Infotabule Vrabinec

Transkript

Infotabule Vrabinec
Vrabinec
Pøírodní rezervace Vrabinec leží na
katastrech obcí Babìtín a Pøední Lhota na
Dìèínsku. Dùvodem ochrany pøírody je fakt,
že jde o ostrov teplomilné kvìteny
v chladnìjší a vlhèí èásti Chránìné krajinné
oblasti Èeského støedohoøí. Vrabinec je
dominantní skalní útvar nad svahy údolí
Babìtínského potoka s pøilehlými sutìmi a suovými lesy. Pøírodní rezervace vyhlášená v roce
1993 se rozprostírá na ploše 8,77 hektaru v nadmoøské výšce 198 - 350 metrù.. Na vrcholu mezi
skalami jsou sotva patrné zbytky støedovìkého hradu ze 14. století postaveného pány z Tìchlovic.
Chránìné rostliny:
Ostrùvek teplomilné kvìteny v jedné z nejsevernìjších èástí labského údolí u nás
pøedstavuje smìs zvláštì chránìných druhù rostlin - napøíklad
Bìlozáøka liliová
Modøenec tenkokvìtý
Lilie zlatohlávka
taøice skalní, bìlozáøky liliovité, modøence tenkokvìtého, nádherné lilie zlatohlávky,
medovníku meduòkolistého a dalších. Nìkteré druhy žijí i ve skalních štìrbinách jako taøice
skalní. V jarním období pak nastává nevšednì krásný jev, kterému øíkáme kvetoucí skály.
Historie:
.
Osídlení zdejšího kraje èlovìkem je odhadováno na 10 000 let podle nálezù na
Stolièní hoøe u Dìèína.Pøi stavbì tìchlovické nádražní budovy v roce 1881 byl nalezen
Tìchlovický poklad z doby bronzové,jehož stáøí je
odhadováno na 4000 let.Dalším dùkazem osídlení
oblasti Tìchlovic je pohøebištì z doby Lužické(20003000 let),které se nalézá v místech Pøední Lhoty a
smìøuje smìrem k Vrabinci
V polovinì prvého tisíciletí n. l. usadili se
v našem kraji Slované.U nás to byl kmen Dìèanù,
kteøí se usídlili po obou stranách Labe.Založeno bylo
10 obcí:Tìchlovice, Køešice, Boletice, Hoštice,
Dobkovice, Choratice, Malšovice, Chrochvice,
Želenice a Rozbìlesy.Jednotlivé obce pojmenovány
byly dle jmen náèelníkù- vladykù.Tìchlovice dle
svého vladyky Tìchly.Kmen Dìèanù postavil si proti
nepøíteli opevnìní a sice hrady: Vrabín, Vitín,
Skrytín a Prosetín.
Døevìný hrad Vrabín pøeèkal dobu otroctví.
Dále plnil také funkci døevìné labské strážní tvrze a
pravdìpodobnì ve 12 nebo ve 13 století byl
pøebudován na hrad kamenný.
V devadesátých letech 14. století Tìchlovci obnovili na své pomìry pomìrnì výstavný
hrad Vrabín, dále zvaný Vrabinec. Po hradì se jako první psal v roce 1404 Jan z Tìchlovic.
V roce 1420 vlastnil panství Tìchlovic Mikuláš z Lobkovic, který odprodal hrad Vrabín
Zikmundu z Vartenberka, pánovi na Dìèínì a sice za 3 000 kop grošù.Nový majitel nechal
hrad adaptovat a upravit na letní sídlo pro svoji starou matku a pøejmenoval ho Babí
Týn.Pod hradem v jeho blízkosti byla postavena osada patøící k hradu, dnes Babìtín..
Roku 1 444 napadl hrad Babí Týn
litomìøický hejtman Jakoubek z Vøesovic a
znaènì ho poškodil.Hrad byl sice narychlo
opraven, ale ještì téhož roku pøitáhli
k hradu Lužièané, hrad zapálili a celou
posádku pobili.Ještì v minulém století byl
pod zøíceninou hradu znatelný kamenný
køíž, kde posádka hradu byla ve spoleèném
hrobì pohøbena. Roku 1504 je zdejší zboží
ještì uvádìno jako vrabinecké, avšak v
letech 1515 a 1543 je hrad oznaèován
doslovnì jako pustý.
Od této doby byla využívána jen
hospodáøská stavení pod hradem, ve kterých
byl rušný život až do druhé svìtové války.
Jedním z vzácných návštìvníkù se stal K.H.
Mácha,který navštívil zøíceninu Vrabince
v roce 1833.
Po válce již budovy jen chátraly podobnì
jako sousední osada Vogelgesang (Ptaèí Píseò),jejíž zbytky lemují asi po 1 km turistickou stezku
k Dìèínu.
Povìst „Sestry se spoleènì vrhly do Labe“.
Medovník tenkokvìtý
Taøice skalní
Ohrožené druhy živoèichù:
V okolí mùžete spatøit napøíklad zmiji obecnou (Vipera
berus) – je to velmi plachý živoèich,který èlovìka
napadne jen v pøípadì ohrožení!
Na skalních sutích se ráda vyhøívá ještìrka obecná (Lacerta
