Obnovitelné zdroje energie - Moravskoslezská vědecká knihovna v

Obnovitelné
zdroje energie
(nejen) pro knihovny
Publikace byla vydána díky finanční podpoře
Nadace OKD v rámci projektu „Obnovitelné zdroje energie
v Moravskoslezské vědecké knihovně v Ostravě“.
ÚVOD
Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě (MSVK) je krajskou knihovnou s univerzálním
knihovním fondem – doplňuje tedy publikace ze všech vědních oborů. V nákupu zahraničních
dokumentů však není tato univerzálnost možná ani žádoucí.
Knihovna dlouho zvažovala, na který obor by se měla zaměřit, aby odpovídal informačním
potřebám Moravskoslezského kraje a současně již nebyl v plné šíři zajišťován jinou informační
institucí v České republice. Vzhledem k tomu, že MSVK pokrývá informační činnost v regionu, který tíží současné ekologické problémy i staré zátěže včetně brownfields, bylo v roce
2007 vedením rozhodnuto o specializaci na environmentalistiku – tedy oblast znečišťování
a poškozování životního prostředí a jeho ochrany.
Toto rozhodnutí bylo podpořeno i zapojením knihovny do rozsáhlého krajského projektu
„Rozvoj sítě environmentálních poradenských a informačních center Moravskoslezského
kraje“ (2006-2008). V jeho rámci se MSVK koncentrovala především na organizaci vzdělávacích akcí na různá témata z oblasti ochrany životního prostředí. Zájem o besedy a přednášky
pořádané v různých knihovnách Moravskoslezského kraje tehdy výrazně předčil očekávání
a ukázal, že problematika životního prostředí a jeho ochrany je v našem regionu skutečně
aktuální.
Specializace knihovny na obor environmentalistika se tak projevuje ve dvou oblastech.
Tím prvním je již zmíněný nákup české i zahraniční literatury. V letech 2007 až 2009 byl fond
knihovny takto obohacen o 257 zahraničních knih v celkové hodnotě 730.000 Kč. Publikace
byly zakoupeny z produkce významných světových vydavatelů, jako jsou Alpha Science, CABI,
Cambridge University Press, Earthscan, Edward Elgar, Elsevier, Greenwood Press, IWA, MIT
Press, Oxford University Press, Sage, Springer, Taylor and Francis či Wiley-Blackwell.
Celkový počet dokumentů zabývajících se životním prostředím a jeho ochranou ve fondu
knihovny již přesáhl počet 7000. Zájemci si mohou vyhledat konkrétní tituly v katalogu
knihovny (www.svkos.cz) – stačí zvolit bázi pro vyhledávání Environmentalistika.
Druhou (a velmi úzce související) částí environmentální specializace knihovny je poskytování informačních a vzdělávacích služeb z tohoto oboru. Knihovna nabízí kromě běžného
poradenství možnost vypracování rešerše (soupisu literatury) na téma zadané uživatelem,
přičemž k záznamu o publikacích bývá již velmi často připojen plný text. Dále MSVK opět organizuje besedy a přednášky o životním prostředí a jeho ochraně.
K informování veřejnosti o obnovitelných zdrojích energie, které nemalou měrou přispívají k ochraně životního prostředí, byl v roce 2009 připraven projekt „Obnovitelné
zdroje energie v Moravskoslezské vědecké knihovně v Ostravě“, v jehož rámci vznikla
i publikace, kterou právě držíte v rukou. Projekt byl finančně podpořen Nadací OKD
(program Pro budoucnost).
ISBN 978-80-7054-125-8
Obnovitelné zdroje energie 1
(nejen) pro knihovny
Kontakty pro bližší informace
• MSVK – sekretariát – [email protected]
• Doplňování knihovního fondu
Mgr. Gabriela Filipová (vedoucí oddělení akvizice knihovního fondu) – [email protected]
• Rešeršní a informační činnost
PhDr. Alena Hrazdilová (vedoucí oddělení bibliografie) – [email protected]
• Vzdělávací akce, projekty
Mgr. Monika Oravová (vedoucí oddělení speciálních fondů) – [email protected]
Česká republika se v roce 2003 v přístupové dohodě k Evropské unii zavázala, že do roku
2010 zvýší podíl výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů na 8 % celkové hrubé
spotřeby v zemi. V roce 2008 přitom tento podíl činil 5,2 %. Pokud jde o výrobu tepla, zde
žádný konkrétní cíl, kterého by Česká republika musela dosáhnout, stanoven nebyl. Současná
produkce tepla z obnovitelných zdrojů představuje okolo 7 % celkové výroby.
Využívání jednotlivých obnovitelných zdrojů v České republice dokumentuje následující
tabulka. Vychází ze statistického přehledu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a jsou v ní
zahrnuty údaje za rok 2008 (data za rok 2009 ještě nebyla v době přípravy této publikace
k dispozici).
Tab. 2 – Využívání OZE v ČR v roce 2008 (zdroj MPO)
OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE
Obnovitelné zdroje energie můžeme jednoduše charakterizovat jako zdroje, které mají
schopnost obnovovat se přírodními procesy a které jsou v podstatě nevyčerpatelné. V našich
podmínkách nejčastěji hovoříme o energii vody, biomasy, slunce, větru a prostředí.
voda
biomasa
slunce
vítr
prostředí
Elektrická energie
Teplo
vodní elektrárny
-
bioplynové stanice, spalovny biomasy
kotle na biomasu
fotovoltaické elektrárny
solární kolektory
větrné elektrárny
-
geotermální elektrárny
tepelná čerpadla
Není ovšem třeba zastírat, že investice do zprovoznění těchto technologií jsou velmi vysoké. K nevýhodám obnovitelných zdrojů je navíc nutno přičíst i jejich závislost na přírodních
podmínkách – ta může vést např. k nerovnoměrnosti v nabídce energie v průběhu roku. Energii z obnovitelných zdrojů lze navíc (až na některé výjimky) jen složitě skladovat.
(nejen) pro knihovny
Hrubá výroba
tepla
Podíl z OZE
Vodní energie
2 024 GWh
54,26 %
-
-
Energie biomasy
1 449 GWh
38,83 %
46 904 076 GJ
97,10 %
Větrná energie
Obnovitelné zdroje energie jsou v současné době velmi diskutovaným tématem. Oproti
fosilním palivům (ropa, uhlí apod.) nabízejí mnoho výhod – jen minimálně zatěžují životní prostředí, jsou šetrné k přírodě a nevypouštějí do ovzduší další oxidy uhlíku a dusíku. Jsou obvykle dostupné v místě spotřeby, a tak je není potřeba složitě přepravovat. Pokud je již zařízení
pro výrobu elektřiny či tepla v provozu, může být jejich využívání velmi levné.
2 Obnovitelné zdroje energie
Podíl z OZE
Sluneční energie
Tab. 1 – Přehled základních OZE využívaných v ČR
Zdroj energie
Hrubá výroba
elektřiny
Energie prostředí
Celkem
13 GWh
0,35 %
202 491 GJ
0,42 %
245 GWh
6,56 %
-
-
-
-
1 200 000 GJ
2,48 %
3 731 GWh
100,00 %
48 306 567 GJ
100,00 %
Z tabulky jednoznačně vyplývá, že nejvyužívanějším obnovitelným zdrojem v oblasti produkce elektřiny je v České republice voda. Naopak z hlediska výroby tepla hraje naprosto
klíčovou roli energie biomasy.
