Historie budovy obecního úřadu

3. ČÍSLO
ŘÍJEN 2007
DISTRIBUOVÁNO ZDARMA
Historie budovy obecního úřadu
Výrazem suverenity obce, jejího sebevědomí,
moci a bohatství bývaly kdysi budovy radnic.
Mnohé skvosty staré architektury se dochovaly
dodnes. Vesnice mívaly alespoň rychtu, výstavnější budovu, kde sídlil rychtář či pudmistr nebo
úřadoval později starosta. Hradčovice takovou
budovu neměly, naši předkové se museli spokojit
s miniaturní budovou, kterou bylo nynější zdravotní středisko. Tato vskutku nereprezentativní
stavba dokončená v roce 1929 se navíc krčila za
budovou parní mlékárny z roku 1908. Když mlékárna v časech kolektivizace ztratila svůj význam
a byla zdevastována, bylo rozhodnuto o její
demolici. Právě zde měla vyrůst budova nového
obecního úřadu, či v dobové terminologii Místního národního výboru.
Leč, nestalo se tak. Jako místo pro nový MNV byl
nakonec místo poněkud stísněných prostor po
mlékárně zvolen pozemek, se kterým se dříve,
na přelomu 19. a 20. století, počítalo pro stavbu
kostela. Později to bylo
místo, kde byl parket
a konaly se v létě tancovačky.
Z hlediska funkce to
bylo rozhodnutí bezesporu šťastné, neboť
vzdušné
prostranství lemované dvěma
řadami lip vstřebá
i poněkud předimenzovanou stavbu, která
zde od roku 1972
vyrůstala. Od počátku
se totiž počítalo s jejím využitím i pro účely Mlékárna, za kterou byl OÚ
poštovního úřadu.
Práce na budově, realizované v tzv. „akci Z“, tedy valy však tempem v té době nikoliv neobvyklým,
brigádnicky samotnými občany, pokračovaly i v le- jak si opět stýská kronikář, pan Karel Živnůstek:
tech následujících. Roku 1973 byla dokončena „Předpokládalo se, že veškeré tyto práce budou
hrubá stavba, avšak, dohotoveny do konce tohoto roku, ale pro nedojak čteme v obecní statek potřebného materiálu a též nedostatek
kronice – „Mnohdy odborných i pomocných pracovních sil, nedokonpro nezájem občanů čena stavba v tomto roce a protáhla se úprava této
a taktéž pro nedosta- budovy až do roku 1975.“ (pokračování na str. 2)
tek stavebního materiálu, hlavně cementu,
nemohlo být se stavbou rychleji pokročeno.“ V následujícím
roce se pracovalo především vevnitř na elektroinstalaci, rozvodech
vody a na ústředním
topení. Práce pokračo- „Slavnostní“ položení základního kamene
Starý obecní úřad se nelišil od jiných vesnických domů
Proč jsme přistoupili k rekonstrukci budovy obecního úřadu
V uplynulých volebních obdobích bylo opraveno několik obecních objektů
- základní škola, mateřská škola a zdravotní středisko. Jedinou významnou
budovou v majetku obce, která do té doby rekonstrukcí neprošla, byl obecní
úřad. Objekt sice nebyl starý, ale pozinkovaný plech na střeše prorezavěl,
a střechou zatékalo. Stavba také z architektonického hlediska nezapadala
do okolní zástavby.
Protože měla obec dostatek vlastních peněz, rozhodlo zastupitelstvo před
dvěma lety o velké rekonstrukci budovy. Na několika zasedáních se řešilo,
jakým způsobem akci provést. Na pořadech jednání byly dvě varianty:
zaprvé využít obrovský půdní prostor (10x25 m), který by vznikl nadezdívkou a zastřešením budovy sedlovou střechou, na sál s přístavbou samostatného schodiště, v němž by byly šatny, sociální zařízení a zázemí pro
sál (bar a kotelna). Tuto variantu nakonec zastupitelstvo na konci roku 2005
schválilo. Anebo zadruhé varianta, kterou prosazovala tehdejší opozice. Ta
spočívala v zastřešení budovy bez nadezdívky, což prakticky znamenalo
nemožnost využití toho velikého půdního prostoru nikdy v budoucnu.
Projekční práce byly svěřeny ing. arch. Ivo Koudelkovi z Uherského Brodu.
