Dateline manama

1
D
ďabotať
dacan
ďách
dajak
dajdonoh
dájipámbu
ďajk
dajný
dáłava
daléj
Daléj!
dální (Vi)
daň vałašská
daně vrchnosti
danfovica (B)
daňka
dáňky
darebáčiť
darební
darebnica
darebnina
darebný, -ně
darmesák
darmo
darmodajka (F)
dáš-i
dať
dať čepec
dať do heku
dať do komína (M)
dať do myku
dať na pentlu
dať na zjavu
dať pozdravéní
dať sa
dať sa
štěbetat
darebák, lump
ďas, ďábel, čert
všelijak, nějak, tak nějak
bázlivec
snad se tak stane
ďábel
nelakomý
dálka (velká)
dále, dál
Vstupte!
vzdálený (ve větší vzdálenosti)
daň z val. dobytka (každá desátá ovce)
daně a poplatky poddaných
"daň z gruntu, z púšče (neobdělaného pole), z jedle (na šindely) z
hłásky (stráže na hradě), kładní (za nevození klád), robotní (za
nevykonanou robotu), suchá (za neodebranou kořalku a pivo),
dřevní (za dřevo), činžovní, pastevní" a další.
mlátička s motor. pohonem (pův. parním)
daň
daně a dávky vůbec
lumpačit
špatný, zlý (Šak je to darební čłověk!) ; 2. nekvalitní
"darebná", lenivá žena
věc, která se k ničemu nehodí, je vadná, zmetek; 2. zbytečnost
špatný, -ě; 2. nehodný, zlobivý; 3. k ničemu se nehodící
člověk mazaný
marně, nadarmo, zbytečně; 2. zdarma
lehká žena
dáš-li, zdalipak dáš?
dát (Ten tom dáł! - nic neudělal; Jídłu moc nedá. - nesní mnoho;
Dáł do kyt. - utekl; Jak mu dali? - jak se jmenuje; Dáł to ven. vyzradil to)
viz "načepcovať"
spářit (holuby)
udit
utéci, uprchnout
dát ženě spropitné
dát na vědomí
pozdravit
dát se (Dáł sa tam. - pustil se tam; Dá sa to tam? - vejde se to
tam? Dáł sa děłať. - pustil se do práce; Dało sa na déšč. Dáł sa
ho boleť zub.)
moci, je možno, lze (Dało sa už.)
2
dať si do hábú (B)
dať si do hrba
dat si hesło (Z)
dať si chvílu
dať si řécť
dať si za zub
dať věděť
užít si, dát si do nosu
nadřít se, namáhavě pracovat; 2. dát si do nosu , užít si
zřeknout se
najít si čas
nechat se přesvědčit
žvýkat tabák nebo "bagu"
dát zprávu, oznámit; 2. dát co proto (Prała střeva, tý jí dały věděť!)
dať vědmo
dať za víru
dať za záda
ďatel
ďatělina (R)
datý
dáviť
de co, gde co
de inde(ž), gdede nic, tu nic
de!, gde!
de, gde
de, gde inde
debřa (M)
decák
děcko
děcko (R,M)
dědáci
dědáček (B)
dědák
dědek
dědič
dědina
dědiňan (B)
dědinčan
dědinský
dědovizeň
degdo, gdedejaký, gdedějeprava
dekénko
dekerý, gdedekl
dekolvěk, gdedekrét
děłanica
děłať
děłať na potvoru
děłať na příky
dát vědět, dát na vědomí, upozornit, udat
dát za pravdu
nevšímat si, opovrhovat
datel
jetel
daný
dávit, zvracet (slovo "vrhnúť" nebylo známo)
všechno, cokoliv, kde co bylo (De co zmyksíł.)
kdekoli(v)
z ničeho nic
daleko (Ten už je gde!)
kde; 2. kam
ledaskde, všude
mez vysoká, sráz, rokle
sklenička o obsahu 1 dcl
dítě, děvčátko
děvče
prarodiče
dědeček
dědeček, pradědeček
obřeznice (též "strýc, strýček, strýcova stolica")
dědic
vesnice
vesničan
vesničan
vesnický
dědictví
kdokoli, leckdo, ledakdo
lecjaký
dějepis
prkénko kuchařské; 2. poklice dřevěná
leckterý, ledakterý; 2. kdokoliv, každý
víko
kdekoli
řeznický prsten
viz "vlněnka"
pracovat
dělat naschvál
dělat proti vůli
3
děłať na toš
děłať na utíčky
děłať o přetrh
děłať oscapky
děłať sa
děłať si škláby
děłať světło
deléj
dělní
dělnik (F)
dělný, -łavý
děło
deň dłúhý
deň krátký
deň na deň
deň ze dňa
dena (F)
denár
dénco
dénco
dénglavý
denica
dénko
deputát
děrbek (M)
dereš (z m.)
