Praktický rádce ke stažení

Transkript

Praktický rádce ke stažení
Praktický rádce pro hospodaření
v CHKO Broumovsko
Víte co, a nevíte jak?
Víte jak, a nevíte za co?
MAS Broumovsko+ podporuje
a financuje odpovědný
rozvoj regionu.
Kontaktujte nás a zjistíte více.
Kontakt: [email protected] | http://mas.broumovsko.cz
MAS BROUMOVSKO+
Místní akční skupina pro realizaci programu LEADER na Broumovsku
DAPHNE ČR – Institut aplikované ekologie je nevládní nezisková organizace založená skupinou studentů Přírodovědecké a Zemědělské fakulty
Jihočeské univerzity jako pobočka slovenského DAPHNE – Inštitútu aplikovanej ekológie.
S mateřskou organizací nás pojí hlavně společný cíl – příspívat ke zlepšování stavu přírody a krajiny. Přestože pocházíme z akademického prostředí
kladoucího důraz především na vědecké principy, uvědomujeme si, že skutečných výsledků nelze dosáhnout bez spolupráce s těmi, kteří v krajině žijí
a denně ji ovlivňují – tedy především zemědělci. Naši činnost proto stavíme nejen na odborných znalostech
ekologie, biologie a šetrného hospodaření, ale i na schopnosti předávat tyto znalosti těm, kteří je mohou
prakticky využívat.
Za necelé čtyři roky svého působení jsme realizovali 18 projektů a odborných studií a rozrostli se na současných 12 zaměstnanců. Zároveň jsme navázali kontakt s mnoha významnými odborníky z věděckých institucí, státní správy či neziskového sektoru, ale také s řadou zemědělců, jejichž praktické zkušenosti a názory
jsou pro nás neocenitelným podnětem pro další práci.
Kontakt:
DAPHNE ČR – Institut aplikované ekologie
Husova 45/622, 370 05 České Budějovice
Tel.: 385 311 019, E-mail: [email protected]
www.daphne.cz
Publikace byla vytvořena DAPHNE ČR – Institutem aplikované ekologie
ve spolupráci se Správou CHKO Broumovsko.
Kontakt:
Správa CHKO Broumovsko
Ledhujská 59, 549 54 Police nad Metují
Tel.: 491 549 020, E-mail: [email protected]
www.broumovsko.ochranaprirody.cz
Grafická úprava, sazba: Riki Watzka, www.RWdesign.sk
Vydal: DAPHNE ČR – Institut aplikované ekologie
Tisk: tiskárna Posekaný, České Budějovice 2008, náklad 500 ks
Autoři: Marcela Beranová, Hana Heinzelová, Pavel Jaška, Lubomír Jiřiště, Ljudmila Katryčová,
Petra Konvalinková, Petr Köppl, Jiří Koptík, Milan Kouřil, Petr Kuna, Pavel Němec, Luboš Němeček,
Martin Střelec, Jan Troutnar, David Velehradský, Zuzana Veverková, Martina Zemanová
Ilustrace: Riki Watzka
Mapy: Tomáš Křehlík
Fotografie: Archiv Správy CHKO Broumovsko, Petr Bürger, Daniel Drechsel, Petra Konvalinková,
Zuzana Veverková
Poděkování patří i dalším lidem, kteří nám při přípravě přispěli radou, informacemi či jinou pomocí:
Janu Balcarovi, Michalu Burešovi, Ivanu Karbusickému, Františku Ládovi, Kláře Pohlodkové,
Václavu Špůrovi, Tomáši Vosátkovi, Jatkám Vrchlabí, a zejména broumovským zemědělcům,
kteří se s námi podělili o své zkušenosti.
Za finanční podporu děkujeme Ministerstvu životního prostředí ČR,
Královéhradeckému kraji a sponzorům.
Projekt byl finančně podpořen v grantovém řízení MŽP.
Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
Obsah
1. CHKO Broumovsko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2
2. Naše příroda v Evropě – NATURA 2000 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4
3. Rozptýlená zeleň . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
6
4. Lesy z pohledu hospodaření a ochrany přírody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
8
5. Myslivost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
10
6. Louky z pohledu hospodaření a ochrany přírody. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
12
7. Časté otázky k trvalým travním porostům . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
14
8. Pastevectví z pohledu hospodářských zvířat a údržby krajiny. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
16
9. Dobytčí jednotka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
19
10. Zalesňování a zatravňování zemědělské půdy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
20
11. Prodej ze dvora, místní produkty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
22
12. Vstup do ekologického zemědělství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
24
13. Pozemkové úpravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
26
14. Agroturistika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
28
15. Místní akční skupiny (MAS). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
30
16. Stavba a rekonstrukce domu na území CHKO Broumovsko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
32
17. Kompostování. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
34
18. Energetické plodiny a bioplyn. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
36
19. Jak si pronajímat a kupovat pozemky od Pozemkového fondu ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
38
20. Havarijní plán . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
40
21. Nitrátová směrnice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
42
22. Jak správně nakládat s odpady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
44
23. Odpadní vody a odběry vod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
46
24. Voda v krajině . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
48
25. Přehled dostupných dotacíí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
51
26. Agroenvironmentální opatření (AEO). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
53
27. Cross-compliance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
54
28. Operační program Životní prostředí – možnost pro krajinu. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
57
29. Jak při pobytu v přírodě nenarazit na zákon . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
58
30. Poradenstvíí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
60
Úřady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
61
Seznam použitých zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
65
1
1. CHKO Broumovsko
blízkých lesů na těžko přístupných lokalitách a zachovalé
údolní nivy. Tvoří přibližně desetinu celkové
plochy CHKO.
II. zóna zabírá 14 % a zahrnuje lesy s různou, někdy
značně změněnou druhovou skladbou, od starších, kvalitních listnatých a smíšených porostů až po čistě jehličnaté monokultury. Zemědělská půda v II.zóně je tvořena polokulturními až kulturním travními porosty.
Největší část, více než tři čtvrtiny území, zaujímají III. a IV. zóna. Jsou tvořeny sídelními útvary,
zemědělskými pozemky a lesy s různou druhovou
skladbou.
IV. zóna je vymezena v prostoru Broumovské kotliny. Lesy jsou zde menšího rozsahu, obklopené rozsáhlými plochami intenzivně obdělávané zemědělské
půdy, zejména orné.
O CO JDE
Chráněná krajinná oblast Broumovsko (CHKO) byla
zřízena v roce 1991 vyhláškou ministerstva životního
prostředí (č. 157/1991 Sb.) na ploše 410 km2. Hlavním
důvodem zřízení CHKO je ochrana přírody a obnova
krajiny, jejího vzhledu, a rozvíjení šetrného využívání
krajiny včetně jejích přírodních zdrojů.
Nejcennější části přírody jsou vyhlášeny jako maloplošná zvláště chráněná území. Nejsilnější ochrana platí ve dvou národních přírodních rezervacích.
Adršpašsko-teplické skály patří se svými 17 km2
k největším skalním městům ve střední Evropě. Spolu
s Broumovskými stěnami jsou výjimečné svým reliéfem a klimatem, které umožňují existenci ojedinělé
květeny a zvířeny. Vrcholová část stolové hory Ostaš
se skalním bludištěm, mimořádně členitá Křížová
cesta s reliktními bory na vrcholcích skal nebo staré
bučiny Farní stráně u Machova jsou přírodní rezervace. Menší skalní území Borek a Kočičí skály a zajímavé útvary Pískovcové sloupky u České Metuje
a Mořská transgrese jsou přírodní památky.
V PRAXI
Správa CHKO Broumovsko sídlí v Polici nad Metují
a je součástí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR
(dále AOPK).
Území CHKO je rozděleno do čtyř zón podle přírodních hodnot, a následně podle míry ochrany přírody.
Nejcennější je území I. zóny. Ta zahrnuje zejména
pískovcové skalní oblasti, dochované zbytky přírodě
2
Hlavním odborným podkladem pro rozhodování
Správy je Plán péče o CHKO Broumovsko, platný do
r. 2013. Tento veřejný dokument je dostupný na Správě, na jejích webových stránkách a byl v elektronické
podobě poskytnut všem obcím v CHKO.
Krajina v CHKO není zakonzervovaná. Pro praktické
zásahy ke zlepšení stavu chráněného území využívá
Správa dotační programy ministerstva životního prostředí. Kosení luk, výsadby stromořadí a solitérních
dřevin, zvyšování podílu buku a jedle v lesích, péče
o památné stromy, ostraha hnízd ohrožených druhů
ptáků a opatření na ochranu obojživelníků při jarním
tahu podporuje z Programu péče o krajinu (PPK).
Zakládání nových vodních ploch a obnovu mokřadů a obnovu přírodního charakteru toků umožňuje
Vybraná omezení platná pro území CHKO:
Na celém území CHKO je zakázáno:
z vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly mimo
silnice a místní komunikace
z zneškodňovat odpady mimo místa k tomu určená
z rozšiřovat geograficky nepůvodní druhy rostlin
a živočichů
z tábořit a rozdělávat ohně mimo vyhrazená místa
z provozovat automobilový a motocyklový sport
z provádět horolezeckou činnost mimo vyhrazená místa
z při výkonu práva myslivosti používat otrávených
návnad
Program obnovy přirozených funkcí krajiny. Pro péči
o pozemky ve zvláště chráněných územích, které jsou
ve vlastnictví AOPK, využívá Správa CHKO Broumovsko prostředky podprogramu Správa nezcizitelného
státního majetku.
Co má Správa CHKO Broumovsko na starosti:
z sledování stavu a změn vybraných biotopů a populací ohrožených druhů, získávání a vedení dat
o přírodě v území
z realizaci a podporu praktických opatření na ochranu přírody a krajiny
z ochranu krajinného rázu (vydává závazná stanoviska k územním plánům a k umístění, povolení či
změně v užívání stavby)
z ochranu povrchových vod (vydává závazná stanoviska k nakládání s vodami)
z ochranu území evropského významu (vydává stanoviska o vlivu záměrů nebo koncepcí na soustavu
NATURA 2000)
z rozhodování o výjimkách z ochranných podmínek ohrožených druhů a zákazů v chráněných
územích
z péči o památné stromy
z kontrolu dodržování podmínek ochrany druhů
i území při horolezectví, turistice a dalších sportech
z vyhrazování míst pro táboření, pro vjíždění motorovými vozidly mimo silnice a místní komunikace
z nastavení podmínek k poskytování podpor a dotací pro zemědělce, např. k agroenvironmentálním opatřením
z administraci finančních náhrad za ztížení zemědělského, lesnického nebo rybničního hospodaření
z vyhlašování a péči o maloplošná chráněná
území
v 1. zóně CHKO je zakázáno:
z umisťovat a povolovat nové stavby
z povolovat a měnit využití území
z měnit současnou skladbu a plochy kultur
z hnojit pozemky, používat kejdu, silážní šťávy
a ostatní tekuté odpady
z těžit nerosty a humolity
v 1. a 2. zóně CHKO je zakázáno:
z používat v hospodaření intenzivní technologie
z zavádět intenzivní chovy zvěře
z pořádat soutěže na jízdních kolech mimo silnice
a vyhrazená místa
Legislativa
y Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
y Vyhláška č. 157/1991 Sb., o zřízení Chráněné krajinné
oblasti Broumovsko
Úřady a zdroje informací
y Správa CHKO Broumovsko
y Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
3
2. Naše příroda v Evropě – NATURA 2000
O CO JDE
Výskyt některých druhů rostlin, živočichů nebo přírodních stanovišť je v CHKO významný nejen z regionálního nebo národního, ale i z evropského hlediska.
NATURA 2000 je soustava chráněných území přírody
EU, která má za cíl tyto přírodní hodnoty chránit.
Ochrana přírody v soustavě NATURA 2000 neznamená, že se vyloučí veškeré hospodaření či jakýkoliv
lidský zásah. Naopak – řada biotopů i druhů se dochovala právě díky specifické údržbě krajiny. Cílem
orgánů ochrany přírody (OOP) je tedy v územích
soustavy NATURA 2000 umožnit a mnohdy i hmotně podpořit právě takovou údržbu, kterou evropsky
významné druhy a biotopy potřebují.
NATURA 2000 rozlišuje dva typy chráněných
území:
z ptačí oblasti – PO (podle „směrnice o ptácích“ EU)
z evropsky významné lokality – EVL (podle „směrnice o stanovištích“ EU)
Soustava NATURA 2000 v CHKO Broumovsko
Ptačí oblast Broumovsko: Byla vyhlášena v lednu
2005 pro ochranu sokola stěhovavého a výra velkého. Zahrnuje všechny významné pískovcové celky
na Broumovsku, které jsou pro tyto druhy ideálním
životním prostředím.
EVL, uvedené na tzv. „Národním seznamu“:
z Metuje a Dřevíčč – druhová lokalita vymezená pro
ochranu mihule potoční
z Adršpašsko-teplické skály a Broumovské stěny
– ochrana květnatých i acidofilních bučin, reliktních borů, rašelinišť a skalních biotopů
z Žaltman – ochrana druhově bohatých mezofilních
luk, bučin a jasanovo-olšových luhů
4
EVL, navržené k doplnění „Národního seznamu“:
z Stárkovské bučiny – acidofilní i květnaté bukové
lesy
z Kozínek – suťové lesy a bučiny
z Řeřišnýý – rašeliniště a vlhké louky
z Vladivostokk – ochrana motýlů a jejich biotopů
V PRAXI
Ptačí oblast Broumovsko je jednou z 39 vyhlášených
oblastí v ČR a má své ochranné podmínky, které
regulují zejména lesnické hospodaření v blízkosti
hnízdišť sokola a výra.
Lokality zapsané na Národní seznam požívají předběžné ochrany. Aby se předešlo negativnímu vlivu
na předměty ochrany soustavy NATURA 2000 (tedy
druh zvířete, rostliny nebo přírodní stanoviště), posuzuje OOP záměry a vydává k nim stanovisko. Toto
stanovisko je nutné doložit ke všem investičním
záměrům (např. žádost o dotaci z jakéhokoliv
operačního programu, žádost o stavební povolení
kládá významná změna režimu, neboť už ten současný je dostačující. Pokud OOP přistoupí k vyhlášení
přírodní rezervace nebo památky, budou vlastníci
i uživatelé jako účastníci procesu vyhlašování moci
vznést připomínky a námitky.
Co NATURA 2000 přináší?
aneb Výhody a nevýhody
+ Území zařazená do soustavy NATURA 2000 jsou
zajímavá pro rozvoj turistického ruchu šetrného
k životnímu prostředí.
+ Zařazením pozemků do soustavy NATURA 2000
se jejich uživatelům zpřístupní některé dotační
tituly (EU i národní dotace). Dotace podpoří šetrné hospodaření, které zabezpečí uchování přírodních hodnot.
– K záměrům, podpořeným dotačními tituly nebo
vyžadujícím např. stavební povolení, ke koncepcím nebo např. k územním plánům obcí, vydává
Správa CHKO stanovisko k jejich možnému vlivu na
předmět ochrany soustavy NATURA 2000.
atd.). Na území CHKO vydává toto stanovisko Správa
CHKO, v ostatních případech pak krajský úřad. Pokud
vliv záměru nelze vyloučit, musí být záměr posuzován
v tzv. procesu EIA (posuzování vlivu na životní prostředí). Posouzení provádí autorizovaná osoba. Jejich seznam je uveden na webových stránkách MŽP.
Jak se zřízení naturové lokality dotkne
hospodářů?
Ptačí oblast Broumovsko
Těžební práce by zde měly být prováděny jen se souhlasem OOP. Umístění známých hnízdišť Správa CHKO
Broumovsko pravidelně oznamuje majitelům lesů.
Evropsky významné lokality
Pro hospodaření na Broumovsku nepředstavuje
ochrana EVL žádné výrazné změny. Broumovské
stěny a Adršpašsko-teplické skály jsou národní přírodní rezervace s režimem, který dostatečně chrání
i obě EVL. Kvůli ochraně mihule potoční v EVL Metuje
a Dřevíč je nutno posuzovat záměry, jejichž součástí je vypouštění odpadních vod do toku z hlediska
možného vlivu na tento druh. Více se o ochraně toků
dočtete v kap. Odpadní vody a odběry vod.
V EVL, které dosud neměly žádný statut chráněného území (části lokality Žaltman a Metuje a Dřevíč),
postačí ochranný režim CHKO, příp. budou vyhlášeny jako přírodní památky. Při hospodaření na lokalitách navržených k doplnění národního seznamu EVL
(pokud budou na seznam doplněny) se nepředpo-
Podpora naturových lokalit:
Národní zdroje:
z Program péče o krajinu – PPK (administruje Správa
CHKO Broumovsko)
Evropské zdroje:
z Operační program Životní prostředí na období
2007–2013 (žádosti se podávají na krajské středisko
AOPK nebo na SFŽP)
z Program rozvoje venkova 2007–2013: II.1.2.1. Platby
v rámci NATURA 2000 na zemědělské půdě, II.1.3.
Agroenvironmentální opatření (žádosti se podávají na Zemědělské agentuře MZe).
Legislativa
y Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny,
§3 odst. l) – p), podrobnosti: § 45 a) – i), do kterého
jsou implementovány níže uvedené evropské
směrnice
y Směrnice Rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních
stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích
rostlin
y Směrnice Rady 79/409/EHS, o ochraně volně žijících
ptáků
y Nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví
národní seznam evropsky významných lokalit
y Nařízení vlády č. 20/2005 Sb., kterým se vymezuje
Ptačí oblast Broumovsko
Úřady a zdroje informací
y Správa CHKO Broumovsko
y Krajský úřad Královéhradeckého kraje (vydává
„naturová“ stanoviska mimo území CHKO)
y Zemědělská agentura Náchod, Trutnov
5
3. Rozptýlená zeleň
O CO JDE
Neodmyslitelnou součástí krajiny Broumovska jsou
rozptýleně rostoucí dřeviny. Typické jsou letité lípy
u křížů v polích nebo u kapliček, statné duby u vesnických statků v úrodné Broumovské kotlině, ale
i odolné javory a jasany vedle podhorských chalup
výše položeného Policka a Jestřebích hor. Aleje podél
cest a silnic, křovité meze s šípky, hlohy a trnkami
oddělují dnes již obvykle zatravněná svažitá políčka.
Olše, vrby a jasany podél potoků a říček, na jaře kvetoucí ovocné stromy přispívají k přirozenému půvabu
území a přitahují návštěvníky z měst a oblastí, které
si svou malebnost nezachovaly. Rozptýlená zeleň
kromě estetického účinku brání erozi půdy, zpevňuje
břehy vodotečí a zlepšuje klima sídel. Je také velmi
významným biotopem pro množství druhů hmyzu
a ptáků, často i vzácných a ohrožených. Tuto funkci
plní také ponechané suché a odumřelé stromy.
Pro zachování druhové rozmanitosti i malebného
krajinného rázu oblasti je důležité udržovat a obnovovat všechny prvky mimolesní zeleně. Zároveň je
třeba s rozmyslem používat v současnosti módní
okrasné dřeviny, zejména jehličnany, a mimo sídla
jejich výsadbu zcela vyloučit. Přerostlé živé ploty ze
smrků, borovic nebo ještě hůře tújí, cypříšků a jalovců
k venkovské krajině neladí, působí velmi tvrdě a cize
a hodí se spíše do města. Každý strom by si měl držet
svůj přirozený vzhled. Smrk, seříznutý ve výšce 10
m nad zemí, nebo letitý jasan s neodborně ořezanými kosterními větvemi tzv. „na totem“ či „na torzo“
je nejen ukázkou lidského barbarství, ale i důvodem
k sankčnímu řízení.
V PRAXI
Údržba dřevin
Přispějte k zachování typických listnatých stromů
a keřů na našem venkově. Pokud potřebujete své
6
stromy ošetřit, poraďte se o způsobu jejich údržby
s odborníky arboristy nebo s příslušnými pracovníky
ochrany přírody. Mějte na paměti, že koruna stromu
je vždy v rovnováze s kořeny. Výkopy, zpevňování
terénu a terénní úpravy v okapové ploše stromu se
obvykle negativně projeví na zdravotním stavu dřeviny a následně vedou k prosychání koruny a napadení
patogeny. Proto pečlivě promyslete každý takový
záměr. Zvláštním případem jsou stromy památné
nebo stromy chráněné jako součást kulturní památky.
V těchto případech je třeba veškeré zásahy konzultovat předem s příslušnými orgány státní správy a péči
svěřit specialistům. I uschlý starý strom na mezi nebo
stará suchá jabloň v sadu, pokud neohrožuje pádem
své okolí, je cenným biotopem vzácného hmyzu,
a proto je ponechte v krajině.
Nedívejte se na náletové břízy, osiky, javory, jasany,
šípky, hlohy a trnky na neobhospodařovaných mezích jako na plevel. Jsou cenným biotopem užitečného hmyzu a ptáků zemědělské krajiny. Nevyřezávejte
je proto ani nepodsazujte smrky či borovicemi – nejsou v zápoji na mezích příliš žádoucí.
Kácení dřevin
Není-li vyhnutí a je nutno strom pokácet, zvažte náhradní výsadbu. Adekvátní náhradní výsadbou za
pokácenou stoletou lípu však určitě není řada smrčků u plotu zahrady.
Protože všechny dřeviny jsou podle zákona chráněny, potřebujete k pokácení povolení obecního
nebo městského úřadu. Žádost podává vždy vlastník
pozemku. Pokud je vlastníkem fyzická osoba, nemusí
žádat o souhlas ke kácení stromů do obvodu kmene
80 cm ve výšce 130 cm nad zemí (to je průměr jen
cca 25 cm!) a pro souvislou plochu keřů do 40 m2.
Pokud je vlastníkem právnická osoba, musí o povolení žádat vždy. Povolení je rovněž nutné ke kácení
stromů, které jsou součástí břehových porostů (ve
vlastnictví fyzických i právnických osob).
Nová výsadba
Při plánování nových výsadeb myslete na to, jak
budou dřeviny vypadat, až vzrostou. Krásná roubená chaloupka utopená v houští přerostlých, případně
nevhodným řezem zmrzačených smrků a borovic, se
skalkou porostlou směsicí jalovců a cypřišků je bohužel častým kýčem našeho venkova. K venkovskému
stavení se lépe hodí jeden vzrostlý listnatý strom
a pár menších stromů ovocných. Když už se rozhodnete pro jehličnaté stromy, omezte jejich počet na
minimum a počítejte pro ně s prostorem tak, aby se
koruna mohla volně rozvinout. Potřebujete-li vysadit
živý plot, volte raději ptačí zob, habr, popř. buk, tedy
dřeviny, které můžete řezem lépe udržovat.
Možnost podpory nových výsadeb
K zachování cenné mimolesní zeleně, k její obnově,
ale i k novým výsadbám na veřejných prostranstvích
a ve volné krajině slouží dotační programy. Evropské programy (např. Operační program Životního
prostředí a Program rozvoje venkova) jsou plošněji
nastavené a slouží pro financování větších projektů
– např. obnovu parků, rozsáhlejší výsadby ve volné
krajině – ozeleňování polních cest. Program péče
o krajinu administrovaný Správou CHKO slouží pro
financování dílčích opatření s menší finanční náročností. Některé projekty podporují i nevládní nadace
(viz Úřady a zdroje informací).
Dřeviny v LPISu
V současnosti je stromová a keřová zeleň považována
za plochy plnící mimoprodukční funkce, které jsou
součástí LPIS. Dotaci lze poskytnout na rozptýlenou
zeleň, která je součástí půdního bloku, pokud:
z souvislá plocha porostu, kde se nehospodaří, nepřekročí 100 m2,
z dřeviny nezabírají souvislou plochu větší než 1000
m2 a na jednom hektaru obhospodařované půdy
se nenalézá více jak 50 ks stromů či skupin dřevin,
které musí být na ploše rovnoměrně rozmístěny
(nikoli nahloučeny v jednom místě).
Dle sdělení zemědělské agentury se ale lze dohodnout na mírnějších kritériích, zvláště na loukách a pastvinách. Každopádně je v zájmu každého zemědělce,
aby si během procesu aktualizace LPIS pohlídal, zda
mu nebyla výměra bloku s rozptýlenou zelení neoprávněně snížena (zejména jestliže obhospodařuje
plochu až ke kmeni), a určitě nepodepisoval nic, s čím
nesouhlasí. V případě pochyb lze na zemědělské
agentuře požádat o vyměření přímo v terénu
Trendem posledních desetiletí je zatravňování
orné půdy a rozvoj pastevních areálů. Rozptýle-
ná zeleň v nich poskytuje pasenému dobytku stín
a úkryt. Důležité je nastavit přiměřenou intenzitu
pastvy a ochránit kmeny před okusem, odřením kůry
a sešlapem (borovice). Vyvarujte se nevhodného
oklešťování, odstraňování rozptýleně rostoucích stromů a keřů, případně i cenných lesních plášťů a zeleně
na mezích za účelem zvětšování farmářských bloků
a zvýšení příjmů z dotací.
Legislativa
y Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
y Vyhláška č. 395/1992 Sb., prováděcí k předešlému
Úřady a zdroje informací
y Správa CHKO Broumovsko
y Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Středisko
Hradec Králové
y Městské úřady, odbory ŽP
y Krajský úřad KHK, Odbor ŽP a Ze
y Státní fond životního prostředí
y Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu
www.szkt.cz, www.arboristika.cz
y Certifikovaní arboristé, např. místní firma Okrasné
dřeviny a arboristika, s.r.o., nebo i vzdálenější, např.
Baobab – péče o zeleň, s.r.o.
y Akreditovaný poradce v lesnictví – Luboš Binar
y Operační program Životního prostředí,
www.opzp.cz
y Program rozvoje venkova, www.mze.cz
y Nadace Partnerství, www.nadacepartnerstvi.cz
y Nadace rozvoje občanské společnosti, www.nros.cz
7
4. Lesy z pohledu hospodaření a ochrany přírody
O CO JDE
Lesy v CHKO Broumovsko byly v minulosti součástí pohraničního hvozdu a byly královským majetkem. V tomto pralese rostly zejména buky a jedle,
smrk tvořil pouze příměs. Lidé postupně přeměnili 2/3 lesů na zemědělskou půdu a sídla. Pastva
dobytka, těžba dřeva (zejména holoseče) a umělá
obnova lesa síjí nebo sadbou pak zásadně změnily strukturu a druhovou skladbu zbylých lesů do
dnešní podoby. Poptávka trhu po smrkovém dříví
a snaha o co nejvyšší hospodářské zisky vedla k zakládání stejnověkých smrkových monokultur. Lesním
hospodařením byl radikálně zvýšen podíl jehličnatých dřevin, v případě smrku ztepilého z původních
12 % na 74 % v současnosti. Všechny výše uvedené
faktory také podstatně ovlivnily druhovou rozmanitost a biologickou hodnotu ekosystémů. Zbytky
lesů, podobné těm původním, se dochovaly zejména
v nepřístupných terénech v rezervacích. Z hlediska
biologické rozmanitosti jsou však mnohdy zajímavé
i drobné selské lesy, což je dáno častějším výskytem
přechodových stanovišť (remízků), ale i historicky
dlouhodobým víceúčelovým využíváním.
Přestože se za posledních sto let plocha lesů poněkud zvětšila, a díky omezení exploatačních těžeb
se významně zvýšila zásoba dřeva v lesích, není stále
stav lesů uspokojivý. Ekonomicky orientované hospodaření spolu s dalšími civilizačními vlivy (imise)
způsobily snížení odolnosti lesa proti škůdcům (lýkožrout smrkový) a jiným faktorům (vítr, sníh, námraza,
okyselování půd, sucho).
8
Důsledkem toho jsou současné rozsáhlé větrné a kůrovcové kalamity, ale i ztížený návrat buku a jedle.
Zahlcení trhu kalamitním dřevem, často se sníženou
kvalitou, vede ke snižování jeho prodejnosti. Zjednodušeně řečeno, investice do smrkové monokultury je
ve srovnání s investicí do smíšeného lesa potenciálně
více zisková, ovšem podstatně rizikovější, zejména
s ohledem na předpovídané změny klimatu.
Pohled vlastníka a ochrany přírody na les v CHKO
Broumovsko se může lišit. Přírodě blízké hospodaření, které je trvale udržitelné, může být nejen oboustranným kompromisem, ale i společným vítězstvím.
Přírodě blízké hospodaření v lesích zavádí pěstování
věkově, prostorově a druhově různorodého lesa. Používá místní sadbu a využívá podrost při zalesnění
menších náseků. Důležité je podporovat přirozenou
obnovu lesa a ponechávat doupné stromy na dožití a odumřelé dřevo v lesích (například klest), jako
zdroj organické hmoty, zásobárnu minerálních živin
a prostředí pro organizmy na něj vázané. Pozitivním
vedlejším přínosem z hlediska ochrany přírody je
pak navracení původní druhové rozmanitosti lesním ekosystémům a obnovování populací vzácných
a ohrožených druhů.
V PRAXI
Pokácené stromy už nikdo zpátky nepostaví, proto se
před jejich těžbou poraďte s odborníky, tedy nejen
s těžařskou firmou. Oslovte odborného lesního hospodáře nebo akreditovaného lesního poradce, orgán
státní správy lesů a ochrany přírody. Pokud jste se
a braňte jejich rozmnožení a vzniku rozsáhlejší kalamity. Pro obnovu lesa nakupte sazenice dřevin přirozené druhové skladby, zejména buk, javor klen, jedli
bělokorou, nevysazujte smrk nebo borovici na víc
než polovinu plochy paseky. Výsadby dobře chraňte proti zvěři (oplocenka, nátěr repelentem, individuální ochrany aj.) a vyžínejte buřeň, pokud malým
stromečkům konkuruje.
Některá tato opatření nejsou levná a překračují svou náročností obvyklé hospodaření v lesích.
K podpoře trvalé udržitelnosti lesního hospodaření
slouží dotační programy. Evropské programy (např.
Operační program Životní prostředí a Program rozvoje venkova) jsou plošněji nastavené a slouží pro
financování větších projektů. Program péče o krajinu vyhlášený MŽP (administrovaný Správou CHKO
Broumovsko) slouží pro financování dílčích opatření
s menší finanční náročností. Dotace na výsadbu listnáčů a jedle (tzv. meliorační a zpevňující dřeviny) lze
získat i z rozpočtu Královéhradeckého kraje, některé
projekty podporují i nevládní nadace. V případě, že
se Vaše lesy nacházejí na území rezervací, mohou být
omezení ze strany ochrany přírody daná zákonem
tak významná, že vzniká nezanedbatelná finanční
újma. O její náhradu z rozpočtu MŽP se stará Správa
CHKO Broumovsko.
Legislativa
rozhodli hospodařit šetrně, začněte stanovením rozsahu a způsobu provedení výchovné nebo mýtní
těžby. Neodstraňujte úplně pionýrské dřeviny (bříza,
osika) v prořezávkách. V probírkách nepreferujte
jednostranně smrk, borovici nebo modřín, snažte se
zachovat nebo podpořit smíšený les i jeho patrovitost. Mýtné obnovní prvky volte spíše menší (kotlíky,
náseky do 25 m šířky), snažte se zachovat přirozené
zmlazení i stromy mladších etáží. Ponechávejte výstavky zejména listnáčů a jedle a doupné stromy na
dožití. Přibližování dříví provádějte pokud možno
za sucha, na sněhu nebo při zámrazu. Zvažte možnost použití šetrných technologií (kůň, železný kůň,
lanovka, lehká vyvážecí souprava). Klest po těžbě
v lese nepalte, pokud ji nezužitkujete jako palivové
dříví doma, nechte ji na místě vyrovnanou v řadách