Po vyřešení problémů, které se obvykle vyskytují při každé rekonstrukci,
bylo vydáno stavební povolení, ve standardním výběrovém řízení vybrána
dodavatelská firma a stavba mohla být v červenci roku 2006 zahájena.
Osobně mám radost, že tato rekonstrukce proběhla téměř v rozsahu, v jakém byla schválena, a věřím, že budova bude sloužit všem občanům Hradčovic a zastupitelstvo najde její plné využití zvláště pro mladé.
Antonín Šrámek
Historie budovy obecního úřadu
sun svačin a piva či slivovice, ale sám se chápal
lopaty a dělal s ostatními.
Hradčovice získaly svépomocí v letech 1972 – 1975
obecní budovu velkoryse koncipovanou, která
bude moci svůj účel plnit i v daleké budoucnosti.
Ačkoliv její podobu poznamenaly dobové estetické představy málo dbající na organický vývoj
vesnické architektury, případně, jak se při nynější
rekonstrukci ukázalo, i nekvalitní stavební materiál, nutno dílo našich předků ocenit. Petr Zemek
Brigádníci při úpravách okolí
Brigádníci nad výkopem
(dokončení z první strany)
Budovu, byť ne zcela dokončenou, se podařilo otevřít skutečně v roce 1975, tedy tři roky po
začátku stavby, což i z dnešního hlediska je výkon
úctyhodný. Byla „slavnostně předána do užívání
dne 27. dubna 1975. Byl to dar k 30. výročí osvobození naší obce slavnou sovětskou armádou.
Nová budova byla předána za účasti všech složek
NF a široké veřejnosti občanů. Slavnostního předání se zúčastnili zástupci ONV z Uh. Hradiště.
Kulturní vložku při této oslavě předvedli žáci zdejší
školy. Po předání budovy přítomní občané a hosté
prohlédli si zařízení budovy jako důstojný a representační stánek naší obce. [...] Finanční náklad
na výstavbu této budovy činil 119 000 Kčs. Hodnota díla činí 1 554 000 Kčs.“ Kronikář chtěl ještě
uvést, kolik brigádnických hodin občané odpracovali, volný prostor pro tento údaj však už nedoplnil. Okolí budovy bylo upraveno později, v letech
1976–1977.
Přihlížející občané
Výkon našich předků si navzdory steskům kronikáře zaslouží obdiv. Naše obec nebyla nikdy
komunistická, nadšení k budování lepších zítřků
občany valně nezasáhlo. Přesto mnozí chodili
na brigády rádi a dobrovolně, dělali práci pro
Slavnostní otevření
svou obec, kterou měli rádi. Pochvalu si zaslouží
i tehdejší předseda MNV pan Jan Kolek, který
nejenom zajistil pro brigádníky dostatečný pří-
Poznámka na okraj
Jen málo věcí rozpoutalo za poslední roky
v lidech z Hradčovic tolik emocí jako změna
podoby budovy obecního úřadu. Někomu se
rekonstrukce zdála zbytečná, někomu drahá,
jinému naopak velmi potřebná. Málokdo z nás
měl však k dispozici údaje, na jejichž základě
by si udělal správný a pravdivý úsudek, takže
jsme se uchylovali ke stanovisku podloženém
na „súsedských a hospodských řečách“ a jen
málokdo z nás si pravdu zjišťoval u těch, kteří
o tom něco věděli.
Ponechme stranou úvahy, jestli by na rekonstrukci stačilo o 5 milionů míň, nebo se raději
měl přihodit nějaký ten statisíc na bowling.
Faktem zůstává, že jsme měli uprostřed
dědiny budovu připomínající malý panelák,
do které zatékalo a která byla z hlediska vytápění nehospodárná. Obec dokázala za několik
posledních let ušetřit více než 12 000 000,–
Kč a když se k tomu připočetla schopnost
obou starostů sehnat peníze i jinde než jen
v obecní pokladně, měla na hromádce sumu,
která na rekonstrukci obecního úřadu stačila. Šestset tisíc od Zlínského kraje a milion získaný díky poslanci Ludvíku Hovorkovi
ze státní kasy ušetřily hradčovskému rozpočtu více než 10 % ceny akce, takže si obec
nemusela brát úvěr a dokonce stav pokladny
v závěru roku je standardní a plně postačující
pro další investice.
Od letošního léta máme důstojný střed dědiny
– kostel, školu a právě „obec“. Rekonstrukcí
a nadstavbou jsme také získali další poměrně
reprezentativní společenské prostory, které
nám může nemálo obcí v okolí závidět, však
také průběh stavby změnil postoje někdejších
odpůrců akce. Rekonstrukce a nadstavba
budovy obecního úřadu je za námi, řešme
směle další pálivé problémy.
