
na přírodním prostředí škody.
Dlouhodobý cíl
− výkon práva myslivosti umožňující současně zlepšování stavu přírodního prostředí
a obnovu přírodě blízkých lesů
Navrhovaná opatření a zásady
− omezovat stavy mufloní zvěře, např. snížení normovaných stavů, zvýšení plánu lovu
samičí zvěře
− nepřekračovat v honitbách současně normované stavy zvěře; udržet honitby bez výskytu
dalších nepůvodních druhů spárkaté zvěře
− udržovat stavy spárkaté zvěře na úrovni v rozmezí stavů minimálních a normovaných;
využít všech povolených způsobů lovu
− vznik nových intenzivních chovů, tj. obor, bažantnic a farmových chovů zvěře je možný
ve III. a IV. zóně CHKO pouze mimo přírodě blízká území, např. biocentra ÚSES
− chránit krajinu před vznikem rozsáhlých oplocených území vedoucích k omezení životního
prostoru pro volně žijící živočichy, podporovat migrační prostupnost krajiny
− provádět přírodě blízká opatření, která mají příznivý vliv na oživení populací domácích
druhů drobné zvěře, zejména výsadby rozptýlené zeleně s křovinami, např. v rámci
pozemkových úprav, revitalizačních prací, protierozních opatření, individuálních akcí
vlastníků půdy a v rámci krajinotvorných programů ochrany přírody
− využívat spolupráce s myslivci při monitoringu výskytu vzácných druhů zvěře (rys ostrovid,
vydra říční, výr velký, hnízda dravců), přebírat a ověřovat údaje (viz kap. 2.13)
− v plošně rozsáhlých MZCHÚ (NPR Adršpašsko-teplické skály, NPR Broumovské stěny
a NPP Polické stěny) dosáhnout s provozovateli myslivosti dohody o konkrétním
rozmístění dokrmovacích zařízení, včetně slanisek i loveckých zařízení (kazatelny,
posedy)
− v ostatních MZCHÚ, včetně jejich ochranného pásma, a v lokalitách I. zóny je možné zřídit
nezbytná zařízení pro lov mimo místa, kde hrozí rušení vzácných živočichů a mimo místa
s výskytem ZCHD rostlin; neumisťovat nová a odstraňovat stará zařízení pro přikrmování
− intenzivně regulovat zvýšené stavy druhů, které jsou predátory na zemi hnízdících ptačích
druhů (např. lišky obecné, prasete divokého)
− lovecká zařízení instalovat mimo přírodovědně cenné lokality, kde může dojít k rušení
vzácných druhů živočichů, nebo nevyužívat tato zařízení po vymezenou dobu
(např. hnízdění)
29
− umísťování slanisek, napajedel nebo zařízení pro přikrmování zvěře provádět tak, aby
nedocházelo k negativnímu ovlivňování stanovištních podmínek (např. zamokřené lokality)
nebo kolizi s ochranou zvláště chráněných druhů
− v případě výskytu provádět intenzivní lov invazních živočichů, kteří nejsou zvěří, ale jejich
likvidace je lovem možná např. norek americký (Mustela vison)
− trvalou osvětou předcházet hubení druhů se zvláštní ochranou (zejména dravců a sov)
3.4. Rybníkářství a sportovní rybářství
Rybníkářství
Charakteristika problematiky
Na území CHKO bylo rybníkářství rozvíjeno zejména benediktiny v Broumovské kotlině.
Rybníky také vznikaly jako zásobárny vody pro pivovary a ledu pro chlazení. V současné
době je na území CHKO více než 30 významnějších rybníků a blíže nespecifikované
množství menších a malých vodních ploch. Pouze šest rybníků má plochu mezi 3–7 ha.
Na rybnících hospodaří menší soukromé subjekty nebo rybářské organizace.
Z hlediska ochrany přírody patří mezi nejcitlivější činnost doba a způsob vypouštění
rybníků, způsob zarybňování, odstraňování sedimentu ze dna nádrží a zmenšování
litorálních pásem. Rybníky jsou významnými lokalitami pro rozmnožování a vývoj ptáků,
obojživelníků, plazů, škeble rybniční, raka říčního a jiných bezobratlých. Rybník je umělý
biotop vytvořený člověkem a pro jeho zachování je management nutný. S ohledem na výskyt
vzácných druhů živočichů a rostlin je třeba zásahy do ekosystémů vodních nádrží provádět
citlivě a ve vhodném období roku, aby byl jejich negativní vliv co nejmenší.
Dlouhodobý cíl
− existence rozmanitých přírodě blízkých biotopů stojatých vod a litorálních pásem
a zabezpečení ochrany přítomných zvláště chráněných druhů
Navrhovaná opatření a zásady
− zabezpečovat ochranu a podporovat vytváření rozmanitých biotopů tekoucích a stojatých
vod a litorálních stanovišť
− zakládat menší vodní plochy na vhodných lokalitách
− provádět polointenzivní způsob chovu ryb (tzn. snížená vícedruhová rybí obsádka
a bez příkrmu) a nezakládat chov vodní drůbeže
− úpravy technického rázu realizovat na vodních nádržích mimo období rozmnožování
a zimování vodních živočichů; v době hnízdění ptáků vázaných na litorál udržovat stálou
výši vodní hladiny
− zvyšovat povědomí veřejnosti o ochraně ekosystému stojatých vod, původních
společenstev ryb a ochraně ostatních vodních organismů, v tomto duchu spolupracovat
i s rybářskými organizacemi
Sportovní rybářství
Charakteristika problematiky
Sportovní rybolov je na území CHKO Broumovsko provozován na 9 pstruhových a dvou
mimopstruhových revírech obhospodařovaných příslušnými místními organizacemi Českého
rybářského svazu (MO ČRS). Nedílnou součástí obhospodařovaných vod jsou chovné toky,
které využívají místní organizace ČRS pro chov ryb i jiných vodních živočichů (MO ČRS
Stárkov udržuje ve svém revíru víceméně stabilní populaci raka říčního). Na řece Metuji
a Dřevíči byla vyhlášena EVL pro ochranu mihule potoční. Lov ryb na chovných tocích je
zakázán.
Mezi druhy vysazované do jednotlivých revírů patří kromě převládájícího pstruha
obecného potočního, také pstruh duhový, siven americký a lipan podhorní. Dále se zde
30
v menším množství vyskytují i původní druhy ryb, včetně chráněných druhů (vranka obecná,
střevle potoční).
Výkon práva rybářství na lovných tocích (revírech) není činností, která by vyvolávala
zásadnější střety se zájmy ochrany přírody, s výjimkou vysazování nevhodných nepůvodních
druhů ryb. Problémy se ukazují na tocích chovných, kde je s rybami neustále manipulováno
(výlovy a opětovné vysazování nových jedinců), což má negativní vliv na faunu těchto toků
(nejen na jednotlivé druhy ryb, ale i další vodní živočichy, zejména bezobratlé).
Dlouhodobý cíl
− přirozeně vysoká početnost a druhová pestrost místních druhů ryb a zachovalý rozsah
jejich přirozených biotopů a trdlišť
Navrhovaná opatření a zásady
− provádět pravidelný ichtyologický monitoring a průzkum (viz kap. 2.13.)
− provádět opatření k vytváření rozmanitých vodních biotopů a opatření vedoucí ke zlepšení
kvality vod, např. zlepšení čištění odpadních vod a revitalizace vytipovaných vodních toků
(viz kap. 3.5.)
− realizovat opatření ve prospěch populace raka říčního na horním toku Dřevíče, zejména
budování úkrytů (viz kap. 2.8.)
− ve spolupráci s MO ČRS vymezit zachované úseky toků, které budou ponechány
bez rybářského hospodaření, např. horní tok Jívky a Dřevíče, a zajistit zde bezzásahový
režim s podporou samovýtěru a samoregulace přirozeného vývoje a přirozených
přírodních procesů
− při rybářském hospodaření zamezovat rozšiřování (z hlediska ochrany přírody)
nepůvodních druhů ryb a využívat druhy původní, především z místních populací nebo
jednoho povodí
− zabezpečit osvětu mezi rybáři o původních společenstvech ryb a o prevenci račího moru
(viz kap. 2.9.)
− společně se členy MO ČRS provádět monitoring vydry, volavky a kormorána a realizovat
přírodě blízká opatření zmírňující dopady vlivu těchto živočichů na chov ryb
3.5. Vodní hospodářství
Charakteristika problematiky
Územím CHKO Broumovsko prochází hlavní evropské rozvodí Labe – Odra. Broumovská
kotlina je odvodňována Stěnavou do povodí Odry, úmoří Baltského moře. Větší část území
CHKO odvodňuje řeka Metuje do povodí Labe, úmoří Severního moře.
Vodní ekosystémy patří mezi nejvíce pozměněné a nejvíce zranitelné ekosystémy
v krajině. V povodí Metuje se ve velké míře dochovaly vodní toky s přírodě blízkou morfologií
koryt a se zachovalými břehovými porosty, které spolu s dobrou kvalitou vody vytvářejí
vhodné podmínky pro život vodních organizmů typických pro pstruhové a lipanové pásmo,
včetně zvláště chráněných druhů. Horní tok řeky Metuje s přítoky Dřevíčem, Jívkou
a Zdoňovským potokem byl vyhlášen jako EVL Metuje a Dřevíč k ochraně populace mihule
potoční. Toky v jejím povodí dále byly zařazeny mezi lososové vody (dle Nařízení vlády
č. 71/2003 Sb.). Vodní toky v povodí Stěnavy, zejména kvůli nižší kvalitě vody, nemají
podmínky pro život vodních živočichů již tak příznivé. Kvalita vody přímo ve Stěnavě je
ovlivněna znečištěním z Polské republiky, ale také mnohem intenzivnější zemědělskou
činností v celém jejím povodí. Je také zatížena nedostatečně čištěnými odpadními vodami
(průmyslovými i městskými), které jsou do ní vypouštěny na území ČR. Významně
