docO Češích v Chorvatsku T.Baťa k hospodářské krizi Sokol
download 
Stížnost Transkript
O Češích v Chorvatsku T.Baťa k hospodářské krizi Sokol
����� � ���� ������ ���������� �������������������������������������������������������������������� O Češích v Chorvatsku T.Baťa k hospodářské krizi Sokol - po 20 letech změna Zajímavý rozhovor 1 občané sami, přestože tolik diskutovaný nový zákon to ukládá majiteli chodníku, tedy obci. Tuhá zima jistě nadělala mnohé škody na obecních schodech, cestách a chodnících a bude jistě zajímavé sledovat, jak si s nimi obec poradí. REDAKČNÍ SLOUPEK Zima rychle ustupuje, však je na čase, letos se držela zuby nehty. Bílovická údržba urputně válčila s přívaly sněhu – s větším či menším úspěchem. Ale musíme je pochválit, práce za nimi byla vidět, i když ne všechno mohli sami stihnout.. Holt, když přijde nadílka sněhu a ledu, je zapotřebí, aby si před svými domy uklízeli Nový rok nám letos nachystal několik volebních klání. Nejen obecní volby ukáží, jak byli občané spokojeni s minulými čtyřmi roky a co očekávají v letech příštích. V následujícím čase tedy budeme bombardováni reklamními akcemi, volebními hesly a dalšími volebními materiály… Co v tomto případě dělat? Uchovat si zdravý rozum a nadhled. Odreagovat se od každodenního shonu nám trochu pomohou Velikonoce, svátky ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista, jež jsou ovšem pro všechny rovněž uvítáním jara. Můžeme se konečně zase radovat z probouzející se přírody, cvrlikání ptáků a toho, že máme na dosah krásné bílovické lesy, které vybízejí k procházce a dávají klid na přemýšlení i duševní odpočinek. Vážení čtenáři, držíte v rukou jarní číslo Bílovického zpravodaje. Doufáme, že zde opět naleznete užitečné informace, zajímavosti i články, které (jak věříme) dělají Bílovický zpravodaj něčím víc, než jen zpravodajem. Redakční rada Český dům TGM v Rijece dokončen – NEUVĚŘITELNÉ !!! bojovalo. Jednalo se především o potraviny, šatstvo, zdravotní materiál a další. Pracovník ČČK v Brně, bílovický občan p. Jiří Kočí, přišel v této věci na bílovickou radnici a požádal mě, bývalého pracovníka Mlýnů a těstáren, zda by bylo možné získat pro Červený kříž v Chorvatsku od mlýna v Bílovicích mouku a jiné výrobky. S tímto požadavkem jsem se obrátil na své bývalé kolegy ve Mlýnech a těstárnách v Jihomoravském kraji. Všichni přislíbili pomoc lidem v bývalé Jugoslávii, kterou jsme rádi všichni občas navštěvovali při svých dovolených. V srpnu 2009 jsem obdržel obálku s pozvánkou na Slavnostní otevření Českého domu T. G. Masaryka v Rijeckém Pehlinu, které se bude konat 19. září 2009. Překvapení to bylo velké a dvojí : je to možné, že onen sen Fanynky Husákové a všech ,,besedňáků z Rijeky“ se už uskutečnil? A druhé překvapení - že na mne a Bílovičáky v Rijece nezapomněli, ačkoliv jsme spolu delší dobu nekomunikovali. Samozřejmě jsem se rozhodl hned, že se této události účastním, vždyť od počátku tohoto záměru České besedy v Rijece jsem byl já i moji kolegové ze zastupitelstva obce do tohoto velkého a krásného záměru vtaženi. Neprodleně jsem navštívil bývalého místostarostu p. Ing. Bohumíra Poláška a členy bývalé rady obce p. Mgr. Bohumila Kousalíka a p. Josefa Zavadila, aby se mnou do Rijeky také odjeli. Oslovil jsem také sponzory, kteří přispěli v roce 2005 na stavbu Českého domu p.Františka Patočku a další. Po několika dnech mně začali sdělovat, že se nemohou zúčastnit ze zdravotních a pracovních důvodů, a Josef Zavadil, který by velice rád do Rijeky jel, byl na služební cestě na Urale. Dva dny před odjezdem mně nabídl bývalý člen zastupitelstva obce p. Ing. Jiří Klíma s manželkou Jarkou, že se mnou pojedou svým autem, abych nemusel řídit sám. A tak jsme v pátek 18. 9. 2009 dopoledne vyjeli a já mohl cestou vzpomínat na dlouholetou spolupráci s Čechy z Rijeky. Jak všechno začalo V roce 1991, kdy na území Chorvatska zuřila domovinská válka, obrátila se na ČČK v Brně paní Herta Tadičová, brněnská rodačka, o pomoc pro uprchlíky z území, kde se V následujících 15 měsících jsme napomohli ČČK v Brně odeslat 27 kamionů v 9 turnusech do skladů ČK Chorvatské republiky v Rijece. V srpnu 1992 jsme na požádání ČČK v Brně turnus doprovázeli obecní Škodovkou s členem rady obce p. B. Kousalíkem, který pomáhal překonávat problémy na hranicích, dálnicích, a také problém jazykový. V roce 1994 přijeli do Brna poděkovat za pomoc ve válce ČČK a spolupracujícím firmám a také obci Bílovice n.Sv. zástupci ČK z Rijeky včetně manželů Juga a Herty Tadičových, kteří v době války pracovali v Rijece pro válkou postižené občany. Paní Herta nám tehdy sdělila, že v Rijece česká menšina zakládá Českou besedu a rádi by časem přijeli do Bílovic představit své folklorní a divadelní umění, a takto ještě jednou poděkovat bílovickým občanům za pomoc. Co přinesla návštěva Chorvatů v Bílovicích nad Svitavou Jejich návštěva se uskutečnila v dubnu 1996, kdy přijelo do Bílovic téměř 60 Chorvatů, kteří k našemu údivu mluvili krásnou češtinou, hráli v kulturním domě česky ochotnické divadlo a byli nadšeni z pobytu nejen v Bílovicích, ale také v Brně a hlavně v Praze, kde mnozí byli poprvé. Na podzim téhož roku na pozvání z Rijeky odjeli bílovičtí členové souboru Moravský kalíšek do Rijeky, kde úspěšně vystoupili v Klenovicích a v Rijece. V následujícím roce přijeli opět Riječané do Bílovic na Mladé hody, právě v den, kdy začalo pršet a začala povodeň. Jejich autobus svážel stárky po obci do kult.domu. Tam se poprvé sešli poslanec Chorvatského parlamentu p. Stárek se senátorem ČR p. Dr. Oldřichem Dočekalem a začali spolu jednat o možné pomoci ze strany Českého parlamentu a státu. Za dva dny jsem vezl pana Stárka do Prahy na dohodnutou schůzku s předsedou senátního Výboru pro české menšiny v zahraničí. Na základě prožitků Riječanů v době povodně v Bílovicích, kde také shlédli televizní záběry ze zatopených oblastí, vybrali mezi sebou Češi v Chorvatsku a to nejen v Rijece, ale v dalších Českých besedách v Chorvatsku 10.500 DM jako svoji pomoc postiženým povodněmi v Troubkách, Otrokovicích a v Bílovicích n. Sv. Po dohodě ZO v Bílovicích s vedením Svazu Čechů v Chorvatsku, zůstalo v Bílovicích 45 tis. Kč, do Otrokovic šlo 75 tis. a stejná částka 75 tis. Kč do Troubek. Darovací listinu jsem převzal k svému nemalému údivu 16. prosince 1997 v Daruvaru od předsedkyně Svazu ČCH paní Lenky Janotové. jižních Čech. Následovala různá jednání vedoucích činitelů svazu i České besedy na velvyslanectví ČR v Lublani s představiteli Českého státu, i předsedy vlády ČR. Na spolufinancování se podílel Český stát 3 mil. Kč, materiál stavební - ocelové prvky poslaly Třinecké železárny, menšími částkami pomohly obce Bílovice nad Svitavou a Římov. Záměr České besedy v roce 1999 se nám jevil jako sen, snad uskutečnitelný, ale který se bude realizovat mnoho let. Když jsme přes internet sledovali jak stavba domu pokračuje, především svépomocí a obrovským nadšením členů České besedy, tuto skutečnost jsme obdivovali. V r. 2005 jsme stavbu podpořili částkou 50 tis. Kč z obecní pokladny a 55 tis. Kč od sponzorů. Když jsme částku v Rijece předávali s místostarostou Arnoštem Huňařem a členem rady obce p.Josefem Zavadilem, byli jsme seznámeni s tím, že díky těmto penězům si budou moci zakoupit okna a provádět zednické práce uvnitř budovy i v zimním období. Uskutečnit a dokončit takovou stavbu částečně svépomocí za 5 let od položení základního kamene a téměř stále při nedostatku fin. prostředků je dílo opravdu neuvěřitelné! Obdivujeme všechny ty, kteří tuto stavbu vymyslili, sehnali fin. prostředky, vyhledali pomoc města, župy, Chorvatského státu i Českého státu, různých dárců materiálů i darů finančních a dovedli překrásný sen ve skutečnost. Rádi jsme řekli při otevření Domu přímo z podia : „Tak Vám, milí přátelé v Rijece, přejeme šťastné a veselé užívání Vašeho Domu TGM! Máte náš a nejen náš obdiv! Dokázali jste téměř nemožné!“ Další známosti v Daruvaru a okolí Spolupráce s českou menšinou se v minulých letech odehrávala také s městem Daruvarem a vedením Svazu Čechů v Chorvatsku, který má sídlo v tomto lázeňském a vinařském městě s 12 000 obyvateli. První kontakt s vedením města se uskutečnil v červenci 1997 na pozvání tehdejšího poslance Chorvatského parlamentu za českou menšinu pana Stárka. Jednání se účastnil za českou stranu pan Dr. Oldřich Dočekal, senátor ČR za okres Brno venkov, bílovický starosta V. Kleveta a člen rady obce p. B. Kousalík. Za město Daruvar tehdejší starosta města, místostarostka Daruvaru p. Ing. Zdeňka Čuchnilová a za Svaz Čechů v Chorvatsku paní Lenka Janotová. Navštívili jsme Mateřskou školu Ferdy Mravence, základní školu i gymnázium, kde se všude učí v české řeči. Také jsme byli seznámeni s tím, že v okolních obcích sídlí většina české menšiny v Chorvatsku, kam se přestěhovali jejich předkové z Čech, a to z Mělnicka, Pardubicka, z jižních Čech a jižní Moravy před více jak 200 lety na příkaz z Vídně. Osidlovali území, ze kterých byli vyhnáni po mnoha letech Turci. A pracovití Češi zde zakládali rybníky, vinice, stavěli svá obydlí a dílny, ve kterých provozovali různá řemesla. S sebou také přinesli do této části tehdejšího RakouskaUherska své zvyky, kulturu a českou řeč a toto udržují dodnes. Bylo dohodnuto, že do Bílovic mohou přijet jejich děti na krátkodobé pobyty a Bílovičtí zase na jejich přímořské středisko v Malim Lošinju, což se částečně uskutečnilo v roce 1998 návštěvou dětí v Bílovicích a pak v roce 1999, kdy Daruvarští přijeli do Bílovic a naši občané zase trávili dovolenou na ostrově Mali Lošinj. Obchodní záměry nevyšly V roce 1997 jsme vyhověli žádosti vedení města Daruvaru v hledání nových možností dovozu a vývozu výrobků jejich podnikatelů do ČR. Jel jsem tam tehdy s ředitelem Obchodní komory Brno panem Ing. Petrem Bajerem a jeho ženou Helenou, ředitelkou Základní školy v Bílovicích. Na městském úřadě proběhlo jednání s místními podnikateli o možných vazbách na podniky v ČR v zájmu zlepšení vývozu výrobků do ČR, ale i výrobků a traktorů do Chorvatska. Pan Ing. Petr Bajer byl překvapen zájmem o dovoz 200 traktorů pro obnovu zemědělského hospodářství po útlumu v důsledku jejich občanské války. Vyslechli jsme různé náměty i stížnosti na bývalé tradiční české výrobní firmy, které bohužel