Jan Šobáň
Závěrečný účet stavebních prací
na přístavbě a nadstavbě budovy OÚ
Základem stavebních prací, jejich provedení
a stanovení ceny byla Smlouva o dílo se zhotovitelem, firmou ZEVOS, a.s., ze dne 11. 7. 2006.
Zde byla
a)stanovena cena díla, vč. DPH na
13 788 500,–Kč
b)termín realizace díla
1. 7. 2006 – 30. 11. 2006
Tato smlouva byla dne 4. 10. 2006 Dodatkem
č. 1 ke Smlouvě o dílo změněna v předmětu
plnění - bylo dohodnuto, že stavba nebude obsahovat
• zateplení celé fasády (snížení rozsahu)
• dodávku a montáž bowlingu
• snížení rozsahu ústředního topení
Tím došlo ke snížení ceny díla na hodnotu
11 996 471,– Kč (včetně DPH).
Na základě měření provedených po podpisu
dodatku č. 1 bylo novým rozhodnutím statika
stanoveno, že dřevěné vazníky střešní konstrukce musí být nahrazeny ocelovou konstrukcí. Proto byl dne 16. 10. 2006 uzavřen
se zhotovitelem Dodatek č. 2 ke Smlouvě
o dílo, kde došlo k navýšení ceny díla na
12 922 945,– Kč.
Souběžně v měsíci říjnu 2006 vydalo Ministerstvo financí ČR rozhodnutí, kterým Obec Hradčovice obdržela dotaci ve výši 1 000 000,– Kč.
Tato dotace byla obci poskytnuta ještě v návaznosti na předcházející cenu díla 11 996 471,– Kč
s tím, že bude vyčerpána do konce roku 2006.
Další podmínkou bylo ukončení stavby do 30.
6. 2007 a následně její kolaudace do konce
července 2007. Tuto podmínku se obci podařilo v průběhu výstavby díla změnit a prodloužit
termín do konce října 2007. Stavba byla zkolaudována v srpnu 2007, takže je záruka, že
i závěrečné vyúčtování dané dotace bude bezproblémové.
S firmou ZEVOS, a.s., jako zhotovitelem díla, byl
7. 11. 2006 sepsán další dodatek smlouvy, a to
Dodatek č. 3 ke Smlouvě o dílo ze dne 7. 11.
2006. Tento se týkal pouze změny jména objednavatele za Obec Hradčovice. Bylo zde doplněno
jméno nového starosty obce J. Popelky.
V průběhu dalších prací požádala obec tentokráte
Zlínský kraj o poskytnutí dotace na třetí a čtvrtou
část rekonstrukce a nadstavby budovy obecního
úřadu. Tato byla určena na práce prováděné od
1. 5. 2007. Dotace byla Zlínským krajem poskytnuta dne 8. 8. 2007 Smlouvou o poskytnutí
podpory v objemu 600 000,– Kč.
Jednou ze zásadních změn oproti původní
smlouvě bylo rozhodnutí o odstoupení firmy
ZEVOS, a.s. od dodání ústředního topení z důvodu požadované vysoké ceny a vypsání samostatného výběrového řízení na tyto instalatérské
práce. Vítězem a zhotovitelem této subdodávky
se stala firma JOPO, a.s. Zlín.
Dle požadovaných a nově vzniklých úprav
a změn stavební dokumentace byl zpracován
i nový nabídkový rozpočet stavebních prací.
Tyto dokládá materiál předložený zastupitelstvu
obce pod názvem „Zdůvodnění úpravy nabídkového rozpočtu opravy a rekonstrukce
budovy OÚ dle skutečného provedení“. Uvedené skutečnosti se po právní stránce zobrazily
v Dodatku č. 4 ke smlouvě o dílo ze dne 5. 6.
2007. Ten stanovil, kromě výše uvedených skutečností, dále:
• prodloužení termínu dodávky díla (z 1. 7. 2007
na 6. 7. 2007)
• úpravu ceny díla, a to snížení z 12 922 945,– Kč
na 12 737 186,– Kč, ale s tím, že zde nejsou
zahrnuty práce na ústředním topení prováděné formou subdodávky jiným zhotovitelem. Cena nadstavby a přístavby budovy OÚ
realizovaná firmou ZEVOS, a.s. byla pak dle
dodatku ke smlouvě č. 4 dodržena.
