docMucin září 2011
download 
Stížnost Transkript
Mucin září 2011
Mucin září 2011/2012, číslo 1 ÚVOD Zdravím AHOLáci, po dvouměsíční pauze, kdy jsme nemuseli pouţívat naše mozkové závity, opět přichází období, kde je (nebo by alespoň mělo být) nutné opět nastartovat a začít přemýšlet jako plnohodnotní studenti střední školy. Teda alespoň většina. V první řadě bych chtěla všem čtvrtým ročníkům popřát pevné nervy, silnou vůli a ať ten poslední rok na střední nějak přeţijou. V druhé řadě bych ráda, a myslím, ţe mohu mluvit za celou školu, přivítala AHOLácké benjamínky, kteří se rozhodně mají na co těšit. Sami časem poznáte, jak to na téhle škole chodí a říkat vám, ať se zbytečně nestresujete. Je to myslím úplně zbytečné, protoţe minulý rok jsem na vašem místě byla já. Takţe přesně vím, jak se teď asi cítíte. Ale dejte tomu pár měsíců a budete si připadat, jako kdybyste tady chodili uţ roky . TAKŢE !!! Vytáhnout pera/propisky/notebooky/, pohledat sešity, učebnice, naţhavit mozkové buňky, k ruce popř. pár aspirinů nebo antidepresiv ... začíná nový školní rok! … no hurá. Nikki 1 Mucin září 2011/2012, číslo 1 OBSAH A REDAKCE Redakce: Šéfredaktor Korekce Titulní strana Redaktoři [email protected] Zde nám prosím zasílejte své příspěvky, názory nebo i případné dotazy. Nikola Foldynová Song: Nirvana- Smells like teen spirit Osobnost měsíce: Amy Winehouse Mgr. Gromnica Sabina Bědroňová Lucie Gajdošíková Čokoláda Norbert Sosna Šikana – obecná charakteristika Honza Krasický Báseň – ONA Alţběta Herberová Mimoškolní aktivity dětí MŠ a ZŠ Kristýna Lyková Jak funguje myslení u ţen a muţů? Jana Štěrbová Rychlá auta – Zakázané ovoce Obsah: Úvod……………………………………………str. 1 Obsah a redakce……………………………….str. 2 Čokoláda……………………………………….str. 3 - 4 Šikana – Obecná charakteristika……………..str. 5 - 6 Šikana – Úvaha………………………………...str. 7 - 8 Nábor nových členů…………………………..str. 9 Song…………………………………………….str. 10 Báseň…………………………………………...str. 11 Mimoškolní aktivity dětí MŠ a ZŠ…………..str. 12 Jak funguje myšlení u ţen a muţů?................str. 13 - 14 Rychlá auta…………………………………….str. 15 Osobnost měsíce………………………………str. 16 – 17 Pozvánka na příští číslo………………………str. 18 2 Mucin září 2011/2012, číslo 1 ČOKOLÁDA V kaţdé zemi je trochu odlišná kultura, styl oblékání a tím pádem i odlišná slaná a sladká jídla. Kdyţ přijde řeč na sladké jídlo okamţitě se mi vybaví slovo čokoláda. Ať uţ je v jakékoliv formě (bílá, mléčná nebo hořká, tekutá nebo tvrdá), prostě čokoláda, tak jak ji kaţdý zná. Já osobně neznám nikoho, kdo by neměl čokoládu rád. Pokud se na světě takoví lidé najdou, určitě jich bude převáţná menšina, kde budou spadat většinou anorektičky, modelky a lidé drţící jakoukoliv dietu. Čokoláda je součásti většiny sladkostí, jako jsou např. snickers, margot, 3bit apod. Stala se také symbolem většiny svátků například Velikonoc ve formě velikonočních zajíčků a vajíček, nebo Mikuláše jako adventní kalendáře nebo figurky Mikuláše a čerta. První kakao bylo objeveno začátkem 16stol. Španěly. Pro původní obyvatele (aztéky) bylo kakao boţského původu, proto pojmenovali kakaovník „Theobroma cacao“ (Theobroma = pokrm bohů). Španělé, při svém návratu zpět do Evropy přivezli tento recept pouţití kakaa, odkud se rozšířil po celém kontinentu. Největší průlom však nastal v 19. století, kdy Holanďan Van Houten (1828) objevil metodu, jak