Stručné životopisy kandidátů do Dozorčí rady DILIA

SPRÁVNÍ RADOU DILIA
RADY DILIA
PRO VOLBY DILIA 2016
MgA. Jiří BLAŽEK *1931
- filmový a televizní dramaturg a scenárista.
Po absolvování FAMU, dramaturgie hraného filmu, nastoupil krátce do Dokumentárního filmu Praha, kde
spolupracoval s rež. B. Šefránkou. Poté pracoval deset let ve Film. studiu Gottwaldov jako dramaturg a
scenárista několika celovečerních hraných i krátkých filmů pro děti a mládež /Chlapec a srna - cena San
Giorgio Benátky/, Kočky neberem, Perlový náhrdelník, Tak blízko u nebe/. Spolupracoval s režiséry J.
Pinkavou a Z. Sirovým. Dalších deset let byl dramaturgem a scenáristou v ČT Brno. Napsal řadu inscenací:
Legenda o živých mrtvých, Tím hůř, když padnou, V hodině nejtěžší a další. Spolupracoval s režiséry
Zdenkem Kaločem a Petrem Tučkem. Tři roky scenárista FSB. Od r. 1983 do r. 1990 vedl 1. Tvůrčí skupinu
Filmového studia Barrandov a byl autorem filmů: Lev s bílou hřívou /o L. Janáčkovi/, Konec starých časů
a Samorost. Spolupracoval s celou plejádou českých i slovenských režisérů: Jaromil Jireš, Věra Chytilová,
Karel Kachyňa, Jiří Menzel, Oldřich Lipský, Štěpán Skalský, Juraj Jakubisko, Fero Fenič a další. V letech
1990-91 dramaturg FS Zlín. Dále dramaturg Heuréka Filmu a dva roky ředitel FS Barrandov /copyright/.
Podílel se dramaturgicky na celé řadě hraných filmů, vyrobených v jeho tvůrčí skupině, které se dodnes
reprízují v různých televizních stanicích. Dnes dramaturg a scenárista na volné noze. Člen ČFTA a ARASu.
Pavel CMÍRAL *1945
- literární autor, textař a dramatik
Po absolvování Střední průmyslové školy strojnické v Uherském Brodě a po několika semestrech na oboru
český jazyk a výtvarná výchova na brněnské Pedagogické fakultě začal spolupracovat s Československým
rozhlasem v Brně a Praze jako literární autor, textař a dramatik. Od roku 1971 je ve svobodném povolání.
Za uplynulých pětačtyřicet let napsal na čtyřicet rozhlasových her pro děti a mládež, i pro dospělé
posluchače. Získal několik ocenění na rozhlasové soutěži Prix Bohemia. Vrcholem rozhlasové tvorby byla
série her pro Slovenský rozhlas, tituly „Capocomico“, „Ivan Gorič: Malá noční hudba“ nebo „Bludiště“ se
stále reprízují. Jako tv scénárista spolupracoval na úspěšném seriálu pořadů „O poklad Anežky české“, na
„Videostopu“ ad., pro „Večerníček“ dětského vysílání České televize napsal mj. 26ti dílný seriál „My tři
braši od muziky“ s vypravěčem Juliem Satinským. Důležitá je jeho autorská spolupráce s předními
profesionálními loutkovými divadly DRAK Hradec Králové, Naivní divadlo Liberec a Divadlo Spejbla a
Hurvínka. Ze spolupráce s DS+H vzešla i úspěšná sedmidílná řada CD “Hurvínek a dějiny“. Jako textař má
na svém kontě téměř 1000 písňových textů pro řadu českých interpretů (Eva Pilarová, Hana Hegerová,
Petr Kotvald, Petr Novák, šansoniér Igor Šebo ad.), pro divadlo (muzikály „Kabaret“, „Carmen“, „Týden v
tichém domě“, „Edith a Marléne“ (reprízy se počítají na stovky) a písně v činoherních inscenacích) a pro
dabing (kupř. české texty pro filmy z řady studia W. Disneye). Úspěšná spolupráce s dabingem na
celovečerních filmech a seriálech v současné době pokračuje.
Z knižních titulů pro děti a mládež byla knížka poezie „Milujem se čím dál víc“ nominovaná na výroční
cenu Albatrosu 2007 a u dětí se stala velmi oblíbenou.
V březnu 2016 byla v České televizi odvysílána první řada animovaného rodinného loutkového seriálu pro
Večerníček „Povídání o mamince a tatínkovi“, v roce 2015 byla na pultech knihkupectví kniha vzpomínek
Juraje Jakubiska „Živé stříbro“, na které s režisérem spolupracoval a přeložil ji do češtiny. Kniha byla v jeho
úpravě natočena jako četba v ČR s Oldřichem Kaisrem. Dnes připravuje s Jurajem Jakubiskem pokračování
vzpomínek. Národní divadlo v Brně a divadlo v Trnavě hrají několikátou sezónu dramatizaci knihy „Ostrov
pokladů“.