Závěrečný účet prací:
a)stavební část stavby – dodávka
firmy ZEVOS, a.s.
12 737 186,–
b)ústřední topení – JOPO, a.s. Zlín 631 458,–
c)nové požadavky na bezpečnost
– panikové kování
10 186,–
---------------------------------------------------------------
13 378 831,–
Výlet do Planetária
Mikuláše Koperníka
v Brně
Ve čtvrté třídě jsme malovali, jak si představujeme vědce (výtvarná soutěž – Einsteinové
21. století – pozn. red.). Výkresy se potom
poslaly do Brna, kde měli vybrat 4 nejlepší.
Na začátku tohoto školního roku dostala škola
dopis, že vybrali 4 nejlepší výkresy z Moravy,
a mezi nimi i můj. Byla tam i pozvánka, abych
v pátek 28. září 2007 přijel.
První plán byl, že bychom tam dojeli vlakem
a spali u sestřenice.
Druhý plán (ten nakonec platil): Teta řekla, že
by nás na Kraví horu zavezla a byla by tam
s námi a pak by nás zase odvezla.
V pátek v 16:00 jsme vyjeli. V Brně na Kraví
hoře měli drakiádu, a tak jsme šli navrch do
hvězdárny. Okolo ní byl malý park s vyšlechtěnými stromy, dětské hřiště a romantika pod
hvězdami (sál). Když jsme vstoupili do místnosti, byly tam nachystané stoly a vystavené
obrázky, co děti malovaly. Tak jsem se vyfotil u toho mého a poté pro nás přišla paní, že
si máme jít sednout do velkého sálu. Když
Tedy oproti původní hodnotě díla, dle dodatku
č. 2 ke smlouvě, ve výši 12 922 945,– Kč byla
cena stavby v konečném provedení navýšena
o 455 886,– Kč. Dále je k ceně stavebního díla
potřeba připočítat:
a)platby za projekty
- arch. Koudelka
186 700,– Kč
- projekt topení
17 600,– Kč
204 300,– Kč
b)stavební dozor
60 690,– Kč
c)geometrické zaměření stavby
9 520,– Kč
d)výběrové řízené
30 850,– Kč
e)osvětlení obřadní síně
18 599,– Kč
f) podlaha malého sálu
49 265,– Kč
g)malování stávající budovy
7 622,– Kč
h)lapače nečistot v kanálech
zadláždění
510,– Kč
i) truhlářské práce
2 000,– Kč
383 356,– Kč
Takže k 1. 9. 2007
13 378 831,– Kč
383 356,– Kč
13 762 187,– Kč
• chybí vymalování jedné kanceláře
• chybí obložení malého sálu
• chybí zřízení dřevěné zástěny v hlavním sálu
V současné době obec realizovala co do vybavení interiéru budovy – nákup židlí v hodnotě
202 240,– Kč, zrcadel za 3 682,– Kč a vybavení
WC sanitárními věcmi za 9 219,50,– Kč. Zbývá
ještě zhotovení baru a jeho vybavení sklem, talíři
apod. Jan Popelka, starosta obce
už jsme seděli, přišla tam i televize ČT 1,
potom vyhlašovali ceny, ale trochu to popletli
a místo, aby řekli: Lukáš Kroča z Hradčovic,
řekli: Lukáš Kroča z Hrkavic. Já jsem vyšel na
pódium a měl jsem říct, jestli jsem už někdy
vyhrál cenu za výtvarnou soutěž. Zrovna
jsem si nemohl vzpomenout a řekl jsem:
nevím, nevím, doopravdy nevím. Předali mi
cenu, kterou jsem si otevřel až na chodbě.
Potom ukazovali vědu ve sportu – vědci,
kteří se snaží pomoci sportovcům. Tak jsme
vyšli ven (do místnosti, kde byly nachystané
stoly). Na stolech už byly nachystané úkoly
i pokusy: dělali tam pokusy – např. zapálili
mi dlaň, nebo ukázali nejnovější model elektrické kytary (tyč ve tvaru kříže, dva lasery,
provázek a hrálo to). (pokračování na str. 4)
Stav finančních prostředků
obce Hradčovice k 13. 9. 2007
• běžný účet u ČS, a.s.
• běžný účet u KB, a.s.