agilis), též je možno zde spatøit ještìrku zelenou a relativnì
hojný je slepýš køehký (Anguis fragilis) , který rozhodnì
zasluhuje naši ochranu! Velmi vzácnì lze v okolí
Vrabince pozorovat èápa èerného (Ciconia
nigra),který loví obojživelníky v okolních rybníècích a
mokøinách, je velmi plachý. Pøímo na skále hnízdí již
nìkolik let krkavec velký (Corvus corax), jeho typické
volání „Kruu, Kruu" je nezamìnitelné.Další ohrožené
druhy, které se v okolí vyskytují napøíklad ropucha
obecná (Bufo bufo), užovka obojková (Natrix natrix),
vlaštovka obecná (Hirundo rustica
Na skále, jejíž pata proudu labského se dotýká, šedají se zdi hradu Støekova. Ètyøi hodiny
cesty od Støekova po proudu, tedy smìrem na Dìèín, vyènívá nad vsí Lhotou Pøední hrad
jménem Vrabinec. Z jeho zdí zbyly dnes už jen nepatrné zbytky. Na Vrabinci kdysi sídlil
šlechetný rytíø, který mìl spanilé dcery. Na Støekovì mìl sídlo rytíø loupeživý a ten mìl zase tøi
syny.Krásné, štíhlé, ale divoké a nevázané.Proto se jich obávala celá krajina. Loupežný rytíø
støekovský si jednoho dne umínil, že ožení svoje syny s dcerami rytíøe vrabinského. Synové s
návrhem souhlasili a vydali se vzápìtí i s otcem na Vrabinec na námluvy. Vrabinský rytíø je
však odmítl, protože mu vadilo neèestné øemeslo, jež provozoval, jež provozovali a špatná
povìst, kterou mìli. Nápadníci opouštìli Vrabinec za hlasitého spílání a posmìchu. Záhy poté
pøišli na Vrabinec dva poutníci.. Byli pøijati vlídnì, pohoštìni nápoji a vínem a dostali nocleh.
Když obyvatelé hradu usnuli, poutníci se
potichu vykradli ze svých komnat,otevøeli
hradní bránu a pustili dovnitø støekovské rytíøe.
Ti vnikli do Hradu, kde se rozpoutal boj na
život a na smrt. Veškeré obyvatelstvo hradu
bylo v kruté zteèi pobito až na tøi sestry, dcery
rytíøe vrabinského. Ty uprchly podzemní
chodbou. Hrad pak rytíøi zpustošili a zapálili.
Prchající dcery, pronásledovány loupežnými
rytíøe, se dostaly až na výbìžek skály, pod níž
proudilo v hloubi Labe.Pohled do propastné
hlubiny byl hrozivý, cesty zpìt ale nebylo, pronásledovatelé byli již vidìt a velkou rychlostí se
blížili. Sestry si umínili radìji zemøít, než se dostat zaživa do rukou divokých lupièù. Skoèily
tedy spoleènì do Labe, ale šastnou náhodou vyvázli bez pohromy, nebo padly do hustého
rákosí. Odtud se jim podaøilo prchnout døíve, než se rytíøi dostali k Labi. Ti navíc ztratily i
jejich stopy. Skála se ještì dnes jmenuje Dívèí skok. Nachází se u obce Jakuby, pùl hodiny od
Vrabince.
Povìst „O pøepadení Vrabince“.
Ne vždy býva lo na Støekovì tak klidno jako za dnešních èasù. Bojovný strážce dùležité labské vodní
cesty, spojující Èechy se Saskem, si zažil i doby plné násilí a krutosti, v nichž se nešetøilo krví a
tøeskem pevných meèù. Pojï me se nyní tedy posunout v èase do dob, kdy Èechám vládl Václav IV.
V ten èas osídlil pevný a nedobytný hrad loupeživý rytíø Kuba.B yl to drsný muž nedobrých
mravù, podložených zlými skutky. Kdo mohl, radìji se mu vyhnul, setkání s ním nevìstilo nic
dobrého. Kuba olupoval a pøepadával kupce, které pak vìznil v ponuré støekovské kobce plné krys a
jiné havìti.
Když se jednoho slunného jarního dne konal rytíøský turnaj na nedaleké B ílinì, rozhodl se i
Kuba, že se jej zúèastní a porovná své síly s okolním i pány. Nebyl však ani do souboje vpuštìn.
M ladý rytíø z nedalekého Vrabince jej spo lu s ostatním i pány vyhnal z turnaje, protože s pánem tak
špatné povìsti se nechtìl nikdo utkat.Kuba, vracející se na Støekov, cestou proklínal m ladého
vrabineckého pána a slibo val mu tvrdou pomstu. Druhý den po turnaji si na m ladého rytíøe poèíhal se
svým i muži v lese, kde jej pøepadl a poté násilnì dovlekl na své støekovské sídlo. Tak jej uvrhl do
svého obávaného vìzení, které jen málokdo opustil. A kdo se z pøítmí starého sklepení pøece jen
dostal,skonèil na šibenici.