znečištěné jsou také pravostranné přítoky Stěnavy.
Na území CHKO Broumovsko se nachází více než 30 větších vodních ploch, zejména
rybníků. Rybníky a ostatní vodní plochy pokrývají celkově 288,5 ha (což je cca 0,7 %
31
z celkové plochy CHKO), menší plochy zaujímají také drobné mokřadní biotopy, které i přes
malé plošné zastoupení mají výjimečné přírodovědné hodnoty.
Povodí Metuje v CHKO Broumovsko je z větší části významným vodohospodářským
územím – je vyhlášeno jako Chráněná oblast přirozené akumulace podzemních vod Polická
křídová pánev (CHOPAV PKP). Ohrožení pro jakost podzemní vody představují rozličné
plošné i bodové zdroje znečištění, dále velké množství vrtů pro čerpání vody a tepelná
čerpadla, které mohou šíření polutantů urychlit. Zásadní riziko pro podpovrchové ale
i povrchové vody a na ně vázané ekosystémy představují současné snahy o průzkum
a případně i těžbu ropy a hořlavého zemního plynu v rámci navrženého průzkumného území
Trutnovsko.
Průtoky ve vodních tocích jsou během roku rozkolísané a významně reagují
na momentální meteorologickou situaci. Povodně vznikají jako na většině malých vodních
toků zejména v důsledku extrémních přívalových dešťů během vegetačního období.
Následkem povodní je snaha o regulaci toků zejména v zastavěných územích, ale i mimo ně,
včetně budování protipovodňových suchých poldrů. Nejnižší stavy se obvykle dostavují
v době letních přísušků. Míra roční rozkolísanosti průtoků je větší v důsledku změn využití
území v povodích, vodohospodářských úprav, melioračních opatření ale i významných
odběrů povrchových i podpovrchových vod. Z hlediska biocenóz je pak problémem častější
sezónní vysychání drobných vodotečí v pramenných oblastech, např. na horních přítocích
Metuje. Problematické je pak také nakládání s odpadními vodami na málo vodných tocích.
Populace ryb, raků a mihulí ovlivňují také migrační překážky (kamenné stupně, jezy,
MVE), které se vyskytují prakticky na všech významnějších vodních tocích. V důsledku
v minulosti prováděných vodohospodářských úprav, ale i některých současných
protipovodňových úprav dochází také k úbytku přirozených úkrytů pro vodní živočichy.
Naopak příspěvkem jsou v tomto ohledu revitalizační úpravy toků či přírodě blízkým
způsobem provedené protipovodňové úpravy koryt v posledních deseti letech.
Dlouhodobý cíl
− krajina se zvýšenou retenční schopností, s přirozeným morfologickým charakterem
a ekologickou hodnotou vodních ploch, pramenišť a mokřadů, a toků včetně jejich niv
− migračně prostupné významné vodní toky s kvalitou vody odpovídající jejich přirozenému
morfologickému typu (pstruhovému a lipanovému rybímu pásmu)
Navrhovaná opatření a zásady
− při realizaci protipovodňových opatření preferovat přírodě blízká opatření v povodí
(zatravnění nebo zalesnění orné půdy ohrožené vodní erozí, zakládání prvků ÚSES,
remízů, mezí, stromořadí, mokřadů, výstavba a obnova malých vodních ploch aj.) před
opatřeními technickými (poldry, přehrady, regulace toků apod.), postupovat v koordinaci
s komplexními pozemkovými úpravami
− při realizaci komplexních pozemkových úprav, navrhovat výše uvedená pozitivní
protipovodňová a protierozní opatření a zejména předcházet vzniku negativních dopadů
budování zpevněných ploch a druhotné vodopisné sítě v rámci tohoto procesu
− v případě budování suchých poldrů z důvodu protipovodňové ochrany eliminovat vznik
migračních bariér a usilovat o co nejlepší možné začlenění do krajiny eliminací
technických prvků a dostatečnou mírou ozelenění stromy a keři, důrazem na zatravnění
oblasti zátopy a přírodě blízkou úpravu koryta nad hrází včetně tvorby tůní
− vytipovat úseky vodních toků i celá povodí, vhodné k provedení revitalizačních opatření;
realizovat je s cílem zvýšit přirozenou retenci vody v krajině (prevence povodní)
− zpracovat Koncepci revitalizace povodí Stěnavy na území ČR s ohledem na vhodná
řešení povodňové ochrany a jako podklad pro další návrhy revitalizací vodních toků
− zachovávat přirozený charakter vodních toků a mokřadů, zejména mimo zastavěná území
obcí, s využitím procesu přirozené revitalizace toků
32
− v upravených úsecích toků navrhovat proměnlivý členitý profil koryta toku, realizovat
přírodě blízké úpravy vodních toků, preferovat pružné způsoby opevnění před tvrdými
za použití vegetačních prvků, dřevěných prvků a místních zdrojů kamene
− zachovávat břehové porosty v maximální míře, provádět jejich průběžnou obnovu
(při respektování geografické původnosti dřevin) a postupné zvyšování jejich druhové
a věkové diverzity při respektování funkčních, ekologických a estetických hledisek
− zakládat drobné vodní plochy, zejména tůně, na vhodných lokalitách v CHKO a pečovat
o stávající vodní plochy
− získávat informace o kvalitě vodních toků a ploch od správců toků a příslušných úřadů
(vodoprávní úřady, ČIZP aj.)
− při hospodaření na ZPF aplikovat vhodné agrotechnické metody (protierozní osevní
postupy, zakládání travních pásů, průlehů, prvků mimolesní zeleně aj.), aby nedocházelo
ke snižování kvality povrchových i podzemních vod, případně došlo k jejímu zlepšení
− při lesním hospodaření zakládat smíšené různověké porosty odolné vůči erozi, vnášet
meliorační a zpevňující dřeviny do lesních monokultur apod. (viz kap. 3.1.)
− nové zastavitelné plochy v územních plánech je nutné řešit s vazbou na likvidaci
odpadních vod, která nesníží ekologicko-stabilizační schopnost vodního toku anebo
nezhorší stav biotopu zvláště chráněných druhů
− v místech soustředěné zástavby budovat obecní ČOV, zavádět účinnější technologie
čištění odpadních vod a dodatečné stupně čištění pasivními prvky (zemní filtr, biologický
rybník, kořenová ČOV), preferovat oddílné kanalizace, zasakování dešťových vod v místě
vzniku a následné využívání neškodných odpadních vod
− v místech s rozptýlenou zástavbou, kde by mohlo dojít k ohrožení předmětů a cílů
ochrany, upřednostňovat na základě hydrogeologického posouzení vypouštění
předčištěných odpadních vod do půdních vrstev před vypouštěním do vodních toků
− v pramenných úsecích toků bez rybí obsádky s rizikem úplného vysychání zaúsťovat
odpadní vody přednostně do podmoku (zásadou by mělo být oddálit komunikaci mezi
odpadní, povrchovou vodou a podzemní vodou z důvodu co nejdelšího zdržení)
− sledovat hydrologické poměry pramenišť a v případě potřeby vhodnými zásahy zamezit
jejich vysychání a odvodňování
− vodárenské využití povrchových a podzemních vod je možné pouze v míře, která
nepovede k poškození nebo ohrožení cenných přírodních ekosystémů na povrchu nebo
biotopů zvláště chráněných druhů, zejména snížením průtoků např. na řece Metuji
− stavby vodních nádrží, odběry vody nebo změny kapacity jímání apod. jsou možné, pouze
pokud nevyvolají negativní změny přírodního prostředí a hodnot krajinného rázu
− energetický potenciál toků je možné využívat pouze při zachování dostatečných
minimálních zůstatkových průtoků v tocích a odstranění migračních překážek podle
konkrétní situace na vodním toku
− zejména na větších tocích a tocích v EVL Metuje – Dřevíč odstraňovat nebo oboustranně
zprůchodňovat migrační bariéry, např. kamenné stupně a jezy, které už pozbyly původní
funkci
− u stávajících retenčních nádrží a jímek upravit sklon jejich stěn, u nových navrhovat sklony
břehů tak, aby se nestaly pastí pro volně žijící živočichy, především obojživelníky
3.6. Výstavba
Charakteristika problematiky
Broumovsko patří mezi oblasti, jimž vtiskla tvář středověká kolonizace v polovině 13. století.
Typický ráz oblasti dotvářejí roubené chalupy, zděné klasicistní statky a barokní sakrální
stavby. Urbanistická struktura sídel v oblasti patří převážně k typu silničních nebo
přípotočních lánových obcí táhnoucích se v délce i několika kilometrů, s dvorci uspořádanými
v pravidelných intervalech na zdvižených okrajích údolí.
33
Sídelní struktura a základní rysy venkovské architektury se v oblasti vyvíjely kontinuálně
v souladu s krajinnými a přírodními hodnotami až do začátku II. světové války. V roce 1938,
po Mnichovské dohodě, bylo území Broumovska rozděleno (převážně německé Broumovsko
a Teplicko bylo přiřazeno k Říši, Policko k protektorátu). Po válce prošla oblast poměrně
dramatickým vývojem, který výrazně ovlivnil jak výstavbu, tak i formování krajiny (scelování
polí, výstavba velkých zemědělských a výrobních areálů, dopravní a technické stavby apod.).
V území se začaly objevovat nové typy staveb a způsoby využití území např. chatové osady
