Ježek 1976

CAS 0 PIS
F. Kratochvil: Granodioritove
porfyrity ...
N A ROD NIH 0
MU Z E A -
odd. pl'frodovMn}i
•
145
•
3 •
1976
Tab. II (12)
JAN ,JEZEK
N6rodnf rnuzeum, Praha -
muzeologie
Pffrodovedecke muzeum
DIPTEROLOGICKE SBIRKY
V HLAVNICH CESKOSLOVENSK'YCH MUZEICH,
JEJICH POSLA-NI, BUDOUCNOST
A MUZEOLOGICKE PROBLEMY V ENTOMOLOGII
SPOLECENSKAPOTREBA DIPTEROLOGIE.VZNIK DIPTEROLOGICKYCHSBiREK
V HLAVNlcH CESKOSLOVENSKYCHMUZEicH.
Dosavadni sbirkove tondy. neatrakttvntch, ale hospodarsky nesmtrne dulezitych skupln hmyzu, ke kterym patr! prevazne i tad Diptera, jsou dnes v ceskoslovenskych muzeIch naprosto nedostacujtct a rozhodne nevyhovujI soucasnemu
stavu vEldeni ani soucasne spolecenske zakazce.
[e opravdu zarazejIci skutecnostt, ze se tirnto vysoce dfilezitym hmyzem zabyvalo pi'ed druhou svetovou valkou jen velmi malo specialtstu. [ednlrn z prvych
byl Ferdinand Kowarz (1838-1914), [ehoz cast sbIrky presla do Narodnfho
muzea v Praze v letech 1906-1908. [sou v nt doklady k 1. seznamu dipter Cech,
ktery byl vydan v roce 1894. DaISI, pro svou dobu vyznamnou osobnosti, byl
skolsky inspektor AntonIn Vimmer (1864-1941), jehoz rozsahlou sblrku v poctu
92 krabic ziskalo Entomolcgicke oddalenl NM v Praze v roce 1925. Vedle typoveho matertalu jsou v nl doklady ke katalogu ceskych dipter, ktery vysel souborne v roce 1913. Nemens slavnym badatelem byl Karl Cztzek (1871-1925),
i'editel brnsnske skoly, jehoz sbirka je v Moravskem muzeu v Brns, kde splynula
se sbirkou Karla Landrocka (1879-?), hlavnfho skolmho reditele v Brne, ktery
byl udajne odsunut v roce 1945. Sbirky obsahuji cenne sbirkove doklady k cetnym Iauntsttckym seznamiim. Vyznamnym sberatelem byl i dr. [acentkovsky,
jehoz sblrka vsak nezustala uchovana vcelku. Cast je umistsna v Entomologickern oddeleni NM v Praze, cast v Moravskern muzeu a na Vysoke skole zemsdelske v Brne.
Granofyricke prorustiini vyrostlice ortoklasu ki'emenem v porfyritu [v. od
Kui'! [Iok. 7). Zv. 22,5 x, x nik.
Granophyrische Verwachsungen irn Ortho!:.laseinsprengling. Porphyrit so von
Kurl [Lok. 7). 22,5 x, x Nik.
Pi'ehled dlpterulogtekych sbfrelr v hlavnich ceskoslovenskych muzetch
NM Praha
MM Brno SNM Bratislava
celed
V K. J CG LCJ CG CG
I
I
I
I
\I
I
I
\
Prvotni vytoucenina plagioklasu ~uvniti' vyrostlice ortoklasu v porfyritu [v.
od Kurf [Iok. 7). Zv. 39 x, x nik.
Orthoklaseinsprengling im innern mit vordem ausgeschiedenem Plagioklas.
Porphyrit so. von Kurt 39 x, x Nik.
I
I
Trichoceridae
TipuZidae
Cylindrotomidae
Limnobiidae
Anisopodidae
Sciophilidae
Manotidae
Mycetophilidae
Sciartdae
BoZitophilidae
Ditomyiidae
Ceroplatidae
Macroceridae
Diadocidttdae
eecidomyiidae
Scatopsidae
Bibionidoe
Dixidae
1
4
1
3
1
1
1
1
8
1
11
1
1
1
2
1
2
1
1
1
1
1
1
1
1
3
2
1
1
2
1
1
1
1
1
8
1
24
1
6
1
13
2
1
1
2
2
1
1
1
2
1
3
2
2
2
1
2
1
2
153
~eled
Chaoboridae
Culicidae
Chironomidae
Ceratopogonidae
Simuliidae
Thaumaleidae
Psychodidae
Blepharoceridae
Ptychopterjdae
Stratiomyidae
PaiJ1.thophtalmidae
Tabanidae
Xylophagidae
Rhagionidae
Nemestrinidae
Acroceridae
Therevidae
Scenopinidae
Asilidae
Mydasidae
Bombyliidae
Empididae
Dolichopodidae
LOTlchopterida.e
Platypezidae
Phoridae
Pipunculidae
Syrphidae
Conopidae
Calobatidae
Tanypezidae
Micropezidae
Neriidae
Ulidiidae
Pterocallidae
Platystomatidae
Otitidae
Pyrgotidae
Trypetidae
Lonchaeidae
Pallopteridae
Agromyzidae
Sepsidae
Dryomyzidae
Sciomyzidae
Diopsidae
Megamerlnidae
Piophilidae
Celyphidae
Coelopidae
Lauxaniidae
Chamaemyiidae
Clusiidae
.Helomyzidae
Trixoscelidae .,
Chiromyidae
Anthomyzidae
Opomyzidae
154
NM Praha
V K I
CG
1
1 1
2
3
1
1
1 1
1
1
2
1
MMBrno
LCI CG
2
1
1
1
1
1
1
1
1
3
14
4
1
4
3
10
1
1 1
1
1
1
2
1
68
1
2
7
8 3
1
1
2
1
11
2
1
1
1
2
1
3
2
1
2
1
2
1
1
2
1
9
5 13
1
4 1
2
1
42
6
6
1
1
2
1
147
9
1
1
1
1
1
1
2
'1
9
1
1
1
3
1
5
1
1
1
1
1
4
1·
1
1
1
1
1
1
2
1
1
1
1
7 11
5
6
2
7
1
2
2
1
5
21
16
18 18
2
6
1
1
1
1
1
i
1
3
1
1
1
1
1
1
1
3
1
1
1
1
2
1
1
2
1
1
2
1
1
1
1
1
NM Praha
V K J C'G
1
2
MMBrno
LCI CG
1
1
1
1
1
2
2
2
1
1
1
4
3
1
1
1
2
1
1
1
1
1
1
4
3
5
10
1
8
2
4
17
9
2
2
1
1
1
1
1
10
1
1
2
2
7
1
1
1
4 9
1 6
1 1
1 18 43
1
SNM Bra tislava
CG
1
5
1
1
1
1
1
1
1
3
6
1
19
9
1
6
2
4
3
4
3
NM - Narodni muzeum; MM - Moravske muzeum; SNM stovensks narodne muzeum:
V - coll. Vimmer (Vimmer nezai'adil nektere exemplare do sve sbirky a tak jsou prozatim umisteny v colI. generalis Praha); K - coll. Kowarz; J - colI. [acentkovsky; CG colI. generalis; LCJ - coll, Landrock, Czizek, [acentkovsky; Cisla vyjadi'uji pocet normaltzovanych muzejnicn krabtc 0 rozmsrech 30x23 em, pi'icemz nejmsnst jednotku rozsahu jt:!pocet 1, ktery vvjadruje teorettcky stav, kdy by byly umtsteny mnozstvim zastoupenych exemplaru nepatrne celedi ve zvlastntch krabictch.