se dá získat velká část tuků z kakaových bobů – kakaové máslo. A toto byl začátek všech čokoládových tyčinek, dortíků, šlehaček, tabulek a různých čokoládových pokrmů. Takţe za dnešní čokoládový ráj vděčíme Van Houtenovi. Zajímavosti, které jste nemuseli vědět: Čokoláda podporuje dobré dýchání, třísloviny v ní obsaţené ničí bakterie v ústech. Čokoláda je vlastně chutný aspirin, zabraňuje krevním sraţeninám a trombózám. Mléčná čokoláda obsahuje vápník, který zpevňuje kosti. Je prokázáno, ţe padesát gramů hořké čokolády obsahuje stejné mnoţství buněk, které chrání proti rakovině, jako 17 skleniček pomerančové šťávy. Čokoláda uvolňuje v těle hormony štěstí, takţe zlepší náladu. 3 Mucin září 2011/2012, číslo 1 Čokoláda je rovněţ zdrojem hořčíku, který příznivě působí na funkce mozku, a proto podporuje myšlení. Jak sami vidíte všechny tyto zajímavosti jsou pozitivní, ale nesmíte, zapomenou, ţe v čokoládě jsou hlavně tuky, které usazují v těle. Proto nekonzumujte čokoládu v nadměrné míře. I čokoláda napomáhá k obezitě. Pozor! Pro psy je čokoláda nebezpečná, neboť jejich tělo ji nedokáţe strávit. Při malé dávce se projeví hyperaktivitou psa, při vyšší jej můţe usmrtit. Lucie Gajdošíková, 3PL 4 Mucin září 2011/2012, číslo 1 ŠIKANA OBECNÁ CHARAKTERISTIKA Šikanou se rozumí fyzické či psychické omezení jedince v určité sociální skupině. V současnosti se stává jedním z nejhorších problémů minimálně na školách, nalézt ji lze ovšem i v jiných kolektivech, například často se vyskytuje v armádě (připomeňme poměrně často se vyskytující aféry týkající se šikany v ruské armádě). Je prokázáno, ţe se s šikanou setkala většina studentů a nezáleţí na roli, kterou v ní hráli, zda byli objektem šikany, či tím, kdo ji prováděl (subjektem) nebo jí pouze přihlíţeli. Šikana se vyskytuje v nejrůznějších formách, ale prvoplánově ji lze rozdělit na šikanu psychickou a fyzickou. Toto rozdělení je stejné, jaké je rozdělení u donucení, je zde tedy jistá spojitost. S klidem v duši lze tedy konstatovat, ţe se šikana můţe stát prostředkem donucení. Šikanou psychickou můţeme rozumět například nadávky či výsměšky, které mohou být adresovány například dětem s určitými tělesnými proporcemi, či dětem s vyšším IQ. Můţe jí být ale také výhruţka uţití násilí v případě, ţe objekt neudělá to, co se od něj poţaduje. Je důleţité si uvědomit důvody, proč k šikaně dochází. Tyto důvody jsou velmi variabilní, je moţno je hledat i v prostředí, ve kterém subjekt, který šikanu provádí vyrůstá. Je časté, ţe takový jedinec pochází z nefungující rodiny a snaţí se svým jednáním na sebe upoutat pozornost. Či také trpí nízkým sebevědomím a šikana je mu prostředkem k jeho zvýšení. Dostali jsme se k šikanujícímu subjektu, tento subjekt je oproti objektům šikany povětšinou nějak odlišný, ať uţ tělesně, věkem, či pouze tím, ţe se nachází v určité skupině osob odlišné od skupiny, ve které se nachází objekt šikany. Další šikanou je šikana fyzická, kdy dochází k reálnému fyzickému kontaktu mezi subjektem a objektem šikany. Tomuto kontaktu často předchází právě šikana 5 Mucin září 2011/2012, číslo 1 psychická. Často se vykytuje představa, ţe fyzická šikana je horší, neţ psychická, z mého úhlu pohledu není tato představa axiomatická, ale dá se naopak vyvrátit. Zastávám názor, ţe jak psychická, tak fyzická šikana se v konečném