Potenciálu jednotlivých zdrojů energie i příkladům jejich využití jsou věnovány následující kapitoly této publikace. Jejich cílem ovšem samozřejmě není podat vyčerpávající
výklad všech technických či odborných detailů. Brožurka má spíše vést k zamyšlení,
probouzet zvědavost a hlavně sloužit jako jakási „brána k informacím“. Proto je také
podstatná část textu věnována tipům na zdroje, v nichž lze nalézt mnoho dalšího…
(třeba i odpovědi na kvízové otázky, které vás budou provázet celým textem).
KVÍZOVÁ OTÁZKA Č. 1
Který zákon řeší v České republice problematiku obnovitelných zdrojů energie?
Obnovitelné zdroje energie 3
(nejen) pro knihovny
INFORMAČNÍ ZDROJE O OZE
V tomto přehledu najdete pouze ty informační zdroje (internetové odkazy, časopisy, sborníky a knihy), které se týkají obnovitelných zdrojů energie obecně. Specializované odkazy či
tituly jsou uvedeny v kapitolách věnovaných jednotlivým zdrojům.
INTERNETOVÉ ODKAZY
PORTÁLY A INFORMAČNÍ SERVERY
Alternative Energy Base
Alternative Energy News
Alternativní zdroje energie Ekoportál
Energetický informační systém
Energeticky.cz Energetika
Nazeleno.cz
Obnovitelné zdroje energie
RenewableEnergyWorld.com
Šetříme (za) energie
TZB-info
www.alternativeenergybase.com
www.alternative-energy-news.info
www.alternativni-zdroje.cz
www.ekoportal.cz
www.eis.cz
www.energeticky.cz
www.energetika.cz
www.nazeleno.cz
www.oze.cz
www.renewableenergyworld.com
www.setrime-energie.cz
www.tzb-info.cz
MAPY OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE
Atlas zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie
Interaktivní mapa obnovitelných zdrojů energie
www.zdrojeenergie.cz
mapa.czrea.org
NEZISKOVÉ ORGANIZACE, OBČANSKÁ SDRUŽENÍ,
KONZULTAČNÍ STŘEDISKA
Calla Czech RE Agency poradny EKIS
EkoWATT Liga Ekologických Alternativ
Středisko pro efektivní využívání energie
STÁTNÍ INSTITUCE A ÚŘADY, DOTACE
Česká inspekce životního prostředí
Energetický regulační úřad
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (portál o OZE)
Ministerstvo životního prostředí ČR
4 Obnovitelné zdroje energie
(nejen) pro knihovny
www.calla.cz
www.czrea.org
www.i-ekis.cz
www.ekowatt.cz
www.lea.ecn.cz
www.svn.cz
www.cizp.cz
www.eru.cz
www.mpo-efekt.cz
www.env.cz
Operační program Životní prostředí
Státní energetická inspekce
Státní fond životního prostředí ČR
Zelená úsporám
OSTATNÍ
European Association for Renewable Energy
European Energy Research Centres Agency European Forum for Renewable Energy Sources
European Renewable Energies Federation International Renewable Energy Agency
Svaz podnikatelů pro využití energetických zdrojů
Výzkumný ústav výroby paliv a energií z obnovitelných zdrojů
Zelená energie Skupiny ČEZ
www.opzp.cz
www.cr-sei.cz
www.sfzp.cz
www.zelenausporam.cz
www.eurosolar.de
www.eurec.be
www.eufores.org
www.eref-europe.org
www.irena.org
www.spvez.cz
www.vuvpeoz.eu
www.zelenaenergie.cz
DOKUMENTY Z FONDU MSVK
Všechny níže uvedené dokumenty je možno zapůjčit v Moravskoslezské vědecké knihovně
v Ostravě – ať už přímo, nebo prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby (kontakt:
[email protected]).
Pokud budete mít zájem o průběžné sledování novinek s tematikou energetiky v našem fondu,
přihlaste se k odběru RSS kanálu „Zkušebnictví. Energetika“. Každý měsíc tak získáte přehled
o nových publikacích.
ČASOPISY A SBORNÍKY
Alternativní energie (1998-) – informace o obnovitelných zdrojích a energeticky úsporných
opatřeních
Efektivní energetika (2000-) – sborník referátů ze semináře Efektivní energetika
Energetika (1951-) – odborný měsíčník pro elektrárenství, teplárenství a použití energie
Energetika a životní prostředí (199--) – sborník z konference Energetika a životní prostředí
Energie 21 (2008-) – časopis o alternativních zdrojích energie
Energie kolem nás (2003-) – odborný časopis zaměřený na veškerá témata v energetice
Pro-energy magazín (2007-) – populárně technický čtvrtletník o energetickém trhu
Zprávy ze SEVEn (1993-) – časopis Střediska pro efektivní využívání energie
VÝBĚR Z KNIH VYDANÝCH V LETECH 2001-2010
ANDREWS, John, JELLEY, Nick. Energy science : principles, technologies, and impacts. Oxford :
Oxford University Press, c2007. xv, 328 s. ISBN 978-0-19-928112-1.
BACHER, Pierre. Energie pro 21. století. Praha : Jan Krigl, 2003. 182 s. ISBN 80-902403-7-2.
BERGH, Jeroen C.J.M. van den, BRUINSMA, Frank R. (ed.). Managing the transition to renewable
Obnovitelné zdroje energie 5
(nejen) pro knihovny
energy : theory and practice from local, regional and macro perspectives. Cheltenham :
Edward Elgar, c2008. xi, 385 s. ISBN 978-1-84720-229-1.
BERINSTEIN, Paula. Alternative energy : facts, statistics, and issues. 1st pub. Westport : Oryx
Press, 2001. xv, 208 s. ISBN 1-57356-248-3.
BROŽ, Karel, ŠOUREK, Bořivoj. Alternativní zdroje energie. Vyd. 1. Praha : Vydavatelství ČVUT,
2003. 213 s. ISBN 80-01-02802-X.
CENEK, Miroslav, aj. Obnovitelné zdroje energie. 2. upr. a dopl. vyd.. Praha : FCC public, 2001.
208 s. ISBN 80-901985-8-9.
Česko. Ministerstvo pro místní rozvoj. Odbor územního plánování. Stavby a zařízení pro
výrobu energie z vybraných obnovitelných zdrojů : metodický pokyn k jejich umisťování.
Vyd. 1. Brno : Ústav územního rozvoje, 2008. 39 s.
DUFKA, Jaroslav. Vytápění netradičními zdroji tepla. 1. vyd. Praha : BEN - Technická literatura,
2003. 110 s. ISBN 80-7300-079-2.
ELLIOTT, David. Energy, society, and environment : technology for a sustainable future. 2nd ed.
London ; New York : Routledge, 2003. xxx, 346 s. ISBN 0-415-30486-5.
EVANS, Robert L. Fueling our future : an introduction to sustainable energy. 1st pub.
Cambridge : Cambridge University Press, 2007. xii, 180 s. ISBN 978-0-521-68448-4.
FRERIS, Leon, INFIELD, David. Renewable energy in power systems. 1st pub. Chichester : Wiley,
2008. xiv, 284 s. ISBN 978-0-470-01749-4.
JUCHELKOVÁ, Dagmar, aj. Obnovitelné zdroje energie : informační příručka pro každého. 1. vyd.
Ostrava : Vita, 2003. 100 s. ISBN 80-903373-1-7.
