Lázně Kynžvart
Transkript
Lázně Kynžvart
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Lázně Kynžvart (karta obce: CZ041_0076_01) A. NÁZEV OBCE Lázně Kynžvart Název části obce (ZSJ): Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: Název obce: Kód obce (IČOB): CZ041.3402.4105.0076.01 Lázně Kynžvart 07937 (554600) Číslo ORP3 (ČSÚ): Název ORP3: 4105 (4105) Mariánské Lázně Kód OPOU2 ČSÚ: 41051 Název OPOU2:: Mariánské Lázně Pozn: Přehledové mapky prezentují území celé obce, do které dotčená část obce spadá. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Kód části obce PRVK: CZ041.3402.4105.0076.0 Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Aktualizováno: 13.2.2014 Název části obce: Lázně Kynžvart Kód části obce PRVK: IČOB obce obce ÚIR: 07937 554600 Stránka 1 z 9 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Lázně Kynžvart (karta obce: CZ041_0076_01) B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ) Město Lázně Kynžvart se nachází v jižní části Karlovarského kraje v blízkosti CHKO Slavkovský les, 5,5 km severozápadně od Mariánských Lázní. Je zde charakteristická zástavba rodinných domů, rekreačních a lázeňských objektů. Většina obyvatel města je zaměstnána u s.p. Lesy ČR Kladská, v Dětské lázeňské léčebně a Eutitu s.r.o. Stará Voda. Obcí protéká Lipoltovský potok. Část řešeného území se nachází v ochranném pásmu II B stupně přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Mariánské Lázně a zároveň v ochranném pásmu zdrojů přírodní minerální vody Lázně Kynžvart. Na území obce se nachází ochranná pásma (OP) 1. a 2. stupně vodních zdrojů Lazy, Lázně a Štola. Na území obce se nachází pásmo ochrany prostředí mezi čistírnou odpadních vod a zástavbou ve vzdálenosti 250 m od hranice čistírny. B.2 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel: Lázně Kynžvart Počet trvale bydlících obyvatel Počet osob s časově omezeným pobytem (ČOP) 2002 1 609 2005 1 618 2010 1 633 2015 1 649 20 20 20 20 1 629 1 638 1 653 1 669 Graf B2.1: Vývoj počtu obyvatel Celkový počet trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP Počet obyvatel 1 680 1 660 1 640 1 620 1 600 1 580 1 560 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 počet trvale bydlících obyvatel počet obyvatel s ČOP C. PODKLADY „Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje“ z roku 2007 zpracovaný firmou Hydroprojekt CZ a.s. Provozní řád vodovodu Lázně Kynžvart (11/2009) Provozní řád stokové sítě Lázně Kynžvart – Stará Voda (11/2010) Kanalizační řád veřejné stokové sítě Lázně Kynžvart (6/2004) Provozní řád ČOV Lázně Kynžvart (9/2011) Jímací území Lázně Kynžvart – revize ochranných pásem, hydrogeologický posudek (8/2007) GIS CHEVAK Cheb, a.s. Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Aktualizováno: 13.2.2014 Stránka 2 z 9 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Lázně Kynžvart (karta obce: CZ041_0076_01) D. VODOVODY D.1 POTŘEBA VODY Z BILANCE Základní parametry: Ozn.: Rok: Jednotky: Nz obyvatel 2002 1612 Voda vyrobená celkem VVR tis.m3/r 94 92 95 98 Voda fakturovaná celkem VFC tis.m3/r 90 87 89 92 Počet všech zásobených obyvatel Voda fakturovaná pro obyvatele VFD tis.m3/r Spec. potř. fakt. vody obyvatelstva Qs,d l/(os.den) Spec. potř. fakt. vody 2005 1616 2010 1624 2015 1632 57 55 57 59 96,9 93,2 96,2 99 Qs l/(os.den) 153 147,5 150,1 154,4 Qs,v l/(os.den) 159,8 156 160,3 164,5 Průměrná denní potřeba Qp m3/d 257,5 252,1 260,3 268,5 Max. denní potřeba Qd m3/d 360,5 352,9 364,4 375,9 Spec. potř. vody vyrobené Obec: Lázně Kynžvart Mapa D1: Vodovody - rozvody v obci Trasování sítí, lokalizace