výsledku promítnou do psychického stavu šikanovaného objektu ve stejné míře, či naopak psychický šikana se ve svém součtu můţe projevit hůře a to ve spojitosti s tím, ţe je hůře objevitelná. Fyzická šikana můţe totiţ způsobit například podlitiny viditelné pouhým okem, zatímco výsledky psychické šikany, jakoţto šrámy na duši viditelné bohuţel nejsou a v případě, ţe se objekt k problému nepostaví čelem a nesvěří se s ním někomu, můţe dojít k umělému prodluţování jinak řešitelného problému. Způsoby řešení šikany: Šikana jakoţto faktický problém, který můţe dítě, člověka ovlivnit na delší dobu, by rozhodně neměla být bagatelizována. V případě, ţe se dítě stane objektem šikany, nemělo by se rozhodně bát svěřit se se svým problémem starší osobě, nemusí to být ani rodiče, stačí autorita učitele. Není důvod se stydět, šikanu si nezpůsobil sám a bez jejího řešení můţe celý problém přerůst například aţ v pokus o sebevraţdu, plynoucí z posttraumatického stresu. Jedním z indikátorů šikany můţe být velmi známé zhoršení školního prospěchu či záškoláctví. V jistých zemích se objevují i tendence k potírání šikany, projevující se nošením uniforem. Na jednu stranu je fajn, ţe takhle můţe dojít k setření příčiny šikany, která pramení z různých sociálních původů jedinců, na druhou stranu ale neřeší další příčiny (tloušťka, IQ…). Negativním výsledkem nošení uniforem je také potírání individuality, dochází tedy k uniformitě, která dle mého názoru můţe působit stejně kontraproduktivně, protoţe individuum můţe být pohlceno celkem a pocit nicotnosti a nemoţnost se odlišit můţou vést k jinému duševnímu strádání. Abych své poznatky shrnul, šikana je dle mého názoru produktem moderní společnosti a problémem širokého rozsahu, který by měl být bezpodmínečně řešen. A to ať mluvíme o individuálním výskytu, či výskytu celospolečenském… Norbert Sosna, 4PL 6 Mucin září 2011/2012, číslo 1 ŠIKANA ÚVAHA V dnešní době je šikana téměř běţnou součástí ţivota kaţdého z nás anebo se s ní kaţdý z nás nejméně jedenkrát potkal. Sociologové tento jev označují jako fyzické i psychické omezování či týrání jedince v kolektivu. Šikana má mnoho tváří a způsobů jejího projevu. Je nedílnou součástí škol i pracovišť. Kdyţ se tak nad tím zamyslím, dnes uţ je tak běţná, ţe si jí málokdo uvědomí nebo si jí okolí všimne. Pouhé šťouchnutí kolemjdoucího, který se nějakým způsobem odlišuje od ostatních, nebo nelibé zatváření se, je projevem šikany. Zdá se vám to směšné? Jak se můţe škaredé podívání se nebo šťouchnutí do někoho naproti vám označovat za šikanu? Bohuţel je to tak, protoţe to, co se ze začátku zdá jako neškodné šťouchnutí nebo škaredý pohled, většinou pokračuje různými formami napadání, ať psychického nebo fyzického rázu. Ale kdo je ve většině případů strůjcem tohoto chování? Nepřemýšleli jste někdy nad tím, co za člověka tohle provádí? Určitě mi dáte za pravdu, ţe tak zvaní tyrani jsou většinou lidé, keří nejsou spokojeni sami se sebou, něco se uvnitř nich děje a oni se s tím neumí nijakým způsobem vyrovnat. Proto tu agresivitu skrytou v sobě musí nějakým způsobem dostat ven. Asi si říkáte, proč se nepřihlásí do nějakého bojového sportu a nevybije si to na boxovacím pytli? Takovýto člověk musí mít pocit vítězství nad někým, kdyţ nevítězí vnitřně sám nad sebou. Vyhlídne si jedince, který se nějakým znakem odlišuje