po privatizaci velice změnili chování k bývalým odběratelům – např. Bohumínské železárny a drátovny. Jednání pokračovala ještě v roce 1998 v ČR, kterých se účastnila místostarostka města Daruvaru paní Ing. Zdeňka Čuchnilová a zástupce dovozové firmy zemědělských strojů v Dežanovci pan Kafoňka. Z prvního velkého nadšení z možného vývozu Zetorů zbylo nakonec smutné zjištění, že továrna Zetor, především odbytové oddělení, je v rukách podivných lidí, kteří reagovali na možnost vývozu úplně jinak, než jsme očekávali. Přátelství pokračuje V dalších letech se uskutečnilo několik návštěv členů Českých besed z daruvarského okolí v ČR, kdy navštívili nejen Bílovice, ale mnohé památky a města v naší republice. Některé skupiny prováděla v Brně a okolí členka rady naší obce paní RNDr. Taťána Součková. V roce 2006 jsme přijali pozvání na Slavnostní celorepublikové české dožínky, které každým druhým rokem pořádá Svaz Čechů v Chorvatsku v některé z obcí, kde působí česká menšina prostřednictvím České besedy. Tehdy to bylo v obci Velké Zdence u Daruvaru. Nezapomenutelné zážitky z této události jsme s kameramanem panem Karlem Kieselem a Josefem Zavadilem, členem tehdejší rady obce natočili a odvysílali v bílovické televizi. Pro toto téma jsem se rozhodl s úmyslem připomenout čtenářům Bílovického zpravodaje uvedené události a seznámit s nimi zejména Vás, kteří jste se postupně nastěhovali do nových bytů na Polance nebo Na Nivách a možná občas mezi lidmi nebo v bílovické televizi něco o české menšině v Chorvatsku zaslechnete. Vilém Kleveta Rijeka - Český dům T.G.Masaryka Nadšení dokáže i nemožné V roce 1999 se na mne poprvé obrátila paní Františka Husáková spolu s poslankyní za Českou menšinu v Chorvatském parlamentu p. Ing. Zdeňkou Čuchnilovou se žádostí, zda bych přivezl do Rijeky pana senátora Dočekala. Měl se účastnit jednání na městském úřadě s vedením města o možné podpoře ze strany Českého státu ve prospěch záměru České besedy v Rijece, postavit v tomto městě Český dům jako kulturní středisko pro Českou besedu i městské organizace. Zde Dr.Dočekal prohlásil, že když Češi podporovali Chorvatsko v době válečné, určitě i v tomto případě bude pomoc jistá. Takové jednání se po půl roce ještě opakovalo v Rijece za účasti senátora z Redakce: Olga Uhrová, Jana Skládanková, Jiří Hladký, Zuzana Urválková, Vendula Bartáková Tel.: 545 217 168, 724 819 467 • e–mail: [email protected] • http://www.bilovice–nad–svitavou.cz Nevyžádané příspěvky nevracíme. • Vyhrazujeme si právo u dodaných příspěvků upravovat stylizaci, případně je krátit. • ilustrace Lemme • sazba Emina Budurinová • foto na titulní straně Jiří Hladký. 2 Uzávěrka pro podání příspěvků do příštího zpravodaje je 28. května 2010 Blahopřání Pan Vilém Kleveta, dlouholetý starosta obce Bílovice nad Svitavou oslavil koncem února své 70. narozeniny. Členové Zastupitelstva obce a Redakční rady mu k tomuto významnému výročí blahopřejí a do dalších let přejí hodně zdraví a hodně životního optimismu. K výročí narození prvního československého prezidenta T.G.Masaryka dne 7. března 1850 Rudolf Těsnohlídek Tři sudičky Chceme si vyprávět o svátku českou národní pohádku. Byl jednou v městě moravském dům malý, chudičký, a v jeho jizbě sešli se tři sestry sudičky. Je moudrost nejbohatší dar, ten já mu sestry dám: Buď velkým, dítě, učencem, měj lásku ku vědám. Šlo jaro v patách za nimi, ač chladné byly dni, nad kolébkou promlouvá sestřička prostřední: Moudrostí byl jsi obdařen, co sudba má ti dá? Buď velkým, dítě, hrdinou, buď chloubou národa. Šlo jaro v patách za nimi a jizba chudičká se rozjasní, když nad kolébkou promlouvá sudička potřetí: Je plno květů na lukách, buď milý jako květ, led smrti prolom láskou svou a mírem oblaž svět. Tak sudičky tři věštily, den byl jak dnešní as, minula zima ledová a je tu opět jara čas. Dnes celý národ svátek má, snad závidí nám svět, za vodu života našli jsme zlatistý štěstí květ. Rádi tak rádi tatíčku, dnes bychom u TEBE stáli, zdraví a všechno nejlepší z duše své TOBĚ přáli. Končívá každá pohádka, i když nejmilejší bývá, kéž by ta Tvá a národní kéž by ta věčná byla! 3 MYSLÍTE, ŽE ZNÁTE VŠECHNA SPOLEČENSKÁ STŘEDISKA V BÍLOVICÍCH N.SV.? ŽIVOT V OBCI V roce 2009 oslavili svá významná životní jubilea tito spoluobčané: Milada Poláková Božena Matalová Terezie Mannová Anežka Kratinová František Staroba Marie Taranzová Slávka Zavadilová Jaroslav Sup Ludvík Matějíčka Jiřina Melicharová Anna Krahulová Theodora Berenreiterová Zdeněk Švehla Stanislava Tomášová Vlasta Svobodová Jarmila Zerhaurová Ladislav Daněk Věra Pospíchalová Marta Halouzková Bohuslav Klement Marta Šenkýřová Miroslav Čech Libuše Holková Barbora Kapustová Bohumil Hakl František Hrabal Miroslav Heršálek Josef Hrušák Anna Šmatláková Antonie Kartousová V roce 2009 se v naší obci narodilo 62 dětí, z toho 34 chlapců a 28 dívek. Většina z nás, kteří jezdíme vlakem, zaznamenala na dřevěném objektu na bývalém školním pozemku nový kruhový znak s třemi vrcholy. Málokdo se dostal tak blízko, aby si přečetl název občanského sdružení MANERE (což znamená setrvat na horách v obrazném i přeneseném smyslu slova). Toto sdružení pro děti a mládež přeneslo své sídlo do Bílovic nad Svitavou v roce 2005. V jeho čele stojí učitel René Retek a jeho žena Radka. Do Bílovic se přistěhovali v roce 1996 a od základů renovovali dům na konci Husovy ulice. René má bohaté zkušenosti v práci s dětmi z organizací v Brně-Jundrově a přesvědčení, že k dokonalé výchově vlastních dětí (mají 4) patří i život ve zdravém kolektivu, a tak si přibral celý oddíl. Podobné stanovisko sdíleli další rodiče předškolních dětí a u zahajovacího táboráku uprostřed bílovických lesů se jich sešlo v roce 2005 třicet s patnácti dětmi. Příroda je krásná, milá a pohostinná, ale pořádný oddíl potřebuje i pořádnou klubovnu. Spojenými silami změnili chatu a její okolí k nepoznání. Vyjmenovat všechny, kteří se zapojili, by zpravodaj asi neunesl, ale nemůžeme vynechat nejaktivnější – Tomáše Gibalu a Jiřího Chaloupeckého. Vybudovali tři terasy. Na horní je dřevěná zateplená, vkusně a účelně zařízená klubovna, na střední terase je společenský prostor s dřevěnými stoly a lavicemi. Na spodní terase vytvořili největší plochu s travnatým hřištěm. Pod vedením Radky Retkové se tam schází každý týden 18 dětí ze 2. až 4. třídy. V oddíle SKŘÍTCI se připravují na víkendové výpravy, celodenní i delší pobyty v létě i v zimě, zatím s rodiči ve vojenském prostoru Libavá nebo na chalupě v Karlovicích. Vyvrcholením bude prázdninový tábor a plavba po řece. Kromě SKŘÍTKŮ využívají klubovnu i oddíl ROYAL RANGERS z Brna-Králova Pole a oddíl Ligy lesní moudrosti WALLOWA. Obdiv a čest patří všem obětavým lidem, kteří dovedou ve svém volnu věnovat čas i vytváření podmínek pro úspěšnou výchovu nejen vlastním dětem. Bořivoj Nejezchleb Citát: Kdyby každý dostal, co mu patří, kdo by pak byl bezpečen před výpraskem? Všem uvedeným blahopřejeme. Za Sbor pro občanské záležitosti Mgr. Bohuslava Hamáková 4 W. Shakespeare První pololetí školního roku 2009–2010 v mateřské škole – spolupráce s partnery SPOLUPRÁCE S PEDAGOGICKO – PSYCHOLOGICKOU PORADNOU Zuzanka Prokešová Velkou pozornost jsme orientovali na společnou přípravu předškoláků do základní školy: vysvětlila a zodpověděla dotazy přítomných. Této besedy se zúčastnilo 28 maminek a 1 tatínek. Některé paní učitelky se zúčastnily v PPP odborného semináře DIAGNOSTIKA DÍTĚTE. Na základě získaných informací vytvořily pedagogické pracovnice v jednotlivých třídách u všech dětí diagnostické přehledy, ve kterých sledovaly vývoj v oblastech motorika, sebeobsluha, sociální dovednosti, zrakové vnímání a paměť, sluchové vnímání a paměť, řeč, základní matematické představy. Podle záznamů do diagnostických listů paní učitelky připravovaly pro kluky a holčičky individuální nebo skupinové hry, ve kterých se snažily o jejich rozvoj. S rodiči dále hovořily o pokrocích, úspěších a popřípadě navrhly co s dítětem doma procvičovat. A) Za pomoci Pedagogicko – psychologické poradny v Brně (dále jen PPP) jsme nabídli rodičům program rozvoje předškolních dětí EDUKATIVNĚ STIMULAČNÍ SKUPINY, který byl akreditován Ministerstvem školství. Absolvováním několikadenního semináře našich osmi paní učitelek jsme získali oprávnění tento program realizovat v mateřské škole. K tomu, aby se dítě naučilo správně a bez problémů číst, psát a počítat, je zapotřebí souhry celé řady funkcí, které se rozdělují do několika oblastí: jemná motorika a grafomotorika, řeč a myšlení, sluchové a zrakové vnímání, prostorová Sárinka Müllerová a pravolevá orientace, početní představy. Každá lekce vedená paní učitelkou měla tu výhodu, že s dítětem byl vždy přítomen ve školce jeden z rodičů. Maminky a tatínkové SPOLUPRÁCE S LOGOPEDKOU tak získali náměty pro činnosti s předškolákem V poslední době jsme se stále častěji setkádoma, náplň lekcí byla motivací, radou a inspi- vali s tím, že chlapci a děvčata špatně vyslovují rací. hlásky a mají problémy s řečí. Navázali jsme V tomto školním roce máme padesát dva tedy kontakt s logopedkou, paní Mgr. Veronikou předškoláků a o tyto nadstandardní aktivity pro- Dostálovou, která pravidelně každý čtvrtek jevili zájem rodiče 31 dětí. dojíždí do ambulance klinické logopedie v BíB) V rámci prevence a zajištění hladkého lovicích nad Svitavou, Komenského 151. Na přechodu nejstarších kluků a holčiček do prv- počátku školního roku jsme ji požádali, aby proního ročníku základní školy prováděla PPP vedla v mateřské škole u vytipovaných jedinců prostřednictvím naší mateřské školy u nastá- ve věku čtyři až šest let vyšetření na správnou vajících prvňáčků ORIENTAČNÍ PRŮZKUM výslovnost. Rodiče měli o tuto spolupráci velký ŠKOLNÍ ZRALOSTI, což je připravenost dítěte zájem a některé maminky s jejich ratolestmi na podmínky školní práce a její úspěšné zvlá- začaly pravidelně docházet do ambulance. dání. Vyplněné testy a dotazníky, které s dětmi I my jsme prováděli ve školce preventivní vyplnily paní učitelky, vyhodnotí psychologové. logopedická cvičení a hry k odstranění špatné Na základě jejich doporučení provede poradna výslovnosti. Procvičovali jsme hybnost jazyka u vybraných dětí komplexní vyšetření školní a rtů, nácvik dýchání, napodobování různých zralosti, které povede k doporučení k