Kruhousti Bezcelistnatci_bio_Dundr

Kruhoústí (Bezčelistnatci)
Milan Dundr
Nadtřída: Bezčelistnatci
(Agnatha)
• nemají čelisti
• nemají párové končetiny
• malá skupina
Nadtřída: Bezčelistnatci
(Agnatha)
• vodní obratlovci
– rybovité nebo hadovitě protáhlé tělo
• dýchají žábrami
• poměrně jednoduchá tělní stavba
Nadtřída: Bezčelistnatci
(Agnatha)
• po celý život
primárně zachovaná
chorda
• všechny žaberní
oblouky slouží
původní funkci
Třída: Kruhoústí (Cyclostomata)
Třída: Kruhoústí (Cyclostomata)
• primární adaptace k životu ve vodě
• tělo hadovitého tvaru
– nemá žádné párové přívěsky
• chybí kožní kostra včetně šupin
Třída: Kruhoústí (Cyclostomata)
• vnitřní kostra pouze
chrupavčitá
• páteř buď úplně
chybí
• nebo základy
horních oblouků
obratlů
– které přisedají
k chordě
Třída: Kruhoústí (Cyclostomata)
- složité ústní ústrojí
- mohutná svalovina
- silný jazyk
- rohovité zuby
Třída: Kruhoústí (Cyclostomata)
- výživa:
- zvláštní modifikace
predátorství, s jakou
se u žádné jiné třídy
nesetkáváme
- některé druhy
v dospělosti nepřijímají
potravu
Třída: Kruhoústí (Cyclostomata)
• pohlavní žlázy
nepárové
• nemají vlastní
vývody
• někteří mají larvu
Stavba larvy mihule (minohy):
Minoha:
• původně ji omylem popsali jako samostatný rod
kruhoústých
• tělesnou stavbou i způsobem života připomíná
kopinatce
Minoha:
• ústa:
– podkovovitý tvar
– ústní dutina nemá
zuby ani mohutný
jazyk
– přepážkou
s centrálním otvorem
je ústní dutina
oddělena od
prostorného hltanu
Minoha:
• hltan:
– na dně endostyl (!)
(7)
– kolem něj není
obžaberní prostor
– voda se dostává do
žaberních váčků
• ústí žaberními
štěrbinami v podélné
vkleslině na bocích
přední části těla
Minoha:
• kostra:
– jen chrupavčité základy lebky
Minoha:
• mozek:
– třídílný (2) (ostatní oddíly jen naznačeny)
Minoha:
• smyslové orgány:
– čichový orgán:
• má 2 laloky
– u dospělce pak
splynou
– proudový orgán
• vnímá proudění vody
• buňky v brázdách na
povrchu těla
Minoha:
• smyslové orgány:
– primitivní labyrint
vnitřního ucha
– oči
• nejsou dokončeny
• pod kůží
• neslouží zrakovému
vnímání
– ALE: pokožka citlivá
na světlo
Minoha:
• vylučovací orgán
– holonefros:
• nejprimitivnější typ
ledviny
Minoha:
• holonefros:
– v každém tělním
článku původně:
• 1 pár kanálků a
náznaků nálevkovitých
váčků
– k nim přiléhají vnější
glomeruly (klubíčka
vlásečnic)
• kanálky napojeny na
párový primární
močovod
Minoha:
- žijí v písku nebo v bahně ve sladkých vodách
(!)
Minoha:
• po 2 – 5 letech (u
našich druhů ve 4.
