2.3 Struktur der ökologischen Landwirtschaft in Österreich

Transkript

!
%
' (
+
"
!
#
$
$ #
)*
#
&
#
) # )
# ,
-
#
' ,#
,
"
!
.
+
#
/
! "
#
$
% !&'
(
&
) !&
*+
!&' $ $./ /0 ) !&1
2
3 !
5 &
!&
$
& 56
9 !&: 9 !&'
<
6
! ,
*+
) !&
/
= >.?@?/@?.0 /@
*+
7 !&' 8 8/ //
! ) !&1
(
@8
# -* * !&'
!
; ! -
% !&'
) !&1
4
,
*+
*+
,
! "
#
$
A "B - !
C
! D @2
!&' $ $./ /0
E
2
=
3 ! 9!
B!
2
$> / #3
0
; "
9!
56
!
&: 9 !&'
< A "B - !
5
3 !
6
4 &
!
3 !
5
4
" &
C
= >.?@?/@?.0 /@
!
! D
@8
!
F!
7 !&' 8 8/ //
; ! -
" &
3 !
3 ! /
A
D
" &
+
!
" # $ % #"
&
*
+ ,) * -
' #
+ &
(
// $E ! '( # ! "& %
' ) #
!
(
*
+ & +
' (
!&1 G( - , !
H5 & !& @ ) !&'
" & //. I / $J
!K
,!&1
' , ( +
& "
•
•
•
2
2
% !&'
(
) !&
=
B!
3 !
4 !
& 56 6
! ,
.
. $ //> I $
/
!#
$
:LL!
( +
(
/
*+
,
5 &
!&
'
@
0
+
" &
!
% + / # % 3 ##$#
4#
%# % 5
+
!
" !
!
() #
+
! !
+ & 3
- 5 D!
5
# ! -5
" & //. I / $J 5
3 &
(
+ & ! // $E 12 %(
0 # % 3
# % % # %(
*
+ ,) * -
*
! H 9# @
" F!
!
D!
-- !
@9!
!@
4
! A
"
•
•
•
A "B - !
C
4 & D 9!
!
2
=
B!
F!
; "
56 6
3
.L/$L //> I $ L
/
#
:LL!
( +
L /
(L
L
! D
5
2
3 ! 2
" &
3 !
A
9!
3 !
4
!
!
5
" &
6
# "& #%
+ !
'
#"
#
"
7
#
#
;(
- & ! ! ! , ) !&1
" &7 5 & !&
"7
'+ &
// $E MC N
1 ( O! "7
!
K ,
% !& @ & !&1- K,
%, @
!
"
4 P C4QRM (
'
" &
& ' -' (
,
!
K
('+ !
'
&
&1( -* * ! , ;
, %'!
" &
+!
!
7 ('&
,
! ! &1 G +
&
&1- ( -* * ! , ( "
( -,
Q 7( ' +
( + &
&1 ( -* * ! ,
! ( 7
- N ! "
,
( + ;
& &1 %'!
" &
+!
K
* (
' 7 &
&7
,
(
% 1
&
&1- ( -* * ! ,
"
( -,
P
! ,
&
(& - ( * ' ' ,
( !& 1
(
R
'
5 &
#
!&
- N
&
! !
&1 ( -* * ! ,
'
) !&'
" &
64+ %
.# % % # %
4
+# %
+
8
"
0 # % 3
+
3
:#
#
- S " &
=
5
" &
F!
3
// $E M=
T !
3 !
- !
! @B!
!
" 4 - P C4QRM
S
C
!A(
!
B&
!
2
3 !
!
"
- !
9
U
B&
!
2
2D
!!
3 &
3 !
3
7!
&A
3 &
3
"
" &
!
&
2
3 !
"
!
P
3
U ! !
A
$0 # F&
5
" & F!
!
2
B
3 !
&
9 #
%
" !
9!
!@
-5 !
+ &!
!!7! 2
@
!
U ( "
@
"
(
@
# ! -"
"
2D
" &
!
! ! !
3 !
"
B&
!
2
@
B
&
& !
9
(
B&
!
2D
D
S
@
4 !
! 3 R A" !
(
9!
!
# ! --
"
##
0
# 3
; %
##
"
"
#
+
#
!
"
5
"
Q !
"
!
3
- 3 &
// $E M
!7! -!
( @ !! "
Q !
@ !
" 4 P C4QRM
!
!
9
!
"
7! !
"
!
!! "
!
!
9
"
!
!3
!
"
! P !
7
!
!
$0 #
!! "
!
!
!
R
-
(
3
+
(
"
"
!
"
(
5
"
-!
3
! -- ( !
"
! 3
!
7!
!
!
! 7 !
!
@
@
5
"
Q !
< # %
V
WWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWW
&
"
$
E
&
5 &
&
&1 ( -* * ! , ) !&1
WWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWW 8
&
&1 ( -* * ! ,
!& WWWWWWWWWWWWWWWWWWWWW
% 1" 7
( -* * ! , "
0 S
"
8
" 1-7 &
&1
( -, WWWWWWWWWWWW $/
,
" 1-7 &
&1 ( -* * ! ,
*WWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWW $
" 1-7 &
"
5 &
. #'&
0
,!
&1 ( -* * ! , ) !&1
!& WWWWWWWWWWWWWWWW $E
! &'
WWWWWWWWWWWWWW $8
?
!
(
( ,+ +, , &
&1
( -* * ! , 5 & !& WWWWWWWWWWWWWW $>
>
!
(
( ,+ +, , &
&1
( -* * ! , )5WWWWWWWWWWWWWWWWWW 0>
/ K
N 1
7WWWWWWWWWWWWW ?E
= %
A
WWWWWWWWWWWWWWWWWWWWW ?8
&
9!
B&
!
&
$
U B&
2D
0
S
2
" 9!
B&
!
!
5
"
2
" &
3 !
F!
W /0
WWWWWWWWWWWWWWW
!
3 &
9!
>
B&
!
- WWWWWWWWWWWWW /$
! &@U
.
?
! &
" !
2
3 !
"
WWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWWW /
" 3 !
8
2
3 !
" &WWWWWWWWWWW ?.
B&
!
2
3 !
WWWWWWWWWWWWWWWWWWWWW >
F!
E
!
5
6
B&
!
!
!
5
/.
(
2
3 !
" &WWWWWWWWWW
WWWWWWWWWWWWWWWWWWW
/
$>
13
!
>9
$
&
7
&1 ( -* * ! ,
) !&'
" &
>
!&'
>)
!&1 !
?9>=
6
V!
!
1 * K,(
@
! ,
( -* * !&1 &
!
*
%
-
- &7
( -* * ! ,
1 " !
( +
Q&% , '
14
&
- ,
ABA ?
Rakouské ekologické zem d lství má tém stoletou tradici a v
sou asnosti zaujímá první místo v Evrop i ve sv t z hlediska
podílu na ploše obhospoda ované p dy. Oproti tomu v eské
republice se ekologické zem d lství za alo rozvíjet až po átkem
devadesátých let minulého století. Proto m že pro eské
biozem d lce být výhodné erpat ze zkušeností jižních soused .
Vzhledem k rozdílnostem ve vývoji zem d lských struktur ve druhé
polovin minulého století musí eští biozem d lci u n kterých
problém hledat vlastní cesty a zárove existují i eské zkušenosti,
které mohou být užite né pro rakouské partnery.
15
ABC )
7 # !
+
!%
#
"
eská republika podobn jako Rakousko pat ív sou asnosti k
p edním zemím na sv t podílem ekologicky obhospoda ovaných
ploch (EZ). Ke konci roku 2010 vzrostla celková vým ra
ekologicky obhospoda ovaných ploch na tém 450 tis. ha, což
p edstavuje 10,6 % podíl na celkové zem d lské p d . Podíl ploch v
p echodném období dosáhl 27 %. Pokra oval také významný nár st
po tu ekologicky hospoda ících farem. V roce 2010 došlo zatím k
nejv tšímu nár stu (o 828 subjekt ) na celkových 3 517 ekofarem.
Pr m rná velikost ekofarmy poklesla v roce 2010 na 127 ha a
trvale klesá od roku 2001, kdy dosáhla nejv tší vým ry 333 ha.
P esto stále platí, že vým ra pr m rné ekofarmy je v tší než vým ra
farmy konven ní (okolo 80 ha) a výrazn p esahuje EU-27 pr m r
(40 ha). Mezi hlavní oblasti EZ tradi n pat í mén p íznivé horské
a podhorské oblasti. Zhruba polovina t chto ploch je dnes
obhospoda ována ekologicky. Nejv tší plochy ekologicky obhospoda ované p dy se nacházejí v pohrani ních hornatých okresech
Jiho eského, Karlovarského, Moravskoslezského a Ústeckého kraje.