odkladu zvuků, atd. školní docházky o jeden rok. O tuto spolupráci mají zájem předběžně rodiče 20 dětí. SPOLUPRÁCE S JAZYKOVOU ŠKOLOU C) V podzimním období jsme pro rodiče „ASTRA“ předškoláků připravili besedu na téma ŠKOLNÍ Na přání rodičů jsme opět zařadili nadstanZRALOST – NEZRALOST. Pozvali jsme speciální dardní aktivitu pro nejstarší kluky a holky pedagožku Mgr. Lenku Bínovou z PPP, která vše – výuku angličtiny. Výuka probíhala 2x týdně a zúčastňovalo se jí celkem sedmnáct dětí ve dvou skupinách. Bylo nám líto, že se nemohli zúčastnit všichni zájemci, protože nebyla další volná třída. SPOLUPRÁCE S RODIČI Na informativních třídních schůzkách, které probíhaly v měsíci září, jsme se snažili rodiče seznámit s výchovným stylem a koncepcí předškolního zařízení. Pedagogické pracovnice přímým rozhovorem s maminkami a tatínky, ale i formou nástěnek, informovaly o činnostech i vývoji jejich dětí. Veškeré informace o našem školním vzdělávacím plánu, denním provozu i stravování bylo možno najít na nástěnkách v přízemí budovy. Byly zřízeny webové stránky: www. msbilovice.cz Velice si vážíme rodičů, kteří nám pomáhají vytvářet podmínky pro zdravé, radostné a smysluplné dětství jejich ratolestí a kteří věnují finanční i materiální sponzorské dary, opravují hračky a nejrůznější pomůcky. DĚKUJEME VŠEM ZA JEJICH OCHOTU A POMOC. Za mateřskou školu Jiřina Šubrtová, ředitelka 5 TRAFIKA „U KAPLIČKY“ MÁ SVOU HISTORII A PŮVODNÍ NÁZEV PŘELOM HOSPODÁŘSKÉ KRIZE? Nevěřím v žádné přelomy samy od sebe. To, čemu jsme zvykli říkat hospodářská krize, je jiné jméno pro mravní bídu. MRAVNÍ BÍDA JE PŘÍČINA, HOSPODÁŘSKÝ ÚPADEK JE NÁSLEDEK V naší zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářský úpadek lze sanovat penězi. Hrozím se důsledku tohoto omylu. V postavení, v němž se nacházíme, nepotřebujeme žádných geniálních obratů a kombinací. Potřebujeme mravní stanoviska k lidem, k práci a k veřejnému majetku. Nepodporovat bankrotáře, nedělat dluhy, nevyhazovat hodnoty za nic, nevydírat pracující. manželé Pechovi s dcerami Ludmilou a Dagmar Manželé Škaroupkovi s dcerkou Ludmilou (dnes paní Pechová) Trafika „U Kapličky“ na začátku Havlíčkovy V roce 1935 postavili dědeček a babička Vilemína ulice byla znovu otevřena dne 1. prosince minutrafiku na místě besídky v předzahrádce a v původlého roku. Je to už dávno, kdy byla otevřena ním stavu tam stojí dodnes. Na venkovních „lodnách“ poprvé. jsou i původní reklamní tabulky, jak je tam dědeček Po první světové válce měli váleční invapřišrouboval. lidé možnost zažádat stát o povolení k provozoMinulý režim nepřál živnostníkům, a tak v roce vání trafiky a prodeje kuřiva. Můj dědeček Jan 1953 musel dědeček trafiku zavřít a zavřená zůstala Škaroupka byl jedním z válečných invalidů, byl 40 let. těžce raněn 5.7.1915 v bitvě u Lucku. Šrapnel mu V únoru 1993 ji otevřela moje sestra Ludmila roztříštil koleno pravé nohy a několik úlomků Skoupá a trafiku pojmenovala „Liduna“. Po 16 letech mu uvízlo v těle. Po několika náročných opeji musela opět zavřít, bohužel z důvodu svých zdraracích ve Lvově a Jägerndorfu (u Krnova) mu votních problémů. Po malé rekonstrukci jsem se prolékaři zachránili život i nohu. Tu však do konce vozu trafiky ujala já, mladší vnučka Jana Škaroupky. života již nemohl v koleně ohýbat. Za zranění Za vydatné pomoci mého tatínka Miloše Pecha, výbormu byl udělen stříbrný záslužný kříž, který po ného kytaristy bílovické skupiny „Dědci“ (o ní napíšu válce věnoval na Zlatý poklad Československa. V příště), a paní Zdeny Zipserové. roce 1930 dostal povolení k provozování trafiky. Všichni vás, milí čtenáři, srdečně zveme k nákuPůvodně prodávala moje prababička Svobodová pům novin, časopisů, kuřiva a dalšího zboží do dědeč- z okna první “světnice“. Dagmar Hájková kovy trafiky, která v rodinné tradici pokračuje dál. Dagmar Hájková LETOS OBČANY ČR ČEKAJÍ TROJE VOLBY. MNOZÍ Z NÁS SI KLADOU OTÁZKU: KOHO BUDEME VOLIT? VĚC VEŘEJNÁ Už léta je tragickou skutečností, že s kýmkoliv ze známých o volbách v posledních letech mluvím, téměř všichni vyjadřují stejný názor. „Jdu volit nejmenší zlo.“ Bohužel je neštěstím této země, že v čele parlamentních stran se drží lidé, které většina národa nechce, protože odmítá jejich styl, morálku, rétoriku, charakter. A volič jde a podle svého přesvědčení, je-li pravicově zaměřený, jde se sebezapřením a skřípe- 6 ním zubů hodit hlas ODS (pravicová jistota), a je-li levicově zaměřený, pak ze stejného důvodu ČSSD. A naši politici obou nejsilnějších stran to tak mají téměř jisté. Co už ale nemají jisté, je výhra. Bohužel se ukázalo, že síly v této zemi jsou rozloženy 50:50. A tak začínají přicházet s nebezpečnou myšlenkou: „Jediná cesta, jak ven z patové situace, je přiohnout si namíru volební zákon, protože je nevyhovující“! Tato lež je opakovaná nebezpečně často. Ono by ale nemělo jít o získání více hlasů se stále stejnými a nechtěnými tragickými postavami v čele stran! Mělo by jít o získaní více hlasů pravdivými programy, poctivým úsilím je naplňovat a oslovit více voličů s důvěryhodnějšími lídry v čele stran. Toskánská aféra vyšuměla a vybila se planými dohady, kdo si ji objednal. Řada afér, které se staly tak neúnosnými, že kvůli ním padla vláda ODS a spol. v době našeho předsednictví EU už je rovněž dávno zapomenuta. A lídr ODS neopomene hřímat při jakékoliv příležitosti, že za pád vlády a dnešní stav může jen a jen mocichtivost ČSSD. Zapomíná se na aféru pana Čunka a na paní Veseckou, na aféry pana Langera, podivné kšefty pana Řebíčka, zapomíná se na lídrování pana Bursíka, které rozvrátilo Stranu zelených, zapomíná se na aféry a excesy pana Topolánka. Budeme opravdu jako ovce chodit k volbám volit donekonečna jen to „menší zlo“? Opravdu budeme dávat donekonečna jistotu pánům Topolánkovi a Paroubkovi a jejich nejbližším, kteří tímto budou i nadále mít své jisté, a tedy žádné důvody k jakýmkoliv změnám? Oni nepotřebují a nezajímají je hlasy nadšených a přesvědčených voličů, jím stačí i hlasy „z nouze“, z nutnosti“, hlasy pro menší zlo! Ale bude to stále stačit nám, voličům? Myslím, že nálada v republice se pozvolna obrací a těch, kteří toho zla mají plné zuby, je čím dál víc. Jen ten volební systém těmto zdravým tendencím nesvědčí. Protože komu dát jinému svůj hlas? Ty hlasy se zřejmě roztříští a propadnou a ČSSD i ODS opět zvítězí. Ne jedna nad druhou. Zvítězí nad námi. Ing. Michal Koprda Tomáš Baťa, 1932 NOVÉ POSTY V EU Prezident Václav Klaus 3. listopadu 2009 podepsal Lisabonskou smlouvu a umožnil tak dokončení jejího ratifikačního procesu. Česká ratifikace byla poslední, která chyběla k umožnění vstupu této reformní smlouvy v platnost. Lisabonská smlouva oficiálně vstoupila v platnost dne 1. prosince 2009. Mimo různé procedurální změny a jiná opatření zajišťující lepší chod rozrůstající se Unie se touto smlouvou vytvořily i nové funkce, z nichž zcela nejvýraznější je Předseda Evropské rady. Je to stálá funkce, do této doby ji plnil čelní představitel právě předsedající země. V českém prostředí je tato funkce mylně označována jako prezidentská a pravděpodobně to vychází z anglického překladu samotného slova předsednictví – „presidency“. Označení prezident bylo použito v předchozí, neratifikované, Ústavní smlouvě, která ovšem po neúspěšných referendech ve Francii a Nizozemí nevešla v platnost a z dlouhých jednání o jiné, přijatelné variantě vzešla právě Lisabonská smlouva. Ta upustila od veškerých ústavních symbolů a tedy i názvu prezident. Ale přejděme k tomu podstatnému. Do funkce předsedy Evropské rady byl zvolen Herman van Rompuy, bývalý belgický předseda vlády, známý pro svou schopnost dosáhnout kompromisu i tam, kde se to zdá nemožné. Jeho úkolem v této funkci je předsedat Evropské radě a jejím jednáním, zaručovat jistou kontinuitu její práce a v neposlední řadě reprezentovat EU navenek v oblastech společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Předseda Evropské rady je volen na 2 a půl roku a může být zvolen opakovaně. Vytvoření tohoto úřadu je v souladu se současným trendem Evropské unie, která se snaží být důležitým hráčem v mezinárodním dění, ale v minulosti často narazila na nejednotnost a nejasnost, kdo je ta osoba nebo který je ten úřad, se kterým mohou zahraniční partneři komunikovat. Předseda Evropské rady má být právě tímto reprezentantem EU navenek, není rozhodně osobou, která by měla nějaké zvláštní pravomoci podobné funkcím prezidenta, jak je známe z naší země. Nakonec snad jen upřesním co je vlastně Evropská rada a proč právě její předseda má být reprezentantem celé EU. Evropská rada je vrcholný orgán Evropské unie, je to fórum, na kterém se schází nejvyšší představitelé členských zemí a rozhodují o dalším směřování EU, o společných politikách a postojích nebo způsobech jak se vypořádat s nenadálou situací (ekonomická krize, krach řeckého státního rozpočtu, atd.). Je tedy celkem logické, že právě předseda orgánu složeného z nejvyšších představitelů jednotlivých členských států je vhodná osoba pro ztělesňování ideálů, politik a celé EU navenek. Zdroj: europa.eu Zpracovala: Tereza Skládanková, studentka Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, oborů Mezinárodní vztahy a Evropská studia PES A JEHO PÁN Vážení občané – majitelé psů, přiblížilo se jaro a jak mizela sněhová nadílka odcházející zimy, odkrývaly se hříchy některých z Vás a mnohde, kam jsme pohlédli, viděli jsme jako houby po dešti psí výkaly. Hřešili jste na to, že ve sněhu se leccos schová? Asi to tak bylo, ale teď už není kam schovávat. Prosíme proto – nezapomínejte při venčení psů brát s sebou sáčky a pečovat o své miláčky od začátku až do konce. V obecně závazné vyhlášce č. 1/2009 je uvedeno: „Chovatelé, vlastníci či držitelé psů a jiných domácích zvířat jsou povinni zajistit, aby zvířata neznečišťovala veřejná prostranství, veřejné zařízení nebo veřejnou zeleň a v případě, že dojde ke znečištění, jsou povinni toto znečištění odstranit.