Katalog biotopù - biomonitoring.cz

L Lesy
Poznámka k mapování. Vût‰ina porostÛ
smrãin jsou druhovû chudé kultury, které spadají
do jednotky X9 Lesní kultury s nepÛvodními dfievinami. V rámci podjednotky L9.1 se mapují
i porosty pfiirozen˘ch smrãin po‰kozené imisemi
nebo hmyzími kalamitami.
OhroÏení. Imise, kÛrovcové kalamity.
Management. Pfiirozená obnova s vyuÏitím
autochtonních populací smrku, udrÏování rÛznovûk˘ch porostÛ, likvidace ohnisek v˘skytu l˘koÏrouta
smrkového, omezení fragmentace porostÛ.
Literatura. Sofron 1981, Jirásek 1996a, Jirásek
in Neuhäuslová et al. 1998.
Druhová kombinace
Stromové a kefiové patro
Dg Dm
Picea abies – smrk ztepil˘
Dg
Sorbus aucuparia subsp. aucuparia – jefiáb ptaãí
prav˘
Bylinné patro
Dm
Avenella flexuosa – metliãka kfiivolaká
Dg
Blechnum spicant – Ïebrovice rÛznolistá
Dm
Calamagrostis villosa – tfitina chloupkatá
Dm
Dryopteris dilatata – kapraì rozloÏená
Dg
Homogyne alpina – podbûlice alpská
Huperzia selago – vranec jedlov˘
Dg
Luzula sylvatica – bika lesní
Lycopodium annotinum – plavuÀ puãivá
Dm
Oxalis acetosella – ‰Èavel kysel˘
Senecio hercynicus – starãek hercynsk˘
Soldanella montana – dfiípatka horská
Dg
Streptopus amplexifolius – ãípek objímav˘
Dg
Trientalis europaea – sedmikvítek evropsk˘
Dm
Vaccinium myrtillus – borÛvka
V. vitis-idaea – brusinka
L9.2 Ra‰elinné a podmáãené
smrãiny
Bog spruce forests
Natura 2000. 91D0 * Bog woodland – prioritní stanovi‰tû
(jen L9.2A, viz také R3.2, L10.1, L10.2, L10.3 a L10.4),
9410 Acidophilous spruce forests (Vaccinio-Piceetea)
(jen L9.2B, viz také L9.1 a L9.3)
Smaragd. 44.A Birch and conifer mire woods (jen L9.2A,
viz také R3.2, L10.1, L10.2, L10.3 a L10.4), 42.23 Hercynian
subalpine spruce forests (jen kód L9.2B, viz také L9.1 a L9.3)
CORINE. 44.A4 Sphagnum spruce woods, 42.23 Subalpine
Hercynian forests
Pal. Hab. 44.A4 Mire spruce woods, 42.23 Hercynian subalpine
spruce forests
EUNIS. G3.2/P-44.A4 Mire spruce woods, G3.2/P-42.23
Hercynian subalpine spruce forests
Fytocenologie. Svaz Piceion excelsae Paw∏owski et al. 1928
(viz také L9.1): Sphagno-Piceetum (Tüxen 1937) Hartmann
1953, Mastigobryo-Piceetum Br.-Bl. et Sissingh in Br.-Bl.
et al. 1939, Equiseto-Piceetum ·marda 1950
Potenciální vegetace. 44 Podmáãená rohozcová smrãina,
místy v komplexu s ra‰elinnou smrãinou
Fyziotyp. SM Smrãiny
Lesnická typologie. 0G9 Podmáãená borová smrãina,
3R Kyselá reliktní smrãina, 4R SvûÏí reliktní smrãina,
5R Ra‰elinná borová smrãina, 6T Podmáãená chudá
smrková jedlina, 6G Podmáãená smrková jedlina,
6R SvûÏí ra‰elinná smrãina, 7O SvûÏí jedlová smrãina,
7P Kyselá jedlová smrãina, 7Q Chudá jedlová smrãina,
7T Podmáãená chudá jedlová smrãina, 7G Podmáãená
jedlová smrãina, 7R Kyselá ra‰elinná smrãina, 8O SvûÏí
oglejená (jedlová) smrãina, 8P Kyselá oglejená (jedlová)
smrãina, 8Q Podmáãená chudá smrãina, 8T Podmáãená
zakrslá smrãina, 8G Podmáãená smrãina, 8R Vrchovi‰tní
smrãina
Geobiocenologie. 4 A 4(6) Pini-piceeta sphagnosa (ra‰eliníkové
borové smrãiny), 4–5 A (4)6 Pini-piceeta turfosa (ra‰elini‰tní
borové smrãiny), 5–6 A 4(6) Piceeta abietina sphagnosa
inf. et sup. (ra‰eliníkové jedlosmrãiny n. a v. st.),
5–6 AB–B 4 Abieti-piceeta equiseti inf. et sup. (pfiesliãkové
jedlové smrãiny n. a v. st.), 6–7 A 6 Piceeta turfosa
(ra‰elini‰tní smrãiny), 7 A 4 Piceeta sphagnosa (ra‰eliníkové
smrãiny)
Struktura a druhové sloÏení. Ra‰elinné
Mechorosty
Dm
Dicranum scoparium – dvouhrotec chvostnat˘
Dm
Hypnum cupressiforme – rokyt cypfii‰ov˘
Dm
Polytrichum formosum – ploník ztenãen˘
Sphagnum capillifolium – ra‰eliník ostrolist˘
S. girgensohnii – ra‰eliník GirgensohnÛv
220
a podmáãené smrãiny rostoucí na extrémnû zamokfien˘ch pÛdách, pfiípadnû na okrajích vrchovi‰È.