od ostatních – zájmy, barva pleti, výška, vzhled, prostě cokoli, co ho nějakým způsobem odlišuje. Zajímavé také je, ţe všichny oběti šikany jsou slabší neţ jejich tyrani. Nebo víte o někom, kdo byl silnější neţ jeho napadající? Já ne. Moţná se mnou řada lidí, kteří byli obětí tohoto odporného společenského jevu, nebude souhlasit. Člověka, který je všemoţnými způsoby napadal, ze srdce nenávidí, určitě si říkají, jak takový člověk můţe být vnitřně labilní? Ale kdyţ se nad tím zamyslíte, kdo jiný by toto mohl způsobovat? Jen vnitřně narušený člověk, který si chce jiným neţ normálním způsobem vydobít pozornost okolí, pozornost těch, kteří ho neuctívají jako hrdinu, ale je to pozornost dalších potenciálních obětí, které se radši s tímto agresátorem spojují. Člověk, který je šikanován, hned po probuzení myslí na to, co hrozného se mu zase stane, po škole nebo po práci utíká domů oproti ostatním, kteří ještě zůstávají, jdou nakupovat, do kina, místo vyhledání společnosti nebo pomoci se uzavřou do 7 Mucin září 2011/2012, číslo 1 sebe. Nejhorší však je, ţe šikanované dítě nebo i dospělý, objasňuje své bolesti různými bizardními způsoby. Bohuţel dnes je těţké proti ní bojovat. Je stejně rozšířená jako alkohol, cigarety nebo drogy. Nenápadně se objeví, rychle rozšíří, snadno pronikne do našeho ţivota a velice špatně z našeho ţivota zase mizí. A ještě jedna věc mě napadá nakonec: proč existují všechny linky pomoci, kdyţ je zneuţívají jen ti, co pomoc nepotřebují, a ti, co ji opravdu potřebují, ji vyuţít nemohou nebo hůř – nesmějí… 8 Mucin září 2011/2012, číslo 1 NÁBOR NOVÝCH ČLENŮ Redakce MUCINu hledá nové talenty pro letošní i nastávající školní roky. Přihlásit se můţete buďto v BP2 nebo v kabinetě č. 307 u Mgr. Gromnicy. NENECHTE SVŮJ TALENT DŘÍMAT A PŘIHLAŠTĚ SE JEŠTĚ DNES !!! 9 Mucin září 2011/2012, číslo 1 SONG: SMELLS LIKE TEEN SPIRIT Load up on guns Bring your friends Its fun to lose And to pretend Shes overboard Myself assured I know I know A dirty word Hello, Hello, Hello How low 4x Ref.: With the lights out its less dangerous Here we are now Entertain us I feel stupid and contagious Here we are now Entertain us A mulatto An albino A mosquito My libido Yea Im worse at what I do best And for this gift I feel blessed Our little group has always been And always will until the end Hello, Hello, Hello How low 4x Ref. Just what it takes And yet I guess it makes me smile I found it hard Its hard to find Oh well, whatever, nevermind Hello, Hello, Hello how low 4x With the lights out its less dangerous Here we are now Entertain us I feel stupid and contagious Here we are now Entertain us A mulatto An albino A mosquito My libido A denial... by NIRVANA ,,VŮNĚ (DUCHA) MLÁDÍ‘‘ A já zapomínám Proč ochutnávám Myslím, ţe mě to můţe rozesmát Připadá mi to těţké Bylo těţké to nalézt Oh dobrá, cokoliv nevadí Nabijte zbraně a Přiveďte přátele Je zábavný prohrávat A předstírat Ona je znuděná A sebejistá Oh ne, já znám Špatný slova Ahoj, ahoj, ahoj, jak nízko? Kdyţ jsou světla zhasnutá je to méně nebezpečné Jsme tady Ref.: Kdyţ jsou světla zhasnutá je to méně Pobav nás Cítím se hloupě a nakaţlivě nebezpečné Jsme tady Jsme tady Zabav nás Pobav nás Mulat Cítím se hloupě a nakaţlivě Albín Jsme tady Moskyt Zabav nás Moje libido Mulat Yeah Albín Odepření Moskyt Moje libido Yeah Ahoj, ahoj, ahoj, jak