8 - Obec Moldava

MINISTERSTVO
ŽIVOTNÍHO PROSTREDÍ
P
Došlo d n e /
čas přijeti:
MIZPP00SAN9X
H -06- 2012 IZT^M
mm..
Ćislo jednací:.
*W
P L A N U N C S V E R B A N D
R E G I O N CHEMNITZ
4
Planungsverband Region Chemnitz • Verbandsvorsitzender
Landrat Frank Vogel • Paulus-Jenisius-Str. 24 • 09456 Annaberg-Buchholz
Kôrperschaft des óffentlichen Rechts
Předseda svazu
Ministerstvo Životního Prostředí
Vršovická 65
100 10 PRAHA 10
Česká republika
Datum:
30.05.2012
Vyřizuje:
pan Dr. Uhlig
Telefon:
(0049 375) 289 405 24
E-Mail:
[email protected]
Váš dopis ze dne:
Vaše značka:
25301/ENV/12
Dokumentace k hodnocení vlivu záměru „VTE Moldava" na životni prostředí - zřízení a
provoz 18 zařízení pro využití větrné energie typu Enercon E101-3 MW (výška hnacího
hřídele 135 m, průměr rotoru 101 m, celková výška 186 m) příp. alternativního typu Vestas
V112-3 MW (výška hnacího hřídele 119 m, průměr rotoru 121 m, celková výška 175 m)
zde:
Stanovisko v rámci přeshraničniho hodnocení vlivu na životní prostředí na základě vyhlášky Úřadu zemského rady okresu
Mittelsachsen ze dne 24.4.2012, zveřejněné v Úředním věstníku okresu Mittelsachsen ze dne 16.5.2012
Vážené dámy, vážení pánové,
Plánovací svaz regionu Saská Kamenice (Planungsverband Region Chemnitz) Vám děkuje za
zapojení do přeshraničniho vyhodnocení vlivu na životní prostředí.
Ve svém dopise ze dne 8.7.2010 (tehdy ještě jako „Regionální plánovací svaz jižní Sasko"
(Regionaler Planungsverband Súdsachsen)) a dále 16.9.2010 se již ke srovnatelným záměrům
na území obce Moldava vyjádřil. Jelikož je předmět aktuálního záměru v podstatě stejný,
přikládáme tehdejší stanovisko s drobnějšími úpravami.
Základními podklady po naše stanovisko jsou Regionální plán pro tehdejší plánovací region
Saská Kamenice - Krušné hory (Regionální plán 2008), který vstoupil platnost dne 31.
července 2008 a především pak „Dílčí aktualizace Regionálního plánu Saská Kamenice Krušné hory v oblasti využití větrné energie" („Teilfortschreibung des Regionalplanes
Chemnitz-Erzgebirge bezúglich der Plansätze zur Nutzung der Windenergie") (Dílčí
aktualizace větrné energie 2005 (Teilfortschreibung Windenergie 2005)).
1. Úvodní poznámky k využití větrné energie v saské části horního Krušnohoři
Plánování využití větrné energie v české části Krušných hor je z pohledu Plánovacího svazu
regionu Saská Kamenice nutno hodnotit i v souvislosti s plánovaným vývojem v této oblasti na
saské straně.
Dílčí aktualizace větrné energie 2005 předpokládá v přírodním prostředí horního Krušnohoři
omezení provozu zařízení, využívajících větrnou energii na dosud vymezená území.
Hausanschrłft
Planungsverband Region Chemnřtz
Verbandsvorsitzender
Landrat Frank Vogel
Paulus-Jenisius-Str. 24
09456 Annaberg-Buchholz
Postfachanschrrft
wie Hausanschrift
Kontakt
Telefon
Telefax
E-Mail*
Internet
(03733)831 1000
(03733)831 1027
[email protected]
www.pv-rc.de
Mitglieder
Landkreis Erzgebirgskreis
Landkreis Mittelsachsen
Landkreis Vogtlandkreis
Landkreis Zwickau
Kreisfreíe Stadt Chemnitz
•ketn Zugjng h* cMtronéich Ugnierte lowic
ft* vBuNiBirtif tleMroniuhe Dokument*
2
Jako dlouhodobě využitelná vhodná / prioritní oblast pro využití energie větru v přírodním
prostředí horního západního, středního a východního Krušnohoři a především v celé
hřebenové oblasti podél státní hranice s Českou republikou byla v regionálním plánu
vymezena na saské straně pouze lokalita západně od města Johstadt. Všechny ostatní
z relativně mála starších a srovnatelně malých větrných elektráren, které zde dnes existují (ve
středním a východním Krušnohoři to jsou 4 zařízení u obce Rúbenau, 4 u obce Ansprung a 5 u
obce Satzung), převzalo regionální plánování do svých map, aniž by z důvodů existujících
specifických konfliktů pro ně vymezovalo oblasti pro využití větrné energie.