roce života) –
METAMORFÓZA:
– trvá 6 – 8 týdnů
– vystoupí oči, začne
vidět
Minoha:
• METAMORFÓZA:
– přetvoří se celá ústní
krajina
• vznikne mohutný
svalnatý jazyk a
rohovité zuby
Minoha:
• METAMORFÓZA:
– hltan se oddělí od jícnu jako samostatný slepý vak
na břišní straně
– rozvoj obličejové části lebky
• chrupavky, žaberní oblouky
Minoha:
• METAMORFÓZA:
– trávicí trubice se
prodlouží
• u druhů, které
v dospělosti nežerou,
zakrní
– vznikne tkáň slinivky
– zdokonalí se mozek,
proudový a čichový
orgán
Minoha:
• METAMORFÓZA:
– holonefros:
• část zvaná pronefros
(3) (hlavová) se
redukuje
• jako ledvina začne
fungovat opistonefros
(4) (zadní část )
Minoha:
• METAMORFÓZA:
– holonefros:
• opistonefros (4) (zadní
část ):
– dokonalejší typ
ledviny
– ztráta segmentace
– zmnožení počtu
kanálků
– vytvoření
Bowmanových
váčků s vnitřními
glomeruly
– vývodem je primární
močovod (5)
Minoha:
• METAMORFÓZA:
– mohutný rozvoj
gonád
• pokračuje i po skončení
metamorfózy
– u pohlavně dospělých
mihulí zabírají
nepárové gonády (1)
(buď varle nebo
vaječník) značnou část
těla
Stavba dospělce:
Dospělec:
• kůže:
– žlaznaté
buňky
– slizovitý
hlen
Dospělec:
• pololebka:
– složitá obličejová
část
– jen zlomkovitá
mozková část
– svalovina trupu
segmentovaná
• neupírá se na kostru,
ale na svalové
přepážky (myosepta)
Dospělec:
• dýchací ústroje:
– žábry ve zvláštních
kulovitých váčcích
(7)
• jiní žijící obratlovci to
nemají
Dospělec:
• cévní soustava:
– srdce:
•
•
•
•
žilný splav
předsíň (21)
komora (20)
tepenný násadec (19)
– systém cév běžný
– je i primitivní mízní
soustava
Dospělec:
• nervová soustava:
– už je 5 oddílů mozku
• ale koncový mozek (5)
a mozeček (2) jsou
velmi malé
• oproti tomu je
mezimozek (4) velký
– mícha primitivnější
stavby (1)
Dospělec:
• smyslové ústroje:
– proudový orgán
• hlava, mezi žaberními
štěrbinami
– čichový orgán
• nepárový
• ve stěně čichové
chodby
Dospělec:
• žlázy s vnitřním
vyměšováním:
– hypofýza
• bez vývodu
• u mihulí stavba jako u
ostatních obratlovců
• u sliznatek primitivnější
– štítná žláza
• u mihulí vzniká
z endostylu larev
Dospělec:
• urogenitální
soustava:
– u dospělců především
opistonefros
– gonády jednoduché,
nepárové, bez
vývodných cest
Dospělec:
• urogenitální
soustava:
– zralé pohlavní buňky
do tělní dutiny
• napojuje se na
společné vyústění
s primárním
močovodem
• odtud pohlavní buňky
ven z těla
Řád: Mihule
(Petromyzoniformes)
Řád: Mihule
• štěrbinovitý ústní
otvor se silnými
pysky
– po přisátí kruhovitý
• ústní dutina
s rohovitými zuby
Řád: Mihule
• na hltan se párově
napojují žaberní
váčky
– ústí samostatně
žabernmími
štěrbinami ven z těla
• žaberních štěrbin
zpravidla 7 párů
Řád: Mihule
• dobře vyvinuté oči
• labyrint vnitřního ucha (20)
– 2 polokružné chodby
Řád: Mihule
ekologie:
• vývoj začíná vždy ve
sladké vodě
• po metamorfóze
přechází většina
druhů do moře nebo
do brakických vod,
kde vedou dravý
život
Řád: Mihule
ekologie:
• zprvu napadají menší
živočichy
• pak se přisávají na
ryby
• strouhavými pohyby
ozubeného jazyka
rozrušují tělní stěnu
ryb a nasávají
kašovitou svalovinu
s krví
Řád: Mihule
ekologie:
- vnitřnosti nežerou
- když k nim dojdou, opustí kořist, která většinou po
čase hyne
Řád: Mihule
ekologie:
• rozmnožují se jen 1x
za život
• mořské druhy se
vracejí proti proudu
do sladkých vod
– páření probíhá
zpravidla v čistých
mělkých vodách
Řád: Mihule