“ Někteří z Vás po svých psech uklízíte automaticky, ani k tomu nepotřebujete existenci vyhlášky, ale někteří ne a ne se to naučit. Tyto „stopy“ po psech nebývají jen na trávnících, ale i na chodnících. Vám, kteří nejste schopni pochopit, že je špatné být lhostejní k místu, které Váš pes poznamená, Vám přeji, abyste do toho párkrát šlápli. Možná, že Vás to přiměje k uvědomění, že je lepší ten sáček nosit s sebou nebo na kraji lesních cest vzít nějaký klacík a zahrabat to. Nebuďme lhostejní ke svému okolí! Olga Uhrová za Komisi pro životní prostředí 7 Vážení čtenáři, v tomto vydání opět naplňujeme rubriku Rozhovory se zajímavými bílovickými osobnostmi. JSEM TÍM, ČÍM JSEM CHTĚL VŽDYCKY BÝT ŽIJÍ MEZI NÁMI… Mnohé z vás asi překvapí, že v Bílovicích nad Svitavou už 16 let bydlí Ing. Jiří Imrýšek, dnes marketingový ředitel a člen představenstva společnosti Heineken Česká republika, a.s. Mezi lidmi se stále běžně používá původní název firmy Starobrno, kterou v roce 1994 koupil rakouský koncern BBAG a zachránil tak Starobrno doslova za minutu dvanáct před krachem. V té době se stal Ing. Imrýšek prvním Čechem najatým tehdejším rakouským managementem společnosti, pivovar se musel od základů „znovu postavit na nohy“. První investice putovaly do výroby, aby bylo docíleno vysoké a stabilní kvality, postupně se budovalo obchodní oddělení, otevírala se distribuční centra, začalo se pracovat na prezentaci značky. Do nového tisíciletí už společnost Starobrno vplula s nejoblíbenější značkou piva na jižní Moravě a Ing. Imrýšek obdržel ocenění udělované nejlepšímu marketérovi České republiky - Brand manager roku. Od roku 2001 byl jmenován prokuristou odpovědným za prodej, distribuci, marketing, vztahy s veřejností a strategii společnosti. Za období jeho působení společnost přibližně ztrojnásobila obrat a zpětinásobila zisk a byla úspěšně začleněna pod křídla společnosti Heineken, která v roce 2003 získala celou středoevropskou pivovarnickou skupinu BBAG. Na základě excelentních výsledků společnosti Starobrno se rozhodl jeho vlastník k dalším investicím v České republice a v roce 07 a 08 získal další dvě pivovarnické společnosti. Ing. Imrýšek je od roku 2007 marketingovým ředitelem a členem představenstva nově vznikající společnosti, která vzniká integrací společností Starobrno, Královský pivovar Krušovice a severočeského Drinks Union. Ing. Jiří Imrýšek pochází z učitelské rodiny z malé vesnice Bratřejov u Vizovic, vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Brně, potom studoval na Masarykově univerzitě – obor firemní finance a marketing a General Management Program v rakouském Linci. Je ženatý a má dvě děti. Na naši otázku, zda je ochoten pro Bílovický zpravodaj zodpovědět několik otázek, odpověděl poděkováním za nabídku a pozval nás k přátelskému popovídání u nich doma. Zeptali jsme se: Jaké školy nebo učební obory jsou potřebné pro výrobu piva? Výroba piva může zajímat absolventy Střední průmyslové školy chemické - obor potravinářství, absolventy Vysoké školy zemědělské – předmět zpracování produktů, absolventy Vysoké školy chemicko-technologické – obor potravinářská technologie. Když je řeč o školách, tak je třeba se zmínit o Starobrněnské večerní škole. Je to náš projekt, „škola“ (s nadsázkou…) je určena pro dospělé a může se přihlásit každý na webových stránkách. Získáte svůj průkaz studenta, dozvíte se spoustu nového, odpovídáte na otázky, získáváte body a podle množství bodů odměny, slevy apod. Je to taková reklamní akce formou, která lidi baví. V současné době máme něco přes 6000 registrovaných studentů. Odměnami jsou pak třeba happy hours (speciální slevy) ve vybraných restauracích, ale i slevy vstupenek na koncerty či slevy u partnerů projektu... Můžete nám říct něco o Vašem profesním postupu k současnému postavení? Měl jste už nějaké příležitosti na studiích? To není postavení, to je práce jako každá jiná �. Víte, dnes už se studenti snaží v posledním ročníku zacílit na případného zaměstnavatele, týmu a mně ta atmosféra natolik učarovala, že jsem začal chtít být pivovarníkem. Navíc se mi to jevilo jako ideální spojení studijního oboru i nabytých zkušeností. Pak už to byla jen otázka času, takže když se přibližně po dvou letech mého harcování kolem sportu s pěti kruhy objevil kratičký inzerát v tisku, že Starobrno hledá marketingového ředitele, neváhal jsem ani minutu. Konkurz jsem vyhrál, a tak započala praxe mladého řeholníka na Starém Brně. Které značky piv prodáváte? Tak těch bude hodně, dnes máme nejširší portfolio značek a produktů coby dodavatel piva na českém trhu. Jsou to tedy Starobrno, Krušovice, Hostan, Zlatý Bažant, Zlatopramen, Březňák, Louny, Dačický, Jarošov, Pivinec, Heineken, Affligem, BaronTrenck, Edelweis a Clausthaller. Brzy přibudou další z rodiny speciálů, ale s tím počkejme do jara. Musí pivovarnictví nějak čelit důsledkům současné hospodářské krize? Určitě ano, protože pivo je jedním z barometrů ekonomického stavu společnosti. Za poslední dva roky poklesla spotřeba piva v ČR o 8-9 %. Větší pokles spotřeby piva je v gastronomických provozech, tam dosahuje až 13 %. Lidé do hospod chodí, ale méně utratí. Zvýšení spotřební daně na pivo od ledna letošního roku, které se na ceně piva projevuje padesáti haléři až jednou korunou, k tomuto trendu dále přispívá. ale u mě to bylo jinak, ale nebyl jsem výjimkou, doba byla taková. Po roce 89 se otevřely pro studenty nebývalé možnosti, a tak se stalo, že jsem byl jedním z prvních studentů univerzity, kteří vycestovali na praxi do zahraničí. Měl jsem velké štěstí na lidi, kteří kromě tvrdé práce na farmě měli obrovskou snahu mi ukazovat zajímavosti z oboru, ve kterém byli vnímáni jako inovátoři. Minimálně dvakrát týdně mě starý pán Monschein naložil do svého Mercedesu a už jsme byli na rajčatové farmě, další den zas u velkovýrobce medu, pak zase u vinařů na Weinstrasse. Naučil jsem se výborně jazyk, získal životní zkušenosti a hlavně přátele, se kterými se alespoň jednou za rok vídám po celých už skoro 20 let. V Rakousku jsem tehdy pochopil, jaký je rozdíl mezi člověkem, který „chodí do práce na 8 hodin“ a člověkem, který chce něco změnit, něco nového vytvořit a je ochoten tomu obětovat mnohem více. A co vlastní praxe po vysoké škole? Po absolvování vysoké školy jsem nastoupil v roce 93 na konkurz do agentury APC, ve které jsem vytvořil a vedl projekt historicky první účasti našich zdravotně postižených sportovců na Paralympijských hrách. V Brně sídlila, troufnu si říct, v té době nejschopnější Lillehammeru, kde agentura zřizovala český olympijský dům, televizní olympijské studio. A tam nastalo to osudové setkání. V Olympijském domě jsme totiž měli zřízen i překrásný výčep od tehdejšího partnera českého olympijského marketingová a PR agentura v České republice v oblasti sportu. Měl jsem tak přímo pohádkové příležitosti jako podílet se na tvorbě projektu extraligy ledního hokeje, na přípravě účasti posádek Tatry a Aralu na rallye Paříž-Dakar, nebo se koukat přes stůl pod ruce třem kolegům, kteří pracovali na olympijském projektu a nakonec se s realizačním týmem podívat do Ovlivňuje výrobu piva soutěž mezi pivovary o nejkvalitnější pivo? Ano, čím kvalitnější je pivo, tím víc se zvýší poptávka a tedy požadavek na zvýšení výroby. Starobrno bylo za posledních 10 let nejoceňovanější pivo na oficiálních degustačních soutěžích. Tyto degustace jsou zpravidla záležitostí sládků a dalších pivovarnických odborníků a probíhají za účasti notáře. Pivo Starobrno se tak dnes prodává se sloganem „Nejlepší pivo na Moravě“. Na velikonoční Zelený čtvrtek dodáváte na trh již několik let zelené pivo. Jaký je ohlas na tento druh piva? Zelené pivo je unikát, má skutečně zelenou barvu a je o ně velký zájem. S likérem Zelenou to nemá nic společného, zelené pivo má typicky pivní chuť. Ohlasy jsou obrovské. Nápad vyšel z brněnského pivovaru. Snažíme se, aby toto pivo bylo vždy rozvezeno do přibližně 2000 hospod po celé republice tak, aby mohlo být podáváno pouze jediný den v roce. Poptávka stále roste a zelené pivo je opravdu za jeden den vypito, i když každý rok uvaříme víc. Má někdo v pivovaru v pracovním popisu ochutnávání konkurenčních piv nebo se provádí nějaké monitorování konkurence? Být v kvalitě na vrchních příčkách znamená také pravidelně svůj produkt srovnávat s ostatními. V popisu práce to mají všichni členové managementu, tedy i já, ale častěji se jedná o doménu kolegů z výroby. Na oficiální ochutnávání máme „odborný degustační panel“, což je asi 15 odborníků. Výsledkem jsou senzorické profily – vůně, barva, pěna, říz, sladkost, kyselost, plnost, chuť po napití, pitelnost (chuť dát si další pivo) atd. Analytický profil (laboratorní) ukazuje zase exaktně naměřené hodnoty. Chuťové vlastnosti výrobků jsou klíček k srdcím spotřebitelů a klademe na ně velký důraz. V přípravě nových výrobků marketing organizuje chuťové testy, na které zve mimo „odborný degustační panel“ i hostinské a štamgasty. Než se nový výrobek uvede ke konzumentům, tak tímto způsobem proběhne několik set ochutnávek. Zajímáte se jak s pivem zacházejí hostinští? Máme program péče o pivo v restauracích, naší filosofií vždy bylo, že péče o pivo začíná u varny (spolehneme-li se na kvalitu ječmene a chmele) a končí u sklenice. Pro restaurace platí standardy – způsob uskladnění, čepování, čištění potrubí apod. Máme člověka, který je něco jako Pepin z Postřižin – objíždí restaurace a kontroluje. Máme také Školu pro hostinské, kteří po jejím úspěšném zakončení a aplikaci kvalitativních standardů ve svých gastronomických provozech obdrží certifikát garantující kvalitu péče o pivo. Kam všude se vaše pivo vyváží? Společnost Heineken ČR se stala v 2. pololetí minulého roku největším exportérem piva v České republice. Největšími trhy jsou Německo a Rusko, kde dominují zejména Krušovice. Starobrno se úspěšně prodává například ve Švédsku. Jezdíte služebně jistě i do ciziny, kam nejčastěji a na jak dlouho? Snažím se držet doma. Kancelář mám v Praze a nejčastěji jezdím do Brna a do Krušovic. Pokud jedu do ciziny, tak to bývá Vídeň, kde je středoevropská centrála, občas Amsterdam, Londýn. Dvakrát ročně pořádá Heineken regionální konference, pokaždé jinde, poslední byla v Mnichově. Pro nás je důležité být doma, pracovat s vlastními lidmi. V kanceláři trávím celé dny a k tomu najezdím přes 50 tis. km ročně. Integrační proces si vyžádal velké pracovní vytížení, byly dny, kdy byl člověk v nasazení 16, 17 hodin denně. Nyní je čas se zastavit, poohlédnout a zamyslet, nastavit trochu normální tempo. Jaký vztah máte k Valašsku odkud pocházíte? Jezdím tam velmi rád na chalupu 