desátať
desátek
desátnictvo
deseťák
desi cosi
desi, gdedesítka
deska
desky
déšč
déšč nedéšč
deščák
deščéní
dělat naschvál
předhánět se v práci
bez přestávky
upejpat se, stydět se
předstírat, přetvařovat se
vysmívat se
svítit (někomu)
déle
všední (den)
nádeník
pracovitý
plást medový v klátovém úlu ("děło dužité" - shora dolů, "děło
krajité" - napříč, "děło kútné" - rohové)
den robotní letní (7.30-19.30 h)
den robotní zimní (9.30-17 h)
každý den
každý den
žaludek vepřový
denár = 1 g (stará rak. váhová míra)
dno dřevěné nádoby
dřevěný poklop kadlubu
slabý, mdlý
jitřenka, denice (Venuše)
dřevěná poklička na hrnec (obvykle s dřevěnou rukovětí); 2.
dřevěná podložka na krájení
plat nebo důchod v naturáliích
dítě malé
útěk; 2. pouta, past (Už je v dereši.) ; 3. lavice na níž byli bitím
trestáni odsouzení
vyčítat
plat faráři (naturální nebo peněžní); 2. plat vrchnosti (každý desátý
kus z chovaných ovcí); 3. balík o 10 kusech (balík kůží, vor o 10
kládách ap.)
družstvo portášů (10 mužů)
bankovka desetizlatková
někde něco, tak nějak
někde, někam, kdesi, kamsi (De ideš? Ale tu desi.)
sud o obsahu 10 věder
deska (druhy: "truhłovnica, falcovnica, vrátnica, mostnica"), prkno
(zdrob. "deščica, deščúlka")
desky řezané na pilách valaškách ("púcólky, tříštvrtky, cólky,
pětištvrtky, šestištvrtky, dvúcólky"); 2. formy na výrobu
dřevařských rukavic
déšť
za každého počasí
suk (vypadlý z prkna)
prkenná stěna, přepážka
4
deščica, -tica
déščiť sa
déščka, -šťdéščovka, -čúv- [v/f]
prkno, prkénko
schylovat se k dešti
deska úzká, prkénko na krájení masa nebo zeleniny
voda dešťová
deštopánbu
dětělina (M)
děvčacko [v/f]
děvčica [v/f]
děvečka
dejž to Pánbůh!
jetel
děvčátko, husopaska, kravařka
děvče, dívčina
dívka, dívenka (ale: "dívka" je služka)
nadávky: "pliska, pliskula, krpec, kakáč, dřistka, pukeš, hałazňa,
rochla, škrošňa, kyča, skyda, čupa, čava, potmělúch"
devětsil lékařský
kde by
kde by
vojenský zběh, dezertér
dezertovat
diamant
výroba
téměř mrtvý, sotva živý (strachy)
herec
být svobodnou dívkou (nemít ještě závazky)
měnit se z dítěte v děvče
podivín
služka, děvečka (sloužící u dobytka)
podivín
všelijak, různě, podivně
zvláštní
všelijak, všemožně, ledajak, divně (Onačíł sa divno aj ináč.)
viz "černá polná"
divoch, divous (Co divúříš, divúre!)
divočit
divadlo, podívaná
díže; 2. tlustá žena
žlábek nebo díra ve dřevě (vydlabaný)
vydlabaný prostor ve dřevu (též "výdłab, výdłabek")
jednoduchý pluh starého typu (který není již ze samorostu, ale
jednotlivé části jsou spojeny navzájem dlaby a čepy)
mačkat, svírat; 2. objímat, škrtit; 3. pít krev (o můrách)
mačkat mazlivě (Nedłachmaj to kozla!)
cuchat, muchlat (též "cuchmať")
tlesknout
dlaň, ruka
tlapa
tlapka, ťapka
cesta bahnitá, špatná
podlaha
devětsił
dež
dež by
dezentér, -týr
dezentýrovať
digament
díło
div živý
divadelnik (F)
dívčiť
dívčiť sa [v/f]
divina
dívka [v/f]
divňák (Vi)
divněináč
divněinačí
divno aj ináč
divoká polná
divúr
divúřiť
divy
díža
dłab
dłab, -bek
dłabák
dłábiť
dłachmať
dłamsiť
dłaňama pleščiť
dłapa
dłapisko
dłapka
dłapolisko
dłáška
5
dłátce
dłátko, -co
dłáviť, -biť
dłážiť
dłážka
dlh (B)
dłopa
dłúhatánský
dłúhé sraní
dłúho
dłúho-již
dłúhý
dłúhý pýř
dłúhý roh
dnes týdeň
dneskaj
dniť (M)
dniť sa
do (ho) ví co
do baně
do boha
dláto
dláto
mačkat
dláždit
podlaha
dluh
viz "babinec"
velmi dlouhý
nízko zapnuté kalhoty
dlouho
jak dlouho, jak brzo
dlouhý
pýřavka (plevel)
střední roh dřevěných vidlí na seno
minulý týden téhož dne
dnes
vsazovat dno (do sudu, díže ap.)
rozednívat se, svítat
kdo ví co
dohromady
do syta; 2. mnoho, hojnost (Najed sa do boha. Měli teho do boha.)
do ciza (Z)
do cuku (Z)
do čeřeňa
do cizích rukou (nezůstalo to v rodině)
honem, rychle
v řadách přes sebe, s mezerami na proschnutí, na způsob střechy,
opak "do hraní" (o lnu, šindelu ap.)
do údolí
o život, o všechno (Spírá sa do duše.)
do zásoby
do základu
název val. tance
kdo ví, kdož ví, nebo snad ne
kdo ví co
do společného vlastnictví
do koho
viz "zahrádka"
způsob ukládání šindelů k vyschnutí
do kužele
dohromady
v nohy, úprkem pryč (Dała do kyt.)
