Mozek je důležitější než drahé přístroje

26 VIII
ORIENTACE VĚDA
Sobota 20. června 2015
Mít šest dětí a věnovat se na plný
úvazek vědecké práci? Není to
jednoduché, ale když se chce, tak
to jde, říká Francisca Okekeová.
V červnu se v Praze zúčastnila
konference o ženách ve vědě.
LN Údajně jste našla také souvislost
mezi ionosférou a zemětřesením.
To bylo během mého postdoktorandského pobytu v Japonsku kolem roku
2000. Při analýze dat jsem narazila na
anomálie v geomagnetickém poli u Vánočního ostrova v Indickém oceánu. Došla jsem k závěru, že to způsobuje mořská indukce. S kolegou jsme toto měření
zveřejnili v časopise Earth, Planets and
Space, ale pak mi z redakce napsali, že
nám jeden profesor oponuje a jestli na to
chci reagovat. Jeho kritika ale vůbec nebyla konstruktivní, jeho námitky jsem
jednu po druhé snadno vyvrátila. Takže
jeho výtky zveřejnili spolu s naší odpovědí a my jsme ten spor vyhráli. Kdyby se
to nepodařilo, museli by naši studii stáhnout, což by byla ostuda.
O pár let později došlo v jihovýchodní
Asii k zemětřesení a obří tsunami. A já
jsem v té studii byla první, kdo poukázal
na to, že to může souviset s naměřenou
anomálií – čtyři roky předtím, než k tsunami došlo. Teoreticky tedy výzkum geomagnetického pole, které souvisí s ionosférou, může poukázat i na souvislosti
s jevy, jako je zemětřesení a tsunami.
EV A V LČ KO VÁ
LN Jak jste se dostala k vědě?
Odmalička mě fascinovala obloha. Přemýšlela jsem, proč je někdy modrá a jindy bílá nebo jak je možné, že se letadla
udrží ve vzduchu a nespadnou. Učitel na
základní škole mi na to neuměl odpovědět. Na střední škole jsem si uvědomila,
že odpovědi můžu najít ve fyzice. Fyzika
je mojí vášní a vděčím za to svému otci,
který mě doma učil matematiku.
LN Je pravda, že prodal auto, abyste
mohla studovat?
Ano, za války přišla krize, ale otec vášnivě miloval vzdělání. On sám jako malý
chlapec toužil po tom, aby mohl studovat, aby uměl číst a psát a byl vzdělaný
jako anglicky mluvící lidé, které potkával v kostele. A jeho matka mu to umožnila. Když byl dospělý a měl svoji rodinu, říkal si: Když to moje matka dopřála
mně, proč bych to já neumožnil svým dětem?
Měli jsme dvě auta, tak jedno prodal,
aby nám umožnil chodit dál do školy.
Nejenom mně, ale i bratrům i sestrám.
Nezáleželo mu na tom, jestli jsme dívky,
nebo chlapci, ale na tom, co umíme. Celkem nás bylo dvanáct dětí, já jsem byla
druhá nejstarší. A všichni jsme vystudovali, jeden bratr je dnes například profesorem fyziky v Austrálii.
LN Neuvažovala jste během pohybu
v Japonsku o tom, že byste tam zůstala? Podmínky pro vědeckou práci tam
budou asi jednodušší než v Nigérii.
Neuvažovala, už proto, že jsem s sebou
měla jen jednoho syna, který tam později
studoval na univerzitě, a zbytek rodiny zůstal v Nigérii. Je pravda, že v Nigérii nemáme tolik vědeckého vybavení a někdy
musíme víc improvizovat. Ale když máte
tu správnou vášeň pro vědu, nezáleží na
tom, kde pracujete a s jakým vybavením.
Nejdůležitější je mozek. Bez něj vám ani
nejlepší přístroje nepomůžou.
LN Dokáže podle vás nigerijská věda
LN Asi jste měli oproti svým vrstevní-
kům štěstí, že vás rodiče tak vedli ke
vzdělání.
Veliké štěstí, ostatní to měli mnohem
složitější. Nebýt mého otce, tolik bych
matematiku nemilovala. Přišla jsem
domů ze školy, sundala brašnu a on se
hned ptal, u jakého cvičení jsme v učebnici matematiky. A nechal mě vypracovat
několik cvičení navíc, takže jsem byla pořád napřed. Když jsme ve škole probírali
algebru, všichni se dívali na tabuli a učitel se zeptal: Rozumíte tomu? Všichni
křičeli, že ne, jenom jediný hlas volal, že
ano. A to jsem byla já. Tak jsem šla k tabuli a příklad spočítala. Když jsem byla
starší, začala mě bavit fyzika, která má
k matematice velmi blízko.
LN Váš otec ale původně chtěl, abyste
studovala medicínu. Nemrzelo ho, že
jste si vybrala fyziku?