1 621 434,29 Kč
309 585,48 Kč
Celkem:
1 931 019,77 Kč
Obec dále v měsíci říjnu obdrží od Zlínského
kraje dotaci 610 000,– Kč a do konce kalendářního roku ještě zbývající výnos z daní ve
výši cca 30 % částky za celý kalendářní rok.
Nástupce P. Antonína Škabrahy na hradčovské faře
Po rok a půl trvající absenci „vlastního“ kněze
ve farnosti, kdy sem ještě několik let předtím
dojížděli duchovní z okolí, se mezi lidmi začala
šířit informace o tom, že fara v Hradčovicích
opět dostane nastálo kněze. Před prázdninami
dostala tato informace konkrétní rysy v otci Pavlovi Vichlendovi, novém obyvateli čísla popisného jedna.
Co se vám, pane faráři, honilo hlavou, když
jste se dozvěděl, že vaší další štací v kočovném profesním životě budou Hradčovice?
Otec Pavel Vichlenda na letošní dovolené
V první chvíli jsem tápal, kde vůbec Hradčovice
jsou, ale když jsem se dozvěděl, že je to na Slovácku, tak první bylo zbožný kraj, pak folklor
a dobří lidé.
Odkud pocházíte?
Pocházím z vesnice, ze střední Moravy, tatínek
pracoval jako dělník ve strojírnách, maminka
jako kuchařka v mléčné jídelně, mám dva starší
bratry a sestru. Moje rodná obec Prusinovice je
o něco větší než Hradčovice, má asi 1200 obyvatel. Lidí tam ale ubývá, takže brzy to možná
bude stejné jako v Hradčovicích. V obci jsou dva
kostely, polovina vesnice jsou katolíci a polovina
evangelíci. Prusinovice byly u nás druhou obcí,
která se po tolerančním patentu Josefa II. (vyhlášení některých nekatolických vyznání za povolené) přihlásila k evangelickému vyznání, tuším,
že to bylo hned v roce 1781.
Čím se zabýváte ve svém volném čase, jaké
jsou vaše koníčky?
Volného času mám, asi jako všichni lidé, čím
dál méně, ale pokud to jde, tak určitě turistika.
V mládí jsme chodili na takové ty klasické víkendové vandry, kdy jsme spali pod širákem. To už
teď nejde, protože víkendové dny jsou pro mě
nejvíc pracovní. Dovolenou se ale vždycky snažím trávit někde v přírodě, v horách.
Co letošní dovolená?
Vlakem na Krym, tam poznávání hor s batohem
a stanem na zádech.
Vy jste ročník 1970, určitě už jste působil na
více místech arcidiecéze...
Začínal jsem jako jáhen v Zábřehu na Moravě,
to bylo v roce 1996, rok na to jsem byl vysvěcen na kněze a další dva roky jsem tam působil jako kaplan. Na pět roků následovalo Zubří
u Rožnova pod Radhoštěm. Potom jsem měl tzv.
sabatický rok (kněz je mimo aktivní službu, většinou na vlastní žádost – může to být z různých
důvodů, nejčastěji zdravotních nebo studijních),
kdy jsem pracoval jako ošetřovatel v hospici na
Svatém Kopečku u Olomouce. Rok jsem žil v Komunitě Blahoslavenství, což je mezinárodní soukromé sdružení věřících s právní subjektivitou,
uznané Papežskou radou pro laiky, vzniklé ve
Francii v roce 1973. Sdružuje
věřící všech životních stavů,
tj. rodiny s dětmi, svobodné,
kněze a jáhny, bratry a sestry
zasvěcené v celibátu, kteří
žijí ve společných domech,
věnují se modlitbě, práci
a službě v církvi. Na světě má
asi 70 domů ve všech kontinentech, v České republice je
jeden dům v Dolanech u Olomouce. Pak jsem dostal na
starost dvě farnosti v okolí,
Jívovou a Velkou Bystřici.
Jinými slovy – farnost Hradčovice je třetí farností, kde
jsem jako administrátor, tedy
samostatný kněz.
S jakými představami a cíli jste sem došel?
Asi jste věděl, že se jedná o farnost, která
byla de facto více let spravována duchovenstvem z okolí.
Nepřišel jsem dělat žádné převratné kroky, rád
bych navázal na práci P. Škabrahy. Stanovovat
si dopředu nějaké konkrétní duchovní cíle lze jen
těžko, to vždy vyplyne až z té praxe. Co jsem
měl zatím možnost pozorovat, máme zde farnost živou a fungující. Kostel je krásně spravený,
takže zatím jedinou neduchovní záležitostí, s níž
je třeba něco dělat, jsou varhany, které si v posledních desetiletích odsloužily své a je třeba
jejich kompletní rekonstrukce a naladění.