vodojemů, zdrojů, ATS, ČS, ÚV, redukcí tlaku Legenda: Vodovody Čerpací stanice Úpravny vody stávající stávající stávající navrhované navržená navržená rekonstrukce rekonstrukce rekonstrukce Vodojem věžový Vodojem zemní Studna, vrt ATS stávající stávající stávající stávající rekonstrukce navržený navržená navržená Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Aktualizováno: 13.2.2014 Stránka 3 z 9 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Lázně Kynžvart (karta obce: CZ041_0076_01) Lázně Kynžvart Graf D1.1: Počet zásobených obyvatel Celkový počet zásobovaných trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP 1 680 Počet obyvatel 1 660 1 640 1 620 1 600 1 580 1 560 1 540 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 počet zásobených trvale bydlících počet zásobených s ČOP počet obyvatel celkem Lázně Kynžvart Graf D1.2: Specifická potřeba vody Specifická potřeba vody [l/os.r] [l/os.r] 200 150 100 50 0 2002 2003 2004 2005 2006 fakturované vody 2007 2008 2009 2010 vody vyrobené 2011 2012 2013 2014 2015 fakturované vody obyvatelstva Tab. D.1.3: Vodovody - časový přehled výstavby Druh investice [mil. Kč/r]: Rok: 2003 0 2004 0 2005 0 2006 0 2007 0 2008 3,76 2009 0 2010 0 2011 0 2012 0 2013 0 2014 0 2015 0 rekon. řadů 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 rekon. ostatní 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Celkem [mil.Kč 0 0 0 0 0 3,76 0 0 0 0 0 0 0 nové investice Lázně Kynžvart Graf D1.4: Vodovody - investice Investiční náklady [mil. Kč/r] Časový přehled výstavby [mil.Kč/r] 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 2004 2003 2005 nové investice [mil.Kč/r] Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Aktualizováno: 13.2.2014 2006 2007 2009 2008 2010 rekonstrukce řadů [mil.Kč/r] 2011 2013 2012 2014 2015 rekonstrukce ostatní [mil.Kč/r] Stránka 4 z 9 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Lázně Kynžvart (karta obce: CZ041_0076_01) D.2 POPIS SOUČASNÉHO ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU Město Lázně Kynžvart (630 - 712 m n.m.) je zásobeno pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu Většinovým vlastníkem a provozovatelem vodovodu v obci je CHEVAK Cheb, a.s. Některé řady provozované CHEVAK Cheb, a.s. vlastní soukromé firmy. Celková délka vodovodního potrubí na území obce je 16 364 m. Celkem je na vodovod napojeno 273 ks přípojek v délce 2 596 m. Vodovod byl postaven v letech 1932 - 1933, v poválečných letech byla rozvodná síť rozšířena o několik nových řadů, do provozu byl uveden nový zdroj (odběr vody ze štoly opuštěného důlního díla) včetně úpravny vody. Do města je v současné době dodávaná voda ze třech zdrojů : 1) prameniště Lazy 2) prameniště Lázně 3) zdroj štola 1) prameniště Lazy Jedná se o prameniště situované severně od města, které je tvořeno šesti jímacími zářezy a čtyřmi sběrnými šachtami. Voda ze zářezů a šachet je vedena svodným řadem do odkyselovací stanice. Odtud je voda gravitačně přivedena do vodojemu Lazy 100 m3 (750,85/747,8 m n.m.) a gravitací pokračuje do vodojemu Špičák 2x250 m3 (704,1/700,8 m n.m.). Průměrná vydatnost prameniště Lazy je 1,2 l/s (r. 2012-2013). 2) prameniště Lázně Jedná se o prameniště situované v lese, které je tvořeno sedmi jímacími zářezy a pěti sběrnými šachtami. Voda ze zářezů a šachet je vedena několika svodnými řady do odkyselovací stanice. Odtud je voda gravitačně přivedena do vodojemu Lázně 100 m3 (780,15/777,1 m n.m.). Průměrná vydatnost prameniště Lázně je 2,7 l/s (r. 2012-2013). 