V rozvolnûném stromovém patfie ra‰elinn˘ch smrãin
se kromû smrku ztepilého (Picea abies) vyskytují
bfiízy (Betula pendula a B. pubescens). Podmáãené
smrãiny jsou zapojenûj‰í a kromû smrku roste
ve stromovém patfie i jedle bûlokorá (Abies alba).
Kefiové patro je tvofieno zmlazujícími se dfievinami
stromového patra. V bylinném patfie ra‰elinn˘ch
smrãin rostou Eriophorum vaginatum, Oxycoccus
L9.2 Ra‰elinné a podmáãené smrãiny
palustris s. lat., Vaccinium uliginosum aj. Pfiítomny
b˘vají montánní druhy, napfi. Homogyne alpina,
Lycopodium annotinum, Soldanella montana a Trientalis
europaea, a v jedlosmrãinách druhy spoleãné s jedlinami (Dryopteris dilatata, Equisetum sylvaticum,
Luzula pilosa a Maianthemum bifolium). Mechové
patro je ãasto druhovû bohaté a dosahuje pokryvnosti pfies 70 %; hojn˘mi druhy jsou napfi. Bazzania
trilobata, Polytrichum commune a Sphagnum spp.
Ekologie. Ra‰elinné a podmáãené smrãiny rostou v submontánním aÏ supramontánním stupni
od 500 m n. m. v˘‰e, a to v okolí prameni‰È, ra‰elini‰È a v zamokfien˘ch terénních sníÏeninách,
na ra‰elinn˘ch nebo glejov˘ch pÛdách. Ve vy‰‰ích
polohách se vyskytují na obvodech horsk˘ch vrchovi‰È.
Roz‰ífiení. Novohradské hory, ·umava, âesk˘
a Slavkovsk˘ les, A‰sk˘ v˘bûÏek, Kru‰né, LuÏické
a Jizerské hory, Krkono‰e, Orlické hory, Králick˘
SnûÏník, Hrub˘ a Nízk˘ Jeseník, Brdy, âeskomoravská
vrchovina, Svitavsko a Moravskoslezské Beskydy.
Ojedinûle se tyto smrãiny vyskytují i na okrajích
vrchovi‰È na TfieboÀsku a Dokesku.
40
45
50
55
60
65
70
51°
55
50°
60
65
49°
70
13°
14°
15°
16°
17°
odtokem podzemní vody. Paterák ve Slavkovském lese.
75
50
12°
Ra‰elinné smrãiny na plochém reliéfu s vysokou hladinou a zpomalen˘m
18°
19°
Poznámka k mapování. V soustavû Natura
2000 mají ra‰elinné smrãiny statut prioritního
stanovi‰tû, zatímco podmáãené smrãiny na nera‰elinném substrátû ne. Proto je pfii mapování tfieba
formálnû rozli‰ovat ra‰elinné smrãiny (kód L9.2A)
a podmáãené smrãiny (kód L9.2B).
OhroÏení. Odvodnûní, imise, kÛrovcové kalamity.
Management. Zachování existujícího vodního
Roz‰ífiení ra‰elinn˘ch a podmáãen˘ch smrãin.
reÏimu, podpora pfiirozené obnovy.
Variabilita. Podle stupnû zamokfiení pÛdy kolísá
Literatura. Sofron 1981, Jirásek 1996a, Jirásek
in Neuhäuslová et al. 1998.
pokryvnost stromového a bylinného patra a zastoupení mechorostÛ. Na silnû zamokfien˘ch
pÛdách dochází k ra‰elinûní a vyskytují se fiídké
ra‰elinné smrãiny se suchop˘rem pochvat˘m
(Eriophorum vaginatum) a ra‰eliníky (Sphagnum spp.).