V tšinu ekologických ploch,cca. 82 % tvo í trvalé travní porosty, 12
% orná p da a pouze 1 % trvalé kultury.
16
Obchod s biopotravinami
V eské republice utratili spot ebitelé v roce 2009 za
biopotraviny 1,77 mld. K , což je zhruba stejn jako v roce 2008.
Pr m rná ro ní spot eba na obyvatele inila necelých 200 K .
Celkový obrat s biopotravinami eských subjekt v etn vývozu
dosáhl v roce 2009 p ibližn 2,13 mld. K . Nejvíce biopotravin
nakoupí eští spot ebitelé v maloobchodních et zcích (68,6 %, tj.
za 1,2 mld. K v 2009), dále pak v prodejnách zdravé výživy a
biopotravin (17,3 %) a vzr stápodíl lékáren (7,0 % oproti 4,0 % v
roce 2008). Podíl p ímého prodeje biopotravin zahrnující p ímý
prodej jak ze dvora, tak i od výrobc a distributor výrazn vzrostl
(3,9 %).
17
Ak ní plán pro EZ
První „Ak ní plán R pro rozvoj ekologického zem d lství do
roku 2010“ byl schválenvládou 17. 3. 2004. Jednalo se o strategický
dokument, který obsahoval hlavní cíle a 6 prioritních oblastí pro
rozvoj EZ. Jediným kvantitativním cílem bylo dosažení 10 % podílu
ekologicky obhospoda ovaných ploch na zem d lské p d do roku
2010, což bylo dosaženo. Dne 14. 12. 2010 byl p ijat druhý „Ak ní
plán pro rozvoj EZ na období 2011 – 2015“, jehož kapitola 5
obsahuje op t prioritní oblasti rozvoje EZ:
1. trh s biopotravinami a d v ra spot ebitele,
2. poradenství, výzkum, ší ení informací,
3. p ínosy ekologického zem d lství pro životní prost edí a
pohodu zví at,
4. ekonomická udržitelnost ekologického zem d lství,
5. propagace a osv ta ekologického zem d lství a produkce
biopotravin.
18
Nový ak ní plán obsahuje také vizi do roku 2020: „Ekologické
zem d lství bude pln rozvinutým odv tvím zem d lství se všemi
odpovídajícími charakteristikami, jakými jsou stabilní trh, služby a
státní politika podporující poskytování ve ejných statk , v etn
aspekt týkajících se životního prost edí a pohody zví at.“ T i
hlavní cíle:
•
vybudování stabilního, dlouhodobého prosperujícího a
konkurenceschopného trhu s bioprodukcí, vyráb nou efektivn a zárove podle principu EZ, s ohledem na pohodu
zví at, životní prost edí a šetrné zpracovatelské metody,
•
vytvo ení infrastruktury, která bude umož ovat kontinuální a
dlouhodob udržitelný rozvoj a zárove bude vytvá et
podmínky k tomu, aby mohla být bioprodukce významnou
položkou eského EZ (významné zvýšení produkce eských
biopotravin),
•
dosažení efektivního propojení prvovýroby a zpracovatelských aktivit zem d lského i nezem d lského charakteru v
rámci celého EZ.
19
Dále stanovuje také následující kvantitativní cíle:
•
dosáhnout podílu ekologického zem d lství 15 % z celkové
plochy zem d lské p dy v R,
•
dosáhnout podílu minimáln 20 % orné p dy z celkové
vým ry p dy v EZ,
•
dosáhnout 3 % podíl biopotravin na celkovém množství
zpracovaných potravin, zvýšit podíl eských biopotravin na
60 % na trhu s biopotravinami,
•
dosáhnout nár st spot eby biopotravin ro n minimáln o 20
%.
Opat ení Ak ního plánu pro EZ v R:
•
poradenství / školení zam stnanc kontrolních organizací,
•
vzd lávání / p ísp vek na tisk propagacích materiál ,
•
p ísp vek na tisk ro enky EZ,
•
propaga ní aktivity / finan ní p ísp vek na národní propaga ní kampa (2008 – 2010),
•
p ísp vek na organizaci akce M síc biopotravin,
•
podpora ú asti na veletrzích (Biofach…),
•
podpora biojarmarku na Toulcov dvo e,
•
institucionální podpora Financování sb ru dat o EZ pro
Eurostat - ÚZEI,
20
•
nepravidelná podpora asociacím / svaz m EZ,
•
výzkum / podpora 3 významných projekt v Programu „EZ a
biopotraviny“,
•
výzkumné granty v rámci ERA-NET CORE Organic,
•
výzkumné granty v rámci národních výzkumných projekt ,
•
finan ní p ísp vek na po ádání konferencí (Bioakdemie).
Zdroj: MZe, ÚZEI
21
ABD )
+
!%
#
#
Rakousko pat í k vedoucím zemím v ekologickém sektoru. S
19,5 % podílem ekologických ploch na celkové zem d lské p d ,
drží Rakousko 1. místo v rámci EU (tj. 545 212 ha v etn alpských
pastvin v roce 2010). Ekologicky hospoda í okolo 16 % zem d lc
(v roce 2010 cca 21 900 subjekt ). Velikost pr m rné ekologické
farmy inní 19,8 ha. Plocha zem d lské p dy tvo í 87 % celkové
vým ry, z toho 70 % je klasifikováno jako LFA. Rakouské krajin
dominují Alpy (tvo í 63 % plochy zem ). Díky t mto topografickým
podmínkám došlo k výraznému rozvoji ekologického zem d lství v
posledních 20ti letech - v tšina ploch EZ (65 %) je proto koncentrována v alpských oblastech a 87 % všech ekofarem se nachází v
LFA. S tím souvisí i využití p dy, kdy 66 % ekologických ploch
tvo í trvalé travní porosty, 33 % orná p da (50 % tvo í obiloviny,
0,5 % zelenina) a pouze 1 % trvalé kultury.
22
Vývoj EZ v Rakousku lze rozd lit do n kolika etap:
1) první boom v letech 1980 až 1990: zavedení prvního oficiálního
p edpisu pro EZ (1983), prvních dotací pro EZ, rostoucí pov domí o
EZ;
2) druhý boom v letech 1990 až 1995: až 10ti násobný nár st po tu
ekofarem, zavedeníprodeje bioprodukt v supermarketech, vstup
Rakouska do EU (1994) a zavedení agroenvironmentálních opat ení
v etn podpory EZ;
3) období poklesu / stagnace v letech 1995 – 2000: snížení ploch a
po tu ekofarem v d sledku odbytových problém s bioprodukty
zejména v alpských oblastech;
4) od roku 2000 pokra uje r st EZ, i když v pomalejším tempu:
po et ekofarem vzrostlo 15 % z 19 028 na 21 900 subjekt a plocha
se tém zdvojnásobila z 277 729 ha na545 212 ha. V sou asné dob
probíhá konsolidace a profesionalizace celého sektoru.
23
Obchod s biopotravinami
Obchod s biopotravinami vzrostl o 6 % v roce 2008 a dosáhl
celkového obratu 940 mil. EUR. V roce 2009 vzrostl celkový obrat s
biopotravinami o dalších 5 % na 984 mil €a v roce 2010 již inil 1
123 mil. €(cca 29,5 mld. K ). Z tohoto obratu p edstavoval p ímý
prodej 6,8 %, podíl biopotravin spot ebovaných v rámci stravování
5,3 % a export 6,8 %. Prodej p esmaloobchod cca 67,5 % a 13,6 %
p es specializované prodejny biopotravin. Spot eba biopotravin
p epo tená na jednoho obyvatele a rok inila pak v roce 2010 tém
125 €(tj. p es 3 274 K ).Obchod s biopotravinami v Rakousku je
jedním z nejlépe organizovaných v rámci EU. V tšina biopotravin
se prodává prost ednictvím supermarket a diskont . První biopotravina se objevila na pultech supermarketu již v roce 1994. Další
významnou a rostoucí odbytovou cestou je catering/ve ejné
stravování (obrat 60 mil. € – cca 1,5 mld. K v 2010). Významn
vzr stá zájem o regionální produkty. Propojení lokální a ekologické
produkce m že mít pozitivní vlivna zvýšení poptávky po
biopotravinách.