nebo na kupách. Odumřelé dříví ponechané v lesích k zetlení není nepořádek. Likvidujte však včas
smrkové zlomy a vývraty. Sledujte výskyt škůdců
y Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích
y Vyhláška č. 83/1996 Sb., o zpracování OPRL
a vymezení hospodářských souborů
y Vyhláška č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském
plánování
y Zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu
reprodukčního materiálu lesních dřevin
y Vyhláška č. 29/2004 Sb., prováděcí k předešlému
y Vyhláška č. 139/2004 Sb., o přenosu semen a sazenic
a o zalesňování
y Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti
y Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
y Vyhláška č. 395/1992 Sb., prováděcí k předešlému
y Vyhláška č. 335/2006 Sb., o finančních náhradách za
újmu vzniklou omezením lesního hospodářství
Úřady a zdroje informací
y Správa CHKO Broumovsko, kontaktujte lesníky
Správy.
y Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Středisko
Hradec Králové
y Lesy ČR, s.p., Lesní správa Dvůr Králové
y Městské úřady, odbory ŽP
y Krajský úřad Královéhradeckého kraje, Odbor ŽP a Ze
y Státní fond životního prostředí
y www.opzp.cz – Operační program Životní prostředí
y www.mze.cz – Program rozvoje venkova
9
5. Myslivost
O CO JDE
Myslivost není z pohledu ochrany přírody jen tradičním koníčkem nebo formou živočišné výroby, jak
byla mnohdy vnímána v minulých desetiletích. Výkon
práva myslivosti je významným nástrojem regulace
volně žijících živočichů s důležitým dopadem na přírodní prostředí. Některé druhy se mohou v kulturní
krajině bez velkých šelem přemnožit, jiné naopak
z krajiny ubývají zejména vlivem intenzivního zemědělského hospodaření a dalších vlivů člověka.
Intenzivní odlov spárkaté zvěře se pozitivně projevuje na dobrém zdravotním stavu lesů. Přeměna
lesů do stavu blízkého přírodě je podstatně levnější
v území, kde jsou stavy jelení, mufloní a srnčí zvěře
nízké. V broumovském pohraničí poškozuje přemnožená jelení a mufloní zvěř mladé i středněvěké lesní
kultury a zásadně omezuje odrůstání sazenic a náletů buku a jedle.
Naopak drobné zvěři – zajícům, koroptvím, křepelkám aj. se tak dobře nevede. Automobilová doprava, monokultury na velkých plochách, moderní
mechanizace se širokým záběrem a rychlým pojezdem, pesticidy, ale i rekreační aktivity – to vše snižuje jejich stavy. Přestože má zatravňování orné půdy
z mnoha hledisek pozitivní dopad na přírodu (zpomalení odtoku vody z krajiny, snížení eroze), v praxi
přineslo bohužel také unifikaci TTP na celých katastrech – včetně termínů sečí. Drobné zvěři vyhovuje
různorodost – střídání luk s menšími poli a lady, pestrá krajina s mezemi a remízky poskytující celoročně
dostatek potravy i krytu před predátory.
V PRAXI
Pro myslivce: Přistupujte k myslivosti jako k zálibě
důležité pro udržování rovnováhy v přírodě, než jako
ke koníčku sloužícímu k získání trofeje či masa.
Podpořte snižování stavů spárkaté zvěře, zejména
zvěře mufloní a jelení.
Umisťujte drobné myslivecké stavby a zařízení
mimo cenné botanické lokality takovým způsobem,
aby krajinu nehyzdily a zůstaly její nenápadnou a nenásilnou součástí. Posed lze pomocí důmyslné konstrukce o strom vhodně opřít a využívat ho i bez toho,
aby se ošklivě ořezaly větve stromu nebo se k němu
musel přibít. Staré nepoužívané posedy i krmelce
nezapomínejte uklidit.
Krmeliště není ani smetiště, ani hnojiště. Navážejte
na něj jen tolik, kolik zvěř stačí spotřebovat, než krmivo zplesniví a shnije. Případné zbytky odvezte po
10
se o možnostech náhrady škody. Účastněte se schůzí
honebních společenstev. Nejste-li spokojeni se způsobem mysliveckého hospodaření na Vašich pozemcích, informujte se na možnosti uplatnění Vašich práv
vlastníka honebních pozemků na příslušném orgánu
státní správy myslivosti (odboru ŽP obce s rozšířenou
působností).
Pro „návštěvníky“ krajiny: Při rekreačním využívání krajiny myslete na to, že je domovem mnoha
druhů zvířat. Snažte se v přírodě chovat tiše, zvěř
nerušit a neplašit. Veďte k tomu i své děti a čtyřnohé přátele.
dohodě se zemědělci na polní hnojiště. Na většině
louček při okrajích lesa rostou chráněné druhy rostlin,
proto na ně není možné navážet krmiva.
Pro zemědělce: Navolte si na jednotlivých blocích
TTP různé managementy tak, aby se pastviny střídaly
s loukami. Zařaďte do svého hospodářství plochy TTP
s posunutou sklizní. Nebojte se zařadit management
s nesekanými pásy. Při sklizni TTP střídejte dobu sklizně na půdních blocích a jejich dílech tak, aby zvířata
(nejen zvěř, ale i hmyz, ptáci atd.) měla stále potravu
a úkryt. Před sklizní pícnin a TTP oslovte uživatele honitby, aby s pomocí loveckých psů vyhnali zvěř, sečte
od středu ke krajům, příp. od jednoho kraje k druhému, a používejte plašící zařízení, abyste snížili počty
zvířat zmrzačených sekačkami. Pokud druhá tráva
v sušším roce nenaroste, neuklízejte draze krajinu
na zimu z obavy, že budete penalizováni. Požádejte předem orgán ochrany přírody o stanovisko, že
ponechání neposečené trávy je v souladu se zájmy
ochrany přírody. Minimalizujte používání biocidů.
V případě přemnožení hrabošů a myší napíchejte na
pole berličky pro dravce.
Pokud na Vašich pozemcích vznikly významné škody
zvěří, obraťte se na uživatele honitby a dohodněte
Možnosti finanční podpory pro zemědělce
i myslivce
Hospodaříte-li na orné půdě (nebo – v případě myslivců – získáte-li souhlas vlastníků), můžete využít
dotace na založení a pěstování biopásů (AEO, C3.
Biopásy, viz foto). Jedná se o směsku plodin poskytující potravu a kryt drobné zvěři (pohanka, kapusta,
obilí). Vyseté plodiny se ponechávají až do příštího
jara, kdy se biopás znovu zoře a zaseje. K nahlášení do tohoto dotačního titulu potřebujete souhlas
Správy CHKO.
Myslivci mohou také požádat na Správě CHKO
o příspěvek na tzv. myslivecká políčka (z Programu
péče o krajinu) – podmínky jsou podobné jako u biopásů v AEO.
Výsadba biopásů je opatření s rychlým efektem,
které je vhodné doplnit výsadbou rozptýlené zeleně
na mezích, která funkci krytu pro zvěř převezme až za
několik let. Výsadbu zeleně lze podpořit z Programu
péče o krajinu – s administrací žádosti Vám pomohou
na Správě CHKO. Na založení směsek plodin na orné
půdě i na výsadbu nelesní zeleně lze získat dotaci až
do výše 100 % uznatelných nákladů.
Některá opatření sloužící myslivosti lze podpořit
také z krajských dotačních fondů, např. vypouštění
zajíců nebo koroptví do honitby.
Legislativa
y Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti
y Vyhláška č. 244/2002 Sb., prováděcí k předešlému
y Vyhláška č. 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých
druhů zvěře
y Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
y Vyhláška č. 395/1992 Sb., prováděcí k předešlému
Úřady a zdroje informací
y
y
y
y
Správa CHKO Broumovsko
Městské úřady, odbory ŽP
Krajský úřad KHK, Odbor ŽP a Ze
Státní fond životního prostředí
11
6. Louky z pohledu hospodaření a ochrany přírody
O CO JDE
Díky intenzivnímu obhospodařování luk v minulosti
a naopak opouštění luk v současnosti mizí z krajiny
spousta dříve běžných druhů. Proto jsou zbývající
zachovalé, druhově bohaté louky tak ceněnou částí
přírody Broumovska.
Na louky a pastviny je vázána celá řada organismů, které mají rozmanité životní nároky. Nelze tedy
najít univerzální způsob obhospodařování TTP, který
by vyhovoval všem druhům – co je dobré pro rostliny, nemusí být dobré pro motýly nebo pro ptáky.
Hospodaření na travních porostech může být také
omezeno možnostmi hospodařícího zemědělce
(např. aby měl dostatečnou plochu luk pro sklizeň
kvalitního sena).
Důležité je vždy nalézt rozumný kompromis mezi
pohledem biologa, zaměřeného především na životní prostředí, a rentabilně hospodařícího zemědělce.
12
Výsledkem takové dohody jsou potom květnaté
louky, které poskytují dostatečný výnos kvalitní píce
a zachovávají si vysokou přírodní hodnotu.
Protože požadavky ochranářů znamenají někdy
vyšší nároky na údržbu porostů, příp. omezují zemědělské hospodaření, mohou zemědělci využít některou z podpor poskytovaných MZe nebo MŽP.
V PRAXI
K šetrným způsobům hospodaření v porostech
s výskytem chráněných rostlin a živočichů patří například posun seče, ponechání nesečených pásů nebo
omezené hospodaření na tzv. chřástalích lokalitách.
Posun termínu seče, ponechání nesečených pásů
Příkladem dohody mezi zemědělcem a ekologem
jsou dva doplňkové způsoby hospodaření: posun
termínu seče a ponechání nesečených pásů. Tento
způsob hospodaření má aspoň částečně zamezit
tomu, aby během několika dnů byly naráz posečeny všechny louky v regionu. Zemědělec za tento
šetrnější přístup k přírodě může získat dotaci (viz
kap. Agroenvironmentální opatření). Hlavním cílem
těchto opatření je umožnit rostlinám a živočichům
dokončit jejich vývoj. Při obvyklé době seče, na přelomu jara a léta, nemají některé druhy rostlin ještě
zralá semena, a proto nejsou schopny se dál rozmnožovat. Postupně by tedy z porostu vymizely a louky
by pak byly druhově chudší. Na Broumovsku jsou
to například některé vzácné druhy orchidejí, které
můžete posunem seče či nesečenými pásy na svých
loukách udržet. Podobně je tomu u některých druhů
zvířat, které využívají travní porosty jako své útočiště v době rozmnožování a potřebují čas, prostor
a potravu pro vytvoření další generace. Příkladem
je ohrožený chřástal polní (viz dále) nebo modrásek
bahenní a očkovaný. Oba tyto druhy modrásků jsou
vázány na vlhké krvavcové louky a jejich vývoj probíhá v lučních mraveništích. Pokud jsou ponechány
nesečené pásy, nepoškodí se na nesečené části při
seči luční mraveniště a na louce zůstanou stojící rostliny krvavce. Ty jsou důležité pro úspěšné proběhnutí
životního cyklu těchto dvou motýlů.
Louky s chřástalem polním
Životním prostředím chřástala polního jsou především vlhké louky. Hospodaření s ohledem na chřástala podporuje dotační titul Ptačí lokality na travních
porostech – chřástal polní v rámci Agroenvironmentálních opatření 2007-2013 (viz kap. Agroenvironmentální opatření). Podporované hospodaření je
navrženo tak, aby se zlepšily hnízdní příležitosti a zabránilo se ničení vajíček, úhynu mláďat i dospělých.
Jaké podmínky musíte dodržet a proč:
z Nebudu aplikovat hnojiva. Nehnojený travní porost
poskytuje chřástalovi dobré podmínky pro život
jak rostlinnou skladbou, tak potravní nabídkou.
z Travní porost poseču minimálně jednou ročně. První
seč s odklizením hmoty provedu nejdříve 15. 8. a nejpozději 30.9. Po provedení první seče je možné travní
porosty přepást. Načasování seče je důležité kvůli
hnízdění. Hnízdo leží vždy na zemi v trávě a během
seče je vystaveno velkému riziku. Pokud seč proběhne po 15. 8., nedojde ke zničení snůšek, protože všechna mláďata už budou vylíhlá a mohou
při seči utéct do neposečených míst.
z Seč budu provádět od středu ke krajům nebo od jedné
strany pozemku ke druhé. Seč nebudu provádět více
než dvěma žacími stroji najednou. Chřástali neradi
vzlétají, navíc v srpnu přepeřují a nejsou schopni
letu. Aby měli možnost utéct před žacím strojem
do neposečené trávy, je důležité sekat od středu
ke krajům nebo od jedné strany na druhou. Při použití více strojů ztrácí chřástal kvůli hluku orientaci
a uniká do špatných směrů.
z Nebudu provádět mulčování, obnovu, přísev, válení
a smykování travních porostů bez povolení OOP. Při
těchto agrotechnických postupech může docházet
k ničení hnízd, úhynu mláďat i dospělých ptáků.
z Na pozemku nebudu pást do 15. 8. Je ale možné
travní porosty přepást po provedení první seče. Pro
chřástala je nezbytná dostatečná výška travního
porostu. Na pastvinách dochází k jeho zdusání
a chřástalové odtud mizí. Dobytek se navíc rád
shromažďuje na vlhkých částech pastviny, které
poskytují chřástalům nejvhodnější prostředí. Řešením je zamezení přístupu dobytka k prameništím
oplocením části pastvin.
Vymezení chřástalích luk
k provádějí pracovníci Správy CHKO, kteří také nadstavbový dotační titul zanášejí
do vrstvy Enviro v LPIS. Může se stát, že vzhledem
k nezávaznosti tohoto titulu ve „starých“ AEO do něj
byly zahrnuty i lokality, kde se chřástal vyskytoval
jen příležitostně. Máte-li tedy pochybnosti o výskytu chřástala na Vaší louce, obraťte se na příslušného
pracovníka Správy CHKO a dohodněte se na změně
vymezení.
Další možnosti dotací
Nejen chřástal polní je obyvatelem vlhkých luk.
K hnízdění a shánění potravy je využívají i další
ptáci, tzv. bahňáci, jako např. čejka chocholatá a bekasina otavní. Na jejich podporu v naší krajině vznikl
v rámci AEO titul Ptačí lokality na travních porostech – bahňáci. Tento titul je podobný chřástalímu,
pouze pastva zde není možná (ani přepasení).
Údržbu některých luk, zejména podmáčených
a rašelinných, je také možno hradit z AEO (titul B4.
Podmáčené a rašelinné louky) nebo z programu
MŽP – Program péče o krajinu, který administruje
Správa CHKO.
Legislativa
y Nařízení vlády č. 242/2004 Sb., o podmínkách
provádění agroenvironmentálních opatření
y Nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách
provádění agroenvironmentálních opatření
y Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá
ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny
Úřady a zdroje informací
y Správa CHKO Broumovsko
y Zemědělská agentura Náchod, Trutnov
13
7. Časté otázky k trvalým travním porostům
O CO JDE
Hospodaření na loukách a pastvinách je v současné
době spojeno s množstvím různých podmínek, které
vyplývají především z dotačních titulů agroenvironmentálních opatření (AEO). Staré AEO byly součástí Horizontálního plánu rozvoje venkova pro rok
2004–2006. Na jejich základě byly sestaveny nové
AEO, zařazené do Programu rozvoje venkova (PRV)
pro období 2007–2013 (viz kap. Agroenvironmentální opatření). S vývojem těchto dotací se upravily
také jejich podmínky. S přechodem do nových AEO
se pojí několik často opakovaných otázek, na které
se Vám pokusíme odpovědět v následujícím stručném přehledu.
V PRAXI
Za jakých podmínek je možné vyřadit z půdního
bloku problematickou část pozemku, například
podmáčenou, aniž by došlo ke snížení dotací?
Rozhodující je rozdíl mezi výměrou půdního bloku,
kterou jste nahlásili při vstupu do AEO, a výměrou,
kterou každoročně uvádíte při žádosti o dotace.
Pokud je rozdíl do 5 % původní výměry, pak nedochází ke krácení dotace. Jednou za 3 roky pak probíhá
mimořádná aktualizace, kdy jsou zemědělci pozváni na zemědělskou agenturu a do LPISu se zakreslí
současný tvar a rozloha půdních bloků. Pokud při
této úpravě dojde k překročení 5% hranice, pracovník zemědělské agentury se snaží, je-li to možné, na
jiných půdních blocích hranici navrhnout tak, aby
celková výměra zůstala v povoleném limitu a nemuselo dojít ke krácení dotace. Pro vyřazení části
pozemku z půdního bloku je tedy nutné obrátit se
na zemědělskou agenturu.
Jak probíhá udělování výjimek na termín seče?
Podmínky termínu seče jsou v nových AEO lépe nastaveny, neboť pro termín první seče je vícero možností (kromě základního titulu) a druhá seč má být
provedena až do 31. října. Je zapotřebí při přechodu
do nových AEO zvolit vhodnou variantu, takže by nemělo docházet k potřebě měnit termín seče. Nicméně
jak u nových, tak i u starých AEO je posun termínu
možný na základě stanoviska orgánu ochrany přírody (OOP). Ten jej dává jen v případě zájmu ochrany
přírody, například pokud je vhodné seč oddálit kvůli
chráněným motýlům nebo aby byliny stihly na cenné
květnaté louce dozrát a vysemenit se. OOP má také
pravomoc na části půdního bloku seč ze stejných
důvodů úplně zrušit.
Kromě termínu je někdy zapotřebí změnit také podmínku zásahu na travním porostu. Takto je například
14
a navíc na tuto vybranou část půdního bloku není
možné pobírat dotaci.
Na koho je možné se obrátit, když ve vrstvě Enviro
mám příliš velkou rozlohu pro nadstavbový titul
„Chřástal“ nebo „Podmáčené louky“?
Nastavení vrstvy Enviro má na starosti OOP. Při přechodu do nových agroenvi je zapotřebí nastavení nových dotačních titulů s pracovníkem ochrany přírody
probrat a vhodně zvolit. Vždy záleží na konkrétních
podmínkách farmy a na možnostech zemědělce.
Výměra „chřástalích“ lokalit nebo podmáčených
luk se stanovuje především podle botanického a zoologického mapování, které probíhalo od roku 2000
v rámci evropské sítě ochrany přírody NATURA 2000
(viz kap. Naše příroda v Evropě – NATURA 2000). Při
problémech vzniklých s tímto vyměřením je nutné
se domluvit s pracovníkem ochrany přírody na konzultaci, při které se upraví nastavení podmínek v rozumném kompromisu.
možné požádat OOP o změnu podmínky přesekání
nedopasků na mulčování po pastvě.
Jsou v chráněném území povolené přísevy a obnovy travních porostů?
Ve starých AEO bylo možné provádět přísev, zakázána však byla rychloobnova. V nových AEO je přísev možný jen za souhlasu OOP. Hlavním důvodem
tohoto omezení je obava z používání nepůvodních
či dokonce geneticky upravených osiv, které do
chráněného území nepatří a mohou nepříznivě
ovlivnit původní rostlinné bohatství. Pokud máte
pro takový zásah dobrý důvod (například zničení
travního porostu na okraji lesa divokými prasaty),
můžete získat povolení, ale je zapotřebí dodržet
podmínky, které přesně stanoví osevní postup
a povolenou směs. Povolení OOP je nezbytné také
pro obnovu TP.
Legislativa
Kolik procent výměry půdního bloku může zůstat
neposečeno například při okrajích jako úkryt pro
drobnou zvěř?
Bohužel v tomto ohledu jsou kontroly SZIF často nekompromisní a netolerují ponechané neposečené
či neobdělané kousky a okraje. Na podporu drobné
zvěře je pak nejlepší cesta přes možnost ponechání
neposečených pásů při první seči. V nových AEO se
jedná o dobrovolnou podmínku v rámci titulu Mezofilní a vlhkomilné louky a titulu Horské a suchomilné louky. Pásy o šířce 6–12 metrů pak zůstávají
neposečené až do příštího roku a na toto opatření
jsou také vyšší platby.
Jinou variantou je pak vyjádření orgánu ochrany
přírody, které vymezuje část půdního bloku a důvod
jeho neobhospodařování. Není to však běžnou praxí
y Metodika k provádění NV č. 79/2007 Sb.,
o podmínkách provádění agroenvironmentálních
opatření
y Metodika k provádění NV č. 242/2004 Sb.,
o podmínkách provádění agroenvironmentálních
opatření
y Shrnutí změn NV č. 242/2004 Sb., o podmínkách
provádění agroenvironmentálních opatření
vyplývající z novely č. 99/2008 Sb.
Úřady a zdroje informací
y
y
y
y
Správa CHKO Broumovsko
Zemědělská agentura Náchod, Trutnov
Státní zemědělský intervenční fond, www.szif.cz.
Horizontálního plán rozvoje venkova (HRDP),
Program rozvoje venkova (PRV), www.szif.cz,
www.mze.cz
15
8. Pastevectví z pohledu hospodářských zvířat
a údržby krajiny
O CO JDE
Pastva zvířat zásadním způsobem ovlivňuje člověka a krajinu. Zvířata pasoucí se venku zajišťují lidem
zdroj kvalitních živočišných produktů. Pastva je ale
také zároveň jedním z hlavních faktorů, které utvářely naši krajinu. Páslo se téměř všude. Až intenzifikace
zemědělství způsobila ústup pastvy. V poslední době
se k ní postupně vracíme společně s extenzivním hospodařením na některých pozemcích. Pastva je dnes
využívána i k údržbě chráněných území a napomáhá
k udržení biodiverzity (pestrost a početnost druhů).
I proto je podpora extenzivní pastvy součástí několika dotačních programů.
V PRAXI
O způsobu pastvy rozhoduje výměra a kvalita pastviny, její svažitost, počet a druh zvířat, oplocení, Vaše
zvyklosti a zkušenosti.
Možné způsoby pasení
Téměř vždy můžete provádět buď pastvu nepřetržitou – kontinuální, nebo oplůtkovou – rotační pastvu.
Nepřetržitá pastva na jedné pastvině má výhodu
v nižších nákladech na oplocení a napájení, také řízení pastvy je jednodušší. Nevýhodou je však obtížná
regulace kvality vypasení pozemku a často i následná
degradace porostu.
Oplůtková pastva je způsob, kdy se ve dvou
a více oplůtcích střídá doba pasení s dobou obrůstání. Čas pasení a obrůstání závisí na kvalitě pastevního porostu – intenzitě jeho obhospodařování
a zatížení pastviny zvířaty. V praxi to znamená přehánění zvířat po spasení porostu z jednoho oplů-
16
tku do druhého – již obrostlého. Spasený porost
je schopen znovu obrůst na jaře asi za 2–3 týdny,
v létě a na podzim za 4–6 týdnů. Pro udržení dobré
zdravotní kondice zvířat a dobrého stavu porostů
je na přístupných pozemcích vhodné střídat pastvu
a sklizeň trávy na seno nebo na senáž.
Druhy zvířat
Obecně platí, že kozy a ovce jsou do horských a podhorských oblastí, ale i na svahy v sušších oblastech,
vhodnější než mohutná masná plemena skotu. Těžká
zvířata snadno způsobí narušení drnu, vznikají vyšlapané chodníky (tzv. prtě) a hrozí eroze. Také v oblastech s vyššími srážkami a na podmáčených lokalitách
přispívá pastva nepříznivě k erozi.
Kromě podnebí je nutno brát v potaz samotný stav
pastviny, zastoupení keřů či stromů, množství nedopasků, výšku a stáří travního porostu. Každá skupina
hospodářských zvířat má jiné spektrum potravy, a tak
je možné stádo sestavit podle potřeb údržby pastviny. V případě erozního ohrožení pozemku je třeba
vyvarovat se celoroční pastvy.
Skot není při pastvě příliš vybíravý, vyhýbá se
však pokáleným místům, a tím vznikají ostrůvky
s nedopasky. V současnosti se rozšiřuje celoroční
chov na pastvinách, což je oproti zimnímu ustájení
levnější. Je zapotřebí uvážit velikost stáda; stohlavé
stádo dokáže během zimy rozdupat velkou plochu
zimoviště. To opět přispívá k erozi dané plochy,
k povrchovému znečištění vod a samozřejmě je
i finančně nákladné obnovit travní plochu. Manipulace se skotem je oproti kozám či ovcím méně
náročná a v elektrickém ohradníku pro skot stačí
nižší napětí.
Ovce jsou při pastvě výrazně vybíravější. Nicméně
spásají i pokálená místa po kravách a další místa,
kterým se skot vyhne. Místa pokálená sebou samými
ale také nespásají. Je proto vhodné mít je spolu na
pastvině, což vede k omezení nedopasků a pastvina
je lépe využita. Ovce jsou také účinným nástrojem
proti šíření plevelů, keřů a náletových stromů na
pastvině, na které se zaměřují především od konce
léta. Při časné pastvě zase poměrně spolehlivě likvidují šťovíky. Po ní je ovšem třeba o to důsledněji
odstraňovat nedopasky, či ještě lépe, zařadit alespoň
jednu seč na seno. Při celoroční pastvě jsou tedy
ovce velmi dobrým nástrojem pro udržení nezarostlých pastvin. Ovce jsou díky husté vlně ze všech
hospodářských zvířat nejméně citlivé na elektrický
ohradník. Podle temperamentu plemene je potřeba
dvou až čtyř lanek nad sebou. Pokud chcete v ovčí
pastvině uchovat kvalitní nelesní zeleň, musíte ji před
ovečkami dobře ochránit elektrickým ohradníkem
nebo pletivem.
Kozy jsou také vybíravé, ale jiným způsobem než
ovce. I kozy rády žerou křoviny a náletové dřeviny,
a to během celého pastevního období. Mají v oblibě
listy a ohryzávají kůru, proto pokud jsou na pastvině
stromy, které by měly pastvu přežít, je nutná jejich
ochrana pletivem. Oproti ovcím kozy spásají porost
výše nad zemí a pokáleným místům se vyhýbají. Na
péči je koza náročnější než ovce.
Koně jsou také při pastvě vybíraví, což na pastvě
vede k ostrůvkům s různě vysokou vegetací. Mají
ve zvyku na pastvině kálet na vybrané místo, které
nespásají, tím vzniká silně pohnojená plocha s nedopasky. Travní porost spásají na podobně nízkou
výšku jako ovce, trávu zachytí pysky a odhryznou
těsně u země. V zimním období ožírají také dřeviny
a na elektrický ohradník jsou velmi citliví. Při nastavení zatížení pastviny je nutné vzít v potaz jejich
neustálý pohyb, což může při vyšší intenzitě vést
k narušení drnu.
Podle přírodních podmínek, klimatu, půdy a způsobu hospodaření můžete zvažovat nejen druh zvířete,
ale i plemeno. Do horských a podhorských oblastí
s chudšími pastvinami a drsnými podmínkami se hodí
odolná plemena, která mají většinou menší užitkovost, ale jsou méně náročná na celkovou péči. Čím
dál častěji je u nás k vidění například rezavě chlupatý
skotský náhorní skot, objevili se první jakové domácí,
kteří pocházejí z asijských horských oblastí, celoročně
se na pastvinách chová také odolný černý dobytek
17
Galloway starobylého skotského původu. Občas
jsou vidět i exotické a velmi odolné jihoamerické
lamy.
Zájem roste také o původní či primitivní plemena,
která se pomalu vracejí na české pastviny. Patří sem
z ovcí šumavky, valašky a romanovky, u skotu je to
česká červinka, z koní huculové a mezi kozami nechybí česká bílá krátkosrstá koza. Na chov českých
původních plemen přispívá ministerstvo zemědělství, důvodem této podpory je udržení genetické
výbavy, která je zdrojem mnoha cenných vlastností
chovaných plemen.
Především v chráněných oblastech je vhodné zaměřit se na chov méně intenzivních plemen, která
vhodně zapadají do extenzivního způsobu hospodaření a jsou také méně náročná na chov. Původní
plemena odrážejí tradici a identitu regionu, současně
začínají jejich produkty, především maso, pomalu ale
jistě zajímat spotřebitele. Mléko a maso primitivních
plemen mají vyšší obsah tuku, současně jsou ale
chuťově výraznější a zdravější, neboť se jedná o celoročně venku chovaná zvířata bez příkrmu umělých
směsí a dalších látek.
Nedopasky
Nedopasky vznikají na místech pokálených nebo
jde o shluky rostlin, které zvířata nespásají. Podle
podmínek dotací (např. agroenvi) je nutné nedopasky likvidovat, aby se zabránilo jejich šíření. Velké
plochy šťovíku nebo kopřiv nejsou pro pastvinu žádným přínosem – ty je dobré pokosit ještě před kvetením, aby se zabránilo vysemenění (zejm. šťovíků).
Usušené kopřivy naopak ovce vyhledávají, což lze
využít a zjednodušit si úklid. Jiné druhy nedopasků
(např. bodláky, kvetoucí byliny) jsou však naopak
významnou součástí mozaiky pasených travních po-
18
rostů. Tyto ostrůvky slouží hmyzu a drobné zvěři jako
úkryt anebo zdroj potravy. Jsou důležitým zdrojem
potravy např. pro semenožravé ptáky po jejich příletu z teplých krajin na začátku jara, proto je vhodné
se i na nedopasky dívat jako na přirozenou součást
pastevních areálů.
Legislativa
y Zákon č. 344/2006 Sb., plemenářský zákon
y Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství
y Zásady, kterými se stanovují podmínky pro
poskytování dotací pro rok 2008 na základě §2 a §2d
zákona o zemědělství
Úřady a zdroje informací
y Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i., Praha
Uhříněves
y Státní veterinární správa
y Českomoravská společnost chovatelů
y Svaz chovatelů ovcí a koz
y www.mze.cz – Věda, výzkum, vzdělávání
a poradenství – Výzkum a vývoj – Genetické
zdroje – odkaz „Dotace na udržování a využívání
genetických zdrojů pro výživu a zemědělství pro rok
2008“, „Národní program konzervace a využívání
genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů
významných pro výživu a zemědělství“
y Středisko ekologické výchovy hl. města Prahy,
www.toulcuvdvur.cz
y Mládek J., Pavlů V., Hejcman M., Gaisler J. (eds.) (2006):
Pastva jako prostředek údržby trvalých travních
porostů v chráněných územích. VÚRV Praha.
y Národní referenční středisko pro uchování a využití
genetických zdrojů hospodářských zvířat,
www.genzdrojehz.wz.cz
9. Dobytčí jednotka
V době přípravy brožury byly hospodářským zvířatům přiděleny tyto VDJ:
z Tele od 1 do 6 měsíců: 0,2 VDJ
z Skot od 6 měsíců do 2 let: 0,6 VDJ
z Skot nad 2 roky: 1 VDJ
z Kozy a ovce do 12 měsíců: 0 VDJ
z Kozy a ovce nad 12 měsíců: 0,15 VDJ
z Koně do 6 měsíců: 0,4 VDJ (i poníci)
z Koně nad 6 měsíců: 1 VDJ
O CO JDE
Dobytčí jednotka je jednotka velikosti hospodářského zvířete. Užívá se ke kalkulacím stavů zvířat,
spotřeby krmiv nebo výroby produktů. Dále se používá v případech, kdy je třeba porovnat mezi sebou
různé druhy zvířat.
Základem dobytčí jednotky je „normovaná“ hmotnost 500 kg. Touto hmotností se dělí živá hmotnost
zvířete.
Dnes se můžete setkat s:
z „velkou dobytčí jednotkou“ (VDJ) – vyjadřuje
poměr hmotnosti jednotlivých druhů a kategorií
zvířat k 500 kg těžké „průměrné“ krávě. Používá se
v legislativě věnované zemědělským podporám
(viz kap. Agroenvironmentální opatření). V tomto
případě není důležitá skutečná hmotnost zvířete,
ale přidělená VDJ.
z „dobytčí jednotkou“ (DJ) – umožňuje výpočty
spotřeby a produkce materiálu v chovech zvířat.
V tomto případě byly DJ stanoveny na základě
průměru populace určité kategorie zvířat a přesněji vystihují poměr hmotnosti skutečného zvířete
k pomyslné VDJ, tedy 500 kg živé hmotnosti.
V PRAXI:
Velká dobytčí jednotka (VDJ):
VDJ se používá jako administrativní jednotka pro
počty kusů zvířat v případě zemědělských dotací.
Skot nad dva roky stáří má přidělenu 1 VDJ bez ohledu na to, zda jde o krávu plemene Jersey, která váží
400 kg, nebo o pětiletého býka, který váží 1 600 kg.
Dobytčí jednotka (DJ):
DJ se používá např. pro výpočty vyprodukovaných
statkových hnojiv nebo tam, kde potřebujete porovnat např. zatížení zemědělské půdy různými druhy
hospodářských zvířat. Umožňuje stanovení produkce
i v chovech kde se zvířata neváží.
Pro výpočet produkce statkových hnojiv jsou ve vyhlášce stanoveny koeficienty k přepočtu kusů na DJ:
z Krávy: 1,3 DJ – počítá se se skutečnou hmotností
krav vyšší než 500 kg, chovatel malého plemene