V Entomologtckem oddelem NM v Praze jsou ulozeny tez 3 muzejm krabice
colI. Dlabola (Mongolsko), 7 krabic colI. Chvala [Dansko}, mala cast sbirky
9
2
~eaed
.,
Psiltdae
Asteidae
Sphaeroceridae
Tethinidae
Otiiniidae
Chloropidae
Ephydridae
Diastatidae
Drosophiltdae
Camilluiae
Milichiidae
Carnidae
Braulidae
Nycteribiidae
Hippoboscidae
Gasterophilidae
Scatophagidae
Muscidae.
Anthomyiidae
Cuterebridae
Oestridae
Hupodermatuiae
Eginiidae
Calliphoridae
Sarcophagidae
Rhinophoridae
Tachinidae
·3
9·
3
1
1 1
247
3
2
SNM Bratislava
CG
hyponomu a halek celedi Cecidomyidae, Agromyzidae a Chloropidae (55 obalek ]
3
1
- colI. Baudys, 1 muzejni krabice s vyvojovvmt stadit - coll. Vimmer, 2 masovky s Iihovym material em imag a larev celedi Tipulidae (s lat.) - coll, Storkan
[sbery z Balkanu], 1 masovka rnznych sMru nejruznejstch celedi larev a imag
dipter z Mexika, Madagaskaru, Konga, Balkanu atp., 39 sklenenych valcii s tormaltnovym matertalem dipter: Vyvoj Tipula octiracea MEIG. [Tipulidae] - lx,
vyvo] Bibio hortulans L. {Bibionidae j - Lx, vyvo] Anopheles clantqer FAER. 2x, Anopheles sp, - lx, Culex pipiens L. - lx (Culicidae), vajicka pakomara
(Chironomidae) - lx, vyvo] Phlebotomus papatasti SCOP. (PhlebotomJtdaej 2x, vyvo] Laphria qibbosa (L.) (Asilidae) - 3x, vyvo] Bristalis tenax (L.) {Syrphidae} - 2x, vyvoj Trypeta [ulrninans MEIG. {Trypetidae} - lx, vyvo] Chlorops
taeniopus MEIG. (Chloropidae) - 2x, vyvoj Gasterophilus equi FABR. - 3x, Gasterophilus haemorrhoidalis (L.) - lx, larvy Gasterophilus equt FAER. v zaludku
kone - 2x {Gasterophilidaej, imaga Glossina morsitans WESTW. - 3x, vYVOj
Musca domestica (L.) - 4x (Muscidae), vyvo] Dermatobia cuantuentrts MACQ.lx (Cuterebridae), vYVOjOestrus avis L. ___:2x, larvy Cephenomyia stimulator
155
PrirustkY,imag dipter, neroztrldene do celedi [sou ve 22 000 exemplanchj z toho
coIl. Husarova 43 krabic, coz reprezentuje 6000 kusn]. Sbery jsou prevazne
z C~S.R_a z ~al~anu. Krome toho je zde ulozeno 150 kusu mikroskopickych preparatu celedt Stmultidae,
PGSLANI DIPTEROLOGICKYCHSBiREK
~osl,anim mu:ea a ~uzejnr:h sbirek se zabyvalo v obecne muzeologicke literature VIce autoru [mapr. Benes, 1968; Neustupny 1967' Wittlin 1949' Parr 1959)
~eustupny v_roce 1968 ve sve pract "Muzeum 'a vM~" defin~je m~zejni sbirky
[ako zamerne a soustavna shromazrrovane soubory pramenu jednotllvyoh ved
nI~h I()bo.ru.Shlrkova fondy majt vyznam jednak vMecky a jednak VYChOWl
~Sblrky dipter by l?ely. byt bu~ovany tak, aby slouzily individualnlmu VedeCke:~
vyzku~u z~kladnll~u I tymovemu vyzkurnu aplikovanemu a aby byly zpracovany
v publIka~Ich, ~tere jso~. nejlepsi formou vedecks informace. Smerii vedeckeho
vyzkumu je v ,dIpterologl~ mnoho: studia morfologicko-anatomicka
fylogeneticka, ek?log1ck~, cosnologtcka, rauntsttcka, zoogeograncka, paleontologiCka taxono!I1lcka, uz:t~ ent?mologie,. te~reticka zoologie i dejiny dipterologie. CdevedomY,m budovamm dlpterologlckych sbirek a jejich pocttvym a dukladnym vede?~.ym zpracovanI~ by se vytVOi'ily vyborne predpoktady i pro vychovne v _
u(zl,t1._v~klady ve sbtrkach, prednasky, osvetove publikace, expozica i vysta%y
at uz vedecke nebo kulturne-vychovna]
.
.
