miLí Čtenáři - Teplárenské sdružení České republiky

5/2014
1
5
2014
internetový časopis podnikatelů v teplárenství ▪ www.tscr.cz ▪ vychází jako dvouměsíčník ▪ ročník 24
miLí Čtenáři,
Levné teplo z tepelných čerpadel není
zadarmo…
Martin Novosad KEA MSK Ostrava 2
Vlastní kotelna znamená odpovědnost
a starosti
Alois Matěják Asociace pracovníků
tlakových zařízení
3
Udržitelné stavebnictví by mělo
zohlednit celý životní cyklus budov
Martin Hájek
4
Výrobci minerální izolace opět
„bodovali“ v žebříčku znečišťovatelů
Jiří Vecka
6
Porovnání nákladů na vytápění a ohřev
vody za rok 2014
Pavel Kaufmann
7
Anketa TS ČR
8
Vydavatel:
Teplárenské sdružení České republiky
Partyzánská 1/7, 170 00 Praha 7
[email protected]
www.tscr.cz
Veškerá autorská práva k časopisu 3T – Teplo, technika, teplárenství vykonává vydavatel. Jakékoli užití
časopisu nebo jeho části, zejména šíření jeho rozmnoženin, přepracování, přetisk, překlad, zařazení do jiného díla, ať již v tištěné nebo elektronické podobě, je bez
souhlasu vydavatele zakázáno. Zasláním příspěvku
autor uděluje pro případ jeho vydání vydavateli svolení
vydat jej v jeho elektronické podobě na internetových
stránkách TS ČR, popř. CD – ROM nebo v jiné.
v průběhu podzimu jsme mohli zaregistrovat hned několik zajímavých
zpráv týkajících se podpory úspor energie v budovách. Kotlíková 80ti milionová
dotace byla ve Středočeském kraji rozebrána za rekordní dva dny, kdy bylo
podáno 1500 žádostí o maximální příspěvek 60 000 korun na nový moderní
ekologický kotel na pevná paliva, který nahradí staré kotle na uhlí. Příspěvek
na kotel v rozsahu dokonce až 80 000 korun nabízí i program Nová zelená
úsporám, ale omezením je určení dotace pouze na nový plynový kondenzační
kotel nebo kotel na biomasu. U kotlíkové dotace je její atraktivnost dána nejen
malou byrokracií, ale není omezena palivem nového kotle. Řada domácností si
také rychle spočítala po vzoru šrotovného při podpoře prodeje aut, že by stejně
musela brzo nakoupit nový kotel. Navíc s novým kotlem s vyšší účinností ušetří
jen u nákladů na uhlí více než třetinu.
Program Nová zelená úsporám zdaleka tak úspěšný není. Od dubna do začátku září přijal 1808 žádostí za 330 milionů korun. Přitom na program energetických
úspor v rodinných domech je vyčleněno šestkrát tolik – 1,9 miliardy korun. Už
v červenci byly pro zatraktivnění přidělení příspěvku podmínky zmírněny, snížila
se administrativní zátěž a zvýšila dotace například na projektanta, bez jehož
dokumentace nelze žádost podávat. Optimisté očekávají, že do poledne 31. října,
kdy bude podávání žádostí uzavřeno, se ještě přihlásí projekty o dalších 600 až
700 milionů korun. I tak se ale nevyčerpá polovina vyčleněných prostředků. A to
mohla při snížení energetické náročnosti domu domácnost získat až 600 000 korun. Jenže už se jaksi nedodává, že minimálně stejným dílem by měla k opatření
přispět i žadatelská domácnost. A tady je zřejmě kámen úrazu, návratnost investic
do zateplování není ani v případě získání dotace nijak oslnivá, a to nemluvíme
o administrativě a možných problémech s pozdější finanční kontrolou.
Ministerstvo životního prostředí však nechce podmínky pro využití dotací
v případě rodinných domů měnit. Jsou prý nastavené správně. Přebytečné prostředky z prodeje emisních povolenek, které se budou zřejmě na účtu hromadit,
chce využít pro zateplování bytových domů. Nabízí se logická otázka, zda by
peníze z prodeje emisních povolenek neměly být spíše využity pro rekonstrukce
tepelných sítí, z čehož by měly jednak prospěch všechny domácnosti připojené
na danou soustavu zásobování teplem a nejen vybraní movití šťastlivci, kterým
se podařilo získat dotaci, a jednak by nemusela růst cena tepla. Je totiž zjevné,
že významná část nákladů v soustavách zásobování teplem je fixních a snížení
spotřeby tepla pak vede k růstu měrných nákladů na jeho výrobu a distribuci
a tím i k růstu ceny.
Ad absurdum pak v diskuzi o úsporách zdrojů (voda totiž není energie, jak
často veřejnost mylně informují některá média) vyznívá „objev“ dvou mladých
studentů z Anglie. Ti přišli se vskutku neobvyklým nápadem, jak každý rok ušetřit
hektolitry vody a miliony liber. Vyzývají lidi, aby změnili své ranní návyky a místo
na toaletě vykonali malou potřebu ve sprše. I kdyby výzva nezabrala, je to další
ukázka ekology tolik vzývané dokonalé „recyklace“. S podobnou výzvou už totiž
v létě 2009 vystoupila brazilská ekologická organizace SOS Mata Atlântica, která
chtěla úsporami vody přispět k záchraně deštných pralesů. Slabinou výpočtu
konečných úspor je ale realita. V anketě na českém webu totiž 85 %, tedy šest
ze sedmi hlasujících, už podobně vodu šetří. A taky vůbec nikdo neví, kolik lidí
by se ještě nově muselo ráno začít sprchovat, aby byli in …
Mgr. Pavel Kaufmann, tiskový mluvčí TS ČR
5/2014
Levné teplo z tepelných čerpadel
není zadarmo…
Krajská energetická agentura Moravskoslezského kraje
(KEA) již na konci prázdnin upozornila na podezřelé levné
nabídky alternativních dodavatelů tepelných zdrojů, zejména
tepelných čerpadel. V poslední době se však dále množí
prezentace firem, které lákají na zaručeně levnější způsoby
vytápění a odpojení od tepláren. Nabízejí zaváděcí ceny
tepla, ale i zavádějící informace a porovnání nákladů na
vytápění a ohřev vody.