Jako novinář spolupracuje s časopisy XANTYPA a Interview.
prof. MgA. Edgar DUTKA*1941
- scenárista a spisovatel.
Po dokončení studia filmové scenáristiky na FAMU (1971) jsem pracoval rok ve scenáristickém oddělení
FS Barrandov, ale nakonec jsem našel na dalších 17 let práci jako dramaturg a scenárista filmů
animovaných ve Studiu Jiřího Trnky (44 realizovaných scénářů). K té době se váže i počátek mé
scenáristické spolupráce s režisérem Jiřím Bártou (Klub odložených, nerealizovaný Golem a celovečerní
loutkový film Na půdě). Z mé filmografie zmiňuji alespoň loutkovou pohádku O Maryšce a vlčím hrádku
(Cena J. Trnky), mezinárodně úspěšný Konec krychle (Cena filmové poroty v Cannes 1980), Všehochlup
(1978), Drátovat flikovat (1980) nebo Klub odložených (Bilbao 1990). Od roku 1991 až dosud jsem
pedagogem na Filmové akademii (FAMU). Nyní již pouze externě. Přednáším historii animovaného filmu.
Napsal jsem dvoje skripta (Animovaný film - Minimum z české animace a Minimum z dějin světové
animace). Vedle své pedagogické práce jsem se s pádem totality mohl vrátit k literatuře.
Filmografie: Dětský hraný seriál Medvědi nic nevědí (ČT Brno) a celovečerní hraný film Potkal jsem ho v
ZOO. Celovečerní loutkový film Na půdě aneb Kdo má dneska narozeniny? (rež. J. Bárta). Jako dramaturg
jsem spolupracoval na filmech Ireny Pavláskové Zemský ráj to napohled a Zdeňka Jiráského Poupata.
Aspoň ty hlavní animované jsem jmenoval výše.
Bibliografie: V roce 2003 jsem konečně vydal knihu povídek z dětského domova U útulku 5 (Prostor),
kterou jsem napsal v roce 1963, ale tenkrát ji nakladatelství odmítla z politických důvodů. Kniha byla
nominována na Cenu Magnesia Litera (2002). V roce 2004 vyšel můj román Slečno, ras přichází (Prostor),
který byl oceněn Státní cenou za literaturu 2005. Následovaly knihy Staženi z kůže ze tmy vycházíme
(Torst 2007), soubor povídek z období komunismu, a Záliv Osamění a zapomenuté australské povídky
(Listen 2007) je mou další vzpomínkou na Austrálii. Dvanáct nejkrásnějších pohádek napadených skřítky
Kazisvěty a mnou zachráněných (MF 2009) je aktualizovaný přepis pohádek K.J. Erbena a konečně v edici
České televize vyšel můj knižní přepis filmového scénáře Na půdě.
Libor DVOŘÁK *1948
- je český novinář, komentátor rádia Český rozhlas 6 a překladatel z ruštiny
Vystudoval obor filozofie–ruština na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (absolutorium 1974). V letech
1974–1990 pracoval jako redaktor v revui Sovětská literatura, vycházející v Lidovém nakladatelství Praha.
Po sametové revoluci byl v letech 1990–91 šéfredaktorem a ředitelem tohoto nakladatelství. Působil jako
redaktor Československé a České televize (1992–1993, 1996–2005), Rádia Alfa a České informační
agentury (1993–1995). Od roku 2005 je redaktorem Českého rozhlasu 6 a poté Českého rozhlasu Plus.
Zároveň od 70. let působí jako překladatel ruské beletrie (bratři Strugačtí, Michail Bulgakov, Arkadij
Averčenko, Michal Zoščenko, A. P. Čechov, Viktor Pelevin, Vladimir Sorokin a jiní).
Za překlad díla Proklaté dny od Ivana Alexejeviče Bunina získal tvůrčí prémii v rámci Ceny Josefa
Jungmanna pro rok 2006. Na přelomu milénia se účastnil stávky v České televizi, po níž napsal knihu
Česká televize, věc veřejná aneb Deník teroristy. Je také autorem knih Nové Rusko a trilogie Ej, čuvak!
Ruský slang aneb Český hambář jazyka ruského, Šutkopis a Lenin je v Ječný.
Za překlad knihy Vladimíra Sorokina Den opričníka získal v roce 2010 Hlavní ocenění Obce překladatelů,
udělené v rámci Ceny Josefa Jungmanna, a tento jeho překlad byl zařazen do poslední trojice ceny
Magnesia Litera 2010.
V roce 2012 získal společně s bratrem Milanem Cenu Rudolfa Medka, pojmenovanou po významném
legionáři a spisovateli a oceňující významné kulturní osobnosti, které se zabývají česko-ruskými vztahy.