dopodrobna
sázení brambor do každé řádky
beze zbytku
přehnutí dolních rohů "huně" do pasu
nějaký čas
dovnitř
drobnost, co by za nehet vešlo
do doliny
do duše
do foroty
do gruntu (M)
do hajduka
do ho ví
do ho ví co
do holportu
do keho
do koša
do kříža
do kúbíka
do kule
do kyt
do menta
do metele
do mrtě
do mrváňa
do nekáď
do nutra
do oka padéní
6
do pola
do poły
do posledka
do pozvýšky (Vi)
do přehršle
do roztrhu
do streły!
do střetu
do světa
do širša
do tak roku
do včilška, -ku [v/f]
do vědna
do vrkoča
do vúle
do zdrapáku
do, gdo
ďobák
ďobať
ďobek, -banec
dobíjať
dobíjať sa
dobírať (sa)
dobírka
dobiť sa
dobiť słovo
ďobnúť
doboha
dobromysl
dobroť (R)
dobrúchať sa
dobře
dobřučký
dobyt (Z)
dobyť si
dočabrať sa
dočkať
dočkať sa rokú
dodaleka (M)
dodělaná (M)
dodíbať
dodírať
dodrať
dodrhłá
dodrúzgať
na pole
do poloviny
v poslední době, do konce
do výšky
přehršle, do dvou dlaní
do roztrhání těla
do čerta!
naproti (proti někomu, kdo se blíží)
do vzdálenějšího okolí, do cizích zemí
šířeji, na větší šířku
do roka
do nynějška
dohromady
vlasy dvou copů obtočené kolem hlavy vdaných žen
do sytosti, co zmůže, kolik chce
na útěk
kdo
zobák
zobat, uždibovat
kousek, kousíček (jen tolik, co lze uzobnout)
dobíjet, dorážet (zraněné)
vyzvídat; 2. dorážet (na někoho), nutit někoho k přiznání
hašteřit se
pastva podzimní poslední (na polosuché trávě před přechodem na
seno)
dozvědět se pravdu (výslechem)
vymámit slovo, donutit k přiznání
zobnout, vzít si malé sousto; 2. dotknout se
hojně
dobromysl obecná
dobrota
udobřovat se
budiž
velmi dobrý, lahodný
dosloužit (do Vánoc); 2. vymáhat, dobýt, dosáhnout čeho (Nemohli
na něm słova dobyt.)
získat
dojít pomalu, dopotácet se (o chromém)
počkat
dožít se vysokého stáří
daleko
ukončení prací
dorážet (na koho), nutit
dotrhávat (šaty)
dotrhat (nošením), zničit
ukončení draní peří
dotlouci, zmlátit
7
dodřítý
dogajdovať
dogarazdiť +
dogramlať sa +
dohadovať sa
doháň
dohled +
dohleděť
dohlédnúť
dohnať
dohoví
dohoví co
dohúkať
dohýbat si (Z)
dohypcovať
doch
dochodiť
dochovať
dochtor
doják
dojančený
dojančiť
dojašený
dójení
dojídať
dojíť
dójiť
dójíť na paškáł
dojivo
dojíždžať
dojka
dojnica (B)
dokáď
dokáď (Z)
dokaličený
dokaličiť (sa)
dokandrasený
dokandrasiť
dokáť, -kúť
dokaváď
dokel
dokłádať
dokłádka
doklécať
dokołakołem
dokolvěk, gdo-
odřený
skončit (s hraním, s pláčem)
pošpinit
doštrachat se, dojít s námahou
hádat se (zarputile)
tabák (maďarský název)
obzor
doopatrovat do smrti
vidět až tak daleko (Nic tam nevidím, tam já až nedohlédnu.)
dohonit; 2. přinutit (Já ťa k temu doženu.)
kdo(ž)ví
bůhví co, kdoví co
vystrašit (slovně)
stěžovat si
doskákat
došek
přibližovat se (Dochodí ně pátýaštyrycátý.); dožívat se (Dy vám
dochodíja roky? Mně v prosinci, dvanástého.)
živit až do smrti
lékař
dřevěná nádoba (3-5 litrů) na dojení mléka (též "hrotek")
vyplašený
vyplašit, vylekat
vystrašený, vylekaný
dojení
dojídat, nenechávat zbytky
dojít, přijít; 2. poznat, zjistit (Už sem na to došéł.)
dojit, podojit
přijít na řadu
mléčné produkty
dojíždět
dojná kráva, ovce nebo koza; 2. podojení
dobrá kráva
dokud
dlouho
zraněný, poraněný, zmrzačený
zmrzačit (se)
zdolaný útrapami
zničit, dodělat, utrápit
dokud
dokud
dokud
potvrzovat
doložení nákladu (do plné fůry)
dokulhat
kol dokola
kdokoli(v), každý
8
dokonca
docela, vůbec, načisto; 2. nikterak (Nechce mu dokonca dovoliť.)