Většina firem při lákání zákazníka snižuje účelově cenovou
nabídku pod cenu konkurence, ale při porovnání nákladů na
vytápění se část z nich snižuje ke klamavému a zavádějícímu
porovnání s teplárnami. V komentáři k pěti nejčastějším argumentům dodavatelů tepelných čerpadel pro jejich instalaci do
panelového či jiného bytového domu se pokoušíme odhalovat
použité triky, polopravdy a účelové manipulace.
■ 1. Tepelným čerpadlem vyrobíme 1 GJ tepla za
méně než 300 korun.
Je potřeba upozornit na to, že se nejedná o cenu tepla, ale
pouze náklady na elektřinu pro kompresor tepelného čerpadla.
V uvedené ceně za teplo z tepelného čerpadla není často ani
jednorázová platba za navýšení jističe, ani paušální platba za
jistič v řádu desetitisíců korun za rok, natož počáteční investice do
tepelného čerpadla v řádu milionů či náklady na údržbu a provoz
topné soustavy s tepelným čerpadlem. Pokud do ceny započítáme
všechny náklady spojené s výrobou tepla, pak se bude konečná
cena tepla z tepelného čerpadla pohybovat nad hranicí 700 Kč/GJ.
Pro porovnání ‒ letošní průměrná cena tepla z uhelných tepláren
je 545 Kč/GJ a z plynových tepláren 625 Kč/GJ.
■ 2. S tepelným čerpadlem ušetříte za 15 let provozu několik milionů korun.
Pro příklad si můžeme porovnat údaje při přechodu na tepelná
čerpadla u bytového domu z Jirkova, který přinesl časopis Družstevní bydlení. Domácnost v domě spotřebuje průměrně ročně
25 GJ tepla. Při jeho aktuální ceně 550 Kč/GJ a neměnných
podmínkách tato domácnost za 15 let zaplatí za teplo na vytápění
a ohřev vody 206 tisíc korun. S tepelným čerpadlem, u něhož se
uvádí cena tepla 372 Kč/GJ, sice zaplatí za 15 let domácnost za
elektřinu pro výrobu tepla jen 139 500 korun, ale poměrné náklady
jedné domácnosti na nákup, instalaci, údržbu a provoz soustavy
s tepelným čerpadlem lze vyčíslit za 15 let minimálně na dalších
100 tisíc korun. Celkové náklady domácnosti na teplo z tepelného
čerpadla se tak zvýší na 240 tisíc korun. Odpojením od centrálního zdroje tepla v Jirkově bytový dům neušetřil, naopak si každá
domácnost ročně připlatí za teplo přes 2000 korun.
■ 3. S tepelnými čerpadly klesne spotřeba tepla
v domě až o čtvrtinu.
Úspory tepla lze dosáhnout snížením teploty v bytech,
zateplením, regulací nebo nočním útlumem při ohřevu vody či
vytápění, nikoliv však změnou paliva nebo způsobem vytápění.
Dům má spotřebu stejnou, ať vyrábíte teplo z uhlí, plynu, elektřiny
či dřeva. Trik je v tom, že jako referenční hodnota pro porovnání
spotřeby se vybere dodávka tepla z teplárny před zateplením
a porovnává se se spotřebou tepla z tepelného čerpadla po zateplení bytového domu a vyregulování topné soustavy v domě.
Snížení spotřeby tepla díky zateplení se pak prezentuje jako
výsledek instalace tepelného čerpadla. Levné teplo a menší
spotřeba tepla se totiž marketingově velmi dobře prodává.
■ 4. Pro výpočet spotřeby elektřiny použijeme
jmenovitý topný faktor.
Topný faktor určuje účinnost tepelného čerpadla, tedy kolik
kWh tepelné energie vyrobí z 1 kWh vstupní elektřiny za určených podmínek. COP 4 při A7W35 znamená, že z 1kWh elektřiny
získáme 4 kWh tepla při venkovní teplotě A = 7 °C a teplotě
topné vody W = 35 °C. Při mrazech a teplotě topné vody přes
50 °C může mít stejné tepelné čerpadlo COP 1,9. COP má tak
stejný význam jako maximální rychlost, kterou uvádějí výrobci
automobilů. Kolikrát si na našich silnicích vyzkoušíte jet autem
250 km za hodinu?! Rozhodující pro efektivnost tepelného čerpadla a tím i výši skutečných nákladů je sezonní topný faktor, který
zohledňuje proměnlivou teplotu vnějšího prostředí a pohybuje se
v případě tepelných čerpadel vzduch-voda v bytových domech
kolem hodnoty 2,2 až 2,6.
■ 5. Vedlejší spotřeba elektřiny je u tepelného
čerpadla zanedbatelná.
Tepelné čerpadlo však zdaleka nepotřebuje elektřinu jen
k pohonu kompresoru. Významná je i spotřeba ostatních zařízení
v soustavě s tepelným čerpadlem, jako jsou motory ventilátorů,
oběhová čerpadla primární a sekundární strany, odtávání výparníku, příkon elektroniky, výhřev oleje kompresoru či cívky pro
elektricky ovládané ventily. A samozřejmě nelze zapomenout na
spotřebu takzvaného bivalentního zdroje, což je zpravidla elektrický přímotopný ohřev, který dodává teplo v mrazech, kdy je účinnost
tepelného čerpadla tak nízká, že se ho nevyplatí provozovat.