Podpo it nabídku biopotravin se rozhodl svaz Bio Austria, který
ve spolupráci s agrární komorou spustil národní kampa „EZ hledá
farmá e“ s cílem motivovat zhruba 10 000 dalších farmá ke
vstupu do EZ.
24
Ak ní plán pro EZ
Rozvoj EZ je v Rakousku podporován Ak ními plány pro EZ
(2001 – 2002, 2003 – 2004, 2005 – 2007, 2008 – 2010), které obsahují základní požadavky a opat ení, jež je t eba implementovat
b hem ur itého období a vztahují se mimo doporu ení využití
opat ení PRV nej ast ji k oblasti vzd lávání, školství, poradenství,
výzkumu, marketingu, propagace a inspekce. V sou asnosti probíhá
implementace pátého Ak ního plánu pro EZ (2011 – 2013), který
zahrnuje následující hlavní cíle:
•
poskytovat celkovou strategii rozvoje ekologického sektoru,
•
dosáhnout 20 % podílu na celkové zem d lské p d do roku
2013,
•
komunikovat environmentální p ínosy EZ spot ebitel m,
•
posílit ziskovost ekologického hospoda ení.
Ak ní plán není doprovázen specifickým rozpo tem. Rakouský
Ak ní plán je dokumentem, který detailn popisuje cíle pro rozvoj
EZ a pak zejména opat ení, která lze využít k podpo e EZ - je
založen na kombinaci PRVpodpor a specifických národních opat ení
(tzn. opat ení PRV jsou integrována v AP a dopln na dalšími
národními podp rnými opat eními).
25
Opat ení Ak ního plánu pro EZ v Rakousku:
•
investi ní podpora / podpora investic pro zem d lce a zpracovatele,
•
poradenství / školení, p íprava školících kurz pro zem d lce,
•
p íprava poradenských dokument pro zem d lce,
•
vzd lávání / informace, další vzd lávání u itel a poradc ,
•
p íprava u ebních materiál o EZ pro st ední a vysoké školy,
•
p íprava a ší ení informací o EZ pro ve ejnost,
•
propaga ní aktivity / koordinace a finan ní p ísp vek na propaga ní kampan ,
•
marketingová podpora / finan ní podpora marketingových
projekt ,
•
institucionální podpora / finan ní podpora asociacím, svaz m EZ,
•
výzkum / výzkumné granty v rámci ERA-NET CORE
Organic,
•
výzkumné granty v rámci národních výzkumných projekt ,
•
finan ní p ísp vek na po ádání konferencí (Bioakademie),
•
certifika ní podpora / podpora nákladu inspekce a certifikace.
Zdroj: šet ení ÚZEI
26
Marketing biopotravin
BIO AUSTRIA spolupracuje spole n s tržními partnery na
prodeji zem d lských produkt . Spole ným postupem mají podniky
lepší šanci na posílení své pozice na trhu. P ímí prodejci jsou p i
prodeji podpo eni obsáhlými informacemi a r znými službami. Na
webových stránkách www.bioboerse.at byla pro leny z ízena
internetová burza.
Obchodní sít v Rakousku - biopotraviny
Biopotraviny se v zásad distribuují pomocí t í prodejních
kanál : maloobchod s potravinami, specializované obchody
s biopotravinami a p ímý prodej. Ke specializovaným obchod m
pat í e-shopy s bioprodukty, bioobch dky, obchody s p írodní
výživou, „Reformhaus“, pekárny a eznictví. Prodej ze dvora,
farmá ské trhy a doru ovací služby pat í k p ímému prodeji. Také v
gastronomii a stravovacích za ízeních sehrávají bioprodukty stále
v tší roli.
Nejd ležit jším zp sobem prodeje v Rakousku je maloobchod.
Ší e sortimentu biopotravin v supermarketech a drogeriích se velmi
liší a nezahrnuje úplný sortiment specializovaných bioprodejen.
Specializované bioprodejny bodují p edevším svou ší í sortimentu a
kompetentním poradenstvím. Protože se v obchodech „Reformhaus“
nabízí také zboží z konven ní produkce, m li by konzumenti dbát na
p esné ozna ení výrobk , aby se tak vyhnuli neplánovanému
nákupu konven ních výrobk .
27
Zhruba 1500 domácích ekologických zem d lc nabízí své
výrobky p ímo ze dvora. N kte í zem d lci provozují své prodejny
ve dvo e v pevn stanovené otvírací dob . U v tšiny prodejc je za
ú elem nákupu nicmén nutná p edb žná dohoda. Odb r ze dvora
hraje v sou asné dob významn jší roli pouze u masa, uzenin a
ovoce, resp. zeleniny. V Rakousku funguje v sou asné dob 20
farmá ských trh , které nabízí výhradn biopotraviny. A na 170
farmá ských trzích se nabízí jak konven ní tak ekologické
potraviny.
V této souvislosti hraje d ležitou roli intenzivní práce
s ve ejností, kterou vykonávají organizace nap . BIO AUSTRIA,
Agrarmarkt Austria, Evropská komise a další d ležití partne i, nap .
et zce supermarket . Jako speciální cílové skupiny byly do ak ního
programu za azeny mladé a budoucí matky (Bio-Babybox),
mate ské školky, stravovací za ízení, atd.
T žišt m práce s ve ejností jsou také biopotraviny v kombinaci
s regionalitou a prožitkem. To znamená v tší spolupráci s iniciativou Genuss Region Österreich, kde již Ministerstvo pro život
podniklo úsp šné kroky k podpo e regionalizace.
BIO AUSTRIA poskytuje se svou platformou „biomapy“
krom nejv tší evropské databanky adres prodejních míst s
bioprodukty (zhruba 3.000 biopodnik ) nejen moderní a pohodlný
systém vyhledávání, cílem je také možnost oslovení v tší skupiny
konzument než doposud.
•
http://www.gutesvombauernhof.at
•
http://www.bio-austria.at/biomaps
28
29
ABE )"
' !
#
$ "
! $
%
+
!%
Spole né podmínky pro rozvoj ekologického zem d lství jsou
dány p edevším na ízeními Evropské Unie. Nejvyšší legislativní
normou závaznou pro lenské státy EU je na ízení Rady ES
834/2007 vstupující v platnost od 1. 1. 2009. Této norm jsou
pod ízeny národní legislativní p edpisy. Zem d lství v eské
republice i v Rakousku se z hlediska dlouhodobého historického
vývoje utvá elo až do poloviny minulého století obdobným
zp sobem. Velikost a struktura typického zem d lského podniku
(rodinné farmy) byla tak ka shodná. P evládala smíšená
hospodá ství s chovem skotu a monogastr , s vysokým stupn m
zorn ní v rostlinné výrob a vysokým podílem zastoupení obilnin.
V druhé polovin dvacátého století se vlivem kolektivizace
struktura zem d lských podnik v eské republice výrazn zm nila.
Po roce 1989 došlo k áste nému obnovení tradi ní struktury
rodinných farem.V sou asnosti tvo í relativn málo významný podíl
(cca. 2,5 % zem d lské p dy), avšak jejich po et je velmi
významný (cca. 70 % všech farem v R). Struktura zem d lského
hospoda ení v tšiny menších farem je v sou asné dob odlišná.
Historické podmínky tak jsou podstatnou p í inou rozdíl ve
velikosti a struktu e farem v R a Rakousku. Vliv na rozdíly má i
geografická poloha. Jihovýchodní ást Rakouska má panonské
klima, jihozápadní vysokohorské podmínky Alp, z ehož vyplývá
mnohem širší sortiment produkce (nap . ovoce zelenina, vinná réva,
30
teplomilné rostliny v Panonii, vysokohorské pastviny s chovem
skotu v Alpách).
31
ABF G
"
! $
+
!%
#
Samotná podstata ekologického zem d lství, které se proti
konven nímu zavazuje i v legislativní rovin k pln ní širší a hlubší
škály mimoproduk ních funkcí, p ináší jeho realizátor m problémy,
s kterými se konven ní zem d lec potýká bu to v menší mí e nebo
v bec. Výrazným d sledkem omezení ekologického zem d lství
jsou nižší výnosy a vyšší náklady na jednotku produkce. Ekologické
zem d lství tak ani v optimálních podmínkách a p i p stování pro
n j nejvhodn jších plodin nedosahuje výnos zem d lství konvenního a naopak cena za jednotku práce je tak ka vždy vyšší, což
vede bu to k nutnosti podpory formou dotací, nebo v p ípad
pokus o ekonomickou nezávislost k výraznému zvyšování cen
bioprodukt , p ípadn kombinaci obojího.