1x za 2 týdny, do Bohem a okresem zapomenuté vesnice, kde vítám absolutní klid, krásnou přírodu i pěkné sportoviště. Zrekonstruovali jsme chalupu po babičce, tam relaxuji manuální prací, ale jen v sobotu, v neděli už odpočívám. Jsem hrdý rodák z Vizovicka, a to je také jeden z důvodů, proč je Starobrno partnerem divadla Bolka Polívky a jeho farmy v Olšanech, manéží Bolka Polívky a dalších známých projektů. Věnujete se nějakému sportu? Na to si bohužel neumím dnes udělat dost času, ale nejsem nesportovní typ, na VŠ jsem byl lyžařským instruktorem, rád jezdím na kole, ale o tom už spíš jenom mluvím. Když mě bílovičáci vytáhnou na kolo, tak to pak tři dny rozcházím. Jsem navyklý na svých 15 minut rotopedu, takže jsem prvních 15 minut na špici pelotonu a pak odpadnu a volám ostatním mobilem, že už je nedoženu�. Ještě že vím, ve které hospodě je cíl. Když to v letní sezóně vyjde, chodím si zahrát tenis, ale jednu věc si snažím udržet, a to že 2x týdně chodím do Fit centra (i když na to nevypadám). Bez toho bych už byl dneska asi jako balón. Co byste si přál, aby se v Bílovicích v dohledné době udělalo, změnilo? Tak v první řadě musím říct, že mám Bílovice opravdu rád, a to hlavně kvůli lidem, které tady znám a které rád potkávám, a těžko už bych si bez toho svůj život dokázal představit. Měl jsem v uplynulých letech několik příležitostí změnit bydliště, byly lákavé, stály vždy jednu bezesnou noc, ale na jejím konci bylo rozhodnutí, že z Bílovic se nikam nejde. K tomu, co bych si přál změnit, mám dost co říct, člověk má možnost srovnávat. Je mně líto, že sem lidé chodí převážně jen přespávat. Hospod je zde fůra, ale není místo, kde by se lidé scházeli, pobavili se a děti si pohrály, takové shromaždiště, příjemný prostor. Taky schází veřejně přístupné fotbalové hřiště a další sportoviště. Chybí zde společenský život, kultura. Je to daň blízkosti Brna, jsem ale přesvědčen o tom, že by se něco začít měnit mělo. Lidé z jedné vesnice by měli mít více příležitostí se setkávat, seznamovat se. Určitě by to podpořilo tvůrčího ducha a pookřála duše obce jako taková. Vždyť je to místo kde bydlíme a jako takové by nám mělo být nejbližší. Já jsem dnes takový „cestovatel“, ale na otázku „Odkud jste?“ vždy odpovídám z Bílovic nad Svitavou, to je taková příjemná vesnice v krásném prostředí lesů, jenom deset a půl kilometru od pivovaru. Je to možná zvláštní, ale oceňuji i příjezd do Bílovic, serpentýny mně oddělují pracoviště od rodiny a přátel, když je projedu, tak přestávám myslet na práci. Příjemné povídání skončilo, děkujeme za ně. Za redakci: Olga Uhrová, Vendula Bartáková 9 10. ZO schválilo, aby obec Bílovice nad Svitavou realizovala úvěr na financování výměny skel v bytovém domě č.p. 695 v ulici Šebelova za předpokladu, že žadatelé obdrží dotaci z programu „Zelená úsporám“ na výměnu skel v bytovém domě č.p. 695, která bude krýt 100% úvěru a uhradí veškeré náklady spojené se zajištěním tohoto úvěru. 11. ZO vzalo na vědomí projednání návrhů a podnětů občanů ve smyslu ustanovení § 16 odst.2, písm. g) zákona o obcích. OBECNÍ ZPRÁVY Informace z jednání Zastupitelstva obce Bílovice nad Svitavou konaného dne 16. 12. 2009 Jednání zahájil a řídil starosta obce Ing.Pavel Doležal. Konstatoval, že přítomna je nadpoloviční většina členů zastupitelstva a ZO je tedy usnášení schopné. Prezenční listina je přílohou č. 2 zápisu. Do návrhové komise byli schváleni: Ing. Lázníček, Ing. Pavlovský, Ing. Martin Polák. Ověřovateli zápisu byli schváleni: Otakar Bednařík, Ing. Michal Koprda. Zápisem ze zasedání byla pověřena pracovnice OÚ Magda Mezuláníková. Byly schváleny tyto body usnesení: 1. Program jednání 2. Byla vzata na vědomí zpráva o kontrole plnění usnesení z minulého zasedání, z usnesení vyplynul jeden úkol, a to bylo zjištění možnosti prodeje bytového domu Komenského č. 556 – v programu je samostatným bodem č. 7 tohoto jednání. 3. ZO vzalo na vědomí a schválilo zprávu o činnosti Rady obce, kterou přednesl místostarosta A. Huňař. Zpráva je přílohou č.3 zápisu. 4. ZO vzalo na vědomí přijetí rozpočtových opatření č. 7/09, 8/09, 9/09, tato rozpočtová opatření jsou přílohami č. 4,5 a 6 zápisu. ZO schválilo přijetí rozpočtového opatření č. 10/09, které je přílohou č. 7 zápisu. 5. ZO schválilo rozpočet obce Bílovice nad Svitavou na rok 2010. Návrh rozpočtu přednesl člen finančního výboru Mgr. Martin Vozka, rozpočet je vyrovnaný, nikdo z členů ZO k němu neměl připomínky, je přílohou č. 8 zápisu. 6. Na základě zpracovaného a předloženého rozboru k ekonomice odvozu odpadového hospodářství ZO rozhodlo, že Obec Bílovice nad Svitavou bude v roce 2010 nadále využívat služeb firmy AVE CZ. Tato společnost zachovala ceny za odvoz odpadů pro rok 2010 ve stejné výši jako v roce 2009. Případná změna provozovatele bude řešena koncem roku 2010. 7. ZO vzalo na vědomí informaci o možnosti prodeje domu č.p. 556 v Komenského ulici, které přednesla Bc. I. Kárná. Zpráva je přílohou č. 10 zápisu. 8.1 ZO schválilo, aby pozemky p.č .902/3 a p.č.902/5 nebyly prodány do té doby, než se najde jiná vhodná lokalita pro výstavbu veřejně prospěšné stavby. Uvedené pozemky mohou být použity pro směnu za jiné pozemky, kde bude možno umístit veřejně prospěšnou stavbu. Před schválením tohoto usnesení se přihlásil o slovo člen ZO pan Vilém Kleveta, který vysvětlil důvody, proč nedoporučuje prodávat uvedené pozemky, pokud nebudou zajištěny náhradní. Na tento návrh reagoval předseda komise ÚP Ing. Lázníček a doporučil návrh usnesení ve znění výše uvedeném. 8.2 Zastupitelstvo obce Bílovice nad Svitavou, příslušné podle § 6 odst.5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), za použití ustanovení § 43 odst. 4 stavebního zákona, § 171 zákona č. 500/2004 Sb. (správní řád), § 13 a přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb.o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, vydává Územní plán Obce Bílovice nad Svitavou. 9. ZO vzalo na vědomí přednesenou zprávu o studii projektu IDS- dopravní uzel, kterou přednesl starosta obce. Zpráva je přílohou č. 11 zápisu. Podle usnesení přijatého na jednání ZO Bílovice nad Svitavou č. 17/2006-2010 dne 16.12.2009 vypracovala pro Bílovický zpravodaj Olga Uhrová. Informace z jednání Zastupitelstva obce Bílovice nad Svitavou konaného dne 15. 1. 2010 Zpráva o činnosti Rady obce za období od 1.12.2009 do 24.2.2010 Rada obce doporučila Zastupitelstvu obce: - odkoupit část pozemku, na kterém se nachází místní komunikace na ul. Dobrovského navštěvoval Bílovice nad Svitavou Rada obce vzala na vědomí - uzavření mateřské školky od 23.12. do 31.12.2009 - výroční zprávu Příspěvkové organizace ZŠ Bílovice nad Svitavou za školní rok 2008/2009 Rada obce schválila - kriteria pro přijímání dětí k předškolnímu vzdělávání pro školní rok 2010 –2011 - smlouvu o zřízení věcného břemene pro vedení veřejné kanalizační stoky na pozemku p.č. 917/1 - smlouvy o zřízení věcného břemene na zřízení 3 přípojek elektro na ulici Husova, Taranzova a Kozlíkova - smlouvu na vybudování 30 bm chodníku na ul. Obřanské nad kostelem - dodatek č. 3 ke smlouvě na zajištění financování systému IDS JMK - přijetí dotace na projektovou dokumentaci pro novou hasičskou zbrojnici ve výši 180 tis. Kč na základě smlouvy o poskytnutí dotace z JMK - tři smlouvy pro výkup pozemků na prodloužení ul. Dobrovského - dotaci ve výši 2 tis. Kč pro kynologický klub a 2 tis. Kč pro svaz invalidů - finanční dotaci z rozpočtu obce pro OS Žirafa na nájem prostor pro mateřské centrum ve výši 36 tis. Kč - finanční dotaci TJ Sokol ve výši 45 tis. Kč, sportovní komise předložila návrh na rozdělení jednotlivým oddílům 1. Jednání zahájil a řídil starosta obce Ing. Pavel Doležal. Přítomna byla nadpoloviční většina členů ZO a zasedání bylo tedy usnášení schopné. Prezenční listina je přílohou č. 2 zápisu. V úvodu starosta informoval o tom, že zasedání bylo svoláno mimořádně, aby byli členové ZO seznámeni s výsledky provedených inventur za rok 2009 a s navrženými opatřeními hlavní inventarizační komise a komise likvidační, jak odstranit nedostatky účetnictví Obce z minulých let. 2. Do komise návrhové a sčítací byli schváleni Mgr. Dagmar Pečenková a Ing. Martin Polák. Ověřovateli zápisu byli schváleni Otakar Bednařík a Ing. Michal Koprda. Zapisovatelkou jednání byla pověřena pracovnice OÚ Magda Mezuláníková. 3. ZO schválilo výsledky provedené fyzické a dokladové Rada obce odsouhlasila umístění vedení VN společnosti E.on inventury za rok 2009, se kterými přítomné seznámil Mgr. mezi ul. Dobrovského, Kozlíkova, Vodárenská a Obřanská Martin Vozka, člen finančního výboru. Zpráva je přílohou č. do země 3 zápisu. 4. ZO projednalo a schválilo doporučení hlavní Rada obce se zabývala na svých jednáních řešením inventarizační komise a likvidační komise dle „Protokolu postupných kroků k realizaci vestavby tříd v ZŠ Zpracoval : Arnošt Huňař, místostarosta hlavní inventarizační komise“ včetně jeho příloh (př.č. 4), které přednesl Mgr. Martin Vozka. 5. ZO schválilo rozpočtové opatření č.1/2010 dle přílohy č. 5, které přednesl Mgr. Martin Vozka a podle kterého se převádí finanční prostředky z rozpočtu obce ve výši 96 900.Kč k provedení rozúčtování fondu oprav na jednotlivé domy. Informa�ní leták Ministerstva financí 6. V diskusi byly diskutovány některé detaily projednávaných bodů, vysvětlení podali starosta Ukon�ení osvobození nových staveb a člen finančního výboru Mgr. obytných dom� a byt� v nových Martin Vozka. stavbách obytných dom� od 1. 1. 2010 Dále v diskusi vystoupil člen kontrolního výboru Ing. Martin Polák, který konstatoval, že se Podle ustanovení § 9 odst. 1 písm. g) zákona �. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve zn�ní pozd�jších p�edpis� (dále jen „zákon podařilo provést v účetnictví obce o dani z nemovitostí“), byly od dan� ze staveb osvobozeny nové úpravy, které jsou přijatelné pro stavby obytných dom� ve vlastnictví fyzických osob a byty ve audit a řeší nápravu nedostatků vlastnictví fyzických osob v nových stavbách obytných dom�, z minulých období. Poděkoval pokud tyto stavby nebo byty sloužily k trvalému bydlení vlastníka všem, kteří se na této práci nebo osob blízkých. Toto ustanovení bylo s ú�inností od 1.1.2009 zrušeno zákonem �. 1/2009 Sb. podíleli. 