dokopy
dokotúlať (sa)
dokrpačiť
dokrúcať
dokřápať
doky, -kým
dolák (B)
dołamcovaný
Dolansko
dolehnúť
dohromady
dokoulet se
doživořit
doždímat, dokroutit
zbít, zmlátit
dokud
obyvatel Slovácka
polámaný, zlámaný
dolní konec dědiny
dotknout se, dolehnout, dopadnout (Těžko to naň všecko dolehło.)
polekat se
spodem, údolím po cestě
Horní Vsacko, zejm. Karlovicko
slabina, podbřišek
údolíčko; 2. podbřišek (ženský)
dotírat, dorážet (slovem nebo chováním)
dorážet, dobývat se (na koho)
zfackovat, zbít
člověk dotěrný
obyvatelka doliny
žena z Moravského Slovácka
kožich uherský premovaný
obyvatel z dolního konce
na vsetínském panství Jablůnka, Pržno, Mikulůvka, Ratiboř,
Hošťálková, Růžďka
Dolní m.Vsetín [v/f] Vsetín, Dolní město (do r. 1850 samostatné) - nejstarší název byl
Nové Město Vsetínské
obyvatel dolního města
dolnoměščan
dlouhý soukenný plášť s kožešinou
dołomán
dopustit, naložit (Pánbú naň dołožíł.) ; 2. poznamenat
dołožiť
náležitý, důkladný
dołožitý
rozumný, vyspělý
dołožný
dolů, dole
dołu
na břichu
dołu břuchem
naznak, na zádech
dołuznačky
nížina, rovina
doły
dorážet, útočit (Co ten pes naň tak dołypá?)
dołypať
domů
dóm
domov
domajšek
domácí
domajší
ušpinit, zašpinit, posypat smetím, zkazit
domarasiť
domlouvat důrazně, vyčítavě
domětať
chléb s brynzou a česnekem, zalité vař. vodou; 2. polévka zapražená
domikát
se sýrem
dolekať sa
dołem
Dolina Urgatina
dolinek
dolinka
dolipať
dolipat (Z)
doliskať
doliza
dołka
Dołka (B)
dołman
dolňák
dolní dědiny
9
domírať
domjágať
domłatky (M)
domlaždiť +
domłuva
domłúvať
domordovať
domový
doň
donačista
doňahňať
doňať (sa) (M)
doňho
donos
donutra
dookapadéní
dookoła (M)
doopravdicky
dopániť
dopantať sa
dopařiť (keho)
dopařiť sa
dopažit sa (Z)
dopěkať
dopěkať (kemu)
dopěrovať
dopchaný
dopchať (sa)
dopíkať
dopíkať sa
dopjať
doplantať
dopĺzať
dopołedňa
dopoły
doposáť, -váť
doposledka
dopozvýšky
doprášať sa
dopravjať
doproti
doprotivky [v/f]
dopusta
dopusta (R)
dopustiłka
vymírat (Staré zvyky už domírajú.)
zmačkat, pomačkat
oslava konce mlácení
pohmoždit
napomenutí
napomínat, domlouvat (komu)
zbít, ublížit na zdraví
domácí
do něho
načisto, jistě, určitě, úplně
zmačkat, zmuchlat
ošidit (se)
do něho, do něj
dostřel
dovnitř
maličkost, ani co za nehet vleze
kolem, okolo
doopravdy
zkrachovat, zbankrotovat
dopotácet se, dovléci se
chytit, přistihnout
zmocnit se, dosáhnout něčeho, nabýt, pořídit si levně, dopídit se
urvat, dostat
hřát, pražit; 2. dorážet, usilovně přesvědčovat, nutit, nahánět strach
mít namále, být v nebezpečí
dorážet (Větr dopěrováł.)
popíchaný, pobodaný
pobodat, popíchat (se)
dorážet (slovně), usilovně vyzvídat
dopátrat se
nahnat strach
zmást, zamotat
dotírat, dopalovat, obtěžovat (též "dožírať")
dopoledne
napůl, napolo
dosud, doposud
do poslední chvíle
nahoru
doprošovat se
provádět konečnou úpravu sukna (apreturu), dodělávat, dokončovat
úpravu zboží; 2. dokončovat vyprávění
proti, naproti
naproti
dopuštění (boží); 2. darebák
strašidlo
viz "závitka"
10
dopustiť
dopustit, připustit, brát si na sebe; 2. přivést do jiného stavu (Nedá
na céru nic dopustiť. Chodíł za ňú tak dłúho, až ju dopustíł.)
dopustiť sa
dopúščałka
dopúščať
dopuščená (M)
dopuščéní
dopušťałka
dopýskať
doraďovať (sa)
doráňaný
doráňať (sa)
dorátať (sa)
doredikať
doredykať sa
dorgyňa
dorostený
dorotky
dorozprávjať
dorozprávjať sa
dořécť
dořezat sa (Z)
dořvať
dosadiť sa
dosaváď
dosél
dosi, -sik
dosíhnúť
dosívať (M)
dosmyčiť
dosmýkať
dosobiť sa
dostať
dostať huby
dostať hybaj
dostať sa
dostrčný
dosýpať
došarpať sa +
doščŕknúť
došikovať
doškubávaná (R)
došmatłať
došpihłaný
doštrachať (sa)
došúchať sa
přijít do jiného stavu, otěhotnět
viz "závitka"
dopouštět
otěhotnělá svobodná dívka
dopuštění
svobodná matka
rozrýpat
radit (se)
ranami posetý, zbitý
poranit (se) těžce
dopočítat (se)
dopravit (namáhavě)
přistěhovat se, dovléci se, doštrachat se
jiřina (květina)
dospělý
účastníci lid. hry o Dorotě
dopovídat, dohovořit, dovyprávět
dorozumět se, dohovořit se, dohodnout se
dodat, doříct
uškodit si, dostat se
vynadat (hrubě, sprostě)
najíst se dosyta, přejíst se
doposud, dosud
doposud
kdosi, někdo
dosáhnout
ukončovat setí
dovléci, dotáhnout, dosmýkat
dovléci
dočkat se, dostat se (ke komu)
dostat, obdržet; 2. dosáhnout (až kam); 3. být potrestán bitím
být vyplísněn
dostat na frak, zmizet
vniknout
vlezlý, neodbytný
dosypávat
dobelhat se
dostříknout
opatřit (komu co); 2. namluvit (Došikováł mu galánku.)