situované i v blízkosti nejcennějších partií CHKO, dominantní zemědělské a průmyslové
stavby realizované v pohledově exponovaných polohách aj. Se změnou politického režimu
po roce 1990 řada z těchto staveb či areálů chátrá nebo jen těžko nalézá nové využití.
V běžné venkovské zástavbě pro bydlení se v některých sídlech uplatňují i nevhodné
typy staveb, které nesou charakteristiky nesourodé (často značně členité) městské zástavby.
Do venkovského prostředí chalup, stodol, stavení, výměnků apod. byly včleněny rodinné
domky městského typu. Tento necitlivý zásah do struktury zastavěných částí dnes vyznívá
v nesourodé až chaotické zastavění, nerespektující urbanistickou skladbu obcí. Městská
architektura sebou na vesnici přináší i omezenou funkčnost oproti tradičním zvyklostem.
Pokud je hospodářská funkce u tohoto typu novějších staveb potřebná, zastavují
se pozemky rodinných domků a vilek nahodile kolnami a hospodářskými objekty, které svým
výrazem zpravidla „nesedí“ ke stavbě hlavní.
Odborným podkladem pro stavební rozvoj sídel a formování výstavby je zejména
preventivní hodnocení krajinného rázu zpracované Ing. arch. Jitkou Brychtovou v letech
2001–2002, aktualizované doc. Ing. arch. Ivanem Vorlem, CSc. a kol. v roce 2010, a územní
plány obcí a měst, které jsou v současné době zpracovány pro většinu sídel v oblasti.
Dlouhodobý cíl
− udržení specifické urbanistické a architektonické hodnoty měst a obcí
− obnova a zachování historických částí venkovských sídel a navazující sekundární
zástavba v hmotových a architektonických parametrech nenarušujících nejhodnotnější
části obcí
− volná krajina bez zástavby
Navrhovaná opatření a zásady
Územní plánování
− podporovat soulad s místně typickou urbanistickou strukturou zástavby a zachování
specifických urbanistických a architektonických hodnot při rozvoji obcí a měst
− uplatňovat principy ochrany přírody a krajiny již v připomínkování a projednávání návrhu
zadání územních plánů
− při zpracování územního plánu řešit krajinu jako celek se zachováním nebo obnovou její
prostupnosti, zohledňovat případně navrhovat nové plochy pro zachování nebo posílení
ekologické stability krajiny; při navrhování ploch s jinou funkcí respektovat limity ochrany
přírody a krajiny a podpořit přírodní funkce krajiny
− při rozvoji údolních sídel bude zachován jejich typický liniový charakter a zároveň nedojde
ke změně dochovaného charakteru rozptýlené zástavby
− nově navrhovaná zastavitelná území většího rozsahu, plochy v kontaktu s původní
venkovskou regionální architekturou nebo s rozptýlenou zástavbou nebo plochy na okraji
sídla prověřit územní studií nebo regulačním plánem se zapracováním základních principů
hmotové, prostorové a architektonické regulace
− při rozvoji sídel využívat stávajících vnitřních rezerv (dosud nezastavěných ploch, změna
dožilých areálů výrobních na plochy s jinou funkcí apod.) a po jejich vyčerpání novou
zástavbu rozvíjet v návaznosti na stávající (nevhodné je zakládat v území monofunkční
lokality residenčního, rekreačního nebo výrobního charakteru)
− u územních plánů s výraznějším podílem nově navržených zastavitelných ploch měnit
způsob užívání území teprve poté, když je pro danou funkci vyčerpána vnitřní rezerva
sídla
34
− navrhovat rozvoj obcí s minimalizací dopadu na hodnotné krajinné, přírodní a kulturněhistoricky zvláště cenné partie CHKO
− u okrajů urbanizovaného území vymezovat plochy přechodové a krycí zeleně
− respektovat původní urbanistickou strukturu, charakter území, výraz a charakter zástavby
Vlastní výstavba
V rámci územních řízení, stavebních řízení a vydávání stanovisek pro ohlášení
staveb a při povolování změn staveb před jejich dokončením sledovat soulad těchto staveb
a jejich změn s původní venkovskou regionální architekturou, vycházet vždy z hodnocení
krajinného rázu, urbanistiky a architektonických charakteristik konkrétní lokality, ve které má
být stavba umístěna. K plnému uplatnění následujících doporučení dochází v krajinářsky
cenných lokalitách popsaných v preventivním hodnocení krajinného rázu (Vorel a kol. 2011),
památkových zónách apod. tak, aby došlo k harmonickému skloubení původní zachované
zástavby a novostaveb. V ostatním území jsou tato doporučení uplatňována přiměřeně
s ohledem na charakter zástavby:
• umístění a vlastní návrh staveb bude respektovat původní sídelní strukturu a kontext
původní zástavby, včetně hmotových a prostorových parametrů
• návrh staveb bude respektovat charakter původní regionální architektury – stavby
přízemní (případně s využitým podkrovím), na obdélném půdorysu (lokálně
i půdorys ve tvaru písmene L a T), s jednoduchou hmotou, kryté symetrickou
sedlovou střechou s okapovou hranou ve výši stropní konstrukce nad přízemím
a s osou hřebene paralelní s delší osou stavby; výškové osazení stavby respektující
morfologii původního terénu s minimalizací výškového rozdílu mezi niveletou
podlahy v přízemí a niveletou přilehlého původního terénu
• návrhy drobných a doplňkových staveb budou vycházet z kontextu okolní zástavby,
pohledové expozice a z míry vegetačního zakrytí pozemku, v odůvodněných
případech lze realizovat objekty volněji formované, nežli jsou uvedené principy
pro stavby hlavní
• oplocení navrhovat v souladu s charakterem území a v kontextu zástavby
s upřednostněním použití tradičních materiálů, konstrukčních postupů a výšek
• informovat investory a projektanty o znacích místní stavební tradice a motivovat je
k jejich implementaci, zejména při barevnostním a materiálovém řešení, stavebních
a architektonických detailech, nevhodné je např. použití výrazných barev venkovních
omítek, použití krytin s reflexní povrchovou úpravou
− respektovat
charakter
dochované
kvalitní
tradiční
historické
architektury;
při rekonstrukcích a údržbě zachovat tvary půdorysu, střechy a přístaveb, typických
konstrukcí, materiálů a technologií jejich zpracování, tvarosloví oken a zdobných prvků,
barevnosti omítky i střechy, případně odstranit nevhodné stavební prvky; realizovat
tradiční úpravu okolí těchto staveb
− v případě stavebních záměrů situovaných do krajinářsky cenných lokalit popsaných
v preventivním hodnocení krajinného rázu (dominantní poloha, kontakt s historicky
cennými objekty a soubory staveb, předpolí cenných průhledů, okraj sídel apod.) nebo
v případě nesouladu stavby s obecnými regulativy pro zástavbu prokázat vhodnost
začlenění staveb do území prostřednictvím doplňujících příloh k projektové dokumentaci,
vizualizace záměru, jeho zákres do fotografie místa a dle ustanovení § 5 vyhlášky
157/1991 Sb. předložit popř. i variantní řešení záměru
− v sídlech městského typu nenarušovat prostorovou skladbu a obraz města (jeho siluety)
nápadně odlišnou barevností střešních plášťů, venkovních omítek a překračováním
charakteristických výškových hladin zástavby
− do venkovských sídel, v pohledově exponovaných polohách měst (na přechodu města
do volné krajiny) a v kontaktu s cennými objekty neumisťovat objekty místně netypické
architektury (bungalovy, srubové objekty apod.)
− ve venkovských sídlech realizovat výstavbu pouze jedné doprovodné stavby,
architektonicky (půdorys, objem) korespondující se stavbou hlavní
35
− u ploch pro výrobu a skladování a u ploch zemědělských areálů situovat nové stavby
do stávajících areálů; v nezbytném případě je možné prostorově a plošně akceptovatelné
mírné rozšíření stávajících ploch; negativní působení na krajinný ráz místa eliminovat
vymezením ploch pro krycí a izolační zeleň a realizací vhodné barevnosti plášťů staveb
− neobnovovat zaniklé obce nebo jednotlivé domy, kde v minulosti zastavěné plochy již
splynuly s přírodou
− u jednotlivých staveb a souborů staveb ve volné krajině zachovat jejich původní charakter,
omezit případné plošné zvětšení na nezbytné minimum nutné pro zachování funkce nebo
pro zlepšení oproti dosavadnímu stavu
− zemědělské účelové stavby umisťovat ve volné krajině jen ve výjimečných případech,
a to s podmínkou nenarušení přírodních a krajinných hodnot území; takovéto stavby jsou
akceptovatelné pouze, jde-li o objekty zemědělské prvovýroby prokazatelně nezbytné
pro obhospodařování odlehlých pozemků a s vyloučením jiných funkcí staveb (bydlení,
rekreace apod.)
− v případě staveb ve volné krajině (vodárny, vodojemy, čistírny odpadních vod, zemědělské
objekty apod.) a staveb esteticky vázaných zejména na soulad s přírodními prvky volné
krajiny je možné použití vegetačních střech a tradičních materiálů (sláma, rákos, dřevo,
kámen apod.)