Vyšší cena bioprodukt , která funguje jako áste ná kompenzace za monetárn pouze obtížn vyjád itelné nebo zcela nevyjád itelné p ínosy ekologického zem d lství, avšak zárove funguje jako
demotiva ní prvek pro nákup bioprodukt u ásti potenciálních
zákazník . Obecn platí, že ím mén ekonomicky rozvinutá zem
je, tím v tší je neochota pr m rného zákazníka kupovat dražší
bioprodukty. Velkou roli v tomto sm ru hraje i celková podpora
bioprodukce a ekologického zem d lství a vzd lanost zákazník .
Navazujícím významným faktorem je konkurence velmi
levných importovaných zem d lských produkt . V cenovém
srovnání s nimi, navíc ve sv tle celosv tového nedostatku potravin,
tak vyvstává další problém ekologického zem d lství. Na tyto
32
potíže naráží ekologické zem d lství i v zemích, které jsou v tomto
sm ru považovány za nejvysp lejší.
33
ABH
! $
7 # ! "
+
!%
#
#
EZ v Rakousku je výrazn pokro ilejší než v R a tím se liší i
problémy. N které základní, s kterými se R v sou asné dob
potýká, jsou již v Rakousku eliminovány, avšak hlubší problémy,
které jsou nyní aktuální v Rakousku, nás teprve ekají. Studiem
sou asných problém pokro ilejšího rakouského ekologického
zem d lství m žeme n kterým problém m ve vývoji eského EZ
p edcházet nebo je alespo áste n eliminovat. Obdobn mohou
být naše zkušenosti použity v dalších zemích, kde se EZ teprve
rozvíjí.
Vý et hlavních problém ekologického zem d lství v eské
republice:
1. duální charakter velikostních kategorií farem,
2. velký podíl trvalých travních porost , nízké zatížení
dobyt ími jednotkami,
3. nedostate né p íjmy EZ z produkce,
4. nevhodná struktura plodin,
5. nedostate ná produkce osiv,
6. nedostatek odborných znalostí,
7. nedostate né zpracovatelské kapacity,
8. malá spot eba biopotravin,
34
9. vysoký podíl importované bioprodukce,
10. nízký sociální image ekologických zem d lc .
Vý et hlavních problém ekologického zem d lství v Rakousku:
1. nízká míra konverze na EZ,
2. vysoké ceny biopotravin,
3. nár st problém se „zdravotní“ jakostí osiv obilnin,
4. snižování produkce luskovin,
5. snížení prodeje dr beže a vajec,
6. nízký podíl domácí produkce ekologické zeleniny,
7. nedostatek domácího zpracování,
8. nízké vnímání významu „natureconservation“ v EZ.
35
ABI 9
#
#
eská republika
V posledních letech zaznamenalo ekologické zem d lství v R
výrazný vzestup. Na konci roku 2010 bylo zaregistrovaných 3 500
ekologicky hospoda ících subjekt , které obhospoda ovaly 448 000
ha zem d lské p dy. Z hlediska produkce p evažuje hospoda ení na
trvalých travních porostech (82 %). Podíl orné p dy je nízký (12 %).
Poslední dobou došlo ke zvýšení vým ry ovocných sad .
Rakousko
V minulém roce obhospoda ovalo v Rakousku zhruba 22 000
ekologických podnik plochu 538 000 ha. Ekologické zem d lství v
Rakousku se v posledních deseti letech kontinuáln rozší ilo o 110
000 ha. V Rakousku je obhospoda ováno 189 000 ha orné p dy (29
%). Díky podílu 16 % z celkových zem d lsky využívaných ploch a
zhruba 15 % ekopodnik je tato alpská republika ukázkovou zemí
bioprodukce v EU.
36
Tabulka 1: Vývoj ekologického zem d lství v jednotlivých letech
eská republika
Rakousko1)
Celková
Celková
Rok
Po et
plocha p dy
Po et
plocha p dy
ekofarem za azené v EZ ekofarem za azené v EZ
v ha
v ha
1990
3
480
1539
21546
1995
181
14982
18546
260000
2000
563
165699
19027
429167
2005
829
254982
20391
479871
2010
3515
447767
22132
538210
1)
Zdroj: MZe R a Lebensministerium 27. 06. 2011, v Rakousku
za azeny podniky dle programu INVEKOS, celková vým ra všech
farem iní 543605 ha
37
Tabulka 2: Vým ry v ha dle jednotlivých kultur k 31. 12. 2010
Kultura
R
Rakousko1)
Orná p da
54717
189056
z toho obilniny
24486
95569
z toho luskoviny
1785
12532
z toho okopaniny
283
4070
z toho olejniny a technické plodiny
2854
13064
z toho pícniny
21974
55068
z toho zelenina a byliny
1422
4794
z toho úhor
1621
3959
1)
z toho ostatní
292
Trvalé travní porosty
369057
343163
Z toho louky a pastviny
369057
239229
Z toho vysokohorské pastviny
103934
Trvalé kultury
5939
5991
z toho ovocné sady
5127
2086
z toho vinice
803
3863
z toho ostatní
8
42
Ostatní plocha
18054
Rybníky
54
2)
Celkem
447821
538210
2)
Zdroj: Mze R a Lebensministerium; poznámka: Rozdíl mezi údaji
MZe R a ÚZEI;1)v Rakousku za azeny podniky dle programu
INVEKOS
38
ABJ = #
+
+
!
#
#
Svazy ekologických zem d lc
BIO AUSTRIA zast ešující organizace
rakouských biozem d lc
V Rakousku p sobila ada asociací
ociací a svaz , p i emž
organizováno v nich bylo cca 70 % ekofarmá (nap . v roce 2004
to bylo 11 svaz sdružených pod 2 zast ešujícími organizacemi
o
„ARGE Bio-Landbau“ a „OeIG“). Nejv tším svazem bylo „Bio
Ernte Austria“, který sdružoval tém 87 % všech ekofarmá
ekofa
ve
svazech. Od roku 2003 (na popud Ministerstva
terstva zem d lství) došlo k
celkové rekonstrukci a vznikla jedna zast ešující organizace
orga
„BIO
AUSTRIA“, která sdružuje všechny p edchozí ekologické
ekolog
svazy.
Tyto svazy mají vlastní loga a standardy pro jejich získání, které
jdou nad rámec základního EU na ízení
ní k EZ. V sou asné dob
sdružuje p es 60 % všech rakouských ekofarmá .
39
Vlastníky BIO AUSTRIA jsou lenové spole nosti BIO
AUSTRIA, tedy zhruba 14 000 rakouských ekologických zem d lc . P ibližn 100 spolupracovník pracuje na státní úrovni a na
úrovni jednotlivých zemí. V ekologické síti spolupracuje i 250
kooperujících podnik . BIO AUSTRIA podporuje své leny v
poradenství a vzd lávání, poskytuje informace, pomáhá prodeji
produkce, zastupuje zájmy biozem d lc , zajiš uje práci s
ve ejností a vytvá í pracovní skupiny z prvovýrobc , zpracovatel ,
obchodník a dalších partner (výzkum, vzd lávání, regionální
správa apod.). Infolisty BIO AUSTRIA s hlavními tématy vychází
6x do roka. BIO AUSTRIA nabízí len m a partner m kompetentní
poradenství ve všech oblastech ekologického zem d lství a
marketingu. Rozsáhlá nabídka sahá od telefonických informací až
k osobnímu rozhovoru na statku, od r zných odborných p ednášek
až po n kolikadenní seminá e. Pomoc zem d lc m zajiš ují dv
regionální kancelá e:
Kontakt:
BIO AUSTRIA, kancelá Linec
Ellbognerstraße 60
A-4020 Linz
e-mail: [email protected]
BIO AUSTRIA, kancelá Víde
Theresianumgasse 11/1
A-1040 Wien
Web: http://www.bio-austria.at
40
Neziskové organizace
Österreichischer
Demeter-Bund
Nejstarší a také celosv tov nejznám jší svaz ekologických
p stitel je založen na myšlenkách duchovního myslitele Rudolfa
Steinera, jež byly zve ejn ny v roce 1924. Rakouský svaz
DEMETER byl založen v roce 1969 a reprezentuje zem d lce
hospoda ící dle zásad biodynamického zem d lství.