Některé teplárny v poslední době dostaly od svých odběratelů
výpovědi na odběr tepla a teplé užitkové vody. Tito odběratelé
obdrželi zdánlivě výhodné nabídky na instalaci vlastního zdroje
vytápění – většinou tepelného čerpadla. Podle společností, které
tyto nabídky předkládají, by jednotlivá společenství měla ušetřit
za náklady na teplo poměrně vysoké částky. Shrnuto a slušně
řečeno tyto společnosti do nákladů na výrobu tepla zahrnují
pouze to, co se jim hodí, a ne všechno, co odběratelé skutečně
pro zajištění dodávky tepla a teplé vody zaplatí. Ve svých slibech
jdou tak daleko, že ani neuvádějí pravdivé informace o dodávce,
spotřebě a cenách tepla z tepláren.
Každý odběratel tepla by před rozhodnutím, že bude investovat do nového způsobu vytápění, měl důkladně posoudit všechny ekonomické i technické aspekty a především by
si měl ověřit, zda tento krok pro něj bude skutečně výhodný.
Zkušenosti bohužel ukazují, že se nevyplácí spoléhat jen na
výpočty prodejce kotle či dodavatele tepelného čerpadla,
který nemusí mít zájem poskytovat objektivní informace a při
poskytnutí zavádějících nebo nepravdivých informací je pak
obtížně postižitelný.
Ing. Martin Novosad
Krajská energetická agentura Moravskoslezského kraje, www.keamsk.cz/
5/2014
Vlastní kotelna znamená
odpovědnost a starosti
Při úvahách o odpojení od soustav zásobování
teplem a zřízení vlastního zdroje tepla osazeného kotli
se běžně uvádějí a porovnávají ekonomické náklady na
palivo a spotřebu elektrické energie. Zapomíná se ale
na náklady při zřizování nových kotelen a během provozu
kotelen na náklady na základě zákony vynucených revizí,
kontrol, odborných prohlídek a nutných kvalifikačních
předpokladů. Zpravidla vůbec se pak nezvažuje právní
odpovědnost nových provozovatelů.
■ Zeptali jsme se pana Aloise Matějáka, předsedy Asociace
tlakových zařízení, na základní podmínky, které teplárenská
společnost při výrobě a dodávce tepla zajišťuje a které si
v případě odpojení bude muset zajistit bytový dům sám.
„Při montáži zařízení musí mít firma oprávnění k montáži
plynových zařízení a její pracovníci osvědčení od Technické
inspekce České republiky (TI ČR). Při odpojení od teplárny je už
v této fázi projektu nutné zajistit podle vyhlášek 13 revizí, zkoušek, kontrol a odborných prohlídek, včetně odborné prohlídky,
je-li výkon jednoho kotle větší než 50 kW nebo součet všech
kotlů větší než 100 kW. To už odpovídá bytovému domu zhruba
s 24 byty. Dále je potřeba udělat revize plynového a elektrického
zařízení a hromosvodů, spalinových cest a komínů. A pak vyhotovit řadu zápisů o různých zkouškách, servisu či měření emisí.
Jednotlivé zápisy musí být prokazatelné s podpisy příslušných
osob. Nestačí, jak se někdy stává, že zápis o topné zkoušce
a zkouškách se omezí na konstatování – Provedeno.“
■ Málokdo z představenstva družstva a společenství
vlastníků jednotek si dnes uvědomuje, že nese i osobní
zodpovědnost za kotelnu jako provozovatel...
„Máte pravdu, jejich povinnosti jsou státem vynucené
a uvedeny v příslušných zákonech, vyhláškách, nařízeních
vlády a normách. Je třeba zajistit, respektive jmenovat osobu
zodpovědnou za provoz tlakových nádob stabilních (TNS)
a osobu zodpovědnou za plynové zařízení. Doporučuji jmenovat
osobu zodpovědnou za kotelnu. Není-li osoba jmenovaná, nese
plnou zodpovědnost předseda. Dále je povinen určit obsluhu
TNS (expanzomat) dle ČSN 69 0012, plynového zařízení dle
vyhlášky č. 21/79 Sb. a nízkotlaké kotelny dle vyhlášky 91/93
Sb. a zajistit jim příslušnou kvalifikaci (vyškolení). Jmenování
musí být prokazatelné a s uvedením povinností dle příslušných
uvedených norem. Je-li plynové zařízení pouze potrubím (není
například regulační stanice), stačí pouze pro plynové zařízení
osvědčení dle vyhlášky 91/93 Sb. U kotlů do 50 kW a kotelen
do součtu výkonů menších než 100 kW nemusí být osvědčení,
ale musí být obsluha prokazatelně a jmenovitě určená a té musí
být prokazatelně předán návod výrobce kotle na obsluhu. Dále
je předseda povinen vydat Místní provozní předpis (MPP – řád).
V MPP je nutno určit způsob obsluhy, občasná/trvalá, a zejména
četnost kontrol. MPP musí obsahovat i jmenovitě určení obsluhy
a zajistit její kvalifikaci, vyškolení a vystavení osvědčení. Určení
musí být jmenovité a prokazatelné. Nemůže to být tak, že každý
týden nebo měsíc obsluhuje jeden z nájemníků. Muselo by být
střídání přesně určeno v MPP a všichni by museli mít kvalifikaci.
Dále u kotlů s menším výkonem musí být nějakým dokladem,
například instrukcí předsedy, určeny povinnosti obsluhy kotlů,
například zkoušení bezpečnostní výstroje, kontroly plynových
zařízení, způsob obsluhy a jiné činnosti vyplývající z atypických
zařízení kotelny s menším výkonem do 50 kW.“
■ Jaké další úkony teplárna s dodávkou tepla zajišťuje, ale
v případě odpojení budou podle vyhlášky 91/93 Sb. přeneseny na bedra provozovatele nové domovní kotelny?
„Provozovatel, dnes teplárna, respektive po odpojení osoba
zodpovědná, musí zajistit při provozování přes dvacet odborných
prohlídek, provozních revizí, kontrol, servisů, kalibrací a zápisů.