nízko? Jsem nejhorší v tom v čem jsem nejlepší Za tento dar se cítím poţehnán Naše malá skupina vţdycky byla A vţdycky bude aţ do konce Ahoj, ahoj, ahoj, jak nízko? Ref. Nikki 10 Mucin září 2011/2012, číslo 1 ONA Chodím po ulicích, barvy jsou tak tmavé, přivírám oči, chodím bez cíle, tohle není zdravé, ve tmě jsem se ukryl, nečekám na slunce, je to jako špatný sen, ať někdo zakřičí probuď se! Lhostejnost, ubíjející stereotyp, ţádná šance, nic jsem neprovedl, ale nedaří se, špatná bilance, stojím v dešti, cítím, ţe z toho nejde ven, něco mě drţí v poutech, tak utíká den za dnem. Utíkám pořád na místě, natoţ abych letěl, zapomínám na sny, dnešní svět je tak zlý, přemýšlím, kde hledat příčinu, kdybych to věděl netěším se západu slunce, pro mě je to pocit mdlý. Nejsou to slzy na mé tváři, ale ani úsměv, vysvobození by pro mě byl velký úspěch, jdu večer ven, procházím se a v tom jsem ji uviděl, ten okamţik, kdy se minuty mění na hodiny. Zrychlil se mi tep, ten pocit, uţ jsem ji chtěl, otočila se tak jemně, na sebe jsme pohled hodili, léto, jemný vítr si hraje s jejími vlasy, ticho, šum v korunách stromů, co bude dál asi... není tu nic, čeho bychom se báli. Stmívá se, měsíc je tak jasný, ponořili jsme se spolu do světel, touláme se, máme vlastní……svět, už se cítím jako bych letěl! Svobodní jako ptáci, nemyslíme na práci, sleduju tvé tělo bohyně, hladím tvé boky smyslně, tančíme tango povinně, jako bonny a clyde, náš příběh, žijeme přítomností, když máme na výběr. Našel jsem to co jsem hledal, ztracená loď co našla maják, špatného konce bych se nebál, jako když parašutista má padák. S ní je to bezstarostná jízda, často slyším slovo výzva, dívám se na její úsměv, padám do jejich očí, přeplaveme La Manche, přejdeme saharu, pryč jsou ty momenty, kdy jsem nevěděl co si počít, noc je tak dlouhá, další skleničku popíjíme na baru, změnil jsem život, už nevidím mrak, ale modré nebe, hvězdy ve tmě, nemám už strach, našel jsem sám sebe. Nemusíme mluvit, abychom věděli, co cítíme, spolu příleţitost teď hned chytíme, vidíme se poprvé, ale jako bychom se znali, Honza Krasický, 3PL 11 Mucin září 2011/2012, číslo 1 MIMOŠKOLNÍ AKTIVITY DĚTÍ MŠ a ZŠ Asi většina z nás navštěvovala po příchodu ze školy domu nějaký zájmový krouţek, ať uţ dobrovolně a s chutí, nebo s donucením a z ctiţádosti rodičů. Jestli je pro dítě prospěšné navštěvovat hodiny jakékoliv umění uţ v ranném dětství je spekulativní. Velký počet lidí si muţe myslet, ţe pro tak malé děti je to nevhodné a ţe je to muţe zatěţovat jak fyzicky tak psychicky a měly by více času trávit s ostatními dětmi a hrou. Ale na druhou stranu, kdyţ dítě nebude rozvíjet své vlohy, tak zaniknou a v budoucnu by toho sami litovali. Také se ale tyto instituce můţou postarat o takovou, řekněme školu hrou, kdy pořádají různé soutěţe a ,,veselé dny,“ kde se děti můţou společně vydovádět a zároveň se něčemu novému naučit. Sama jsem se takové akce nedávno zúčastnila během mé praxe ve školce v Koblově. Mateřská škola pořádala Šmoulí den, kde byl pro děti připraven bohatý program ve šmoulí atmosféře. Děti i rodiče se pobavili. Mohli si vyzkoušet různé disciplíny, ve kterých se mohl ukázat i jejich talent. Akce se mi líbila a oceňuji snahu a obětavost pedagogů. A také tyto akce vidím jako jakýsi dobrý způsob stmelení kolektivu. Já osobně mám na mimoškolní