dodrhlá (ukončení draní peří)
dojít, dokulhat, pošlapat
dořezaný
dostrkat, dojít s námahou
došourat se, doštrachat se (pomalu)
11
došúlať sa
dotaz
dotel
dotěra
doterygať
doterygať sa
dotěžovať
dotłáčať sa
dotlévať (M)
dotragať +
dotrckať (sa)
dotřít sa (Z)
doty
dotýkať sa
doválať
doválať sa
dovčilšku [v/f]
dovděčný
dovědna
dovíco
dovíjaký
dovířať
dovnútra
dovťúpiť sa [v/f]
dovťupný [v/f]
dovúle
dož(h)raný
dož(h)rať (sa)
dozajista
dožatá
dožebračiť (sa)
dožera
dožhraný
dožičiť
dožínky (M)
dožírať
dozłobiť (M)
dozobtúlať
dožúvať sa
dožví, gdožví
dožví-, gdožvídozvuky
drabať
drabina
dokoulet se, dojít pomalu, doštrachat se
otázka
dotud
člověk dotěrný
dopravit, dotáhnout, dovléci
dovléci se, dokodrcat se
dokládat
tlačit se dopředu
být s někým zle (Temu už dotlévá.)
viz "doterygať"
dobelhat (se)
dosáhnout něčeho (úskokem)
do té doby, dotud, dosud, tak dlouho (Des doty býł.)
loučit se dotekem se zemřelým před jeho pochováním
doválet (sukno), dokoulet (sud)
dožít se, dočkat se
dosud, dodnes
povděčný (Budu teho dovděčný.)
dohromady, spolu
leccos, ledaco
kdo(ž)víjaký
důvěřovat, věřit
dovnitř
dovtípit se, pochopit
důvtipný
do sytosti
dopálený, zlý (Býł naň tak dožhraný...)
rozzlobit (sa), dopálit (se), naštvat (se), rozzuřit se
zcela jistě, určitě
dožínky
zranit se
zlost, obtíž, svár, hádka; 2. zlobivec, svárlivý člověk
rozzlobený, dopálený
dodat, donést, dopřát, opatřit, dopomoci k něčemu; 2. dohodit,
namluvit (nevěstu)
dožínkové koláče ("pécť dožínky")
dopalovat, dobírat si, škádlit, zlobit, napalovat, provokovat
rozzlobit
zlíbat, zulíbat
dohadovat se, hádat se, přít se, hašteřit se (Dožúvali sa gvúlivá
hłupině.) ; 2. domáhat se, dožadovat se
bůhví, čertví (vyjadř. nejistotu)
předpona kdo(ž)ví- ("(g)dožvíco, -čí, -jaký, -(g)do, -kerý, -jak, -kolik, -(g)de, -(g)dy, -proč, -kolik" ap.)
pokračování hodů do středy
vyhrabávat
žebřík horizontální ve stáji, sloužící k zakládání suché píce pro koně
12
dráč
dračky
draga
dragón (M)
draha
drahný
dráhú
drahy mn.
drajfús (B)
draksléř
draksléřství
drakslovací nože
drakslování
drakslovať
drakslovat (B)
drakslponk
dráňať
drancovať
drapačka
drapák
drápať péří (R)
drapatý
drapčit (Z)
drapiť (sa)
drapiť, -núť
drapnúť (sa)
drasło
drať
drať (F)
drát (M)
drať (sa)
draťák
dratař
dratovaný
dratva
draždžať +
dražinka
drážniť
drbácať
drbácnúť
drbať (sa) +
dŕbať sa
drbka
drbnúť
ras, pohodný (též "šerha, kaděra")
draní peří společné
prudká sněhová bouře
dragoun
stopa; 2. cesta neudržovaná
lehký (Je mu už drahňéj. - ulevilo se mu)
drahou, železnicí
příhon, hrazená cesta k pastvinám skotu
třínožka železná pod hrnec při vaření v peci (též "trajfús")
soustružník dřeva
soustružení dřeva
nože na soustružení dřeva (ploché: "majzl, štychovač, rérňa";
háčkovité: "strúžek, lefrpór"; trojzubý "centrpór" a trojhranný
"upichovač")
soustružení dřeva
soustružit dřevo
viz "rašplovať"
soustruh na opracování dřeva (pružinový s přerušovanou rotací,
šlapací s plynulou rotací), (též "ponk, verštat")
škemrat neústupně
rabovat
draní peří
chlap drsný, rváč
drát peří
drsný
utíkat
drápnout, škrábnout (se); 2. chytit se
chytit, uchopit, popadnout, drapnout
chytit (se), uchopit (se), chopit (se)
hnojivo draselné (síran a chlorid draselný)
strouhat louče ("světidła); 2. zdírat, dřít, drásat; 3. drhnout peří
telegram
dřevěná lať krovu
drát (se), škrabat (se); 2. spěchat, pospíchat, předbíhat
hrnec hliněný drátovaný
dráteník a sklenář
drátovaný, stažený drátěnými oky
dratev, nit konopná voskovaná včelím voskem
kvokat naříkavě (o slepicích); 2. škemrat neodbytně
planá hrušeň
dráždit
strkat, vrážet (do někoho)
strčit, vrazit hrubě (do koho)
drbat (se), souložit
hýbat se (Zí všecko, co sa nedŕbe.)