7. ZO vzalo na vědomí projednání Ve smyslu p�echodného ustanovení �l. II zákona �. 1/2009 Sb. bylo uvedené osvobození poskytnuto naposledy v roce 2009. Na návrhů, připomínek a podnětů rok 2009 již p�itom nebylo možno nov� p�iznat nárok na občanů ve smyslu ust. § 16 odst. 2, osvobození u stavby nebo bytu, které byly dokon�eny v pr�b�hu písm. g) zákona o obcích. Podle zápisu č. 18/2006-2010 z jednání ZO Bílovice nad Svitavou dne 15.1.1010 vypracovala pro Bílovický zpravodaj Olga Uhrová Karel ČAPEK (1890–1938) - vykoupit pozemky pro skupinový vodovod Kolárova a tyto následně pronajmout uživatelům vodovodu - schválit rozpočet na rok 2010 KULTURA Dne 9. ledna 2010 uplynulo 120 let od narození Karla Čapka, věhlasného českého spisovatele, který svou tvůrčí všestranností a občanskými postoji získal popularitu i ve světě, byl představitelem moderní utopistické a detektivní literatury. Působil i jako novinář a překladatel. U této příležitosti je vhodné připomenout, že tahle významná osobnost českých dějin je spojena i s Bílovicemi nad Svitavou. Karel Čapek se svým bratrem Josefem, který byl jedním ze zakladatelů moderního českého V souvislosti s ukon�ením osvobození od dan� ze staveb podle ustanovení § 9 odst. 1 písm. g) zákona �.338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, nevzniká poplatník�m povinnost podat da�ové p�iznání k dani z nemovitostí ani sd�lit správci dan� tuto zm�nu, nebo� nedochází-li k jiným zm�nám než t�m, které jsou uvedeny v § 13a odst.2 zákona o dani z nemovitostí, vym��í p�íslušný správce dan� upravenou da� z moci ú�ední a výsledek vym��ení oznámí poplatníkovi platebním vým�rem nebo hromadným p�edpisným seznamem. škole v Praze se stal r. 1917 redaktorem Národních listů, v roce 1921 přestoupil do Lidových novin. Napsal pro ně množství článků, kritik, sloupků a fejetonů. Už před první světovou válkou publikoval spolu s bratrem drobné prózy, které později vyšly pod názvem Krakonošova zahrada. A následovaly další. V letech 1921-23 byl dramaturgem a režisérem Vinohradského divadla v Praze. Nejznámější jeho díla jsou drama R.U.R, které autora proslavilo po celém světě, dále román Krakatit, drama Ze života hmyzu, Věc Makropulos, Povídky z jedné kapsy a Povídky z druhé kapsy, Dášeňka čili život štěněte, Válka s mloky, cestopisné črty Italské listy, Výlet do Španěl, portrét našeho prvního prezidenta Hovory s TGM a další. Čapek dokázal slovem citlivě a navýsost působivě reagovat na světové dění první třetiny 20. století. Jeho dílo představuje věčný pramen inspirace, je dodnes čten a stále znovu vydáván. Olga Uhrová Zdroj: Galerie Geniů, vydalo nakladatelství Albatros Literární Bílovice nad Svitavou IV, 1984 STALO SE V BÍLOVICÍCH … Všechny sledované roky byly shodou okolností i roky volebními jako je ten letošní. před 100 lety – 1910 - ve 285 domech žilo 1445 obyvatel, z toho 25 Němců - na stavbě vodovodu v úseku Bílovice –Adamov pracovalo 800 dělníků (Italové z Tyrol, Slovinci, Chorvati) - do Bílovic přijelo na letní byt 180 rodin, většinou z Brna - obec vystavěla silnici II. třídy od kapličky po Knížecí cestu do Adamova - dne 4.5. ve 20 hod hořelo v domě č. 26 (škoda 7 000 K) - okrašlovací spolek vysadil kolem kostela 100 lip, kaštanů a jasanů - starostu volilo představenstvo obce hlasovacími lístky, v tříkolovém hlasování nezískal nikdo potřebnou většinu, a tak byl starostou losem zvolen Antonín Kartous před 75 lety – 1935 - nově vystavěné ulice byly pojmenovány po bývalých učitelích z Bílovic: Teperova a Kozlíkova - v tomto roce se konaly čtvery volby, ve všech vyhráli národní socialisté, výsledky byly následující Okresní zastupitelstvo roku 2008 nebo pozd�ji. Po�ínaje zda�ovacím obdobím roku 2010 zcela kon�í platnost osvobození od dan� ze staveb podle ustanovení § 9 odst. 1 písm. g) zákona o dani z nemovitostí, na které vznikl nárok ve zda�ovacích obdobích do roku 2008 v�etn�, p�i�emž po�ínaje zda�ovacím obdobím roku 2009 již nový nárok na toto osvobození nevzniká. malířství, trávili po deset roků léto u své sestry Heleny Koželuhové-Čapkové v domě Kalových v Husově ulici. Na tomto domě byla dne 25. dubna 1965 umístěna pamětní deska a je tam dosud. Pan Kala jim postavil v zahrádce před domem besídku, kde sedávali po večerech, někdy i dlouho do noci. Na stráni nad domkem umístil stůl a dvě lavičky, odtud byl pěkný rozhled na dědinu, pole a lesy. Tam sedávali a pracovali nejvíce za parných letních dnů. Během svých letních pobytů zde poznali celé blízké bílovické okolí, které Karel Čapek zvěčnil v roce 1917 v povídce „Historie beze slov“, v níž napsal: „Hluboké jsou lesy v noci jako beze dna tůň a ty se zamlkle díváš na hvězdu nad Melatínem, mysle na zvěř, která spí v hloubi lesa, na hluboký spánek všech a na vše, co v tobě nikdy neuhasne.“ Karel Čapek se narodil v Malých Svatoňovicích v rodině lékaře a dětství prožil v Úpici v Podkrkonoší. Gymnazijní studia započal r. 1901 a ukončil v Praze 1909. Po studiích na vysoké Zemské zastupitelstvo Poslanecká sněmovna před 50 lety – 1960 - Bílovice měly 2 425 obyvatel, úmrtí (28) převažovala nad narozenými dětmi (20) - na II. Celostátní spartakiádě cvičilo z Bílovic 73 cvičenců, jinak cvičili i další cvičenci na všech vystoupeních – v místě, v okrese, v kraji - občané a mládež žili velmi rušným kulturním životem – zájezdy do divadel, estrády, přednášky, 190 představení v místním kině v sokolovně (návštěvnost 86%), tělovýchovná akademie, sokolská turistická základna v Tatrách měla několik běhů - ve 27 malých volebních obvodech, z nichž každý měl jednoho zástupce v Místním národním výboru, hlasovalo 1948 voličů z 1954 zapsaných, předsedou Místního národního výboru byl zvolen František Kratina. Poslancem Národního shromáždění byla zvolena Antonie Malášková z Kuřimi, do Okresního národního výboru byli zvoleni Jan Petrovský a Jarmila Zubalíková. - byly zvýšeny minimální důchody mužů na 600 Kč a žen na 450 Kč - v Komenského ul. byl postaven bytový dům č. 556 - bylo dokončeno zaklenutí potoka Časnýře a po Havlíčkově ul. mohly znovu jezdit autobusy do sousedních obcí - došlo k otevření školního pozemku za nádražím - byla vyasfaltována silnice mezi Obřany a Bílovicemi - byl vystavěn železobetonový mostek v Husově ulici u zahradnictví s možností odbočit do ul Dobrovského návrší Senát - Teperova ulice byla prodloužena přes Trávníky k silnici 501 - byly odkanalizovány ulice Poděbradova a Kozlíkova - začalo se s přístavbou Základní školy směrem do dvora 226 - bylo oploceno dětské hřiště v Palackého údolí 114 - byl vyspárován opěrný taras u tenisových kurtů (provedl 117 Zdeněk Srba) Národní socialisté 550 533 600 Lidovci 253 261 247 Komunisté 128 133 137 Živnostníci 130 124 132 Sociální demokraté 122 118 134 115 Henleinova strana - 36 28 26 Čeští fašisté - 11 12 10 Národní sjednocení - - 41 42 Z Bílovic byl do okresního zastupitelstva zvolen Jan Kartous. Vypracoval kronikář Bořivoj Nejezchleb NESPALUJTE ODPAD DOMA!! huje již zmíněné karcinogenní dioxiny. Uvolňuje se i plynný chlor či ještě agresivnější fosgen. Jedná se o nebezpečné látky, jež se používaly v první světové válce jako bojové plyny. Vysoké koncentrace mají za následek poleptání plic a okamžitou smrt, nižší vedou k nemocem dýchacích cest. Z PVC se vyrábějí novodurové trubky, podlahové krytiny, pláště do deště, ubrusy, hadice atd. Obal z PVC poznáme podle tříšipkového symbolu s číslicí 3 uvnitř. KALEIDOSKOP Často láteříme na komíny průmyslových podniků a mnohdy oprávněně. Je však kouř vycházející z našich vlastních komínů o tolik neškodnější? Možná, že právě z toho vašeho vesele unikají látky podobné nebezpečným bojovým plynům. Chceme vás informovat o tom, co byste do kamen či kotle dávat neměli, nechcete-li sobě, svým dětem či sousedům otravovat život. Při spalování v kamnech nebo na ohništi může vznikat mnohem více nebezpečných škodlivin než v průměrné spalovně (čímž se spaloven nechceme zastávat). Hlavní příčiny jsou dvě: – teploty, při nichž hoření v domácích kamnech či kotlích probíhá, jsou nízké, – palivo je nedokonale okysličováno. Výsledkem je nedokonalé hoření. Spalujete-li v kamnech odpad, uniká z vašeho komína čpavek, fenoly, kyanidy, dehet… Tyto látky nepříjemně zapáchají, dráždí sliznice horních cest dýchacích, vedou k bolestem hlavy či působí jako nervový jed. Polyaromatické uhlovodíky obsažené v dehtu jsou dokonce prvními látkami, u nichž byl prokázán rakovinotvorný účinek. Ještě nebezpečnější produkty spalování jsou tzv. dioxiny. Způsobují vývojové vady, neplodnost, hormonální a imunitní poruchy. Například tetrachloridbenzodioxin (TCDD) patří mezi nejsilnější syntetické jedy. Věcí, které do vašeho kotle nepatří, je mnoho. Zaměříme se na ty, které se tam ocitají nejčastěji. Pokud doma přiložíte do kotle kousek plastu, starší dřevotřísku, překližku, gumu nebo oblečení z umělých textilií, vězte, že to, co vychází z vašeho komína, není jen tak obyčejný kouř. CO SE BUDE KDY KONAT Kulturní komise Rady obce zve na přednášku kronikáře Bořivoje Nejezchleba „BÍLOVICKÉ VĚŽE A KOMÍNY“ do Klubu důchodců na Husově ulici ve středu 24. března v 18 hod. Přezůvky vezměte s sebou. Před besedou bude možné nahlédnout do obecní kroniky. *************** Římskokatolická farnost v Bílovicích nad Svitavou zastoupená P. Jaroslavem Filkou spolu s kulturní komisí srdečně zvou všechny posluchače na POSTNÍ KONCERT DUCHOVNÍ HUDBY který se bude konat v sobotu dne 27. března v 18 hodin v chrámu Páně Cyrila a Metoděje v Bílovicích nad Svitavou Pryž (guma) Spálením pryže vznikají oxidy síry, které dráždí dýchací cesty, a saze. Ty obsahují polyaromatické uhlovodíky, mezi nimiž se nacházejí silné jedy i látky rakovinotvorné. Nespalujte plasty Plasty jsou obohaceny různými látkami, jako jsou změkčovadla, barviva a stabilizátory. Ty často obsahují těžké kovy – hlavně kadmium a zinek. Při spálení se těžké kovy uvolňují do ovzduší a také zůstávají v popelu. Při nedokonalém hoření plastů vzniká také hodně oxidu uhelnatého (CO). Tento plyn je jedovatý, neboť je schopen vázat se na krevní barvivo hemoglobin. Tím znemožňuje přenos kyslíku krví, což může vést k vnitřnímu zadušení. Dalším nebezpečím při spalování plastů je únik ftalátů, které mají schopnost hromadit se v lidském těle. Světová zdravotnická organizace je označila za škodlivější než obávané polychlorované bifenyly. Nejhorší