Vůbec ne. Když jsem dokončila střední školu, měla jsem z matematiky i fyziky jedničku. A když ve škole viděli moje
známky, jmenovali mě pomocnou učitelkou. Původně jsem měla učit jen první
a druhý ročník, ale ředitel si mě zavolal,
že viděl moje známky a chce, abych učila i v posledním, pátém ročníku. Nejdřív
jsem nechtěla, přišlo mi zvláštní učit
žáky, kteří jsou skoro stejně staří jako já.
Ale pak jsem to vzala jako výzvu.
Jednou mi žáci přinesli složitý fyzikální problém. Musel se v něm propojit Archimédův zákon s dalšími věcmi. Šla
jsem se poradit s jedním univerzitním
profesorem, ale nevěděl si rady. Celý víkend jsem nad tím seděla a nakonec jsem
na to přišla. Začala jsem křičet a otec přiběhl do pokoje vylekaný, co se stalo.
Uklidnila jsem ho, že jsem v pořádku, že
jsem jen vyřešila složitý problém. Univerzitní profesor to nedokázal – a já jako
pomocná učitelka ano! V tu chvíli jsem
se zamyslela a rozhodla se, že bych se
měla věnovat fyzice, ne medicíně. Řekla
jsem to otci a ten mi odpověděl: Dělej cokoliv, co tě bude bavit.
LN Bylo složité prosadit si studium na
univerzitě? Předpokládám, že většina
dívek ve vašem věku zakládala rodiny.
Ano, já jsem také byla zasnoubená a po
pár měsících jsem se vdala. U nás se dívky vdávají už ve čtrnácti patnácti šestnácti
letech. Ale můj otec řekl ne, já chci, aby
moje dcera šla na univerzitu. Měla jsem to
štěstí, že můj budoucí manžel právě končil univerzitu, byl z dobré rodiny, vystudoval fyziku a můj otec si ho oblíbil. Domluvili jsme se, že půjde na doktorské studium a já zatím zůstanu doma, ale pod podmínkou, že pak půjdu studovat.
Po prvním dítěti, když jsem byla podruhé těhotná, mě přijali ke studiu fyziky na
univerzitě. Ve třídě jsme ze 30 studentů
byly jen dvě ženy, takže jsme si byly velmi blízké. A ona se divila, jak to s dětmi
zvládnu, sama byla svobodná.
LIDOVÉ NOVINY
konkurovat zbytku světa?
Ano, já jsem toho důkazem. Získala
jsem světovou cenu L’Oréal–UNESCO,
kde se vybírají nejlepší vědkyně z každého kontinentu. Je to oceněním toho, co
ve vědě dokázaly. Takže když můžu zbytku světa konkurovat já, proč by nemohli
i ostatní?
FOTO MAFRA – TOMÁŠ KRIST
Mozek je důležitější
než drahé přístroje
S nigerijskou profesorkou Franciskou Nnekou Okekeovou
o její lásce k fyzice a šanci na Nobelovu cenu,
o roli žen v přírodních vědách i o tom,
jak kosmické záření ovlivňuje změny klimatu
LN Jak jste to tedy zvládala?
Hodně nám pomáhala moje matka, která se k nám přistěhovala. Ale je pravda,
že po druhém dítěti jsem třetí nechtěla, domluvili jsme se s manželem, že nejprve
dostuduju. Jenže jsem potřetí otěhotněla
a dlouho jsem to vůbec nevěděla, zjistila
jsem to až ve čtvrtém měsíci. Plakala
jsem, cítila jsem se mizerně, ale zvládla
jsem to. A po ukončení studia se nám narodilo čtvrté dítě a pak další dvě. Celkem
jich máme šest a všechny se věnují vědě.
Nikdy jsem ale nedovolila, aby mé rodině něco scházelo kvůli tomu, že studuju nebo pracuju. V sobotu a v neděli jsem
na trhu nakoupila, uvařila jídlo na celý týden a dala ho do mrazáku. Neměla jsem
žádné volno pro sebe, veškerý čas jsem
dělila mezi studium a svoji rodinu. Záleží jen na tom, jak moc jste odhodlaní a co
jste ochotní obětovat. A já jsem chtěla
přednášet na univerzitě, nebýt jen pomocnou učitelkou.
LN Říkáte, že jste ve třídě byly jen dvě
dívky. Jak je to dnes – změnila se situace od té doby?
Změnila se náramně, dnes máme ve
škole téměř polovinu dívek. Letos máme
12 doktorandů a z toho je pět dívek, to
bylo dřív nemyslitelné. Někdy mají dívky pochybnosti, zda zvládnou skloubit
školu s rodinou, ale já jsem pro ně příkladem, že to jde, když se chce.
LN Vedle výuky se věnujete i vědecké
činnosti – výzkumu ionosféry. Vlastně
jste zůstala u tématu oblohy, která vás
odmalička fascinovala. Ale proč právě
ionosféra?
Její výzkum je velice důležitý.