Druhý den pøepadl Kuba Vrabinec, který, po krátkém soubo ji, díky velké pøesile, dobyl. Jakmile
vnikl do hradu, postavil se mu do cesty starý pán V rabince. Kuba se jej chystal probodnout svým
ostrým meèem, když tu rychle pøiskoèila krásná dívka s dlouhým i zlatavým i vlasy, dcera starce.
Kubovy oèi spoèinuly na dívce a na chvíli se nehnuly ani o píï. Obávaný rytíø jí slíbil, že nechá otce
dívky na živu a také se zavázal propustit jejího bratra. M ìl však jednu podstatnou podmínku - dívka
se stane jeho ženou.
Co mohla nebohá dívka dìlat. Aby zachránila svého otce a bratra, kývla souhlasnì a její oèi
sklesly smutkem k zemi.
V tu chvíli si vzpo mnìla na svého milého, na rytíøe Otu, který v tu dobu pobýval v daleké Itálii.
Pøála si, aby tu byl s ní a zachránil ji od zlého støekovského pána, marnì však.
Po svatbì, prokládané slzami nevìsty, pobývala dcera vrabineckého hradního pána na Støekovì.
Celé dlouhé dny bloudila hradem jako bez duše a myslela jen na svého milého. Uplynul celý jeden
smutný rok a okolí hradu se obléklo do krásných podzimních barev. Toho dne dívka vyšívala a
smutnì pøem ýšlela, co asi dìlá její m ilý Ota. Najednou se v rohu místnosti cosi zachvìlo a dívka pøes
zaslzené oèi uvidìla podivného skøítka. Udivením ani nedýchala, když jí prozradil, že její m ilý se
stal Kubovým vìznìm a nyní èeká na zítøejší popravu v hradním vìzení.D ívka nemarnila ani chvíli a
vydala se po moci Otovi. B yl již veèer a stráže pomalu usínaly. Nebylo proto tìžké vysvobodit Otu z
nekoneèné tmy a chladu kobky. M usela se s ním však rychle rozlouèit, aby
nebyla prozrazena.
Ráno ji probudil rozruch a køik pøicházející z popravištì. To Kuba právì spíla l
stráži a chystal se je krutì ztrestat. Z hradu vyšla jeho žena a zadržela ho:
"Když chceš nìkoho trestat, potrestej mì a ne stráž. Já jsem vinna."
Nevídaný hnìv otøásl rytíøem Kubou, popadl svou ženu za vlasy a odvlekl ji
na vysoké hradby. Tam ji svrhl do lù a ona dopadla do hlubiny pod Støekovem
mrtvá. Ze skály poté vystoupili drobouècí skøítkové a pohøbili tìlo hradní paní.
Povìst øíká, že od tìch dob vystupuje Kubova žena za podzimních nocí ze
skály, vyjde na hradby, na nichž se její vysoká, bílá postava chvìje ve vìtru.
Tomu, kdo ji na hradbách spatøí, se prý srdce úzkostí sevøe.
Sperlingstein.
Zwischen Stadien DECIN und Üsti lud Labcm ist vor mehr als 600. Jahren ein Dorf
Techlovice entstanden, die Residenz der Herrscher Geblut aus Techlovice.
Am Ende des XIV.Jahrliuilderts gewannen die Herrscher genug Mitteln zum bauen eines
festes Burg, der entstand afl| einen unzugänglichen Fels, hoch über schonen Tal. Dank seinein Anstellung war die Burg fast
uneinnehmbar. Das Burg war zugänglich nur einerseils und diejenige schützten zwei Tore und eine Bastei. Es hatte
wahrscheinlich der rechtwinklige Grundriß und stand direkt an Gipfel Felsenriffes. Nach Herrscher von Techlovice war
Herrn von Vrabinec der Zikmund von Vartcniberk der mächtige Herr der ganze Gegend. Spater dann Jinrich Lefl Lazan,
bekanat aus Ereignis der Husitcnzcit. Auch spater haben sich hier einige Herren
gewechselt, wie Mikuläs von
Lobkovic,Frau Änezka von Sternbcrk, Jan von Lazan, bis eingetreten Vierziger Jahre XV. Jahrhundert. Vartemberker
treibten die Kampfe gegen Sorben fort. Sie bereiteten den Sorben viele Schaden, aber inusstcn sich auch wehren. Und so war
das auch im Jalir 1444,wenn die Sorben sendeten ihre Armee an unsere Bürge Sloup, Ronov und auch an Vrabinec. Seine >
Besatzung hat des Burg verlassen, well sie haben seinem Kräften nicht geglaubt. Die Sorben haben das Burg niedergebrannt,
sowie viele Dorfer durch welche sie gegangen sind. Nach diese Geschichte geht der Wert von Vrabinec ab. Wahrscheinlich
vm
. • das Burg nicht ganz rekonstruiert, so dass am Anfang des XVI. Jahrhundert ist es schnell verwildert. Heute sind auf
seine Stelle nur geringe Reste.