Tyto povinnosti provozovatele by měl uvést výrobce (montážní
firma) v návrhu MPP (řádu). Dle mého osobního názoru by to měl
uvést projektant v projektu. Ani v jednom případě jsem se nesetkal
s vyhodnocením rizik s uvedením výše uvedených povinností
z toho vyplývajících. V textech odborných cechů se uvádí, že
vzniká až 300 úrazů a úmrtí v plynových kotelnách. Dle mého
názoru je velká část těchto úrazů zapříčiněna neodborným
způsobem provozu, nedostatečnou kontrolou a údržbou. Jak to,
že nekonal SUIP – OIP (Státní úřad inspekce práce – Oblastní
inspektorát práce)? Několikrát se mi stalo, že předseda/předsedkyně družstva, SVJ si mě pozval, abych provedl odbornou
prohlídku dle vyhlášky. Když jsem vyjmenoval všechny povinnosti
a chtěl jsem o tom doklady, tak většinou reagovali – Tak to ne,
za tak nízký peníz neponesu za to odpovědnost – a z funkce
odstoupili. Úplně je chápu. Předsedkyně je většinou žena v domácnosti nebo ekonomka a o problémech kotelny nic neví.“
■ Co byste tedy doporučil, pokud má někdo pocit, že
odpojením od teplárny ušetří peníze i starosti?
„Ze všeho nejdříve ještě jednou důkladně zvážit, zda se
skutečně odpojení od teplárny vyplatí. Není ani povinností
výrobce nebo projektanta, který navrhoval odpojení od SZT,
aby budoucího provozovatele na výše uvedené skutečnosti
a s tím spojené náklady upozornil. Dle zákona 309/2006 Sb.
o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci musí provozovatel zajistit, aby zařízení bylo pravidelně
a řádně udržováno, kontrolováno a revidováno. Bezpečným řešením je svěřit provádění potřebných činností firmě disponující
požadovaným oprávněním a související náklady promítnout
do kalkulace výsledné ceny tepla. Jestliže to dělá teplárna, tak
všechny oprávněné náklady má v ceně tepla. Takže původně
levné teplo z domovní kotelny se při započtení dalších nákladů,
vyvolaných výše uvedenými povinnostmi, může cenově srovnat
nebo i převýšit současnou cenou tepla z teplárny. Proč pak měnit
způsob vytápění a nést osobní zodpovědnost?“
Podrobný rozpis povinností naleznete na stránkách
o dálkovém vytápění www.naseteplo.cz/
Kontakt: Alois Matěják, [email protected],
nezávislý auditor a předseda Asociace pracovníků tlakových zařízení (ATZ).
5/2014
Udržitelné stavebnictví
by mělo zohlednit celý životní cyklus budov
Výrobci polystyrénu letos očekávají vyrovnání rekordní výroby tohoto izolačního materiálu z roku 2011.
Obvykle jsou zdůrazňovány přínosy zlepšení izolace
budov pro snížení spotřeby tepla, málokdo si ale dnes
uvědomuje, že jednou budeme muset narůstající horu
polystyrénu ekologicky zlikvidovat. Evropská komise
přišla s konceptem udržitelných budov, v rámci něhož
chce hodnotit celý životní cyklus budov od výstavby až
po konečnou likvidaci stavebního odpadu.
Produkce 62 000 tun polystyrénu, očekávaná jeho výrobci
v České republice pro letošní rok, nevypadá na první pohled
nijak dramaticky. Jenže pěnový polystyrén (EPS - Expandable
Cheopsova / Chufuova / Velká pyramida byla postaPolystyrene)) má objemovou hmotnost v rozmezí 25 až 30 kg/m³.
vena pravděpodobně v letech 2589 – 2566 před naším
Takže se jedná o roční výrobu v objemu necelých 2,5 milionu
letopočtem, podle jiných pramenů dokonce až 7000 let
metrů krychlových. To je pro představu zhruba objem, který má
před naším letopočtem. Rozměry současné základny jsou
aktuálně nejobjemnější stavba na světě - Cheopsova (Chufuova)
230,4 × 230,4 m (plocha základny je 53 084 m2, což je třináct
pyramida. Jen v letech 2000 až 2013 bylo v Česku vyrobeno
fotbalových hřišť). Současná výška je 137,5 m a objem
584 000 tun polystyrénu. Z nich bychom mohli postavit skoro
2,432 milionu m3. (Původně byla pyramida na každé straně
9 Cheopsových pyramid. Letos k nim tak „přibude“ desátá.
o 2 m širší a o 9 m vyšší s objemem 2,637 milionu m3).
Zajímavé je i porovnání s jinou známou gigantickou stavbou
– Velkou čínskou zdí. Podle toho, co všechno se do impozantního
čínského díla započítává, je délka „Zdi“ mezi 6 000 až 21 000
kilometry. Při průměrné šířce 7 metrů a výšce 6 metrů bychom
z polystyrénu vyrobeného v ČR zatím postavili jen něco přes 600
kilometrů. Je to sice jen desetina spodní hranice délky originálu,
v českém měřítku by to však byla zeď přes celou republiku od
Hranic u Aše přes Prahu po brněnské dálnici na Ostravu až po
Mosty u Jablunkova. Z metrových kostek letos vyrobeného polystyrénu bychom „zaizolovali“ celou naši státní hranici v délce
2290 km a z polystyrénu vyrobeného v Česku v letech 2000 až
2013 bychom dokázali postavit zeď po celém obvodu zemského
rovníku metr vysokou a půl metru širokou.