opilost (mírná)
strčit, drcnout, dotknout se, šťouchnout, píchnout (do čeho)
13
drcaňa
dŕcanec
dŕcať
drcnúť
dŕcnúť
dŕdať
drdła, -lena (Z)
drdłat (Z)
drdłavy (F)
drdosiť
drepčiť
drgáňať sa
drganec
dŕgať
drgúcať, -zňať
drhák
drhélňa
drhlačka
drhláčka
drhleň
drhnúť
drhnúť (sa)
drhnúť len
drchál
drchať
drchłaňa, -maňa
drchłať
drchma
drchmať
drchmať (sa)
drchta
dŕkať (M)
drkota, -tnica
drkotať
drkotať (sa)
drle
drlín
drło
drłý
drmkať
drmle, -la
drmoliť
dŕn
drnda
žinčice s "urdú"
drcnutí do zad
strkat, šťouchat, požďuchovat do někoho (zlehka, žertem), vrážet do
sebe, trkat; 2. kopat motykou (Šak je stará a ešče dŕcá lepší jak
mładá.)
drcnout, strčit, šťouchnout, vrazit, trknout (jen trošku)
strčit do někoho (hrubě)
třást, natřepávat
muž, žena ubrblaná
brblat
bručivý
třást, třepat, cloumat (někým)
křepčit
kodrcat se, trmácet se
šťouchanec, štulec
viz "dŕcať"
viz "dŕcať"
věchet z houně na drhnutí
deska s hřebíky na drhnutí lnu
draní peří
žena která drhne peří
lavice na drhnutí lnu (kovový hřeben)
drát peří; 2. mýt podlahu, nádobí; 3. škrabat kůži (u kožišníka); 3.
mlít hubou; 4. tahat za vlasy
dřít (se)
drhnout hlavičky lnu před sušením
viz "zgarba"
třepat, natřepávat
žena neupravená, neučesaná
trhat, třepit niti
žena neučesaná
třepat, protřepávat, čechrat
muchlat (se); 2. česat se (pejor.)
stará baba, žena špatné pověsti
kvákat (o žábách)
kdo rychle mluví
drčet, rychle mluvit, plkat (Nedrkoc!)
třást se, třepat se (zimou)
kalhoty plátěné
"ogar" nebo výrostek drobný a hbitý
křepce, hbitě, zčerstva
čilý, hbitý, křepký, bystrý, čerstvý
jít drobným krokem
nástroj lidový drnkací ústní
jít drobným krokem; 2. mluvit nesrozumitelně
drn
odrostlé děvče
14
dŕnek (R)
drněť
drobčiť, -siť
drobiť
drobiť zimú
drobjask
drobjaždž +
drobjazg
drobky (Z)
drobnice
drobný
droby
dropčiť, -siť
dŕšč
drščka
drščky mn.
drúbať +
drúbja
dručať
druda
druhák
druhotelka
druhý
drunigovať si
drusa, -sík (Z)
druža (M)
družba
družbiť
druždžiť, -džeť
drúzgať
drúžka, druža
drva
drvárka (R, Vi)
drvárňa
drvař, -votář
drveno
drviť
drvo (F,Vi)
drýčná (B)
drychňat (B)
dryják
drýňat (B)
držať
drn
drnčet, řinčet
viz "dropčiť"
drobit; 2. třást se zimou (Zima mnú drobí.)
třást se zimou
drobotina, malé děti, domácí ptactvo, něco drobného
viz "drobjazg"
vše drobné (kamínky, zemáky, děti, drobné ovoce)
hrubší strouhanka
třešně drobné
drobný (zdrob. "drobučký, drobúnečký, drobušinký, drobulinký")
vnitřnosti (z drůbeže křídla, nohy krk, hlava; z větších zvířat játra,
ledviny, plíce); 2. jitrnice a jelita ze zabijačky
přešlapovat, jít drobným krokem
hojnost, nadbytek, přebytek (ovoce)
tlama, lidská ústa (pejor.)