KISHORE, V.V.N. (ed.). Renewable energy engineering and technology : principles and practice.
1st pub. London ; Sterling : Earthscan, 2009. xxii, 890 s. ISBN 978-1-84407-699-4.
KLOZ, Martin, aj. Využívání obnovitelných zdrojů energie : právní předpisy s komentářem.
Praha : Linde, 2007. 511 s. ISBN 978-80-7201-670-9.
MEDEK, František. Netradiční zdroje energie a architektura. Vyd. 3. Praha : Česká technika nakladatelství ČVUT, 2008. 105 s. ISBN 978-80-01-04036-2.
MIKESKA, Martin. Čistá energie u vás? : úspěšné příklady českých obcí a podnikatelů. Brno :
Hnutí DUHA, 2007. 30 s. ISBN 978-80-86834-16-0.
MIKESKA, Martin, HOLUB, Petr. New renewables in the Balkans - when are they coming? :
incentives for and barriers to the development of renewable energy sources in five Balkan
countries. Brno : Hnutí DUHA, 2007. 16 s. ISBN 80-86834-15-8.
MUSIL, Petr. Globální energetický problém a hospodářská politika se zaměřením na obnovitelné zdroje. Vyd. 1. Praha : C.H. Beck, 2009. xiii, 204 s. ISBN 978-80-7400-112-3.
Obnovitelné zdroje energie a možnosti jejich uplatnění v České republice : studie analyzuje
současný stav a předpoklady rozvoje v dlouhodobějším horizontu. Praha : ČEZ, 2007. 179 s.
ISBN 978-80-239-8823-9.
PETRÁŠ, Dušan, aj. Nízkoteplotní vytápění a obnovitelné zdroje energie. 1. vyd. Bratislava :
Jaga, 2008. 207 s. ISBN 978-80-8076-069-4.
6 Obnovitelné zdroje energie
(nejen) pro knihovny
PIMENTEL, David (ed.). Biofuels, solar and wind as renewable energy systems : benefits and
risks. [Dordrecht?] : Springer, c2008. xxi, 504 s. ISBN 978-1-4020-8653-3.
Průvodce energetickými úsporami a obnovitelnými zdroji energie. 1. vyd. Valašské Meziříčí :
Regionální energetické centrum ve spolupráci s TG Tisk Lanškroun, 2006. 88 s., viii s. barev.
obr. příl. ISBN 80-903680-1-8.
SCHEER, Hermann. Energy autonomy : the economic, social and technological case for renewable energy. 1st pub. London : Earthscan, 2007. x, 310 s. ISBN 978-184407-355-9.
SMRŽ, Milan. Cesta k energetické svobodě : impulz k přeměně energetiky a hospodářství do
udržitelné formy. Brno : WISE, 2007. 91 s., viii s. barev. obr. příl.
TOŽIČKA, Tomáš (ed.). Udržitelné technologie pro rozvoj : příručka pro implementaci
udržitelných technologií v rozvojové spolupráci. Praha : Adra, 2009. 123 s.
ISBN 978-80-254-6105-1.
TRAINER, Ted. Renewable energy cannot sustain a consumer society. Dordrecht : Springer,
c2007. vii, 197 s. ISBN 978-1-4020-5548-5.
WEISS, Charles, BONVILLIAN, William B. Structuring an energy technology revolution.
Cambridge (Mass.) : MIT Press, 2009. xi, 318 s. ISBN 978-0-262-01294-2.
WENGENMAYR, Roland, BÜHRKE, Thomas (ed.). Renewable energy : sustainable energy
concepts for the future. Weinheim : Wiley-VCH, c2008. 118 s. ISBN 978-3-527-40804-7.
WILSON, John R., BURGH, Griffin. Energizing our future : rational choices for the 21st century.
Hoboken : John Wiley & Sons, c2008. xxvi, 390 s. ISBN 978-0-471-79053-2.
Ukázky z fondu environmentalistiky MSVK
Obnovitelné zdroje energie 7
(nejen) pro knihovny
VODNÍ ENERGIE
V minulosti byla vodní energie využívána pro různé účely, v současnosti však nachází uplatnění především při výrobě elektrické energie. Budují se jednak velká vodní díla (např. Orlík,
Dlouhé Stráně či Slapy), jednak malé vodní elektrárny. Vzhledem k velkému dopadu obřích
přehrad na okolní krajinu má do budoucna perspektivu rozvoje především druhá varianta.
Malé vodní elektrárny jsou budovány zejména v místech bývalých jezů a mlýnů. Pro množství
využitelné energie jsou rozhodující dvě veličiny - spád (výškový rozdíl hladin) a průtok vody
(množství protékající vody). Využívají se především Kaplanovy turbíny (pro malé spády a velké
průtoky), Peltonovy (pro velké spády a malé průtoky) či Francisovy (střední varianta) turbíny.
VÍTE, ŽE …
… voda je nejvyužívanějším obnovitelným zdrojem elektrické energie v České republice a podílí se na celkové produkci elektřiny asi 3 %?
… v České republice je v provozu okolo 1400 vodních elektráren s instalovaným výkonem
2176 MW?
… většímu rozvoji vodní energie na našem území brání fakt, že většina řek zde pramení,
a nemá tudíž ještě dostatečný spád a průtok?
… velmi výrazný podíl na celkové výrobě elektřiny mají vodní elektrárny např. v Norsku (99,5
%), Rakousku, Švýcarsku nebo Kanadě?
… největší instalovaný výkon (18200 MW) má vodní elektrárna na přehradě Tři soutěsky
v Číně?
PŘÍKLADY VYUŽITÍ VODNÍ ENERGIE
V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI
• Ostrava-Vítkovice – malá vodní elektrárna (2 Kaplanovy turbíny) situovaná na řece Ostravici (instalovaný výkon 220 kW)
• Kozmice – malá vodní elektrárna (2 Kaplanovy turbíny) umístěná na řece Opavě (instalovaný výkon 170 kW)
• Slezská Harta – malá vodní elektrárna (2 Francisovy turbíny) jako součást přehradní nádrže
Slezská Harta na řece Moravici (instalovaný výkon 3140 kW)
Dolní a horní nádrž přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně
+Malé vodní elektrárny mají jen minimální dopad na životní prostředí, neznečišťují ovzduší,
jsou bezodpadové a nezávislé na dovozu surovin.
+Vodní elektrárny se vzhledem ke své schopnosti rychlého nastartování (během několika
minut) používají k pokrývání okamžitých nároků na výrobu elektrické energie ve špičce,
je možno je operativně spustit v případě aktuální potřeby. K tomuto účelu jsou například
využívány tzv. přečerpávací elektrárny – jde o soustavu dvou přehradních nádrží, v nichž je
v období nadbytku elektřiny voda přečerpávána z dolní nádrže do horní, v době velké spotřeby elektrického proudu naopak pracuje turbína s elektrickým generátorem v dolní části.
+Přehradní nádrže mohou sloužit k rekreačním účelům či fungovat jako zdroje pitné nebo
užitkové vody.
- Stavba velkých vodních děl s sebou přináší velký zásah do krajiny (nutnost zatopení velkého území apod.) a je časově i finančně velmi náročná.
- Přehradní hráze a jezy brání běžnému lodnímu provozu na řece, je nutno budovat systémy
plavebních komor.
- Vodní elektrárny jsou závislé na stabilním průtoku vody.