Otázka, na kterou zatím není jasná odpověď, se samozřejmě
nabízí. Co budeme s tím ohromným objemem materiálu dělat, až
skončí jeho životnost a zateplení budov bude potřeba obnovit? Nic
totiž netrvá věčně a také zateplení plášťů budov mají svou životnost, po jejímž uplynutí se použité materiály změní v odpad, který
Velká čínská zeď je starý systém opevnění táhnoucí se
bude třeba nějak zlikvidovat. Na rozdíl od běžné stavební suti, která
napříč severní Čínou. Dnešní podoba byla vybudována za
významné nebezpečí pro životní prostředí nepředstavuje a již lze
dynastie Ming v době od konce 14. do začátku 17. století.
relativně snadno využít, je polystyrén jako snadno hořlavý, přírodě
Jejím účelem bylo chránit Čínu před mongolskými nájezdy.
cizí materiál, jehož životnost v přírodním prostředí se počítá na
První podobná opevnění proti vpádům kočovných kmenů
tisíce let, nesrovnatelně větším problémem. Nejde ale jen o imbyla budována v Číně již v 5. století př. n. l.
pozantní objem vlastního izolačního materiálu. S extrudovaným
polystyrénem se do životního prostředí v ČR dostaly i stovky
Co je HBCDD?
tun toxické a perzistentní látky
HBCDD, která se do něj přidává Hexabromcyklododekan je bromový zpomalovač hoření, který se přidává do polystyrejako zpomalovač hoření. Bez nu určeného pro stavební izolace kvůli jeho vysoké hořlavosti. Jedná se o perzistentní,
nadsázky lze říci, že na budo- bioakumulativní a toxickou látku, která byla v květnu 2013 jako 23. položka přidána na
vách dnes tiká časovaná bomba seznam Stockholmské úmluvy o persistentních organických polutantech. HBCDD byly
pro odpadové hospodářství, se nalezeny ve vzduchu, vodě, odpadních kalech, kancelářském prachu, rybách a jiných
kterou se naše děti budou muset živočiších, lidské krvi, tukových tkáních i mateřském mléce. Do lidského organismu se
dostávají při kontaktu s kůží, vdechem nebo konzumací potravy, v níž jsou obsaženy.
jednou vyrovnat.
5/2014
Situaci dále komplikuje skutečnost, že polystyrénové obklady jsou znečištěné dalšími materiály, které vytvářejí na budově
vnější ochrannou vrstvu obálky. V případě snahy o recyklaci je
nejprve nutné vlastní polystyrén z materiálu separovat. Následně
je možné ho použít například jako přísadu do betonu pro výplňové směsi, nicméně množství takto využitelného materiálu má
samozřejmě své hranice. Dnešní výrobci izolačních materiálů
navíc nenesou za likvidaci svých výrobků naprosto žádnou odpovědnost a nebudou se na ní logicky chtít finančně podílet, pokud
to nebude ekonomicky výhodné. Vzniklé náklady tak na svá bedra
bude zřejmě muset vzít stát nebo místní samosprávy.
Tento závažný problém se samozřejmě zdaleka netýká jen
České republiky. Odcházející Evropská komise se jím už začala
vážně zabývat a dospěla k zajímavým zjištěním a závěrům,
které shrnula v sdělení „O účinném využívání zdrojů ve stavebnictví“. Například se ukázalo, že stavební a demoliční odpad
tvoří třetinu celkového objemu odpadu vyprodukovaného v EU.
Přitom 5 -10 % celkové spotřeby energie v EU připadá právě na
výrobu stavebních výrobků. Nepřímé emise skleníkových plynů
z budov vyplývající z výroby stavebních výrobků a materiálů
rostou a mohou se významně podílet na celkovém objemu emisí
skleníkových plynů.
Evropská komise proto dospěla k logickému závěru, že pro
účinné snížení environmentálních dopadů je třeba zohlednit celý
životní cyklus budov, nikoli jen jednu etapu. V opačném případě
je podle ní možné, že dopady budou přehlédnuty nebo v jiných
částech životního cyklu vzniknou další problémy. „Například
některá řešení pro zlepšení energetické účinnosti budovy ve fázi
používání by mohla pozdější recyklaci ztížit a prodražit,“ uvádí
Evropská komise v citovaném sdělení.
K hodnocení environmentálních dopadů v rámci životního
cyklu budov chce Evropská komise navrhnout nový rámec s řadou konkrétních ukazatelů. Například by mohla začít sledovat
obsah recyklovaných materiálů ve stavebním materiálu nebo
recyklovatelnost a opětovnou použitelnost stavebních materiálů
a výrobků. Namísto spotřeby energie v budovách v době jejich
životnosti by měla být nově hodnocena také spotřeba energie vázané ve stavebních materiálech i energie potřebná pro opětovné
využití odpadních materiálů z budov. Při prosazování rámce bude
věnována zvláštní pozornost zvýšenému využití recyklovaných
materiálů a snížení stavebního a demoličního odpadu.
Kromě toho chce Evropská komise prošetřit, jak mohou kritéria pro obsah recyklovaného materiálu ve stavebních výrobcích
a budovách stimulovat poptávku po recyklovaných materiálech.
Zpočátku chce klást důraz na prioritní materiály, zejména na beton pro jeho vysoký objem a tepelné izolace pro jejich energeticky
náročnou výrobu. Postupně se však bude zájem rozšiřovat na
všechny recyklovatelné stavební a demoliční odpady.
Ze strany Evropské komise jde jistě o chvályhodnou iniciativu. Jen je trochu hloupé, že s ní přichází ve chvíli, kdy již na
základě jejích vlastních iniciativ běží v řadě zemí na plné obrátky
masivní zateplování budov a staví se nové továrny na výrobu izolačních materiálů, přičemž na dopady z hlediska celého životního
cyklu budov nebyl brán dosud zřetel. Namístě je proto obava,
že než začne nový rámec reálně fungovat, bude již příliš pozdě,
protože v členských státech bude v mezičase dáno do oběhu
velké množství materiálů, jejichž pozdější likvidace může znamenat obrovský ekologický i ekonomický problém. A to nemluvím
o lobby výrobců izolačních materiálů, kterým se nový pohled na
udržitelné stavebnictví nejspíš zamlouvat nebude a kteří budou
dělat vše pro to, aby tato iniciativa vyzněla do ztracena.
