Lesk a bída řezané květiny

Lesk a bída řezané květiny
Pondělí, 14 Únor 2011 08:06
V kalendáři jsme dospěli k polovině února, z významnějších výročí stojí za pozornost například
první bombardování Prahy v roce 1945, kdy si naši metropoli spletla skupina bombardérů
s Drážďanami, nebo výročí narození českého cestovatele Miroslava Zikmunda, který se svým
spolužákem Jiřím Hanzelkou procestoval Afriku a Jižní Ameriku. Přesto se na dnešní den
v první řadě těší celá řada prodejců květin, kteří mají možnost vylepšit svoje tržby z posledních
dní.
Důvodem, který má bezpochyby zejména komerční základy, je rozšíření anglosaského svátku
do zbytku Evropy. Jedná se o svátek Svatého Valentýna, takzvaně svátek zamilovaných.
Dle legendy začal být Den svatého Valentýna známý až díky knězi Valentýnovi. Podstatou bylo,
že vládce Říma Claudius II svým vojákům zakázal, aby se ženili nebo jen zasnubovali.
Důvodem těchto omezení byl strach z paralyzování armády, protože manželky by patrně tuze
nerady pouštěly své drahé polovičky do bojů, bez kterých by Řím nebyl Římem. Valentýn
ovšem vládci vzdoroval a tajně mladé páry oddával. Za toto jednání byl zatčen a „po zásluze“
odsouzen k popravě, která se konala v den tradičního svátku Luprecalia 14. února. V předvečer
tohoto svátku byly dle tradice ve starověkém Římě do „urny lásky“ dány lístečky se jmény
mladých dívek, každý muž si poté jeden lísteček vylosoval a dívka, jejíž jméno si vytáhl, se
měla stát jeho „miláčkem“ v následujícím roce.
Tyto dvě výročí ve své podstatě splynula a pro romanticky založené jedince se stala poprava
svatého Valentýna natolik dojemnou, že si ji začali připomínat dnem zamilovaných v dnešním
stylu. Nakonec svůj den v kalendáři má již ledaco, například 2. říjen je dnem zvířat, a tak proti
svátku věnovanému citu, který sám otec kalkulačky Pascal Blaise definoval těmito slovy: „Srdce
má důvody, které rozum nechápe. (Le coeur a des raisons que la raison ne connait pas.)“,
nelze pranic namítat.
Jelikož jedním z dnes nejčastěji kupovaných dárků, kterým budeme realizovat důvody srdce,
budou řezané květiny, stojí v rámci naší spotřebitelské orientace odpovědět na otázku, jak je to
s jejich zárukou. Je třeba dodat, že květiny jsou zbožím, které se rychle kazí, a proto se na ně
ve smyslu § 619 odst. 2 občanského zákoníku záruční doba nevztahuje. Prodávající tak nese
odpovědnost jen za vady, které mají květiny v okamžiku převzetí. Vadu je tedy možné
reklamovat jen v případě, že na květinách existovala v době převzetí, a to s ohledem na § 626
odst. 2 do druhého dne. Pokud právo není do této doby uplatněno, tak zaniká.
1/2
Lesk a bída řezané květiny
Pondělí, 14 Únor 2011 08:06
Přesto bychom ovšem před zaplacením květiny u pokladny měli pomyslet na ještě jednu velmi
podstatnou skutečnost, a to na negativní stránky doprovázející cestu květiny na náš zimní trh.
To, že se v době, kdy venku je kalamita jak na Sibiři, objeví v obchodě krásná rozkvetlá květina,
není samo sebou. Tyto krásné kousky obvykle pocházejí z Afriky a do naší země byly přivezeny
velkým nákladním letadlem. Na toto téma byla před 4 roky zveřejněna Williamsem Adrianem z
britské Cranfield University studie, dle které jen při dopravě zatíží kytice deseti keňských růží
zemskou atmosféru asi 5 kg oxidu uhličitého. Ono se to nemusí zdát na první pohled příliš, ale
při pohledu na celkový trh s květinami, který jen v rámci ČR tvoří prodej více než 50.000.000
květin do roku, se tento příspěvek ke zhoršení životního prostředí a kvality života jeví být
alarmující. Idylické podmínky nevládnou ani v místech, kde jsou květiny pěstovány. Bohužel se
často jedná o státy subsaharské Afriky, kde již nyní panují velká sucha. Přitom na pěstování
květin je třeba závlaha. Květiny jsou sice lukrativním vývozním artiklem, díky kterému se do
těchto zemí dostávají finanční prostředky, ale ty jsou patrně utráceny převážně za zbraně a
neřeší přímo nedostatek vody. Závlaha použitá na pěstování květin přitom chybí na klíčovou
produkci potravin a ty se stávají ještě dražší. K těmto aspektům je nutno ještě připočíst, že dle
Kateřiny Kosové je pěstování květin založeno na intenzivním používání pesticidů, fungicidů a
fumigantů a dalších agrochemikálií. Odhlédnout nelze ani od faktu, že na květinových
plantážích v zemích třetího světa pracuje dětská pracovní síla.
Alespoň negativa spojená s pěstováním rostlin můžeme eliminovat tím, že si zakoupíme květinu
označenou jako „fairflower“ Tyto květiny pocházejí z certifikovaných plantáží, kde zaměstnanci
pobírají daleko větší mzdu než dva dolary na den. Bohužel skutečnost, zda námi zakoupená
květina pochází z takové plantáže, v českém květinářství ne úplně vždy poznáme.
Pokud se chcete se o negativech provázejících obchod s květinami dozvědět více, můžete
nahlédnout do diplomové práce nazvané „Riskantní krása květin“ http://is.muni.cz/th/7469
9/fss_m/
Kateřiny Kosové,
studentky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, která se tomuto tématu věnovala
v roce 2006. Možná budete skutečně šokováni.
Autor: Miroslav Huml
{jcomments on}
2/2