Podzemní prostory přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně
8 Obnovitelné zdroje energie
(nejen) pro knihovny
Obnovitelné zdroje energie 9
(nejen) pro knihovny
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně v Hrubém Jeseníku byla čtenáři serveru iDNES zvolena jedním ze sedmi divů České republiky, v závěrečném hlasování dokonce získala titul divu největšího a porazila mimo jiné Pražský hrad, Karlštejn či Karlův most. Může se pochlubit třemi „nej“ – má největší reverzní vodní turbínu v Evropě,
je to elektrárna s největším spádem v České republice a má největší výkon instalovaný
na vodní elektrárně v Česku.
KVÍZOVÁ OTÁZKA Č. 2
Jak je z hlediska instalovaného výkonu definována malá vodní elektrárna?
DOPORUČENÉ ODKAZY
Asociace hydroenergetiků ČR
Informační stránky o vodní energii
International Hydropower Association
International Small-Hydro Atlas
European Small Hydropower Association
www.ahcr.cz
www.elektrarny.xf.cz
www.hydropower.org
www.small-hydro.com
www.esha.be
ČASOPISY (Z FONDU MSVK)
HyPower (2002-) – firemní časopis výrobce vodních turbín Voith Siemens Hydro
Wasserwirtschaft (1948-) – německý časopis o vodě a životním prostředí
VÝBĚR Z KNIH VYDANÝCH V LETECH 2001–2010 (Z FONDU MSVK)
DUŠIČKA, Peter, aj. Malé vodní elektrárny. 1. vyd. Bratislava : Jaga group, 2003. 175 s.
ČIHÁK, František. Optimalizace hydraulických systémů vodních elektráren. Praha : České
vysoké učení technické, 2004. 43 s. ISBN 80-01-02960-3.
GABRIEL, Pavel, KUČEROVÁ, Jitka. Navrhování vodních elektráren. Vyd. 2. Praha : Vydavatelství
ČVUT, 2000. 195 s. ISBN 80-01-02214-5.
HOLATA, Miroslav. Malé vodní elektrárny : projektování a provoz. Vyd. 1. Praha : Academia,
2002. 271 s. ISBN 80-200-0828-4.
VILÉM, Ján. Projektovanie vodných elektrární. 1. vyd. V Bratislave : Slovenská technická
univerzita v Bratislave, 2001. 223 s. ISBN 80-227-1468-2.
ENERGIE BIOMASY
Biomasa je definována jako hmota organického původu. Pro energetické účely jsou využí10 Obnovitelné zdroje energie
(nejen) pro knihovny
vány buď odpady ze zemědělské, průmyslové či lesní produkce a komunální organické odpady,
nebo speciálně pěstované rostliny. Mezi ty patří kupříkladu obiloviny, řepka, konopí, brambory
či rychle rostoucí dřeviny jako topoly a vrby.
Biomasa bývá zpracovávána různými technologiemi - nejčastější je přímé spalování, a to
především dřeva, dřevěných briket, pelet a štěpek. Kromě toho může být biomasa přeměňována na kapalná nebo plynná paliva – prostřednictvím anaerobního vyhnívání (při rozkladu
organických látek bez přístupu vzduchu vzniká bioplyn), alkoholového kvašení (produktem
fermentace cukrů je bioethanol) či lisování olejů (z řepkového semene je vyráběna bionafta).
+Biomasa je neutrální ve vztahu k oxidu uhličitému – množství, které se uvolňuje při jejím
spalování, je spotřebováno při dalším růstu rostlin.
+Biomasa slouží jako akumulátor energie a je možno ji dlouhodobě skladovat.
+Cílené pěstování rostlin pro energetické účely většinou probíhá v zemědělsky méně příznivých oblastech, čímž pozitivně ovlivňuje vzhled krajiny a přispívá k posílení ekonomické
stability zemědělských podniků.
+Energetické využití biomasy může být vhodnou metodou likvidace biologicky rozložitelných
odpadů.
+Fermentační zbytek z provozu bioplynových stanic je možno využít jako vysoce kvalitní
organické hnojivo.
- U bioplynových stanic může být negativním dopadem nepříjemný zápach. Lze mu ale zabránit využitím vhodných technologií.
- Zakládání plantáží rychle rostoucích dřevin je velmi finančně náročné.
VÍTE, ŽE …
… biomasa má v České republice z obnovitelných zdrojů největší podíl na výrobě tepla?
… v České republice dodává do rozvodné sítě elektřinu cca 130 bioplynových stanic, zatímco
v Německu či Rakousku jsou to tisíce?
… v České republice je do automobilového benzínu povinně přidáváno určité procento bioethanolu a do motorové nafty určité procento bionafty?
… energie z biomasy pokrývá zhruba 15 % světové spotřeby energie?
PŘÍKLADY VYUŽITÍ ENERGIE BIOMASY
V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI
• Krnov – kotel na biomasu v teplárně Dalkia, a.s. (instalovaný tepelný výkon 28000 kW, elektrický výkon 4900 kW)
• Písečná (u Jablunkova) – kotel na dřevní pelety v mateřské a základní škole (instalovaný
tepelný výkon 96 kW)
• Pustějov (u Studénky) – bioplynová stanice v areálu Zemspol Studénka, a.s. (instalovaný
tepelný výkon 812 kW, elektrický výkon 660 kW)
Obnovitelné zdroje energie 11
(nejen) pro knihovny
Jako modelový příklad využití biomasy může sloužit obec Hostětín v Bílých Karpatech. Od roku 2000 je zde v provozu centrální výtopna s výkonem 732 kW, na níž je
napojeno více než 80 % domů. Obec Hostětín se – i díky dalším ekologickým projektům – stala velmi vyhledávaným cílem, v roce 2010 ji dokonce navštívil britský korunní
princ Charles.
Výtopna biomasy v obci Hostětín
KVÍZOVÁ OTÁZKA Č. 3
Co je to digestát?
DOPORUČENÉ ODKAZY
Česká bioplynová asociace
České sdružení pro biomasu
European Biomass Association
Informační server o biomase a bioodpadech
Projekt Podpora lokálního vytápění biomasou
www.czba.cz
www.czbiom.cz
www.aebiom.org
www.biom.cz
www.biomasa-info.cz
ČASOPISY A SBORNÍKY (Z FONDU MSVK)
Biom (1997-) – odborný časopis a informační zpravodaj Českého sdružení pro biomasu
Energie z biomasy (2003-) – sborník příspěvků ze stejnojmenného semináře
VÝBĚR Z KNIH VYDANÝCH V LETECH 2001–2010 (Z FONDU MSVK)
GANDALOVIČ, Petr, aj. Biopaliva : pomoc přírodě, nebo zločin proti lidskosti? : sborník textů.
Vyd. 1. Praha : CEP - Centrum pro ekonomiku a politiku, 2009. 80 s. ISBN 978-80-86547-73-2.
12 Obnovitelné zdroje energie
(nejen) pro knihovny
HAVLÍČKOVÁ, Kamila, aj. Biomasa jako obnovitelný zdroj energie : ekonomické a energetické
aspekty. Průhonice : Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví
s Novou tiskárnou Pelhřimov, 2005. 67 s., [8] s. barev. obr. příl. ISBN 80-85116-38-3 (VÚKOZ,
Průhonice), ISBN 80-86559-36-X (Nová Tiskárna, Pelhřimov).