žaludek skotu; 2. dršťky (jídlo)
viz "dropsiť"
kuřátko, drůbeží mládě
vibrovat, drnčet
tulák, tulačka (po nocích)
druhý roj
kráva po druhém teleti
předešlý ("druhý týdeň" - minulý týden)
prozpěvovat si, broukat si
oslovení někoho se stejným jménem (Druso! - oslovuje např. Josef
Josefa)
družička
starosvat, pořadatel svatebního veselí
dohazovat, vést svatbu
chrastit, vrzat, praštět (též "křupěť") (Přemrzłý sněh druždží pod
nohama.)
bít, tlouci, drtit, lámat, hlodat, louskat
družička
dřevo, dříví palivové
dřevník, kůlna na dříví
kůlna na dříví, dřevník
dřevař
poleno (silné)
mluvit marné řeči (Co drvíš!)
poleno délky 1 loktu (0,77 m), štípané na "pobłan, štvrtku a
połovinku")
děvčica schopná (viz též "grýčná")
spát
kořalka podřadná
popíjet
držet
15
vážit si někoho
držet prase při zabijačce
držet se, chovat se slušně, vést spořádaný život; 2. pyšnit se,
vyvyšovat se (Ten enem tak hrubě hore sa držať.)
vystupovat okázale
držať sa hore
násadka na pero
držátko
půlkruhová vodící deska bednářského "útorníku/vtěráku"
držatník
držet se
držávať sa
vlastnictví, vlastnické právo
držebnosť
država, vše co patří státu
držéní (Z)
mlčet (Drž hubu!)
držeť hubu
mít někoho v úctě, vážit si, mít v oblibě
držeť na
chovat se slušně, dbát o sebe, ovládat se
držeť sa
mít volno, svátek
držeť slobodu
lakomec
držgrešla
ústa (zhrub.)
držka
hubatý, prostořeký
držkatý
nadávat, vadit se, láteřit
držkovať
jemná štípa - lub vzniklá "dřením " dřeva za tepla
dřenec
viz "dřenica"
dření
dělení dřeva za tepla na jemné štípy - luby
dření
revmatické bolesti
dření v nohách
metelice, vánice; 2. tenké prkno na krytí stropu
dřenica
dřívko; 2. kořen "sładkého dřeva"
dřevco [v/f]
kmínek
dřevco (M)
lidová muzika
dřevěná muziga
vůz s dřevěnými nápravami (opak "železňák")
dřevěňák
chalupa dřevěná
dřevěnica
výrobky ze dřeva (též "dřevěný porculán")
dřevěnina
oheň tzv. "svatý", rozněcovaný na Velký pátek třením dřeva o dřevo
dřevěný oheň
(tak se musel vždy rozžehnout i na salaši)
viz "dřevěnina"
dřevěný porculán
viz "boží dřívce"
dřevínek
červotoč
dřevják
břevno
dřevo
dřevo z kmenů rovně rostlých, prosté suků, vrůstů a zakřivenin, se
dřevo čisté
zdravým "nezteřełým" jádrem (též "dřevo hładké")
dřevo
ze stromů vyrůstajících ve stínu, s hustými léty
dřevo drobně rostené
držat (na keho)
držať mašíka
držať sa
dřevo hładké
dřevo klekłé
dřevo kruté
dřevo masné
dřevo namožené
dřevo pohraněné
viz "dřevo čisté"
dřevo prasklé při ohýbání (za tepla i studena)
dřevo nepoddajné, houževnaté a špatně štípatelné, které se točilo
dřevo smrkové, u něhož dušky při sestavování bedna kloužou, dobře
spolu nedrží a více se rozesýchají
dřevo ručně ohnuté před jeho vložením - "natažením" do formy "krpjadła"
dřevo nabobtnalé
16
dřevo převalené
dřevo sčesłé
dřevo vazké
dřevo vazovité
dřevo zavjadłé
dřevo žltkavé
dřímotina
dřín
dřínka
dřist (F)
dřístačka
dřístať
dřistka
dřístka
dřístnúť
dřístnúť (sebú)
dřistula
dříť
ďuba, -bka
ďubať
dubec
dubeňák
dubený
dúbí
dubina
dubják
duča
dudáš
dudky
dudłačka (B)
dudłať
dudy vałašské
ďúgała
ďúgať
duh
duha
duch
dúchač
dukát
dula
dúle
dúłek
dřevo nařezané z kmene podélně pilou ("převalené přes suky"),
dřevo řezané na rámové pile
dřevo opracované pořízem přes léta (časem ztrácelo pružnost i
odolnost a snadno se lámalo - "sčesło")
viz "dřevo kruté"
viz "dřevo kruté"
dřevo v polosuchém stavu
dřevo smrkové
dřímota
modřín
viz "dřenec"
trus drůbeže
běhavka
mít běhavku; 2. vést plané řeči; 3. plivat
mluvka
"cérka" nebo dívka chudá, vyzáblá
vykálet se prudce (obv. o husách)
upadnout; 2. praštit (někoho)
žena, která vše prozradí, klevetnice
foukat, vát prudce zepředu, slehat sněhem; 2. dělit dřevo za tepla na
jemné štípy - luby
tečka
zobat, kopat, sekat (lehce)
chryzantéma; 2. doubek
kožich "dubený" vyrobený u kožešníka
dubový; 2. barvený duběnkami na žluto
dubový lesík
duboví, dubový porost
kožich "dubený"
důlek, kaluž
dudák
viz "rukávce"
žebrání (o Velikonočním pondělí)
cumlat
dudy st. typu (viz též "gajdy, šutky, fuky")
člověk pomalý, nepraktický
nahlížet, prohlížet, hledat, shledávat (na různých místech)
viz "duška"
dužina, větší "dužka"
duše, duch (Ten už má małého ducha.); 2. "prd" (Pustíł ducha z
břucha.)