Kontakt:
Theresianumgasse 11
1040 Wien
web: http//www.demeter.at
41
Bioverband ERDE &
SAAT
Svaz ERDE & SAAT chce podpo it v Horním a Dolním
Rakousku, Salzburgu, Vorarlbergua Bavorsku harmonii mezi
zví aty, lidmi a rostlinami a tím zlepšit kvalitu potravin. Cílem je
budovat spole n organizované a profesionální zpracovatelská
za ízení, spolupráci s živnostníky a vybudování specializovaného
bioodv tví a také zachování zem d lství provozované farmá i. Svaz
reprezentuje zem d lce hospoda ící dle zásad biodynamického
zem d lství.
Kontakt:
Polsing 10
4072 Alkoven
web: http://www.erde-saat.at
42
Biolandwirtschaft Ennstal
Spole nost byla založena jako regionální iniciativa ve štýrském
Liezenu. Produkuje p evážn mlé né výrobky a biomaso. Prodává
tyto výrobky p es velkoodb ratele anebo p ímo ze dvora nebo také
dodává výrobky regionálním prodejnám. Má kolem 600 len .
Kontakt:
8950 Stainach 160
web: http://www.bioland-ennstal.at
43
BAF - Verein der
biologisch
wirtschaftenden
Ackerbaubetriebe
Österreichs
V p ekladu znamená „Spolek podnik hospoda ících ekologicky na orné p d “. Od roku 1986 je zde toto regionální spojení
v tších podnik v regionech Weinviertel, Waldviertel a Horní
Rakousko. Prost ednictvím logistických opat ení, nap . sdružováním sklad a stroj , a d lbou práce je výroba efektivn jší. Prodej se
orientuje také na vývoz. Otevírají se nové trhy se zem d lskými
výrobky a velké pr myslové podniky.
Kontakt:
2164 Gut Prerau
web: http://www.bioackerfrucht.at
44
FGB Förderungsgemeinschaft
für gesundes Bauerntum
V p ekladu „Podp rný svaz zdravého farma ení“ je pionýrskou
skupinou ekologického zem d lství v Rakousku. Doporu uje
používání zem d lského hospoda ení dle Müllera-Rusche. Tato
metoda spo ívá v oživení a ozdravení p dy použitím kompost a
horninové mou ky. Od roku 1959, kdy byla založena, má nyní
celkem 1000 len , z toho cca 70 farmá . Podp rný svaz vydává
asopis „Farmá - pionýr“ a od roku 1982 provozuje v Linci
farmá ské obchody ORBI.
Kontakt:
Nöbauerstraße 22
4060 Leonding
web: http://www.orbi.or.at
45
FREILAND Verband für
ökologisch-tiergerechte
Nutztierhaltung und
gesunde Ernährung
V p ekladu „Svaz pro ekologický chov užitkových zví at a
zdravou výživu“. Svaz je specializován na chov zví at
v ekologickém zem d lství a má 84 len . Zna ka žlutého
trojúhelníku kritické veterinární medicíny garantuje nejlepší
podmínky pro chov zví at: nap . chov ve stájích s výb hem
v malých skupinách, neomezená možnost výb hu a krátká doprava
p ed porážkou. Prodávají se p edevším masné výrobky a vejce
prost ednictvím dodávky do domu a specializovaných obchod
s p írodními výrobky, a to hlavn v regionu Vídn .
Kontakt:
Seidengasse 33/13
1070 Wien
web: http://www.freiland.or.at
46
Arche Noah
Spole nost si klade za cíl p ispívat k udržení a rozší ení
pestrosti kulturních rostlin. Pestré aktivity
tivity sahají od
o výroby a
neustálého rozši ování archivu odr d prost ednictvím p stování
stovek odr d za ú elem získání semen, popisu a výzkumu,
výzku
práce
s ve ejností, osv ty a také poradenství v oblasti odr d a zprost edkování odr d až k vypracování manuálu
u obsahující odr dy a
k provozování barokní zahrady.
Kontakt:
Obere Straße 40
3553 SchloßSchiltern
web: http://www.arche-noah.at
47
Saatgut Östereich Vereinigung der
Pflanzenzüchter und
Saatgutkaufleute Österreichs
Nezisková organizace podporující produkci ekologických osiv a
sadby v Rakousku. Sdružuje šlechtitele, množitele, producenty osiv
a sadby a zem d lce. Dbá na produkci domácích osiv. Vydává
tematické publikace.
Kontakt:
Wiener Straße 64, A-3100 St. Pölten
web: http://www.saatgut-oesterreich.at
48
Bioforschung Austria
Nezisková organizace podporující rozvoj ekologického
zem d lství. Nabízí poradenství na všech úrovních produk ního
procesu. Je aktivní v národních a mezinárodních projektech
s tématikou ekologického zem d lství.
Kontakt:
Esslinger Hauptstrasse 132-134
A 1220 Wien
web: http://www.bioforschung.at
49
Poradenství
V Rakousku aktivn pracuje více než 30 poradc v oblasti
ekologického zem d lství. Vedle obecného poradenství je poskytováno specializované poradenství zam ené na jednotlivé oblasti a
také na p echod k ekologickému zem d lství. Na webových
stránkách BIO AUSTRIA lze nalézt p ehled nabídky poradenství,
poradenské listy a také kontaktní adresy poradc .
Poradenství v rostlinné výrob :
•
p stování polních plodin,
•
pastviná ství,
•
p stování brambor,
•
p stování zeleniny,
•
vina ství,
•
ovocná ství.
Poradenství v živo išné výrob :
•
chov hov zího dobytka,
•
chov prasat,
•
chov dr beže,
50
•
stavba stájí,
•
v ely.
Ostatní poradenství:
•
poradenství Demeter,
•
rady v oblasti ochrany p írody.
Kontakt:
BIO AUSTRIA, kancelá Linec
Ellbognerstraße 60
A-4020 Linz
BIO AUSTRIA, kancelá Víde
Theresianumgasse 11/1
A-1040 Wien
Web: http://www.bio-austria.at
51
Kontrola a certifikace
Kontrola na ekofarmách je provád na nezávislými kontrolními
organizacemi, které musí být schváleny Ministerstvem zdravotnictví
a federální vládou. Tyto kontrolní organizace musí spl ovat
podmínky akreditace a jsou pravideln kontrolovány. Inspekce EZ
jsou provád ny minimáln jednou ro n . V sou asné dob je
inspekce v Rakousku provád na devíti kontrolními organizacemi:
•
Austria Bio Garantie GmbH - AT-BIO-301:
KönigsbrunnerStraße 8, A 2202 EnzersfeldbeiWien,
[email protected], http://www.abg.at
•
Kontrollservice BIKO Tirol - AT-BIO-701:Wilhelm
GreilStraße 9, A 6020 Innsbruck,[email protected],
http://www.biko.at
•
BIOS Biokontrollservice Österreich - AT-BIO401:Feyregg 39, A 4552 Wartberg/Krems, [email protected], http://www.bios-kontrolle.at
52
•
Lacon GmbH - AT-BIO-402: LinzerStraße 2, A 4150
Rohrbach, [email protected], http://www.laconinstitut.com
•
LVA - Lebensmittelversuchsanstalt - AT-BIO-901:
Blaasstraße 29, A 1190 Wien, [email protected],
http://www.lva.co.at
•
SGS Austria Controll-Co. GesmbH - AT-BIO-902:
Diefenbachgasse 35, A 1150 Wien, [email protected],
http://www.sgs-kontrolle.at
•
Salzburger Landwirtschaftliche Kontrolle GesmbH SLK - AT-BIO-501: Maria-Cebotari-Str. 3, A 5020
Salzburg, [email protected], http://www.slk.at
•
Gesellschaft für Ressourcenschutz GmbH- GfRS - ATBIO-004: Prinzenstraße 4, DE 37073 Göttingen,
http://www.gfrs.de
Nejv tší z nich je Austria Bio Garantie, která kontroluje více
jak 50 % rakouských ekofarem. V roce 1994 bylo schváleno
rakouským Ministerstvem zem d lství a lesnictví národní logo
„Bio-Zeichen“ za ú elem jasného ozna ení ekologických produkt .
Užití loga je dobrovolné, hradí se ale jednorázové fixní poplatek ve
výši 1 000 EUR. Logo má dv varianty: „Austria Bio-Zeichen“
ozna ující ekologické produkty domácího p vodu (min. 70 %
surovin pochází z Rakouska) a „Bio-Zeichen“ pro všechny ostatní
ekologické produkty.