V posledních deseti letech vydal několik překladů vrcholných děl ruské klasiky:
L. N. Tolstoj: Vojna a mír; F. M. Dostojevskij: Bratři Karamazovovi; N. V. Gogol: Taras Bulba; I.A. Bunin:
Proklaté dny; I. A. Gončarov: Oblomov; A. P. Čechov: Podvodníci z nouze (sborník povídek)
Marek EPSTEIN*1975
- je český scenárista, spisovatel, dramaturg, příležitostný herec a režisér
Vystudoval Filmová fakulta AMU obor Scenáristika a dramaturgie, studium zakončil absolventským
scénářem RABARBORA – cena Sazky na Českém lvu 2003 (ne-realizovaný scénář) 1. místo v národním
kole mezinárodní scénáristické soutěže Hartley-Merill Prize a ocenění v soutěži námětů švýcarského
literárního fondu. Scénář realizovaný 2005 v rumunsko-švýcarské koprodukci.
2005 - Cena sazky za nejlepší nerealizovaný scénář za text ROMING. Scénář realizován 2007
2007 – 2. místo v ceně Sazky za scénář Signál.
2008 – 3. místo v ceně Sazky za scénář Krávy
2008 – Elsa (cena za nejlepší televizní scénář)
Filmy: Ryna (2005), Ruxandra Zenide; Roming (2007), Jiří Vejdělek; Václav (2007), Jiří Vejdělek; Vrásky z
lásky (2012), Jiří Strach; Signál (2012), Tomáš Řehořek; Ve stínu (2012), David Onříček – Český lev; Posel
(2012) Vladimír Michálek; Pohádkář (2014) Vladimír Michálek; Wilsonovo (2014) Tomáš Mašín;
Středometrážní filmy: Chodec (2001, režie, scénář) Radhošť (2003), Dust (2002), Green Oaks (2004)
TV: (realizováno): T. Krejčí: Bůh ví, Kráska a Netvor (2002); T. Krejčí: Iguo-Igua (2003); M. Epstein: Neděle
(2003); Jiří Strach: Brainstar 2008; Zdeněk Tyc: Šejdrem (2009); Karel Smyczek: Poste-restante (7 dílů)
(2009); Šťastný smolař (2012), Jiří Strach; Osmy (2014) Jiří Strach - cena - Prix Europa 2014. Dále: Veterán
- Divadelní hra (Rokoko); Pro nepřekonatelný odpor a Pescho – rozhlasové hry
Josef HANUŠ *1930
- kameraman
V roce 1994 byl zvolen prezidentem Asociace českých kameramanů a tuto funkci vykonával až do roku
2012. Poté byl zvolen čestným prezidentem této asociace. Zasloužil se o výroční udělování cen za
kameramanské dílo. V roce 2001 obdržel od AČK Cenu za celoživotní dílo. Natočil řadu filmů, z větší části
hraných (Florián, Pět hříšníků, Svědectví mrtvých očí, Akce Bororo, Dáma na kolejích, Hippokratova
přísaha, atd.), ale i dokumentárních, reklamních a videoklipů.
V roce 2003 vyšla knížka Život s kamerou a bez ní, kterou Josef Hanuš napsal společně s novinářem Z.
Smíškem a která byla Obcí spisovatelů oceněna Cenou E. E. Kische, za vynikající dílo v oboru literatury
faktu.
Jana KALIŠOVÁ *1956
- divadelní režisérka
Vystudovala DAMU Praha, obor činoherní režie - absolutorium 1980. V angažmá byla v Městském
divadle Most, v divadle V. Nezvala Karlovy Vary, v divadle EFB v Praze, ve Východočeském divadle
v Pardubicích, v divadlo Rokoko v Praze. Nyní je šéfkou činohry v Jihočeském divadle v Českých
Budějovicích.
Doposud inscenovala: přes sedmdesát činoherních titulů nejrůznějších žánrů, čtrnáct oper,
dva muzikály a tři operety. Spolupracovala i s Českou televizí na scénáři a režii televizní adaptace hry I. S.
Turgeněva: Na tenkém ledu /1994/
Od roku 1992 působí také jako pedagog, nejdříve na Státní konzervatoři Praha vyučovala herectví na
oddělení operního zpěvu. V letech 2001 a 2 přednášela pro zahraniční studenty oboru scénografie DAMU
na téma scénický prostor a režie opery a v letech 2014-15 na Jihočeské konzervatoři působila jako
pedagog operní tvorby.
