Katalog biotopù - biomonitoring.cz

L9.3 Horské papratkové smrãiny
Ekologie. Vlhãí a hlub‰í kamenité pÛdy v mon-
Literatura. Jirásek 1996a, Jirásek in Neuhäuslová
tánních aÏ supramontánních polohách typicky
od 1150 do 1300 m n. m. na konkávních tvarech
reliéfu, jako jsou napfi. okolí svahov˘ch prameni‰È,
závûry horsk˘ch údolí, kary nebo prud‰í svahy.
PÛdy jsou celoroãnû dobfie zásobeny vodou z tajícího snûhu nebo ze sráÏek, nedochází v‰ak k jejich
dlouhodobûj‰ímu zamokfiování, a mineralizace opadu
a stafiiny je proto relativnû dobrá.
et al. 1998.
Roz‰ífiení. ·umava, Krkono‰e, Králick˘ SnûÏník,
Hrub˘ Jeseník a Moravskoslezské Beskydy, vzácnû
Kru‰né, Jizerské a Orlické hory.
40
45
50
55
60
65
70
75
51°
50
55
50°
60
65
49°
70
12°
13°
14°
15°
16°
17°
18°
19°
Roz‰ífiení horsk˘ch papratkov˘ch smrãin.
OhroÏení. Imise, kÛrovcové kalamity.
Druhová kombinace
Stromové a kefiové patro
Dg Dm
Picea abies – smrk ztepil˘
Sorbus aucuparia – jefiáb ptaãí
Bylinné patro
Dg Dm
Adenostyles alliariae – havez ãesnáãková
Dg Dm
Athyrium distentifolium – papratka horská
Avenella flexuosa – metliãka kfiivolaká
Dg
Blechnum spicant – Ïebrovice rÛznolistá
Calamagrostis villosa – tfitina chloupkatá
Dg
Cicerbita alpina – mléãivec alpsk˘
Dm
Dryopteris dilatata – kapraì rozloÏená
Dg
Homogyne alpina – podbûlice alpská
Huperzia selago – vranec jedlov˘
Dg
Luzula sylvatica – bika lesní
Lycopodium annotinum – plavuÀ puãivá
Oxalis acetosella – ‰Èavel kysel˘
Dg
Rumex alpestris – ‰Èovík áronolist˘
Senecio hercynicus – starãek hercynsk˘
Soldanella montana – dfiípatka horská
Dg
Stellaria nemorum – ptaãinec hajní
Streptopus amplexifolius – ãípek objímav˘
Dg
Trientalis europaea – sedmikvítek evropsk˘
Vaccinium myrtillus – borÛvka
Management. Pfiirozená obnova s vyuÏitím
autochtonních populací smrku, udrÏování rÛznovûk˘ch porostÛ, likvidace lokálních ohnisek v˘skytu
l˘koÏrouta smrkového, omezení fragmentace
porostÛ.
Mechorosty
Dicranum scoparium – dvouhrotec chvostnat˘
Plagiothecium undulatum – lesklec vlnkovan˘
Dm
Polytrichum formosum – ploník ztenãen˘
L10 Ra‰elinné lesy
Bog forests
Andrea Kuãerová, TomበKuãera, Michal Hájek & Kamil Rybníãek
Struktura a druhové sloÏení. Rozvolnûné
jehliãnaté, listnaté nebo smí‰ené lesy se smrkem
(Picea abies), borovicemi (Pinus rotundata a P. sylvestris,
pfiípadnû P. ✕pseudopumilio), bfiízou p˘fiitou (Betula
pubescens) a topolem osikou (Populus tremula).
Stromové patro má pokryvnost zpravidla do 50 %
a je 5–10(–15) m vysoké. Kefiové patro tvofií zmlazující dfieviny stromového patra a jen ojedinûle jsou
pfiimí‰eny kefie (napfi. Frangula alnus a Salix aurita).
Bylinné patro je nezapojené, tvofiené hlavnû kefiíãky
(Andromeda polifolia, Calluna vulgaris, Ledum palustre,
Oxycoccus palustris s. lat., Vaccinium spp.) a suchop˘ry
(Eriophorum spp.). V˘znamnou roli má mechové patro,
kryjící zpravidla 50–100 % pÛdního povrchu. PfievaÏují
v nûm ra‰eliníky (Sphagnum spp.) a dále se vyskytují
druhy rodÛ Aulacomnium, Dicranum, Polytrichum aj.
223
L Lesy
Ekologie. Podmáãené rovinaté polohy a mírné
terénní sníÏeniny, kde hladina podzemní vody
alespoÀ po ãást roku stagnuje tûsnû pfii povrchu
pÛdy. PÛdy jsou zpravidla ra‰elinné, ale na místech
regenerace po b˘valé tûÏbû ra‰eliny mohou b˘t
jen mûlké zra‰elinûlé pÛdy na minerálním podloÏí.