může při výpočtech použít upravenou DJ – např.
kráva při 400 kg živé hmotnosti bude mít 0,8 DJ
(400 kg živé hmotnosti/500 kg VDJ).
z Býci: 0,73 DJ – průměrná hmotnost býků v žíru
v různém stáří; chovatel plemenného býka, nebo
chovatel, který chová vždy jen jednu skupinu přibližně stejně těžkých býků by měl použít přepočet DJ podle skutečné hmotnosti zvířat (skutečná
hmotnost zvířat je 680 kg, chovatel tedy použije
koeficient 1,36 = 680 kg/500 kg).
z Jalovice: 0,62 DJ – průměrná hmotnost jalovic na
farmě v různém stáří.
z Prasnice: 0,32 DJ
z Prasata ve výkrmu: 0,15 DJ
z Selata v dochovu: 0,04 DJ
z Prasata v průměru: 0,12 DJ
z Ovce, kozy: 0,1 DJ
z Koně: 1 DJ
z Drůbež: 0,0026 DJ
Příklad:
Stavy zvířat na farmě jsou 5 krav, 3 jalovice, 4 telata do
1 měsíce, 30 ovcí a 35 jehňat. Výroba hnoje se bude
počítat pro 5 x 1,3 + 3 x 0,62 + 4 x 0,22 = 9,24 DJ skotu
a 65 x 0,1 = 6,5 DJ ovcí. Pro výpočet zatížení pastvin
pro účely žádosti o dotace se bude počítat s VDJ:
5 x 1 + 3 x 0,6 + 4 x 0 + 30 x 0,15 = 11,3 VDJ.
Legislativa a zdroje informací
y Vyhláška č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu
používání hnojiv
y Sešit hnojení A a B
19
10. Zalesňování a zatravňování zemědělské půdy
O CO JDE
Zájem vlastníků o zalesňování stále trvá, i když v mnohem menší míře než před 10 lety, kdy se silně projevoval útlum zemědělské výroby. Z hlediska ochrany
přírody je zalesňování zemědělských pozemků pozitivní v silně odlesněných oblastech – zvyšuje se
tím ekologická stabilita území. Naopak v územích
s vysokou lesnatostí může další zalesňování poškodit krajinný ráz a snížit biologickou rozmanitost. Eliminací nelesních pozemků a vytvořením souvislých
lesních komplexů z krajiny vymizí některé typy biotopů spolu s druhy na ně vázanými. Právě lokality,
které byly díky své nedostupnosti ušetřeny negativních vlivů intenzivního zemědělství v minulých
obdobích, a jsou tudíž z hlediska ochrany přírody
obvykle nejvíce zajímavé (nivy, mokřady, svažité
louky, lada), jsou na prvním místě ohroženy záměry
na zalesnění. I estetika krajiny, založená obvykle na
mozaikovitosti kultur, může velkoplošným zalesněním velmi utrpět.
Zatravňování orné půdy je z pohledu ochrany přírody vítáno a podporováno. Trvalý travní porost (TTP)
má z ekologického hlediska tyto přednosti:
n Účinně brání erozi půdy, je-li správně založen
a udržován.
o Pro svou produkci vyžaduje menší vstupy (méně
hnojiv, není nutno používat pesticidy apod.).
p Zpravidla je druhově bohatší, žije v něm řada organismů (rostliny, hmyz, půdní živočichové atd.),
které v polních kulturách přežívat nemohou.
V PRAXI
Postup při zalesňování zemědělské půdy
v CHKO Broumovsko
Pokud uvažujete o zalesnění Vašich pozemků, navštivte nejprve obecní úřad (nebo příslušný stavební
úřad) a ověřte si, zda je Váš záměr v souladu s územním
20
plánem obce. Pokud pozemek není určen k zalesnění,
je možné požádat obec o změnu územního plánu.
Váš záměr je vhodné předem konzultovat se Správou
CHKO, případně ji požádat o předběžné stanovisko,
ve kterém vyjádří názor na Vámi zamýšlené zalesnění
a uvede případné podmínky pro vlastní realizaci.
V případě, že zalesňujete část parcely nebo pozemek vedený katastrem nemovitostí ve zjednodušené
evidenci (GP, PK), budete potřebovat geodetické zaměření (geometrický plán), popř. geodetické vytyčení
pozemku (za úplatu). Ústav pro hospodářskou úpravu
lesů (ÚHÚL) Hradec Králové Vám zdarma určí soubor
lesních typů v dané lokalitě. Tento předáte autorizovanému odbornému lesnímu hospodáři, který Vám
za úplatu vypracuje zalesňovací projekt. Můžete si
ho připravit i sami a pouze nechat ověřit odborným
lesním hospodářem. O vynětí ze zemědělského půdního fondu (ZPF) rozhoduje orgán ZPF na základě
půdoznaleckého posouzení, které musí zpracovat
osoba k tomu oprávněná. Pokud plánujete zalesnění
plochy větší než 25 ha, podléhá Váš záměr procesu
posouzení vlivu na životní prostředí (tzv. EIA), které
provádějí autorizované osoby. Jejich seznam zveřejňuje MŽP na svých webových stránkách.
Na základě žádosti a zalesňovacího projektu (příp.
dokumentace EIA) Vám Správa CHKO Broumovsko
vydá závazné stanovisko, které je spolu s rozhodnutím o odnětí ze zemědělského půdního fondu
podkladem pro územní rozhodnutí o zalesnění. To
vydávává příslušný stavební úřad.
Zalesněný pozemek je potřeba převést do PUPFLu
(tj. pozemků určených k plnění funkcí lesa). To na základě žádosti a přiloženého územního rozhodnutí
provádí příslušný orgán státní správy lesů (odbor ŽP
příslušného obecního úřadu).
Na příslušný katastrální úřad poté podejte žádost
o změnu kultury pozemku v katastru nemovitostí.
Pokud jste oddělovali pro zalesnění část pozemku,
připojte současně geometrický plán. Povinnou přílohou je pravomocné rozhodnutí o prohlášení za
PUPFL.
Zemědělskou agenturu můžete požádat o dotaci
na zalesnění (vyplácena SZIFem) do 30.4. běžného
roku. Přílohou Vaší žádosti bude projekt, formulář,
potvrzení o bezdlužnosti vůči státu (všechny zdravotní pojišťovny, OSSZ, Finanční úřad), územní rozhodnutí, souhlas orgánu ochrany přírody a souhlas
odborného lesního hospodáře. Náklady na vlastní
zalesnění se pohybují kolem 100 000 Kč/ha.
Nezapomeňte podat dodatečné daňové přiznání k dani z nemovitostí s uvedením změny druhu
pozemku.
Zemědělská agentura a orgány státní správy, které
zalesnění povolovaly, provádějí následnou kontrolu
zalesnění.
Rady pro zatravňování zemědělské půdy
Aby byl TTP kvalitní ze zemědělského (produkčního) i ekologického hlediska, věnujte pozornost výběru vhodné travní směsi. Hotové komerční směsi
zpravidla obsahují některé druhy či odrůdy, jejichž
rozšíření není v oblasti geneticky vhodné. Mohou
pronikat do okolních polopřirozených luk a chovat
se v nich agresivně. Proto nedoporučujeme použití
zahraničních odrůd, mezidruhových hybridů, popř.
tetraploidních či polyploidních odrůd.
V CHKO Broumovsko je lepší míchat zvláštní směs
vždy pro konkrétní místo. Základem směsi by měly
být středně vysoké trávy schopné bohatě odnožovat, což vede ke zpevňování drnu. Pro většinu stanovišť se hodí kostřava červená. K zatravnění jsou dále
vhodné: ovsík vyvýšený, lipnice luční, bojínek luční,
psárka luční (na vlhké půdy), kostřava luční, srha laločnatá, jílek vytrvalý, jetel luční, jetel plazivý. Volte
tradiční domácí odrůdy (např. Táborská, Rožnovská,
Větrovská apod.). Podíl vysokých trav ve směsi by
neměl být příliš velký. Protože jejich počáteční rozvoj
je velmi rychlý, potlačí druhy nižšího vzůstu. Kromě
toho bývají náročnější na živiny a bez hnojení často
rychle ztrácejí produkční schopnost.
Při míchání travních směsí nezapomeňte počítat
s hmotností tisíce semen (HTS), protože osivo se dodává na váhu.
Současným trendem je zakládání květnatých luk
pomocí speciálních směsí, které jsou obvykle velmi
drahé. Semena pocházejí ze vzdálených oblastí
a jejich použití by mohlo mít nepříznivé genetické
důsledky pro místní populace. Jejich použití proto
v CHKO nedoporučujeme. Pokud chcete hezkou
květnatou louku, použijte výše uvedenou základní
směs trav a bylin a obohaťte ji o další druhy, např.
rozházením drolků ze sena sklizeného na nějaké bohaté louce v okolí, popř. přenosem drnů s vybranými
druhy. Květnatá louka takto vzniká sice pomalu, ale
bez velkých nákladů a rizik.
Legislativa
y Zákon č 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny:
§§ 12, 49 a 50
y Zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva
a sadby pěstovaných rostlin
y Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského
půdního fondu
y Zákon č. 289/1995 Sb., lesní zákon
y Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování
a stavebním řádu (stavební zákon)
y Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád
Úřady a zdroje informací
y Příslušný obecní úřad, odbor ŽP, stavební úřad
y Správa CHKO Broumovsko
y Státní zemědělský intervenční fond, Hradec Králové
21
11. Prodej ze dvora, místní produkty
O CO JDE
Prodej ze dvora, tj. přímý prodej zemědělských produktů na farmě, je způsob, jak nabídnout své produkty zákazníkům, pokud chybí možnost distribuce
produktů do obchodní sítě nebo není taková možnost
výhodná. Tento způsob prodeje se u nás teprve rozvíjí,
a to poměrně pomalu. Potíže působí přísné hygienické, potravinářské, ale i živnostenské předpisy a také
skutečnost, že u nás zatím nejsou zákazníci na takový
prodej navyklí.
Přímý prodej malých množství živočišných produktů
řeší veterinární zákon. Letos vešla v platnost novela tohoto zákona, která rozšiřuje a usnadňuje prodej zemědělských produktů „ze dvora“. Do konce roku by měla
být schválena prováděcí vyhláška, která bude upřesňovat podrobnější pravidla pro přímý prodej malých
množství a také to, co se rozumí malým množstvím.
V PRAXI
Co můžete ze dvora prodávat
Zemědělec může v malých množstvích prodávat:
z živou drůbež a živé králíky z vlastního chovu
nebo čerstvé maso pocházející z těchto zvířat
– max. 10 kusů drůbeže nebo králíků týdně
z nebalená čerstvá vejce – max. 60 vajec týdně
z med pocházející z vlastního chovu včel – max.
2 tuny včelích produktů ročně
z živé ryby a jiné živočichy pocházející z akvakultury
z vlastního chovu ve svém hospodářství
z syrové, mlékárensky neošetřené mléko a syrovou smetanu (v místě výroby), pouze však se souhlasem krajské veterinární správy. K prodeji mléka
se vztahuje povinnost zajistit laboratorní vyšetření
při podání žádosti o souhlas s přímým prodejem,
později se musí nechat mléko vyšetřit nejméně jednou za půl roku. Tímto způsobem lze prodat zhruba
22
takové množství mléka, které odpovídá denní spotřebě mléka v domácnosti spotřebitele.
z zvěřinu – pokud je zároveň uživatel honitby nebo
oprávněný účastník lovu
Prasata nelze přímo prodávat „ze dvora“. Je však
možné udělat domácí porážku, kdy zákazník přijede
přímo na farmu, vychutná si atmosféru tradiční zabijačky, lze také uspořádat oslavy, hostiny atd.
Ovce a kozy je možné prodávat živé k domácí
porážce, a to přemístěním do tzv. „dočasného hospodářství“. To je hospodářství, na které byla ovce
nebo koza přemístěna za účelem domácí porážky
a do 7 dnů poražena. Chovatel, který prodává kozu
nebo ovci na domácí porážku, vyplní a na Českomoravskou společnost chovatelů (ČMSCH) zašle formulář „Hlášení o přemístění na dočasné hospodářství“.
Na formuláři se o nově vznikajícím (dočasném) hospodářství vyplňují jen základní informace, jako je
jméno, adresa kupujícího a místo, kde bude zvíře
umístěno – kupující je chovateli povinen tyto údaje
sdělit. Takto lze prodat (přemístit) až 5 zvířat.
Příklad
Automat na mléko (podobně jako jsou automaty na
kávu apod.) je ideálním způsobem prodeje mléka
ze dvora. Jednou z výhod takového automatu je, že
k prodeji není zapotřebí osobní přítomnost prodejce.
Obsluha spočívá pouze v pravidelném doplňování
mléka a výběru mincí (obvykle jednou denně). Mléko
je přitom zákazníkům k dispozici 24 hodin denně 7 dní
v týdnu. Tento způsob prodeje je navíc velmi hygienický, protože se mléko dávkuje čerpadlem, a nedochází
tak k zanášení nečistot do nádrže, která se k čerpadlu
připojí. Velikost nádrže je libovolná. Zabudovává se do
zdi domu, přičemž se ale nejedná o stavební úpravu,
a tudíž není třeba stavební povolení. Každopádně je
ale nutné mít povolení Státní veterinární správy k přímému prodeji. V případě zájmu neváhejte kontaktovat pro další informace DAPHNE ČR.
Další možnosti prodeje
V případě blízkosti většího města je dobré kombinovat
přímý prodej s prodejem na místní tržnici. Zákazníci
se tak mohou s Vašimi produkty seznámit a vytvoří se
okruh pravidelných odběratelů.
Odbyt produktů je také možné zajistit napojením na
výkupny, odbytová družstva, specializované výrobny
a prodejny, případně propojením s agroturistikou.
V poslední době se různé organizace zabývají podporou života na venkově a k tomu patří mimo jiné
snaha o vytvoření ochranných známek na tradiční
a regionální produkci. V Čechách takovou značku má
už 10 regionů (např. Krkonoše, Šumava, Orlické hory),
na území Broumovska zatím taková regionální značka
neexistuje. Na národní úrovni koordinuje vytvoření
značek občanské sdružení Apus (býv. REC ČR) a nově
vzniklá Asociací regionálních značek, o.s. (ARZ). Pokud
by byl ve Vašem okolí zájem o zavedení místní značky, vyberte zástupce, který zavedení značky vyjedná
(např. místní akční skupina).
„Biojatka“ ve Vrchlabí získala v únoru 2008 certifikát k porážení zvířat z ekologického zemědělství.
Poráží skot, ovce i prasata; s bio-masem však neobchodují – odbyt si tedy musíte zajistit sami. Po dohodě je možno dovézt zvířata prakticky kterýkoliv
den v týdnu.
Propagace produktů a výrobků
S rozvojem internetu se otevřely nové možnosti propagace. Servery Biospotrebitel.cz a Mie.cz poskytují
adresář, kam je možno se zaregistrovat, a návštěvníci
stránek se tak dozví, odkud jste a jaké produkty prodáváte. Server Biospotrebitel.cz je určen především
členským farmám svazu ekologických zemědělců
PRO-Bio.
Další možností prodeje a propagace výrobků jsou
různé trhy, místní slavnosti, jarmarky, poutě aj.
Pokud se s Vašimi produkty napojíte na odbytová
družstva, poskytnou Vám jistotu lepšího a pravidelného odbytu, vyšších cen, a díky své velikosti, i lepší
vyjednávací pozici s odběrateli prostřednictvím sítě
vlastních prodejen.
Možnosti finanční podpory
Podporu v oblasti výroby a přímého prodeje zemědělských produktů poskytuje Program rozvoje venkova,
podopatření I.1.3. Přidávání hodnoty zemědělským
a potravinářským produktům. Podopatření je zaměřeno na zlepšení zpracování a marketingu surovin
a výrobků (popř. produktů) a zvýšení konkurenceschopnosti.
Podporu lze poskytnout na:
z stavební a technologické investice vedoucí ke
zlepšení zpracování zemědělských a potravinářských produktů, včetně nezbytných manipulačních ploch
z investice ke zlepšování a monitorování kvality zemědělských a potravinářských produktů
z investice spojené s vývojem a aplikací nových
zemědělských a potravinářských produktů, postupů a technologií v zemědělsko-potravinářské
výrobě
z nákup zařízení přímo souvisejících s finální úpravou,
balením a značením výrobků ve vztahu ke zvyšování kvality včetně technologií souvisejících s dohledatelností produktů (baličky, štítovačky aj.)
Informace poskytuje SZIF, který také žádosti o podporu administruje.
Další možností je podání projektu k MAS (více viz
kap. MAS).
Legislativa
y Zákon č.110/1997 Sb., o potravinách a tabákových
výrobcích
y Zákon č. 332/2008 Sb., veterinární zákon
y Vyhláška č. 375/2003 Sb., prováděcí k předešlému
y Vyhláška č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví
podrobnosti označování zvířat a jejich evidence
a evidence hospodářství a osob stanovených
plemenářským zákonem (novela – vyhláška
č. 199/2007)
y Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)
č. 852/2004, o hygieně potravin
y Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)
č. 853/2004, stanovující zvláštní hygienická pravidla
pro potraviny živočišného původu
Úřady a zdroje informací
y
y
y
y
y
Krajská veterinární správa, Hradec Králové
PRO-Bio Svaz ekologických zemědělců
Českomoravská společnost chovatelů
Státní zemědělský intervenční fond, Hradec Králové
Městská jatka Vrchlabí, s.r.o.
y www.domaci-vyrobky.cz
y produkty.natura2000.cz
y www.biospotrebitel.cz – stránky o biovýrobcích,
adresář prodejců ze dvora
y www.mie.cz – adresář prodejců ze dvora
y www.apusos.cz – Apus, o.s.
23
12. Vstup do ekologického zemědělství
O CO JDE
Ekologické zemědělství (EZ) je specifický způsob šetrného hospodaření, v němž je zcela vyloučeno používání umělých hnojiv, chemických postřiků, hormonů
a dalších cizorodých látek. Jedná se o hospodaření
postavené na tradičních zemědělských postupech,
které bere ohled na přirozené koloběhy živin v krajině. Jeho prioritou je vysoká kvalita, nikoli objem produkce. Ekologický zemědělec tak vyrábí hodnotné
a zdravé potraviny, které jsou označované jako bioprodukty či biopotraviny. Tyto výrobky jsou certifikovány a označeny chráněnou známkou BIO.
Ekologické zemědělství se rozvíjí již několik desetiletí a roku 1991 se stalo součástí zemědělské politiky
Evropské unie. V České republice je příslušná legislativa závazná od vstupu do EU.
V PRAXI
Každý nový podnikatel v ekologickém zemědělství
(ekologický zemědělec, výrobce biopotravin, obchodník s biopotravinami, výrobce biokrmiv, dodavatel bioosiv a biosadby a ekologický včelař) musí
nejprve podat žádost o registraci na Ministerstvu
zemědělství ČR (MZe).
Žádost o registraci
Žádost pro ekologické zemědělství na ekofarmě se
podává na ministerstvu zemědělství, výhradně na
předtištěném formuláři, a to ve dvou vyhotoveních.
Existují čtyři typy žádosti:
z pro pěstování rostlin, pokud plánujete rostlinnou
produkci bez chovu hospodářských zvířat,
z pro pěstování rostlin i chov hospodářských zvířat,
pokud chcete provozovat klasickou uzavřenou
ekofarmu,
z pro chov hospodářských zvířat, pokud již nabylo
právní moci rozhodnutí o registraci pro pěstování
24
rostlin – podmínkou pro podání žádosti je ukončené přechodné období na pozemcích ekofarmy
(minimálně pro pastviny nebo výběhy určené pro
chov těchto zvířat),
z pro chov včel – včelař nemusí (ale samozřejmě
může) být podnikatel, nemusí podnikat na ekofarmě, ale stanoviště včelstev, jakož i další péči
o včelstva a včelařskou činnost musí podřídit zákonu o ekologickém zemědělství.
Na žádost je třeba nalepit kolek (pouze na jednu
z žádostí) ve výši 1000,- Kč při první registraci, nebo
500,- Kč při zvyšování výměry. Pokud výměru snižujete, je tato žádost bez kolku.
Žádost musí být úplná a musí obsahovat předepsané náležitosti dané zákonem o ekologickém zemědělství a jeho vyhláškou, jinak MZe žadateli žádost
vrátí k doplnění s výzvou, aby vady žádosti do 60 dnů
odstranil. Pokud tak žadatel neučiní, MZe správní řízení registrace v EZ zastaví.
Chcete-li žádat o registraci pro více ekofarem,
musíte předložit žádost pro každou ekofarmu samostatně.
K vypracování žádosti je možné požádat o pomoc
odborné poradce, nicméně žádost je poměrně jednoduchá a lze ji zvládnout vlastními silami.
Vstupní kontrola
Přílohou žádosti o registraci musí být vyjádření
kontrolní organizace, že žadatel prošel vstupní
kontrolou a plní podmínky zákona i nařízení. Nejdříve tedy kontaktujte kontrolní organizaci, kterou
si vyberete (v ČR působí tři – KEZ, ABCERT a Biokont
CZ) a u které se přihlásíte ke kontrole a certifikaci,
a uzavřete s ní smlouvu o kontrole. Kontrolní organizace provede vstupní kontrolu a poté vystaví
příslušné potvrzení pro ministerstvo. Veškeré náklady hradíte Vy.
a jeho vyhlášku. Dozor nad dodržováním tohoto
zákona vykonává MZe, které pověřilo organizace
KEZ, ABCERT a Biokont CZ pravidelnými kontrolami
dodržování podmínek zákona přímo na ekofarmách.
Kontroly (min. 1x ročně) jsou většinou ohlášené, v některých případech může být provedena i namátková
kontrola.
Výkon kontroly a osvědčování v ekologickém zemědělství je prováděn za úplatu. Při převodu nebo
přechodu farmy na jinou osobu musí tato nová osoba,
pokud hodlá nadále hospodařit na ekofarmě, podat
žádost o registraci jako nový žadatel. Tato žádost
podléhá správnímu poplatku 1000,- Kč.
Veškeré změny (zařazení nového druhu zvířat do
EZ, vyřazení stávajícího druhu, změna výměry pozemků) se hlásí na formulářích kontrolní organizaci,
se kterou máte uzavřenou smlouvu. Podání oznámení o změně je zdarma.
Jaké jsou možnosti propagace a finanční
podpory?
Podporu a propagaci EZ a jeho produktů zajišťuje
například PRO-Bio – Svaz ekologických zemědělců
nebo Asociace soukromých zemědělců. Dotace na
ekologické zemědělství jsou součástí agroenvironmentálních opatření v Programu rozvoje venkova
na období 2007–2013 (viz kap. Agroenvironmentální opatření).
Ekologický včelař se registruje na stejném formuláři
jako ekologický zemědělec. Maloobchodník, který
pouze prodává biopotraviny konečnému spotřebiteli
a zboží nepřebaluje, se nemusí od r. 2006 registrovat.
Po podání žádosti o registraci vystaví MZe rozhodnutí
o registraci pro ekologické zemědělství. V případě nových ekologických zemědělců vystaví MZe nejdříve
informaci o zahájení přechodného období.
Přechodné období
Přechodné období je dvouleté (u sadů a vinic tříleté)
a začíná dnem doručení žádosti MZe. V tomto období
je zemědělec povinen dodržovat podmínky zákona
o EZ, ale produkty prozatím nejsou považovány za
ekologické. Teprve po uplynutí tohoto přechodného
období vydá MZe rozhodnutí o registraci pro ekologické zemědělství. V případě zvýšení výměry začíná
přechodné období na nových pozemcích dnem doručení oznámení.
Ekologické hospodaření
Zaregistrováním k ekologickému zemědělství se zemědělec dobrovolně zavazuje dodržovat zákon o EZ
Integrované zemědělství
Jinou možností těch zemědělců, kteří nechtějí nebo
nemohou hospodařit v souladu s požadavky EZ
a chtějí se chovat k přírodě šetrně, je integrované
zemědělství. Je to v podstatě přechod mezi ekologickým a konvenčním zemědělstvím (jde o sady, vinice
a zeleninu). Hlavní důraz se klade na integrovanou
ochranu rostlin (biologická a mechanická prevence
výskytu škůdců a chorob).
Legislativa
y Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství
y Nařízení Rady (ES) č. 834/2007, o ekologické
produkci a označování ekologických potravin
y Vyhláška č. 16/2006 Sb., prováděcí k předešlému
Úřady a zdroje informací
y
y
y
y
y
y
y
y
Ministerstvo zemědělství ČR, Praha
Kontrola ekologického zemědělství, o.p.s.
ABCERT GmbH
Biokont CZ
Spolek poradců v ekologickém zemědělství – EPOS
PRO-Bio Svaz ekologických zemědělců
Program rozvoje venkova – www.mze.cz, www.szif.cz
www.agronavigator.cz/ekozem/
25
13. Pozemkové úpravy
O CO JDE
Pozemkové úpravy (dále PÚ) jsou jednou z klíčových
šancí pro rozvoj venkova. Prostřednictvím tohoto
opatření jsou řešeny vlastnické vztahy pozemkové
držby, nedostatečná zemědělská infrastruktura či
absence prvků ekologické stability krajiny. Opatření také nepřímo napomáhá rozvoji podnikání, jeho
dopad je znatelný v oblasti udržitelného rozvoje
krajiny a zlepšení životního prostředí.
Při provádění PÚ dochází k lepšímu prostorovému
uspořádání pozemků všech vlastníků půdy v daném
katastrálním území a podle potřeby také k reálnému
vytyčení těchto pozemků v terénu. Dojde ke zjednodušení a zpřehlednění katastru – tzn. zmenší se
počet parcel, přesně se určí vlastnické vztahy, stanoví
se obecní pozemky a cesty. Nedílnou součástí PÚ je
i realizace tzv. „plánu společných zařízení“.
V PRAXI
Co přinesou PÚ vlastníkům (občanům)?
Zmenší se počet parcel. Vlastníci budou přesně vědět,
kde se jejich parcely nachází a ke každé parcele bude
přístupová cesta. Parcely budou digitálně zaměřeny.
Bude vytvořen jednotný digitální operát, který sjednotí pozemkovou evidenci. Vyřeší se problém zahrad
nebo budov na cizím pozemku.
Vlastník nemůže být PÚ poškozený. Při plánování PÚ musí být zachována tři hlediska (v rámci tolerance dané zákonem): výměra Vašich pozemků, průměrná bonita (hodnota půdy) a průměrná vzdálenost
Vašich pozemků od stanoveného bodu v obci.
26
Navíc s každou změnou (úpravou) musíte jako vlastník souhlasit, což znamená, že celé plánování PÚ je
zdlouhavější, ale mělo by v rámci požadavků vyhovovat všem vlastníkům v daném katastru.
Jaké povinnosti má vlastník během PÚ?
Vlastník by se měl zúčastňovat jednání a schůzek
(v případě velkého množství vlastníků se stanovuje
tzv. sbor zástupců), dát si do pořádku vlastnické vztahy k pozemkům (doklady, smlouvy, výpis z katastru
apod.) a připravit si vlastní požadavky na pozemkové
úpravy (např. zahrada nebo budova na cizím pozemku). Důležité je, abyste v případě, že hospodaříte na
směněných pozemcích, měli jistotu o poloze a rozloze Vašich vlastních pozemků.
Mohu se jako zemědělec zapojit do PÚ?
Je možné aktivně vstoupit do jednání s ostatními
vlastníky pozemků ve Vašem okolí, dohodnout se
s nimi a žádat obec o PÚ (vlastníci nadpoloviční rozlohy půdy v katastrálním území).
Pozemkový úřad po zpracování a odsouhlasení
PÚ vypisuje výběrová řízení na jejich realizaci, do
nichž se mohou přihlásit i zemědělci či stavební firmy
z místa realizace (stavba a obnova cest, výsadba
zeleně aj.).
Postup:
n Vlastnící pozemků v konkrétním území (zemědělci,
obce, pozemkový fond aj.) se dohodnou a požádají
pozemkový úřad o zpracování projektu PÚ. Čím
více vlastníků se dopředu dohodne, tím rychlejší
bude příprava návrhu PÚ.
o Všechny dotčené orgány státní správy (orgán územního plánování, stavební úřad, orgán ochrany zemědělského půdního fondu, orgán ochrany přírody,
vodohospodářský orgán a orgán státní správy lesů)
se k plánu PÚ do 30 dnů písemně vyjádří.
p Plán společných zařízení posoudí sbor zástupců
nebo vlastníci (není-li sbor zvolen) a schválí jej
zastupitelstvo obce na veřejném zasedání.
q Po schválení PÚ v daném území dojde ke směně
pozemků v katastru nemovitostí, čímž je ukončena
první část PÚ.
r Na základě schváleného návrhu PÚ pozemkový úřad
stanoví, s ohledem na potřeby vlastníků pozemků
a se zřetelem na finanční zajištění, postup realizace
(výstavby, budování) společných zařízení a dalších
opatření vyplývajících ze schváleného návrhu.
s Pozemkový úřad vypíše výběrové řízení na realizaci jednotlivých částí PÚ – stavba cest, budování
rybníků a suchých nádrží, zatravňování a zalesňování aj. Jak již bylo zmíněno, z těchto činností
mohou profitovat místní podnikatelé, stavební
firmy, zemědělci apod.
Kdo to platí?
Pro vlastní realizaci plánů společných zařízení se
v pozemkových úpravách využívají národní zdroje
a také Program rozvoje venkova (viz kap. Přehled
dostupných dotací). Žadatelem o dotaci je pozemkový úřad.
Pro budování ekologických, protierozních a některých hydrologických opatření je možné využít
Operační program Životní prostředí (OPŽP) – viz kap.
OPŽP – možnost pro krajinu. Zde sice nejsou žadatelem pozemkové úřady, ale žadatelům (většinou
obci, ale i dalším vlastníkům) pomáhají s podáním
žádosti, nezřídka zajistí vyhotovení realizačního projektu a dohlédnou, aby vlastní realizace odpovídala
schválenému návrhu. Jde hlavně o opatření Ochrana před povodněmi a Optimalizace vodního režimu krajiny. Dále je možné využít program Podpora
prevence před povodněmi, kde navrhovateli protipovodňových opatření jsou obce, města, sdružení
obcí a kraje – další informace najdete na www.mze.
cz, sekce Vodní hospodářství.
Jaké práce lze do projektu PÚ zařadit ?
z zaměření území a všech polohopisných prvků
a další geodetické práce pro vytvoření návrhu
PÚ
z vyměření stávajících i nově navržených pozemků
vycházejících ze schváleného návrhu PÚ
z vytyčení a označení pozemků
z realizace plánů společných zařízení PÚ: opatření
ke zpřístupnění pozemků; protierozní opatření pro
ochranu půdního fondu; vodohospodářská opatření sloužící k neškodnému odvedení povrchových
vod a ochraně území před záplavami; opatření
k ochraně a tvorbě životního prostředí a zvýšení
ekologické stability krajiny (místní ÚSES včetně
následné péče o prvky ÚSES, výsadba zeleně);
realizace zahrnuje např. zemní a stavební práce,
stavební materiál, nákup a výsadbu zeleně
Podrobnosti najdete v Pravidlech pro poskytování
dotace (www.mze.cz – sekce Podpora z EU, Národní dotace či www.sfzp.cz – sekce OP Životní prostředí).
Legislativa
y Nařízení Rady č. 1698/2005, o podpoře pro rozvoj
venkova z Evropského zemědělského fondu
pro rozvoj venkova
y Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách
a pozemkových úřadech
y Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského
půdního fondu
y Zákon č. 289/1995 Sb., lesní zákon
y Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických
vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku
y Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách
y Vyhláška č. 545/2002 Sb., o postupu při provádění
pozemkových úprav a náležitosti návrhu
pozemkových úprav, doplněna vyhláškou
č. 122/2007 Sb.
Úřady a zdroje informací
y
y
y
y
y
Pozemkový úřad Náchod, Trutnov
Zemědělská agentura Náchod, Trutnov
Správa CHKO Broumovsko
Státní fond životního prostředí, Hradec Králové
Státní zemědělský intervenční fond, Hradec Králové
y Program rozvoje venkova ČR na období 2007–2013
– na stránkách MZe, kapitola Podpora z EU/Národní
dotace – EAFRD / Pravidla a Nařízení vlády / Osa I.
– Pravidla pro stanovení podmínek pro poskytování
dotace pro opatření I.1.4 Pozemkové úpravy
y denik.obce.cz/go/clanek.asp?id=6084968
zpravodaj MZe 1/2004, článek Pozemkové úpravy
a tvorba krajiny
y slon.fsv.cvut.cz/lama/?cat=3 – internetové stránky
LA-MA.cz, byly zpracovány na Fakultě stavební
ČVUT v Praze (www.fsv.cvut.cz) na katedře
geodézie a pozemkových úprav
y www.vranin.cz – sekce Akce a články z obce, článek
Pozemkové úpravy v otázkách a odpovědích
27
14. Agroturistika
O CO JDE
Agroturistika je pro zemědělce velmi vhodnou možností, jak šikovně napojit své hospodářství do stále
rostoucího sektoru cestovního ruchu. Tímto skloubením rozšiřuje zemědělec svůj podnikatelský záběr
o zajímavé služby, které v principu jiné subjekty nemohou nabídnout. Navíc ani velmi malé farmy nejsou