Naopak podmáãené smrãiny vznikají na vlhk˘ch
pÛdách s kolísající hladinou podzemní vody. Jejich
stromové patro je zapojenûj‰í, ra‰eliníky jsou vzácné
a vût‰í pokryvnosti dosahuje játrovka Bazzania
trilobata nebo pfiesliãka lesní (Equisetum sylvaticum).
Druhová kombinace
Stromové a kefiové patro
Betula pendula – bfiíza bûlokorá
B. pubescens – bfiíza p˘fiitá
Frangula alnus – kru‰ina ol‰ová
Dg Dm
Picea abies – smrk ztepil˘
Sorbus aucuparia subsp. aucuparia – jefiáb ptaãí prav˘
221
L Lesy
Bylinné patro
Athyrium filix-femina – papratka samiãí
Avenella flexuosa – metliãka kfiivolaká
Calamagrostis villosa – tfitina chloupkatá
Carex canescens – ostfiice ‰edavá
C. nigra – ostfiice obecná
Dg Dm
Equisetum sylvaticum – pfiesliãka lesní
Dg
Eriophorum vaginatum – suchop˘r pochvat˘
Homogyne alpina – podbûlice alpská
Lycopodium annotinum – plavuÀ puãivá
Melampyrum pratense – ãern˘‰ luãní
Oxalis acetosella – ‰Èavel kysel˘
Soldanella montana – dfiípatka horská
Trientalis europaea – sedmikvítek evropsk˘
Dm
Vaccinium myrtillus – borÛvka
Dg
V. uliginosum – vlochynû
V. vitis-idaea – brusinka
Mechorosty
Dg Dm
Bazzania trilobata – rohozec trojlaloãn˘
Dm
Polytrichum commune – ploník obecn˘
Dg Dm
Sphagnum girgensohnii – ra‰eliník GirgensohnÛv
Dg
S. riparium – ra‰eliník pobfieÏní
Dg
S. russowii – ra‰eliník statn˘
L9.3 Horské papratkové smrãiny
Montane Athyrium spruce forests
Natura 2000. 9410 Acidophilous spruce forests (VaccinioPiceetea) (viz také L9.1 a L9.2)
Smaragd. 42.23 Hercynian subalpine spruce forests
(viz také L9.1 a L9.2)
CORINE. 42.23 Subalpine Hercynian forests
Pal. Hab. 42.23 Hercynian subalpine spruce forests
EUNIS. G3.2/P-42.23 Hercynian subalpine spruce forests
Fytocenologie. Svaz Athyrio alpestris-Piceion S˘kora 1971:
Athyrio alpestris-Piceetum Hartmann 1959
Potenciální vegetace. 45 Papratková smrãina
Fyziotyp. SM Smrãiny
Lesnická typologie. 7F Svahová buková smrãina, 7S SvûÏí
buková smrãina (viz také L9.1), 7B (Bohatá) buková
smrãina, 7V Vlhká buková smrãina (viz také L5.2),
8F Svahová smrãina, 8A Klenová smrãina (viz také L5.2),
8S SvûÏí smrãina, 8V Podmáãená klenová smrãina
(viz také L5.2)
Geobiocenologie. 7 BC–C 3–4 Aceri-piceeta (javorové smrãiny)
Struktura a druhové sloÏení. Zapojené
smrãiny, v nichÏ se kromû pfievládajícího smrku
uplatÀují i listnáãe Acer pseudoplatanus, Fagus sylvatica
222
Papratková smrãina na kamenit˘ch svazích v Labském dole
v Krkono‰ích.
a Sorbus aucuparia. Bylinné patro je zastínûné,
ve srovnání s jin˘mi typy smrãin druhovû bohaté,
dominuje mu papratka horská (Athyrium distentifolium)
spolu s vysok˘mi subalpínsk˘mi bylinami (Adenostyles
alliariae, Cicerbita alpina, Rumex alpestris, Stellaria
nemorum, Veratrum album subsp. lobelianum aj.)
a druhy spoleãn˘mi se tfitinov˘mi smrãinami
(Calamagrostis villosa, Dryopteris dilatata a Vaccinium
myrtillus). Také jsou pfiítomny rÛzné montánní druhy
(napfi. Homogyne alpina, Luzula sylvatica, Streptopus
amplexifolius a Trientalis europaea), ale i druhy, jejichÏ
optimum leÏí v buãinách (napfi. Gymnocarpium
dryopteris, Maianthemum bifolium, Phegopteris connectilis,
Polygonatum verticillatum a Prenanthes purpurea).
Mechové patro je tvofieno zejména druhy Dicranum
scoparium, Hypnum cupressiforme, Polytrichum formosum a vût‰ím poãtem vzácnûj‰ích boreálních játrovek.