53
54
Univerzitní a výzkumná pracovišt
Universität für Bodenkultur Wien
Zem d lská univerzita ve Vídni má ve své struktu
struk e Institut
ekologického zem d lství. K dispozici jsou
u ekologicky certifikovac
né experimentální pozemky. Je provád n výzkum v ekologickém
zem d lství. Univerzita je zapojena do ady mezinárodních
mezinárodníc projekt
s danou tématikou.
Kontakt:
Gregor Mendel-Straße 33
A 1180 Wien
Tel.: +431476543750
www.nas.boku.ac.at/oekoland.html
55
Veterinärmedizinische
Universität Wien
Univerzita veterinární medicíny ve Vídni.
Kontakt:
Veterinärplatz 1
A 1210 Wien
http://www.vu-wien.ac.at
56
LFZ Raumberg Gumpenstein
Vzd lávací a výzkumné centrum zahrnuje st ední zem d lskou
školu a výzkumné pracovišt , orientované p edevším na hospoda ení v marginálních oblastech.
Kontakt:
A8952 Irdning
www.raumberg-gumpenstein.at
57
Další informace o ekologickém zem d lství v Rakousku
•
www.biolebensmittel.at (sekce ministerstva zem d lství
v novaná biopotravinám)
•
www.bioinfo.at (informace o ekologickém zem d lství)
•
www.bio-erleben.at (interaktivní stránky pro d ti a dosp lé)
•
www.umweltbundesamt.at/umwelt/landwirtschaft/biolandba
u (informace o EZ)
•
www.biomaps.at (interaktivní mapa s nabídkou biopotravin)
•
www.urlaubambauernhof.at (dovolená na ekologické farm )
•
www.biohotels.at (dovolená na ekologické farm )
•
www.biokueche.at (recepty, tipy pro gastronomii apod.)
58
ABK = #
+
+
!
#
7
Svazy ekologických zem d lc
PRO-BIO Svaz ekologických
zem d lc
PRO-BIO Svaz ekologických zem d lc je celostátní
celostátn sdružení
ekologicky hospoda ících zem d lc , zpracovatel a prodejc
biopotravin. Sdružuje také poradce, školy,
koly, spot ebitele a p átele
ekologického zem d lství. Hlavním posláním
sláním svazu PRO-BIO
PR
je
prosazovat v R ekologické zem d lství v mén intenzivních
oblastech ale stejn tak v oblastech produk ních. Svaz
Sva PRO-BIO
poskytuje svým len m informa ní servis,
vis, poradenství, bezúro né
p j ky, po ádá vzd lávací akce, pomáháá s odbytem a zajiš uje
cílenou propagaci a reklamu.
Poradenství v oblasti ekologického zem d lství je st žejní aktivitou svazu PRO-BIO. Cílem poradenství je p ipravit
ipravi podniky na
ádnou kontrolu ekologického zem d lství (EZ) a její hladký
pr b h. Svaz PRO-BIO spolupracuje s ministerstvy zem d lství
(www.mze.cz) i životního prost edí (www.env.cz
w.env.cz) a také s významnými zahrani ními svazy (www.bioland.de, www.bioaustria.at),
www.b
výzkumnými ústavy (www.fibl.org) a je lenem mezinárodní
mez
aso59
ciace IFOAM (www.ifoam.org). Spot ebitelskými tématy se zabývá
PRO-BIO Liga se sídlem v Praze Hostiva i (www.biospotrebitel.cz).
Pro výzkum, vzd lávání a p enos výsledk v dy do praxe svaz
PRO-BIO z ídil Bioinstitut, o.p.s. se sídlem v Olomouci
(www.bioinstitut.cz).
Kontakt:
Nemocni ní 1852/53
Šumperk, CZ 787 01
Telefon: +420583216609
web: http://www.pro-bio.cz
60
BioSad
BioSad je ob anské sdružení, jehož posláním je podpora
rozvoje ekologické produkce ovoce v eské republice. Cílem je
usnadn ní komunikace mezi výzkumem a p stiteli a podpora
efektivního uplat ování výsledk výzkumu v praxi. Aktivity jsou
soust ed ny na poskytování informací pot ebných pro biop stitele
zam ených na výrobu kvalitního a zdravotn nezávadného ovoce.
Dalším cílem sdružení BioSad je za azování prvk ekologického
p stování do integrované produkce. Formami innosti jsou:
propaga ní a populariza ní innost, po ádání výstav a dalších
odpovídajících akcí k danému tématu, podpora vzd lávací innosti
(p ednášky, seminá e, školení apod.) ve spolupráci s výzkumnými
organizacemi i dalšími subjekty, poradenství, informa ní innost,
vytvá ení a vydávání metodických p íru ek.
Kontakt:
Šmahova 66
Brno-Slatina, CZ 627 00
Telefon: +420603155208; +420733131114; +420737603151
web: http://www.biosad.cz
61
EKOVÍN
Svaz integrované a ekologické produkce o. s. EKOVÍN
sdružuje právnické a fyzické osoby zabývající s integrovanou
produkcí a ekologickou produkcí hrozn a vína, koordinuje jejich
innosti a chrání jejich oprávn né zájmy. Základem innosti jsou
„Sm rnice svazu integrované a ekologické produkce hrozn a vína“
vydávané Svazem EKOVÍN o. s. a schvalované Ministerstvem
zem d lství R. Sm rnice vycházejí z mezinárodn uplat ovaných
„Minimálních požadavk na systémy ekologické produkce révy“
zpracovaných p edními odborníky lenských zemí Evropské unie
projektem ORWINE.
Kontakt:
Šmahova 415/66
Telefon: +420545218156; +420603543109
web: http://www.ekovin.cz
62
Neziskové organizace
eská technologická
platforma pro ekologické
zem d lství ( TPEZ)
eská technologická platforma pro ekologické zem d lství byla
založena za ú elem sjednocení a propojení široké škály zainteresovaných aktér v oblasti ekologického zem d lství a produkce
biopotravin. Cílem je budovat a zajiš ovat rozvoj znalostního
systému v oblasti ekologického zem d lství a produkce biopotravin
s d razem na p enos poznatk ve všech klí ových oblastech sektoru.
Jejími leny jsou jak výzkumné ústavy a vysoké školy, tak zástupci
privátního sektoru z ad prvovýrobc i zpracovatel produkt
ekologického zem d lství. TPEZ podporuje iniciativy zam ené
na posílení konkurenceschopnosti ekologického zem d lství, rozvoj
produkce, distribuce, prodeje a spot eby biopotravin, realizaci
v deckých výzkumných, technologických a inova ních aktivit a
iniciaci, tvorbu a implementaci strategických dokument .
Koordinátorem TPEZ je Bioinstitut, o. p. s.
Kontakt:
K ížkovského 8
Olomouc, CZ 771 47
Telefon: +420603545697
e-mail:[email protected]
web: http://www.ctpez.cz
63
Bioinstitut, o. p. s
Institut pro ekologické zem d lství a udržitelný
ržitelný rozvoj krajiny
byl založen v roce 2004 za ú elem zast ešení aktivit výzkumu
vý
a
vzd lávání v ekologickém zem d lství v eskéé republice a v zemích
st ední a východní Evropy. Mezi nejd ležit jší aktivity Bioinstitutu,
Bioin
o.p.s. pat í p enos poznatk z v dy a výzkumu
umu do praxe, výchova,
vzd lávání, publika ní innost a výzkum. Bioinstitut je zapojen
zap
do
projekt na podporu rozvoje ekologického zem d lství
lstv formou
vzd lávání, poskytování informací a osv ty. Bioinstitut, o.p.s. je
po adatelem v decké konference v rámci Bioakademie - Evropské
letní akademie ekologického zem d lství, které se každoro
kaž
n
ú astní zástupci více než 20 zemí Evropy.
Kontakt:
K ížkovského 511/8
Olomouc, CZ 771 47
Telefon: +420581115181
web: http://www.bioinstitut.cz
64
PRO-BIO LIGA ochrany
spot ebitel potravin a
p átel ekologického
zem d lství
PRO-BIO LIGA byla založena v roce 2002 jako pobo ka PROBIO Svazu ekologických zem d lc . Jejím posláním je informovat a
chránit spot ebitele potravin, p ispívat k celoživotnímu vzd lávání a
zvyšovat všeobecnou ekogramotnost.
Mezi cíle sdružení pat í informování a vzd lávání širokou
ve ejností o možnostech a souvislostech trvale udržitelné spot eby v
oblasti potravin, p ísp vek k pozitivní zm n spot ebitelských
návyk a sdružování spot ebitel biopotravin a vytvo ení silné
spot ebitelské organizace.