Výraznější využití horního Krušnohoři pro získávání energie z větru by bylo v rozporu
s prioritními cíli rozvoje přírody a krajiny, které jsou zde na německé straně velkoplošně
formulovány. To je podtrženo mimo jiné stanovenými územími evropského systému NATURA
2000, chráněnými oblastmi, vyhlášenými v souladu se saským právem z oblasti ochrany
přírody (především přírodní park „Erzgebirge / Vogtland"), výskytem určitých druhů zvířat a
prioritními a vyhraženými oblastmi pro druhovou ochranu a ochranu biotopů a pro ochranu
krajinného rázu, které jsou zde v regionálním plánu vymezeny. Plánovací svaz regionu Saská
Kamenice kromě toho považuje markantní výšinné polohy horního Krušnohoři za krajinotvorné
vyvýšeniny, jejichž vizuální charakter je nutno zachovat.
Větší rozvoj využívání větrné energie by představoval rovněž konflikt s předpokládaným
rozvojem cestovního ruchu a rekreace (viz souvislé území pro rozvoj cestovního ruchu a
rekreace, vymezené v Regionálním plánu podél česko - saské hranice a přírodní park
„Erzgebirge/Vogtland").
Na tomto hodnocení nemění nic ani skutečnost, že na počátku devadesátých let dvacátého
století, tedy v počátcích využívání větrné energie, došlo k zřízení několika takovýchto zařízení i
v saské části horního Krušnohoři.
S ohledem na konfliktní potenciál byly na úrovni
regionálního plánování v oblasti Saska vhodné a vyhražené oblasti pro využití větrné energie
omezeny na úzce vymezenou a pouze část dosavadního fondu těchto zařízení.
2. Dotčené regionální plánovací zájmy životního prostředí v regionu Saská Kamenice
Kromě bezprostředního přeshraničniho fyzického vlivu (především hluk a světlo) je nutno
počítat i se zásahy do významných přeshraničních populací zvířat a jejich životních prostorů,
zásahy do pohledových poměrů a vlivy na návštěvníky a rekreanty v česko - německém
pohraničí. Stanovisko Plánovacího svazu regionu Saská Kamenice se soustřeďuje na tyto
přeshraniční vlivy.
Záměr bezprostředně sousední s regionem Saské Kamenice. Lze se obávat vlivů na
následující zájmy, zmíněné v následujících vymezeních a ustanoveních aktuálního
Regionálního plánu 2008:
•
Prioritní oblasti Příroda a Krajina (druhová ochrana a ochrana biotopů)
podřízeně i vyhražené oblasti,
sousedící bezprostředně se záměrem, viz především Kapitola 2 Regionálního plánu
2008 „Využití území".
Takováto území jsou důležitou součástí regionálního biokoridoru.
Jsou současně
vymezena jako lokalita evropského významu „Horní údolí Freiberské Muldy" (FFH-Gebiet
„Obereš Freiberger Muldetal" ) a v dotčeném pohraničí kromě toho i jako velkoplošná
evropská ptačí oblast (viz níže). Ve specifickém případě jsou kromě výskytu hlavních
regionálních druhů (například koroptev, bekasina otavní, čejka, ťuhýk obecný, linduška
luční, bramborníček hnědý, kulíšek) relevantní komplexy životních prostorů lesních
komplexů, údolní oblasti a vřesoviště a jejich z územně - plánovacího hlediska rozhodující,
3
zčásti zvláště chráněné biotopy. Dotčené území po obou stranách hranice je velmi
významné pro krušnohorskou populaci koroptve, která je vůči větrným elektrárnám citlivá.
Výskytiště tohoto hlavního regionálního druhu, zasluhující zmínky, existuje v Saskou již
pouze v horním Krušnohoři podél česko - německé státní hranice.
Území s regionálním / nadregionálním významem pro ochranu ptáků
navazuje bezprostředně na daný záměr, viz především Mapa 15 „Území se specifickým
významem pro avifaunu".