Ra‰elinné lesy se vyskytují ve sráÏkovû bohat‰ích
oblastech a na minerálnû chud˘ch horninách
od suprakolinního do montánního stupnû.
Roz‰ífiení. TûÏi‰tû v˘skytu je v submontánních
polohách vût‰iny na‰ich hercynsk˘ch pohofií, v jihoãesk˘ch pánvích a na Dokesku, zatímco v karpatské
oblasti se ra‰elinné lesy vyskytují jen ojedinûle.
Maloplo‰n˘ v˘skyt byl zaznamenán na vhodn˘ch
místech, napfi. na údolních prameni‰tích, i v dal‰ích
oblastech.
L10.1 Ra‰elinné bfieziny
Birch mire forests
Natura 2000. 91D0 * Bog woodland – prioritní stanovi‰tû
(viz také R3.2, L9.2, L10.2, L10.3 a L10.4)
Smaragd. 44.A Birch and conifer mire woods (viz také R3.2,
L9.2, L10.2, L10.3 a L10.4)
CORINE. 44.A1 Sphagnum birch woods
Pal. Hab. 44.A1 Sphagnum birch woods
EUNIS. G1.6/P-44.A1 Sphagnum birch woods
Fytocenologie. Svaz Betulion pubescentis Lohmeyer et
Tüxen in Tüxen 1955: Betuletum pubescentis Tüxen 1937
Fyziotyp. LO Hygrofilní (mokfiadní a pobfieÏní) kfioviny a lesy
Lesnická typologie. 0O9 SvûÏí bfiezodubov˘ bor
(viz také L7.2), 0T Chud˘ bfiezov˘ bor (viz také L10.3),
0R7 Borová bfiezina
Geobiocenologie. 2–4 (A)AB 5b Betuli-alneta sup. (bfiezové
ol‰iny v. st.) (viz také L1 a K1)
Struktura a druhové sloÏení. Rozvolnûné
lesy s dominantní bfiízou p˘fiitou (Betula pubescens),
borovicí lesní (Pinus sylvestris), ol‰í lepkavou (Alnus
glutinosa) a pfiímûsí nenároãn˘ch listnáãÛ (Betula
pendula, Populus tremula, Quercus robur a Sorbus
aucuparia subsp. aucuparia). Pokryvnost se pohybuje
kolem 50 % a v˘‰ka porostÛ nepfiesahuje zpravidla
5 m. Kefiové patro tvofií kromû zmlazujících se
dfievin stromového patra je‰tû Frangula alnus a Salix
aurita, v jihozápadních âechách nûkdy doprovázené
tavolníkem vrbolist˘m (Spiraea salicifolia). Vzhledem
k rÛznovûkosti porostÛ je mezi kefiov˘m a stromov˘m patrem plynul˘ pfiechod. Bylinnému patru
224
Ra‰elinné bfieziny se suchop˘rem pochvat˘m (Eriophorum vaginatum)
se vyskytují maloplo‰nû na okrajích ra‰elini‰È. âasto jde o sekundární
vegetaci vzniklou na místû pÛvodních ra‰elinn˘ch jehliãnat˘ch lesÛ.
dominují trávy (napfi. Molinia caerulea), pfii sníÏení
hladiny podzemní vody a po naru‰ení v‰ak ãasto
expanduje Calamagrostis canescens. Dále zde rostou
druhy typické pro ra‰elinné bory a vrchovi‰tû
(napfi. Oxycoccus palustris s. lat. a Vaccinium uliginosum)
a pro montánní smrãiny (Blechnum spicant,
Calamagrostis villosa, Trientalis europaea aj.). Bohatû
vyvinuté je mechové patro s druhy Leucobryum
glaucum, Polytrichum commune a zejména s ra‰eliníky
(Sphagnum spp.).
Ekologie. Vlhké aÏ mokré gleje a kyselé ra‰elinné
pÛdy ve zvodnûl˘ch terénních sníÏeninách ãi na okrajích ra‰elini‰È. Ra‰elinné bfieziny zpravidla zaujímají
pÛdy s obdobn˘m vodním reÏimem jako mokfiadní
ol‰iny, ol‰e je v‰ak na pÛdách s nízk˘m obsahem
bazick˘ch iontÛ, zejména vápníku, konkurenãnû
potlaãena. Ve srovnání s borov˘mi ra‰elinn˘mi
porosty pfiedstavují ra‰elinné bfieziny atlantiãtûj‰í