HAVLÍČKOVÁ, Kamila, aj. Metodika analýzy potenciálu biomasy jako obnovitelného zdroje
energie. Průhonice : Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví s Novou
tiskárnou Pelhřimov, 2006. 96 s. ISBN 80-85116-48-0 (Výzkumný ústav Silva Taroucy pro
krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice), ISBN 80-86559-55-6 (Nová tiskárna, Pelhřimov).
HAVLÍČKOVÁ, Kamila, aj. Rostlinná biomasa jako zdroj energie. Průhonice : Výzkumný ústav
Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví s Novou tiskárnou Pelhřimov, 2008. 83 s.
ISBN 978-80-85116-65-6 (VÚKOZ, Průhonice), ISBN 978-80-7415-004-3 (Nová tiskárna,
Pelhřimov).
HAVRLAND, Bohumil, aj. Biomassa dlja energetičeskogo ispol‘zovanija. Praha : Česká
zemědělská univerzita, 2008. 155 s. ISBN 978-80-213-1806-9.
KOPPE, Klaus, JUCHELKOVÁ, Dagmar. Nutzung der Biomasse. Vyd. 1. Ostrava : Repronis, 2003.
112 s. ISBN 80-7329-035-9.
LOUŽEK, Marek (ed.). Biopaliva : pomoc přírodě, nebo zločin proti lidskosti? Vyd. 1. Praha : CEP
- Centrum pro ekonomiku a politiku, 2009. 80 s. ISBN 978-80-86547-73-2 .
MALAŤÁK, Jan, VACULÍK, Petr. Biomasa pro výrobu energie : vědecká monografie. Vyd. 1.
Praha : Česká zemědělská univerzita v Praze, 2008. 206 s. ISBN 978-80-213-1810-6.
MURTINGER, Karel, BERANOVSKÝ, Jiří. Energie z biomasy. 2. aktualiz. vyd. Brno : Era, 2008. vi,
92 s. ISBN 978-80-7366-115-1.
OCHODEK, Tadeáš, KOLONIČNÝ, Jan, BRANC, Michal. „Ekologické aspekty záměny fosilních
paliv za biomasu“ : studie v rámci projektu „Možnosti lokálního vytápění a výroby elektřiny
z biomasy“. 1. vyd. Ostrava : Vysoká škola báňská - Technická univerzita, 2007. 145 s.
ISBN 978-80-248-1595-4.
OCHODEK, Tadeáš, KOLONIČNÝ, Jan, BRANC, Michal. „Ekonomika při energetickém využívání
biomasy“. 1. vyd. Ostrava : Vysoká škola báňská - Technická univerzita, 2008. 115 s.
ISBN 978-80-248-1751-4.
OCHODEK, Tadeáš, KOLONIČNÝ, Jan, BRANC, Michal. „Technologie pro přípravu a energetické
využití biomasy“ : studie v rámci projektu „Možnosti lokálního vytápění a výroby elektřiny
z biomasy“. 1. vyd. Ostrava : Vysoká škola báňská - Technická univerzita, 2007. 228 s.
ISBN 978-80-248-1426-1.
OCHODEK, Tadeáš, KOLONIČNÝ, Jan, JANÁSEK, Pavel. „Potenciál biomasy, druhy, bilance
a vlastnosti paliv z biomasy“ : studie v rámci projektu „Možnosti lokálního vytápění a výroby
elektřiny z biomasy“. 1. vyd. Ostrava : Vysoká škola báňská - Technická univerzita, 2006.
185 s. ISBN 80-248-1207-X.
PASTOREK, Zdeněk, KÁRA, Jaroslav, JEVIČ, Petr. Biomasa : obnovitelný zdroj energie. Praha :
FCC public, 2004. 286 s. ISBN 80-86534-06-5.
Obnovitelné zdroje energie 13
(nejen) pro knihovny
SKÁLA, Zdeněk, OCHODEK, Tadeáš. Biomass energy parameters. 1st pub. Ostrava :
VŠB Technical University of Ostrava, Energy Research Center, 2007. 92 s.
ISBN 978-80-248-1615-9.
SOETAERT, Wim, VANDAMME, Erick J. (ed.). Biofuels. 1st pub. Chichester : John Wiley & Sons,
2009. xiv, 242 s. ISBN 978-0-470-02674-8.
WEGER, Jan, aj. Biomasa : obnovitelný zdroj energie v krajině. Průhonice [i.e. Praha] : Výzkumný
ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, 2003. 51 s., [8] s. obr. příl.
ISBN 80-85116-32-4.
SLUNEČNÍ ENERGIE
Sluneční záření je možno pro energetické účely využívat pasivním i aktivním způsobem.
Pasivní řešení je realizovatelné především u novostaveb, kdy je již s tímto záměrem chystán
architektonický návrh. Díky orientaci oken na jižní stranu, použití zimních zahrad či zasklených lodžií je vstřebáváno více energie, než kolik jí odchází ve formě tepelných ztrát ven. Větší
praktické využití však má aktivní způsob, při němž je již záměrně instalováno speciální zařízení, které sluneční záření přeměňuje na jiný druh energie. Jde buď o solární kolektory, které
sluneční záření mění v teplo, nebo fotovoltaické panely, které ho převádějí přímo na elektřinu.
Základním stavebním prvkem slunečního kolektoru je absorbér. Jedná se většinou o plochou desku s neodrazivým (tmavým) povrchem a trubicemi pro odvod teplonosného média
(kapaliny či vzduchu). Uložením absorbéru pod skleněnou desku vznikne sluneční kolektor.
Absorbéry přeměňují zachycené sluneční záření na tepelnou energii, která je za pomoci teplonosného média odváděna do místa spotřeby nebo do akumulačního zásobníku (využívá se
v době, kdy nesvítí slunce).
Přímá přeměna slunečního záření na elektřinu využívá fotovoltaického jevu, při kterém
se v polovodičových diodách působením světla (fotonů) uvolňují elektrony. Vnitřní struktura
fotovoltaických článků umožňuje uspořádat pohyb elektronů na využitelný stejnosměrný
elektrický proud. Články se zapojují, a to buď za sebou, nebo vedle sebe, a tak vznikají fotovoltaické panely.
+Fotovoltaiku lze využít i tam, kde není možné zajistit elektrickou přípojku k rozvodné síti.
Tzv. ostrovní (off-grid) systémy se tak budují např. v chatách, zahradních domcích, na lodích, v obytných přívěsech apod.
+Fotovoltaiku je možno začlenit i přímo do stavebních prvků budov (integrace do fasád, zasklení či střešních krytin).
+Fotovoltaické články lze v případě nedostupnosti elektrické sítě použít k nabíjení mobilních
telefonů, kalkulaček a dalších drobných přístrojů.
- Využití sluneční energie je velmi závislé na denní době, ročním období a oblačnosti. Celková
doba slunečního svitu v České republice se odhaduje na 1400-1700 hodin za rok.
- Vstupní investice do výroby elektrické energie ze solárních systémů jsou poměrně finančně
náročné.
VÍTE, ŽE …
… za jeden rok dopadne v České republice na 1 m2 vodorovné plochy přibližně 1100 kWh
sluneční energie?
… první sluneční elektrárna v České republice byla uvedena do provozu v roce 1998 na
vrcholu hory Mravenečník v Jeseníkách a dnes je k vidění v informačním centru jaderné elektrárny Dukovany?
… fotovoltaika je v Evropě bezkonkurenčně nejvíce využívána v Německu?
… největším výrobcem fotovoltaických systémů na světě je Japonsko?