v této oblasti nijak znevýhodněny oproti velkým
podnikům. Právě z těchto důvodů je agroturistika
poslední dobou stále vyhledávanější formou dovolené – nabízí totiž rekreantům příjemné prostředí,
rodinné zázemí, individuální přístup a možnost poznat zblízka venkovský život. Základem agroturistiky je vždy nabídka ubytování a stravování na farmě
doplněná o další služby, jako například půjčovna kol,
běžek a lodí, projížďky na koni, možnost účastnit se
některých zemědělských činností apod.
Jací hosté na venkov přijíždějí?
Agroturistiku mají v oblibě zahraniční hosté především ze západní Evropy, které láká zachovalá příroda
a krajina, klid a malebnost českého venkova. Totéž
však začíná na českém venkově vyhledávat stále více
Čechů, hlavně obyvatel větších měst pocházejících
ze střední vrstvy. Škála rekreantů zahrnuje všechny
věkové kategorie a lidi mnoha různých zájmů. Převažují rodiny s dětmi.
Co může farma rekreantům nabídnout?
Během pobytu na farmě umožněte hostům seznámit
se s jejím chodem včetně např. práce s hospodářskými zvířaty. Nabídněte jim Vaše domácí produkty jako
je mléko, tvaroh, sýry, vejce nebo čerstvá zelenina
či ovoce, které k pobytu na venkově neoddělitelně
patří. Najdou se i hosté, kteří ocení možnost zapojit se
přímo do zemědělských prací na farmě. V okolí farmy
pak upozorněte na možnosti výletů na zajímavá
28
místa, koupání nebo sběr lesních plodů a hub, na
upravené lyžařské trasy. Velkým lákadlem mohou
být i projížďky na koni či rybaření.
Pro agroturistiku platí, že sezóna není jen v létě.
Můžete nabízet rekreantům možnost příjezdů také
v zimě (vánoční a silvestrovské pobyty), na podzim
(houbaření, barevná příroda apod.). Turistickou sezónu lze prodloužit snížením cen za ubytování mimo
klasickou letní sezónu.
Mějte na vědomí, že hosté od takovéto dovolené
očekávají především podmínky pro aktivní trávení
volného času a možnost vidět zblízka tradiční zemědělské činnosti. Nečekají luxusní servis.
V PRAXI
n Ujasněte si, zda budete k podnikání využívat stávající nemovitosti (musí splňovat podmínky staveb
veřejného ubytování, hygienické limity, požární
limity, soulad s územním plánem apod.), nebo
zda budete stavět novou budovu. Podmínky konzultujte s obecním stavebním úřadem a Správou
CHKO. Kromě bydlení v malém rodinném penzionu můžete zajistit i pobyt ve vlastních stanech
a karavanech. Velmi vhodné pro tyto účely jsou
typické statky broumovského typu.
o Požadavky na sjednocení kvality ubytování řeší tzv.
Standardy kvality služeb v cestovním ruchu (viz
www.mmr.cz – sekce Cestovní ruch – Informace/
Události – Informace pro zákazníky). Ubytovací zařízení splňující jejich požadavky obdrží certifikát.
Certifikaci kvality ubytovacího zařízení nenařizuje
žádný zákon, hosté však takové ubytování upřednostňují. Pro MMR ji zajišťuje Svaz venkovské turistiky. Zájem může zvýšit i Ekologická certifikace
ECEAT (Evropského centra pro eko agro turistiku)
jako speciální mezinárodní označení ekologicky
šetrných služeb.
p Určete si, které zákazníky byste chtěli oslovit (např.
rodiny s dětmi, hosté zaměření na zdravý životní
styl, na přírodu, jezdectví, rybáři, cyklisté, senioři
apod.). Podle toho budete volit vhodnou propagaci a cenovou nabídku. Každá skupina má jiné
požadavky na ubytování, aktivity i bezpečnost
(děti), proto si vše dobře rozvrhněte.
q Vytvořte si podnikatelský plán, kde si stanovíte,
jak farma vypadá, co může nabídnout, jaké je její
okolí, možnosti vyžití apod. Dobré je udělat si
představu o nabídce služeb v okolí a zaměřit se
především na služby, které zde dosud chybějí či
mají nevyhovující kapacitu.
r Nezapomeňte si také Vaše podnikatelské aktivity
pojistit. Existuje například pojištění pro úrazy turistů, přičemž pojistnou částku můžete zahrnout
do ceny služeb.
s Pro získání živnostenského oprávnění kontaktujte
živnostenský úřad.
t Informujte se, zda má obec vyhlášku o místních
poplatcích (poplatek za rekreační pobyt, poplatek
za ubytovací kapacity).
u Hledejte možnosti financování záměru. Nejdůležitějšími zdroji budou zejména Program rozvoje venkova (III.1.3. Podpora cestovního ruchu), regionální
operační program ROP NUTS II Severovýchod,
případně programy místních akčních skupin (viz
příslušné kapitoly v tomto Rádci).
v Pamatujte, že manžel/ka nemůže být Vaším zaměstnancem.
Jak svoji farmu propagovat?
Vždy je dobré kombinovat více cest propagace. Kontaktujte nejbližší informační střediska (obecní a městská, regionální), cestovní agentury či různé specializované organizace z oboru cestovního ruchu (Svaz
podnikatelů ve venkovské turistice a agroturistice
ČR, Česká centrála cestovního ruchu, Evropské centrum pro eko agro turistiku). Výborným prostředkem jsou internetové stránky a výroba pohlednic
s Vaším okolím.
Legislativa
y Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (sestavování
smlouvy o ubytování, odpovědnost za škody
hostům při ztrátě, umožňuje do ceny zahrnout kauci
za zničení pokoje)
y Zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon
(rozdělení živností, co je potřeba k oprávnění,
provozování živností, kdy je potřeba odborná
způsobilost)
y Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon
y Vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích
na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní
hygieny při činnostech epidemiologicky závažných
y Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví
y Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR
y Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích
Úřady a zdroje informací
y Místně příslušné stavební úřady – Broumov,
Červený Kostelec, Hronov, Meziměstí, Náchod,
Police nad Metují, Teplice nad Metují, Trutnov
y Obecní živnostenský úřad – Broumov, Náchod
y
y
y
y
y
y
y
y
y
y
www.mmr.cz – Ministerstvo pro místní rozvoj
www.venkovskaturistika.cz
venkov.czechtourism.cz
www.eceat.cz
www.eurogites.com
www.prazdninynavenkove.cz
www.nafarmu.cz
www.cot.cz
www.rosacb.cz – Praktický rádce Agroturistika,
Stříbrná M. (2005): Venkovská turistika a agroturistika,
ProfiPress s.r.o., Praha.
29
15. Místní akční skupiny (MAS)
O CO JDE
Místní akční skupina (MAS) je uskupení podnikatelů,
neziskových organizací, obcí, měst i „obyčejných“ lidí,
kteří se snaží o rozvoj regionu. Do řešení problémů
zapojují místní lidi a podporují tak spolupráci uvnitř
mikroregionu.
Místní akční skupina funguje jako jakýsi prostředník, který získává peníze z Evropské unie, aby je poté
přidělil jednotlivým regionálním subjektům na jejich projekty. Každá MAS musí mít zpracovanou tzv.
strategii rozvoje, ve které popisuje situaci v regionu a navrhuje rámcová opatření a postupy dalšího
rozvoje. V návaznosti na to pak vyhlašuje přijímání
konkrétních projektových žádostí.
Předkladatel projektu nemusí být nutně členem
MAS, jeho činnost však musí mít vazbu na daný region (místo podnikaní, bydliště apod.). O podporu může žádat právnická i fyzická osoba. Může jít
o zemědělská družstva, podnikatele (limit dotace
u ziskových projektů je 50 % nákladů), obce, svazky obcí, neziskové organizace (NNO). Financovaný
záměr by měl řešit něco, co je pro danou venkovskou
oblast typické: přispívat k řešení místních problémů, podporovat místní produkci, zapojovat místní
obyvatele apod.
Co je LEADER
V dnešní Evropské unii tvoří venkovské oblasti
90 % území a žije v nich 60 % obyvatel. Každá
30
venkovská oblast se potýká s vlastními problémy,
jejichž řešení je často nutné hledat právě opět v místním prostředí.
Díky těmto myšlenkám se na scéně Evropské
unie postupně objevily iniciativy LEADER I, LEADER
II a poté LEADER+, tj. programy, díky nimž mohly venkovské oblasti od roku 1991 plánovat a řídit vlastní
rozvoj a maximálně přitom využít lidského, přírodního i kulturního bohatství svého území. Období
2007–2013 je posledním obdobím, kdy je možné
získat evropské peníze na rozvoj území z tohoto dotačního programu (PRV, 4. osa). Více www.leaderplus.cz
V PRAXI
Na území Broumovského výběžku fungují v současnosti tři MAS, které spolu navzájem spolupracují:
MAS Broumovsko+
Územní působnost: Broumov, Meziměstí, Teplice nad
Metují, Adršpach, Vernéřovice, Jetřichov, Hynčice, Hejtmánkovice, Heřmánkovice, Šonov, Otovice, Božanov,
Martínkovice, Křinice
MAS Broumovsko+ byla založena v polovině roku
2005 a v současnosti sdružuje 34 členů. V roce 2007
uspěla MAS v Programu LEADER ČR 2007, v rámci
kterého získala dotační podporu v celkové výši téměř
3 mil. Kč, kterou rozdělila mezi sedm vybraných projektů na Broumovsku.
MAS Království – Jestřebí hory
Územní působnost: Úpice, Rtyně v Podkrkonoší, Batňovice, Chvaleč, Havlovice, Jívka, Libňatov, Malé Svatoňovice, Maršov u Úpice, Radvanice, Suchovršice, Velké
Svatoňovice, Čermná, Dolní Olešnice, Hajnice, Horní
Olešnice, Chotěvice, Kocbeře, Kohoutov, Pilníkov, Staré
Buky, Vítězná, Vlčice, Vlčkovice v Podkrkonoší.
Místní akční skupina Království – Jestřebí hory
byla ustanovena v roce 2006 a v roce 2007 zahájila
vlastní aktivitu. Hlavními činnostmi MAS je vzdělávání široké veřejnosti, poradenství pro obce, NNO
a podnikatelskou sféru, podporování regionálního
rozvoje a propagace regionu, spolupráce se zahraničními partnery.
I této MAS se podařilo uspět v programu LEADER
ČR 2007, který přinesl necelých 2 500 000 Kč na rozvoj
regionu. Hlavním záměrem v této první vlně dotací
bylo podpořit rozvoj cestovního ruchu.
Příklady podpořených projektů
z Farma Zdoňov – výstavba přístřešku pro zemědělskou techniku
z Oprava povrchu parkoviště – Martínkovice
z Modernizace lyžařského vleku TLV 12 – Janovičky
z Zvýšení kvality krajiny a její údržba na Broumovsku
– nákup štěpkovače pro údržbu veřejné zeleně
z Vybavení školícího centra – nákup nábytku, Křinice
Výhled do budoucna
Zkušeností, získaných v Programu LEADER ČR, využije MAS při zpracování Strategického plánu LEADER (SPL), který zamýšlí podat do Programu rozvoje
venkova – Osa IV. LEADER, k jehož uzávěrce dochází
v říjnu 2008. Úspěch v této výzvě by znamenal rozvoj činnosti MAS a podporu jednotlivých projektů
až do konce stávajícího programovacího období EU
(do r. 2013). Celkový objem finančních prostředků,
rozdělených mezi všechny žadatele, se předpokládá
mezi 8–10 miliony.
Bude-li tento projekt podpořen, budou moci žadatelé od r. 2009 podávat projekty v těchto oblastech:
n Zemědělství, životní prostředí, lesní hospodářství
a ochrana krajiny
o Obnova obcí, kulturní dědictví, cestovní ruch
p Kvalita života, vzdělávání
Podmínkou tohoto dotačního programu je předfinancování projektu.
Příklady podpořených projektů:
z Občanské sdružení Chalupění – výměna oken,
oprava omítek v zemědělském muzeu v Radči
z Jaroslav Prouza z Havlovic – oprava areálu na ustájení koní pro rozvoj agroturistiky
z Obec Suchovršice a obec Havlovice– oprava více
jak 1 km cyklotras na svém katastru.
MAS Mezi Úpou a Metují
Územní působnost: Bohuslavice nad Metují, Brzice,
Černice, Červená Hora, Červený Kostelec, Česká Skalice,
Horní Radechová, Hořičky, Chvalkovice, Jásenná, Litoboř, Lhota pod Hořičkami, Mezilečí, Provodov-Šonov,
Rychnovek, Říkov, Šestajovice, Slavětín nad Metují, Slatina nad Úpou, Studnice, Velká Jesenice, Velký Třebešov,
Vestec, Vrbovka, Vysokov, Zábrodí, Zahořany, Žernov.
MAS vznikla na podzim roku 2005 a v současné
době má 28 členů. V rámci programu LEADER ČR
2007 rozdělila v r. 2007 částku 2 250 000,- Kč mezi
zájemce z řad zemědělských podnikatelů, obcí i neziskových organizací. Podpora směřovala projektům, které přispějí k obnově a údržbě kulturního
a přírodního bohatství a dále k rozvoji občanské
vybavenosti a služeb.
Úřady a zdroje informací
y MAS Broumovsko+
y MAS Království – Jestřebí hory
y MAS Mezi Úpou a Metují
y www.szif.cz – Státní zemědělský intervenční fond
y Program rozvoje venkova, Osa IV. LEADER
y Pravidla, kterými se stanovují podmínky pro
poskytování dotace – opatření IV.1.2.
y www.leaderplus.c z – stránky o programu
LEADER a LEADER+
31
16. Stavba a rekonstrukce domu na území
CHKO Broumovsko
O CO JDE
Broumovsko patří mezi oblasti, jimž vtiskla tvář středověká kolonizace. Typický ráz oblasti dotvářejí lánově uspořádaná sídla s roubenými chalupami, zděnými
klasicistními statky a barokními sakrálními stavbami.
CHKO Broumovsko byla zřízena mimo jiné proto, aby
zůstaly do budoucna zachovány a rozvíjeny hodnoty
zdejší krajiny, její pestrost, příroda i typický vzhled
sídel a staveb.
Pokud chcete stavět nebo upravovat dům v CHKO,
postupujte citlivě a ohleduplně k dochovanému krajinnému rázu, dominantám krajiny a vztahům v ní. Tj.
citlivě a s ohledem ke svému okolí navrhujte stavby,
které svým hmotovým, materiálovým a barevným
řešením vycházejí z tradiční zástavby oblasti. Nezanášejme do vesnic Broumovska unifikované katalogové
domy typu bungalov a nezaměňujme jedinečnost
za uniformitu.
Krajinný ráz je dojem, který v nás vyvolává pohled
na určitou krajinu ve své neopakovatelnosti (jiný
dojem v nás zanechá pohled na průmyslovou část
Ostravska, oproti pohledu na zalesněné pahorky
Beskydských hor).
Krajinný ráz sídel je utvářen strukturou zástavby
a charakterem jednotlivých staveb.
Strukturu zástavby určuje velikost, hustota a typ
sídel. Vesnice na Broumovsku byly zakládány podél
přirozených os (cesty, toky), a mají tedy tzv. lánový charakter s rozvolněnou zástavbou. V celkovém
32
vzhledu sídla se proto každý jednotlivý dům výrazně
projeví. Je proto nutné, aby novostavby i přestavby
respektovaly typické odstupy a orientaci stávajících
vesnických domů a nevystupovaly z obrysů obce.
Vnímejte svůj dům pohledem „zvenčí“. Dopřejte
svému okolí stejně libý pohled na Váš dům, jaký Vy
z něj máte výhled. Váš dům se otiskne do krajiny na
desítky let. Pokud bude dostatečně nadčasový, může
být za sto let hýčkanou ozdobou obce, ve které jste
se rozhodli žít.
Charakter vlastní stavby určuje měřítko (rozměry) domu, jeho tvar, sklon střechy, použité barvy
a materiály. Pro Broumovsko jsou typické zděné i roubené (ne srubové) přízemní stavby s obytným podkrovím, s výrazně obdélníkovým půdorysem bez arkýřů, zastřešené sedlovou střechou o sklonu 38–45°,
se strukturovanou střešní krytinou v odstínu matné
hnědočervené, hnědé, šedé nebo černé barvy. Použité stavební materiály vycházely zejména z místní
nabídky na Broumovsku a byly určující pro barevné ztvárnění domů. Dřevěné roubenky s tmavým
dřevěným deštěním ve štítech, zastřešené zešedlým slaměným doškem a kamennými chlévy. Zděné
statky s členitými štíty a měkkými fasádami ve světle
pastelových barvách v kombinaci s kamenem – pro
Broumovsko tak typickým pískovcem.
V PRAXI
Všechny činnosti, které by mohly změnit stávající
krajinný ráz nebo snížit jeho hodnotu, podléhají souhlasu orgánu ochrany přírody (OOP). OOP vydává ke
stavebním činnostem ve svém správním území závazná stanoviska, která jsou podkladem pro rozhodování
místně příslušného stavebního úřadu.
Výstavba v CHKO je vázána na stávající sídelní útvary.
Nepřípustné je zakládání nových sídelních útvarů,
rozvoj satelitních sídel, umisťování staveb do “volné
krajiny“ (místa mimo zastavitelná území obcí) a zavádění novotvarů (katalogová architektura – balkóny,
arkýře, vikýře).
Pokud plánujete stavební úpravy nebo stavbu nového domu, či doplňkových staveb, doporučujeme
následující postup, abyste se vyvarovali zbytečného zklamání i výdajům:
n Nejdřív navštivte obecní úřad Vaší obce (nebo příslušný stavební úřad) a ověřte si, zda je Váš záměr
v souladu s územním plánem obce (zda je pozemek zastavitelný a jakým druhem stavby).
o Pokud pozemek není zahrnut v územním plánu
k zastavění, je možné požádat obec o změnu
územního plánu. Vaše záměry je vhodné předem
konzultovat se Správou CHKO, případně ji požádat
o předběžné stanovisko, ve kterém Správa vyjádří
názor na Vámi zamýšlenou stavbu a uvede případné podmínky pro vlastní realizaci stavby.
p Pro územní nebo stavební souhlas, který vydává
příslušný stavební úřad, je třeba doložit stanovisko
Správy CHKO. K posouzení Vašeho záměru je třeba
doložit:
z žádost (formulář naleznete na webových stránkách, popř. na úřadě Správy CHKO),
z okótovanou situaci s umístěním stavby v měřítku,
z údaje o výškách a osazení do terénu,
z pohledy,
z technický popis stavby (včetně materiálového
a barevného řešení),
z pokud se jedná o demolici – řešení likvidace
stavebního materiálu,
z písemnou plnou moc, nechá-li se stavebník zastupovat zmocněncem,
z u složitějších a rozsáhlejších staveb zákres stavby do fotografie předmětného území,
z u novostaveb řešení nakládání s odpadními
vodami.
q Pokud spolu se žádostí dodáte úplnou projektovou dokumentaci se všemi náležitostmi, může
Správa vydat závazné stanovisko bez podmínek.
To Vám umožní projít jednodušší formou povolování stavby u stavebního úřadu i v kratším termínu.
Podrobné požadavky na vzhled a umisťování staveb
naleznete v praktické příručce pro stavebníky, která
je k dispozici na Správě CHKO, na níže uvedených
stavebních úřadech a na internetové stránce www.
broumovsko.ochranaprirody.cz v sekci Činnost Správy v kapitole Publikace.
Legislativa
y Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
y Vyhláška č. 395/1992 Sb., prováděcí k předešlému
y Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování
a stavebním řádu (stavební zákon)
y Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád
Úřady a zdroje informací
y Správa CHKO Broumovsko: stavební problematiku
řeší referenti Správy v oboru krajinář/stavař,
Tel. 491 549 025/026, email: [email protected]
y Stavební úřady příslušných obcí
33
17. Kompostování
O CO JDE
Každý zemědělec občas řeší problém, kam s organickým odpadem – trávou, senem v letech přebytku,
stájovými hnojivy atd. Jednou z možností, jak tyto
přebytky zpracovat a využít, je založení kompostu.
Kompostování je přirozený proces, při kterém dochází k rozkladu a přeměně kompostovaných látek za přístupu kyslíku na kompost, použitelný jako hnojivo.
Kompost může nahradit umělá hnojiva, v mnoha
případech také rašelinu, je neocenitelný při rekultivacích a zúrodňování půdy a je dobře využitelný na
každé zahradě. Kompost se hodí ke všem plodinám.
Ocení jej ovocné stromy, trávník, okrasné keře, květiny i zemědělské plodiny.
Kompostárna může být jednou z dalších možností,
jak diverzifikovat zemědělskou výrobu. Kompostárny
budou do budoucna čím dál zajímavější i pro obce,
neboť se stále zpřísňuje legislativa v nakládání s organickým odpadem (např. posekaná tráva, zbytky
po údržbě veřejné zeleně) a bude čím dál obtížnější,
ne-li nemožné, ukládat tento odpad na komunální
skládky.
V PRAXI
Podle rozsahu a nejčastěji využívaných technik můžeme rozlišit několik typů kompostování: domácí
kompostování, faremní kompostování, komunitní
kompostování a kompostování odpadů za pomocí
kompostárenských technologií (v tomto textu není
dále rozváděno).
Domácí kompostování
nebo též domovní kompostování je způsob, kterým
si domácnost obvykle vyrábí kompost z bioodpadů
produkovaných v domácnosti a na zahradě. Obvykle se provádí v malém kompostéru o rozměrech cca
1 × 1 × 1 m, který může být vyroben ze dřeva, z pletiva, z plastu nebo lze na zahradě též kompostovat
v kupě.
Domácí kompostování je z hlediska legislativy považováno za předcházení vzniku odpadu. Proto ho
některá města a obce dnes podporují různými programy.
Komunitní kompostování
Novela zákona o odpadech z r. 2006 zmocňuje obce
k vydání obecně závazné vyhlášky, kterou se stanoví systém komunitního kompostování (systém
sběru a shromažďování rostlinných zbytků z údržby zeleně a zahrad na území obce) a způsob využití zeleného kompostu. Kompost pak může obec
34
využívat zejména při údržbě a obnově zeleně na
svém vlastním území.
Tento způsob kompostování má poměrně jednoduchá pravidla. Jediným jasně formulovaným požadavkem je, že kompostovací proces musí být řízen tak,
aby se předešlo vzniku zápachu a emisím metanu.
Z toho vyplývá, že:
n Komunitní kompostování není omezeno ani kapacitou ani technologicky. To znamená, že o vodohospodářském zabezpečení, opatřeních pro prevenci
vzniku zápachu, vybavení kompostáren apod. rozhoduje především obec v rámci přípravy vyhlášky.
o Pro komunitní kompostování není vyžadován provozní řád, evidence přijímaných materiálů a produkovaných kompostů. Administrativní náročnost
je tedy prakticky nulová.
p U kompostů není nutné sledovat jejich kvalitativní
parametry (živiny, nerozložitelné příměsi, obsah
dusíku a spalitelných látek, obsahy těžkých kovů,
pH) ani procesní parametry (teplotu, vlhkost, koncentraci oxidu uhličitého, apod.).
Komunitní kompostování je možné použít i pro bytové
domy. Zde je nutné respektovat zvýšené požadavky
na hygienu a vzhled kompostovacího místa. Využívá
se kompostér, který je umístěn na štěrkovém podloží.
Kompostér je uzamykatelný, aby nedošlo k znečištění
kompostu nežádoucími příměsemi. Všichni zájemci
o kompostování mají vlastní klíč. Vzniklý kompost
občané využívají pro vlastní potřebu. Kapacita kompostéru je určena obvykle pro cca 30 rodin.
Faremní kompostování
Pro zemědělské využití se často používá metoda
kompostování na volné ploše v plošných nebo pásových hromadách. Kompost lze „vyrábět“ na dočasných (tzv. polní zakládka) nebo trvalých kompostovištích (stálá kompostárna).
Polní zakládka
Jednorázově lze kompost vyrobit na dočasné polní
kompostárně, např. na okraji pozemku, kde bude
kompost použit. Nesmí však jít o meliorovaný pozemek nebo pozemek v pásmu ochrany vodních
zdrojů.
Pro polní zakládku je nutné zabezpečit:
z přístup k zakládce po zpevněné cestě i v době
nepříznivého počasí,
z spád kompostovací plochy musí být takový, aby
dešťová voda protékala okolo kompostovacích
hromad a nezachycovala se v nich (cca 3°),
z založení zakládky ve směru spádu.
Umístění dočasného kompostoviště podléhá legislativním předpisům a doporučujeme ho projednat
nejdřív s místně příslušnými veřejnoprávními orgány
(odbor životního prostředí, stavební úřad, okresní
hygienik apod.). V nitrátově zranitelných oblastech
je kompostoviště na zemědělské půdě přípustné
pouze v případě, že nedojde ke znečištění ani k ohrožení jakosti povrchových ani podzemních vod, a to
nejdéle po dobu 9 měsíců. Umístění kompostoviště
na stejném místě je možné opakovat nejdříve po
čtyřech letech kultivace půdy v rámci obhospodařování pozemku.
Stálá kompostárna
Komposty je možno vyrábět na zpevněných plochách hnojišť, bývalých silážních žlabů nebo silážních
boxů. Požadavkům vodohospodářsky zabezpečeného stanoviště ale vyhoví vícevrstevná zpevněná plocha s dokonalou izolací. Vyráběný kompost je určen
pro vlastní potřebu i pro tržní účely.
Pro tento způsob kompostování je nutné zabezpečit:
z projednání umístění kompostárny s místně příslušnými veřejnoprávními orgány: odborem životního prostředí krajského úřadu a okresní hygienickou stanicí,
z splnění podmínek stavebního zákona,
z plocha pro kompostování musí mít minimální
spád 3°,
z hromady je doporučeno vytvářet ve směru spádu
tak, aby dešťová voda mohla volně odtékat mimo
hromadu a tuto nadměrně nezvlhčovala,
z podklad kompostárny musí být pevný,
z musí být zabezpečen volný a bezpečný pohyb
mechanismů.
Proces kompostování
Kvalitní kompost lze vyrobit již za několik týdnů
podle druhu použitých komponentů (surovin) a jejich úpravy. Proces kompostování ovlivňují: teplota,
obsah vody, velikost částic, provzdušnění, poměr
C : N, popřípadě C : P.
Často používanou metodou je kompostování v pásových hromadách. Odpady navážíme při kompostování v pásech přímo do zakládky (bez meziskladů)
a rovnoměrně je vrstvíme po její délce tak, aby příčný
průřez zakládky obsahoval všechny složky surovinové skladby. Nejlepší je lichoběžníkový průřez pásu
s rovným povrchem, lemovaným zvýšeným okrajem.
Důležitou mechanizací je překopávač, který zajistí
pravidelné překopávání a přehrnování kompostu
tak, aby byl stále zajištěn přístup vzduchu a všechny
suroviny se promíchaly.
Kompost se během zrání sám zahřívá a prochází
několika tepelnými fázemi. Teplotu je třeba sledovat,
neměla by překročit 70°C, protože při této teplotě
může dojít k zuhelnatění až k samovznícení. K ochlazení se používá prolití vodou.
Během tepelných fází zakládka slehne, probíhá
tlení, uvolňuje se přebytečná voda, a kompost postupně vyzrává. Vyzrálý kompost je nakonec mírně
vlhký, sypký, tmavohnědý až černý, s téměř neznatelnými částicemi. Měl by být odolný vůči dalšímu
intenzivnímu rozkladu a poměr C : N by měl být maximálně 30 : 1. Charakteristická je příznačná, typická
zemitá vůně. Výskyt žížal a dalších druhů destruentů
není na závadu. Kompost je vhodné před použitím
prosít a nerozložené větší částice použít znovu do
zakládky nového kompostu.
Legislativa
y Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech
y Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách
y Nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového
hospodářství ČR
y Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech
Úřady a zdroje informací
y Městské úřady, odbory životního prostředí
y Okresní hygienická stanice
y www.biom.cz (biom.cz/index.shtml?x=1998339rg,
biom.cz/clanky.stm?x=86819an)
y www.zahradaweb.cz/projekt/
clanek.asp?cid=1164&pid=2
y www.ekodomov.cz
y www.zeraagency.cz
y Kompostárna Kryblice
y Plíva P. a kol. (2006): Zakládání, průběh a řízení
kompostovacího procesu, VÚZT Praha.
35
18. Energetické plodiny a bioplyn
O CO JDE
Zemědělsky nevyužitá či nevyužitelná půda a zemědělské přebytky se mohou stát zdrojem obnovitelné energie, a to díky pěstování energetických
plodin a jejich využití pro výrobu tepla a elektrické
energie. Částečně je tím možné řešit i diverzifikaci
zemědělské výroby.
Výroba energie z biomasy se děje buď přímým
spalováním suché hmoty nebo spalováním paliv získaných druhotnou úpravou biomasy (získávají se tak
paliva tekutá a plynná, jako například olej, líh a bioplyn). Obdobně lze využít i dřevní odpad v lesnictví
a organické zbytky ze zemědělství – přebytečný hnůj,
trávu, kukuřičné stonky atd. Pro energetické účely lze
v některých oblastech pěstovat i tzv. rychle rostoucí
dřeviny a „klasické“ plodiny – řepku na výrobu bionafty a obiloviny na biolíh.
V PRAXI
Jako zdroj organické hmoty pro přímé spalování se
pěstují energetické byliny/plodiny a rychle rostoucí
dřeviny. Jejich dřevnatá hmota se většinou upravuje
na tzv. biopaliva – brikety, pelety, štěpku a podobně. Ve větších kotlích je možné i přímé spalování bez
úprav – např. balíků slámy, dřeva, obilí.
Energetické plodiny
Při úvahách o použití těchto plodin na Broumovsku je nutno vzít v úvahu méně příznivé klimatické
a většinou i půdní podmínky oblasti. Tyto plodiny
jsou vzhledem ke své vysoké produkci biomasy náročnější na obsah živin v půdě a často tedy potřebují hnojení.
MZe sestavilo seznam bylin pěstovaných pro energetické využití, v provozu se zatím ověřila jen malá
část. U některých druhů je zapotřebí přesně dodržovat
36
doporučené pěstební postupy, aby se zabránilo jejich
případnému zplaňování. Z pěstování v CHKO by se
kvůli svému invaznímu potenciálu měly vyloučit zejména druhy vytrvalé, které se snadno vegetativně
šíří (např. křídlatky, šťovíky apod.), a relativně časně
kvetoucí jednoletky.
Pěstování energetických plodin je možné pouze
ve III. a IV. zóně CHKO. Na území CHKO platí navíc
zákaz rozšiřování geograficky nepůvodních druhů,
proto raději záměr pěstování nových druhů plodin
vždy konzultujte s odborným pracovníkem Správy
CHKO.
Rychle rostoucí dřeviny (RRD)
Pěstování těchto dřevin je vhodné především na
svažitých a příliš rozsáhlých plochách orné půdy či
na zamokřených pozemcích. Plantáže RRD lze založit i na travních porostech – v tom případě byste
měli upřednostnit pozemky s kulturními, obnovovanými porosty. Neprodukční, podmáčené, špatně
přístupné louky mohou z pohledu zemědělce vypadat bezcenně, z přírodovědeckého a krajinného
hlediska však mohou být hodnotné. Proto i zde
konzultujte svůj záměr s odborným pracovníkem
Správy CHKO.
Na území CHKO se mohou používat pouze domácí
dřeviny, nejlépe ty, které odpovídají zvolenému stanovišti. V úvahu připadají zejména: bříza bělokorá,
vrba jíva, topol osika, jasan ztepilý, líska obecná.
Kultura rychle rostoucích dřevin se v praxi může
stát spíše předstupněm lesa, než aby byla jednou navrácena do režimu zemědělské půdy. Takovýto návrat
je finančně náročný zejména vzhledem k nutnosti
vytrhávat pařízky a provést následnou rekultivaci.
Rychle rostoucí dřeviny jsou pionýrskými dřevinami, lze je následně podsázet jedlí a cennými listnáči
a plochu převést do kultury les.
Bioplyn
Zdrojem organické hmoty pro výrobu bioplynu jsou
buď organické zbytky nebo záměrně pěstovaná
biomasa. Příkladem prvního typu mohou být odpady
ze zemědělské výroby (hnůj, zbytky krmiv, kukuřičná
a řepková sláma, přebytky trávy aj.), lesní odpady, odpady z potravinářské výroby či biologický komunální
odpad především z čistíren odpadních vod. Záměrně
jsou pro výrobu bioplynu pěstovány bioenergetické
byliny, krmná řepa, kukuřice apod. Bioplyn vzniká
při rozkladu organické hmoty působením bakterií bez přístupu kyslíku (anaerobně). Zbytky hmoty