− zástavbu (zejména technické dominanty) směřovat mimo pohledově exponované polohy
(hřebeny, horizonty, vrcholy, svahy)
− minimalizovat trvalé oplocování pozemků ve volné krajině a v rozptýlené zástavbě
− neumisťovat reklamy a bilboardy mimo současně zastavěné a zastavitelné území sídel
− podporovat odstranění negativních dominant popsaných ve zpracovaných dokumentech
Správy CHKO Broumovsko, např. preventivní hodnocení krajinného rázu, a dalších
nevyužívaných staveb z krajiny nebo snižovat jejich negativní vliv na obraz krajiny, např.
výsadbou krycí zeleně
− v rámci výstavby, zejména veřejného osvětlení v obcích, u dopravních, průmyslových,
rekreačních či turistických staveb, navrhovat taková opatření, která budou minimalizovat
světelné znečištění
− chránit kulturně-historické dominanty území před poškozením i zástavbou
− nové technické dominanty v krajině je možné realizovat jen tak, aby nedošlo k narušení
harmonického měřítka krajiny
− záměry na realizaci nových stožárů mobilních operátorů směřovat do míst, která nejsou
v kontaktu s cennou architekturou a mimo pohledově exponované polohy
− fotovoltaické elektrárny a podobná výrobní nebo zpracovatelská zařízení umisťovat
v zastavitelném území obcí, v souladu s harmonickým měřítkem krajiny, zejména
v nevyužívaných průmyslových zónách
− výstavbu bioplynových stanic je možné realizovat pouze v rámci stávajících zemědělských
areálů (nebo v přímé návaznosti na ně), v souladu s územním plánem, mimo kontakt
s cennou architekturou a pohledově exponované polohy, navrhovat pouze stanice, které
se svým hmotovým uspořádáním nebudou vymykat harmonickému měřítku oblasti
a budou budovány pouze pro potřeby zemědělského podniku (nikoliv fungující na dovozu
vstupní suroviny z velkých vzdáleností)
− zachovat prvky drobné architektury v krajině (kapličky, křížky, boží muka, apod.)
− poskytovat informace projektantům působícím v CHKO a o pravidlech výstavby informovat
i laickou veřejnost
− zpracovat pasportizaci tradiční architektury (využít externí spolupracovníky, studentské
praxe, ap.), vytvořit archiv tradičních staveb (GIS, foto, popis)
36
3.7. Dopravní a inženýrské sítě
Doprava
Charakteristika problematiky
Dle platných Zásad územního rozvoje Královéhradeckého kraje není území CHKO
Broumovsko zařazeno mezi rozvojové osy, ale je vymezeno jako specifické území.
V CHKO Broumovsko je z hlediska obslužnosti rozhodující silniční doprava. Územím
CHKO prochází sice dvě železniční tratě (celková délka cca 55 km), ale žádná z nich není
elektrifikovaná a provoz na nich není nijak hustý (na frekventovanější trati NáchodMeziměstí-Broumov cca 40 spojů denně). Železnice není Správou CHKO považována
za významnou migrační bariéru.
Ze silnic je největší provoz na silnici II/303, která je nejvíce využívaným přístupem
z vnitrozemí do Broumovské kotliny. Z dlouhodobého hlediska Správa usiluje o fixaci
stávající dopravní sítě s jejím minimálním rozšiřováním a ochranu Broumovska před dopady
tranzitní dopravy. S koridorem pro převedení silniční tranzitní dopravy ve směru na Polskou
republiku počítá návrh dostavby D/R 11 na státní hranici v Královci zakotvený v Zásadách
územního rozvoje Královéhradeckého kraje. V uplynulých letech došlo k řadě rekonstrukcí
komunikací při zachování jejich původního trasování a další rekonstrukce obdobného
charakteru jsou v současné době projekčně připravovány. Z nich je významnějším zásahem
do krajiny CHKO rozšíření komunikace II/303 v úseku od křižovatky na Hony po křižovatku
na Jetřichov. Jedná se o poměrně vytížený úsek komunikace, který se stává problematickým
zejména v zimním období. Podél zmíněného úseku komunikace je současně navržena
i nová cyklostezka. V rámci projednávání záměru byly zapracovány požadavky i na zajištění
migrační propustnosti (např. požadavek na migrační propustky, naváděcí oplocení a zábrany
pro obojživelníky).
Zimní údržba komunikací je v souladu se zákonem prováděna plužením a posypem
inertními materiály. Vzhledem ke klimatickým podmínkám oblasti je pro používání
chemického ošetření komunikací v zimním období povolena výjimka pro několik silničních
úseků. Pro další úseky je pak výjimka povolena v případě vzniku kalamitních situací, a to až
do doby zajištění potřebné sjízdnosti. Výjimkou povolený rozsah chemického ošetření silnic
odpovídá potřebám sjízdnosti silnic v zimním období. Solení komunikací představuje
problém z hlediska negativního ovlivnění alejí, které lemují většinu komunikací
na Broumovsku. Negativní vliv chemické údržby a poměrně intenzivního provozu motorových
vozidel se nejvíce projevuje na aleji podél komunikace II/303 v úseku od křižovatky
na Jetřichov po město Broumov, která postupně odumírá a její obnova je z hlediska
vlastnických poměrů a bezpečnosti silničního provozu poměrně složitá.
Dlouhodobý cíl
− doprava, která nenarušuje krajinný ráz a nevytváří pro živočichy nepropustné migrační
bariéry
Navrhovaná opatření a zásady
− z hlediska fragmentace krajiny a jejích dopadů na další funkce krajiny je stávající silniční
síť ve stavu, kdy je možné pro zkvalitnění provozu provádět pouze rekonstrukce
ve stávajícím trasování s odstraněním místních závad
− zdůrazňovat obslužnou funkci silničních komunikací a železnic broumovského výběžku
a odmítat jejich tranzitní funkci pro česko-polské dopravní spojení
− nerozšiřovat silniční dopravu převyšující hmotnost nákladu 6,5 t na hraničních přechodech
v Otovicích a ve Starostíně
− rekonstrukce, přeložky, rozšíření a směrové úpravy komunikací (např. rozšíření
komunikace II/303 v úseku překonávajícím hřbet Broumovských stěn) jsou možné
v rozsahu, který negativně neovlivní vzhled krajiny a nepovede k vytvoření migrační
bariéry pro živočichy
37
− rekonstrukce komunikací jsou možné při zachování alejí a stromořadí, jako jedné
ze základních charakteristik dochované hodnoty krajinného rázu oblasti, vlastních
stavební práce provádět tak, aby v důsledku jejich realizace nedošlo ke zhoršení
zdravotního stavu dřevin
− cyklotrasy a cyklostezky by měly být přednostně budovány v souběhu se silničními tělesy,
samostatně nejlépe v místě stávajících cest
− při budování nových, popř. při rekonstrukcích stávajících cyklostezek, polních a lesních
cest a cestní sítě v rámci KPÚ přednostně používat (mimo zastavěné území) přírodní
povrch (hutněné místní kamenivo, minerální beton apod.), živičný povrch připouštět pouze
na silně frekventovaných úsecích mimo území s vyšším stupněm ochrany a s ohledem
na zachování přírodních charakteristik zájmového prostoru
− při realizaci nové cestní sítě v rámci KPÚ provádět kvalitní ozelenění cest pomocí
domácích druhů stromové a keřové zeleně
− realizovat odstavné plochy a parkoviště u turistických cílů v takovém rozsahu, aby nedošlo
k negativnímu ovlivnění harmonického měřítka a prostorových vztahů v území;
v Adršpachu nezvyšovat stávající parkovací kapacity a v turistických destinacích, kde tato
infrastruktura chybí, plánovat malá parkoviště včetně opatření ke zmírnění negativního
vlivu na dochovanou hodnotu krajinného rázu, zejména ozelenění
− pro parkoviště v místech turistických cílů by měl být přednostně navržen přírodní povrch
(hutněné místní kamenivo, minerální beton, popř. zatravňovací dlaždice apod.), živičný
povrch pouze na silně frekventovaných místech
Inženýrské sítě a energetika
Charakteristika problematiky
Přes území CHKO Broumovsko vedou různé liniové stavby. Jedná se o vodovodní
a kanalizační řady, nachází se zde cca 150 km vedení vysokého napětí, telekomunikační
vedení (nadzemní i podzemní), přes CHKO byl také vystavěn plynovod a plynofikována větší
města i některé obce.
V posledních dvou letech zaznamenalo značný rozvoj získávání sluneční energie
pomocí slunečních kolektorů a fotovoltaických panelů. V CHKO Broumovsko jsou
v současné době umístěny dvě větší fotovoltaické elektrárny (FVE) v Broumově a České
Metuji, několik desítek menších FVE je instalováno na střechách rodinných domů
a průmyslových objektů.
Inženýrské sítě mohou mít negativní vliv zejména na krajinný ráz (nadzemní elektrická
a telekomunikační vedení, solární panely, vodojemy apod.). Nadzemní elektrická vedení
vysokého napětí způsobují zranění i smrt ptákům. Podpovrchová vedení mohou ovlivňovat
vodní režim některých lokalit. Liniové stavby mohou při provádění zemních prací ve volné
krajině narušit a poškodit drobné přírodní lokality – evidované lokality ochrany přírody
(zejména botanické a zoologické, ale i geologické, geomorfologické a paleontologické).
Dlouhodobý cíl