Podobné dokumenty

Přírodní rezervace PODHOŘÍ

Přírodní rezervace PODHOŘÍ nìm byly na ploše asi 35 hektarù objeveny pozùstatky pìti osad z mladší doby kamenné, doby bronzové a doby železné. Nejstarší osídlení je spojováno s lidmi kultury lineární keramiky jejíž obyvatelé...

Více

Přírodní památka JABLOŇKA

Přírodní památka JABLOŇKA vrstvy vyzdvižené variským vrásnìním postupnì obrušovány a erodovány až do té doby, než je opìt zalilo moøe v období druhohor, ve svrchní køídì. V nìm se ukládaly nejprve hrubozrnné usazeniny, kter...

Více

Přírodní památka ZÁMKY

Přírodní památka ZÁMKY osídlení Prahy germánskými kmeny (po konec doby stìhování národù – do zaèátku 6. stol.) nebylo hradištì Zámky souvisleji osídleno. Druhý rozkvìt hradištì nastává až s pøíchodem Slovanù v druhé polo...

Více

Zde - Sbor Církve bratrské Brno

Zde - Sbor Církve bratrské Brno asi bychom vystaèili, jenomže Jarda se èasto chová jako naši politici, na nic dlouhodobì nešetøí, když se však nìco poláme, tak se o nic nestará a vezme si peníze z konta – jako tuhle, když kleklo ...

Více

09/2006 - Magistrát města Děčín

09/2006 - Magistrát města Děčín nedostatek parkovacích míst øešit. V první fázi jsme pøed ètyømi lety vytipovali ulice, které by bylo možné zjednosmìrnit, a tím vytvoøili desítky nových míst k stání. Mimo jiné i v Dìèínì 1, kde ž...

Více

Zde - Roska Ostrava

Zde - Roska Ostrava krám jsme byli nepohybliví, dcera na tom nebyla o moc lépe. Domov daleko. Dalo se do deštì. Dostala jsem nápad. V pizzerii požádáme, jestli  bychom  si  u  nich  v  garáži mohly  ten  vozík  schova...

Více