I _bizarni skatnl iitvary oplyvaly
mho muzea v Praze do Iranu
hmyzem.
Snimek
z II. pfirodovi!decke
expedice
Nar",d.
•
PobUil Roudnlce n. L. v oblasti borovfch lesu u obce Predonin provadi entomctogtcke.
oddeleni NM tzv. zachranny faunistickf
vfzknm na lokaliti!, ktera podlehne planovane
devastaci ti!zbou ptsku
(CL.) - lx, hlt an jelena s larvami Cephenomyia stimulator (CL.) - Lx [Oestridea}, VYVDjHypodeTima bouts (L.) - Lx a Hypoderma diana BR. - 2x {Hypodermatidae] a vYVOjOnesia [loralis ROB. {Calliphoridae}
- Lx, V depozttart je
tez umlsten model ustntho ustroji komara.
.
V Entomologtckern
oddeleni Moravskeho muzea v Brne [e nskoltk msnstch
sbirek dipter, dosud nsroztrtdenych do celed!: coll.. Palasek (7 muzejnich krabic
normalizovaneho Iormatu] , coll, Macek (10), cell. Netopil (4), coll. Rozkosny
(10), colI. Kocourek (37), colI. Krejcarek (1), coIl. Stehlik et Lauterer. (47 1,
coll. Tkalcll (5 muzejek materlalu z Francie a Korsiky), coll. rnznych sbsratelu
(6). Do soupisu nebylo tez zahrnuto 20 do Iceledi neroztffdenych krabic z Afgarnstanu a 14 krabic z Kuby. V depozttan je tez 5 masovek lihoveho matsrtalu larev
celedt Culicidae (colI. Lauterer}, 1 krabice mikropreparatu {Culicidae}, 1 krabice
mtkropreparatn celedi Psychodidae a sblrka halek prof. dr. E. Bayera (99 krabic,
cca 1500 polozek ]. Ide 0 zoocecidie, castscne utrfdene podle botanlckeho systemu, castecne podle zoolcgtckeho. Sbirka obsahuje 11 krabiC halek celed1 Cecidomyidae a mnoho halek dalslch celedi dipter, ktere jsou vsak nevytndene, V botanickem oddelent Moravskeho muzea je ulozena sbirka halek prof. dr. E. Baudyse (250 krab1c, cca 29000 polozek}, uspoi'adana podle botanickeho systemu.
Slezske muzeum v Opave vlastni 35 muzejek materialu dipter do celedi dosud
nerozti'ideneho, sebraneho pi'evazne po roce 1945.
S10venske narodne muzeum v Bratislave vlastni nepreberne mnozstvi hyponomii
z nejruznejsich radii - colI. Zavrel, prevazne vsak Diptera (dosud neroztrideno).
156
157
BUDOUCNOST DIPTEROLOGICKYCH SBiREK
Budoucnosti muzei a muzejmch sbirek se zabyval v obecna muzeologtcke
literature riapt', Jelinek, 1964 a Neustupny, 1964b. Pro zajisteni budoue~osti
dipterologtckych sbirkovych fondil a [ejlch vedeckeho ci vychovnsho vyuzitl [e treba
splnit nektere zakladni pi'edpoklady.
Prostorove predpoklady
v rarncl i'adu Diptera nevyzadu]t v hlavntch ceskoslo-
venskych muzeieh jeste v soucasne dobs okamztteho reseni, al.~ vzhled~m k tomu, ze Fricova koneepee sblrek se jevt zastaralou a sblrky mall byt nejen obrazem vlasti, nybrz must smerovat k uplnostl v oboru, bude nutno v budouenu ro:hodne prtstouptt k budovani depozttam i laboratort. Klimatizo~ane. depozttare
s maximalni prostorovou uspornostt a s kybernetickou pameti, kdy pouhym
zmacknunm tlacitka by se vysunuly z desitek nstcn krabie s entomologtckym
matertalem pravs krabiee s pozadovanyml druhy 'i'!i rody hmyzu... [sou zat~m [en
tantasttckym snem. A tak spolecenska zakazka filmu, televize, vsdeckych ~ osvetovych instituci a skol je brzdsna casovymt moznostmi muzejnfch pracovntku. ~:
Pro spravnou determinaci hmyzich skfidcii v dnesnt debe zda~ek~ iiz nesta~l
lupa, ale jsou nezbytne nejmodernejst mikroskopy s tisicinaSo?nyml zvet_seniml,
mikromantpulatory pro mtkroskoptcke odpreparovant jednotllvy_ch Ica~stlk?_pu~
iacnicn organa mnohdy mtlimetroveho hmyzu. Na zakreslova~lch pristro~lc~,
ktere dobte plnily svoji ulohu v mtnulsm stolen nent mozna dosahnout kvall~mho zachycent dlagnostlckych znaku caste 0 rozmerech 0,01-0,1 ~m. StudlU~
vyvoje skfidcfi se neobejde bez kllrnatlzadnich boxu pro chov vyvojovych stadn
a mnohdy i digestoi'i (ehovy larev dipter na zahnrvajtcim mase apod.). A tak
vybudovant moderns zarlzenych Iaboratori se stava nevyhnutelnou nutnostt,
Pro soucasnost je zattm vsak nejdillezitejsi splnem nekteryeh. poz.adavkil t~ehnickeho charakteru, V Pffrodovsdeckem muzeu NM v Praze je dlpterologtcka
sbirka [en zcasti umistena ve skrtnich. Vetsina muzejni?h kr~bic je ulozena
volne na regalech, coz nent vyhovujlcl ani vzhledem k ~esmfekcl, a~l _pro.snadny pi'istup nepovolanych osob k matertalu v depozttanch. Obdobna je situace
v brnenskem i brattslavskem muzeu.
MaJaisova past pro odchyt zejmena
leho a blanoki'idleho
hmyzu
158
dvouki'id·
RegaJove nsporadani
sa In sbirky Coleoptera
v EO NM v Praze; v popi'edi bezpecnestnt cpatrenf
Zakladnjm problemem [sou vsak otazky personalnfho charakteru. Pro rust
dtpterclogtckycn sblrkovych rondu nenI v ceskoslovenskych muzerch vyhrazena
doposud [edtna preparatorska sfla a pocet muzejmch dlpterologu, pracujicich
vyhradna v dipterologii, je temer zanedbatelny vzhledem k poctu dipterologu
v nemuzejnich institucich (ustavy CSAV, pi'irodovecteeke a zemedelska fakulty,
hygienieko-epidemiologieke stanice, vyzkumne ustavy potravinarskeho prnmysIu, lesnictvi, ovoenarstvi, zelinarstvi atd. - Lastovka a Zuska, 1968).