z rozkladného procesu (tzv. digestát, který je již bez
zápachu) jsou vysoce hodnotným hnojivem nebo
kompostem. Bioplynovou stanici najdete například
v Úpici. Zpracovává bioodpad od obyvatel, z kuchyní,
jídelen, veřejné zeleně, kalů z ČOV, vybraných producentů v regionu (jatka, pekárny) a zemědělců a produkuje elektrickou a tepelnou energii a digestát.
Možnosti podpory
Pěstování energetických plodin
z Národní dotace Mze – Podpora pěstování energetických plodin (nazývaná též uhlíkový kredit)
– v letošním roce činila zhruba 31,5 EUR/ha. Vyplácení této podpory v dalších letech bude záležet na
stavu rozpočtu.
z Program rozvoje venkova – opatření I.1.1.3. Založení porostů rychle rostoucích dřevin pro energetické využití (topoly, vrby, lísky aj.)
Zpracování energetických plodin a biomasy
z Program rozvoje venkova – opatření:
I.1.1.1 Modernizace zemědělských podniků
I.1.2.2 Technické vybavení provozoven – pro podnikatele v lesnictví
III.1.1 Diverzifikace činností nezemědělské povahy
III.1.2 Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje
z Operační program Životní prostředí – opatření
3.1. Výstavba a rekonstrukce zařízení využívajících OZE pro výrobu tepla, elektřiny a kogeneraci
– žádat mohou např. obce, svazky obcí, občanská
sdružení aj. (pro které se mohou zemědělci stát
dodavateli například slámy, peletek aj.)
z Operační program Podnikání a inovace (Osa 3,
program EKO-ENERGIE) – tento program je určen
nezemědělským podnikatelům.
z Národní dotace SFŽP – podporuje mj. i kotle na
biomasu pro byty a rodinné domy fyzických osob.
Žádost se podává až po výměně stávajícího kotle
za kotel na biomasu.
Legislativa
y Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře využívání
obnovitelných zdrojů
y Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)
č. 1774/2002, o hygienických pravidlech týkajících
se vedlejších živočišných produktů
y Nařízení vlády č. 308/2004 Sb., poskytování dotací
na zalesňování zemědělské půdy a pěstování
energetických dřevin
y Směrnice MŽP č. 13/2006 o poskytování finančních
prostředků ze SFŽP ČR
y Přílohy II „Směrnice Ministerstva životního prostředí
o poskytování finančních prostředků ze SFŽP ČR“
na opatření v rámci Státního programu na podporu
úspor energie a využití obnovitelných zdrojů
energie platné pro rok 2008
y Směrnice MŽP č. 5/2008. – k OPŽP
Úřady a zdroje informací
y Výzkumný ústav lesního hospodaření,
www.vulhm.cz – Projekty – Expertní a poradenská
činnost pro vlastníky lesů v zajišťování speciálních
výsadeb rychlerostoucích dřevin (2000–2010 )
y Výzkumný ústav okrasného zahradnictví – informační
středisko obnovitelných zdrojů energie,
www.vukoz.cz/vuoz/biomass.nsf/pages/a.html
y Středisko pro efektivní využívání energie SEVEn,
o.p.s.
y SFŽP – pro poradenství ohledně národních
programů pod SF ŽP
y Krajský úřad Královéhradeckého kraje
y Energy Centre České Budějovice
y www.alternativni-zdroje.cz/vyroba-energie-biomasa.htm
y atlas zařízení využívajících alternativní zdroje
energie , www.calla.ecn.cz/atlas/detail.php?kat=
2&id=1161
y www.biom.cz
y www.tzb-info.cz
y www.edotace.cz
37
19. Jak si pronajímat a kupovat pozemky
od Pozemkového fondu ČR
O CO JDE
Pozemkový fond ČR (dále PF ČR) spravuje státní půdu.
Tu pronajímá a postupně prodává. Na Broumovsku
jsou územní pracoviště v Náchodě a Trutnově, na
která se můžete obracet při řešení otázek týkajících
se státní půdy. Jedná se o různorodou problematiku, která se vyvíjí na základě aktualizací legislativy,
především zákona o prodeji půdy.
V PRAXI
Nájem
V případě zájmu o pronájem půdy
y od PF ČR vyplňte
formulář „Žádosti o pronájem nemovitosti ve správě
PF ČR“ nebo pošlete dopis. Žádost musí obsahovat
identifikační údaje žadatele (příjmení, adresa atd.),
popis účelu pronájmu a popis předmětu pronájmu
(katastrální území, číslo parcely, druh evidence). Žádost by měla obsahovat souhlas se zpracováním
a uchováním osobních údajů uvedených v žádosti
Pozemkovým fondem ČR. Nejběžnější typ smlouvy
se uzavírá na dobu neurčitou a takovouto smlouvu
lze vypovědět vždy pouze k 1. říjnu. Výpověď je doručena druhé smluvní straně nejpozději do jednoho
měsíce před tímto dnem.
Pokud užíváte pronajatou půdu od PF ČR a vstoupili jste s ní do agroenvironmentálního opatření
(AEO), vyplatí se Vám zajistit si speciální smlouvu na
dobu určitou kvůli pětiletému závazku hospodaření
na celé výměře. Jinak může PF ČR zařadit pozemek
do prodeje a nový majitel nemusí závazky vyplývající
z AEO převzít. Pak byste museli dotaci z AEO vracet.
38
Pro zajištění dlouhodobějšího pronájmu stačí vyplnit
speciální formulář a přiložit potvrzení od zemědělské
agentury o zařazení vyjmenovaných parcel do AEO.
V případě, že takto pronajaté pozemky PF ČR zařadí
do nabídky pozemků určených k prodeji, je součástí nabídky informace o tom, že tyto pozemky jsou
předmětem speciální nájemní smlouvy.
Při prodeji je pak závazek AEO pro nového majitele povinný. Územní pracoviště PF ČR Náchod během
přípravy prodeje pronajatého pozemku informuje
také přímo nájemce pozemku, který obdrží výtisk
dané nabídky s termíny pro podání žádosti o koupi
pozemku.
Výše ročního nájmu je 1 % z průměrné ceny katastrálního území, u pětileté smlouvy 2,4 % a platí se
zpětně k 1. říjnu následujícího roku.
U pronajatých pozemků je nutné respektovat řadu smluvních podmínek, z nichž nejpodstatnější je užívat pozemky v souladu s jejich účelovým určením, dodržovat zákaz činnosti vyvolávající
erozi půdy, nepoužívat toxické a jiné škodlivé látky
a dodržovat povinnosti o rostlinolékařské péči, tedy
zejména bránit zaplevelení pozemků ohrožujícího
okolní pozemky.
Pokud chcete na pronajatém pozemku provést
změnu kultury nebo založit trvalý porost, je nutné si
vyžádat souhlas na územním pracovišti PF ČR.
Prodej
PF ČR prodává zemědělské pozemky podle zákona
o prodeji půdy. Nabídky pozemků jsou zveřejňovány
na vývěskách územního pracoviště, dle možnosti na
úředních deskách příslušných obcí, v deníku Právo
a na internetových stránkách PF ČR.
PF ČR může podle zákona o prodeji půdy prodat
zemědělské pozemky:
z oprávněným osobám, kterým vzniklo právo na jiný
pozemek podle zákona o půdě, nárok vyjádřený
v korunách musí činit nejméně 50 % z minimální
ceny pozemku,
z samostatně hospodařícím zemědělcům, kteří prokazatelně hospodaří minimálně 36 měsíců na pozemcích o rozloze nejméně 10 ha v katastrálním
území prodávaných pozemků nebo v sousedním
katastrálním území,
z společníkům obchodních společností nebo členům družstev, které hospodaří minimálně 36 měsíců na pozemcích v katastrálním území prodávaných pozemků nebo v sousedním katastrálním
území,
z osobám podle zákona o prodeji půdy, které vlastní nejméně 10 ha zemědělské půdy v katastrálním
území prodávaných pozemků nebo v sousedním
katastrálním území.
Žádost o koupi pozemku se podává na územní pracoviště PF ČR do jednoho měsíce ode dne vyhlášení
prodeje na úřední desce obecního úřadu. Žadatelé
splňující zákonné podmínky mají možnost uplatnit
dva druhy přednosti:
z přednost oprávněné osoby s místním nárokem a
z přednost z titulu nájmu.
Absolutní přednost mají restituenti, jejichž nárok
vznikl nevydáním pozemků nacházejících se v katastrálním území prodávaných pozemků nebo v sousedním katastrálním území a finanční hodnota nároku představuje nejméně 70 % z minimální ceny
prodávaného pozemku. Tato přednost už není často
využívána. Dříve se ve větší míře pohledávky restituentů postupovaly, dnes existuje omezená možnost
získat za postoupené pohledávky pozemky (osoba
s postoupenými nároky má právo na převod státního
pozemku do dvou let od rozhodnutí PF ČR).
Přednost z titulu nájmu může uplatnit zájemce, který má prodávaný pozemek v nájmu déle než
3 roky. Tato přednost je omezena na možnost koupě
nejvýše 70 % z výměry nabízených pozemků a celkem je možné využitím této přednosti koupit nejvýše 500 ha.
Žadatele o pozemky, na které nebyla uplatněna
žádná přednost, vyzve PF ČR k podání nabídky kupní
ceny. Při podávání nabídek musí každý, kdo se prodeje účastní, složit na požadovaný pozemek kauci ve
výši 5 % z minimální ceny pozemku, nejméně však
5 000 Kč. Kauce se převádí na účet PF ČR do dne
ukončení veřejné nabídky. Právo na uzavření kupní
smlouvy získá zájemce s nejvyšší nabídnutou částkou, kterému se kauce započte na úhradu kupní ceny.
Ostatním zájemcům je pak kauce vrácena. Pokud vítězný zájemce smlouvu neuzavře, prodej pozemku se
ruší a jeho kauce propadá ve prospěch PF ČR.
Nabyvatelé pozemků mohou zaplatit minimální
cenu prodávaných pozemků ve splátkách, nejpozději však do 30ti let. Částku, o kterou nabyvatel minimální cenu navýší, je nutné uhradit před podpisem
kupní smlouvy.
Na Broumovsku je část státní půdy takzvaně blokovaná pro církev (560 hektarů) a pro Polskou republiku
(120 hektarů). V případě Vašeho zájmu o státní pozemek je proto vždy zapotřebí navštívit územní pracoviště PF ČR v Náchodě, které Vám poskytne informaci,
jestli není pozemek blokován, jestli byl už dříve v nabídce nebo kdy přibližně do nabídky půjde.
Legislativa
y Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických
vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku
(zákon o půdě)
y Zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu
zemědělských a lesních pozemků
y Zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu
majetku státu na jiné osoby
y Zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu ČR
Úřady a zdroje informací
y Pozemkový fond Náchod, Trutnov
39
20. Havarijní plán
O CO JDE
V zemědělství se využívá celá řada látek, které mohou
v případě špatného zacházení způsobit vážné znečištění povrchových i podzemních vod. Zemědělci,
kteří podnikají v rostlinné nebo živočišné výrobě,
jsou ze zákona povinni „činit přiměřená opatření,
aby závadné látky, se kterými nakládají, nevnikly
do povrchových ani podzemních vod a neohrozily
jejich prostředí“. Spektrum závadných látek přitom
není taxativně vymezeno, nejsou jimi však odpadní
vody. Za závadné látky jsou např. pokládány pohonné hmoty, ale i přípravky na ochranu rostlin, hnojiva
statková a průmyslová.
Pokud zemědělci zacházejí se závadnými látkami
„ve větším rozsahu“ nebo hrozí zvýšené nebezpečí
znečištění vod, musí mít vypracovaný plán opatření
pro případy havárie, tedy havarijní plán. Provedená
opatření musí být zaznamenána a záznamy je nutné
uchovávat pět let.
V PRAXI
Látky používané v zemědělství, které patří
mezi závadné:
z průmyslová a statková hnojiva (hnůj, kejda, siláže,
silážní šťávy, minerální hnojiva a další),
z přípravky na ochranu rostlin (pesticidy),
z pohonné hmoty (oleje, nafta, benzín apod.).
Havarijní plán musí zpracovat každý, kdo "ve větším
rozsahu" zachází se závadnými látkami, jež mají vliv
na kvalitu vod. Tato povinnost se týká právnických
osob nebo podnikajících fyzických osob.
Pokud je však se závadnou látkou i v rámci podnikání nakládáno v menším množství, než stanoví
vyhláška limitem, nebo je s nimi zacházeno vyjmenovaným způsobem, zaniká povinnost vypracování havarijního plánu na tyto závadné látky. Jedná se o:
40
z kapalné závadné látky v množství do 500 litrů v zařízeních, příp. 1000 litrů v přenosných obalech,
z pevné závadné látky v množství do 1000 kg,
z případné použití jako pohonné hmoty v dopravních a mechanizačních prostředcích,
z při přímé aplikaci hnojiv a přípravků na ochranu
rostlin.
Co havarijní plán obsahuje?
Při zpracování havarijního plánu je kladen důraz na
výstižný a jasný popis toho, jak předcházet haváriím
a jak postupovat, pokud k nim dojde. Plán by měl
obsahovat především tyto údaje:
z údaje o uživateli,
z seznam látek a zařízení, kde se s látkami zachází,
z popis havarijního odtoku,
z stavební a technologická opatření proti haváriím,
z postup organizace a technického zabezpečení
při havárii,
z zásady ochrany a bezpečnosti práce při havárii,
z plány účelových školení,
z důležité kontakty (hasiči, Česká inspekce životního
prostředí atd.),
z údaje o umístění kopií havarijního plánu, vedení
dokumentace atd.,
z situační plánek podniku.
Dále je nutné popsat způsob kontroly dodržování
plánu (sledovat soulad plánu s provozem, tj. zda se
dělá to, co se v něm píše). Také se uvádějí pokyny
k hlášení havárií a k odstraňování odpadů, které
mohou při zneškodňování havárie vzniknout.
Jak havarijní plán zpracovat?
Požadavky, které jsou na havarijní plán kladeny, jsou
obsaženy ve vyhlášce č. 450/2005 Sb. (náležitosti HP).
Důležité je vytvořit přehled, s jakými závadnými
nebo nebezpečnými látkami se v podniku zachází.
Pokud je více provozních území nebo zařízení, vypracovává se jeden havarijní plán, v němž je zpracováno
každé území nebo zařízení zvlášť. Nutné je zpracovat
situační plánek (grafické znázornění subjektů v uceleném území), kde musí být uvedeno:
z možná místa vzniku havárie,
z kanalizační řád, vpustě a šachty,
z odvod dešťové vody,
z vodní toky, stoky (recipienty) s povrchovou vodou,
drenážní meliorační síť, síť produktovodů (např.
potrubí na kejdu, močůvku, motorovou naftu,
hnojivo DAM 390 aj.),
z místa, kde jsou uloženy prostředky pro odstraňování havárie (stroje, neutralizační roztoky, těsnící
materiály, ucpávky apod.),
z místa, kde jsou uloženy prostředky první pomoci
(lékárničky).
Při používání statkových a minerálních hnojiv, pohonných hmot (PHM) či pesticidů je zapotřebí jasné
charakteristiky s popisem jejich nebezpečných vlastností, ochranných pomůcek a popis první pomoci.
Tato charakteristika je dána v bezpečnostních listech,
které dodá zákazníkovi prodejce nebo výrobce (je to
jejich povinnost). Na některá hnojiva lze získat bezpečnostní listy na adrese www.lovochemie.cz; a na
PHM na adrese eshop.paramo.cz.
Nedílnou součástí havarijního plánu je i popis
konkrétních opatření při vzniku havárie, jaké jsou
k dispozici prostředky na likvidaci, jak bude probíhat
likvidace a odstranění následků havárie a postup hlášení havárie. V havarijním plánu se uvádí i kontakty
na zodpovědné pracovníky, správní úřady a subjekty
účastnící se likvidace havárie.
Součástí havarijního plánu je též způsob vedení záznamů a fotodokumentace o opatřeních prováděných podle HP.
Havarijní plán se předává ke schválení na příslušný
vodoprávní úřad.
Údaje uvedené ve schváleném havarijním plánu se
aktualizují do jednoho měsíce po každé změně, která
může ovlivnit účinnost a použitelnost HP. Aktualizovaný HP se zašle vodoprávnímu úřadu.
Schválený HP si může vyžádat k vyjádření i správce
povodí.
Legislativa
y Zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon
y Vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání
se závadnými látkami a náležitostech havarijního
plánu
y Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách
a chemických přípravcích
Úřady a zdroje informací
y vodoprávní úřady – odbory životního prostředí;
MěÚ Broumov, MěÚ Náchod, MěÚ Trutnov
y Česká inspekce životního prostředí, Oblastní
inspektorát Hradec Králové
Tel.: havárie – 731 405 205 (trvalá dosažitelnost),
731 405 201 (oddělení ochrany vod)
y www.apickhk.cz – Krajské informační středisko
pro rozvoj zemědělství a venkova
Královéhradeckého kraje
y www.agronavigator.cz/nitrat – vzor HP, nitrátová
směrnice
41
21. Nitrátová směrnice
V PRAXI
Postup – Jak naplnit požadavky nitrátové
směrnice?
n Na začátek je dobré seznámit se s platnými předpisy. Ochranu prostředí (v tomto případě zvláště
půdy a vody) totiž řeší vedle nitrátové směrnice
řada dalších předpisů (hlavní z nich viz Legislativa).
Dostatečný přehled získáte prostudováním publikace „Ochrana vod před znečištěním dusičnany
ze zemědělských zdrojů“, kterou lze stáhnout na
internetových stránkách nitrátové směrnice, případně objednat na ÚZEI.
O CO JDE
Znečištění vod dusičnany je závažný problém ohrožující nejen člověka (především děti), ale celou přírodu
a krajinu. Rozhodující měrou se na něm podílí právě
zemědělství, a to zejména na lokální úrovni.
Jako opatření na snížení uvolňování dusičnanů
vstoupila v platnost tzv. nitrátová směrnice, což je
evropský předpis, zakotvený v českém právu v rámci
vodního zákona. Na základě této směrnice byly
v roce 2003 v ČR vyhlášeny nitrátově zranitelné oblasti (NZO), a to na zhruba 45 % výměry zemědělské
půdy. Jedná se o území, kde jsou povrchové a podzemní vody využívány jako důležité zdroje pitné
vody. Dále byla stanovena opatření, která se týkají
používání a skladování statkových hnojiv, střídání
plodin a provádění protierozních opatření ve zranitelných oblastech. Tato opatření vstoupila v platnost
1. 1. 2004, aktualizace pro období 2008–2013 platí
od 1. 9. 2007.
Požadavky a povinnosti, které plynou z nitrátové
směrnice, jsou přehledně zpracovány v příručce „Zásady správné zemědělské praxe zaměřené na ochranu vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských
zdrojů“ (dále jen zásady na ochranu vod). Dodržování
zásad na ochranu vod je ve zranitelných oblastech
povinné pro všechny zemědělce, mimo tyto oblasti
jen pro zemědělce s „novými“ AEO (období 2007–
2013), pro ostatní je jen doporučeno.
Od 1. ledna 2009 bude dodržování nitrátové směrnice povinné pro všechny zemědělce, kteří budou
čerpat dotace z Evropské unie (součást Cross-compliance).
42
o Zjistěte si, zda hospodaříte ve zranitelné oblasti. Nejsnadněji v registru půdních bloků LPIS,
kde můžete získat podrobný výpis a zobrazení
zranitelných oblastí. V něm jsou uvedena všechna omezení a doporučení týkající se jednotlivých
půdních dílů (více viz farmar.mze.cz – Důležité
manuály – Nitrátová směrnice a také Podrobná
příručka pro práci s nitrátovou směrnicí v iLPIS).
V rámci novely nařízení vlády (o nitrátově zranitelných oblastech) bylo u některých zemědělských
opatření zavedeno pravidlo „většinových podmínek“, které říká, že jsou-li na půdním bloku rozdílné půdní podmínky, pak se má zemědělec
chovat na celém bloku podle těch podmínek,
které převažují.
Na celé hospodářství se každopádně vztahuje
roční limit přívodu dusíku do půdy ve výši 170 kg
na hektar (pozor, tento limit může být ještě nižší,
pokud je pozemek nahlášený v některém z AEO
titulů, je v chráněné krajinné oblasti aj.). Do limitu
se tedy zahrnuje i obhospodařovaná půda mimo
zranitelnou oblast.
Započítává se dusík v organických, organominerálních a statkových hnojivech včetně výkalů na
pastvě a upravených kalů. Sláma ani jiné rostlinné
zbytky zůstávající na daném pozemku po sklizni
se nezapočítávají.
p Seznamte se s požadavky nařízení. Se všemi
požadavky na hospodaření Vás seznámí příručka
„Zásady na ochranu vod“. Je doplněna přehlednými tabulkami a v příloze najdete ukázky vzorových
řešení a projektů. Další informace lze získat na školeních, v odborném tisku apod. Přestože se k nitrátové směrnici nemusí vypracovávat žádný zvláštní
výkaz, je vhodné si na základě výpisu z LPIS vytvořit jednoduchý přehled o tom, které požadavky se
vztahují na Vaše jednotlivé pozemky.
Finanční podpora
Nejnáročnější část zavádění nitrátové směrnice představuje vybudování dostatečných skladovacích kapacit. V současné době je možné čerpat prostředky z Programu rozvoje venkova (PRV), kde bude
možné získat dotaci na úpravy stájí nebo vybudování
skladů statkových hnojiv (osa I, opatření I.1.1 Modernizace zemědělských podniků). K získání dotace je třeba mít vypracovaný projekt, zpracovanou
žádost a k žádosti dodat všechny povinné přílohy.
Pro většinu zemědělců bude snazší využít pro tyto
účely poradce nebo poradenskou firmu. Dotace činí
40–60 % uznatelých nákladů.
Kontroly
Kontroly hospodaření ve zranitelných oblastech provádí podle zákona o hnojivech Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Druhým
kontrolním orgánem je dle zákona o vodách Česká
inspekce životního prostředí (ČIŽP). Kontrola se obvykle skládá ze dvou částí. První spočívá ve shromáždění potřebných statistických údajů. Další část
se provádí přímo na farmě. Ověřuje se zatížení půdy
stavy hospodářských zvířat, roční produkce statkových hnojiv, skladovací kapacita pro statková hnojiva, plán hnojení atd. Podobně zaměřené kontroly,
vycházející ze zákona o hnojivech, se v praxi běžně
provádějí od r. 1998.
Legislativa
y Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon)
y Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení
zranitelných oblastí a o používání a skladování
hnojiv a statkových hnojiv (novela č. 108/2008 Sb.)
y Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech
y Vyhláška č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu
používání hnojiv
Úřady a zdroje informací
Vedení evidence hnojení
Evidence hnojení se vede podle vzoru ve vyhlášce
č. 274/1998 Sb. Nezáleží přímo na formě, ale vždy
musí být uvedeny všechny potřebné údaje. Vhodné je využít sešity na evidenci hnojení A a B, které
obsahují podrobnější údaje a předtištěné pomocné
formuláře pro evidenci a jsou ke stažení na stránkách MZe.
Pro kontrolu evidence hnojení se předkládá roční
výstup. Evidence hnojení se uchovává nejméně
7 let.
Pozn: Statková hnojiva různých hospodářských zvířat
mohou být skladována a tedy i aplikována společně.
Z hlediska nitrátové směrnice se výkaly hospodářských
zvířat na pastvě započítávají do limitu 170 kg dusíku
na hektar.
y Zemědělská agentura Náchod, Trutnov
y Česká inspekce životního prostředí, Oblastní
inspektorát Hradec Králové
y Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský,
Brno, www.ukzuz.cz
y Zásady na ochranu vod (MZe ČR, 2004)
tištěné lze zdarma objednat v Ústavu zemědělské
ekonomiky a informací
y Ochrana vod před znečištěním dusičnany
ze zemědělských zdrojů – pracovní metodika
pro poradce a zemědělce (VÚRV, 2005)
y Nařízení vlády č. 103/2003 Sb. s komentářem
(MZe ČR, 2003)
y sešity na evidenci hnojení A a B, www.mze.cz
y Nitrátová směrnice a Zásady na ochranu vod,
www.agronavigator.cz/nitrat
43
22. Jak správně nakládat s odpady
podepsáním smlouvy, že daná firma má potřebná
oprávnění k nakládání s odpady. Pokud uzavřete písemnou smlouvu s obcí, musí obsahovat i konkrétní cenu za služby. Když produkujete více než 50 kg
nebezpečného odpadu nebo více než 50 t ostatního
odpadu ročně, posíláte obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností každoročně do 15. 2. hlášení o druzích a množství odpadu a také o tom, komu jste je
předali. Evidenci Vašeho odpadového hospodářství
může kontrolovat obec (zda neoprávněně nevyužíváte jejího systému sběru, svozu a využití odpadu,
jestli máte smlouvu s odpadovou firmou, jestli vedete
odpadové hospodářství v souladu se zákonem o odpadech), obecní úřad obce s rozšířenou působností
a Česká inspekce životního prostředí.
Pokud si nevíte rady s vedením evidence či zařazením odpadů podle katalogu, kontaktujte obecní
úřad obce s rozšířenou působností.
O CO JDE
Okamžikem vhození komunálního odpadu (tedy odpadu od občanů) do sběrné nádoby (popelnice, kontejneru) se majitelem odpadu stává obec a všechny
zákonné povinnosti přecházejí na ni. Za tuto službu
občané platí obci poplatek.
Každý podnikatel, tedy i zemědělec, je ale původce odpadu sám a musí vést odpadové hospodářství.
Vzniklý odpad zařazuje podle katalogu odpadů, který
vydává ministerstvo životního prostředí, třídí podle
druhů a vede evidenci vzniklého odpadu. Pokud
nemůže odpad přednostně využít sám, najímá si na
likvidaci oprávněnou osobu – odbornou odpadovou
firmu. Pokud má podnikatel odpad podobný komunálnímu, může s obcí uzavřít písemnou smlouvu
a využívat její odpadový systém.
Pokud podnikatel výrobky vyrábí, dováží nebo
uvádí na trh, musí je doplnit o informace o způsobu
využití a o likvidaci nespotřebovaných částí (logo
koše, trojúhelníky se zkratkou či značkou materiálu
obalu, písemná informace).
V PRAXI
Druhy odpadu si najdete a zařadíte podle Katalogu
odpadů (vyhláška č. 381/2001 Sb.), povedete evidenci o množství vzniklého odpadu (každý druh má
svou evidenční kartu) a jak jste s odpadem nakládali
(předání oprávněné osobě – smlouva s odpadovou
firmou). Pozor, je Vaší povinností zkontrolovat si před
44
Přebytky hnoje
Pokud už nemůžete statkové hnojivo využít jinak
(hnojení, prodej, druhotná surovina), stává se odpadem a vztahují se na něj povinnosti ze zákona o odpadech (včetně osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu). To znamená, že jej předáte
oprávněné osobě – odpadové firmě.
Autovraky
Autovrak můžete předat pouze osobě, která je provozovatelem zařízení ke sběru a zpracování autovraků
(souhlas s provozem vydává krajský úřad). Seznam
těchto oprávněných osob v Královéhradeckém kraji
získáte například na internetové adrese krajského
úřadu, v informacích odboru životního prostředí.
Cena závisí na typu autovraku, pohybuje se kolem
1000 Kč. Rozebíráním autovraku doma se vystavujete
riziku udělení pokuty.
Sběrový papír, plasty, nápojové kartony,
kovy, sklo
Vytříděné složky odpadu z podnikatelské činnosti (kromě nebezpečných) můžete, máte-li smlouvu s obcí, odkládat do sběrných kontejnerů v obci,
nebo také odevzdat ve výkupnách, sběrnách surovin. V případě většího množství si sjednejte jejich
odvoz s oprávněnou osobou – odpadovou firmou.
Nezapomeňte si vždy vyžádat doklad o výkupu, kde
bude razítko firmy s názvem a IČ, druh a množství odpadu, datum převzetí. Tímto dokladem pak můžete
kdykoli doložit, že jste odpad zlikvidovali v souladu
se zákonem.
druhu, linolea, koberců, mastných hadrů, tkanin z nepřírodních vláken atd. se uvolňuje celá řada toxických
látek. Ty jsou zdraví škodlivé a mnohdy mají rakovinotvorné účinky. Spalujete-li odpady v domácím
topeništi, ohrožujete zdraví své i svých blízkých. Odpady jsou někdy také spalovány při pálení čarodějnic.
Nekažme si oslavy příchodu jara vdechováním jedů
a chystejme hranice pouze ze dřeva.
Rozdělávání všech ohňů je v CHKO navíc možné
pouze na místech k tomu vyhrazených. O vyhrazení místa pro ohniště se můžete dočíst v kap. Jak při
pobytu v přírodě nenarazit na zákon.
Legislativa
Nebezpečný odpad
Vytříděný nebezpečný odpad musíte vždy předat
pouze oprávněné osobě – odpadové firmě, oprávněné k nakládání s nebezpečným odpadem.
Elektroodpad
Elektroodpad můžete v rámci zpětného odběru předat buď prodejci, u kterého jste elektrozařízení nebo
elektropřístroj zakoupili, nebo na veřejném sběrném
místě, které Vám prodejce doporučí.
Černé skládky na pozemku
Pokud se černá skládka nachází na obecním pozemku nebo veřejném prostranství, doporučujeme kontaktovat obecní úřad, případně městskou policii.
Pokud se neprokáže původce odpadu, obvykle černou skládku uklízí na svých pozemcích obec anebo
vlastník pozemku.
Pálení „čarodějnic“
Spalování odpadů je zákonem zakázáno. Při hoření
mnoha materiálů – např. pneumatik, plastů všeho
y Zákon č.185/2001 Sb., o odpadech
y Vyhláška č. 381/2001 Sb., Katalog odpadů
y Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech
nakládání s odpady
y obecně závazná vyhláška o místním poplatku
za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy,
třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů
y obecně závazná vyhláška o systému shromažďování,
sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování
komunálních odpadů vznikajících na jejím
katastrálním území, včetně systému nakládání
se stavebním odpadem
Úřady a zdroje informací
y obecní úřad obce s rozšířenou působností – odbor
životního prostředí: MěÚ Broumov, MěÚ Náchod,
MěÚ Trutnov
y Svozové firmy působící na Broumovsku a Policku:
Marius Pedersen, a.s., Scheele Bohemia, s.r.o.,
Technické služby Broumov, Technické služby
Police nad Metují, s.r.o.
45
23. Odpadní vody a odběry vod
O CO JDE
Vodní toky v krajině jsou často přirovnávány ke krevnímu oběhu – transportují živiny i ostatní látky, které
jsou do nich vypouštěny. Bystřiny, potoky a řeky jsou
ovšem také domovem mnoha organismů. Pokud
není překročena únosná míra znečištění a tok má
zachované koryto se zákruty, mohou v něm žít i chráněné druhy, na Broumovsku hlavně mihule potoční
a vranka.
Vůči organickému znečištění se neupravené (neregulované) toky umí zčásti bránit díky své samočisticí
schopnosti. Rovnováha mezi organickým znečištěním a zdravím toků i celé krajiny je však velmi křehká.
Po překročení samočistící schopnosti toku následuje
rychlé odumírání mikroorganismů i větších živočichů
v důsledku nedostatku kyslíku a přetížení vody jedovatými látkami. Zdrojem znečišťujících látek bývá
často také zemědělství.
V PRAXI
K vypouštění odpadních vod do vod povrchových
(řeka, potok) nebo podzemních (t.j. přes půdní vrstvy) musíte mít povolení k nakládání s vodami (vypouštění odpadních vod, dále jen povolení). Kolaudační rozhodnutí ke stavbě přitom toto povolení
nenahrazuje.
K 1.1.2008 zanikla povolení, která byla vydána
před 1.1.2002. Povolení vydaná po 1. lednu 2002,
platí i nadále. Stávající povolení lze prodloužit, a to
v případě, že se nezměnily podmínky, za kterých bylo
povolení uděleno. O prodloužení je nutné požádat
nejpozději 6 měsíců před uplynutím doby, na niž
bylo toto povolení vydáno na příslušném vodoprávním úřadě. Povolení k vypouštění odpadních vod do
vod podzemních („do podmoku“) nelze prodloužit
u jiných objektů, než jsou rodinné domy a stavby pro