3) štola Zdrojem vody je štola se systémem vyrubaných důlních chodeb. Ve štole je umístěn výtokový objekt, na který je napojen přiváděcí řad do objektu akumulace a úpravy vody. Průměrné množství vody odtékající ze štoly je cca 3 l/s. Objekt akumulace a úpravy vody byl vybudován v roce 1969 s kapacitou 5 l/s. Technologie úpravy vody umožňuje: provzdušnění vody, oxidační chloraci, filtraci a akumulaci upravené vody. Surová voda je přiváděna do provzdušňovací komory, kde dochází k vyloučení převážného podílu agresivního oxidu uhličitého a k oxidaci solí železa, případně manganu vzdušným kyslíkem. Pod mezidnem provzdušňovací komory se voda shromažďuje v akumulační jímce, kam je dávkován roztok chlornanu sodného k dezinfekci vody. Z jímky je voda odváděna na dva otevřené rychlofiltry s náplní z křemičitého písku. Filtrovaná voda je přivedena do akumulační nádrže 1x50 m3 (785,5/783,1 m n.m.). Upravená voda je svedena gravitací přes přerušovací komoru 1 m3 (-/767,5 m n.m.) do spotřebiště vysokého tlakového pásma. Na některých objektech vodovodu (ve vodojemech) se provádí kontinuální chemická dezinfekce vody roztokem chlornanu sodného. Zásobovaná oblast Lázní Kynžvart je rozdělena do 3 tlakových pásem : Tlakové pásmo Lazy Tlakové pásmo Lázně Tlakové pásmo Špičák Pásmo Lazy č. 78 Jedná se o nejvýše položené pásmo s nejmenším počtem napojených odběratelů. Je ovládáno vodojemem Lazy. Zásobuje objekty po ulici Kostelní tj. pouze ulici Pod Špičákem. V případě havárie přívodního řadu z vodojemu do pásma není možné zajistit náhradní dodávku vody z jiného tlakového pásma. Naopak je možné předávat vodu do pásma Špičák přes řadové šoupě v Kostelní ulici. Délka pásma je 500 m, průměr potrubí DN 80 až DN 125. Pásmo Lázně č. 69 Tlakové pásmo ovládá vodojem Lázně a šachta Pramenská. Voda do pásma je dodávána z prameniště Lázně nebo z objektu úpravy vody vodního zdroje Štola. Dodávku vody do pásma z těchto zdrojů řídí dispečink skupinového vodovodu Mariánské Lázně. Pásmo zásobuje vodou hlavně lázeňskou část města tj. ulici Lázeňskou a ulici K pramenům. Přebytek vody z prameniště Lázně je předáván do vodojemu Špičák přes šachtu Pramenská. Z pásma je možné v případě mimořádných událostí předávat vodu do pásma Špičák přes řadové šoupě v ulici K pramenům. Délka pásma je cca. 1800 m, průměr potrubí DN 80 až DN 100. Rozsah hydrostatického tlaku v pásmu je 0,25 – 0,6 MPa. pásmo Špičák č.77 Tlakové pásmo ovládá vodojem Špičák. Voda do pásma je dodávána přes tento vodojem z prameniště Lazy, Lázně a je v případě nedostatku vody doplňováno vodou z objektu úpravy vody vodního zdroje Štola. Zásobuje prakticky celé město Lázně Kynžvart kromě čtyř ulic pásem Lázně a Lazy. Pásmo bylo zřízeno při stavbě vodojemu Špičák v roce 1994. V případě mimořádné události je možné pásmo doplňovat vodou z pásma Lazy nebo Lázně přes řadová šoupata. Průměr potrubí vodovodních řadů se pohybuje od DN 50 do DN 225. Rozsah hydrostatického tlaku v pásmu je 0,25 – 0,7 MPa. Na tlakové pásmo Špičák vodovodu Lázně Kynžvart je napojen propojovací řad, kterým lze v případě výjimečných provozních stavů odebírat vodu přes automatickou tlakovou stanici z vodovodu obce Stará Voda, který je součástí skupinového vodovodu Mariánské Lázně. D.3 ROZVOJ VODOVODŮ VE VÝHLEDOVÉM OBDOBÍ V současném systému zásobování vodou se v budoucnu neplánují žádné změny. D.4 NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU ZA KRIZOVÉ SITUACE (jako podklad pro krizový plán obce nebo kraje) Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Aktualizováno: 13.2.2014 Stránka 5 z 9 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Lázně Kynžvart (karta obce: CZ041_0076_01) ZA KRIZOVÉ SITUACE (jako podklad pro krizový plán obce nebo kraje) Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den×obyvatele cisternami ze zdroje Nebanice. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Aktualizováno: 13.2.2014 Stránka 6 z 9 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Lázně Kynžvart (karta obce: CZ041_0076_01) E. KANALIZACE A ČOV E.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Rok: Základní parametry: Ozn.: Jednotky: Počet všech obyv. napoj. na kanal. Nk obyvatel 2002 1152 2005 1160 2010 1170 2015 1669 Počet obyv. napojených na ČOV Ncov obyvatel 1152 1160 1170 1669 Spec. produkce odp. vod obyv. Qov l/(os.den) 129 128 128 120 Produkce odpadních vod Mov m3/den 276,8 277,1 280,6 291 Obec: Lázně Kynžvart Mapa E1: Kanalizace - rozvody v obci Trasování sítí, lokalizace ČOV, ČS, výústě, odlehčovací komory Legenda: Kanalizace ČOV Čerpací stanice stávající stávající stávající navrhovaná navrhované navrhované rekonstrukce rekonstrukce rekonstrukce Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Aktualizováno: 13.2.2014 Aglomerace hranice aglomerací kanalizace Stránka 7 z 9 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Lázně Kynžvart (karta obce: CZ041_0076_01) Lázně Kynžvart Graf E1.1: Počet obyvatel napojených na kanalizaci Celkový počet trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP napojených na kanalizaci 2 000 Počet obyvatel 1 500 1 000 500 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 počet napojených trvale bydlících počet napojených s ČOP počet obyvatel celkem Lázně Kynžvart Graf E1.2: Produkce odpadních vod 140 295,0 120 290,0 100 285,0 80 Denní produkce [m3/den] Specifická produkce [l/(os.den)] Specifická produkce odpadních vod obyv. [l/(os.den)] a celková produkce [m3/den] 280,0 60 40 275,0 20 270,0 0 265,0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 specifická produkce odpadních vod obyvatelstvo produkce odpadních vod Tab. E.1.3: Kanalizace - časový přehled výstavby Druh investice [mil. Kč/r]: Rok: 2003 0 2004 0 2005 0 2006 0 2007 0 2008 0 2009 0 2010 0 2011 15 2012 15 2013 0 2014 0 2015 0 rek.stok.sítě 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 rekon. ostatní 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Celkem [mil.Kč 0 0 0 0 0 0 0 0 15 15 0 0 0 nové investice Lázně Kynžvart Graf E1.4: Kanalizace - investice Investiční náklady [mil. Kč/r] Časový přehled výstavby [mil.Kč/r] 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 2007 2003 2004 nové investice [mil.Kč/r] Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Aktualizováno: 13.2.2014 2005 2006 2012 2008 2009 rekonstrukce stok. sítě [mil.Kč/r] 2010 2011 2014 2013 2015 rekonstrukce ostatní [mil.Kč/r] Stránka 8 z 9 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje Lázně Kynžvart (karta obce: CZ041_0076_01) E.2 POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU Ve městě Lázně Kynžvart je k odvádění odpadních a splaškových vod využívána jednotná, zčásti oddílná kanalizační síť zaústěná do městskou ČOV v majetku a provozu CHEVAK Cheb a.s. Odpadní vody od části obyvatel jsou zachycovány v bezodtokých jímkách, odkud se vyvážejí na ČOV Mariánské Lázně. Původní stoková síť ve městě byla budována postupně v letech 1920-25 pro odvádění předčištěných splaškových, dešťových a povrchových vod z intravilánu obce a byla zakončena deseti výustmi. V letech 1958-64 byla provedena rekonstrukce kmenových stok A a B. V roce 1986 byla zahájena rozsáhlá výstavba kanalizační sítě a městské čistírny odpadních vod. Bylo vybudováno celkem 7091,0 m nové kanalizace v profilech 300-800 mm převážně z kameniny. Na