− krajina (zejména volná krajina mimo sídla) minimálně narušená technickými sítěmi
Navrhovaná opatření a zásady
− minimalizovat další vedení sítí technické infrastruktury územím CHKO; jejich výstavba je
možná v případech, že jsou z hlediska celostátního nebo pro rozvoj regionu prokazatelně
nezbytná (bez reálné alternativy) a pak by měla být směrována je do míst, která nejsou
v kontaktu s cennou architekturou a mimo pohledově exponované polohy
− na základě vyhodnocení všech vlivů na přírodu a krajinu, koncepčně řešit sítě včas
a regulovat v rámci územně plánované dokumentace a procesů SEA a EIA
− pro případné vedení dalších inženýrských sítí (plyn, voda) se vyhýbat MZCHÚ, využívat již
zastavěných částí území (vedení podél silnic apod.)
− na celém území preferovat podzemní vedení elektrických sítí nižších řádů
38
− při volbě trasy veškerých podzemních vedení a při jejich výstavbě minimalizovat zásah do
ZPF, PUPFL, VKP, zejména niv a vodních toků, a mimolesní zeleně (dodržování normy
ČSN 83 9061, vedení sítí podél stávajících komunikací apod.), dbát na nenarušení
vodního režimu, přebytečné výkopky umisťovat pouze na deponie odsouhlasené Správou
CHKO mimo MZCHÚ, I. a II. zónu a údolní nivy
− na místech významných z hlediska ochrany ptáků instalovat na stožáry elektrického
vedení technické prvky zabraňující úrazům ptáků i nad rámec povinností vyplývajících
pro provozovatele a investory přímo ze zákona ZOPK
− údržbu sítí provádět ve vhodném ročním období, např. likvidace dřevin v ochranných
pásmech pouze v zimním období
− při umisťování telekomunikačních věží (základnových stanic a stožárů sítí mobilní
komunikace) sdílet tato zařízení více operátory s cílem minimalizovat množství těchto
zařízení na území CHKO; v maximální možné míře využívat pro umisťování anténních
systémů stávající objekty (výškové budovy, tovární komíny aj.), spolupracovat
s příslušnými úřady na posuzování staveb mimo CHKO, pohledově ovlivňujících území
CHKO
− na území CHKO není žádoucí výstavba větrných elektráren nebo farem větrných
elektráren
− s ohledem na krajinný ráz není na území CHKO žádoucí umísťování plošně rozsáhlých
soustav („polí“) solárních panelů; v rámci výrobních areálů („brownfields“) je možné
umístění nereflexních fotovoltaických systémů
− umístění individuálních nereflexních fotovoltaických systémů je možné jako součást
stávajících objektů za podmínky ochrany krajinného rázu lokality
− využívání ekologicky čistých a obnovitelných zdrojů energie je vhodné po vyhodnocení
dopadu na krajinný ráz a při respektování zájmů ochrany přírody a krajiny (viz kap. 3.12)
− umístění malých vodních elektráren je možné při zachování struktury ekosystému toku
a migrace vodních živočichů
3.8. Průmysl
Charakteristika problematiky
Průmysl v CHKO Broumovsko se začal rozvíjet jako řemeslná činnost vázaná na tradiční
zemědělství a lesnictví. Tak postupně vznikal v prvé fázi průmysl textilní a dřevozpracující.
Průmysl textilní se rozvíjel již od středověku. Hlavními středisky s textilním průmyslem
byly Broumov, Meziměstí, Police, Hronov a Teplice nad Metují. Další textilky byly ve Žďáru
nad Metují., České Metuji, Jívce, Machově a jiných obcích. Textilní průmysl prošel a prochází
řadou krizí, malé vesnické textilky zanikly, stabilní zůstává výroba textilu v závodech firmy
Veba, a.s. v Broumově a Polici, které procházejí zásadní modernizací provozu. Další areály
mají jinou náplň, např. v bývalém závodě Veby v Meziměstí společnost Proma Reha vyrábí
polohovací lůžka, v bývalém závodě Veby v Polici je kovovýroba firmy Hauck.
Průmysl dřevozpracující se ustálil na provozu Dřevotermu v Březové, Hobra Školník
v Broumově a velkých pilách v Meziměstí, Broumově a několika menších provozech
rozptýlených po celém území CHKO.
V minulosti byl v oblasti na mnoha drobných lokalitách dobýván kámen. Nejčastěji to byl
pískovec, využívaný zejména jako kámen stavební (kvádry) ale i pro kamenické a sochařské
zpracování. Pro místní využití bývala těžena i opuka (např. Bezděkov nad Metují), porfyr,
melafyr a písek. V současné době se na území CHKO Broumovsko nacházejí dva činné
lomy, ve kterých je těžen pískovec druhohorního stáří (křída) a lom na porfyr v Rožmitále.
Zpracování pískovce probíhá v Teplicích nad Metují.
Vedle průmyslu zpracovávajícího místní suroviny se v minulosti postupně vyvinul
průmysl kovozpracující, který také prochází četnými organizačními a vlastnickými změnami
(Kovopol Police n. M., Hynčické strojírny, Continnental Adršpach, Strojtex Meziměstí,
39
KOMAP Dědov, BRONAS Heřmánkovice, VK ložiska Police aj.) a potravinářský (pivovar
v Broumově – Olivětíně, výroba masných produktů Pejskar a pekárna v Polici, stáčírna
balené pitné a kojenecké vody v Teplicích n. M. General Bottlers, s. r. o. i další (tiskárny
a jiné).
Průmyslové objekty a jejich provozy mají v mnoha případech negativní vliv na krajinný
ráz. Přestože jsou průmyslové podniky mnohdy vybaveny nejmodernějšími technologiemi,
stále se jedná o největší znečišťovatele v regionu. Znečištění se týká zejména vypouštění
odpadních vod (Veba, textilní závody, a.s. v Polici nad Metují a Broumově), akustické emise,
prašnosti (kamionová doprava) a exhalací.
Dlouhodobý cíl
− zachování typického krajinného rázu a cenných přírodních fenoménů regionu
při zohlednění hospodářských, kulturních a sociálně ekonomických potřeb obyvatelstva
− omezení negativních vlivů průmyslu na předměty ochrany CHKO
Navrhovaná opatření a zásady
− při zvyšování výrobní kapacity stávajících podniků či zakládání nových podniků umísťovat
tyto záměry do stávajících nevyužívaných průmyslových areálů (brownfields), popřípadě
do těsné blízkosti využívaných areálů a zároveň dle kapitoly 2.12. a 3.6.
− zavádět nejmodernějších technologie na čistění odpadních vod k zajištění ochrany biotopů
ZCHD živočichů ve vodním prostředí
3.9. Zacházení s odpady
Charakteristika problematiky
Z celé CHKO je komunální a tříděný odpad svážen na skládky mimo území CHKO, ve Rtyni
v Podkrkonoší a v Křovicích u Dobrušky. V CHKO i v jejím okolí existuje několik řízených
skládek, kam je možné odvážet hlínu z výkopků a stavební suť. Téměř ve všech obcích jsou
kontejnery na plasty, sklo a papír, v některých také na tetrapacky. Velkoobjemový
a nebezpečný odpad mohou domácnosti předat při řízeném sběru, který obce zajišťují
alespoň jednou ročně. Řada obcí zřídila sběrné dvory, kde vytřiďují i další komponenty.
Organický odpad likvidují na venkově většinou sami občané, ve městech jsou
přistavovány kontejnery. Problémem je nevhodné ukládání organického odpadu, především
posečené trávy, na břehy a do koryt toků a na louky.
Dalším problémem je navážení stavební suti a hlíny z výkopů do niv a na lokality
s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.
Problémy jsou i s odpady ze zemědělství. Jedná se především o zimní období, kdy
dochází k vyvážení zvířecích exkrementů na zamrzlou zem či na sníh a následně při tání
k eutrofizaci okolních pozemků a vodních toků.
Zcela zásadním problémem, zejména s ohledem na Chráněnou oblast přirozené
akumulace vod Polická křídová pánev, jsou staré skládky. Některé skládky byly asanovány
odvozem, jiné překryty zeminou. Jejich stav je potřeba sledovat a případně asanovat. Menší
černé skládky komunálního odpadu likvidují obce průběžně samy.
Dlouhodobý cíl
− krajina neznečištěná skládkami ani odpadem
− staré skládky plně odstraněné nebo rekultivované bez negativních vlivů na okolí
Navrhovaná opatření a zásady
− odstraňovat nelegální skládky v lokalitách významných z hlediska ochrany přírody,
předcházet jejich vzniku důsledným informováním občanů, kam odpady ukládat,
a včasným podchycením vznikajících skládek
40
− ve spolupráci s orgány obcí určit priority pro likvidaci a následnou rekultivaci skládek
a starých zátěží v CHKO a společnými silami hledat zdroje pro postupnou asanaci
a rekultivaci nejproblematičtějších skládek
− zřizování nových skládek a spaloven odpadu směrovat na území mimo CHKO
− skladovací zařízení pro zemědělské odpady je možné zřídit v rámci stávajících
zemědělských areálů s dostatečnou kapacitou
− spolupracovat a podporovat NNO při pravidelných akcích organizovaných
pro dobrovolníky a veřejnost, zaměřených na úklid celého území CHKO
3.10. Těžba nerostných surovin
Charakteristika problematiky
Na území CHKO Broumovsko byla v minulosti těžena poměrně široká škála nerostných
surovin. Po těžbě černého uhlí, uranu a rud se zde nacházejí dosud problematické staré
zátěže. Naopak bývalé hliníky, pískovny a lomy menšího rozsahu mnohdy přispěly