Velmi kritieka situaee je v uvoliiovani financnich prosti'edkii na sbSrne cesty.
Nazory, ze je nutno nejdrive zpracovat materiiil ulozeny v muzeu, a pak teprve
sbirat material novy, je treba odmitnout, protoze odporuji zasadam muzeologie.
V entomologii neni mozne se spolehn(;lUt pri v8deckem zpraeovanI materialu na
nekolik desHek let stary material bez overeni v terenu. "A zvlaste pred novymi
syntezami bude vzdy nutno znovu hodnotit sbirkove fondy a vysledky novych
zpracovani srovnavat se starsimi nazory a dospivat k zaverilm novym ... " (NeustupnY,1963).
Na pOli organiza'cnim by bylo treba v budoucnu uzakonit urcity podil vecteeke
prace do kazdeho typu muzea a umoznit ve vecteeke praci uzkou specializaci.
"Oblastni muzea ... by mohla znacne prispet eentralnim ustaviim v reseni je1ich
(lkolu, prikazovalIlyeh statnim plamem ... " "Poche, 1964). Iediine tak muze byt
zajistena vedeeka oborovci spoluprace mezi hlavnimi a regioncilnimi muzei a
kvalitni vedecka osveta. V budoucnu k tomu snad dopomuze tlak muzeologie.
Budouenost dipterologiekych sbirek zavisi tez na eIlevedome cinnosti dipterologii:
.'
Ziskavani materialu. Dipterologie se zacala zd~rne rozvijet v Ceskoslovensku
az po 2. svetove valee, a proto jedine systematieky a cilevedomy priizkum uzemi
miize zajistit priblizovani se k uplnosti dipterologiekyeh sbirek. "Ide 0 systema-
159
s.
asistontka E. Byditovska pfl pfopichovanj
vypreparovaneho
materialu orthoptor
okamzita konzervaee se provadi po spareni horkou vodou asi v 70-80% alkoholu.
Tezaurace sbirek. Jednou z hlavntch naplni muzea je uchovavant pramennvch
fondfi, nezbytnych pro vednt obory. Na vysokych skolach a ve vyzkumnych
nstavech je pro sbirky nedostatek mista a u soukromntku umrtim sblrka koner.
Ochrana sbirek v entomologii je dosti narocna vzhledem k tomu, ze sbirkove tondy [sou nehomogenm Sbirkovyml predmety mohou byt nejen imaga, ale i vajieka, larvy nejruznejsich instaru, nekollk exuvn larev od jednoho exemplare dospelce, praepupy, kukly, exuvie kukel, hyponomy, halky apod. Problem [e vtom,
ze obal vajicka, exuvie larvy, exuvie kukly i imago, vztahujici se k jednomu a
temuz jedinci a tvortci tak cenne sbirkove doklady 0 vyvojovem cyklu jedince
urciteho druhu, vyzadu]t vetSinou pro vedecke ueely rfizny zpnsob konzervace,
coz zpusobuje ve vatstm mnozstvi neprehlednost, [ednotny system oznacovant
neni zatim propracovan, Muzejnt dipterologie by mala smerovat k vybudovani
a vedeckemu zpracovant sbirek dokladii vyvojovych cyklu zejmsna skudcfi. Protoze naroky na kvalitu entomologickych sbirek neustale rostou, [e nutno si uvsdemit, ze v budoucnu nebude rozhodne stactt provadet ochranu entomologtckych
sbirek jenom formou desinfekce, ale bude nutno zabranit poskozeni mechanickemu (ulozem sbirek do sknnt). vlhkostnimu, teplotnimu a svstelnemu (klimatizace sbirek). Kvalita entomologtckych sbirek bude zaviset tez na vedeckem
vyzkumu preparace a konzervace, nebot muzeum se nemuze spokojit dosud se
strlktne dodrzovanymt tradicntmt metodami.
Vyrazoviini nehednetnehu materlalu. Za vedecky i muzeologicky bezcenny material, ktery je ze sbirky vyrazovan, povazujerne exemplare bez lokalitnich Iistku
(tj. bez udant mlsta, data a jmena nalezce J, nebo silne poskozene (chybi neparova cast nebo obs parove casti tela), exernplare na spendlfkach [ineho typu nez
ticke a metodicke ztskavani a rozsirovani pramenne baze ... " (Neustupny, 1963).
K tradlcnlmu zpusobu ztskavant entomologlckeho matertalu pro sbirkove fondy
muzea [koupe, dar, odkaz ] pnstupuje tez vlastni sber. Sbirky jsou doplnov.a~y
material em z exkurzi a expedic nebo [e rfist sbirkovych ronda mozno zabezpectt
vlastni determtnaci matertalu pro [ina muzea ci ustavy. V entomologii existuje
pravtdlo, ze determinator si mnze porrechat az ·1/3 dupltkatu ja~o odmenu .za
urcovani. K vybudovant pokud mozno co nejuplnejsi systamaticke dlpterologtcke sbirky by mohla znacnou merou prtspet i vymena mnohonasobnych dupllkatu
se zahranicnimt ustavy.
'
Transport matertalu. Transport nasbtraneho materialu pro sbirkove ucely je
v dipterologii pomerne obtizny. Velke exernplafe (em) se obycejne ji~ na exku:ztch napiehuji na entomolcgicke spendlfky do muzejek, zatimeo male exemplare (mm) se za,cerstva napichuji na minueie nebo se konzervuji v alkoholu (70 a~
80%). Larvy a kukly dvoukridleho hmyzu se vetsinou prevazeji pro laboratorp.~
ehov v lekarenskych epruvetach s propichanymi um81ymi uzavery a ev_entuelDl
160
Alkoholovii sbirka celedi kotulovittch
chodidae, DIptera)
(Psy-
161
preparatora
pro dlpterologtcke
sblrky by mel rozhodovat predevsim [eho vlastni
zajem, pile a duslednost. Naptchovani cerstveho nskolikamtltmetroveho
materialu na mmucte nebo Iepern exemplaru na trojiihelnfkovite
stitky, popripade i bez
rozvlhcovant starsiho matertalu, je pornerna naro'cne na zrucnost.