novou síť byly přepojeny části funkčních stok původní kanalizace. Výstavba byla dokončena v roce 1992. Ve třech lokalitách byla zachována již dříve vybudovaná oddílná stoková síť. Jedná se o dvě lokality u bytových panelových domů, tam byla oddílná stoková síť vybudována při jejich výstavbě a dále ve Slunečné ulici, kde byla oddílná stoková síť vybudována pro výstavbu rodinných domů. V těchto lokalitách byly na jednotnou stokovou síť přepojeny pouze stoky splaškové kanalizace. Základem stokové sítě jsou kmenové stoky A, B, C a D. Stoka A odvádí vody ze západní a severní části města, z území které je zastavěno převážně bytovými domy a objekty občanské vybavenosti. Stoka A končí na čistírně odpadních vod Lázně Kynžvart. Stoky B a C odvádí vody z jižní části města. Stoka D prochází středem města a dále do východní části města, do ulice Lázeňské. V této části je nachází lázeňské domy včetně dalších objektů, které slouží pro lázeňství např. prádelna, bazén, kuchyně. Do přítoku ČOV Lázně Kynžvart je dále napojen výtlačný řad tlakové kanalizace přivádějící splaškové odpadní vody z obce Stará Voda. Většinovým vlastníkem a provozovatelem kanalizace v obci je CHEVAK Cheb, a.s. Některé stoky vlastní soukromé subjekty a provozuje CHEVAK Cheb, a.s. Celková délka kanalizace v obci je 11 660 m. Celkem je na kanalizaci připojeno 298 ks přípojek v délce 2 352 m. Pro čištění odpadních vod byla vybudována čistírna odpadních vod typu oxidační příkop s kapacitními parametry Q = 880 m3/d (EO=2534) a 152 kg BSK5/den, která pracuje na principu dlouhodobé aktivace se současnou aerobní stabilizací kalu, bez primární sedimentace. Odpadní vody jsou na čistírnu přiváděny přes dešťové oddělovače, jejichž úkolem je zabránit přetěžování čistírny v době dešťů. Část z těchto oddělených přívalových vod je zachycována v dešťové zdrži o objemu 70 m3, odkud jsou po snížení průtoků opětovně vráceny na čistírnu. Odlehčené odpadní vody jsou přiváděny na mechanický stupeň čistírny tvořený strojně stíranými pákovými česlemi typu „ C “ (DORR) šířky 60 cm se světlostí průlin 20 mm a vertikálním lapákem písku LPV 1200. Mechanicky předčištěné odpadní vody přitékají přes rozdělovací šachtu do aktivačních nádrží čistírny, které jsou členěny do dvou shodných linek. Každá z těchto linek je tvořena aktivační nádrží o objemu 418 m3. Kyslík je do aktivační směsi dodáván dvojicí hřebenových bubnů (v každé nádrži), které současně uvádějí vodu v nádrži do cirkulace. Aktivační směs potom odtéká přes regulační šachtu do jediné kruhové dosazovací nádrže (průměr nádrže - 10 m, účinný objem nádrže - 186,92 m3, účinná plocha nádrže - 68,59 m2). Vyčištěné odpadní vody jsou vypouštěny do Rašelinného potoka. Přebytečný kal je přečerpáván do zahušťovací a uskladňovací nádrže - typová Vítkovická nádrž ze smaltovaných plechů - o objemu 369 m3 (průměr 8,5 m, výška 7 m). Zahuštěný kal se odváží k odvodnění na ČOV Mariánské Lázně. Kalová voda se vrací zpět do aktivačních nádrží. E.3 POPIS NÁVRHOVÉHO STAVU Ve městě navrhujeme rekonstrukci technologie čistírny odpadních vod. Cílem je modernizace a intenzifikace technologické linky ČOV a dosažení snížení koncentrace nutrientů (dusíku a fosforu) ve vyčištěné odpadní vodě. Stávající septiky budou do roku 2015 zrušeny a odpadní vody z objektů budou připojeny na stávající splaškovou kanalizaci a odvedeny na místní ČOV. AKTUALIZACE - poznámky: Datum aktualizace: Popis: 31.12.2013 aktuální stav 2013 20.8.2004 PRVK - základní verze, srpen 2004, Hydroprojekt CZ a.s. Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje Aktualizováno: 13.2.2014 Stránka 9 z 9