individuální rekreaci. Vypouštění do podmoku nelze
46
povolit na území ochranného pásma zdroje podzemní vody II. stupně. Ti, kteří žádné povolení nemají
nebo jim platnost povolení skončila, vypouštějí odpadní vody v rozporu s vodním zákonem.
Mnohdy však není možné současný způsob čištění a vypouštění odpadních vod dále povolit a tento
stav jednoduše zlegalizovat, ať už z důvodu ochrany
podzemních vod nebo pro nedostatečnou úroveň
čištění odpadních vod. Zkvalitnění čištění se proto
často neobejde bez dalších nákladů, jako je modernizace stávajícího způsobu čištění nebo napojení
na kanalizaci.
Dříve než si zažádáte o povolení, doporučujeme
zjistit si všechny dostupné informace a rady o nejlepším řešení vypouštění odpadních vod z Vaší domácnosti – na Vašem obecním úřadě, odboru ŽP nebo
na Správě CHKO.
Jak je to na Broumovsku?
Povolení k nakládání s vodami vydává příslušný vodoprávní úřad, kterým je obecní úřad obce s rozšířenou působností (MěÚ Broumov, Náchod, Trutnov). Kromě stanoviska správce toku (Povodí Labe,
a.s., Zemědělská vodohospodářská správa, Oblastní
správa toků Lesů ČR) je na území CHKO Broumovsko
k povolení potřeba závazné stanovisko Správy CHKO
Broumovsko k vypouštění odpadních vod do toku či
do podzemních vod.
V žádosti o závazné stanovisko Správy nezapomeňte uvést:
z datum narození žadatele,
z údaje o druhu zařízení, ze kterého vypouštíte (septik, septik + zemní filtr, septik + vegetační filtr, domovní čistírna odpadních vod), a situaci (mapu) se
zákresem jejího umístění a přibližné trasy kanalizační přípojky,
z kam vypouštíte (název vodoteče, do zemních vrstev či do veřejné kanalizace),
(cca pouze 30% účinnost) je septik přijatelný jen jako
mechanický předstupeň, za nímž by měl následovat
další stupeň čištění, např. zemní filtr, vegetační filtr
či podmok.
Zemní filtr je zařízení nejčastěji založené v odizolované jámě, ve které je uložena filtrační náplň (písek),
na jejímž povrchu žijí čistící organismy.
Septik s vegetačním filtrem (tzv. kořenová čistírna),
zemním filtrem a případně podmokem (trativodem,
tj. vsakem do půdy) může zejména pro rekreační
objekty s kolísajícím přítokem odpadních vod znamenat výhodné řešení, kvalitou čištění srovnatelné
s domovní čistírnou.
z počet napojených ekvivalentních obyvatel a způsob obývání stavby (individuální či hromadná rekreace, trvalé bydlení)
K posouzení ovlivnění toku vypouštěním odpadních
vod bude většinou potřeba vypočítat směšovací
rovnici. K tomu je nutné znát kvalitu odpadních vod
po vyčištění, kvalitu vody v toku těsně nad profilem
zaústění kanalizace (tu určí, pokud není prováděn
monitoring toku, v parametru BSK5 akreditovaná
laboratoř), objem vypouštěných odpadních vod v l/s
a průtok v toku v l/s. Tyto údaje získáte na ČHMÚ nebo
od projektanta. Všechny náklady hradíte Vy.
Způsoby vypouštění a čištění odpadních vod
Pokud není v obci kanalizace pro veřejnou potřebu
zakončená nejlépe centrální čistírnou odpadních
vod, mají majitelé nemovitostí povinnost řešit čištění odpadních vod individuálně, tedy pomocí žumpy,
septiku se zemním filtrem nebo domovní čistírny
odpadních vod.
Žumpa
Žumpa je jednoduchá bezodtoká jímka. Obsah
žumpy je nutné pravidelně vyvážet ke zneškodnění
do čistírny odpadních vod. Žumpy představují – při
zahrnutí ceny odvozu odpadní vod – nejdražší možné
řešení likvidace odpadních vod. A v řadě případů je to
i nejhorší řešení ve vztahu k životnímu prostředí.
Protože žumpa není vodní dílo a nesmí se z ní
žádné odpadní vody vypouštět, není pro žumpu vyžadováno povolení k vypouštění odpadních vod. Ke
zřízení žumpy je však nutné stavební povolení.
Septik
Septik je usazovací nádrž s přepadem. Ze septiku je
nutné nejméně jednou za rok vyvézt kal do čistírny
odpadních vod. S ohledem na jeho čistící účinek
Domovní čistírnu odpadních vod
Čištění zde zajišťují mikroorganizmy dodávané
do nádrže, kde přijdou do styku s odpadní vodou
a rozkládají nečistoty. I zde vzniká kal, který je nutno
vyvézt (na ČOV). K fungování je potřeba elektrické
energie.
Čistírna odpadních vod i septik jsou vodním dílem
a k jejich zřízení potřebujete územní a stavební povolení, včetně povolení k vypouštění odpadních vod.
Územní povolení vydává obecní stavební úřad, stavební povolení pak příslušný vodoprávní úřad (MěÚ
Broumov, Náchod, Trutnov).
V případě vypouštění odpadních vod do kanalizace pro veřejnou potřebu, ať už kanalizační přípojkou
nebo zaústěním septiku či domovní čistírny, není
třeba mít povolení. Vždy je ale nutný souhlas majitele kanalizace, který stanoví podmínky k vypouštění
do kanalizace (požadavky na jakost odpadních vod,
výši stočného atd.). Při vypouštění odpadních vod do
kanalizace, která není určena pro veřejnou potřebu,
povinnost mít povolení zůstává, není třeba mít povolení k nakládání s vodami.
Legislativa
y Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon)
Úřady a zdroje informací
y
y
y
y
y
y
y
y
Stavební úřady příslušných obcí
Odbory životního prostředí příslušných obcí
Povodí Labe, a.s.
Zemědělská vodohospodářská správa, územní
pracoviště Náchod a Trutnov
Oblastní správa toků, Lesy ČR
Správa CHKO Broumovsko – formulář žádosti
ke stažení na www.broumovsko.nature.cz
www.kr-kralovehradecky.cz – Životní prostředí
a zemědělství – Aktuální informace z životního
prostředí a zemědělství – Vodní hospodářství
Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ)
47
24. Voda v krajině
O CO JDE
Broumovsko lze označit jako součást jakési „střechy
Evropy“, neboť vody odsud plynou do dvou moří
– Stěnavou do Baltského moře a Metují do moře Severního. Hranice mezi těmito dvěma úmořími probíhá Broumovskými stěnami.
Geologická stavba, zejména vysoká četnost puklin
v horninách způsobily, že oblast patří k významným
zásobárnám podzemních vod. Mohutné vrstvy křídových pískovců dobře zadržují i filtrují vodu. Proto
byla v části povodí Metuje vyhlášena Chráněná oblast přirozené akumulace vod Polická křídová pánev.
Pitná voda z ní může putovat soustavou vodovodů
až do Hradce Králové.
Území CHKO je pramennou oblastí, proto zdejší vodní
toky patří k drobnějším. Mnohé z nich byly narovnány, často vydlážděny. Řada nejmenších toků zcela
zanikla plošným odvodňováním pozemků, které
zároveň vysušilo zemědělskou půdu. I proto došlo
k úbytku dříve běžných druhů živočichů či rostlin
a zvýšily se účinky povodňových vod na erozi v zemědělské krajině. Velkou zvláštností zejména v Polické
pánvi jsou příronové či ztrátové úseky na tocích. Zatímco v příronových zónách nabývá tok vodnatosti
„skokem“, ve ztrátových pasážích mizí voda z toku
do podzemí (v létě i vysychá). Voda z toku tak může
snadno znečistit podzemní vodu.
V další části blíže představíme „mokré složky“ krajiny, jako jsou podmáčené louky, vodní toky a nádrže
a zmíníme se o některých činnostech, které mohou
mít negativní vliv na vodní režim krajiny nebo na
kvalitu vody.
V PRAXI
Aby se voda po bouřce rychle neprohnala korytem,
které bude zbytek léta suché, je třeba ji v krajině
„zdržet“. Výjimečnou schopnost pozvolna zadržovat
a uvolňovat vodu mají podmáčené pozemky kolem
toků (nivy), prameniště, mokřadní louky, tůně a rybníky. Často jsou biotopem chráněných druhů rostlin
(orchideje, bledule) i živočichů (obojživelníci).
Podmáčené louky
Pro vlastníky je hospodaření na těchto loukách oříškem. Píce z nich má špatnou kvalitu, jsou neskliditelné běžnou technikou, zvířata se na nich boří.
Co s nimi? Pokud je pracovníci Správy CHKO vymezili v LPISu jako podmáčené louky, můžete na ně
získat dotaci z AEO (viz kap. Agroenvironmentální
opatření). Pak je nutné dodržovat tyto podmínky:
48
ke sklizni používat lehkou mechanizaci, sklízet v termínu určeném Správou a důsledně odstraňovat pokosenou trávu, louky nehnojit, nevápnit, nepřepásat.
Některé louky jsou tak cenné, že je lepší používat
ruční sečení kosou – náklady na toto pracné hospodaření Vám může zcela uhradit Správa z Programu péče
o krajinu (viz kap. Přehled dostupných financí).
Je možné také zvážit mělké odvodnění stružkami
na hloubku drnu. Někde může být přípustné založení lužního lesa.
Rozhodně podmáčené louky nezavážejte a systematicky neodvodňujte. Změny vodního režimu jsou
vázány na souhlas orgánu ochrany přírody.
Vodní toky
Napřímená a vydlážděná koryta nemají schopnost
odvádět velmi rozkolísané množství srážek a mají
malou samočistící schopnost (viz kap. Odpadní vody
a odběry vod). Proto správci drobných toků (Zemědělská vodohospodářská správa, Lesy ČR) připravují postupně se Správou CHKO jejich revitalizaci. Ta
spočívá v odstranění opevnění, změně trasy příp.
zmeandrování toku. Tok bývá dále obohacen tůněmi
a břehovou zelení.
Vlastníci sousedních zemědělských pozemků mívají obavy, že po revitalizaci vodních toků budou jejich pozemky ohrožovány záplavovou vodou. Součástí projektu revitalizace je proto i výkup širokého pásu
podél toku, který bezeškodně převede povodňové
průtoky. Dobrým příkladem jsou na Broumovsku
revitalizace levostranného přítoku Zdoňovského potoka a pravostranného přítoku Březovského potoka
u zastávky Bohdašín.
Vodní nádrže
Rybníky na Broumovsku vznikaly z podnětu broumovského kláštera. Broumovské kotlině vévodí rybniční soustava v okolí Křinic, zejména Šléglův rybník.
Ke vzdouvání vody, k vypouštění a napouštění
rybníka potřebujete schválený manipulační řád, který
schvaluje odbor životního prostředí příslušné obce
s rozšířenou působností (ORP). Pokud ryby v rybníce
přikrmujete nebo rybník hnojíte, potřebujete povolení k používání látek závadných k vodám (vydává
Krajský úřad Královéhradeckého kraje).
Ke stavbě nového rybníka potřebujete stavební (vodoprávní) povolení (vydává odbor ŽP ORP).
U nově zakládaných rybníků Správa požaduje co největší litorální pásmo, tj. přechodový pás mělčin mezi
břehem a hlubokou vodou, který z hlediska přírodní
rozmanitosti představuje největší bohatství rybníka.
Např. rákosiny jsou vyhledávaným místem k hnízdění,
k hledání potravy i jako úkryt pro řadu živočichů.
Stavbu rybníků je možné podpořit z PRV, OPŽP
(1. osa) či Operačního programu Rybářství.
Jako opatření proti povodním je možno na vhodných místech vybudovat také suché nádrže – poldry.
Hnojiště
Aby se předešlo znečištění zdroje pitné vody v podzemí, není možné skladovat hnůj na zlomech a v blízkosti vodotečí a aplikovat kejdu či močůvku na zasněžená, podmáčená nebo zamrzlá pole. Kejdu je
nutné rychle zapravit do půdy, nejlépe pomocí aplikátorů.
Polní hnojiště musejí rotovat (max. 9 měsíců na
jednom místě) a nesmějí být umisťována na odvodněných pozemcích (odvodněné pozemky lze nalézt
v LPIS). Polní hnojiště mějte v dobrém stavu, oborávejte je, aby nedocházelo k vtékání srážkových vod
do tělesa hnojiště a naopak, aby případné výluhy
byly zachyceny v brázdě.
U statkových hnojiv je nutné dodržovat povolené termíny aplikace. Aby se zabránilo přehnojování pozemků, jsou v současné době zpřístupněna
v LPISU data o stavu N, P, K v půdách. Obnovují se
jednou za 5 let.
Eroze
Erozně ohrožené pozemky je možné v návazností na
komplexní pozemkové úpravy (viz kap. Pozemkové
úpravy) a územní plán zatravnit nebo na nich založit
zatravněné pásy či průlehy, případně je zalesnit (viz
kap. Zalesňování a zatravňování zemědělské půdy).
49
Ke snížení eroze na orné půdě orejte a sejte po vrstevnici a vyřaďte z osevního postupu nevhodné plodiny (okopaniny, kukuřice, len). Udržujte v dobrém
stavu odvodnění zemědělských cest a nevyjíždějte
paralelní cesty po polích. Pokud přes Vaše pozemky vedou drobné vodoteče, chraňte je před splachy ornice travnatými pásy podél břehů a chraňte
a obnovujte břehové porosty, které zpěvňují jejich
břehy. Neorejte na břehovou hranu. V pastvinách
zabraňte dobytku vstupovat do toků. Instalujte
mobilní napáječky nebo sveďte vodu z toku hadicí
do žlabů. Nezřizujte brody a nepřehánějte dobytek
přes vodoteče.
Odvodnění a meliorace
Většina zemědělských pozemků na Broumovsku
byla v minulosti odvodněna systematickou drenáží.
Otevřené nebo zatrubněné odvodňovací kanály (od
světlosti 30 cm) jsou tzv. HMZ – hlavní meliorační
zařízení. Jsou majetkem státu a pečují o ně zemědělské vodohospodářské správy (ZVHS). Meliorační detail (skruž, trubky do průměru 30 cm, příkopy
a propustky) patří mezi stavby podrobného odvodňovacího zařízení. Povinnost pečovat o ně má majitel pozemku. Pravidelně je kontrolujte a čistěte od
nánosů zeminy. Pokud jsou poškozeny a potřebují
zásadnější opravu, obraťte se na odbornou firmu,
kontakty získáte na pracovišti ZVHS. V případě, že
Vám nefungující drenáž podmáčela pozemek, který
nepotřebujete pro své hospodaření, zvažte možnost zřízení tůně.
50
Legislativa
y Zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon
y Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon
y Vyhláška č. 470/2001 Sb., seznam významných
vodních toků
y Vyhláška č. 471/2001 Sb., technicko-bezpečnostní
dohled nad vodními díly
y Vyhláška č. 431/2001 Sb., obsah vodní bilance
y Vyhláška č. 432/2001 Sb., náležitosti povolení,
souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu
y Vyhláška č. 590/2002 Sb., technické požadavky
pro vodní díla
y Nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení
povrchových vod vhodných pro život a reprodukci
původních druhů ryb – příloha č. 2 (ukazatele
jakosti vody)
Úřady a zdroje informací
y Odbor životního prostředí příslušných obcí
y Zemědělská vodohospodářská správa (ZVHS),
pracoviště Náchod a Trutnov
y Povodí Labe, s. p., Závod Hradec Králové
y Správa CHKO Broumovsko
y Lesy ČR, Oblastní spáva toků Hradec Králové
y
y
y
y
y
www.mze.cz – Ministerstvo zemědělství ČR
www.env.cz – Ministerstvo životního prostředí ČR
www.szif.cz – Státní zemědělský intervenční fond
www.opzp.cz – Operační program Životní prostředí
Agroenvironmentální opatření České republiky
2007–2013 (brožura MŽP)
25. Přehled dostupných dotací
Do zemědělského hospodaření a údržby krajiny
plynou v posledních letech finance, které pochází z mnoha zdrojů a mají mnoho různých cílů. Největší objem financí poskytuje Evropská unie, která
jimi podporuje svoje celoevropské zájmy a nařízení,
menší část financí plyne z národních zdrojů, tedy ze
státní pokladny.
Je obtížné se vyznat ve všech dotačních podporách, programech, titulech a především v čerpání
financí, na které se vážou přísné dotační podmínky.
Zemědělské hospodaření se však dnes bez podpor
neobejde. Na jedné straně zajišťují konkurenceschopnost zemědělských produktů a na straně druhé jsou
zásadní pro šetrnou údržbu krajiny včetně zachování
její kvality, neboť je životním prostorem všech organismů včetně člověka.
V PRAXI
Nabídka programů a dotací je dnes velmi široká,
a proto jsme v následujícím seznamu vybrali takové
dotační možnosti, které jsou jak pro zemědělské hospodaření, tak pro krajinu významné a zajímavé. Jedná
se pouze o základní popis, pro podrobnosti se obraťte na agentury a úřady, které programy spravují.
Operační program Životní prostředí (OPŽP)
Jedná se o program financovaný z fondů Evropské
unie, který připravilo ministerstvo životního prostředí pro období 2007–2013. OPŽP má celkem 7 prioritních os:
n Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní
o Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí
p Udržitelné využívání zdrojů energie
q Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování
starých ekologických zátěží
r Omezování průmyslového znečištění a environmentálních rizik
s Zlepšování stavu přírody a krajiny
t Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu.
Administraci žádostí má na starosti Státní fond životního prostředí (SFŽP) a AOPK ČR (osa 6). Žádat o dotace z některých prioritních os mohou podnikatelské
subjekty a fyzické osoby, což znamená, že jsou dostupné také pro zemědělce. Dotace může dosahovat
až 90 % z celkových výdajů. Žádosti je nutné podávat
v rámci výzev, které se opakují během roku a jsou
vždy vyhlášené na několik vybraných prioritních os.
Program rozvoje venkova (PRV)
Také tento program je připraven pro období 2007 až
2013, sestavilo jej ministerstvo zemědělství. Navazuje
na Operační program Rozvoj venkova a multifunkční
zemědělství (2004–2006) a Horizontální plán rozvoje
venkova (HRDP 2004–2006). Je sestaven do čtyř os:
n Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví
o Zlepšování životního prostředí a krajiny
p Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova
q LEADER (je určena především pro místní akční
skupiny – viz kap. MAS).
Z první osy je možné získat dotace na modernizaci zemědělských podniků, patří sem také zahájení
činnosti mladých zemědělců či předčasné ukončení
zemědělské činnosti. Součástí první osy je také využívání poradenských služeb, které se hodí hlavně při
žádostech o podporu větších projektů. V ose 2 jsou
zahrnuty LFA a agroenvironmentální platby, ale také
platby v rámci NATURA 2000 a lesnickoenvironmen-
51
tální platby. Třetí osa podporuje především diverzifikaci hospodářství a cestovní ruch.
Žádosti jsou přijímány zemědělskými agenturami,
platební a kontrolní agenturou je pak Státní zemědělský intervenční fond (SZIF).
Další dotace administrované Státním
zemědělským intervenčním fondem (SZIF)
Kromě výše uvedeného Programu rozvoje venkova spravuje SZIF dále například jednotné platby
na plochu (SAPS), jejichž hlavním cílem je zajištění přiměřeného příjmu zemědělců. Ve stávající
podobě bude SAPS probíhat do konce roku 2010.
Dále SZIF vyplácí národní doplňkové platby (TopUp), které dorovnávají sníženou konkurenceschopnost našeho zemědělství oproti starým zemím
EU s vyššími přímými dotacemi. Tyto platby jsou
běžně využívány a příjem žádostí má na starosti
zemědělská agentura.
Program péče o krajinu (PPK)
Jedná se o program vyhlašovaný každoročně ministerstvem životního prostředí (MŽP). Dělí se na
dvě podopatření podle území. První podopatření
je určeno pro velkoplošná zvláště chráněná území
– tedy národní parky a chráněné krajinné oblasti.
Druhé je určeno pro volnou, nechráněnou krajinu.
Orgány ochrany přírody (OOP) tyto finance využívají
na konkrétní zásahy v krajině a na drobná neinvestiční opatření. Možnosti využití PPK určuje správa
národního parku nebo chráněné krajinné oblasti, ve
volné krajině pak krajské středisko Agentury ochrany
přírody a krajiny ČR.
52
Dotace krajského úřadu
Také krajský úřad vypisuje dotační programy. Např.
pro rok 2008 Královéhradecký kraj připravil dotační
programy v oblasti cestovní ruch, obce a mikroregiony, životní prostředí a zemědělství, lesní hospodářství a další. Jedná se o menší příspěvky na dobu
jednoho roku, jejich výhodou je však jednoduchá
administrace.
Přípravu a administrativu má na starosti příslušný
odbor krajského úřadu. Informace lze získat přímo na
těchto odborech nebo na internetových stránkách
krajského úřadu.
Legislativa
y Nařízení Rady č. 1698/2005, o podpoře pro rozvoj
venkova z Evropského zemědělského fondu
pro rozvoj venkova
Úřady a zdroje informací
y Státní zemědělský intervenční fond, Regionální
odbor Hradec Králové
y Zemědělská agentura Náchod, Trutnov
y Agentura ochrany přírody a krajiny ČR,
www.dotace.nature.cz
y Krajský úřad Královéhradeckého kraje
www.kr-kralovehradecky.cz
y Státní fond životního prostředí, www.sfzp.cz,
bezplatná tel. poradna 800 260 500
y MAS Království – Jestřebí hory, www.kjh.cz
y MAS Broumovsko+, mas.broumovsko.cz
y
y
y
y
Operační program Životní prostředí, www.opzp.cz
www.strukturalni-fondy.cz
www.businessinfo.cz
Program rozvoje venkova ČR na období 2007–2013
26. Agroenvironmentální opatření (AEO)
O CO JDE
Dřívější systém zemědělských dotací byl založen hlavně na podpoře produkce, díky čemuž se EU brzy začala
potýkat s nadprodukcí potravin a nadměrným zatěžováním krajiny. Aby vyřešila tento problém a zároveň zabránila tomu, aby se přestalo hospodařit úplně, vytvořila
agroenvironmentální opatření (AEO). V rámci AEO vlastně EU platí zemědělcům za to, že se o naši krajinu starají
a udržují ji tak přívětivou a biologicky vyváženou.
AEO jsou nyní součástí Programu rozvoje venkova
na období 2007–2013, Osy II Zlepšování životního prostředí a krajiny. Tyto AEO navazují na „staré“ AEO, které
byly součástí dokumentu HRDP. Každý zemědělec, který
hospodaří ve „starých“ AEO má možnost si vybrat, jestli
v nich bude nadále pokračovat (až do uplynutí požadované doby) nebo se chce přihlásit do „nových“ AEO.
V PRAXI
S čerpáním dotací na agroenvironmentální opatření je
spojena celá řada podmínek a povinností, jejichž plnění
nemusí být vždy snadné. Zkušenosti z předchozích programů však ukazují, že to je dobře možné.
Žádost o zařazení do AEO může podat ten, kdo:
z obhospodařuje a podává žádost na nejméně 5 ha
zemědělsky využívané půdy (která je evidována
v LPIS),
z v případě hospodaření v chráněném území, tedy
i v CHKO, nejméně 2 ha,
z v případě hospodaření v systému ekologického
zemědělství nejméně 1 ha,
z v případě vinic, pěstování zeleniny apod. nejméně
0,25 ha (příp. 0,5 ha u sadů).
Pokud se rozhodnete přihlásit do AEO, musíte svoji
žádost podat na příslušnou zemědělskou agenturu,
a to nejpozději do 15. května roku, ve kterém chcete
začít dotaci čerpat.
Pokud tento termín promeškáte, ale stihnete ji na zemědělskou agenturu (ZA) doručit do 25 kalendářních dnů
po této lhůtě, nárok na dotaci neztrácíte. V tomto případě
se na příslušný kalendářní rok poskytne dotace snížená
o 1 % z celkového nároku na dotaci za každý pracovní den,
o který byla žádost o poskytnutí dotace doručena na ZA
po stanovené lhůtě. K snížení dotace však nedojde, pokud
prokážete SZIF, že k pozdnímu doručení žádosti o poskytnutí dotace došlo v důsledku zásahu vyšší moci.
Dotace se i nadále poskytuje formou pětiletého závazku. Od roku 2008 se žádost podává v rámci tzv.
Jednotné žádosti.
Co všechno musíte plnit během pětiletého období, abyste dostali dotace v plné výši?
z Podat žádost včas a v bezvadném stavu (se všemi
náležitostmi).
z Hospodařit v souladu s podmínkami „dobrého zemědělského a environmentálního stavu“ (GAEC)
z V případě užívání hnojiv (i statkových) vést evidenci
hnojiv podle platných předpisů a plnit podmínky
nitrátové směrnice (viz kap. Nitrátová směrnice).
z V případě použití přípravků na ochranu rostlin vést
evidenci o použití těchto přípravků.
z V případě titulu „Ošetřování travních porostů“ zajistit,
aby byly travní porosty nejméně jednou ročně spaseny nebo dvakrát ročně posečeny (první seč do 31. 7.,
druhá do 31. 10.), pokud to daný podtitul nestanoví
jinak. Odložit nebo vynechat jednu ze sečí můžete
pouze pokud Vám k tomu vydá souhlas příslušný
orgán ochrany přírody (OOP) a Vy tento souhlas doručíte na SZIF nejpozději v termínu, kdy měla být seč provedena. Po 31. říjnu musíte zajistit, aby travní porosty
nebyly vyšší než 30 cm. Tato podmínka se nevztahuje
na případ vynechání seče se souhlasem OOP.
Plnění stanovených podmínek se posuzuje v období ode
dne podání žádosti do 31. prosince téhož roku, kromě
opatření „Pěstování meziplodin“ a „Biopásy“, které se posuzují až do 31. března následujícího kalendářního roku.
Pokud se Vám všechny požadavky nepodaří splnit,
budou Vám dotace sníženy, a to podle typu pochybení,
jeho rozsahu apod. Při závažném porušení podmínek
můžete být vyzváni k navrácení celé dotace.
Co se stane v případě, když nebudete moci plnit
podmínky AEO kvůli odebrání půdy, vypršení
nájemní smlouvy, když budete chtít část půdy
prodat apod.?
z V případě restituce, provedené pozemkové úpravy,
zásahu vyšší moci, provedení prvního zalesnění (půdního bloku nebo jeho dílu), zřízení stavby ve veřejném
zájmu (např. stavba dálnice), pozbytí právního důvodu
užívání pozemku (např. vypršení nájemní smlouvy) do
5 % z přihlášené výměry se dotace poskytuje v poměrné výši (nic nevracíte, dotace se pouze sníží o tu část,
kterou jste nemohli obhospodařovat).
z Pokud Vám vyprší nájemní smlouva nebo chcete
část přihlášených pozemků prodat, nebude po Vás
vyžadováno vrácení (ani krácení) dotací, pouze
pokud se nabyvatel pozemků písemně zaváže k plnění podmínek příslušného AEO.
Úřady a zdroje informací
y Zemědělská agentura Náchod, Trutnov
y Státní zemědělský intervenční fond, Hradec Králové
y Program rozvoje venkova ČR na období 2007–2013
y Brožura Agroenvironmentální opatření – Ošetřování
travních porostů – VRSTVA ENVIRO (MZe, 2008)
53
27. Cross-compliance
O CO JDE
Cross-compliance (dále C-C), překládaný nejčastěji
jako „křížová shoda“, je systém požadavků na zemědělské hospodaření a systém sankcí ukládaných při
jejich nedodržování.
C-C budou muset od 1. ledna 2009 dodržovat
všichni žadatelé o:
z přímé platby – tedy o SAPS (jednotná platba na
plochu) a TOP-UP (národní doplňkové platby)
z žadatelé o podporu z Osy II Programu rozvoje venkova – tam spadají platby za přírodní znevýhodnění (LFA), agroenvironmentální opatření (AEO)
a platby pro území NATURA 2000.
Pokud se zemědělec těchto plateb vzdá, nebude
muset tyto podmínky plnit. I nadále však pro zemědělce platí všechna pravidla a požadavky na zemědělské hospodaření stanovené českou a vybranou
evropskou legislativou, za jejichž nedodržení může
dostat pokutu.
C-C obsahuje dva základní soubory podmínek:
n dodržování dobrých zemědělských a environmentálních podmínek (GAEC); k nim bývá řazeno i dodržení povinného podílu stálých pastvin
o dodržování zákonných požadavků (dále SMR)
– v oblasti životního prostředí, nezávadnosti potravin, zdraví zvířat, správného zacházení s hospodářskými zvířaty a rostlinolékařství.
Ve 4. čtvrtletí 2008 vydá MZe příručku ke C-C, kde
budou uvedeny konkrétní kontrolní body i další informace k systému. Dostupná bude na stránkách
ministerstva.
V PRAXI
Dobré zemědělské a environmentální
podmínky (GAEC)
Pro zachování ploch v dobrých zemědělských a environmentálních podmínkách je už od r. 2004 nutné
plnit tyto standardy:
z nemělo by docházet k rušení krajinných prvků
(meze, terasy, skupiny dřevin, stromořadí a travnaté údolnice),
z kukuřici, brambory, řepu, bob setý, sóju nebo slunečnice nelze pěstovat na půdních blocích s průměrnou sklonitostí převyšující 12°,
z na orné půdě se sklonitostí nad 3°, bez porostu,
musí být kejda nebo močůvka zapravena do půdy
54
nejdéle do 24 hodin po aplikaci (neplatí pro aplikaci hadicovými aplikátory),
z není přípustné měnit kulturu travní porost na kulturu orná půda,
z na půdním bloku je rovněž zakázáno pálení rostlinných zbytků.
Podíl stálých pastvin:
Podíl stálých pastvin je hodnocen v rámci celé členské země. Pro každou zemi byl stanoven k určitému referenčnímu roku. Pro zemědělce v souvislosti s touto složkou C-C platí zákaz změny travních
porostů na ornou půdu. V případě poklesu podílu
stálých pastvin pod stanovenou hranici budou členské zemi pozastaveny výplaty podpor z evropské
pokladny.
Dodržování zákonných požadavků (SMR)
Jde o dodržování vybraných požadavků uvedených
v devatenácti evropských směrnicích. Všechny směrnice již byly převedeny do naší legislativy (viz Legislativa) a každý zemědělský podnikatel má povinnost
dodržovat ustanovení těch směrnic, které se přímo
týkají zemědělské prvovýroby.
Dodržování požadavků legislativy bude kontrolovat několik odborných organizací přímo řízených
MZe a MŽP.
Od 1. ledna 2009 se bude kontrolovat dodržování
požadavků na:
z ochranu volně žijících ptáků (směrnice o ptácích
viz kap. Naše příroda v Evropě – NATURA 2000),
z ochranu podzemních vod před znečišťováním některými nebezpečnými látkami (statková hnojiva,
nafta, chemické látky…),
z ochranu životního prostředí a zemědělské půdy
při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství,
z ochranu vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (nitrátová směrnice),
z ochranu přírodních stanovišť volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (směrnice o stanovištích viz kap. Naše příroda v Evropě – NATURA
2000),
z značení hospodářských zvířat, vedení ústřední
evidence,
z identifikace a registrace skotu a označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa,
z identifikace a evidence ovcí a koz.
Od 1. ledna 2011 se bude kontrolovat ještě:
z uvádění přípravků pro ochranu rostlin na trh,
z zákaz používání některých látek s hormonálním
nebo tyreostatickým účinkem a betasympatomimetik v chovech zvířat,
z bezpečnost potravin,
z tlumení, prevence a eradikace některých přenosných spongiformních encefalopatií,
z tlumení slintavky a kulhavky,
z tlumení vezikulární choroby prasat,
z tlumení a eradikace katarální horečky ovcí,
z minimální požadavky na ochranu telat,
z minimální požadavky na ochranu prasat,
z ochrana zvířat chovaných pro hospodářské
účely.
Kontroly
Kontroly bude provádět několik pověřených institucí:
Státní veterinární správa (SVS), Státní rostlinolékařská správa (SRS), Česká plemenářská inspekce (ČPI),
Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ),
Státní zemědělská a potravinářská inspekce (ČZPI)
a Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (ÚSKVBL).
Jediným orgánem odpovědným za uplatnění sankcí, a tedy za snížení přímých plateb, bude Státní zemědělský intervenční fond (SZIF).
Ročně se bude kontrolovat minimálně 1 % žadatelů
o dotace. Výběr žadatelů bude probíhat na základě