V rozhodujícím okolí záměru je na německé straně dotčena evropská ptačí oblast (SPA)
„Lesní komplexy u obce Holzhau" (Waldgebiete Holzhau). V oblasti, která na saské straně
na plánovaný záměr bezprostředně navazuje (oblasti Rotes Moorr a Hirschhubel u obce
Holzhau a oblast Tôpferwald Holzhau) se funkčně jedná o lesní životní prostory, zčásti i o
životní prostory v otevřené krajině. Toto území má rovněž význam i pro tah ptáků a je
současně ve svém celku kromě statutu evropské ptačí oblasti (SPA) vymezeno
regionálním plánováním jako území se specifickým významem pro avifaunu (viz shora
uvedená mapa a Mapa B v Příloze 3 Regionálního plánu). Vlastní záměr se na české
straně nachází v bezprostředním sousedství evropské ptačí oblasti (SPA) „Východní
Krušné hory". Pouze cca 5 km jihozápadně od tohoto záměru se v Sasku nachází kromě
toho evropská ptačí oblast „Krušnohorský hřeben u obce Deutscheinsiedel"
(„Erzgebirgskamm bei Deutscheinsiedel"). Z důvodů polohy uprostřed vysoce citlivých
oblastí avifauny tak lze počítat s významnými negativními vlivy na avifaunu.
Území, sledovaná z hlediska vymezení oblastí ochrany přírody „Vřesoviště v lokalitě
Torfhaus a kolem vrchu Hirschhubel" (Moorgebiete an Torfhaus und Hirschhubel) a „Údolí
Freiberské Muldy nad lokalitou Teichhaus" (Tal der Freiberger Mulde oberhalb Teichhaus),
navazující bezprostředně na daný záměr, viz území č. 91 a 94 na Mapě E „Regionální
koncepce chráněných oblasti" (Regionale Schutzgebietskonzeption) v Příloze 3
„Odborný obsah rámcového krajinného plánování" (Fachplanerische Inhalte der
Landschaftsrahmenplanung) Regionálního plánu 2008.
Shora uvedené mimořádné hodnoty pro druhovou ochranu a ochranu biotopů mají být do
budoucna po jejich dalším vyhodnocení legislativně závazně chráněny jako oblast ochrany
přírody. K prakticky bezprostřednímu kontaktu těchto území s územím daného záměru
dochází v délce téměř 4,0 km.
Zóna restrikcí pro větrnou elektrárnu ve vztahu k netopýrům (zóna 2) kolem významné
letní kolonie v obci Holzhau
bezprostředně sousedí se záměrem (z hlediska své funkce je tato zóna přeshraniční),
viz Mapa 15.6 „Vybraná území se specifickým významem pro netopýry" (Ausgewählte
Gebiete mit besonderer Bedeutung fúr Fledermäuse)z Dílčí aktualizace větrné energie
2005
V takovýchto restriktivních zónách lze z důvodů očekávaných konfliktů zřizovat větrné
elektrárny pouze při zvláštním zohlednění výskytu netopýrů.
Potenciální koridor pro tah netopýrů „Údolní zóna Freiberské Muldy" (Talzone der
Freiberger Mulde)
severozápadně od území záměru, viz Mapa 15.6 „Vybraná území se specifickým
významem pro netopýry" z Dílčí aktualizace větrné energie 2005
4
V takovýchto tažných koridorech se z důvodu ochrany netopýrů nesmějí žádné větrné
elektrárny nacházet - lze očekávat souvislosti s územím záměru z hlediska ekologie zvěře.
•
Specifické potravní oblasti netopýrů (oblast údolí vodních toků Hirschbach a Freiberská
Mulda)
bezprostředně sousedí s daným záměrem (jsou z hlediska své funkce přeshraniční),
údolní oblasti zvláštního významu jako potravní biotopy netopýrů jsou uvedeny v Mapě
Klc-06 „Regionální odborné části Rámcového krajinného plánu pro plánovací region
Saská
Kamenice
Krušné
hory"
(Regionalen
Fachbeitrages
zum
Landschaftsrahmenplan fůr die Planungsregion Chemnitz-Erzgebirge) 2007.
V takovýchto potravních biotopech se nesměji z důvodů ochrany netopýrů vyskytovat
žádné větrné elektrárny.
•
Prioritní oblast Příroda a krajina (krajinný ráz / zážitek - krajina)
sousedící bezprostředně se záměrem v celé délce, viz především Kapitola 2
Regionálního plánu 2008 „Využití území" (Raumnutzung).
Tyto oblasti tvoří vizuálně nejvýznamnější části regionu, jejich vliv na obraz krajiny a
prožitek z krajiny má být zachován a dále rozvíjen. Současně jsou zákonem chráněny jako
Chráněná krajinná oblast „Východní Krušnohoři" (Landschaftsschutzgebiet „Osterzgebirge"
) a druhá zóna přírodního parku „Erzgebirge/Vogtland". Větrné elektrárny v přímém
sousedství by způsobily významné vizuální poškození.