Produkce pěnového polystyrÉnu (EPS) v ČR v tunách v letech 2000 až 2014
70 000
60 000
50 000
40 000
30 000
20 000
10 000
0
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
tun 18 651 20 443 22 664 27 728 31 029 33 632 40 000 48 400 55 100 50 000 56 900 62 000 56 400 61 000 62 000
Zdroj: Sdružení EPS ČR (sdružení výrobců surovin a pěnového/extrudovaného polystyrénu – EPS)
(mh)
5/2014
Výrobci minerální izolace
opět „bodovali“ v žebříčku znečišťovatelů
Výrobci minerální izolace se často zaštiťují přínosem
svých produktů pro životní prostředí. Ve skutečnosti však
patří mezi největší producenty emisí nebezpečného
formaldehydu a výroba minerální izolace je spojena také
s vysokou spotřebou energií, až 45 GJ na tunu, což je roční
spotřeba tepla pro vytápění a ohřev vody dvou průměrných
domácností v zatepleném bytovém domě a odpovídá
energii získané spálením 1500 m3 zemního plynu.
Jaké má formaldehyd účinky?
Formaldehyd má karcinogenní a mutagenní účinky. Hlavní
cestou jeho vstupu do organismu jsou vdechnutí, pokožka nebo
potraviny. Protože je vysoce rozpustný ve vodě, více než 90 %
je zachycováno v horních cestách dýchacích při inhalaci, jen
6 až 10 % se do organismu dostává kůží. V roce 2004 přeřadila
IARC (Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny) formaldehyd
do skupiny 1 − látky karcinogenní pro lidi. Prvními příznaky zvýšené koncentrace formaldehydu je podráždění sliznic horních
cest dýchacích a spojivek, pociťované subjektivně jako suchost,
dráždění ke kašli, pálení očí a slzení. Podráždění očí a horních
cest dýchacích může způsobit již v koncentracích 0,1−1 mg/m3.
Dle sdružení Arnika se o formaldehydu v odborných kruzích
mluví jako o jedné z definovaných možných příčin atopického
ekzému, chronických zánětů středního ucha a nastartování různých alergických stavů jako takových. Při vyšších koncentracích
se pak dostavuje silné slzení, otoky, zánět plic.
Jak ukázal aktuální žebříček znečišťovatelů za rok 2013
i seznam provozoven vypouštějících nejvíce formaldehydu na
území ČR, sestavený sdružením Arnika, mezi desítkou největších znečišťovatelů formaldehydem se výrobci izolačních materiálů umístili na 5., 7. a 8. místě. V případě Královéhradeckého
kraje zodpovídá podle dat CENIA výrobce izolačních materiálů
v Častolovicích (7. v žebříčku) za více než 70 % emisí jedovatého
formaldehydu ze sledovaných zdrojů za rok 2013. Do ovzduší
vypustil přes 420 tun této rakovinotvorné látky. V rámci ParduJde to i jinak,tedy šetrněji k životnímu prostředí?
bického kraje přesahuje podíl dalšího výrobce izolací v Litomyšli
Někteří progresivní výrobci minerálních vláken své provozy
(8. v žebříčku) s 349 tunami emisí formaldehydu 53 %, přičemž
modernizovali a při výrobě izolací radikálně snížili emise nebezloni byl podíl o více než 3 % body nižší. Výrobci minerální izolace
pečného formaldehydu přechodem na šetrnější výrobní postuvypouštějí do ovzduší tuny rakovinotvorného formaldehydu s dopy. Příkladem takového provozu je závod společnosti KNAUF
padem na životní prostředí i zdraví lidí také v Moravskoslezském
INSULATION v Krupce, který snížil dle databáze CENIA emise
kraji, kde je kvalita ovzduší jedna z nejhorších u nás.
formaldehydu mezi roky 2010 a 2013 o více než 75%. Za stejné
Kouzlo statistiky ukazuje podíl emisí z výroby minerální izolace
období výše uvedený závod v Moravskoslezském kraji navýšil
předního českého výrobce v rámci Moravskoslezského kraje, kde
emise formaldehydu na více než 7,5 násobek.
tvoří dle dat CENIA s objemem přes 1845 t „jen“ 35 %, což znamená
Příklad závodu v Krupce ukazuje, že výroba izolačních
zásadní snížení podílu z roku 2012. Absolutní velikost emisí formaldemateriálů
může znečišťovat ovzduší podstatně méně, než
hydu z výroby izolačních materiálů v tomto závodě ovšem meziročně
je
dnešní
běžná
praxe. Nezbývá než se zeptat, proč takto
narostla o 681 t (tedy o více než 58 %!). Snížení podílu tak nebylo
emise
nesnižují
i ostatní výrobci izolačních materiálů?
způsobeno ekologizací daného provozu, nýbrž prostým zahrnutím
Zejména
velmi
znečištěné
ovzduší Moravskoslezského kraje
dalšího významného emitenta formaldehydu do statistik CENIA.Tento
by
si
od
výrobce
minerální
izolace v Bohumíně zasloužilo
závod na výrobu minerální izolace v Bohumíně se zároveň umístil
poněkud
odpovědnější
přístup.
na 5. místě v pořadí největších znečišťovatelů formaldehydem, na
6. místě z hlediska emisí mutagenních látek a na
8. místě v emisích rakovinotvorných látek za celou
Emise formaldehydu výrobců minerální izolace
ČR.V první dvacítce se ještě umístil čtvrtý výrobce miv tunách za rok 2012 a 2013
nerální izolace ze severočeské Krupky. Meziročně se
zdroj dat - IRZ, http://tomcat.cenia.cz/irz/
v letech 2012 a 2013 zvýšila produkce formaldehydu
Společnost
Provozovna
Obec
Kraj
rok 2012 rok 2013
u výrobců minerálních izolací o více než třetinu.
Jak emise formaldehydu při výrobě minerální izolace vznikají?
Příčinou je využití fenolformaldehydové pryskyřice jako pojiva, které zajišťuje tvarovou stabilitu minerálních vláken vyrobených tavením horniny, a z něhož
se při tuhnutí pryskyřice v horkém vzdušném proudu
uvolňuje nebezpečný formaldehyd. Podíl pojiv činí dle
požadované mechanické pevnosti 3 až 10 % u skelné
vaty a 1 až 3 % u minerální vaty. Obsah formaldehydu
bývá většinou nižší než 1,5 mg na 100 g izolačního
materiálu. To je zdánlivě relativně malé číslo, ale
s ohledem na velikost produkce izolačních materiálů
v ČR dopady rozhodně zanedbatelné nejsou.