Fotovoltaická elektrárna v Horní Moštěnici
14 Obnovitelné zdroje energie
(nejen) pro knihovny
PŘÍKLADY VYUŽITÍ SLUNEČNÍ ENERGIE
V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI
• Havířov – solární systém se 14 kolektory pro ohřev teplé vody pro provoz kuchyně v objektu Magistrátu města Havířova (maximální okamžitý tepelný výkon 14 kW)
• Ostrava-Poruba – fotovoltaický systém na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě
Ostrava, který slouží i pro studijní a výzkumné činnosti (instalovaný výkon 20 kWp)
Obnovitelné zdroje energie 15
(nejen) pro knihovny
• Ostrava-Plesná – fotovoltaická elektrárna umístěná na střeše rodinného domu, přebytky
energie jsou dodávány do rozvodné sítě (instalovaný výkon 3,6 kWp)
(Pozn.: Výkon fotovoltaických panelů se udává v jednotce Wp (watt peak), což je vlastně
maximální výkon - špičková hodnota, které lze dosáhnout za ideálního letního dne.)
Každý rok je Ligou Ekologických Alternativ vyhlašována popularizační soutěž měst
a obcí ve využití sluneční energie Solární liga. V několika kategoriích se posuzuje míra
uplatnění termosolárních i fotovoltaických systémů v jednotlivých sídlech České republiky. V lednu 2010 se absolutním vítězem 6. ročníku stala obec Ostrožská Lhota
(okr. Uherské Hradiště), v níž je umístěna jedna z největších fotovoltaických elektráren
ve střední Evropě o výkonu 2,25 MWp.
KVÍZOVÁ OTÁZKA Č. 4
Kdo byl objevitelem fotovoltaického jevu?
DOPORUČENÉ ODKAZY
Český sluneční informační server
Informační portál o solární energii a jejím využití
International Solar Energy Society
Internetový portál o solární energii
Soutěž měst a obcí ve využití sluneční energie
www.eurosolar.cz
www.solarni-energie.info
www.ises.org
www.solarninovinky.cz
www.solarniliga.cz
LADENER, Heinz, SPÄTE, Frank. Solární zařízení. 1. vyd. Praha : Grada, 2003. 267 s.
ISBN 80-247-0362-9.
LIBRA, Martin, POULEK, Vladislav. Fotovoltaika : teorie i praxe využití solární energie. 1. vyd.
Praha : ILSA, 2009. 160 s. ISBN 978-80-904311-0-2.
LIBRA, Martin, POULEK, Vladislav. Solární energie : fotovoltaika - perspektivní trend současnosti
i blízké budoucnosti. 2. dopl. vyd. Praha : ČZU, 2006. 149 s. ISBN 80-213-1488-5.
LIESLER, Lukáš, SCHLEGER, Eduard, ŠTĚTINA, Dušan. Bazény a koupaliště : principy využití
sluneční energie. Vyd. 1. Praha : Vydavatelství ČVUT, 2003. 84 s. ISBN 80-01-02702-3.
MILLER, Damian. Selling solar : the diffusion of renewable energy in emerging markets. 1st
pub. London : Earthscan, 2009. xxvii, 306 s. ISBN 978-1-84407-518-8.
MURTINGER, Karel, BERANOVSKÝ, Jiří, TOMEŠ, Milan. Fotovoltaika, elektřina ze slunce. 2. vyd.
Brno : Era, 2008. vii, 81 s. ISBN 978-80-7366-133-5.
MURTINGER, Karel, TRUXA, Jan. Solární energie pro váš dům. 2. vyd. Brno : ERA, 2006. 92 s.
ISBN 80-7366-076-8.
REMMERS, Karl-Heinz, aj. Velká solární zařízení : úvod k navrhování a provozu. 1. vyd. Brno :
Era, 2007. 315 s. ISBN 978-80-7366-110-6.
SCHEER, Hermann. Světové sluneční hospodářství : obnovitelná energie pro udržitelnou
globální budoucnost. V češtině 1. vyd. Praha : Eurosolar.cz, 2004. 318 s. ISBN 80-903248-0-0.
THEMESSL, Armin, WEISS, Werner. Solární systémy : návrhy a stavba svépomocí. V Gradě
Publishing 1. vyd. Praha : Grada, 2005. 116 s. ISBN 80-247-0589-3.
ČASOPISY (Z FONDU MSVK)
Solárko (2007-) – zpravodaj Ligy Ekologických Alternativ
Sonnenenergie (1976-) – oficiální časopis Deutsche Gesellschaft für Sonnenenergie
VÝBĚR Z KNIH VYDANÝCH V LETECH 2001–2010 (Z FONDU MSVK)
BRADFORD, Travis. Solar revolution : the economic transformation of the global energy
industry. Cambridge, Mass. : MIT Press, 2006. xvi, 238 s. ISBN 978-0-262-52494-0.
FOSTER, Robert, GHASSEMI, Majid, COTA, Alma. Solar energy : renewable energy and the
environment. Boca Raton : CRC Press, c2010. xxvii, 352 s. ISBN 978-1-4200-7566-3.
GRÜNDINGER, Wolfgang. Öko-Realismus : die Krise der Umwelt und die solare Revolution.
1. Aufl. Oldenburg : Schardt, 2002. 184 s. ISBN 3-89841-066-8.
HALLER, Andreas, HUMM, Othmar, VOSS, Karsten. Solární energie : využití při obnově budov.
1. vyd. Praha : Grada, 2001. 177 s. ISBN 80-7169-580-7.
HENZE, Andreas, HILLEBRAND, Werner. Elektrický proud ze slunce : fotovoltaika v praxi :
technika, přehled trhu, návody ke stavbě. 1. české vyd. Ostrava : HEL, 2000. 136 s.
ISBN 80-86167-12-7.
Fotovoltaické panely na střeše rodinného domu v Dolní Lutyni
16 Obnovitelné zdroje energie
(nejen) pro knihovny
Obnovitelné zdroje energie 17
(nejen) pro knihovny
VĚTRNÁ ENERGIE
Energie větru byla v minulosti využívána pro celou řadu hospodářských činností (např.
větrné mlýny sloužily k mletí obilí nebo čerpání vody), dnes je využívána téměř výhradně
k výrobě elektrické energie. Nejčastějším typem větrných turbín jsou vrtule s třílopatkovým
rotorem. V současné době se větrné elektrárny z ekonomických důvodů často projektují ve
skupinách, kterým se říká větrné farmy (obvykle 5-30 elektráren).
+Větrná energetika neprodukuje tuhé či plynné emise a odpadní teplo, nezatěžuje okolí odpady a ke svému provozu nepotřebuje vodu.
+Energetická návratnost elektrárny (doba, za kterou větrná turbína vyrobí tolik energie,
kolik bylo potřeba na její postavení) je pouze 3-6 měsíců.
+Větrná elektrárna může být zajímavým turistickým cílem.
- Stavba větrné elektrárny je možná pouze na velmi omezeném území.
- Větrné elektrárny vyrábějí elektřinu po většinu (70-80 %) doby, jsou spolehlivě funkční při
rychlostech větru od 4 m/s do 25 m/s. Jejich výkon však kolísá podle síly větru.
- Větrné turbíny mohou způsobit rušení televizního signálu či stroboskopický efekt (vrhání
pohyblivých stínů).
- Obavy vzbuzuje hlučnost elektráren – podle výzkumu Agentury ochrany přírody a krajiny
však les ve vzdálenosti 200 m vydává při rychlosti větru 6-7 m/s přibližně stejný hluk jako
větrná elektrárna ve stejné vzdálenosti.