Kontakt:
Kubatova 1/32
Praha 10, CZ102 00
Telefon: + 420272660501; +420774683833
web: http://www.biospotrebitel.cz
65
Green
Marketing
Green marketing poskytuje marketingové metody a nástroje
podnikatel m v oboru bioprodukt a p írodních produkt . Pomáhá
spole nostem vytvá et a dosahovat cíl v oblasti spole enské
odpov dnosti a vytvá í a realizuje pro n strategie v oblasti zeleného
marketingu. V rámci služby Green marketing BIO AKADEMIE
zajistí komplexní vzd lání zam stnanc v oboru biopotravin a
dalších ekologických produkt . Od p ehledu právní úpravy, až po
pravidla zpracování, prodeje a marketingu.
Kontakt:
Vinohradská 261
Moravské Knínice, CZ 664 34
Telefon: +420541263456
web: http://www.greenmarketing.cz
66
ZERA - Zem d lská a
ekologická regionální
agentura, o. s.
ZERA sdružuje fyzické osoby za ú elem vytvá ení podmínek
pro poradenskou, vzd lávací, výzkumnou a koordina ní innost p i
realizaci program a opat ení v rámci trvale udržitelného rozvoje
venkova a využití krajiny zem d lcem. P edm tem innosti je ešení
odborných problém
spojených s pln ním ú elu agentury,
zem d lská odborná innost, projektování, poradenství a výzkum.
ZERA spolupracuje p i vytvá ení regionálních koncepcí sm ujících
k využití krajiny a zajiš ujících trvale udržitelný rozvoj regionu.
St žejní je innost výchovná, vzd lávací a osv tová v oblasti
zem d lství, ekologie a rozvoje venkova, propagace ochrany a
tvorby krajiny, ochrany životního prost edí a ekologického
zem d lství, publika ní a vydavatelská innost, zabezpe ování
právního poradenství v oblasti eských zem d lských norem a
p íslušných norem EU, servis p i vytvá ení systému likvidace
organických odpad a certifikace výrobk .
Kontakt:
Podhradí 1022
Nám š nad Oslavou, CZ 675 71
Telefon: +420568620070
web: http://www.zeraagency.eu
67
Poradenství
Spolek PRO BIO
poradenství
Spolek PRO BIO poradenství je nevládní nezisková organizace
sdružující fyzické osoby - poradce, inspektory a ostatní odborníky v
ekologickém zem d lství. Cílem sdružení je pomoci ekologicky
hospoda ícím zem d lc m v zajišt ní ekonomické stability jejich
farem a následn také k posílení trvale udržitelného zem d lství v
R a zvýšení nabídky biopotravin na trhu prost ednictvím svých
len poskytuje odborné poradenství v problematice ekologizace
zem d lství a setrvalého rozvoje venkova v R, vzd lávání v
ekologizaci zem d lství a setrvalého rozvoje venkova v R. Spolek
PRO BIO poradenství vytvá í podmínky pro zvyšování odbornosti
svých len a spolupracuje s organizacemi sdružujícími zem d lce,
s vysokými školami, s výzkumnými ústavy, s nevládními organizacemi a s dalšími organizacemi. Spolek prost ednictvím svých
len poskytuje poradenství, které pom že usnadnit p echod na
ekologické hospoda ení, zefektivn ní hospoda ení podniku,
orientaci v nových p edpisech a na ízeních, vy ízení žádosti o
dotace národní i z fond EU a dodržení požadavk vyplývajících
z legislativních norem ekologického hospoda ení, ochrany p írody,
nitrátové sm rnice, správné zem d lské praxe, cross-compliance a
dalších.
68
Kontakt:
Cyrilská 359/16
Brno, CZ 602 00
Telefon: +420549213563
web: http://www.eposcr.eu
69
Kontrola a certifikace
KEZ o.p.s.
KEZ o.p.s. je první eská akreditovaná kontrolní a certifika ní
organizace, která zajiš uje odbornou nezávislou kontrolu a certifikaci v systému ekologického zem d lství. Organizace byla založena
v roce 1999. Výrobky, které jsou p edm tem kontroly dle tohoto
pov ení, nesou kódové ozna ení: CZ-BIO-001.
Kontakt:
Pod bradova 909
Chrudim IV, CZ 537 01
Telefon: +420469622249
web: http://www.kez.cz
70
ABCERT AG
Spole nost ABCERT vznikla v N mecku jako jedna z prvních
organizací zam ujících se na kontrolu ekologického hospoda ení a
bioprodukce. Jako certifika ní orgán ABCERT nabízí svým
zákazník m podporu p i r zných certifika ních postupech - nap .
GlobalGAP, certifikaci len m soukromých svaz bioproducent
Demeter, Bioland, Bio-Suisse a Naturland a krom toho i pomoc p i
kontrole a certifikaci v oblasti produkce d eva a ochrany klimatu.
Výrobky, které jsou p edm tem kontroly dle tohoto pov ení, nesou
kódové ozna ení: CZ-BIO-002.
Kontakt:
Komenského 1321/1
Jihlava, CZ 586 01
Telefon: +420567217665; +420567217666; +420724227475
Web: http://www.abcert.cz
71
BIOKONT CZ, s.r.o.
Biokont®
Spole nost Biokont byla založena v roce 2005. Je pov ená
Ministerstvem zem d lství eské republiky a ÚKSÚP Bratislava
kontrolní a certifika ní inností v ekologickém zem d lství v eské
a Slovenské republice. Hlavní inností je kontrola ekologického
zem d lství, inspekce a certifikace BIO na celém území eské
republiky a Slovenské republiky. Výrobky, které jsou v eské
republice p edm tem kontroly dle tohoto pov ení, nesou kódové
ozna ení: CZ-BIO-003.
Kontakt:
M i kova 159/34
Brno- e kovice, CZ 621 00
Telefon: +420731471708, +420606605728
Web: http://www.biokont.cz
72
Univerzitní a výzkumná pracovišt
Jiho eská univerzita v eských
Bud jovicích, Zem d lská fakulta
Zem d lská fakulta JU v . Bud jovicích zajiš uje komplexní
v decko-pedagogickou innost krom klasického (konven ního)
zem d lství také v nov se rozvíjejícím ekologickém zem d lství.
Základy ekologického zem d lství jsou sou ástí bakalá ských
studijních obor Agroekologie a Trvale udržitelné systémy
hospoda ení v krajin . V magisterském stupni je možné studovat
p ímo specializaci ekologické zem d lství v rámci oboru Agroekologie. Studenty jsou ešeny také tematicky navázané bakalá ské,
magisterské a doktorské práce. Pravideln jsou po ádány mezinárodní letní školy. Na okraji univerzitního campusuje od roku 2010
využíván pro pokusnou innost ekologicky certifikovaný pozemek.
D raz je kladen na úzkou spolupráci s praxí.
Kontakt:
Studentská 13
eské Bud jovice, CZ 370 05
Telefon: +420387772446
web: http://www.zf.jcu.cz
73
eská zem d lská univerzita
v Praze
eská zem d lská univerzita v Praze rozvíjí v oblasti v deckovýzkumné innosti dlouhodob a cílev dom v dní obory, které
pokrývají jednotlivá stádia potravinového et zce od p írodních
vstup
kombinovaných s lidskou prací, p es technickotechnologické aspekty produkce a zpracování, až po hodnocení
dopad produkce na životní prost edí, sociáln -ekonomické
souvislosti a kvalitu života. Fakulta agrobiologie, potravinových a
p írodních zdroj provozuje pokusnou stanici, která je z ásti
certifikována v režimu ekologického zem d lství. Dlouhodob jsou
provád ny odr dové a technologické pokusy s p stování obilnin,
okopanin a olejnin.
Kontakt:
Kamýcká 129
Praha 6 – Suchdol, 165 21
Telefon: +420224382549
web: http://www.czu.cz
74
Vysoká škola chemicko technologická v Praze
Výzkumu a vývoji v oblasti ekologického zem d lství se v nuje
Fakulta potraviná ské a biochemické technologie. V deckovýzkumné aktivity jsou cíleny na zvyšování kvality potravin,
uplatn ní progresivních inženýrských proces a vývoj moderních
biotechnologických p ístup pro potraviná ství, ochranu životního
prost edí a terapeutické aplikace.