aktivity pozitivní názor, myslím si, ţe je to dobře strávený volný čas, ale pouze tehdy, kdy dítě má o to samo zájem. I přes úsilí rodičů se talent v dítěti nezrodí, kdyţ ho v sobě na danou činnost nemá a dítě se pouze trápí a zbytečně namáhá. Jaký na to máte názor vy, to nám můţete prostřednictvím našeho školního časopisu také sdělit. Děkujeme za vaše podněty k tomuto tématu. Alţběta Herberová, 4PL 12 Mucin září 2011/2012, číslo 1 JAK FUNGUJE MYŠLENÍ ŢEN A MUŢŮ? Kdo je lepší? Muţi, nebo ţeny? Moţná jste někdy narazili na toto téma, ale odpovědět na to, kdo je lepší nemůţeme, protoţe kaţdý byl určen k něčemu jinému.:-) Jak muţi, tak ţeny se odlišují nejen fyzicky, ale i psychicky a způsobem myšlení. Kaţdý uţ od pravěkých dob měl předpoklady k něčemu jinému. Hlavní role muţe „lovce“ bylo obstarat potravu. Muţ se ráno vydal ven něco ulovit, podle toho jak byl úspěšný, měl určitou společenskou prestiţ. Hodnocení muţů podle jejich schopností se dochovalo dodnes. Zato ţenský mozek se během muţovy nepřítomnosti vyvíjel jinak. Vytvářely se v něm centra pro komunikaci a citová centra. Ţeny měly za úkol pečovat o své děti a ostatní členy tlupy, to vysvětluje, proč umíme zvládat více věcí najednou, muţi se většinou dovedou zaměřit jen na jednu činnost. Ţeny také byly mnohem emocionálnější neţ muţi, coţ se odráţelo v jejich chování a myšlení. Tato charakteristická vlastnost, také ţenám zůstala. Muţi se tedy postupem času naučili problémy řešit sami, nepociťovali potřebu se s někým radit, zatímco ţeny upřednostňovaly společný dialog, své pocity říkaly nahlas, aby je mohly sdílet s druhými. Proto, kdyţ se ţena chce svěřit muţi, muţ si myslí, ţe od něj ţena očekává radu, ona se s ním však chce jen o pocity podělit. To vyvolává někdy nepříjemné situace. Muţ chápe své rady jako projev lásky, ţena naopak trpí tím, ţe ji nechce vyslechnout. Spousta muţům také nestačí jen pouhé naznačování něčeho, ţena musí přesně říct, co chce. Jsou ale výjimky, které danou situaci dokáţou vycítit „co tím chtěl básník říct“. ♀ ?♂ 13 Mucin září 2011/2012, číslo 1 Proč nesnáší nakupování? Muţ dokáţe nakoupit, to co potřebuje během chvilky. Ţeny se naopak musí rozmýšlet. Dnešní nakupující muţ je obrazem rychlého lovce, který nemá prostor pro to, aby váhal nebo se zbytečně zdrţoval. Ţeny svou váhavostí reprezentují své prastaré předchůdkyně, které strávily spoustu času tím, ţe hledaly něco výţivného. Dnešní ţena se poohlíţí po něčem, co jí udělá radost. Proč musí mít pořád pravdu? Chlapci byli odjakţiva vedeni k tomu, ţe musí být silní a nedávat své city najevo. Byli naučeni k tomu, ţe jsou tu proto, aby uměli řešit problémy. Pokud to nedokáţí, jsou k ničemu. Kdyby muţi přiznali, ţe se mýlili, znamenalo by to, ţe oklamali sami sebe. Proto muţi neradi přiznávají své chyby. Proč se nikdy neshodnete? Muţi si myslí, ţe se ţeny nedokáţí zaměřit na podstatu věci. Jsou přesvědčeni o tom, ţe ţeny nikdy nedokáţou přesně říct, co chtějí. Ţenské mozky jsou vytrénované na komunikaci a nepřímá vyjádření. Proto je někdy mezi nimi matoucí konverzace. Zdroj: www.dormeo.cz Kristýna Lyková, 3PL 14 Mucin září 2011/2012, číslo 1 RYCHLÁ AUTA ÚVAHA – ZAKÁZANÉ OVOCE Pro svůj článek jsem si vybrala věčné téma zakázaného ovoce. Konkrétně oblast mnohým lidem velmi blízkou, a sice rychlá auta. Lidstvo rychlost vţdy velice