- Pokud není vhodně zvolena lokalita (mimo hnízdiště či migrační tahy), může docházet ke
kolizím s letícími ptáky (odhadováno 1–2 kolize za rok na 1 rotor větrné elektrárny).
VÍTE, ŽE …
… možnosti větrné energie v České republice se odhadují na 4 % naší celkové spotřeby?
… pro výstavbu větrných elektráren je v České republice vzhledem ke členitosti povrchu
a četnosti chráněných území vhodná pouze plocha o rozloze 880 km2 (1,1 % našeho území)?
… v Evropě mají největší potenciál větrné elektrárny v Německu, Španělsku a Dánsku – tedy
v přímořských zemích, kde větru nebrání v cestě od moře do pevniny žádná terénní překážka?
… v Evropské unii bylo v roce 2009 instalováno co do kapacity (výkonu) více větrných elektráren než jakékoliv jiné technologie výroby elektrické energie?
… největší větrná farma na světě existuje v Texasu a je schopna pokrýt spotřebu až 230000
domácností?
PŘÍKLADY VYUŽITÍ VĚTRNÉ ENERGIE
V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI
• Veselí u Oder - 2 větrné elektrárny typu Vestas V90 (celkový instalovaný výkon 4000 kW)
• Horní Guntramovice – Červená hora (část Budišova nad Budišovkou) – větrná elektrárna
typu ENERCON E-70 (instalovaný výkon 2000 kW)
• Prchalov u Příbora – malá větrná elektrárna VT7 sloužící především k dodávce elektřiny pro
autoservis (instalovaný výkon 7 kW)
Dne 15. června se slaví Světový den větru. Cílem každoroční kampaně je zvýšení
povědomí o větrné energii. Při této příležitosti se v České republice kupříkladu konají
exkurze do větrných elektráren.
KVÍZOVÁ OTÁZKA Č. 5
Kterému evropskému státu se říká „země větrných mlýnů“?
DOPORUČENÉ ODKAZY
Česká společnost pro větrnou energii European Wind Energy Association
Global Wind Energy Council
Ústav fyziky atmosféry AV ČR (odd. větrné energie)
World Wind Energy Association
www.csve.cz
www.ewea.org
www.gwec.net
www.ufa.cas.cz/vetrna-energie
www.wwindea.org
ČASOPISY (Z FONDU MSVK)
Newsletter : LM (200--) – zpravodaj největšího světového výrobce vrtulí do větrných turbín
LM Glasfiber
Větrná energie (1994-2008) – časopis České společnosti pro větrnou energii
Větrné turbíny v Hrubém Jeseníku
18 Obnovitelné zdroje energie
(nejen) pro knihovny
Obnovitelné zdroje energie 19
(nejen) pro knihovny
VÝBĚR Z KNIH VYDANÝCH V LETECH 2001-2010 (Z FONDU MSVK)
ACKERMANN, Thomas (ed.). Wind power in power systems. Chichester : John Wiley & Sons,
c2005. xlvii, 691 s., [4] s. barev. obr. příl. ISBN 0-470-85508-8.
BURTON, Tony, aj. Wind energy : handbook. Chichester : John Wiley & Sons, c2001. xxiv, 617 s.
ISBN 0-471-48997-2.
CETKOVSKÝ, Stanislav, aj. Větrná energie v České republice : hodnocení prostorových vztahů,
environmentálních aspektů a socioekonomických souvislostí. 1. vyd. Brno : Ústav geoniky
Akademie věd ČR, 2010. 208 s. ISBN 978-80-86407-84-5.
CROME, Horst. Technika využití energie větru : svépomocná stavba větrných zařízení. 1. české
vyd. Ostrava : HEL, 2002. 144 s. ISBN 80-86167-19-4.
European Wind Energy Association. Wind energy - the facts : a guide to the technology,
economics and future of wind power. 1st pub. London ; Sterling : Earthscan, 2009. xx, 568 s.
ISBN 978-1-84407-710-6.
HALLENGA, Uwe. Malá větrná elektrárna : stavební návod s konstrukčními výkresy. 2. přeprac.
a rozš. české vyd. Ostrava : HEL, 2006. 95 s. ISBN 80-86167-27-5.
SEQUENS, Edvard, HOLUB, Petr. Větrné elektrárny : mýty a fakta. České Budějovice : Calla ;
Brno : Hnutí DUHA, 2004. 30 s. ISBN 80-86834-09-3.
SCHULZ, Heinz. Savoniův rotor : návod na stavbu. 1. české vyd. Ostrava : HEL, 2005. 77 s.
ISBN 80-86167-26-7.
STANKOVIC, Sinisa, CAMPBELL, Neil, HARRIES, Alan. Urban wind energy. 1st pub. London :
Earthscan, 2009. ix, 190 s. ISBN 978-1-84407-282-8.
ENERGIE PROSTŘEDÍ
(GEOTERMÁLNÍ ENERGIE, TEPELNÁ ČERPADLA)
Geotermální energie vzniká rozpadem radioaktivních látek v jádru Země. Jejími projevy jsou
např. erupce sopek, horké prameny a gejzíry atd. Využívá se ve formě tepelné energie k vytápění či pro výrobu elektrické energie v geotermálních elektrárnách.
K výrobě elektrické energie je využívána teplota vyšší než 150 ºC, která je získána z vody,
vodní páry nebo hornin. Ve vhodných oblastech se vyhloubí jeden nebo více vrtů o hloubce
několika kilometrů. Z vrtů se následně čerpá horká pára nebo voda, která pohání turbíny
vyrábějící elektrickou energii.
Přímé využití geotermální energie je v našich podmínkách dosti omezené (i v nejpříhodnějších oblastech je dostatečná teplota až v hloubkách kolem 5 km), energie prostředí se tak
využívá spíše pomocí tepelných čerpadel. To jsou zařízení, která umožňují odebírat nízkoteplotní teplo z okolního prostředí a pomocí elektrické energie je převádět na teplo využitelné
20 Obnovitelné zdroje energie
(nejen) pro knihovny
k vytápění nebo pro ohřev vody. Principem tepelného čerpadla je uzavřený okruh (podobně
jako u chladničky), jímž se teplo na jedné straně odebírá a na druhé předává.
Tepelné čerpadlo dokáže odebrat teplo z okolního vzduchu, odpadního vzduchu (odváděného větracími systémy), povrchových vod, půdy, hlubinných vrtů i z podzemní vody. Podle
toho, z jakého zdroje se teplo čerpá a kam se přenáší, rozdělujeme tepelná čerpadla na několik
typů, z nichž nejčastější jsou vzduch/vzduch, vzduch/voda, voda/voda.
+Běžná tepelná čerpadla dokáží vyrobit třikrát až čtyřikrát více tepla, než kolik spotřebují
elektrické energie na svůj provoz.
+U teplovzdušných tepelných čerpadel se často využívá možnost reverzního chodu – zatímco v zimě topí, v létě vzduch v místnosti ochlazují.
+Výhodou tepelných čerpadel jsou nízké provozní náklady.
- Výstavba geotermální elektrárny je zhruba pětkrát dražší než stavba jaderné elektrárny.
Velmi nákladné jsou i počáteční průzkumné vrty.
- Horká voda z vrtů je obvykle silně mineralizovaná a zanáší technologická zařízení, je tedy
nutno budovat i tzv. demineralizační stanice.