ekologie:
• někdy samec ke tření připravuje ústy na
dně mělkou jamku
• při páření se samec přisává na samici a
obtočí ji tak, že se vyústění
urogenitálních papil dostanou těsně
k sobě
• oplození je mimotělní
Řád: Mihule
ekologie:
• dospělí po spáření
hynou
• menší část
sladkovodních druhů
– ve sladké vodě celý
život
• většinou po
metamorfóze
nepřijímají potravu
Zástupci:
mihule mořská
(Pteromyzon marinus)
• dravá
• pobřeží Atlantiku na
severní polokouli
• až 1 m dlouhá, 2-3 kg
mihule mořská
(Pteromyzon marinus)
• známy tažné,
v dospělosti mořské
populace
• známy i populace
žijící celý rok ve
sladké vodě (v
severní Americe)
• dřív se dostávala prý
až do Písku v Jižních
Čechách
mihule říční (Lampetra fluviatilis)
• rovněž v dospělosti
mořský (!) druh
• evropské břehy
– kromě Černého moře
• až 40 cm délky
mihule říční (Lampetra fluviatilis)
• před rozmnožováním vstupuje do řek
– pokud jí to dovolí změny vyvolané člověkem
• až do 19. stol. byly i ve Vltavě a Labi
mihule potoční
(Lampetra planeri)
• sladké vody povodí
Baltského a
Severního moře
• u nás místy v čistých
potocích
pstruhového pásma
– povodí Sázavy, Orlice
a Odry
• v dospělosti 15 cm a
nepřijímá potravu
Řád: Sliznatky (Myxiniformes)
Řád: Sliznatky
• ústa zevně
hvězdicovitého tvaru
– s četnými výrůstky
• po obou stranách
nosního otvoru pár
výrůstků = vousky
(tykadla)
Řád: Sliznatky
• rohovité zuby pouze na jazyku
• přísavný terč není (!) vytvořen
Řád: Sliznatky
- žaberních váčků 515 párů
- ústí navenek
- buď každý jednou
žaberní štěrbinou
- nebo všechny jedinou
žaberní štěrbinou
Řád: Sliznatky
• druhotně redukované
oči pod kůží
• druhotně splynuly 2
polokružné chodby
blanitého labyrintu
vnitřního ucha
v jedinou
Řád: Sliznatky
- pohlavní žláza:
- táhne se podél střeva jako pás
- přední oddíl - stavba samičí gonády
- zadní oddíl - stavba samčí gonády
- ALE nejsou (!) hermafroditi
Řád: Sliznatky
- pohlavní žláza:
- u každého jedince je
po celý život
v činnosti jen jeden
ze 2 oddílů gonády
- jsou tedy
gonochoristé
Řád: Sliznatky
• slizotvorné žlázy:
– velké, segmentárně
uložené
– mnoho slizu je chrání
před působením
trávicích šťáv při
pobytu v útrobách
ryb
– zvýšenou měrou jej
produkují při
podráždění
• např. jsou-li uloveny
Řád: Sliznatky
ekologie:
• celý život v moři
• rozmnožují se vícekrát za život
Řád: Sliznatky
ekologie:
• některé druhy se třou
v hlubině
• jiné v pobřežní
mělčině
• ale vždy u dna
• vejce mnohem větší
než mihulí
– z nich rovnou malé
sliznatky
– nejsou larvy
Řád: Sliznatky
ekologie:
- dřív se soudilo, že
žerou ryby
- dle dnešních
poznatků:
-
mořské červy
korýše
členovce
případně mrtvé či
poraněné ryby
Řád: Sliznatky
ekologie:
- jazyk je tvořen 2
silně ozubenými
laloky
- vysunují se
- podobně jako čelisti
rvou větší kusy z těl
kořisti (často již
mrtvé)
Řád: Sliznatky
ekologie:
- jsou schopny vlézt skřelemi do těla ryby
- nebo provrtat se její stěnou a vyžrat i
vnitřnosti
Řád: Sliznatky
ekologie:
• stejně jako mořské
mihule žijí spíše
v chladných mořích
• čím více k rovníku,
tím ve větší hloubce
(až 1km)
• v tropickém pásu
chybějí
Zástupci:
sliznatka cizopasná
(Myxine glutinosa)
• při březích Atlantiku
– hloubky 20-350 m
• délka kolem 50 cm
• již malé poranění ryb
chycených do sítí
může vyvolat útok
sliznatek
• není cizopasná, ale
predátor a nekrofág
sliznatka (Bdellostoma)
• Tichý a
Atlantský
oceán
• délka až
80 cm