Držitelka řady ocenění: 1982 Cena ČLF za režii hry l. Leonova Zlatý kočár; 1987 Cena ČLF za režii hry H. de
Menthona Lokajové; 1993 Cena za inscenaci na Festivalu českého hudebního divadla, W.A. Mozart: Cosi
fan tutte; 1994 Cena za inscenaci na Festivalu českého hudebního divadla, F.L. Gassmann: Kritická noc;
1995 nominace na inscenaci roku, P.I. Čajkovskij: Evžen Oněgin; 2012 Cena diváků na Festivalu českého
hudebního divadla, G. Verdi: Rigoletto
PhDr. Hana LINHARTOVÁ *1953
- vysokoškolská pedagožka, překladatelka z němčiny, předsedkyně Obce překladatelů, členka DILIA a
českého centra PEN klubu; spolupráce s MK a Goethe-Institutem. Absolventka FFUK. Působí na katedře
jazyků Právnické fakulty UK. Spoluautorka učebnic Německé právnické němčiny. Překládá převážně
rakouskou beletrii. V jejím překladu vyšla díla J. Rotha, Ö. von Horvátha, E. Kishona, F. Wandera, A.
Kaminského či V. Vertliba, P. Härtlinga, S. Volkova, i řada dětských příběhů Ch. Nöstlingerové aj.
Za překlady byla oceněna Prémií rakouského úřadu spolkového kancléře či tvůrčí odměnou v rámci Ceny
Josefa Jungmanna za překlad Martina Doerryho, Mé zraněné srdce (Prostor 2005), překlad A.
Steinhöfela: Rico, Oskar a přízraky (MF 2012) byl v nejužší nominaci na Zlatou stuhu, roku 2013: obdržela
Plaketu DILIA za celoživotní úspěchy v oblasti kultury.
Mgr. Radovan Lipus PhD *1966
- divadelní režisér,
V letech 1984-86 byl studentem filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, obor Teorie kultury.
Pak studoval režii a dramaturgii v Praze na DAMU u Jaroslava Vostrého a Ladislava Vymětala. Absolvoval
v roce 1991. V témže roce krátce působil jako asistent režie a lektor dramaturgie v pražském Činoherním
klubu. V letech 1992−2008 byl v angažmá činohry Národního divadla moravskoslezského v Ostravě (více
než 30 inscenací, např. Věc Makropulos, Cyrano, Romace pro křídlovku atd.), v letech 2008−2010
kmenovým režisérem Švandova divadla na Smíchově. Od roku 2010 je režisérem ve svobodném povolání.
Hostoval v řadě českých a slovenských divadel např.: Národní divadlo Praha, Národní divadlo Brno,
Divadlo na Vinohradech, Městská divadla pražská, Komorní scéna Aréna, Studio Jorik Košice, Divadlo na
Rázcestí Banská Bystrica, Klicperovo divadlo Hradec Králové, Alfa Plzeň atd. Řadu divadelních inscenací
natočila Česká televize. Celkem má na svém kontě více než 70 režií nejrůznějších divadelních projektů od
činohry přes loutkové divadlo až po operu. Je autorem a režisérem úspěšného televizního cyklu Šumná
města (66 dílů), na kterém je scenáristicky spolupodepsán s architektem Davidem Vávrou a návazné série
Šumné stopy (zatím 39 dílů z Japonska, Bosny a Hercegoviny, Bulharska, Izraele, Argentiny, Brazílie,
Chorvatska a Slovinska), sledujícím osudy českých architektů ve světě. Oba cykly získaly řadu cen a
ocenění. Promítaly se na projekcích a festivalech v Montreux, Stockholmu, Bukurešti, Budapešti,
Karlových Varech, New Yorku, Tokiu a Washingtonu atd. Vyučoval na Filozofické fakultě Ostravské
univerzity, kde působil také jako člen Vědecké rady, a dále na Ústavu scénické tvorby DAMU. Je členem
Programové rady Česko-polského kulturního fóra Ministerstva zahraničních věcí ČR a členem Akademie
České ceny za architekturu.
Mgr. Petr MARKOV *1945
- scenárista, textař, dramatik, novinář, spisovatel.
Absolvent FAMU, katedry scenáristiky a dramaturgie (1971). 11 let byl členem scénáristického oddělení
Filmového studia Barrandov, dva roky reportérem časopisu Story, rok pracoval jako kreativní ředitel
reklamní agentury GHS Partner. Coby filmový scénárista má na kontě pět celovečerních filmů: Jak utopit
doktora Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách, Slunce, seno, jahody, Slunce, seno a pár facek, Slunce,
seno, erotika, Ještě větší blbec, než jsme doufali. Je autorem třinácti knih, např. O víně aneb Lepší je
vínečko nežli voda, Co ve Zlatíčkách nebylo, Drby z lepší společnosti, Přišel kostlivec k doktorovi, či
literárního zpracování seriálů Miloše Macourka Arabela, Rumburak, Létající Čestmír. Pro divadlo a TV
napsal deset muzikálů, např. Baron Prášil, Casanova, Zvonokosy, Jedna noc na Karlštejně, Hrátky s
čertem, Cesta kolem světa za 80 dní, Miliónová bankovka. Televize a rozhlas uvedly řadu jeho her a
pohádek, např. Láďo, ty jsi princezna!, Kam zmizela 55.ZŠ?, Pofoukej mi jahody, Čtverec mizení. Byl také
scénáristou několika zábavných TV pořadů, např. Na holky se nepíská, Liga gagů, Zlatíčka. Dále je
autorem více než čtyř set písňových textů. Po tři volební období byl členem Dozorčí rady DILIA, po smrti
Ing. Pavla Weigela byl zvolen jejím předsedou.