k rozmanitosti území a v současnosti představují biotop ohrožených druhů či společenstev
nebo zajímavé ukázky geologických profilů.
V současnosti je těženo kamenivo na výhradních ložiscích Božanov, Libná a Rožmitál.
Lomy Božanov a Rožmitál představují problém jak z hlediska krajinného rázu, tak
zasahováním (těsnou blízkostí) do II. i I. zóny či dokonce NPR. Na ložisku Jetřichov jsou
těženy štěrkopísky, další rozšiřování těžby není žádoucí (výskyt ohrožených druhů
a společenstev).
Problémem se v tomto období jeví také snaha o průzkumné práce ložisek zemního
plynu (se samozřejmým cílem budoucí těžby), protože těžba tzv. břidlicového plynu,
případně na uhlí vázaného plynu nebo plynu z utužených písků, se provádí technologií
hydraulického štěpení (hydrofracking), která představuje významná rizika z hlediska
životního prostředí. Případná těžba touto technologií je také zásadním střetem s ochranou
krajinného rázu, protože při ní dochází k vytváření rozsáhlých terénních úprav ve volné
krajině, vytváření podložek pro vrt o rozloze přes 1 ha, vrtné soupravy významně převyšují
výšku lesních porostů, bývají i v noci nasvícené, hustota vrtů obvykle zcela naruší původní
harmonické měřítko krajiny.
Dlouhodobý cíl
− žádná nebo minimální produkce nerostných surovin na území CHKO
Navrhovaná opatření a zásady
− rekultivační projekty těžeben na území CHKO Broumovsko by měly maximálně využívat
přírodní procesy, bez vysazování či zavlékání nepůvodních druhů a zavážení nevhodným
materiálem a neměly by navrhovat změnu jejich využití na průmyslové či skladovací areály
nebo dokonce skládky odpadu
− ve spolupráci s veřejnou správou a Českou geologickou službou chránit evidované
geologicky významné lokality před poškozením (viz kap. 2.10.)
− geologický průzkum provádět za předpokladu zachování stavu předmětů ochrany
− geologické práce provádět tak, aby nedošlo k ohrožení kvality podzemních vod CHOPAV
Polická křídová pánev a za předpokladu zachování stavu předmětů ochrany CHKO
3.11. Rekreace
Charakteristika problematiky
CHKO Broumovsko je významnou oblastí rekreace a cestovního ruchu, jejíž potenciál
je dosud využíván nerovnoměrně. CHKO má atraktivní přírodní prostředí harmonické kulturní
41
krajiny, těžiště návštěvnosti je v pískovcových skalních městech, která jsou zároveň přírodně
nejcennějšími částmi CHKO. Rekreace má v CHKO výrazně sezónní charakter; v letní
sezóně je počet návštěvníků až o dva řády vyšší než v ostatních měsících.
V nejatraktivnějších lokalitách (Adršpašské a Teplické skalní město) se návštěvníci tak
koncentrují (ročně cca 300 tis. návštěvníků), že přes provedená opatření (zpoplatněné
pravidelně udržované stezky) dochází částečně k poškozování přírody. Vysoký počet
návštěvníků v těchto přetížených lokalitách vede dále k tlaku na budování doprovodné
infrastruktury (parkoviště, restaurace). Naproti tomu některé části CHKO (např. Javoří hory,
Stárkovsko) nejsou z hlediska rekreace ještě plně doceněny. Částečně k tomu přispívá horší
dopravní spojení, částečně absence kvalitních ubytovacích kapacit.
Výstavbou chat je CHKO Broumovsko dotčena minimálně, z minulosti se vyskytují
menší chatové osady v Hlavňově, na Závrchách, na Skalách a v Bělém. Běžnou formou
individuální rekreace je chalupaření. Správa CHKO usiluje, aby chalupaření kromě rekreace
vedlo i k zajištění údržby cenných stavebních objektů, které by jinak v důsledku vylidnění
některých obcí chátraly. Zařízeními pobytové rekreace jsou i kempy a veřejná tábořiště.
V CHKO je evidováno 70 lokalit vhodných pro postavení letních dětských stanových táborů.
Z nich některé by mohly být v budoucnu využity pro veřejná tábořiště (s minimálním
zázemím), rozvoj zařízení koncentrujících náročnější návštěvníky (kempy) není vzhledem
k dalším požadavkům na infrastrukturu podporován.
Nejběžnější rekreační aktivitou je pěší turistika a cykloturistika. V CHKO je vyznačena
rozsáhlá síť turistických (cca 450 km) i cyklistických tras (cca 300 km). Trasy jsou vedeny
s ohledem na turisticky atraktivní cíle i požadavky ochrany přírody, v příhraničních částech
často s návazností na obdobné trasy v Polsku. Obvykle nedochází ani k vedení pěší trasy
a cyklotrasy po stejné cestě. Síť cyklotras je v celé CHKO relativně rovnoměrná a umožňuje
variabilní výlety různé náročnosti. Pěší turistické trasy jsou vyznačeny i v NPR. V oblasti
Broumovských stěn je síť hustější, v NPR Adršpašsko-teplické skály jsou dva zpoplatněné
okruhy a další trasy je propojují.
Z hlediska ochrany přírody je významnou aktivitou horolezectví. V CHKO je většina
horolezeckých terénů uvnitř MZCHÚ, přitom je v CHKO přes 2500 věží a na nich téměř
10 000 horolezeckých cest. Horolezecká návštěvnost je značná a je nutno ji regulovat
s ohledem na možné poškození vlastních skal, citlivých skalních ekosystémů i výskyt
vzácných živočichů, např. nebezpečí rušení sokolů v době hnízdění.
V zimní sezóně se uplatňuje zejména běžecké lyžování a ve vyšších polohách, zejména
na Policku a v Jestřebích horách jsou strojně udržovány běžecké stopy. Za dobrých
sněhových podmínek dosahuje délka udržovaných tras pro běžecké lyžování až 300 km.
V CHKO je několik prudších svahů zpřístupněno pro sjezdové lyžování. Krátké lyžařské
sjezdovky s vleky jsou např. v Teplicích nad Metují, v Machově, na Turově, v Hronově,
v Chlívcích, v Polici nad Metují. Významnější je jen středisko na Janovičkách, kde jsou dva
vleky a odpovídající zázemí.
Problémy ve vztahu k ochraně přírody působí zejména vysoká návštěvnost v NPR
Adršpašsko-teplické skály, kde bude ke snížení poškození nutno zajistit po projednání
s obcemi vyšší stupeň její regulace.
Dlouhodobý cíl
− vyvážený stav mezi rekreačním využíváním území CHKO a ochranou přírody, který
umožní trvalé zachování přírodně cenných lokalit
− mimo návštěvností přetížené lokality umožnění rekreačního rozvoje obcí
Navrhovaná opatření a zásady
− koordinovat návrhy nových pěších tras, cyklotras, hipostezek a běžkařských tras či změny
jejich vedení a vybavení, aby následně nedocházelo provozem na nich k poškozování
přírodních hodnot území, přitom
• současná hustota sítě značených turistických tras je dostatečná, vyznačení nových
pěších tras je možné v případech, kdy se tím vyřeší nevhodný souběh s trasou
intenzivně využívanou cykloturisty nebo zatížení přírodně cenné lokality
42
•
−
−
−
−
−
−
−
−
−
−
−
−
−
−
−
−
udržovat cesty, pěšiny, povalové chodníky a skalní vyhlídky s důrazem na citlivé
přírodní lokality a ochranné podmínky MZCHÚ
• turistické cesty v atraktivních místech přiměřeně vybavit v rámci terénního
informačního systému (viz kapitola práce s veřejností)
stávající síť značených cyklotras v MZCHÚ dále nerozšiřovat
služby pro pěší turisty realizovat ve stávajících objektech, mimo MZCHÚ a pouze
výjimečně doplňovat odpočinková místa a přístřešky
snížit koncentraci návštěvníků v přetížených částech NPR Adršpašsko-teplické skály,
projednat s obcemi a vlastníky pozemků stanovení přípustného maximálního denního
zatížení a zavedení průvodcovské služby na placených okruzích
přispívat ke snížení zatížení NPR Adršpašsko-teplické skály pořádáním seminářů
seznamujících veřejnost s přírodními hodnotami dalších lokalit a směrováním odborných
exkurzí mimo návštěvnicky přetížené části této NPR (viz též kap. 2.14.)
regulovat provozování horolezectví v MZCHÚ, pořádání hromadných horolezeckých akcí
či komerčních aktivit cestovních a sportovních agentur je možné s ohledem na přírodní
hodnoty; termínový kalendář akcí přizpůsobit hnízdění ptáků (sokola stěhovavého
a dalších druhů), viz kap. 2.4.
sportovní akce s volným pohybem účastníků po terénu, např. orientační běh by měly být
realizovány mimo MZCHÚ, I. zónu a lokality druhů citlivých na rušení; jejich pořádání
omezit na vhodnou roční dobu např. mimo období hnízdění ptáků
údržba horolezeckých přístupových pěšin, vyznačených se souhlasem Správy CHKO
je možná tak, aby došlo k jejich terénní a protierozní stabilizaci
ve spolupráci s obcemi a zájmovými organizacemi vytvářet koncepci sítě upravovaných
běžeckých tratí
rozšiřování sjezdovek je možné pouze ve vazbě na územně plánovací dokumentaci
s umístěním mimo lesní porosty a biologicky významné lokality a při zohlednění ochrany
krajinného rázu
vznik nových sportovních areálů je možný pouze ve vazbě na územně plánovací
dokumentaci mimo lesní porosty a biologicky významné lokality a při zohlednění ochrany
krajinného rázu
spolupracovat s vlastníky na omezování ilegálních vjezdů motorových vozidel