Vzduch, ve kterém pobýváme, se skládá
z troposféry těsně nad povrchem Země,
nad ní je stratosféra, mezosféra a nahoře
ionosféra. V každé vrstvě se odehrávají
jiné procesy. Ionosféra je důležitá, protože nás chrání před částicemi slunečního
větru a kosmického záření. Když na ni
dopadá sluneční záření, uvolněné elektro-
FRANCISCA N. OKEKEOVÁ
Profesorka fyziky (59) na Nigerijské
univerzitě ve městě Nsukka, kde se
v letech 2003–2006 stala první vedoucí
katedry fyziky a v letech 2008–2010
první děkankou přírodovědecké
fakulty. V roce 2013 získala cenu
L’Oréal–UNESCO pro ženy ve vědě.
Zabývá se výzkumem ionosféry
a vlivem kosmického záření na
geomagnetické pole. V červnu přijela
do Prahy na konferenci Gendering
Science: Women and Men Producing
Knowledge, kterou pořádal NKC – ženy
a věda, Ústav dějin UK a archiv UK
a Společnost pro dějiny věd a techniky.
ny ovlivňují šíření elektromagnetických
vln, konkrétně dlouhých rádiových vln.
A ionty mají vliv na magnetické pole
Země, což může mít různé důsledky.
LN Dočetla jsem se, že to souvisí i se
změnou klimatu. Jak konkrétně?
Většina výzkumů změny klimatu se
týká oxidu uhličitého a skleníkového
efektu, sulfátových aerosolů ze sopečné
činnosti a průmyslové činnosti, která znečišťuje ovzduší. Ale až donedávna si nikdo neuměl představit, že je klima ovlivňováno také geomagnetickým polem.
V poslední době zjišťujeme, že kosmické záření výrazně souvisí s množstvím
srážek a zároveň ovlivňuje geomagnetické pole. A srážky jsou pro klima důležitým faktorem. Zabýváme se tedy vztahem mezi srážkami, kosmickým zářením
a geomagnetickým polem.
LN Jaké vybavení ke své práci potřebu-
jete?
Existují různé družice, které zaznamenávají údaje o srážkách, o kosmickém záření i o magnetickém poli Země. Takže
naším hlavním pracovním nástrojem
jsou počítače, ve kterých s těmito daty
pracujeme a analyzujeme je. Vedle toho
máme meteorologické přístroje, kterými
zaznamenáváme klimatické parametry,
jako jsou srážky, a porovnáváme je se satelitními daty.
LN Co pro vás tato cena znamenala?
Je to velice prestižní ocenění. Když
jsem ho v Paříži přebírala, byl to asi nejdůležitější den v mém životě. Je to ocenění mojí vědecké práce, které mě povzbudilo k další činnosti. Ta cena také zvyšuje povědomí o vědě u nás. Není důležitá
jen pro mě osobně, ale i pro lidi kolem
mě. Chodí za mnou dívky, které mi říkají, že chtějí také studovat přírodní vědy
a tvrdě pracují, aby dosáhly podobného
úspěchu. Cena mi pomáhá šířit povědomí o uplatnění žen v přírodních vědách,
které jsou pořád ještě vnímány jako především mužská záležitost.
LN Máte pocit, že vás mužští kolegové
berou jako sobě rovnou?
Než jsem se stala vedoucí katedry fyziky na univerzitě, bylo to horší. V Nigérii,
a jsem si jistá, že i ve většině ostatních afrických zemí, vnímají muži ženy tak, že
by měly sedět, mlčet a poslouchat, co říkají muži. Na mé katedře nebyla za 43 let
ve vedoucí pozici ani jedna žena. Měli
jsme tam bílou profesorku, ale ani ona se
nemohla stát vedoucí, protože byla žena.
Ale mně se podařilo jít za svým cílem,
po návratu z Japonska jsem byla jmenována profesorkou a přišel můj čas, abych
ukázala, co ve mně je. Pak mě začali plně
respektovat. Nejprve na katedře fyziky,
kterou jsem vedla v letech 2003 až 2006,
a potom jsem byla zvolena vůbec první děkankou přírodovědecké fakulty. Ve volbách jsem s převahou zvítězila nad dvěma
profesory, což považuji za velký úspěch.
Pořád u nás není běžné, aby na podobných pozicích byly ženy, ale postupně se
to zlepšuje. Povzbuzuji ženy ke studiu
a k tomu, aby pracovaly na univerzitě –
pokud jsou na to dostatečně kvalifikované. Nezaměstnali bychom nikoho jen proto, že je žena. Musejí pro to mít předpoklady a talent.
LN Co je vaším dalším cílem?
Jsem odhodlaná zjistit, jestli mám na
to, abych získala Nobelovu cenu. To je
můj cíl, abych byla úplně spokojená.
LN To by asi souviselo s vaším výzku-
mem ionosféry...
Ano, pokračujeme ve výzkumu jevů,
které zatím nejsou známé. Ale nechci
mluvit o podrobnostech, dokud to nezveřejníme. Jinak by to mohlo někoho inspirovat k tomu, aby na tom začal také pracovat. Takže když se mě někdo zeptá, na
čem nyní pracuji, odpovídám: Nebojte
se, brzy se to dozvíte.