•
Regionální významné krajinotvorné vyvýšeniny „Náhorní plošina Ringelwald" (RingelHochfläche) a „Náhorní plošina Tôpferwald" (Tópferwald-Hochfläche).
sousedí ze záměrem, viz Mapa 5.2 „Oblasti krajiny se specifickými požadavky na
využití / část:
kulturní krajina" (Bereiche der Landschaft mit besonderen
Nutzungsanforderungen / Kulturlandschaft) v Regionálním plánu 2008.
V relevantní vzdálenosti se kromě toho nachází krajinotvorná vyvýšenina „Kohlberggebiet".
Je nutno zachovat vizuální charakteristiku těchto vyvýšenín, vytvářejících ráz krajiny
(pohledový a výhledový aspekt). Větrné elektrárny, navíc označené jako překážka pro
leteckou dopravu a s výškou vrcholu cca 150 m v exponované vysoké poloze na hřebenu
Krušných hor velkoplošně dominují krajině, snižují dominanci krajinotovmých vyvýšenín
tohoto území a negativně ovlivňují ráz široké a převážně na lesy bohaté krajiny horního
Krušnohoři. .
•
Jednotka krajinného obrazu lesní krajiny
sousedící bezprostředně se záměrem, viz Mapa D „Jednotky krajinného obrazu"
(Landschaftsbildeinheiten) v Příloze 3 „Odborný obsah rámcového krajinného
plánování" v Regionálním plánu 2008
Pro lesní území Firscherwald a Tôpferwald jako součásti souvislé lesní plochy na
hřebenech Krušných hor platí z pohledu ochrany přírody a péče o krajinu zvláště přísná
měřítka z hlediska zachování a rozvoje obrazu krajiny a jejího prožitku. Větrné elektrárny,
zřízené v bezprostřední blízkosti těchto území, by představovaly rušivý faktor.
•
Velkoplošné souvislé neporušené území
viz Mapa 16 „Velkoplošná souvislá neporušená území" (Groliflächig unzerschnittene
Stôrarme Räume) v Regionálním plánu 2008, vymezená s odkazem na Zemský
rozvojový p|án Saska 2003 (Landesentwicklungsplan Sachsen 2003).
Území, které je zde na německé straně dotčeno (při zohlednění i sousedních souvislých
oblastí v české republice) má rozlohu > 100 km a patří tak do nejvyšší kategorie velikosti
takovýchto území. Velkoplošná souvislá neporušená území zde mají být před jejich
porušením chráněna mimo jiné z důvodů svého významu pro druhovou ochranu a ochranu
biotopů a pro rekreaci v krajině (Zemský rozvojový pián Saska 2003),
2
•
Území cestovního ruchu a rekreace, území „Krušné hory"
bezprostředně sousedí se záměrem, viz Mapa 3 „Cestovní ruch a rekreace" (Tourismus
und Erholung) v Regionálním plánu 2008, vymezeno s odkazem na Zemský rozvojový
plán Saska 2003
Krušné hory představují plošně největší rekreační oblast Svobodného státu Sasko. Zřízení
á provoz daného zařízení by výrazně snížil turistickou atraktivitu dotčeného dílčího území.
•
Centrum cestovního ruchu a rekreace „Rechenberg-Bienenmuhle"
bezprostředně sousedí se záměrem, viz Mapa 3 „Cestovní ruch a rekreace"
v Regionálním plánu 2008
Centrum cestovního ruchu a rekreace, přesahující obec Rechenberg-Bienenmuhle (rovněž
státem uznaná rekreační obec) má nadregionální význam a hlavní funkce „výlety",
„dovolená" a „zimní sporty". Záměr se nachází v turistickém okolí tohoto centra a negativně
by ovlivnil potenciál cestovního ruchu.
•
Trasy sítě turistických stezek
V blízkosti záměru probíhají (zčásti se překrývající) trasy dálkové turistické stezky
„Stezka německé jednoty" (Weg der deutschen Einheit), evropské dálkové turistické
stezky „Eisenach-BudapeŠť\ plánované turistické stezky „Erzgebirge/Vogtland",
dálkové cyklotrásy „Bayreuth-Žitava", dálkové jezdecké stezky a krušnohorské lyžařské
magistrály, viz Mapa 3 „Cestovní ruch a rekreace" v Regionálním plánu 2008.