do přírodovědně cenných a citlivých lokalit
podporovat různé formy agroturistiky ve stávajících objektech
zřizování nových ubytovacích kapacit je možné rekonstrukcí stávajících objektů
nenarušující krajinný ráz a adaptací stávajících nevyužitých objektů v zastavěných
územích při zachování jejich historické a architektonické hodnoty
ve spolupráci s obcemi a dalšími vhodnými subjekty (např. LČR) zajistit funkčnost
a údržbu informačního systému pro pohyb návštěvníků, podporovat vytváření nových
informačních center (viz též kap. 2.14.)
spolupracovat při vydávání naučných a propagačních materiálů a účelových map
k podpoře a zároveň usměrnění turistického ruchu v souladu se zájmy ochrany přírody
a krajiny (viz též kap. 2.14.)
monitorovat aktivity geocachingu v citlivých územích
43
4. Závěrečný přehled prioritních úkolů za CHKO Broumovsko
− doplnit síť MZCHÚ o další cenné lokality, např. slatinných a vlhkých luk, přírodě blízkých
suťových lesů, vyhlášením nových MZCHÚ
− chránit významné geologické lokality před poškozením, minimalizovat negativní dopady
lidské činnosti na povrch skal
− zajistit zachování společenstev vázaných na unikátní geomorfologii pískovcových skalních
měst (společenstva skal, společenstva balvanových sutí, reliktní bory)
− provádět a podporovat údržbu polopřirozených travinných společenstev
− zachovat nebo zlepšit stav biotopů a druhů, které jsou předmětem ochrany
ve vymezených EVL na území CHKO a v Ptačí oblasti Broumovsko
− zajistit aktivní ochranu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s důrazem na druhy
kriticky a silně ohrožené
− zajistit nezbytný monitoring společenstev a rostlinných a živočišných druhů v koordinaci
s celostátními programy a mezinárodními závazky
− prosazovat a podporovat funkčnost ÚSES a ochranu migračních koridorů v krajině
− zajišťovat ochranu a obnovu krajinného rázu, tj. chránit volnou krajinu před rozšiřováním
zástavby, prosazovat udržení vyváženého poměru mezi zastavěným územím a volnou
krajinou, dbát na zachování přírodních a kulturních dominant krajiny, zamezit narušování
tradičního rázu obcí, podporovat zachování, údržbu a doplňování mimolesní zeleně apod.
− podporovat zlepšování stavu lesních porostů zvyšováním zastoupení stanovištně
původních druhů dřevin, vytvářením pestré druhové, věkové a prostorové struktury,
ponecháváním části dřevní hmoty k zetlení
− pečovat o území s právem hospodaření AOPK ČR tak, aby tato území byla ukázkou
vhodného managementu ZCHÚ či přírodě blízkého hospodaření
− podporovat přírodě blízký charakter vodních toků včetně jejich niv, vodních ploch
a mokřadů, a zlepšování kvality povrchových vod tak, aby splňovaly přirozené nároky
organismů vázaných na vodní a mokřadní ekosystémy; pokračovat v revitalizacích
vodních toků
− ve spolupráci s obcemi usměrňovat rozvoj rekreačního využití při zachování přírodních
a krajinných hodnot oblasti; podporovat šetrné formy rekreace a regulovat zatížení
nejnavštěvovanějších míst, kde dochází k ohrožení přírodních hodnot, např. části NPR
Adršpašsko-teplické skály
− zvyšovat zájem veřejnosti o ochranu přírodních a krajinných hodnot a šetrné hospodaření
s přírodními zdroji na území CHKO, podpořit vybudování návštěvnického střediska
v blízkosti NPR Adršpašsko-teplické skály
− pokračovat v budování a údržbě kvalitního informačního systému; pravidelně vydávat
informační materiály o hodnotách CHKO
44
5. Seznam zkratek
AOPK ČR – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky
BPEJ – bonitovaná půdně ekologická jednotka
ČIŽP – Česká inspekce životního prostředí
ČOV – čistírna odpadních vod
DP – dobývací prostor
EAFRD – Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova
EIA – posuzování vlivu záměrů na životní prostředí
EU – Evropská unie
EVL – evropsky významná lokalita
EVVO – environmentální výchova, vzdělání a osvěta
GIS – geografický informační systém
CHKO – chráněná krajinná oblast
JESO – jednotná evidence speleologických objektů
k. ú. – katastrální území
KPÚ – komplexní pozemkové úpravy
KRNAP – Krkonošský národní park
LČR – Lesy České republiky, s. p.
LHO – lesní hospodářská osnova
LHP – lesní hospodářský plán
MO ČRS – místní organizace Českého rybářského svazu
MVE – malá vodní elektrárna
MZD – meliorační a zpevňující dřeviny
MZCHÚ – maloplošné zvláště chráněné území
MZe – Ministerstvo zemědělství
MŽP ČR – ministerstvo životního prostředí České republiky
NDOP – nálezová databáze ochrany přírody
NNO – nestátní nezisková organizace
NPP – národní přírodní památka
NPR – národní přírodní rezervace
NRBC – nadregionální biocentrum
OPRL – oblastní plán rozvoje lesů
PLO – přírodní lesní oblast
PO – ptačí oblast
POPD – plán otvírky a přípravy dobývání
PP – přírodní památka
PR – přírodní rezervace
PS – památný strom
PUPFL – pozemky určené k plnění funkcí lesa
SEA – posuzování vlivu koncepcí na životní prostředí
SCHKO – Správa chráněné krajinné oblasti
TTP – trvalé travní porosty
ÚAP – územně analytické podklady
ÚSES – územní systém ekologické stability
VKP – významný krajinný prvek
ZCHD – zvláště chráněný druh
ZOPK – zákon o ochraně přírody a krajiny
ZPF – zemědělský půdní fond
45
6. Použitá literatura
Brychtová J. (2001): Hodnocení území chráněné krajinné oblasti z hlediska krajinného rázu.
1. část: Policko-teplická oblast, Jestřebí hory. – Ms.
Brychtová J. (2002): Hodnocení území chráněné krajinné oblasti z hlediska krajinného rázu.
2. část: Broumovská kotlina, Javoří hory. – Ms.
Farkač J., Král D. a Škorpík M. (eds.), (2005): Červený seznam ohrožených druhů České
republiky. Bezobratlí. Red list of threatened species in the Czech republic. Invertebrates.
AOPK ČR, Praha.
Hájek A., Heinzelová H., Jirásek T., Katryčová L., Kuna P., Kopecký J., Malík J., Piňos J.,
Rohulán J., Spíšek J., Štěpánková J., Tvrdková L. (2002): Plán péče o chráněnou
krajinnou oblast Broumovsko na období 2003–2012. Správa chráněných krajinných
oblastí České republiky – Správa CHKO Broumovsko, Police nad Metují.
Härtel H., Cílek V., Herben T., Jackson A., Williams R. (eds.) (2007): Sandstone landscapes.
Academia, Praha.
Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V., Lustyk P. (eds.) (2010): Katalog biotopů České
republiky. Agentura ochrany a krajiny ČR, Praha.
Kněžek V. (1992): Staré zátěže okresu Náchod. Register skládek odpadů. Vodní zdroje GLS,
Praha.
Kocián J., Poláková S. (2009): Plán nadregionálního a regionálního územního systému
ekologické stability pro území Královéhradeckého kraje. Objednal Královéhradecký kraj,
zhotovil AGERIS s.r.o.
Krásný J., Buchtele J., Čech S., Hrkal Z., Jakeš P., Kobr M., Mls J., Šantrůček J., Šilar J.,
Valečka J. (1996): Optimalizace využívání a ochrany podzemních vod s ohledem na
ostatní složky životního prostředí: POLICKÁ PÁNEV. Závěrečná zpráva úkolu, Katedra
hydrogeologie a inženýrské geologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Praha.
Kučera J., Váňa J. (2005): Seznam a červený seznam mechorostů České republiky (2005).
Příroda, 23: 1–104.
Kubát K., Hrouda L., Chrtek J., Kaplan Z., Kirschner J., Štěpánek J.(eds.) (2002): Klíč
ke květeně České republiky. Academia, Praha
Liška J. (2010): Česká jména lišejníků. Příroda, 29: 67–135.
Miles P. (2004): Lesní mravenci a program Formica. Ochrana přírody, 8: 229–336.
Plesník J., Hanzal V., Brejšková L. (eds.), (2003): Červený seznam ohrožených druhů České
republiky. Obratlovci. Praha.
Procházka F. (eds.) (2001): Červený a černý seznam cévnatých rodtlin České republiky (stav
v roce 2001). Příroda, 18: 1–146.
Štambergová M., Svobodová J., Kozubíková E. (2009): Raci v České republice. Metodika
AOPK ČR. Praha.
46
Směrnice rady EU 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů
a planě rostoucích rostlin.
Směrnice rady EU 79/409/EEC, o ochraně volně žijících ptáků.
Velehradský D. (2011): Negativní dominanty v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko.
Diplomová práce. ČZO – fakulta Životního prostředí, Praha.
Vorel I., Vorlová J., Kupka J., Štréblová Hronovská K. (2010): Preventivní hodnocení území
CHKO Broumovsko z hlediska krajinného rázu podle §12 zákona 114/1992 Sb.,
o ochraně přírody a krajiny. Atelier V, Praha.
Vyhláška č. 157/1991 Sb., o zřízení chráněné krajinné oblasti Broumovsko.
Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti.
Zákon č. 114/1992, o ochraně přírody a krajiny.
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách.
Zásady územního rozvoje Královéhradeckého
Královéhradeckého kraje.
47
kraje.
(2011):
vydalo
zastupitelstvo