je PVC I dokonalé spalování PVC při vysokých teplotách ve spalovně se považuje za velmi škodlivé. Hořením PVC vzniká velké množství kyseliny chlorovodíkové (HCl), která silně dráždí horní cesty dýchací. Při spalování doma uniká do komína také monomer PVC – vinylchlorid. Je to velmi jedovatá látka s rakovinotvorným účinkem. Váš kouř také obsa- Vystoupí: Marie KARASOVÁ - varhany a Jiří PREISINGER - housle slovní doprovod: Bronislav Tomáš Umělé textilie Při jejich nedokonalém hoření vzniká zejména čpavek. Ten již při nižších koncentracích dráždí oči, sliznice nosu, působí nevolnost a bolesti hlavy. V menším množství uniká i kyanovodík, který i v malých koncentracích vyvolává škrábání v krku, zarudnutí spojivek, prudké bolesti hlavy až závratě. Ústředním dílem celého koncertu budou Růžencové sonáty Heinricha Ignaze Franze Bibera č. VI - X pro housle a varhany, jejichž námětem je Ježíšova křížová cesta a ukřižování. Organický odpad Spadané listí a trávu sice nepálíme v kamnech, ale zejména na jaře a na podzim lze vidět a hlavně cítit dusivý kouř stoupající ze zahrad. Tento kouř obsahuje zejména oxid uhelnatý (CO), uhlovodíky a dehtovité látky. Spálením organického odpadu však doslova pouštíme do vzduchu skvělé hnojivo a měníme ho ve škodlivé plyny. Přitom obyčejný kompost nás může zbavit nejen listí, ale i kuchyňského odpadu. Listí napadené např. strupovitostí, které nelze dát do kompostu, nechte odvézt spolu s jiným odpadem, nebo je po vysušení na slunci spalte spolu s dřevem, které zajistí přístup kyslíku a vyšší teplotu. Vstupné dobrovolné bude jako vždy věnováno na opravy bílovických varhan. *************** Vlastivědný klub Petra Bezruče pořádá tradiční Vítání jara na palouku „U Luže“ v sobotu 27. 3. 2010 od 10 hodin. V programu vystoupí dětský folklorní soubor Bystrouška s pásmem Vítání jara a tradičním zvykem symbolického upálení Morany a nastopení Vesny. Zdroj: Hnutí DUHA – www.hnutiduha.cz Pro BZ poskytla Anna Pramuková Bohumil Hakl Jak si Plachejtko s Modřínkou postavili dům Zima uběhla, na lukách roztál sníh a na Kaňáku led a ke slovu se hlásilo jaro. Přiletěli čápi a s nimi se vrátily sestřičky víly Modřínky; víla Jablůňková, Třešničková, i Jedličková a hned za Modřínkou, ať jde s nimi oblékat stromy do listí a modříny do jehličí. Modřínce se zrovna od Plachejtka nechtělo a jak to jen šlo, tak se ke Kaňáku vracela. Plachejtko zatím pilně pracoval. Dělal všechno, co se zjara na rybníku má. Sekal rákosí, vynášel bahno, ale zdálo se, že rybník zarůstá čím dál víc, že na to sám nestačí. Když zašel večer do mlýna na pobejtku, povídá panu otci: „Pane otče, kdypak jste naposled ten náš rybník letnili?“ „Letnili? O tom starý Žoužel nikdy nemluvil.“ „Pantáto, každý rybník se musí jednou za 12 čas vypustit, osít ovsem a nechat přes léto odpočinout. A potom, asi tak koncem srpna se sklidí oves, rybník se znovu napustí a nasadí se do něj ryba; o to se postarám.“ „Tak to se musí projednat s panem starostou“, rozhodl pan otec. A hned druhý den šli oba do Horního Dolního sdělit Jásámovi, co se bude dít a proč. Jak starosta slyšel, že bude v Kaňáku víc ryb, samozřejmě souhlasil, a dokonce slíbil pomoc. A tak to začalo. Plachejtko seřídil odtok vody tak, aby jí v rybníku ubývalo, aby ale neškodila a mlýn přesto mlel, potom rozvezl k okolním hastrmanům své chovné ryby s tím, že si je na podzim zase sveze, zamluvil si dostatek kapříků na Vánoce a letnění začalo. Mlynářští pomohli vyvézt bahno, Plachejtko vysekal zbývající rákos, zasili oves a opravili hráz a strhli i chalupu pod hrází, protože by stejně spadla, jak byla letitá. Večer, když seděl Plachejtko nad bývalým rybníkem, přišla za ním Modřínka. Vyposlechla, kam vysadí puškvorec, kam bílé i růžové lekníny a co dál. Modřínka jen trochu smutně vzdychla: „A kde budeš, Plachejtko, bydlet? Mně by to vlastně mohlo být jedno, stejně musím s podzimem pryč“. „No jó, kde já budu vlastně bydlet? Kdybys tady, Modřínko, chtěla zůstat a nikam neletět, tak to já bych třeba postavil někde tady domek jako mají lidé. Já nemusím být pořád ve vodě a tobě by na suchu také bylo líp.“ Takhle dlouhou řeč Plachejtko snad celý svůj hastrmanský život neřekl. „A ty bys, Plachejtko, chtěl, abych nikam neletěla a zůstala?“ ptala se Modřínka a moc hezky se na Plachejtka dívala. „To se ví, že chci. Vždyť já si vůbec nedovedu představit, že bys tu se mnou nebyla.“ A Plachejtko hajdy za pantátou do mlýna a do městečka za starostou, že by rád stavěl na louce u Kaňáku pro sebe a Modřínku domeček, jestli by jim lidé pomohli. Starosta i pantáta souhlasili, mlynářská chasa i lidé z městečka se stavbou vydatně pomohli, protože si Plachejtka i Modřínku oblíbili. Na konci léta byl sklizen oves a na mělčině vyrůstal orobinec, v Kaňáku přibývalo vody a na louce před hrází zářil hastrmanský příbytek. Modřínka v něm všechno urovnala, zamávala sestřičkám k odletu na jih a vydala se za bylinkami, které znala, a rovněž i jejich léčebné účinky. Brzy si k ní zvykli chodit lidé pro radu. O tom i o Plachejtkovi zas příště. Pro váš úsměv Babička ráno říká svému dospívajícímu vnukovi: Vnoučku můj, zase jsem ve snu lítala na motorce a vznášela se jako na vlnách po celém městě s vlajícími vlasy. Babí, zlobí se vnuk, kolikrát ti mám opakovat, že tvoje tabletky jsou v té druhé krabici! mě vyhodili. „A nepřepočítala ses?“ 13 OHLÉDNUTÍ ZA MINULOSTÍ TJ SOKOL - po dvaceti letech změna PAN UČITEL TONAR POKRAČUJE VE VZPOMÍNÁNÍ … Z HISTORIE K nepoznání se mi jevila bílovická škola, když jsem ji po několika letech po mém odchodu opět navštívil. Venkovní vzhled školní budovy i její vybavenost doznala nebývalých změn ve srovnání, kdy jsem do ní jako mladičký učitel v roce 1954 nastupoval. Při mém nástupu, tedy dnes více jak před 55 lety, nebyla bílovická škola vzhledem ani svojí vybaveností na tom nejhůře; poznal jsem mnohem horší školy. Byly však zase i školy lepší. Bez okolků lze však říci, že tehdejší škola byla již “vybydlená“. Záchody byly suché a jejich zápach občas nepříjemně „zaváněl“ po celé budově. Jednotlivé třídy byly vytápěné obrovskými železnými kamny, která při naložení málo kvalitního hnědého uhlí často vybuchovala a čpícím kouřem zamořovala vzduch ve třídách, takže okna i v kruté zimě musela být často dokořán otevřena, než se vyvětralo. Žáci je vtipně pojmenovali „HUKO“ (hutní kombinát). V tehdejší době se právě u nás tyto hutní giganty stavěly na Ostravsku a na výchovním Slovensku. Byly chloubou tehdejšího režimu. Moc se o tom psalo a hovořilo. Také učivo se v tomto směru muselo aktualizovat… Při této příležitosti si vzpomínám, jak jsem si jednou, jen tak při řeči, postěžoval mému učiteli a příteli, tehdy ještě Doc. Milanu Kratochvílovi na přírodovědecké fakultě v Brně, kde jsem si dálkovým studiem rozšiřoval učitelskou kvalifikaci, že mám smůlu, že jsem ještě na pěkné škole vůbec neučil. Ten mne však v zápětí „uzemnil“ slovy: „Víš Františku, nic si z toho nedělej a pamatuj si, že i pod ošumělým kloboukem se může skrývat moudrá hlava“... Tímto příměrem, touto metaforou, moji skepsi úplně rozptýlil. Od té doby jsem již nevyhledával problémy a nevymlouval se na objektivní potíže, kterých bylo tenkrát všude plno, nevyjímaje i oblast školství… Ve svých vzpomínkách se často přenesu do let mých učitelských začátků, kdy jsem jako mladičký učitel působil na bílovické škole, kdy jsme společně s některými žáky posledních ročníků – osmáků a JUKU – „vybavovali“ odbornou učebnu chemie a fyziky. Kdeže ty doby jsou…? Znovu opakuji, že na toto období velice rád vzpomínám. V přízemí školy, v místě dnešní vstupní haly, byla tehdy moje učebna s přilehlým kabinetem chemických sbírek. Tehdy se řediteli Františku Pernicovi podařilo získat nějaké finanční prostředky a pro školu jsme pořídili novou filmovou promítačku „OP 16“, to byl jeden z prvních krůčků k využívání didaktické techniky a modernizaci výuky ve škole. Byl jsem pověřen obsluhou promítačky. Brzy se mi podařilo zaučit do promítání některé nadšené, zvídavé a ochotné žáky – svoje „asistenty“, jak jsem jim říkal, kteří pak promítačku samostatně a spolehlivě obsluhovali. Promítací aparát se dle potřeby z kabinetu přenášel a pro projekci vždy nově instaloval. Brzy nato se nám podařilo ve třídě pořídit zatemnění a probourat do třídy z chemického kabinetu okénko, na promítání filmů. Kamera mohla být pak trvale a pohotovostně v kabinetu připravena. Nebo další jinou, již větší akcí, bylo budování dílny pro činnost technického kroužku a fyzikálního kabinetu z malého domku (přístavby) těsně sousedícího ve dvoře se školou, kterou MNV škole přidělil. Dnes již ani nevím, čemu tato přístavba původně sloužila. Dost velkým problémem bylo propojení nové místnosti se třídou. Stačilo se jen zmínit a moji „asistenti“ a další ochotní žáci se hned nadšeně nabízeli, že otvor pro dvéře ve školní zdi probourají. Tak se i v neuvěřitelně krátké době skutečně stalo. Nové dvéře pak zazdíval obecní pomocník pan Arnošt Fritz. Daly by se vyjmenovat další akce, které jsme společně se žáky na škole uskutečnili. Jen tak namátkou třeba jmenuji výrobu soupraviček pro konání „chemických laboratorních prací“. Musím dodat, že se na této akci spolupodíleli i někteří rodiče, kteří nám vyrobili držáky na zkumavky. Potřebný dřevěný materiál nám tehdy vždy ochotně dodala bílovická „Parketárna“. ... Při výrobě těchto soupraviček se plně osvědčila činnost technického kroužku provozovaná v získaném prostoru nového kabinetu. A těch fyzikálních a chemických experimentů, které jsem do výuky chemie a fyziky se svými „asistenty“ připravil bylo opravdu mnoho… Při této příležitosti na závěr svých vzpomínek a povídání bych rád současným žákům připomněl, aby si moderního vybavení a zařízení krásné školy vážili. Vaši dědečkové a babičky to tak snadné neměli a učili se v nesrovnatelně horších primitivních a improvizovaných materiálních podmínkách. Ale to už tak bývá, že nejmladší generace současnou životní úroveň a všechny vymoženosti moderní doby považuje za naprostou samozřejmost. Přesto si však myslím, že by bylo vhodné a výchovné těm nejmladším a mladým občas připomenout, jak to bylo dříve, s jakými problémy se museli lidé potýkat a vést je k tomu, aby si všeho toho, co mají dnes a co berou za samozřejmé považovali a uvědomovali si, že