cikánský kovářský měch
dukát (zákl.j.rak. konv. měny ve zlatě od 1753), zlatá mince = 1/2
tolaru = 60 krejcarů
hruška, pozdní odrůda vhodná k sušení
dole
dolík; 2. hra v kuličky, "v dúłek" (fazolemi)
17
Dulina (Vi)
dúliť
dúminka
dún
dunda
dundať
dunst (M)
ďupa (F)
ďupka
dupkať
ďupkatý
dúra
ďúra
duramentně (M)
durancija
ďuravý, ďúďurbať, -biť sa
ďúry
ďuřbať sa
dúřiť sa
dusit jídło (Z)
duša
dušinka, -šátko
dušiť sa
duška
dušovaný
duť
dut (B)
dut (Z)
duť sa
dútný
dužiť
duživé dřevo
duživý
dužka, -ška
dužný (Z)
dvérca
dvérce
dveři, -řa
dvihať
dvoják
dvojaký
dvojduchý
dvojičky
Ludmila
viz "dundať"
domněnka
pole od sloupce ke sloupci na soukenickém rámu (rám měl 10-12
"dúnú")
nápoj
pít
vůně
zadnice
tečka, skvrna; 2. proutěný dětský košíček
podupkávat
tečkovaný, strakatý
žena rozzlobená
díra, šatlava; 2. otvor v "běhúnu młýnca nebo žrn"
úplně
švestka (druh)
děravý
pomalu vyrůstat, mít se k světu, vzmáhat se, sílit
jeskyně
vzmáhat se, sílit
hněvat se, zlobit se, durdit se
jíst hojně a s chutí
duše, osoba (To je duša pofňurá!) ; 2. vidlička v člunku ruč. stavu,
na kterou se nastrčí cívka; 3. viz též "stržeň"
dušička
dušovat se
díl bednářské klenby - "venkem obłé, vnitřkem zaokrúhlené" (též
"duh")
zaklínaný (Na mú dušovanú dušu.)
hučet, vytrvale někoho přemlouvat; 2. dout
durdit se, zlobit se, hněvat se (na koho)
pít velkými doušky
hněvat se (Co sa na mňa duješ.)
dutý, vyhnilý
odolávat odštípnutí ("šindelca") nebo rozštípnutí
dřevo, které se špatně dělí při štípání
odolávající odštípnutí
dužina, díl stěny sudu nebo "bedna"
šťavnatý
dveře venkovní, poloviční výšky
dvířka, vrátka
dveře
zdvihat
úl se dvěma včelstvy (totéž "troják, štverák, paterák" atd.)
dvojí (také "trojaký, štveraký" atd.)
dvojitý, párový ("dvojduché dveři" - opak jednoduché)
dvojčata
18
dvojiť
dvojka (M)
dvorčinka
dvorec
dvorka
dvořiť si
dvúgroška
dvúrynščák
dvúšvový
dy, gdy
dyby jak, gdydyby na krásně
dyby, gdydycky
dýchanec
dykolvěk, gdydýl, -lec
dým
dýmák
dýmiť (sa)
dýmník
dyňa
dyndať
dyrygovať
dysi, gdydysik, gdydyš aš, gdydyš, gdyš
dyť
džafať +
džafnúť +
džbel (Vs) +
džbrňa +
džegoliť +
džerzan (M)
džgať
džgať (sa)
džigať
džigłotať
džignúť
dzingať
džingla
vykat (komu)
kmen dlouhý 2 m
jablko (druh)
skupina chalup; 2. dvůr hospodářského stavení; 3. společný prostor
mezi domy ve dvorcové zástavbě valašských chalup
dvořanka
zakládat si na něčem, být na něco pyšný
peníz starý - čtyrák, dvougroš
peníz starý - dvouzlatka
viz "okładový"
kdy, dávno (Nebýł sem tam už gdy.)
za každou cenu, v žádném případě
dejme tomu, že by
kdyby (Dyby má hładký ocas.)
vždy, vždycky
puch (ze šatů, "prdů"), vydýchaný, nevětraný vzduch; 2. pach zvířat
chovaných v jizbě; 3. kozlí pach
kdykoliv
kláda, kulatina krátká
kouř
čerpací měch u "hrubých gajd"
dýmat, kouřit (z komína)
sopouch, komín nad pecí vyvedený jen na půdu
dýně, tykev; 2. velká hlava (pejor.)
zvracet; 2. škemrat
řídit, vést
kdysi
kdysi
až když
když (Kup si to. Dyš nemám peněz.)
vždyť
chytat (Furt ňa dosi džafáł za lelík.)
chytit, uchopit (Džafnúł ju za nohu.)
viz "kadłub"
tůň (též "zhłaň)
šveholit
???
nacpávat, strkat, pěchovat (dovnitř)
cpát (se)
píchat, bodat
šveholit
bodnout, píchnout (nožem, prstem, holí)
bít, tlouci; 2. cinkat
truhla na stravu; 2. nádoba na mouku