Podobné dokumenty

PRAVIDLA PRO POVOLOVÁNÍ PŘEDZAHRÁDEK

PRAVIDLA PRO POVOLOVÁNÍ PŘEDZAHRÁDEK užíváním veřejného prostranství omezit nebo zrušit, dojde-li k neplnění daných podmínek nebo, bude-li to vyžadovat veřejný zájem. 2. 13. Souhlas vlastníka pozemku - veřejného prostranství nenahrazu...

Více

Návrhová část PLP - Správa CHKO Orlické hory

Návrhová část PLP - Správa CHKO Orlické hory 2.1. Strategie ochrany přírody a krajiny v CHKO ............................................................... 4 2.2. CHKO ............................................................................

Více

Rozborová část - přílohy

Rozborová část - přílohy 5) § 21 zákona ČNR č. 96/1977 Sb. , o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství. 6) § 11 odst. 2 zákona č. 40/1956 Sb. , o státní ochraně přírody, ve znění pozdějších předpisů. 7) V...

Více

Rozborová část - Správa CHKO Broumovsko

Rozborová část - Správa CHKO Broumovsko CHKO Broumovsko sousedí na jihovýchodě na hranici s Polskem u Machova a Božanova s chráněným územím Park Narodowy Gór Stolowych. Na severozápadě u Meziměstí navazuje na CHKO přes státní hranici na ...

Více

Návrhy - Správa CHKO Jeseníky

Návrhy - Správa CHKO Jeseníky 2. Ochrana přírody ...............................................................................................................5 2.1 Strategie ochrany přírody a krajiny v CHKO .....................

Více

Praktický rádce ke stažení

Praktický rádce ke stažení NATURA 2000 je soustava chráněných území přírody EU, která má za cíl tyto přírodní hodnoty chránit. Ochrana přírody v soustavě NATURA 2000 neznamená, že se vyloučí veškeré hospodaření či jakýkoliv ...

Více

Namísto srdce z perníku... - Hořice — město kamenné krásy

Namísto srdce z perníku... - Hořice — město kamenné krásy zabýval několik let a je považován za jeden z kulminačních bodů jeho díla. Nejvýznamnějšími články cyklu jsou právě skulptury monumentálních formátů. V pořadí následující Staré provensálské město V...

Více