Vidíme vás v kostele sloužit mše svaté, víme,
že udělujete svátosti, navštěvujete nemocné
a podobně. Spoustu věcí ale nevidíme, jaká je
pracovní náplň kněze ve vesnické farnosti?
Přesný plán činnosti nemám a ani jej nelze
sestavit, protože hodně věcí je nárazových. Moc
dopředu nejdou naplánovat pohřby, přípravy
na křest nebo svatbu, člověk prostě dojde se
žádostí a já to zařadím do svého volného času.
Jediné, co je pevně stanovené, jsou bohoslužby,
jejich pořad je až na výjimky neměnný. Co není
viditelné a je jen těžko nazvatelné prací, je
určitě modlitba. To je naprosto nezbytná součást
poslání nás kněží. Kněz, aby zvládl svoji práci,
se musí modlit, rozjímat, trávit čas před svatostánkem... To jsou věci, které navenek nejsou
vidět, ale vždy se v té činnosti kněze a životě farnosti projeví.
Jaký máte vy duchovní „fígl“, aby vám mše
svatá, kterou sloužíte každý den, nezevšedněla a nestala se z ní jen hodinka odříkaných
textů?
Je to vcelku jednoduché, mimo mši svatou chodit
před svatostánek a neustále si uvědomovat, co
pro nás Ježíš udělal, co si v každé mši svaté připomínáme. Bez této adorace by se bohoslužba
stala něčím řemeslným, protože když člověk
něco dělá opakovaně, ta věc se pro něho stává
rutinou, ať chce nebo nechce.
Na závěr odlehčeně, už víte, kde je v Hradčovicích Dolní konec, Súhrady nebo Lhotka?
(Smích) Tož, na Dolní konec už trefím, ale pořád
se mi plete Lhotka a Súhrady.
Za rozhovor poděkoval a dostatek trpělivosti
při práci popřál Jan Šobáň
Výlet do Planetária
Mikuláše Koperníka
v Brně
(dokončení ze strany 3)
U kytary mě natáčela i televize Prima (v sobotu
jsem byl v televizi, jestli se chcete podívat, klikněte na TV Prima archiv a máte to). U druhého stolu vyráběli balónky z prosa, se kterými
se učilo žonglovat. U třetího stolu (spíše pro
menší děti) – bylo vybarvování písmenek.
Kdo navštívil čtvrtý stůl,viděl výrobu afrického
hudebního nástroje. Na pátém stole byly připravené otázky z českého jazyka, šestý stůl –
tam se stavily svícny na svíčky, sedmý stůl měl
opět připravené otázky, tentokrát z vlastivědy.
Za výkres jsem dostal knihu, hrnek, dva
náramky (jeden za úkoly). Mezitím, co jsme
plnili úkoly, bylo ve velkém sále hudební
představení. Než jsme se nadáli, bylo kolem
deváté hodiny a řekli jsme si, že už jdeme
domů. Ve druhé místnosti se svítilo, tam se
taky plnily úkoly – z biologie, chemie, fyziky,
geografie, astronomie. Ta byla nejlepší. Ještě
se tam šlo do takové třídy, kde se promítaly
otázky, a ten, kdo měl všechny dobře, dostal
hrníček a tužku. Ještě jsme se šli podívat
nahoru do pozorovatelny, kde byly tunové
dalekohledy. Po stěnách byly počítačové
tabulky. Za splnění biologie, chemie aj. jsem
dostal náramek a potom kolem jedenácté
jsme byli doma.
Lukáš Kroča, 5. třída
Jubilanti ve 4. čtvrtletí 2007
7. 10. Marie Chvílová, Hr. 205
75 let
6. 11. Anna Šobáňová, Hr. 207
75 let
10. 11. Anežka a Vladimír Šuranští, Hr. 49
60 let manželství
19. 11. Květoslava Javorová, Lh. 4
85 let
22. 12. Marie Buráňová, Hr. 206
80 let
Hradčovské listy, zpravodaj pro občany Hradčovic a Lhotky. Vydává Obec Hradčovice, odpovědní redaktoři Petr Zemek, Josef Hruboš a Jan Šobáň.
Podepsané příspěvky zasílejte e-mailem na adresu [email protected] nebo odevzdávejte v kanceláři obecního úřadu.