'
.' Spolup;race se zahranientml
pstavy. Zejmena typovy material davii velke moznosti v navazant kontaktu s vedeckymi institucemi ruznych zemi. Dtpterologicka
sbirka Entomologlckeho
oddelem NM v Praze obsahuje eca 70 typu, 0 ktere [e
velky zajem mezi zahranicntmt
specialisty. Nsktere typy [acentkovskeho
napf.
revidoval dr. Rodendorf (SSSR) a dr. Zumpt [Iohannesburg},
Vimmerovy typy
z celedi Muscidae dr. Pont [Londyn - British Museum). V budouenosti
bude
nezbytaa pomoc v ramer mezlnarodnt spoluprace pfi budovant dlpternlogickych
sbirek napf. v Mad'arsku, kde byly zniceny pozarem anebo pomoc pfi budovarn
entomologtckych
sbirek vyznamnych
skudcu v rozvojovych
zemieh. Fmancn!
zabezpecam
techto vytycenych cilu bude v tomto pfipacte asi jednim z nejozehavejsich problernu.
.
Prlo~lem eentralnt evidence a evidence viibec. V budoucnu by byla i nadale
velmi vyhodna centralizaee
dipterologickyoh
sbirek v hlavnich ceskoslovenskech
muzeich. Podle Neustupneho (1968) je takovy stav stavem Idealrnm. Bude-Ii nadale tento stay udrzovan, bude odstransn v dipterologii i problem centralni evidence. Jiz dnes se uvazuja 0 pouzttt pocitacn i pro tyto (icely. Nejlepsf usporadant sbirky v depozttanch [e podle prfrodovedeckeho
systemu, Protoze vsak entomologtcke sbirky dosud zdaleka nejsou samy 0 sobe katalogem,
je zanm snaha
sestavovat katalogy listkove. V soucasna dobe se evlduji ve II. stupni zejmsna
Labnraturnj
Vimmerova htsterteka
lebo z rokn 1913
sbirka
se stala podkladem
pro Seznam ceskeho
chovy larev a kukal celedi oviidovitych
(Tabanidae.
Dipteral
hmyzu dvnukrrd-
e. 1, 2, 3 (terreI spendliky nelze vpichnout do rnuzejek s tvrdsim dnem) nebo
znehodnocene
plisni, toctct se na spendllku,
nedostatecne
sklerottzovana
ssschla imaga, imaga se sllne poskozenou
chaetotaxH, exemplare
se slepsnymt
ehloupky pi'i neopatrnern
rozvlhcovant matertalu, praskla kryeI sklicka u trvalych mtkroskopickych
preparatu, matertal (zvlaste vyvojova stadia] z vyschlych
konzervacntch
nadob s alkoholem nebo formaHnem. Za muzeologieky
bezcenne
lze povazovat tez materialy
preparovane
lei konzervovane
jinak nez speclalnt
metodou pro danou skupinu. Restauraee se provadi zejrnena u poskozenych
historieky vyznamnych
exemplaru a sbirek. Podminkou vvrazent sbirkoveho pi'edmetu je jeho snadna nahraditelnost.
Vyrazeny material [e casto pozadovan zakladnlmt devltiletymi skolarni, prfrodovedeckymt
fakultami,
f'ilmovym studiem,
televizi apod.
Planovani vedeckeho
vyzkumu, vychovy specialistii
a vychovy pl'eparatorii.
Vyzkum by mel byt planovan na oborovy ch semtnanch za ucastt vsech pracovnlku daneho oboru. Prvni dlpterologtcky
semlnaf se konal ve dneeh 26.-27. listopadu 1969 v Niti'e na VSP. Tak by byla umoznena koordinace
prace jednotlivych tnstttuci vcetne muzeL Zakladnl otazkou je rovnez vybudovanI dipterologieke knihovny fotodokumentaci
a organizace bibliograficke
praee v ramei studovaneho uzemL V soucasne doM pi'Irodovedecke
fakulty vyskoluji velke mnozstvi dipterologu. Bude zaviset na skolitelich, aby temata diplomovyeh praei byla
zadavilna ze skupin it nas dosud nestudovanych.
Vyehova novych speeiaIistu by
mela byt tez koordinovana
na eelostatnich
oborovyeh seminai'ich~ Pi'i volbe
162
163
historicky
vyznamne
typus, jakozto odkaz
od jmeho sbtrkoveho
dosazttelny ke stu diu
exemplare
v ucelenych sbirkach a hlavne typy, protoze
ur'cujiei, k cemu se vaza vsdecke [meno must byt na rozdll
predmetu [exemplal'e ] bezpodminecne
bezpecne uchovan,
a oznacen tak, aby nemohl byt s jinym exemplarem zame-
nen. Na zaklade doporuceni komtse C. 2 International Council of Museums, podporovane organizacl UNESCO, se ma]t uverejriovat seznamy typoveho materlalu
[Moucha, 1968), a pokud je to mozne, podle doporucsm Pravidel mszmarodnt
zoologtcke nomenklatury, podavat informaee 00 typeeh tern zoologum, ktei'{ 0 ne
zadaji. Proto sestaveni katalogu typu v hlavnich Iceskoslovenskych muzeIeh je
jednim z prvoradych nkolu. Protoze se hraniee taxonomlckych jednotek v entomologii (a zvlaste v dipterologii) behem vyvoje v8dy velmt rychle ment, evidenci
[ednotllvych exemplam nent mozne provadet u coll. generalis. Rovnsz trettnova
odrnena za determmaci matertalu komplikuje sttuaci. Z hlediska potreby planovani faunlstlckeho dipterologickeho vyzkumu a sltoveho mapovant, ktere by
melo podat obraz 0 rozsifent jednotlivych druhu v CSSR, by bylo mozna vhodne
Ve stale expozici EO NM ziska nav!lti!vnlk nejdillditejs!