tzv. „analýzy rizik“ a náhodného výběru. Kontrolní
orgány mají do podniků chodit jednotlivě, za rok
může být provedeno i několik kontrol. Z kontroly
bude sestavena zpráva, kterou dostane kontrolovaný subjekt a SZIF.
Podrobnosti k pravidlům kontrol, chování a pravomocem inspektorů jsou v době tvorby této brožurky v jednání. Obstarejte si tedy oficiální příručku
ke C-C.
Sankce
Sankce (ve formě srážek z dotací) budou stanoveny
na základě: rozsahu porušení, závažnosti porušení, trvalosti porušení, opakování porušení a úmyslu
nebo nedbalosti.
Sankce na základě těchto kritérií mají být v rozsahu 1,3 až 5 % dotací, při opakovaném porušení až
15 %, při úmyslném porušení (úmysl musí kontrolní
orgán dokázat) 20 až 100 % (tedy úplné odnětí dotací). Nejvyšší sankcí bude při opakovaných závažných
porušeních vyloučení z podpory. Opakovaným porušením se rozumí porušení konkrétního bodu C-C
ve třech po sobě jdoucích letech.
V případě udělení sankce se bude možné dle
správního řádu odvolat. Odvolacím orgánem je ve
všech případech ministerstvo zemědělství.
55
Jak zjistím, zda splňuji požadavky C-C?
Jedním z nástrojů, které je možné využít k seznámení
se s pravidly a formou kontroly C-C, je „Příručka jakosti zemědělského podniku“. Pro zemědělce ji připravil
ÚZEI (dříve ÚZPI) – Ústav zemědělské ekonomiky a informací, a lze ji najít na jeho internetových stránkách.
Jde o soubor tabulek v programu Excel, kde jsou přehledně vyznačeny legislativní požadavky, které se
týkají jednotlivých druhů hospodaření – skot, ovce,
prasata, rostlinná výroba atd. a také formy podnikání
– fyzická či právnická osoba.
S ověřením, zda vaše hospodářství splňuje požadavky C-C, Vám mohou pomoci také akreditovaní
poradci MZe. Seznam poradců najdete na www.
agroporadenstvi.cz v sekci Poradenský systém MZe,
nebo Vám kontakt zprostředkuje zemědělská agentura nebo okresní agrární komora.
Legislativa
GAEC
y Nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách
provádění agroenvironmentálních opatření, příloha
č. 2 „Podmínky dobrého zemědělského
a environmentálního stavu“
SMR
y Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
y Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech
y Vyhláška č. 274/1998 Sb., o skladování a používání
hnojiv
y Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech
y Vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití
upravených kalů na zemědělské půdě
y NR č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných
oblastí a o používání a skladování hnojiv
statkových hnojiv (nitrátová směrnice)
y Zákon č. 154/2000 Sb., plemenářský zákon
y Zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon
y Vyhláška č. 136/2004 Sb., o označování a evidenci
hospodářských zvířat
y Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči
y Vyhláška č. 291/2003 Sb., o zákazu podávání
některých látek zvířatům
y Vyhláška č. 325/2003 Sb., o pravidlech pro používání
léčivých přípravků
y Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech
y Zákon č. 166/1999 Sb., veterinární zákon
y Vyhláška č. 299/2003 Sb., o opatřeních
pro předcházení a zvládání nákaz
y Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání
y Vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních
standardech pro ochranu hospodářských zvířat
y NR č. 183/2005 Sb., o hygieně krmiv
Pozn. V seznamu jsou uvedena původní čísla předpisů.
Jelikož dochází u zemědělské legislativy k časté novelizaci, je nutné si např. na internetu najít aktuální znění konkrétního předpisu.
Úřady a zdroje informací
y Ministerstvo zemědělství ČR, Odbor přímých
plateb, Praha
y Zemědělská agentura Náchod, Trutnov
y Okresní agrární komora Trutnov
y Agronavigátor, www.agroporadenstvi.cz,
odkaz Expertní systémy a metodiky – Příručka
CCC – odkaz Text příručky C-C, Text příručky
bezpečnost práce (excelové tabulky)
y Ministerstva zemědělství, www.mze.cz, Podpora
z EU, národní dotace – Přímé platby – Cross-complinace www.apickhk.cz (Krajské informační
středisko pro rozvoj zemědělství a venkova
Královéhradeckého kraje)- Zemědělství
– Legislativa – Cross-compliance
y brožura o C-C – www.agroporadenstvi.com/
archiv06/Cross_compliance.pdf
56
28. Operační program Životní prostředí – možnost
pro krajinu
O CO JDE
Operační program Životní prostředí (OPŽP) je jeden
z programů, které využívají a přerozdělují evropské finance. Cílem tohoto programu je především
ochrana a zlepšování kvality životního prostředí,
protože to je základem nejen udržitelného rozvoje,
ale života vůbec.
Program připravilo ministerstvo životního prostředí (MŽP) a spravuje jej Státní fond životního prostředí
(SFŽP), osu 6 navíc ve spolupráci s Agenturou ochrany
přírody a krajiny ČR (AOPK ČR). Je připraven na období 2007 – 2013 a s celkovým objemem financí více
než 5 miliard euro se jedná o druhý největší operační
program. OPŽP rozděluje finance mezi projekty, které
svým obsahem naplňují jeden ze sedmi cílů programu (viz kap. Přehled dostupných dotací). Každá prioritní osa je členěná na oblasti podpory (např. osa
1. má oblasti podpory 1.1. Snížení znečištění vod, 1.2.
Zlepšení jakosti pitné vody, 1.3. Omezování rizika
povodní) a u každé této oblasti podpory je přesně
vyjmenováno, kdo může o dotaci žádat.
V PRAXI
Žadatelem o dotaci z OPŽP může být takřka každý.
Program je významně zaměřen na obce a jejich svazky, příspěvkové organizace měst, na kraje a státní organizace. Pro tyto žadatele je nabídka dotací nejširší.
Lze realizovat např. výstavby čistíren odpadních vod,
zařízení využívající obnovitelné zdroje, sběrné dvory
a kompostárny, rekultivat staré skládky, zateplovat
budovy, zakládat a regenerovat zeleň v rámci tvorby
zeleného prstence kolem sídla atd.
Dotace jsou poskytovány až do 90 % uznatelných
nákladů a jejich konkrétní výše závisí na podmínkách,
které jsou různé pro jednotlivé oblasti podpory. Jako
každá administrativa ani tyto žádosti se nepřipravují snadno a často je nutné pro jejich vypracování najmout poradce. Vlastní poradce má také SFŽP
a jejich seznam je uveden na internetu. Výhodou je,
že náklady na vypracování žádosti lze zahrnout do
uznatelných nákladů projektu.
SFŽP během roku vyhlašuje výzvy, tedy termíny
přijímání žádostí z několika vybraných os. Je proto
zapotřebí průběžně sledovat nabídku výzev OPŽP.
Dobrou strategií, jak nepropásnout v daném roce
příležitost k podání dotace, je mít žádost připravenou
dopředu „v šuplíku“.
Pro žadatele z řad podnikatelských subjektů je nabídka dotací menší. Je možné získat dotaci na opatření, které snižuje znečištění vod, zlepšuje kvalitu
ovzduší, snižuje emise, zlepšuje nakládání s odpady
či na optimalizaci vodního režimu krajiny. O dotace
se mohou ucházet také fyzické osoby, a to v oblasti
podpory biodiverzity. Oblast podpory 6.3. zahrnuje
např. opatření navržená v rámci schválených KPÚ
(výsadby zeleně v krajině a ochrana půdy), zakládání
a obnovu krajinných prvků (výsadba a obnova remízů, alejí, soliterních stromů, větrolamů, břehových
porostů), obnovu historických krajinných struktur
(vč. polních cest a ošetření stromů ve významných
alejích), a opatření k zlepšení přírodních poměrů
v lesích v chráněných územích (např. dosadby jedle
a buku).
V praxi je nejlepší nastudovat podporované oblasti v příručce pro žadatele a záměr konzultovat se
SFŽP. Současně je vhodné se obrátit na začátku přípravy žádosti na Správu CHKO, která povinně vydává
ke každé žádosti stanovisko.
Úřady a zdroje informací
y Státní fond životního prostředí, bezplatná
informační linka 800 260 500, www.sfzp.cz,
www.opzp.cz
y Agentura ochrany přírody a krajiny, Středisko
Hradec Králové
y Operační program Životní prostředí – Implementační
dokument, Příručka pro žadatele, Programový
dokument OPŽP pro období 2007–2013
57
29. Jak při pobytu v přírodě nenarazit na zákon
O CO JDE
Hodnoty krajiny předurčují CHKO Broumovsko k ekologicky šetrnému rozvoji turistiky, sportu a rekreace.
Je důležité nalézt rovnováhu mezi ochranou přírody a využíváním krajiny v oblasti cestovního ruchu
a podporovat “měkké” formy volnočasových aktivit,
při nichž není poškozována příroda a krajina a znečišťováno životní prostředí.
Mezi měkké volnočasové aktivity patří např. pěší
turistika, cykloturistika, běh na lyžích, (eko)agroturistika, při kterých nedochází ke koncentraci osob
v nejcennějších částech území.
V posledních letech zaznamenává Broumovsko
mírný nárůst návštěvnosti, a to v letní i zimní sezóně. Současně se rozšiřuje spektrum volnočasových
akvivit, např. chůze s hůlkami (nordic-walking) či
chůze na sněžnicích.
V PRAXI
Pěší turistika
Na Broumovsku je hustá síť turisticky značených cest
různé obtížnosti. Pokud Vás zavedou do národních
přírodních rezervací Adršpašsko-teplické skály nebo
Broumovské stěny, neopouštějte je, protože zde je
vstup mimo značené cesty zakázán. Přispějete tak
k ochraně těchto ojedinělých ekosystémů pískovcových měst. Respektujte zvýšené nároky zvířat na
klid a nerušte je hlukem. Citlivá k rušení jsou zvířata
zejména v zimě, kdy je každý nadbytečný pohyb připravuje o energii, a potom také na jaře, kdy sedí na
vejcích nebo rodí mláďata.
Ani mimo rezervace není pohyb krajinou zcela bez
omezení. Je omezen právy soukromých vlastníků pozemků a dále zákonem, který upravuje přístup do krajiny a volný průchod přes pozemky státu, obce nebo
právnické osoby (nikoliv tedy osoby fyzické). Volně
se mohou chodci pohybovat po veřejně přístupných
58
komunikacích, stezkách a pěšinách, které lze mimo
zastavěné území obcí zřizovat nebo rušit jen se souhlasem orgánu ochrany přírody (OOP).
Táboření
Rozdělávání ohňů a táboření ve volné krajině by
mohlo mít negativní vliv na cenná rostlinná společenstva a některé druhy živočichů, proto jsou vázány na předchozí souhlas OOP. Správa vytipovala na
území CHKO na osmdesát vhodných lokalit k letnímu táboření a pořádání tradičních akcí, např. pálení
čarodějnic.
Koordinace těchto letních aktivit nejen pro děti
se projevuje pozitivně zejména tím, že se daří předcházet možným sporům mezi táborníky, místními
obyvateli, vlastníky pozemků i dalšími návštěvníky
CHKO. Výhodou pro zájemce je rovněž databáze táborů, která každému poskytuje na počkání aktuální
informace o možnostech a podmínkách táboření
na Broumovsku.
Zájemci o stanování mohou využít veřejná tábořiště
(např. v Božanově, na Ostaši či v teplickém kempu Kamenec). Postavit stan nebo zaparkovat karavan je
dále možné v autokempu ve Velkém Dřevíči a Bučnici
u Teplic nad Metují.
Cykloturistika
Stejně jako pro pěší, je i pro cyklisty vyznačena v terénu hustá síť cyklostezek s velmi rozdílnou obtížností.
Vyloženě sportovní je trasa závodu Rallye Sudety,
pořádaného vždy na podzim přes všechna skalní
města Broumovska. Pro zdatné sportovce jsou vhodné modře značené stezky č. 4001 (okruh „Vyhlídková
cesta“) a č. 4002 („Javoří hory a Broumovské stěny“)
vedoucí částečně skalními terény. Po klidnějších silničkách, zato až do sousedního Polska, vede méně
náročná červená trasa č. 4000 „Okruh Stěny“.
Na předchozí souhlas Správy jsou vázány hromadné akce, kdy by značná koncentrace lidí mohla zejména v jarních měsících zapříčinit neúspěšná hnízdění
četných vzácných druhů ptáků žijících v oblasti (výr
velký a jiné druhy sov, čáp černý, dravci apod.).
Horolezectví
Broumovsko je vyhlášenou pískovcovou lezeckou
oblastí, kde má lezectví dlouhou tradici. Všechny
atraktivní lezecké terény jsou zároveň rezervacemi nebo přírodními památkami, kde je horolezecká
činnost omezena. Ve všech skalních městech je horolezectví vázáno na souhlas OOP. To se týká Ostaše,
Křížového vrchu, Polických stěn, Borku a Kočičích skal.
V Adršpašsko-teplických skalách a Broumovských
stěnách je možné provozovat horolezectví jen ve
vyhrazených lokalitách a ve vyhrazené roční době
– od 1. května nebo dokonce až po 1. červenci (časové
omezení je kvůli hnízdění ptáků). Aktuální informace
a mapy lezeckých oblastí najdete na stránkách Správy
CHKO a Českého horolezeckého svazu.
Motokros a jízdy čtyřkolek
Nejsou v chráněných oblastech vítány, protože ruší
zvěř, způsobují erozi, ztěžují zmlazování jedle a buku
v lesích a ostatním návštěvníkům území i jeho obyvatelům upírají možnost radovat se z klidu a krás
přírody.
Legislativa
y Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
(§26, 29 a 63)
Úřady a zdroje informací
y
y
y
y
Správa CHKO Broumovsko
www.horosvaz.cz
www.kladskepomezi.cz/cz
ski.policenadmetuji.cz
59
30. Poradenství
O CO JDE
Legislativa, předpisy, zákazy a příkazy, nová nařízení…
Všechny tyto oblasti se poměrně často mění a vyznat
se v tom, co je právě aktuální, je dost těžké. Proto mají
zemědělci možnost využít velké množství poradců,
jak státních, tak i soukromých, či služeb neziskových
organizací a oborových sdružení (např. chovatelé masného skotu).
Hlavní tok obecných informací pro zemědělce zajišťují příslušné zemědělské agentury a pozemkové
úřady. Pro předávání místně směřovaných informací
bylo na úrovni krajů vybráno 13 subjektů, které ve výběrovém řízení získaly statut krajského informačního
centra pro zemědělství a rozvoj venkova (KIS).
Kromě státního poradenského systému u nás fungují i privátní poradci. Jejich kvalifikace je prověřována v akreditačním řízení daného oboru. Státní poradci
jsou zahrnuti do organizační struktury výzkumných
ústavů rostlinné výroby, živočišné výroby a zemědělské techniky. Na krajské úrovni fungují metodici
regionálních poradenských pracovišť Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI, bývalý ÚZPI).
V PRAXI
Kam se obrátit pro informaci?
V první řadě je třeba se rozhodnout, o jaký typ informace mám zájem. Zda jde o informaci, kterou
mi zodpoví dotyčný státní úřad (termíny kontrol,
žádostí o dotace, informace v oblasti činnosti ministerstev aj.) či zda jde o informaci specializovanou,
kterou rychleji a kvalitněji zodpoví poradenská firma,
soukromý poradce apod. Jsem-li například chovatel masného skotu, mohu se stát členem asociace
chovatelů masného skotu, která mi bude pomáhat
s informacemi atd.
60
Ekologičtí zemědělci mohou žádat o informace sdružení PRO-Bio, na jehož regionálních pobočkách jsou
pracovníci připravení pomoci s informacemi, osvětou
i poradenstvím. Navíc při vstupu do ekologického zemědělství přijde každý farmář do styku s některou z certifikačních/kontrolních agentur (více viz kap. Vstup do
ekologického zemědělství). V neposlední řadě je možné
kontaktovat Spolek poradců v ekologickém zemědělství EPOS.
Je možné také využít registr soukromých zemědělských poradců, který najdete na internetu na adrese www.agroporadenstvi.cz – Poradenský systém
MZe ČR – Registr poradců. Zde si můžete najít svého
poradce podle regionu, ve kterém působí či podle
specializace jeho činnosti. V některých případech
(například poradenství týkající se cross-compliance)
je možné získat na činnost tohoto poradce dotaci.
Zemědělské hospodaření zasahuje i do oblasti
ochrany životního prostředí. Informace o tomto oboru
je možné získat na pracovištích krajských středisek
AOPK ČR. Zemědělcům v národních parcích a chráněných krajinných oblastech poradí pracovníci jejich
správ. S orientací v jednotlivých osách OPŽP Vám poradí pracovníci SFŽP. Pracovníci krajských středisek
AOPK Vás zorientují v problematice opatření osy 6
OPŽP. Poradenský systém pro OPŽP se stále buduje
a více informací naleznete na www.opzp.cz nebo
www.dotace.nature.cz.
Úřady a zdroje informací
y
y
y
y
y
y
y
y
y
y
y
y
y
y
Ministerstvo zemědělství ČR, Praha
Zemědělská agentura Náchod, Trutnov
Ústav zemědělské ekonomiky a informací, Praha
Česká inspekce životního prostředí,
Oblastní inspektorát Hradec Králové
Česká plemenářská inspekce, pobočka Náchod
Krajská veterinární správa pro Královéhradecký
kraj, Inspektorát Náchod, Trutnov
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský,
Brno
Spolek poradců v ekologickém zemědělství – EPOS
PRO-Bio Svaz ekologických zemědělců, Regionální
centrum Krkonoše a Podkrkonoší
Ministerstvo životního prostředí ČR, Praha
Správa CHKO Broumovsko
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Středisko
Hradec Králové
Státní fond životního prostředí, Středisko Hradec
Králové
www.argroporadenstvi.c z – Registr zemědělských
poradců, , Poradenský systém MZe ČR – Registr
poradců
Úřady
ABCERT GmbH
Lidická 40, 602 00 Brno
Tel.: 545 215 899
E-mail: [email protected]
www.abcert.cz
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Nuselská 39, 140 00 Praha 4
Tel.: 241 082 219 (sekretariát ředitele)
www.nature.cz
Agentura ochrany a přírody a krajiny,
Středisko Hradec Králové
Pražská 155, 500 04 Hradec Králové
Tel.: 495 823 247
E-mail: [email protected]
www.hradeckralove.nature.cz
Apus, o.s.
Senovážná 2, 110 00 Praha 1
Tel.: 224 222 843
E-mail: [email protected]
www.apusos.cz
Baobab – péče o zeleň, s.r.o.
Únětice 3, 252 62 Horoměřice
Tel.: 224 320 075 (Ing. Petr Růžička)
E-mail: [email protected]
www.baobab.cz
Biokont CZ
Měříčkova 34, 621 00 Brno
Tel.: 547 225 565
E-mail: [email protected]
www.biokont.cz
Bioplynka Kryblice - Skládka Kryblice II
Společnost Horní Labe, a.s.
Bohuslavice 226, 541 03 Trutnov
Tel.: 499 841 660 (skládka)
494 629 070 (vedoucí Ing. Jiří Pražák)
E-mail: [email protected]
Česká inspekce životního prostředí,
Oblastní inspektorát Hradec Králové
Resslova 1229, 500 02 Hradec Králové
Tel.: 495 773 405
havárie: 731 405 205 (trvalá dosažitelnost)
731 405 201 (oddělení ochrany vod)
E-mail: [email protected], [email protected]
www.cizp.cz
Česká společnost ornitologická
Na Bělidle 252/34, 150 00 Praha 5
Tel.: 274 866 700
E-mail: [email protected]
www.birdlife.cz
Východočeská pobočka ČSO při
Východočeském muzeu (VČP ČSO)
Zámek 2, 530 02 Pardubice
E-mail: [email protected]
www.vcpcso.cz
Česká plemenářská inspekce (ČPI), pobočka
Náchod
Tyršova 59, 547 01 Náchod
Tel.: 491 520 146, mob.: 777 921 164
E-mail: [email protected]
Českomoravská společnost chovatelů, a.s.
Hradišťko pod Medníkem 123, 252 09 Hradišťko
Tel.: 257 740 491
E-mail: [email protected]
www.cmsch.cz
Energy Centre České Budějovice
nám. Přemysla Otakara II. 87/25
370 01 České Budějovice
Tel.: 387 312 580
E-mail: [email protected]
www.eccb.cz
Kontrola ekologického zemědělství (KEZ), o.p.s.
Poděbradova 909, 537 01 Chrudim
Tel.: 469 622 249
E-mail: [email protected]
www.kez.cz
Krajská hygienická stanice Hradec Králové
Habrmanova 19, 501 01 Hradec Králové
Tel.: 495 058 502
E-mail: [email protected]
Krajská veterinární správa pro
Královéhradecký kraj
Jana Černého 370, 503 41 Hradec Králové
Tel.: 495 279 059
E-mail: [email protected]
www.svscr.cz
Krajská veterinární správa, Inspektorát Náchod
Českoskalická 1836, 547 01 Náchod
Tel.: 491 428 748
E-mail: [email protected]
61
Krajská veterinární správa, Inspektorát Trutnov
Spojovací 570, 541 11 Trutnov
Tel.: 499 816 108
E-mail: [email protected]
Krajský úřad Královéhradeckého kraje
Pivovarské náměstí 1245, 500 03 Hradec Králové
Tel: 495 817 111
E-mail: [email protected]
www.kr-kralovehradecky.cz
Městský úřad Broumov
Třída Masarykova č.p. 239, 550 14 Broumov
Odbor životního prostředí
Tel.: 491 504 341
E-mail: [email protected]
www.broumov-mesto.cz
Obecní živnostenský úřad
Tel.: 491 504 211
E-mail: [email protected]
www.broumov-mesto.cz
Lesy ČR, s.p.
Přemyslova 1106, 501 68 Hradec Králové 6
Tel: 495 860 111
E-mail: [email protected]
www.lesycr.cz
Městský úřad Červený Kostelec, Odbor
výstavby a životního prostředí
nám. T. G. Masaryka 120, 549 41 Červený Kostelec
Tel.: 491 467 540, 491 467 511
E-mail: [email protected]
www.cervenykostelec.cz
Lesy ČR, s.p.,
Lesní správa Dvůr Králové n.L.
ul. 28. října 787, 544 01 Dvůr K.n.L.
Tel.: 499 320 532
E-mail: [email protected]
www.lesycr.cz
Městský úřad Hronov, Odbor výstavby
nám. Čs. armády 5, 549 31 Hronov
Tel.: 491 485 053
E-mail: [email protected]
www.mestohronov.cz
Marius Pedersen, a.s.
Průběžná 1940/3, 500 09 Hradec Králové
Tel.: 495 500 550
E-mail: [email protected]
www.mariuspedersen.cz
MAS Broumovsko+
Mírové náměstí 56, 550 01 Broumov
Tel.: 491 504 253
E-mail: [email protected]
mas.broumovsko.cz
MAS Království – Jestřebí hory
Pod Městem 624, 542 32 Úpice
E-mail: [email protected]
www.kjh.cz
MAS Mezi Úpou a Metují
nám. TGM 80, 552 03 Česká Skalice
www.meziupouametuji.cz
Městský úřad Broumov, Odbor stavební
K Ráji 220, 550 14 Broumov
Tel.: 491 504 317
E-mail: [email protected]
www.broumov-mesto.cz
62
Městký úřad Meziměstí, Stavební úřad
5. května 1, 549 81 Meziměstí
Tel.: 491 580 283
E-mail: [email protected]
www.mezimesti.cz
Městský úřad Náchod
Masarykovo nám. 40, 547 61 Náchod
Stavební úřad
Tel.: 491 405 320
E-mail: [email protected]
www.mestonachod.cz
Obecní živnostenský úřad
Tel.: 491 405 311, 491 405 242
E-mail: [email protected]
www.mestonachod.cz
Městský úřad Náchod, Odbor životního
prostředí
Palachova 1303, 547 01 Náchod
Tel.: 491 405 464
E-mail: [email protected]
www.mestonachod.cz
Městský úřad Police nad Metují, Odbor
výstavby
Masarykovo náměstí 98, 549 54 Police nad Metují
Tel.: 491 509 992
E-mail: [email protected]
www.meu-police.cz
Městský úřad Teplice nad Metují
Odbor výstavby
Rooseveltova 15, 549 57 Teplice nad Metují
Tel.: 491 581 201, 491 581 207
E-mail: [email protected]
www.teplicenadmetuji.cz
Pozemkový fond ČR, Územní pracoviště
Trutnov
Horská 5, 541 01 Trutnov
Tel.: 499 859 711
E-mail: [email protected]
www.pfcr.cz
Městská jatka Vrchlabí, s.r.o.
Lánovská 565, 543 01 Vrchlabí
Tel.: 499 422 135
E-mail: [email protected]
www.jatkavrchlabi.cz
Pozemkový úřad Náchod
Palachova 1303, 547 01 Náchod
Tel.: 491 423 495
E-mail: [email protected]
Ministerstvo zemědělství ČR
Těšnov 17, 117 05 Praha 1
Tel.: 221 811 111
E-mail: [email protected]
www.mze.cz
Odbor přímých plateb
221 812 496 (ing. Zdeněk Trnka)
Odbor environmentální politiky
a obnovitelných zdrojů energie
221 812 165 (ing. Jiří Trnka)
Pozemkový úřad Trutnov
Horská 5, 541 01 Trutnov
Tel.: 499 811 036
E-mail: [email protected]
PRO-Bio Svaz ekologických zemědělců
Nemocniční 53, P.O. BOX 116, 787 01 Šumperk
Tel.: 583 216 609
E-mail: [email protected]
www.pro-bio.cz
Okrasné zahrady arboristika, s.r.o.
Mokřiny 69, 549 37 Žďárky
Tel.: 608 541 521 (Martin Šofr)
www.arboristika.org
Regionální centrum PRO-Bio Krkonoše
a Podkrkonoší, o.s.
Horní Branná 117, 512 36 Horní Branná
Tel.: 605 168 608 (Ing. Bc. Hana Řehořková)
www.pro-biokrkonose.eu
Okresní agrární komora Trutnov
Horská 5, 541 01 Trutnov
Tel.: 499 811 862
E-mail: [email protected]
SCHEELE BOHEMIA, s.r.o.
Barvířské nám. 4, 550 01 Broumov
Tel.: 491 524 691
E-mail: [email protected]
Okresní hygienická stanice Trutnov
Úpická 117, 541 17 Trutnov
Tel.: 499 840 028
E-mail: [email protected]
Okresní hygienická stanice Náchod
Českoskalická 254, 547 01 Náchod
Tel.: 491 423 165
E-mail: [email protected]
Společnost pro zahradní a krajinářskou
tvorbu, o.s.
Staropramenná 29, 150 00 Praha 5
Tel.: 257 324 124, 257 323 953
E-mail: [email protected]
www.szkt.cz
www.arboristika.cz (Sekce Péče o dřeviny)
Povodí Labe, s. p., Závod Hradec Králové
Víta Nejedlého 951, 500 03 Hradec Králové
Tel.: 495 088 111
E-mail: [email protected]
www.pla.cz
Spolek poradců v ekologickém zemědělství
– EPOS
Kotlářská 53, 602 00 Brno
Tel.: 549 213 563
E-mail: [email protected]
www.eposcr.cz
Pozemkový fond ČR, Územní pracoviště Náchod
Tyršova 59, 547 23 Náchod
Tel.: 491 401 081
E-mail: [email protected]
www.pfcr.cz
Správa CHKO Broumovsko
Ledhujská 59, 549 54 Police nad Metují
Tel.: 491 549 020
E-mail: [email protected]
www.broumovsko.ochranaprirody.cz
63
Státní fond životního prostředí
Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 11 – Chodov
Tel.: 267 994 300
E-mail: [email protected]
www.sfzp.cz
Ústav zemědělské ekonomiky a informací
Slezská 7, 120 56 Praha 2
Tel.: 227 010 111
E- mail: [email protected]
www.uzei.cz
Státní fond životního prostředí, Krajské
pracoviště Královéhradecký kraj
Sušilova 1528, 500 02 Hradec Králové
Tel.: 800 260 500, 495 426 360
E-mail: [email protected]
www.sfzp.cz
Ústřední kontrolní a zkušební ústav
zemědělský
Hroznová 2, 656 06 Brno
Tel.: 543 548 111
E-mail: [email protected]
www.ukzuz.cz
Státní veterinární správa ČR
Slezská 7, 120 00 Praha 2
Tel.: 227 010 154
E-mail: [email protected]
www.svscr.cz
Ústřední kontrolní a zkušební ústav
zemědělský, Odbor krmiv
Konečná 1390, 580 01 Havlíčkův Brod
Tel.: 569 430 421
E-mail: [email protected]
Státní zemědělský intervenční fond, Regionální
odbor Hradec Králové
Ulrichovo náměstí 810, 500 02 Hradec Králové
Tel. : 495 070 300
E-mail: [email protected]
www.szif.cz
Středisko pro efektivní využívání energie
SEVEn, o.p.s.
Americká 17, 120 56 Praha 2
Tel.: 224 252 115
E-mail: [email protected]
Svaz chovatelů ovcí a koz,
Pracoviště Brno (vedení plemenných knih ovcí)
Palackého 1-3, P.O. BOX 119, 612 00 Brno
Tel.: 541 243 481
E-mail: [email protected]
www.schok.cz
Pracoviště Praha (vedení plemenných knih koz)
Maškova 3, 182 53 Praha 8
Tel.: 284 680 019
E-mail: [email protected]
www.schok.cz
Krajské sdružení (Královéhradecký,
Pardubický, Ústecký kraj)
www.schok.cz/pardubickykraj/index.php
Technické služby města Broumova
Smetanova 178, 550 01 Broumov
Tel.: 491 521 206
E-mail: [email protected]
Technické služby Police nad Metují, s.r.o.
V Domkách 80, 549 54 Police nad Metují
Tel.: 491 541 150
E- mail: [email protected]
64
Ústřední pozemkový úřad
Těšnov 17, 117 05 Praha 1
Tel.: 281 212 307
www.upu.cz
Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i.
Přátelství 815, 104 00 Praha 10 Uhříněves
Tel.: 267 009 511
E-mail: [email protected]
www.vuzv.cz
www.genzdrojehz.wz.cz (Národní referenční středisko uchování a využití genetických zdrojů hospodářských zvířat)
Zemědělská agentura Náchod
Tyršova 59, 547 01 Náchod
Tel.: 491 428 317, 491 428 371, 491 427 584
E-mail: [email protected]
Zemědělská agentura Trutnov
Horská 5, 541 01 Trutnov
Tel.: 499 813 036, 499 813 041, 499 813 038
E-mail: [email protected]
Zemědělská vodohospodářská správa,
pracoviště Náchod
Tyršova 59, 547 01 Náchod
Tel.: 491 423 775
E-mail: [email protected]
Zemědělská vodohospodářská správa,
pracoviště Trutnov
Horská 5, 541 01 Trutnov
Tel.: 499 817 311, mob.: 607 500 584
E-mail: [email protected]
Seznam použitých zkratek
AEO – agroenvironmentální opatření
MZe – Ministerstvo zemědělství ČR
AOPK – Agentura ochrany přírody a krajiny
MŽP – Ministerstvo životního prostředí ČR
BPEJ – bonitovaná půdně ekologická jednotka
NP – národní park
C-C - cross-compliance
OOP – orgán ochrany přírody
ČHMÚ – Český hydrometeorologický ústav
OPŽP – Operační program Životní prostředí
ČIŽP - Česká inspekce životního prostředí
OÚ – obecní úřad
ČMSCH – Českomoravská společnost chovatelů
PF ČR – Pozemkový fond ČR
ČOV – čistírna odpadních vod
PPK – Program péče o krajinu
ČPI - Česká plemenářská inspekce
PRV – Program rozvoje venkova
ČSN – Česká státní norma
PÚ - pozemkový úřad
ČZPI - Státní zemědělská a potravinářská inspekce
PUPFL – pozemky určené k plnění funkcí lesa
DJ – dobytčí jednotka
SAPS – jednotná dotace na plochu zemědělské
půdy (Single Area Payment Scheme)
EAFRD – Evropský zemědělský fond pro rozvoj
venkova (European Agricultural Fund for Rural
Develepment)
ECEAT – Evropské centrum pro eko agro turistiku
EIA – hodnocení vlivu na životní prostředí
(Environmental Impact Assessment)
EPOS – Spolek poradců v ekologickém zemědělství
EU – Evropská unie
EZ – ekologické zemědělství
GAEC – dobré zemědělské a environmentální
podmínky (Good Agricultural and Environmental
Conditions)
HRDP – Horizontální plán rozvoje venkova
ČR (Horizontal Rural Development Plan)
CHKO – chráněná krajinná oblast
KEZ – Kontrola ekologického zemědělství
KIS HK – Krajské informační středisko
Královéhradeckého kraje
LFA – méně příznivé oblasti a oblasti
s ekologickým omezením (Less Favoured Areas)
LPIS – systém pro vedení a aktualizaci evidence
půdy dle uživatelských vztahů (Land Parcel
Identification System)
SCHOK – Svaz chovatelů ovcí a koz ČR
SPL – strategický plán LEADER
SRS - Státní rostlinolékařská správa
SVS - Státní veterinární správa
SZIF - Státní zemědělský intervenční fond
TTP – trvalý travní porost
ÚHUL – Ústav pro hospodářskou úpravu lesů
ÚZEI – Ústav zemědělské ekonomiky a informací
(bývalý ÚZPI)
ÚSKVBL - Ústav pro státní kontrolu veterinárních
biopreparátů a léčiv
ÚKZÚZ - Ústřední kontrolní a zkušební ústav
zemědělský
VDJ – velká dobytčí jednotka
VÚŽV – Výzkumný ústav živočišné výroby
VÚRV – Výzkumný ústav rostlinné výroby
VÚZT – Výzkumný ústav zemědělských technologií
ZA – zemědělská agentura
ZCHÚ – zvláště chráněné území
ZPF – zemědělský půdní fond
MAS – místní akční skupina
ZVHS – Zemědělská vodohospodářská správa
MěÚ – městský úřad
ŽP – životní prostředí
MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
65
Praktický rádce pro hospodaření
v CHKO Broumovsko
Víte co, a nevíte jak?
Víte jak, a nevíte za co?
MAS Broumovsko+ podporuje
a financuje odpovědný
rozvoj regionu.
Kontaktujte nás a zjistíte více.
Kontakt: [email protected] | http://mas.broumovsko.cz
MAS BROUMOVSKO+
Místní akční skupina pro realizaci programu LEADER na Broumovsku