Záměr se nachází v turistickém okolí těchto tras a může snížit jejich turistickou kvalitu.
3. Shrnutí vlivů záměru u Moldavy na region Saské Kamenice
Plánovaný záměr využití větrné energie v české části krušnohorského hřebenu u obce
Moldava - v bezprostředním sousedství Svobodného státu Sasko - by na německé straně
významně negativně ovlivnil žádoucí vývoj v zájmu ochrany přírody, péče o krajinu, cestovního
ruchu a rekreace.
Uvedené konflikty tak ve svém celku hovoří jasně proti záměru u obce Moldava.
Z uvedených důvodů existují z pohledu regionálního plánování ve vztahu k hodnocení
vlivu na životní prostředí významné námitky.
6
S ohledem na přeshraniční vlivy se přitom jedná o následující hlediska, která jsou uplatněna
rovněž ve vymezeních a ustanoveních Regionálního plánu:
•
Ekologické vztahy, především z důvodů přeshraničních životních prostorů rozhodujících,
na německé straně z hlediska ochrany přírody a územního plánování významných
populací ptáků v lesní a otevřené krajině, vřesovišť a netopýrů -» významné negativní vlivy
na životní prostory a výskyt druhů
•
Pohledové vztahy k větrnému parku v příhraniční oblasti a ze vzdálených bodů Krušných
hor -> enormní technicistní přetížení rázu Krušných hor
•
Funkce horního Krušnohoři v oblasti přeshraničniho cestovního ruchu / funkční sousedství
plánovaného větrného parku s centrem cestovního ruchu a rekreace, s významnými body
cestovního ruchu a rekreace, trasami sítě turistických stezek a objektem cestovního ruchu
Torfhaus '-> snížení turistického potenciálu v důsledku poškození přirozené základny ve
formě krajinného obrazu a prožití krajiny, především v případě rekreace, zaměřené na klid
Konfliktní potenciál předloženého záměru využití větrně energie s ochranou přírody a péčí o
krajinu, cestovním ruchem a rekreací a s obyvatelstvem v české části horního Krušnohoři není
předmětem tohoto stanoviska. Stanovisko Plánovacího svazu regionu Saská Kamenice se
soustředí na přeshraniční aspekty z regionálního pohledu.
Plánovací svaz regionu Saská Kamenice může nejvýše podat podnět, využít v daném případě
pro hodnocení plánovaného záměru po jeho vyhodnocení a úpravě na konkrétní situaci
v České republice Katalog kritérií, který byl jako součást Dílčí aktualizace větrné energie 2005
vypracován pro zřizování větrných elektráren, významných pro území v sousedícím bývalém
regionu Saská Kamenice - Krušné hory. Tento katalog kritérií mimo jiné vylučuje vymezování
území pro využívání energie větru v územích evropského systému NATURA 2000 (lokality
evropského významu a evropské ptačí oblasti), v dalších územích s regionálním /
nadregionálním významem pro ochranu ptáků, na vyvýšeninách, vytvářejících obraz krajiny a
v jejich vizuálně Významném okolí (v jednotlivých případech minimálně 2 000 m až 6 000 m) a
v lesích a v blízkosti lesů. .
Na závěr odkazujeme v této souvislosti na Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje, které
vstoupily v platnost dne 20. října 2011. Pro výstavbu zařízení pro využití větrné energie a
s nimi souvisejících staveb je zde stanoveno, že takovéto prostory a koridory nelze vymezovat
mimo jiné v lokalitách evropského významu, v evropských ptačích oblastech, v oblastech
s krajinotvornými prvky, v okolí 3 km od zastavěných nebo zastavitelných ploch obcí, v okolí 2
km od rozptýleného osídlení nebo rekreačních zařízení a v okolí 3 km od rekreačních oblastí.
V souladu se Zásadami územního rozvoje Ústeckého kraje by kromě toho neměla být území a
koridory pro výstavu velkých zařízení pro využití větrné energie a s nimi související stavby
vymezovány
v zóně
3
km
podél
státní
hranice
ČR
/
SRN.
7
Záměr u obce Moldava, předložený k posouzení, však tuto vzdálenost k česko -německé
hranici pódkračuje.
S pozdravem
F. Vogel
zemský rada
předsedající svazu
Ministerstvo životního prostředí
České republiky
Dokument nebo předmět obsažený
v tomto evidenčním záznamu je
nekonvertovatelný
Popis dokumentu/předmětu:
Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, 100 10 Praha 10, (+420) 26712-1111, www.mzp.cz, [email protected]