ROCKWOOL, a.s.
Rockwool, a.s.,
Bohumín
Moravskoslezský
1164
1845
Častolovice
Královéhradecký
440
420
Litomyšl
Pardubický
350
349
Krupka
Ústecký
151
199
2105
2813
výrobní závod
Bohumín
Saint-Gobain Con-
Saint-Gobain Con-
struction Products
struction Products
CZ a.s.
CZ a.s.
SAINT-GOBAIN
SAINT-GOBAIN
ADFORS CZ Glass
ADFORS CZ
Mat s.r.o.
Glass Mat s.r.o.
KNAUF INSULATI-
KNAUF INSULATI-
ON, spol. s r.o.
ON, spol. s r.o.
Celkem
(jv)
5/2014
Porovnání nákladů na vytápění
a ohřev vody za rok 2014
Většina zákazníků již tradičně při posuzování výhodnosti nákupu zboží a služeb nejvíce zohledňuje
cenu. Volba i posuzování výhodnosti zajištění tepelné
pohody a ohřevu vody se pak většinou odehrává nikoliv
na základě komplexního vyhodnocení celkových dlouhodobých nákladů za službu, ale na základě porovnání
aktuálních cen paliv.
30 GJ = 8334 kWh (1 GJ = 277,8 kWh). Při porovnání byly použity
tarify elektřiny ČEZu D02d (běžná elektřina), D26d (akumulační
elektřina), D45d (přímotopná elektřina) a D56d (tepelná čerpadla) z ledna 2014, a u zemního plynu tarif RWE za leden 2014
(7,5 - 15 MWh). ČEZ a RWE patří k dominantním dodavatelům
elektřiny a zemního plynu pro domácnosti.
V konečných nákladech na vytápění z tepláren jsou započítány i poměrné náklady na topnou soustavu v bytě (rozvody
a topná tělesa/radiátory). U ostatních způsobů vytápění jsou
započteny i poměrné náklady na zdroj vytápění (kamna/kotel/krb aj.), na komín a další náklady na potřebná zařízení
a jejich provoz. V původním Porovnání nákladů na vytápění
na TZB-info jsou tyto provozní a investiční náklady zadány
pro rodinný domek, takže v našem porovnání jsou u všech
způsobů vytápění poloviční pro jeden byt. Z paušálních plateb
pro vytápění elektřinou je odečtena částka měsíční pravidelné
platby běžného tarifu D 02d. U tepelných čerpadel je zadán
sezónní, tedy průměrný roční topný faktor pro bytové domy
COP 2,5. Pro názorné porovnání, že ani lokální výroba tepla
není levná záležitost, jsme v tabulce ponechali i některé
způsoby vytápění vhodné jen pro individuální vytápění bytů
či rodinných domků.
U bytových domů napojených na soustavy zásobování teplem
je specifické, že v konečné ceně tepla není započteno jen palivo,
ale všechny ostatní náklady související s výrobou a dopravou tepla
do radiátorů v bytech, takže domácnost v bytovém domě už žádné další náklady neplatí. Na co si tedy dát pozor při porovnávání
cen tepla z různých zdrojů a paliv? Při ekonomickém hodnocení
alternativních způsobů vytápění je nutné, aby odběratelé při výpočtu ceny tepla z vlastního zdroje vycházeli z úplných vlastních
nákladů na výrobu a rozvod tepla. Odběratelé často porovnávají
cenu tepla teplárny s cenou nákladů na palivo. Ostatní náklady do
ceny tepla nezapočítávají. Z bytových domů je například investice
do pořízení nového zdroje hrazena z fondu oprav, provozní náklady
jsou hrazeny jako služby spojené s užíváním bytů apod. Takový
způsob porovnání cen je zcela zkreslující a matoucí.
Připravili jsme za rok 2014
Porovnání nejrozšířenějších způsobů vytápění v ČR
modelové porovnání, kde jsme
použili zdrojová data z Porovnání nákladů na vytápění, Ceklasický plynový kotel - 949 Kè/GJ
níku paliv a energií a Kalkuláele. akumulaèní vytápìní - 919 Kè/GJ
toru cen energií z nezávislého
tepelné èerpadlo TF 2,5 - 900 Kè/GJ
odborného portálu TZB-info.
kondenzaèní plynový kotel - 858 Kè/GJ
V grafu jsou porovnány roční
plynové teplárny prùmìr - 725 Kè/GJ
náklady na vytápění a ohřev
kamna na èerné uhlí - 693 Kè/GJ
vody. U vybraných způsobů
vá�ený prùmìr tepláren - 685 Kè/GJ
vytápění jsou zohledněny
kotel na døevìné pelety - 670 Kè/GJ
všechny podstatné položky,
uhelné teplárny prùmìr - 645 Kè/GJ
které tvoří náklady na výrobu
kotel na døevo - 520 Kè/GJ
palivové náklady
tepla v průměrné české čtyřnejlevnìjší teplárny - 500 Kè/GJ
členné domácnosti. Ta obývá
ostatní náklady
kotel na hnìdé uhlí - 446 Kè/GJ
byt o rozloze 70 m2 a má průměrnou roční spotřebu tepla
0
3 000
6 000
9 000 12 000 15 000 18 000 21 000 24 000 27 000
pro vytápění a ohřev vody
30 000
(pk)
Komín teplárny Holešovice nabízí útočiště pro třetí pražský pár sokola stěhovavého
Odborníci z České společnosti ornitologické umístili na konci srpna ve spolupráci s Pražskou teplárenskou a revizní firmou
SA-RPOS na komín teplárny Holešovice novou hnízdní budku pro sokola stěhovavého. Jedná se o pokračování úspěšné podpory
hnízdění sokolů v Praze. Letos v metropoli hnízdily již dva páry těchto kriticky ohrožených dravců, nově umístěná budka by měla
poskytnout podmínky pro hnízdění třetímu páru. O umístění hnízdiště úspěšně jednali zástupci České společnosti ornitologické
(ČSO) s Pražskou teplárenskou, a.s., která areál v Holešovicích provozuje. „Fakt, že se nyní podařilo budku umístit právě v Holešovicích, je velmi významným krokem. Sokoly v této lokalitě totiž pozorujeme delší dobu a pevně věříme, že budka poslouží
jako hnízdiště již příští hnízdní sezónu,“ uvedl Dušan Rak, který se v ČSO na ochranu sokolů specializuje. Pražská teplárenská,
a.s., je významným partnerem ochrany sokolů. Vloni v její teplárně v Michli zahnízdil po dlouhé době první sokolí pár v Praze.