nim vyznamu hmyzu pro cloveka
Snlmek ze st&U! expo~
zice EO v hlavnl budove na Vaclavskem
namesti
164
informace
0 kladnem
i nagatlv-
zanaset na dsrne stitky pro strojove zpracovani nasledujici udaje: [rneno cetedi,
jmeno druhu, pohlavi popr. stadium, Iokalita a ciselny kod prislusneho ctverce
pro strove mapovant ve smyslu Zeleneho (1972), datum sbsru, [meno sberatele,
nazev instituce, kde je dokladovy exemplar ulozen, popr. uvedeni citace publtkace s overenym ltterarntm udajem. strojovym vyhodnocovantm dernostitkoveho systemu informacl byehom mohl1 ziskat nasledujici fakta: Uvedeny demostitkovy system by nasel zrejme nejvMsI uplatnent pri ochrane zivotniho prostredi, nebof by zaehytil druhy v urcttych ctverctch mapovaei site pred planovanou
devastaci biotopu [podpovrchova tezba pisku, uhli apod. J a zarovsn byl podkladem pro kontrolu druhoveho slozent entomocen6zy po uvedeni biotopu do puvodnlho stavu. Na zaklade zachyceni dokladovych exemplam skodlivych druhu
v mapovact siti by bylo mozne tez pi'edpovidat pravdspodobne teoretieky mozne
Tozsii'eni skudce. Z daneho systemu byehom Zjistili pocet a [mena druhn urcite
celedi na nasem uzemi, vyplynula by mista, kde dosud nebyl vabec provaden
taumsttcky vyzkum v ramer celedt, seznam lokalit daneho druhu v CSSR a caSOV)T vyskyt druhu, pohlavt, stadia apod. Evidovat ve II. stupni [ednotllve exemplafe v zakladni sbiree neboll studijni material by bylo naprosto absurdni pro
jejich nesmrrny pocet (ktery [e nutny pro studium variability druhu] a pro nemoznost zajtstsnt nezamenttelnostt v ramer populace.
Prob16m prezentace. Nesmirne dfilezite pro entomologii je ziskavani novyeh
zajemcii. Tomu by mel a napomahat pi'edevsim kulturne vychovna cinnost. V bu-
165
z vystavy "Nii·
muzeum mezl
XIV. a XV. sjezdem
KSC". - Vsechny sntmky autor
sntmek
rodni
doucnu bude rozhodne nutne zabEihnout kvalitne pripravene prednaskove
cykly
s prednaskami
prostoupenymi
mnoha poutavymi pfihodami a zajimavostmi
s P01
uzitim magnetofonu,
barevnych diapozitivu, epidiaskcipu a filmu. Pro pionyrske
organizace na skolach by jiste bylo vhodne dovedet se neco 0 sbiran,i hmyzu a
zakladani
entomologicke
sbirky, 0 hmyzu, po kterem sbEiratele nejvice touzi,
o hmyzich skv~stech tropu a subtropu, 0 divech hmyziho sveta, 0 vztahu hmyzu
a cloveka atd. Siroka verejnost by jiste uvitala tema hmyz - nositel estetickych
hodnot. Pro studenty a vazne zajemce 0 eatomologii by byly vhodne zajlmavosti
o vyvoji hmyzu, ukoly a vyznam entomologie v sou1casnosti, ekonomicky v-yznam
ochrany hmyzu. Zemedelci, lesnfci a zahradkari by jiste uvitali prednasky 0 ruznych zpusobech boje s hmyzem, 0 hmyzich zemedelskych
skfidcich, s~lldcich
domacnosti a skladisi, stejne jako 0 skudcich Ie sa. Ukolem zminenych temat by
melD byt poutave verejnosti dokumento,vat hmyz jako faktor v zivotnim prosti'edi cloveka, hmyz jako zdroj surovin, hmyz jako regulator v prirode a jako biologicky' faktor v regulaci populad skudeu. Vhodna by byla rovnez organizace vec-erniho kursu pro zfi.jemce 0 entomoiogiL Rovnez s vyklady primo v muzejnfch
1'66
depozttatfch
a s besedami [e nutne I v budoucnu v hojne mire pocitat. Expozice
a vystavy tzv. atraktivnich
skupin hrnyzu nebyvaly ,ani v drivejsich dobach problernem, nebot exemplare nekterych exkluztvnich celedi i'adu Coleoptera a Lepidoptera doslova sokuji navstevntka
svym puvabem i bez pricineni architekta.
Valkym problemsm
je vsak prezentace
neatraktivnich
(pri sledovani pouhyrn
okem) radu hmyzu, ktere [sou z hIe disk a hospodarskeho
casto nesmrrne duleziteo Znamenalo by to prostredntctvim
nekolika pracovniku
cilevedome shromazcl'ovat sbirkove fondy na zaklade rozsahleho terenrnho vyzkumu, vyzkum novych
metod konzervacs pro. prezentaci , prozkoumat moznost pouzitt insektarii, pouztti
ruznych typu mikroskopu pri vystave, pouztti makrofotografie
apod. Navstevnost
muzea je jiste zavtsla na tamatecn vystav a kvallte jejich provedenL Zejmena
o prezentaci
vysledku prirodovedeckych
expedic je velky zajem. Zattm vsak
nejsou vzite kratkodobe sezonni vystavky ztvsho matsrtalu hmyzu. Napf akvarta
s vodnim hmyzem s doplriky protestonalntch
barevnych i 'cernobilych fotografil
na panelech by jiste zarucovala uspsch. Tim vsak kulturne vychovna Cililillost muzea nekonci, Ve sblrkovych fondech hledaji poucem nejen studenti prlrodovedeckych fakult, ale i v8decti pracovnici nejruznejstch
ceskoslovenskych
I zahranlcn!ch institucL Na zaklade brtgtnalnich
vedeckych pracf, ktere by mely byt prubezne publikovany ve sbornicich Entomologlckeho
oddelern NM-, by siroka verejnost rnela byt seznamovana s vysledky vedecke prace rnuzejnich pracovnlku v popularmch casopisech a v dennim tisku. Vedecti a odborni pracovnici muzei zauji~~ji vyznamne misto v poradenske
sluzb8 pro televizni a rozhlasovs programy
1 Ceskoslovensky
stami film. Prave na Mdu Diptera lze demonstrovat
v cele sli'i
skodltvost hmyzu pro cloveka a plody jeho prace, Druhu narodohospodafsky
bezvyznamnycn
je v radu Diptera opravdu jen velmi malo, zato z Iidskeho stanoviska skodltve a za pooziti vhcdne metodiky
pro prezentaci
vhodne [sou
napr. haematoragrn druhy celedt Culicidae, Ceratopoqonidae, Stmulitdae, Psuchodidae a Tabanidae. Prenos virovych onemocnsnt
cloveka nekterymt z tschto
uvedenych celedf byl zjiSten i v eSSR. Myiaze u lldl, domacich i volne zijicich
zvii'at zpU~~buji larvy nskterych
druhu celedi Phoridae, Micropezidae, Sepstdae,
Gasteroptulidae, Cuterebridae, Oestridae, Hypodermatidae a Coboldiidae. Nejrfiznejsi nakazy prenasejt druhy celedi Muscidae. [e treba se zminit i 0 celedi Carnidae, jejiz druhy jsou ektoparazity
ptaku. Pozornosti zaslouzt i larvy celedi
Sciomyzidae a Rhinophoridae, ktere parazltujl v plzich, z nichz nektere druhy
jsou mezihosUteli vyznamnych parazitu lidi i zvirat. Ve v'celinech jsou vyznamnymi skudci tzv. vcelomorky
(Braulidae),
ktere patri rovnez do radu Diptera.