zajímala, ať uţ automobilů nebo jiných strojů. Zatímco první automobily dosahovaly rychlosti menší neţ 20 Km/hod., mnohé dnešní doslova „fičí“ rychlostí 300 kilometrů za hodinu. Jenomţe silnice bez omezení rychlosti bychom dovedli spočítat na prstech jedné ruky, v naší zemi dokonce není ţádná. Aut s rychlostí 300 Km/ hod. u nás sice také není jako hub po dešti, ale dvě stě uţ jede kaţdé druhé. Přesto nejvyšší povolená rychlost u nás je 130 kilometrů za hodinu. Je toto „číslo“ ideální nebo by měla být povolená rychlost vyšší, či naopak menší? Samozřejmě, v obci a ve městě by se povolená rychlost dodrţovat měla, pobíhají tam děti a přes přechod přecházejí chodci, doufám, ţe na tom bychom se shodli všichni (přesto se bohuţel najdou jedinci, co to stále ještě nepochopili). Jenomţe co ostatní silnice? Přiznejme, kdo z nás na dálnicích a hlavních cestách mimo centra měst a obcí nepřekračuje povolenou rychlost? Se zvyšující se rychlostí nám stoupá adrenalin v krvi, cítíme se „volní“, osvobození od starostí a problémů. Jako bychom létali. Je to způsob jak relaxovat. Navíc ten pocit, ţe bychom vlastně neměli… A to je ono. Ten pocit. Myslím, ţe právě to je ten problém. Znám několik řidičů, co jezdí rychle, ale mají řízení, jak se říká, pevně ve svých rukou. Vědí, co dělají, nenechávají se unášet oním „pocitem volnosti“, coţ mnoho řidičů nedokáţe. Nejspíš je to o povaze člověka, horkokrevný cholerik těţko dokáţe zachovat „chladnou hlavu“. Nedávno naši politici zvaţovali, zda schválit nový zákon, díky kterému by byla rychlost na dálnici pouze doporučená. Pokud vím, zákon schválen nebyl. Naši zákonodárci se zřejmě báli řidičů, co by po dálnici „fičeli nepředstavitelnou rychlostí“. Otázkou zůstává, zdali je opravdu čeho se bát. Jestli by řidiči s tímto, v podstatě „poţehnáním“ od našich zákonodárců, skutečně jezdili o tolik rychleji, nebo by zvýšení rychlosti vozidel na dálnicích bylo zanedbatelné. Já jsem od přírody člověk, co nemá rád změny, a proto bych jiţ zaběhnutou „stotřicítku“ neměnila, i kdyţ se mnou mnozí nemusejí souhlasit. Samozřejmě, pokud někdo mermomocí chce jet o hodně rychleji, tak ho ţádná stanovená rychlost nezastaví. Ale myslím si, ţe kdyby tato stanovená rychlost a kontrola jejího dodrţování měla i jen pár řidičů odradit od nesmyslného závodění na dálnicích a hazardování se ţivoty, tak má smysl ji zachovat. Přec jen ne všichni jsou si sebou natolik jisti, aby si mohli dovolit s klidným svědomím tuto rychlost překračovat, a nikdy nevíte, jakého blbce za volantem potkáte. Jana Štěrbová 15 OSOBNOST MĚSÍCE: Mucin září 2011/2012, číslo 1 AMY WINEHOUSE Mnoho lidí tuhle zpěvačku obdivovalo, někteří ji dokonce povaţovali za svůj vzor. Ale její ţivot ve velkém ovlivnili drogy, které, zdá se, mohou za její předčasnou smrt. Anglická zpěvačka Amy Jade Winehouse se narodila 14. září 1983 v ţidovské rodině. Její otec byl taxikář a matka lékárnice. Její rodiče milovali jazzovou hudbu, a tak měla Amy uţ od raného dětství k muzice velmi blízký vztah. Vyrůstala na předměstí Londýna, chodila zde na základní školu. Dala se zde také dohromady s amatérskou rapovou skupinou Sweet 'n' Sour. Amy pravděpodobně milovala i divadlo, protoţe navštěvovala i divadelní školu. Z té ji ale vyhodili, díky jejímu špatnému chování a piercingu v nose. Její kamarád, soulový zpěvák Tyler James dovedl