Vladimír MICHÁLEK *1956
- scénárista, filmový a divadelní režisér.
Vedle dokumentárních filmů je autorem několika celovečerních filmů - Amerika, Zapomenuté světlo, Je
třeba zabít Sekala, Anděl Exit, Babí léto, O rodičích a dětech, Praha očima... a Posel. Všechny uvedené
filmy obdržely několik Českých lvů i zahraničních ocenění.
Z televizní tvorby můžeme uvést TV filmy Jistota, Lovec a datel, Pískovna, Okno do hřbitova i slovenský TV
seriál Záchranáři a seriál pro HBO Mamon.
V divadle Minor režíroval Modrý pokoj anglického dramatika Davida Hare a v Divadle Bez zábradlí českou
premiéru hry Jeffa Barona - Návštěvy u pana Greena.
Šimon PELLAR *1948
– překladatel a žurnalista.
Kromě pražské FFUK vystudoval s vyznamenáním University of Illinois v Chicagu. Je autorem mnoha
překladů z oblasti angloamerické literatury (W. Golding, G. Durrell, H. G. Wells, P. Matthiessen, J.
Steinbeck, W. Styron, P. Roth, E. Hemingway), divadla (T. Capote, J. Heller, E. Albee), a filmu (M*A*S*H).
Nahrávku jeho překladu románu Forrest Gump posluchači vyhodnotili jako nejlepší audioknihu roku
2013.
Po roce 1989 byl tři roky korespondentem tiskové agentury Reuters, poté pracoval tři roky jako mediální
ředitel české pobočky americké PR agentury Burson Marsteller. Byl externím zprávařem ČRo6. Překládá
rovněž do angličtiny, zejména politickou publicistiku, ale i uměnovědné a populárně vědecké publikace,
rozhlasové a divadelní hry a filmové scénáře (Škvorecký, Hrabal, Epstein a další autoři). Je veřejně činný v
oblasti profesních sdružení (Obec překladatelů), nadačních aktivit (po tři funkční období člen správní rady
Nadace Českého literárního fondu) a také autorských práv (je zakládajícím členem DILIA, 2x byl
předsedou jejího výkonného výboru, nyní je místopředsedou správní rady). V květnu 2005 byl zvolen
předsedou Rady uměleckých obcí, od listopadu 2005 do listopadu 2008 byl po dvě funkční období
viceprezidentem Evropské rady umělců (ECA), nyní znovu členem jejího výkonného výboru. Je rovněž
členem výboru Českého centra PEN a předsedou Fondu Boženy Němcové pro pomoc spisovatelům a
překladatelům v nouzi, zasedal třikrát v porotě (jednou jako předseda) Mezinárodní federace
překladatelů (FIT) pro udělování Ceny Karla Čapka překladatelům z/do menších jazyků a byl dvakrát
jediným českým členem mezinárodní expertní komise EU/EACEA pro přiznávání překladatelských grantů.
DILIA často reprezentuje na jednáních mezinárodní platformy PLR pro náhrady slovesným autorům za
bezplatné půjčování ve veřejných knihovnách.
Vadim PETROV *1932
významný český hudební skladatel, klavírista a hudební pedagog. Zakladatel a první ředitel Konzervatoře
Jaroslava Ježka (dříve Lidová konzervatoř) v Praze. V letech 1976 – 1992 profesorem skladby a hudební
teorie na Konzervatoři v Praze. Držitel Platinové desky Supraphonu (2003), Zlaté ceny OSA (2015) a
spousty dalších významných ocenění jak doma, tak v zahraničí. Ve své kompoziční práci se postupně
specializoval na hudbu scénickou k divadelním a rozhlasovým hrám, k televizním inscenacím a filmům.
Během své tvůrčí umělecké činnosti vytvořil na 1.301 hudebních titulů.
Petr POSPÍCHAL *1948
- herec, dabingový režisér, člen dabingové sekce FITESu.
Od roku 1966 do roku 1968 studoval herectví na VŠMU v Bratislavě. V roce 1968 přešel na DAMU, kde v
roce 1970 dokončil studia u profesora Nedbala. V roce 1972 začal studovat divadelní vědu a estetiku na
Universitě Karlově. V roce 1976 se stal kmenovým členem divadla Na Zábradlí. Od roku 1990 hraje v
divadle Bez zábradlí. V roce 2005 začal spolupracovat s divadelní společností Háta.