Larvy druhfl z celedi Bombylttdae, Pipunculidae, Conopidae, pyrgotidae a Tachinidae jsou dUlezitymi endoparazity
skodliveho, uzitecneho i uzitkoveho hmyzu.
Mezi predatory skodliveho hmyzu pati'i napr. Asilidae, Empididae a Iarvy nekterych druhu celedi Ulidiidae a Chamaemyidae. Velke skody zpusobuji na mlecnych vyrobcich v potravinarskem
prumyslu napr. larvy celedi Piophilidae. Z hygienickeho hlediska majl. velky vyznam i larvy celedi Sphaeroceridae a Milichiidae, ktere se zivi exkrementy
nejrflZnejsich
zivocichu a tim odpadni Iatky
odstranuji, jakoz i larvy celedi Calliphoridae a Sarcophagidae, ktere spolu s jinymi rady hmyzu likviduji stejnym zpiisobem mrsiny. Za potravu slouz! ryMm
akvaticke larvy nejruznejsich
celedi dlpter, zejmena Chaoboridae a Chironomidae. Neize zapomenout
ani na larvy celedi Anisopodidae, Sciaridae, Drosophilidae atp., ktere znehodnocuji
uskladnenou
zeleninu' a ovoce. Korenove casU rostlin poskozuji larvy celedi Tipulidae, Bibionidae a Psilidae, na kulturnich rostli·
nach skodi larvy celedi Cecidomyidae, Otitidae, Trypetidae, AgrQmyzidae, Lauxaniidae, Anthomyzidae, Chloroptdae, Scatophagidae I?-ebo Anthomyidae, v, houbach se vyvijeji larvy celedi Mycetophilidae, Bolitophilidae, Ditomyidae, Zelmiri·
dae a Helomyzidae. Zastupci mnoha celedi dipter maji velky vyznam tez jako
opylovaci (napr. Syrphidae).
-
167
I
Za cenne rady a pi'ipominky bych chtel podskovat RNDr. L. Hoberlandtovi,
C'Sc., vedouclmu entomologtckeho
oddelern Narodnfho muzea v Praze a RNDr.
R. Hornemu. cse., i'editeli Prfrodovadeckeho muzea NM, za zprfstupnent sbirek
entornologtckeho oddelenl Moravskeho muzea v Brne RNDr. J. Stehlikovi, esc.
a RNDr. P. Lautererovi, v SNM v Bratislava pak v neposledni i'ade RNDr. 1. OkAlimu.
SOUHRN
Predlozena prace ukazuje nutnost budovani sbirek dvoukrtdleho hmyzu v hlavnich ceskoslovenskvch muzeich a zabyva se strucnou htstorn vzniku muzejnlch
dlpterologtckych sbirek. V pract [e podan pfehled celedl dipter v muzejnich sbtrkach s uvedenim poctu normaltzovanych krabic 0 rozmerech 30x23 em. [e to
prvni pi'ehled 0 ceskoslovenskych sbirkach dipter, ktery byl u nas sestaven a
mel by slouztt i [ednctlrvyrn spectaltstum muze'[ntch mstttuct pro orientaci. Prace
se zabyva poslantm ,birek dvoukttdleho hmyzu a resl otazku budoucnosti dipterologickych sbirek, ktere zavist jak na ptedpokladech zajtstovanych centralnlmi a i'Idlcimi organy, tak na cinnosti dipterologu samotnych.
K tisku doporucil
dr. L. Hoberlandt,
CSc.
LITERATURA
BENES, J. (1964): K diskusi 0 vMeckosti muzejni prace. - Cas. Nar. muzo (odd. spoL),
133: 124-125.
.
BENES, J. (1965a): 0 vztahu obecne muzeologie k muzeologttm specialnfm. - Cas. Nar.
muzo (odd. spoL), 134: 111-114.
BENES, J. (1965b): Predpoklady vedecke prace v regtonalntch muzerch. - Muzej. a vlast.
prace, 3: 162-165.
BENES, J. (1966): Fotografie v muzeu, - Muzeum, 11 (1): 15-20.
BENES, J. (1967a): Prtspevek k diskust 0 muzejnim sbirkovem predmetu, - Cas. Nar.
muzo (odd. spol.}, 136: 95.
BENES, J. (1967b): Postaveni vsdntho oboru v organizacni struktui'e muzea, - Muzej.
a vIa st. peace, 5: 96-97.
BENES, J. (1967c): K problemu centramt evidence muzejnfch sbirek. - In: K problematice centralni evidence muzejnich sbirek. Praha, p, 16-23.
BENES, J. (1968): K problernu specialtzacte mazer. - Muzeum, 13 (2): 94-96.