Amy k hudební kariéře. Smlouvu s nahrávací společností podepsala Amy uţ ve svých 16 letech. V roce 2003 vyšlo její debutové album s názvem Frank. Texty si Amy napsala sama a album bylo velice úspěšné. Jednotlivé singly okupovali ţebříčky hitparád a album samotné bylo nominováno na řadu ocenění. Později však Amy přiznala ţe stojí pouze za 80% alba, protoţe se jí do toho hodně míchalo nahrávací studio. Přiznala ale také, ţe je na něj pyšná, i kdyţ by některé věci udělala jinak. Po třech letech vydala v pořadí druhou a zároveň svou poslední desku Back to Black. Deska se dostala na první ţebříčky amerických hitparád. Lidé se domnívají, ţe za to z velké části můţe písnička Rehab, která se stala velkým hitem. Amy v ní zpívá o své náklonosti k alkoholu a ţe její manaţer ji chtěl dostat do léčebny. Amy si ale myslela, ţe je v pořádku, a tak nikam nešla. Dokonce svého manaţera i celý svůj tým vyhodila a začala pracovat s jinými lidmi. Za tuto písni dostala v roce 2007 cenu Brit Award za nejlepší ţenskou umělkyni. Tato deska je nyní nejprodávanější. 16 Mucin září 2011/2012, číslo 1 Amy se podílela i na různých charitativních činnostech, nazpívala úvodní píseň k dalšímu pokračování Jamese Bonda. Ale sláva má i své stinné stránky. Od roku 2006 začala Amy plnit úvodní stránky bulvárů a to určitě nebylo příjemné. Nejednalo se o ţádné články, které by poukazovali na její skvělý hlas, úspěšná vystoupení, ale na její problémy s alkoholem a drogami. Amy si s těmito dvěma „ďábly“ zaţila spoustu nepříjemností. Koncerty v opilosti, kde se několikrát pozvracela, dále se nemohla dostavit na předávání cen Grammy v roce 2008, kvůli přechovávání marihuany a mnoho dalšího. Mimo tyto problémy měla Amy potíţe i s příjímáním potravy. Sama o tom řekla „Trochu anorexie, trochu bulímie. Nejsem úplně OK, ale nemyslím si, ţe nějaká ţena opravdu je.“ Docela ironické je na tom to, ţe to všech těchto problémů jí dostal její vlastní manţel, kterého si vzala v roce 2007. Amy svůj ţivot nezvládala a tak se pravděpodobně chtěla změnit. Všechno jsou ale jen spekulace. Na začátku července prý začala navštěvovat kliniku, která se věnuje mimo jiné i zbavování se závislostí. Moţná se snaţila, ale bohuţel jí to nepomohlo. Amy byla nalezena dne 23. 7. 2011 ve svém bytě v Camdenu v Londýně mrtvá. Zezačátku si lidé mysleli, ţe byla předávkovaná drogami. Tuto skutečnost, ale vyvrátila soudní pitva, při které se zjistilo, ţe byla úplně ,,čistá‘‘. Lékaři se domnívají, ţe Amy drogy a alkohol chyběli a její těla to nevydrţelo a zkolabavalo. Další spekulací je, ţe byla Amy těhotná. Její záhadná smrt zatím dodnes zůstává nevyřešena. Amy se doţila pouhých 27 let. Můţeme jenom hádat, co by tahle zpěvačka s úchvatným hlasem ještě dokázala, kdyby se svých závislostí zbavila. Diskografie : 2003 - Frank 2006 – Back to Black Nejznámější songy: + Stronger than Me + Take the Box + In my Bed / You Sent me + Flying + Pumps / Help Yourself + Rehab + You know I'm No Good + Back to Black + Tears Dry on Their Own + Valerie 2003 - Frank + Love is a Losing Game 2006 - Back to Black Nikki 17 Mucin září 2011/2012, číslo 1 Jiţ příští měsíc !!! HALLOWEENSKÝ SPECIÁL Byli bychom rádi, kdybyste se i Vy podíleli na tomto unikátním vydání za školní rok 2011/2012. Své články na toto téma můžete zasílat na MUCINovský e-mail. [email protected] 18