Režii dabingu se věnuje od roku 1992. Je držitelem 2 dabingových cen Františka Filipovského „Za
mimořádné zpracování audiovizuálního díla“.
PhDr. Roman RÁŽ *1935
- prozaik a dramatik, po nuceném odchodu z brněnské televize, kde působil jako dramaturg /1971/, ve
svobodném povolání, od r. 1975 trvale v Praze, člen výboru Českého centra PEN klubu, dříve také člen
Rady Obce spisovatelů, porot literárních soutěží - např. Státní cena za literaturu, Magnesia litera a další.
Autor 25 próz, např. Vrabčí hnízdo, Šokmistr, Narcisový dům, In flagranti a nejznámější Prodavač humoru
- přeložen do tří cizích jazyků a zfilmován Jiřím Krejčíkem v roce 1986. Autor dvaceti rozhlasových a
zhruba stejného počtu televizních her - Otravný víkend, Než poznáš první úsměv, Kámen v okně atd., z
nichž několik bylo odměněno cenami a prémiemi.
Je ženatý, nikdy nebyl členem žádné politické strany. Nebyl trestán.
prof. JUDr. Michal SKŘEJPEK, DrSc. *1957
- vysokoškolský pedagog, spisovatel a překladatel z latiny.
Kromě Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (1981) studoval také na Università „La Sapienza“
v Římě na Istituto di diritto romano e dei diritti del´Oriente mediterraneo. Jeho odborným zaměřením je
římské právo soukromé i veřejné. Je autorem několika monografií (IUS et RELIGIO. Právo a náboženství
ve starověkém Římě, Poodkryté tváře římského práva, Studie z dějin římské ústřední správy za
principátu: Císařské kanceláře, jejich činnost a byrokratizace, Ius privatum - ius publicum: Vzájemné
vztahy a souvislosti), učebnice Římské soukromé právo. Systém a instituce a dalších učebních textů (38),
jedné bibliografie (Bibliographia Iuris Romani Criminalis/Bibliography of Roman Criminal Law.),
spoluautor dvou překladů (Iustiniani Institutiones/Justinánské Instituce; Digesta seu Pandectae, tomus I,
liber I – XV, fragmenta selecta/Digesta neboli Pandekty, svazek I, kniha I – XV, vybrané části), mnoha
kapitol v monografiích (43), odborných článků (98), příspěvků ve sbornících (21). Pravidelně se aktivně
účastní domácích i zahraničních konferencí a kongresů.
V současné době je proděkanem PFUK pro profesorské a habilitační řízení a pro rozvoj fakulty a vedoucím
Katedry právních dějin PFUK; členem vědeckých rad: Právnická fakulty UK v Praze, Policejní akademie ČR,
Paneurópska vysoká škola v Bratislavě; členem vědeckých společností a sdružení: Société Internationale
„Fernand de Visscher“ pour l´Histoire des Droits de l´Antiquité, Jednota klasických filologů, Sdružení
historiků ČR; redakčních rad: Právněhistorické studie (Praha), Právník (Praha), The Lawyer Quarterly
(Praha), Orbis Iuris Romani (Trnava), Acta Universitatis Carolinae-IURIDICA (Praha), Aurea (Sofia), Zeszyty
prawnicze (Warszawa, Ius Antiquum (Moskva), Fundamina (Pretoria).
Působil také v Tvůrčí komisi DILIA.
doc. MgA. Karel Smyczek *1950
- scenárista, režisér a pedagog.
V dětství hrál v řadě filmů. Nejvýraznější je hlavní role ve Vláčilově Holubici (1959). Po absolvování FAMU
nastoupil na Barrandov, kde spolupracoval především se skupinou Oty Hofmana a programově se
celoživotně věnuje tvorbě pro děti a mládež. Po listopadu 89 začal také učit na FAMU, nejdříve jako as.
Jaromila Jireše a posléze jako samostatný vedoucí ročníku.
Jeho filmy (např. Housata, Jen si tak trochu písknout, Jako zajíci, Sněženky a machři, Krajina s nábytkem,
Proč?, Pražákům, těm je hej, Lotrando a Zubejda) byly uvedeny a oceněny na zahraničních přehlídkách a
festivalech. Hyeres (Francie), Mannheim, Bělehrad, Londýn, Berlinále, Gion, Rio de Janeiro, Vevey,
Peking, Torino, Mnichov,, Barcelona, Seoul, Cannes, Montreux.
Kromě inscenací, cyklů a hudebních pořadů (Originální pražský synkopický orchestr získal hlavní cenu v
Montreux 1991), realizoval pro televizi také seriály. Třetí patro, Bylo nás pět, Drákulův švagr, To jsem z
toho jelen, Místo nahoře, Dobrá čtvrť, Poste restante, Špačkovi v síti času... Na většině prací, které
režíroval, se podílel také autorsky.