HORN, W. et KAHLE, L (1935-37): Uber entomologische Sammlungen, Entomologen und
Entomo- Museologie. - Teil I-III. Berlin, 536 pp.
JELINEK, J. (1964): K otazce budoucnosti velkych muzeL - Cas. Nar. muzo (odd. pi'ir.),
133: 65-69.
JELINEK, J. (1965): Muzeologie a jeji vyuka na vysokych skoHich. - Sbornik materialft
prvniho muzeologickeho symposia, Brno, 1: 5-7.
KAPUSTA, J. (1964): K n~kterym metodickym otazkam sMru a vyi'azovani muzejnfho rnateriAlu v oborech spole~enskych v~d. - Muz. a vlast. pr{tce, 2: 10-14.
LANDROCK, K. (1926): Direktor Karl Czizek. - Konowia, 5: 70-71.
LANDROCK, K. (1943): Die Studiensammlungen
der entomolog!schen Abteilung des Landesmuseums in BrUnn. - Zeit. Mar. Landesmus. N. F., 3: 229-236.
LASTOVKA, P. et ZUZKA, J. (1938): A List of Czechoslovak Dipterists. - ZprAvy Ces.
spol. ent. pri CSAV, 44 (1): 10-20.
MOUCHA, J. (1968): Die Typen der Tabaniden in der Zoologischen Sammlung des Bayerischen Staates in MUnchen (Diptera, Tabanidae). - Opuscula zoologica, 101: 1-6.
MOUCHA, J. et JEZEK, J. (1972): Sbirka dvouki'idll!'iho hmyzu (Insecta: Diptera) v Pi'irodovecteckl!'im muzeu NM v Praze. - Cas. Nar. muz., (odd. pi'ir.), 141: 108-110.
MUDRA, M. (1967): Problematika centralni evidence muzejnich sbirek - perspektivy a
pi'edpoklady. -:- .In: K problematice .centraJni evidence muzejnich sbirek. Praha, p. 24
az 47.·~
..
.
NEUSTUPNNY, J. (1963): K otazce vlideckl!'i prace v muzeich. - Cas. NAr. muz., 132:
163-174.
168
NEUSTUPNY, I- (1964aJ: ZjiSteni vsdeckeho materialu. - Cas. Nar. muzo (odd. spot J,
133: 27-35.
NEUSTUPNY, J. (1964b): 0 budoucnosti muzet, - Studijnl!'i zvesti, 13: 279-283.
NEUSTUPNY, J. (1966): Vychova v muzeulogii. - Muza]. a vlast. prace, 4: 158-163.
NEUSTUPNY, J. (1967): Veel muzejnich sbirek. - Muze]. a vlast. prace, 5: 28-31.
NEUSTUPNY, J. (1968): Muzeum a vsda. - Praha, Kabinet muzejni a vlasttvsdna prace,
pp. 155.
NOvAK, K. et koL (1969): Metody sbsru a preparace hmyzu. - Academia, Praha, pp .. 243.
OBENBERGER, J. (1941): Antonin Vimmer. - Cas. Ces. spot ent., 38: ·55.
PAAR, A. E. (1959): Mostly about Museums. - The American Museum of Natural History,
New York.
,
POCHE, E. (1964): Na podporu vedecke prace v muzetch. - Cas. Nar. muz., 133: 35-37.
STRANSKY, Z. (1967): Otazka porneru obecns a tzv, specialni muzeologie. - In: Llterarne pamiatky a pamatniky. Martin, p. 63-70.
SP~T, J. (1967a): Stav a nektere evidence muzejnich sbirek. - Muzej. a vlast, prace,
5: 160-162.
SPET, J. (1967b): Soucasny stay evidence v muzeich. - In: K problematice centrlilni
evidence muzejnrch sbirek. Praha, p. 5:_15.
SP~T, J. (1969): Anotovana vyberova bibliografie ceskoslovenske muzeologie za Jeta
1956-1968. - Praha, 57 pp.
TUCEK, K. et NEUSTUPN"Y,J. (1954): Evidence muzejmch sbtrek, Prakttcka prirucka pro
muzejnl praccvn!ky. - Orbis, Praha, pp. 81.
VLCEK, V. (1965): Ie ceskoslovanska muzejntctvi opravdu v krizi? - Dejiny a soucasnost, 7 (5): 33-·35.
VLC~K, V. (1966): Pl'ispevek k objasnern pojmu "sblrkovy
prace, 4: 40-45.
predmet". -
Muze]. a vlast.
WITTLIN, S. ALMA (1949 J: The museum, its history and tasks education. - London.
ZELENY, J. (1972): Entwurf einer Gliederung del' Tschechoslowakei
Iur Zwecke der faunistischen Forschung (mit 5 Abb.). - Zpravy Ceskoslovenske spoL entomol. CSAV,
Praha, 8: 3-16.
Meztnarodnj pravidla zoologicke nomenklatury
[prijata
xv. meztnarodrnm zoologickym kongresem v Loridyne v cervenct 1958). - Narodrn muzeum, entomologfcks oddelent, Praha, 1962. 86 pp.
Sammelschrift der Referate vom Seminar "Ober die Fauna der Westkarpaten"
(Nitra
25.-27. XI. 1969). - Informationsbericht
der Landwirtschaftlichen
Hochschule Nitra
-Biologische
Grundlagen der Landwirtschaft, 8: 1-241.
Prace byla predlozena a obha;ena na zaver postgradualniho kUrsu muzeologie
pro biology na PNrodovedecke fakulte UK v Praze dne 30. zaN 1970 a prodelala
ten male redakcni upravy.
DIPTEROLOGICAI1 COLLECTIONS IN THE PRINCIPAL MUSEUMS IN CZECHOSLOVAKIA
The present paper demonstrates
the importance of dipterological
collections in the
principal museums in Czechoslovakia and gives a brief account of their orgigin and
hstory. Review of partcular families of Diptera with number 'of standard collection.
-boxes (30 x 23 cm) represented
in each museum is given. It is the first account of
Czechoslovak collections of Diptera compiled in this country, whIch may be helpful
also for orientation of particular
speCialists. Further this paper brings about some
considerations about meaning of dipterological collections and their futUre.
169