to nespadlo s nebe, ale že to vše bylo vybudováno za velikého úsilí jejich rodičů a prarodičů a že to stálo všechno hodně práce, námahy a mnoho peněz… JAK TO BYLO NA VELIKONOCE PŘED 50 LETY Můj mladší bratr přišel z vojny rok přede mnou a hned se také oženil. Bydleli v rodinném domku u rodičů nevěsty v nedaleké vesnici asi 8 km daleko. Již na svatbě jsem si všiml, že má bratr mladičkou hezkou švagrovou. Také já jsem se po návratu z vojny oženil. Nastalo jaro a na Velikonoční pondělí jsme vždy s kamarády obcházeli dědinu a pomlázkou navštěvovali děvčata i naše mladé manželky. Byla to zábava vždycky na celé dopoledne. Již předem jsme děvčatům slibovali mrskut a nic nedbali na to, že se smála, že než se v pondělí probudíme, budou již z domu u kamarádky a tam je nenajdeme. Toho jara jsem přišel na dobrý nápad ještě předtím, než se parta sejde, že bych mohl zajet k bratrovi a vyplatit všechny ženský, co jich doma má. Sám jsem si upletl žílu (naučil mě to soused Srba, který byl velmi zručný a kterému jsme vždycky museli držet proutky a potom 14 jsme dostali vlastní žilou první ránu přes zadek – to „abyste věděli, jak to děvčata bolí“). A protože jsem již tehdy měl motorku ČZ 175, vstal jsem velmi brzy, do rukávu kabátu jsem ukryl žílu, našlápl motorku a celý natěšený ujel těch 8 km do sousední vesnice. K domu, kde bydlel bratr, jsem dojížděl s kopce bez motoru, abych děvčata nevyplašil. Motorku jsem položil do příkopu, vytáhl z rukávu žílu a vběhl jsem do domku. Všechna děvčata jsem sešlehal i s babičkou, dokonce některá ještě v posteli. Zdálo se mi, že v domě je návštěva, tolik tam bylo ženských. Nikde jsem nenašel švagrovou, tak byla dobře schovaná. Vtom se na mě obrátila paní domu: „Vy jste se asi spletl, mladý muži, že?“ Oba sousední domky měly téměř stejné vstupy, z obou stran volné parcely, byly bez oplocení a cestička od silnice byla jen tak vyšlapaná. Dříve jsem si podobnosti obou domů při občasných návštěvách nevšiml, protože to bylo vždycky jasné a nikdy jsem nebyl na pochybách. Tak se mi podařilo překvapit na Velikonoční pondělí brzy ráno děvčata. Musím říci po pravdě, že jsem nezkoumal jak jsem uspěl, ale rychle jsem vyklidil pole působnosti a změnil jsem lokalitu. I tam jsem dobře odvedl svoji práci a dost jsme se tomu všichni upřímně nasmáli. Moje původní tušení, že v domě nemůže být tolik holek, se potvrdilo. SPORT V pátek 26. února 2010 se konala Valná hromada TJ Sokol Bílovice nad Svitavou, na které proběhlo především hodnocení činnosti celé TJ, informace o finančním hospodaření, pak důležitý bod jednání - volby nových orgánů, diskuse a na závěr bylo schváleno - jak už to bývá - usnesení. Nejdříve přednesla zprávu o činnosti starostka Milada Jandová, která mimo jiné informovala o celkové sponzorské částce za uplynulé čtyři roky, která činí bezmála 200 tis. Kč. Dále uvedla, že se nepodařilo splnit jeden z hlavních bodů – uvolnit byt pro správce (sokolníka) a vyjádřila nespokojenost vyplývající z neukázněnosti některých uživatelů tělocvičny, což bohužel souvisí s neexistencí sokolníka. Následovaly zprávy jednotlivých oddílů. Vedoucí fotbalistů Milan Hudec podrobně informoval o úspěších a neúspěších oddílu, kde si velmi dobře v současné době vede družstvo malých hráčů – přípravky. Posteskl si na smůlu, která je postihla v podobě krádeže sekačky z uzamčeného prostoru na fotbalovém hřišti. Koupení nové sekačky znamenalo zbytečný zásah do rozpočtu, který musí být i bez takových příhod běžně doplňován sponzorskými příspěvky. Informace o příjmech a vydáních oddílu demonstrovala perfektní vedení finančního hospodaření oddílu. Za atletiku shrnula činnost Jana Vaňková, připomněla, že uplynulý rok byl Dalším důležitým bodem byla zpráva o hospodaření, kterou přednesla účetní Vlaďka Uličná. Pozitivní informací bylo, že veškeré dluhy spojené s rekonstrukcí budovy v nedávných letech jsou již zaplaceny. Volba orgánů proběhla po diskusi a připomínkách k volebním návrhům. Velkou událostí byla skutečnost, že dlouholetá starostka Milada Jandová se rozhodla do dalšího období již nekandidovat, a tak má TJ Sokol po dvaceti letech nového starostu Petra Pošmůrného. Dále bylo odsouhlaseno volit jedenáctičlenný výbor (včetně nového starosty), ve kterém má zastoupení téměř každý oddíl. Byla volena tříčlenná kontrolní Petr Pošmůrný, nový starosta TJ Sokol komise, dva vyslanci do šestým rokem obnovené činnosti a že na župního výboru a dva delegáti na župní atletických soutěžích žactva se umísťují téměř valnou hromadu. vždy na stupních vítězů. Za tenis přednesl V diskusi vystoupil mimo jiné host – ing. zprávu Petr Marvan, za stolní tenis Petr Oldřich Pařízek, místostarosta župy Dr. Uličný, za všestrannost vedoucí cvičení žen J. Vaníčka. Hovořil o změnách, kterými Libuše Šenková a Olga Uhrová, za cvičení organizace Sokol po svém obnovení v roce rodičů a dětí Martina Drdlová, za florbal 1990 zákonitě prochází a o dalších změnách, chlapců v zastoupení Petr Uličný. Všechny které stále budou přicházet. V souvislosti s tím zprávy svědčí o zapálení členů pro konkrétní se osobně zabývá přepracováním stanov sportovní činnost a snahu rozvíjet ji dál pro České obce sokolské. současné i nové zájemce. Podrobnější zprávy Přejeme novému starostovi hodně úspěchů jsou průběžně zveřejňovány v Bílovickém v jeho činnosti. zpravodaji i v bílovické kabelové televizi. Olga Uhrová SK Radiosport vítězí v bodování oddílů roku 2009 SK Radiosport získal stejně jako v minulých letech dvojí prvenství v oddílovém bodování - v celkovém počtu všech získaných bodů (7013 bodů) a v počtu startujících závodníků. Pro srovnání: oddíl na 2. místě (OK1KYP Praha) získal 4879 bodů. Na těchto vynikajících výsledcích se podíleli hlavně Kateřina Bžatková, Vojtěch Bžatek, Robert Polák, Václav Polák, Matěj Žáček, Jakub Šrom, Václav Hrubý, Martina Dvořáková, juniorky Andrea Moučková a Michaela Marečková, v ženách Hana Fučíková a Lucie Procházková, v mužích Petr Matula, z veteránů Jiří Mareček a Jozef Fekiač. Naši závodníci získali 23 titulů mistrů republiky. Z toho nejlépe si vedl Robert Polák, získal 5 titulů mistra republiky! Jiří Mareček získal 4 tituly mistra republiky a Kačka Bžatková se stala mistryní republiky třikrát. Rok 2010 bude opět bohatý na sportovní události. Vedle krajských přeborů, jarního, letního a podzimního soustředění a již tradičního Dne orientačních sportů pořádaného pro bílovickou školu budeme pořádat na podzim celorepublikovou soutěž zařazenou do národního žebříčku. Začínáme už v březnu, kdo si chcete zaběhat, přidejte se! Informace najdete na www.foxtimes.ic.cz. Iva Marečková 15 Vrchol loňské sezóny aneb Jaké bylo Mistrovství Evropy v ROB 2009? Andrea Moučková Mistrovství Evropy v ROB 2009 se konalo 16.-20. září v bulharském městečku Obzor na pobřeží Černého moře za účasti 23 států. Z bílovického oddílu SK Radiosport byli zařazeni do české výpravy Hana Fučíková (ženy), Andrea Moučková (juniorky) a Jiří Mareček (M50). O své dojmy z této soutěže se s vámi podělí Andrea Moučková: 17.9.: Večer před závodem tajně doufám v to, že můj start nebude 00. Byla bych v lese, kde ještě nikdo není, a navíc bych se musela jako první probojovávat hustým lesním porostem, se kterým jsme se už seznámili hned po příletu v rámci tréninkových závodů. Husté akátové porosty, maliní a všudypřítomné hluboké rokle nejsou zrovna nejlepší terén. Naštěstí se vzápětí ukazuje, že jdu v pozdější startovní skupině. Ze srdce mi spadne velký kámen. Dostáváme ještě pár taktických rad a jdeme do postelí – vstáváme totiž v 6 hodin! 18.9.: Venku je ještě tma a my už míříme na snídani. Tam se dozvídám strašnou zprávu. Startovní listina byla změněna a já startuji v 00! Je to pro mě šok, ale nic už s tím nenadělám. Najíst se, ukořistit nějaké ovoce s sebou, dlouhá cesta autobusem, odevzdání přijímačů, rozběhání, rozcvičení a pak start. Pět, čtyři, tři, dva, jedna. Už jsem v lese. Snažím se zakreslovat směry kontrol co nejpřesněji. Hned po cestě na první z nich si zvrtnu kotník a po delším zdržení ji nacházím ukrytou v pokáceném mlází. Zbytek kontrol je skryt stejně. Cestou si přeběhnu pár roklí navíc, zaměním pořadí dvou posledních kontrol a do cíle dobíhám úplně vyčerpaná. I mé kolegyni Zuzaně Myslivečkové z českého týmu W19 se v závodě v pásmu 3,5 MHz příliš nedaří. Třetí z týmu Šárce Jelínkové se podaří probojovat do osmičky nejlepších dívek do 19 let. Naše družstvo končí na čtvrtém místě. Večer probíhá slavnostní vyhlašování vítězů. Dvakrát slyšíme českou hymnu. 19.9.: Sobota je odpočinkovým dnem a skoro celá česká výprava se vydává na výlet do Nesebru. Odpoledne každý tráví po svém. Někdo vyráží do blízkého Obzoru, někdo je na pláži a někdo jen tak lenoší v pokoji. Večer nastává stejná situace jako před dvěma dny. Všichni napjatě čekáme na zveřejnění startovní listiny pro závod v pásmu 144 MHz. Startuji až mezi posledními, což je kolem dvanácté hodiny polední, a tak můžu jít s klidem spát. 20.9.: Ranní čekání na start je podstatně méně hektické než v předchozím závodním dnu. Po cestě na start spatřujeme moře a já si naivně přeji, ať dobíháme do cíle po pláži . Bohužel se mé přání stává skutečností. Po vyčerpávajícím závodu v roklích a neprůchodných hustnících se 200 metrový úsek pláže s jemným hlubokým pískem jeví jako nejhorší doběh, který si lze představit. Dobíhám zcela vyčerpaná za vydatného povzbuzování ostatních členů naší české výpravy. V cíli se dozvídám, jak se mi závod nepovedl, ale nejsem jediná. Nám Čechům se prostě letos nedařilo. Večer probíhá vyhlášení a my se smutkem sledujeme Ukrajince a Rusy, kteří si odvážejí mnoho medailí. Celé mistrovství zakončujeme diskotékou a ve 2 hodiny ráno nasedáme do autobusu, který nás veze na letiště ve Varně. Posledním pohledem z letadla se loučíme s Bulharskem a letíme domů. Pro mě to bylo první velké Mistrovství Evropy a doufám, že pokud se nominuji i příště, tak se umístím o mnoho lépe a my juniorky přivezeme i nějaké ty medaile. Andrea Moučková INZERCE RESTAURACE S ITALSKÝM VEDENÍM, UŽÍVÁME ORIGINÁLNÍ ITALSKÉ SUROVINY Rozvoz zdarma až k Vám... Mobil: 774 141 257 rezervace/rozvoz: 545 217 955 Sady 12, 614 00 Brno-Maloměřice www.pizzalandbrno.cz Rozvoz: 11.00–22.00 hodin AKCE – při předložení tohoto kuponu při rozvozu k pizze nealko napoj zdarma. 16