Méně známá je jeho činnost v oblasti dokumentu. Vytvořil řadu portrétů např. pro cyklus GEN a GENUS (
mj. Jaromíra Jágra, Martiny Navrátilové, Tomáše Dvořáka, ale také našich významných lékařů).
Dokumenty o dětských hercích nebo Tajemství rodu Květy Fialové. Pro "Déčko" v České televizi natočil 72
dílů o etiketě.
Spolu s Jaromilem Jirešem zakládal Asociaci českých scenáristů a režisérů, posléze byl předsedou a po
řadu let byl v předsednictvu ARASu. Stejně jako Filmové a televizní akademie. V současnosti pomáhá v
několika orgánech jako poradce - Festival Zlín, Déčko ČT, kolegium starosty Prahy 6.
Je nositelem celé řady ocenění a uznání v naší republice - také za celoživotní mimořádnou uměleckou
práci, kterou ho poctila DILIA v roce 2013.
PhDr. Blanka STÁRKOVÁ *1944
- rozhlasová kulturní publicistka, překladatelka ze španělštiny (G. García Márquez, J. Cortázar, M. Delibes,
J. Marías aj.). V letech 1990-2011 redaktorka, šéfredaktorka (1999-2002) a slovesná dramaturgyně
Českého rozhlasu Vltava. Autorka několika set kulturně publicistických, dokumentárních a literárních
pořadů, organizátorka rozhlasových kulturních projektů, spoluautorka tematických celodenních vysílání o
zahraničních kulturách. Podílela se mj. na modernizaci stanice Vltava začátkem 90. let. Spolu s Jiřím
Kamenem nositelka novinářské Ceny křepelek za koncepci a autorské zpracování pořadu Víkendová
příloha, vysílaného od r. 1995. Za překladatelskou činnost několikrát oceněna v rámci Ceny J. Jungmanna,
cenou ČLF, výroční cenou nakl. Mladá fronta. V roce 2014 oceněna Řádem Isabely Kastilské, který uděluje
španělský král, za šíření povědomí o španělské kultuře v ČR a prohloubení kulturních vztahů mezi oběma
zeměmi. Členka výboru Obce překladatelů, členka Syndikátu novinářů.
Tomáš Šimerda *1952
- divadelní a televizní režisér
Absolvent oboru operní režie na hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze, realizoval několik
desítek operních, operetních a muzikálových inscenací v různých českých divadlech. V letech 1991 - 1996
působil jako režisér opery a operety v Divadle J. K. Tyla v Plzni, v letech 1999 – 2001 jako umělecký šéf
Janáčkovy opery Národního divadla v Brně, v letech 2005 – 2011 jako ředitel Severočeského divadla
opery a baletu v Ústí nad Labem. V roce 2007 byl režisérem prvního uvedení Janáčkovy opery Káťa
Kabanová v Rusku (ve Státním akademickém divadle opery a baletu v Novosibirsku). Více jak třicet let se
též soustavně věnuje hudebním formám v televizi a získal za svoji tvorbu několik mezinárodních ocenění.
Počet pořadů v archivu České televize, pod kterými je podepsán jako režisér či scénárista, dosahuje
několika set. Kromě původních televizních inscenací a filmů jsou to i přímé přenosy významných
hudebních událostí, např. Zahajovacích koncertů festivalu Pražské jaro. Jako televizní režisér pracoval i v
Německu, Švýcarsku a Rakousku (na Salzburger Festspiele). Jeho renomé v oblasti televizní tvorby jej
předurčilo pro funkci ředitele Mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha, pořádaného Českou
televizí, kterou vykonával v letech 2001 - 2005. Souběžně zastával v letech 2002 - 2003 pozici
šéfdramaturga Centra divadelní a hudební tvorby České televize. Od roku 2008 působí pedagogicky na
Hudební fakultě AMU.
Martin VAČKÁŘ *1947
- japonolog, překladatel, scénárista z rodiny hudebního skladatele Dalibora C. Vačkáře. Studoval
anglistiku a japanologii na FFUK v Praze, od roku 1967studoval japonštinu rok v Tokiu na Mezinárodní
křesťanské universitě ICU a rok na Curyšské universitě ve Švýcarsku. Po roce 1981 působil jako volný
publicista, překladatel a tlumočník z japonštiny. Přeložil z japonštiny knihu Moje 30 letá válka od H.
Onody, řadu povídek pro různé časopisy, přeložil z ruštiny knihu Japonské zápisky od N. Fedorenka.
Od roku 1989 působí jako koordinátor japonských televizních týmů při natáčení dokumentárních
programů o české hudbě, kulturních památkách, historii holocaustu, sportu aj., od roku 1995 jezdil do
2013 do Japonska jako tlumočník a poradce se souborem opery ND v Praze a také s Hudebním
divadlem v Karlíně.