Holešovice jsou tedy již jejím druhým, kde je sokolí budka umístěna. Hnízdní budku financoval pražský Magistrát a vlastní
instalaci na nejvyšší ochoz vyššího ze dvou komínů (zhruba 100 metrů nad zemí) provedla bezplatně firma SA-RPOS.
5/2014
Víte, na jak dlouho zanecháte na planetě svůj
Na titulní webové stránce Teplárenského
sdružení České republiky www.tscr.cz
podpis, pokud vyhodíte některé odpady na louce či
v lese?
Sestavili jsme žebříček poločasu rozpadu některých odpadů. Ten udává, za jak dlouho se v přírodě za
běžných podmínek odpad rozloží.
jsme pro vás připravili novou anketu.
Tentokráte nás zajímá vaše praktická
odpověď na otázku:
Věříte informacím, kterými se v médiích propagují tepelná čerpadla?
ohryzek jablka či hrušky – 7 až 20 dní
papírový ručník, kapesník – 2 až 5 měsíců
Na výběr máte celkem 6 odpovědí: Ano, bez výhrad;
Ano, ale některé informace vypadají podezřele; Většinou
ne – když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají; Ne, informace
jsou tendenční a zmanipulované; Ne, je to převážně
snůška lží a polopravd; Nevím. Dnešní, ale i minulá čísla
časopisu 3T vám mohou napovědět, potvrdit nebo i vyvrátit váš názor. Pokud chcete být přímo přesměrováni
na titulní stránku TS ČR s hlasováním k anketě, klikněte
na následující malý graf
a pak stačí jen označit
vybranou odpověď.
slupka od banánu – 3 až 6 měsíců
bavlněná látka – 6 měsíců
slupka od pomeranče – 6 měsíců až 1,5 roku
vlněná látky (ponožka, rukavice) – 1 až 2 roky
krabice od nápojů bez Alu fólie – 6 až 10 let
nedopalek cigarety s filtrem – 10 až 15 let
plechovka – 15 až 50 let
Vyhodnocení minulé ankety na webu
Teplárenského sdružení ČR
igelitový sáček – 15 až 25 let
Třídíte domovní odpad?
igelitová taška – 20 až 30 let
Na výběr jste měli šest odpovědí: ANO – vždy vše
důsledně třídím; ANO – ale jen některé odpady; ANO
– ale jen někdy a něco; NE – nevyplatí se mi to; NE
– nemá to žádný smysl a NE – co hoří, spálím doma.
Výsledky ankety jsou šokující. Nejenže odpad třídí 92 %
hlasujících, ale více než polovina (51 %) tvrdí, že třídí
vždy, vše a důsledně. Jen 8 % respondentů ankety, tedy
jen každý dvanáctý, domovní odpad netřídí z uvedených
důvodů. Pokud by anketa odpovídala skutečnosti, pak
už bychom toho asi moc z domovního odpadu nevytřídili, jak si přejí zelení aktivisté. Nevěšme však hlavu,
stačí se podívat v den vývozu do popelnic a kontejnerů
na ulicích a zjistíme, že tak horké to s tříděním komunálního odpadu u nás nebude. Navíc, nahlédneme-li
do kontejnerů na tříděný odpad, zjistíme, že skoro
vždy se najde někdo, kdo snahu o třídění „úspěšně“
bojkotuje přidáním směsného odpadu do vytříděného
skla, papíru, plastů a dalších surovin.
kožené boty – 40 let
nylonové oblečení – 40 let
žvýkačka – 50 let
U následujícího odpadu jde o odhady, lidstvo je ještě nepoužívá
tak dlouho, aby se už stačily přirozeně rozložit.
plastový kelímek – 50 až 80 let
alobal – 100 let
Tetra Pak (s hliníkovou fólií) – 100 let
Jednorázové pleny – 250 let
PET láhev – 100 až 450 let
hliníková plechovka od nápoje 400 let
vlasec na ryby 600 let
plastový kanystr 800 let
4%
sklo – tisíc a více let
4%
3% 4% 1%
3% 4% 1%
polystyrén – desetitisíce let a více
Paradoxně se někdy biologické odpady rozloží ve volné přírodě dříve než na skládce. Ve skládkách jsou totiž
rozkladné procesy závislé na míře zhutnění odpadu, stupni
nasycení odpadu vodou a možnosti přístupu kyslíku. A tak
nezřídka dochází dokonce ke konzervaci organické hmoty,
což se potvrdilo při rekultivaci řady starých skládek. Hlávka
salátu či rohlík byly ve skládce k poznání ještě po 6ti letech,
noviny se daly číst po 12ti letech, párek v rohlíku přežil ve
skládce 17 let a kukuřičná palice byla zachovalá ještě po
20ti letech.
(pk)
52%
36%
52%
36%
Ano - vše dùslednì tøídím
Ano - jen nì
Ano - vše dùslednì
Ano - jen nìkteré odpady
Anotøídím
- ale jen nìkdy a nìco
Ne - nevypla
Ano - ale jen nìkdy
a
nìco
Ne - nevyplatí se mi Ne
to - co hoøí
Ne - nemá to �ádný smysl
Ne - nemá to �ádný smysl
Ne - co hoøí spálím doma
ANKETA . ANKETA . ANKETA