Podobné dokumenty

Zemědělský rádce pro šetrné hospodaření v Krkonoších

Zemědělský rádce pro šetrné hospodaření v Krkonoších DAPHNE ČR – Institut aplikované ekologie je nevládní nezisková organizace založená skupinou studentů Přírodovědecké a Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity jako pobočka slovenského DAPHNE – Inšt...

Více

zde - Hotelová škola Brno

zde - Hotelová škola Brno COMPETETIVE ADVANTAGE IN THE HOTEL INDUSTRY THROUGH LOGISTICS

Více

Untitled - VAK Jablonné nad Orlicí, a.s.

Untitled - VAK Jablonné nad Orlicí, a.s. nebo rybí směrnice (o jakosti sladkých vod vyžadujících ochranu nebo zlepšení pro podporu života ryb). Rámcová směrnice o vodě obecně zavádí hospodaření a ochranu vod po hydrologických hranicích, n...

Více

zákona č. 242/2000 Sb

zákona č. 242/2000 Sb se osvědčení o kontrole dovozů ze třetích zemí dle článku 11 nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 ze dne 24. června 1991 o ekologickém zemědělství a k  němu se vztahujícímu označování zemědělských produk...

Více

Info bulletin SMO červenec+srpen 2013

Info bulletin SMO červenec+srpen 2013 AEO, které jsou daleko složitější a cílenější než triviální soustava několika plateb LFA. Agroenvironmentální opatření obsahují vedle podpory integrované a  ekologické především podporu produkce kr...

Více

Z ptačí perspektivy

Z ptačí perspektivy Vám do oka nespadla zbloudilá saze. Doufáme, že jsme Vás dostatečně nalákali alespoň na některé z našich tipů a že se brzy vydáte prozkoumávat pro Vás dosud neznámá místa našeho kraje, kde si dozaj...

Více