Vedle toho se věnuje psaní scénářů pro hudební divadlo. V roce 1989 napsal hudebně divadelní komedii
na námět povídek W. Allena Tenhleten Manhattan (Pražská Reduta 1990), scénář k retromuzikálu Má
férová Josefína (1993 v Hudebním divadle Karlín), zdramatizoval pro audionahrávky v režii O. Havelky 5
pohádek - Zlatovláska, O Jeníčkovi a Mařence, Křesadlo, Tři zlaté vlasy, Chytrá princezna 1995, napsal
hudební monodrama Marléne o Marléne Dietrich, (Divadlo Ungelt 1996), hudebně divadelní
pásmo Láska je fata morgána (1997 div. J. Grossmana), scénář Muži v ofsajdu podle knihy K. Poláčka
pro divadlo v Mladé Boleslavi - získali cenu Nejlepší komedie roku a představení natočila ČT,
scénář Saturnin na motivy knihy Z. Jirotky (2010 ABC), scénář Zločin v Posázavském Pacifiku pro Divadlo
Kalich a divadlo v Mladé Boleslavi - 2012, rež. O. Havelka - cena diváků, natočila ČT, scénář V rytmu
swingu buší srdce mé ve spolupráci s O. Havelkou pro ND v Praze (2015) a drama Archa naděje,
(2015 Jihočeské divadlo v ČB).
prof. MgA. Jan VEDRAL, PhD. *1955
dramatik, dramaturg a vysokoškolský učitel.
Vystudoval dramaturgii na Divadelní fakultě AMU, od roku 1984 zde učí, roku 2002 byl jmenován
profesorem. Pedagogicky působí rovněž na FDU AU Banská Bystrica (od roku 2005). Jako dramaturg
pracoval v několika českých profesionálních divadlech, nejdéle a opakovaně v Divadle na Vinohradech,
kde je nyní šéfdramaturgem. V letech 1990 – 1994 byl ředitelem Městských divadel pražských. Byl rovněž
dramaturgem rozhlasových her v Českém rozhlase (1984 – 1986) a pracoval jako programový poradce
generálních ředitelů ČRo V. Kasíka a P. Duhana v letech 2005 – 2015. Autorsky je činný v divadle (mj.
původní hry Urmefisto, Staří režiséři, Kašpar H., dramatizace Mistr a Markétka, Zámek, Pěna dní)) a v
rozhlase (mj. původní seriály Odyseus 33-45, Xaver, Tantalův rod, původní hry Delfy, Dabér, Jackson, Pro
strýčka příhodu, Símurg a řada rozhlasových dramatizací.) Jeho hry byly několikrát oceněny. Zabývá se
rovněž teorií, je autorem řady časopisecky a ve sbornících vydaných studií, knižní monografie o režiséru J.
Horčičkovi a nejnověji knihy Horizont události (Dramaturgie řádu, postdramaturgie chaosu). Byl členem
správní rady DILIA v letech 2000 – 2002.
Zdeněk ZELENKA *1954
Obor filmové a televizní režie vystudoval na FAMU v letech 1976 – 1981. Ve Filmovém studiu Barrandov
debutoval koprodukčním filmem Čarovné dědictví, v roce 1990 začal spolupracovat s Československou,
posléze Českou televizí, pro kterou jako svůj první titul natočil celovečerní komedii Radostný život
posmrtný. Od té doby realizoval dalších více jak osmdesát titulů nejrůznějších žánrů (Kanadská noc,
Brouk v hlavě, Návštěva staré dámy, Lakomec, Kouzla králů), k většině si píše scénáře (Bankrotáři,
sedmidílný cyklus detektivek Ach, ty vraždy!). Jako scenárista se podílel například na filmech Nesmrtelná
teta, Requiem pro panenku, Válka barev, Rebelové, Hlídač č.47 aj. Napsal a natočil i mnoho scénářů na
motivy děl slavných světových i českých autorů (Dürrenmatt, Sartre, Feydeau, Molière, Wilde, Cocteau,
Boccaccio, Twain, Quentin, Doyle, Šotola, Scheinpflugová, Werich). Často spolupracuje s divadly (Divadlo
na Jezerce, Semafor, Hybernia), mimo jiné napsal ke slavnostnímu otevření divadla Hybernia libreto
muzikálu Golem. Nepřehlédnutelná byla jeho letitá spolupráce s dramatikem Jiřím Hubačem, z jejichž
společné dílny vzešly tituly např. Arrowsmith, Velký případ, Falešné obvinění, Stín viny, Hodina klavíru.
Točí i filmy dokumentární, řada jeho původních látek vyšla knižně. K 10. výročí otevření divadla Hybernia
napsal libreto muzikálu Mefisto, je autorem a režisérem filmu Každý milion dobrý, který v roce 2016
dokončil pro vysílání v České televizi.
V Praze dne 4. 5. 2016