- Vhodné podmínky pro výstavbu geotermálních elektráren se obvykle vyskytují v geologicky nestabilních oblastech.
- Pořízení tepelného čerpadla s sebou přináší vyšší náklady. Ty by se ale měly vrátit zhruba po
3–8 letech provozu.
VÍTE, ŽE …
… v Evropě je geotermální energie nejvíce využívána na Islandu, mimo ni pak v USA, Japonsku
či Novém Zélandu?
… největší geotermální elektrárna na světě je The Geysers v Kalifornii a pokrývá spotřebu
1,1 milionu obyvatel?
… celkový instalovaný výkon geotermálních elektráren ve světě se odhaduje na 8000 MW?
… dnes je tepelným čerpadlem v České republice vybaveno téměř 10 % novostaveb?
PŘÍKLADY VYUŽITÍ ENERGIE PROSTŘEDÍ
V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI
• Ostrava – kotelna s tepelnými čerpadly v nové aule a centru informačních technologií na
Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava (instalovaný výkon 700 kW)
• Opava – tepelná čerpadla v městské víceúčelové hale (instalovaný výkon 815 kW)
• Havířov – tepelná čerpadla na Střední průmyslové škole elektrotechnické (instalovaný
výkon 175 kW)
Využívání geotermální energie na Islandu zahrnuje i některé velmi zajímavé aplikace. Vytápěny jsou např. chodníky či hlavní ulice, které tak v zimě nezamrzají. Běžnou
Obnovitelné zdroje energie 21
(nejen) pro knihovny
součástí domů jsou zimní zahrady a skleníky, kde se pěstují i takové plodiny, které by
vzhledem k chladnějšímu podnebí neměly šanci na Islandu vyrůst. Určitou dobu tak
byla tato země dokonce soběstačná v produkci banánů.
KVÍZOVÁ OTÁZKA Č. 6
Která zoologická zahrada v České republice využívá k vytápění geotermální energii?
DOPORUČENÉ ODKAZY
Abeceda tepelných čerpadel
Asociace pro využití tepelných čerpadel
Informační stránky o tepelných čerpadlech
Geoterm CZ
Geothermal Energy Association
www.abeceda-cerpadel.cz
www.avtc.cz
www.tepelne-cerpadlo.com
www.geoterm.cz
www.geo-energy.org
VÝBĚR Z KNIH VYDANÝCH V LETECH 2001–2010 (Z FONDU MSVK)
BLAŽKOVÁ, Miroslava. Geotermální energie v Podkrušnohoří. Vyd. 1. Ústí nad Labem :
Univerzita J.E. Purkyně v Ústí nad Labem, 2002. 93 s. ISBN 80-7044-425-8.
KARLÍK, Robert. Tepelné čerpadlo pro váš dům. 1. vyd. Praha : Grada, 2009. 109 s.
ISBN 978-80-247-2720-2.
SRDEČNÝ, Karel, TRUXA, Jan. Tepelná čerpadla. 2. aktualiz. vyd. Brno : Era, 2007. viii, 68 s.
ISBN 978-80-7366-089-5.
TINTĚRA, Ladislav. Tepelná čerpadla. 1. vyd. Praha : ARCH, 2003. 121 s. ISBN 80-86165-61-2.
ŽERAVÍK, Antonín. Stavíme tepelné čerpadlo. Vyd. 1. [Česko] : Antonín Žeravík, 2003. 312 s.
ISBN 80-239-0275-X.
ŘEŠENÍ KVÍZOVÝCH OTÁZEK
1) Který zákon řeší v České republice problematiku obnovitelných zdrojů energie?
Jde o zákon č. 108/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie
(zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů).
2) Jak je z hlediska instalovaného výkonu definována malá vodní elektrárna?
Malá vodní elektrárna je označení pro vodní elektrárny s instalovaným výkonem maximálně
do 10 MW včetně.
3) Co je to digestát?
Digestát je zbytek vzniklý při výrobě bioplynu (při rozkladu organických látek bez
přístupu vzduchu), který se využívá jako velmi kvalitní hnojivo.
4) Kdo byl objevitelem fotovoltaického jevu?
Fotovoltaický jev objevil v roce 1839 francouzský fyzik Alexandre Edmond Becquerel.
5) Kterému evropskému státu se říká „země větrných mlýnů“?
Jako země větrných mlýnů bývá tradičně označováno Holandsko.
6) Která zoologická zahrada v České republice využívá k vytápění geotermální energii?
Tepelná čerpadla s geotermálním vrtem jsou provozována v ZOO Ústí nad Labem.
KONTAKTY
NA PORADENSKÁ CENTRA
V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI
ENERGETICKÁ KONZULTAČNÍ A INFORMAČNÍ STŘEDISKA EKIS
PRO ROK 2010
Energetická konzultační a informační střediska EKIS poskytují bezplatné energetické poradenství pro občany, zástupce veřejné správy, podniky a podnikatele. Poradenství zde vykonávají kvalifikovaní energetičtí poradci vybraní pro daný kalendářní rok Ministerstvem průmyslu
a obchodu. Střediska jsou otevřena pro veřejnost každé pondělí a středu od 13 do 17 hodin.
22 Obnovitelné zdroje energie
(nejen) pro knihovny
Obnovitelné zdroje energie 23
(nejen) pro knihovny
• Centrála EKIS - Krajská energetická
agentura Moravskoslezského kraje, o.p.s.
Českobratrská 1403/2
702 00 Ostrava
tel.: 597 822 535, 731 656 651
www.keamsk.cz
[email protected]
(pouze online poradna)
• EKIS Český Těšín - C.E.I.S. CZ, s.r.o.
739 53 Třanovice 1
tel.: 558 740 250
www.ceis.cz
[email protected]
• EKIS Bruntál - Ing. Jiří Křupka
Nádražní 20
792 01 Bruntál
tel.: 554 706 129, 739 677 797
www.mubruntal.cz
[email protected]
• EKIS Havířov - Ing. Julius Richter
Národní třída 854/5
736 01 Havířov
tel.: 596 810 525, 602 507 345
[email protected]
• EKIS Ostrava - ENERGO-STEEL, spol. s r.o.
Vřesinská 66/54
708 00 Ostrava-Poruba
tel.: 599 527 327, 777 713 344
www.energo.cz
[email protected]
SPECIALIZOVANÉ KONZULTAČNÍ CENTRUM PRO BIOMASU
V Moravskoslezském kraji existuje díky projektu „Podpora lokálního vytápění biomasou“
i specializované centrum, které poskytuje odborné konzultace z oblasti energetického využití biomasy, informace o druzích, vlastnostech a dostupnosti paliv na bázi biomasy, údaje
o možnostech pěstování energetických bylin a rychle rostoucích dřevin apod. Pro veřejnost je
otevřeno v úterý a ve čtvrtek od 9 do 12 a od 13 do 15 hodin.
• Konzultační centrum biomasa
Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
17. listopadu 15
708 33 Ostrava-Poruba
tel.: 597 323 851-2
www.biomasa-info.cz
[email protected]
Vydala: Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, příspěvková organizace
Ostrava, 2010
Sestavila: Monika Oravová
Autoři fotografií: Olga Hučíková, Michal Orava, Markéta Oravová
Tato publikace je poskytována pod licencí Creative Commons.
Rozsah: 24 stran
Náklad: doplnit
ISBN 978-80-7054-125-8
24 Obnovitelné zdroje energie
(nejen) pro knihovny