Kontakt:
Technická 5
Praha 6 – Dejvice, 166 28
Telefon: +420220443185
web: http://www.vscht.cz
75
Mendelova univerzita v
Brn
Vzd lávací a výzkumný program univerzity, který byl v 90.
letech ovlivn n zejména sv tovou výzvou koncepce trvale
udržitelného zem d lství, novou úlohou agrárního sektoru jako
nositele jeho mimoproduk ních funkcí, specifikami transformujícího se zem d lství a pozd ji rovn ž p ípravou vstupu do EU. Jako
významné skute nosti po átku 21. století klade univerzita do st edu
pozornosti svých fakult trvale udržitelné zem d lství, využívání
obnovitelných zdroj a cílené ízení biologických proces .
Kontakt:
Zem d lská 1/1665
Brno, CZ 613 00
Telefon: +420545131111
web: http://www.mendelu.cz
76
Výzkumný ústav rostlinné
výroby, v.v.i. (VÚRV)
Hlavním cílem výzkumu je získat v decké poznatky pro
podporu trvale udržitelného rozvoje zem d lství, na základ inovací
systém a technologií p stování zem d lských plodin pro produkci
kvalitních a bezpe ných potravin, krmiv a surovin pro energetické a
pr myslové využití. Hlavní uplatn ní výsledk výzkumu je v oblasti
zvyšování efektivnosti rostlinné výroby, p i zajišt ní minimálních
negativních dopad na životní prost edí a zdraví lov ka.
Kontakt:
Drnovská 507/73
Praha 6 – Ruzyn , CZ 161 06
Telefon: +420233022111
web: http://www.vurv.cz
77
Výzkumný ústav živo išné
výroby, v.v.i. (VÚŽV)
Výzkumný ústav p sobí v oboru zootechnického výzkumu, v
oborech biologických a biotechnologických základ živo išné
výroby. Hlavní náplní innosti je základní a aplikovaný výzkum v
oblastech genetiky a šlecht ní zví at, reprodukce, výživy, kvality
živo išných produkt , etologie, technologií chov , managementu
stád a ekonomiky výroby. V návaznosti na v deckou a výzkumnou
innost se ústav v nuje expertním, poradenským, pedagogickým a
informa ním aktivitám.
Kontakt:
P átelství 815
Praha - Uh ín ves, CZ 104 00
Telefon: +420267009511
web: http://www.vuzv.cz
78
Výzkumný ústav
potraviná ský Praha,
v.v.i. (VÚPP)
Výzkumný ústav je svou inností orientován p edevším na
zlepšení úrovn stravování a ozdrav ní nabídky potravin na trhu. Je
zam en na zdokonalování postup p i zpracování potravin od
za átku výroby až po jejich kone nou p ípravu, na vývoj speciálních
potravin pro skupiny obyvatel s mimo ádnými zdravotními
potravními nároky, na vyhledávání a vývoj souvisejících
kontrolních a hodnotitelských metod, analytiku v etn provád ní
specifických rozbor .
Kontakt:
Radiová 1285/7
Praha 10 – Hostiva , CZ 102 31
Telefon: + 420296792111
web: http://www.vupp.cz
79
Orgány státní správy
Ministerstvo zem d lství odd lení ekologického
zem d lství (MZe)
MZe je garantem dodržování pravidel pro ekologické
zem d lství, a to jak národní, tak evropské legislativy. Administruje
státní podporu pro ekologické zem d lce v rámci národních dotací a
Programu rozvoje venkova a má v gesci realizaci strategických
dokument rozvoje ekologického zem d lství. Formou finan ních
podpor se aktivn se podílí na podpo e marketingu, osv ty a
vzd lávání.
Kontakt:
T šnov 65/17
Praha 1, CZ 11705
Telefon: +420221812233
web: http://eagri.cz/public/web/mze/
80
Úst ední kontrolní a zkušební ústav
zem d lský (ÚKZÚZ)
ÚKZÚZ je z ízen Ministerstvem zem d lství
R jako
specializovaný orgán státní správy. Provádí správní ízení a
vykonává jiné správní innosti, odborné a zkušební úkony, kontrolní
a dozorové innosti v oblasti odr dového zkušebnictví, krmiv,
agrochemie, p dy a výživy rostlin, osiv a sadby p stovaných rostlin,
trvalých kultur (vinohradnictví a chmela ství) a v oblasti živo išné
produkce. Sídlo ústavu je v Brn a jeho innost je zabezpe ována na
pracovištích na území celé eské republiky.
Kontakt:
Hroznová 2
Brno, 656 06
Telefon: +420543548111
web: http://www.ukzuz.cz
81
Státní zem d lská a
potraviná ská inspekce
(SZPI)
SZPI kontroluje, v rámci stanovených kompetencí, potraviny,
suroviny k jejich výrob , zem d lské výrobky a tabákové výrobky.
Tyto kompetence se vztahují na výrobu, skladování, p epravu i
prodej (v etn dovozu).
Kontakt:
Kv tná 504/15
Brno, CZ 603 00
Telefon: +420543540111
web: http://www.szpi.gov.cz
82
Státní rostlinoléka ská správa (SRS)
SRS je správní ú ad rostlinoléka ské pé e s p sobností na
území eské republiky. Vykonává p sobnost ve v cech: ochrany
rostlin a rostlinných produkt , opat ení proti zavlékání a rozši ování
škodlivých organism , pop ípad invazních škodlivých organism ,
p ípravk a dalších prost edk , mechaniza ních prost edk , rostlinoléka ského dozoru a ízení ve v cech rostlinoléka ské pé e
v etn na izování mimo ádných rostlinoléka ských opat ení, ešení
krizových situací a ukládání pokut a odborných rostlinoléka ských
inností a odborné zp sobilosti k jejich výkonu.
Kontakt:
T šnov 65/17
Praha 1, CZ 11000
Telefon: +420235010300
web: http://www.srs.cz
83
ABAL & %
"
!
$
Anonym: Úvodní studie pro sektor EZ - p íprava PRV 2014
2020, Analýza problém a pot eb sektoru EZ, argumenty pro
návrh opat ení.
Bio-Agrarstatistik Österreich 2010
BIO AUSTRIA-Beratungsblatt - Wegweiser zur Umstellung auf
biologischen Ackerbau Stand 12/10
Hrabalová,A. (ed.): Ro enka, ekologické zem d lství v eské
republice 2010, Praha 2011, 45 s.
Hrabalová,A.: Srovnávací studie podpor ekologického zem d lství
v R, Rakousku a N mecku, Brno, 2011,42 s.
Moudrý,J.jr.: Ekologické zem d lství v R a Rakousku, hlavní
problémy a p enos zkušeností, . Bud jovice, 2008, 27 s.
Zpravodaj eské technologické platformy pro ekologické
zem d lství .1/2012, 3 s.
Tischler,K.: Biologische Landwirtschaft in Österreich, IMPRESSUM, Bundesministerium für Land- und Forstwirtschaft,
Umwelt und Wasserwirtschaft, 5., überarbeitete, Auflage / Juli
2009
Internetové prameny:
http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi
http://www.bioinstitut.cz
http://www.bio-austria.at
http://www.lebensministerium.at/lebensmittel/biolebensmitte
84
85
CBA > 38%
+
Die österreichische ökologische Landwirtschaft kann auf eine
fast hundertjährige Tradition zurückblicken. Zurzeit steht Österreich
in Bezug auf den Anteil an ökologisch bewirtschafteter Fläche nicht
nur in Europa, sondern auch weltweit, an erster Stelle. In der
Tschechischen Republik entwickelte sich der Ökolandbau dagegen
erst seit Anfang der Neunziger Jahre des vergangenen Jahrhunderts.
Daher können die Erfahrungen der südlichen Nachbarn für
tschechische Biolandwirte/Innen von großem Vorteil sein. Auf
Grund der unterschiedlichen Entwicklung der landwirtschaftlichen
Strukturen in beiden Ländern in der zweiten Hälfte des vergangenen
Jahrhunderts müssen jedoch tschechische Biolandwirte/Innen bei
manchen Problemen eigene Wege beschreiten. Gleichzeitig gibt es
aber auch tschechische Erfahrungen, die für die österreichischen
Partner von Nutzen sein können.
86
CBC )
4
.# % % # %
+# %
"
0 # % 3
Die Tschechische Republik gehört heutzutage, ähnlich wie
Österreich, zu den Ländern mit dem größten Anteil an ökologisch
bewirtschafteter Fläche. Ende des Jahres 2010 stieg die Summe der
ökologisch bewirtschafteten Flächen auf nahezu 450 000 ha, was
einem Anteil von 10,6 % der Gesamtfläche entspricht. In der
umstellung übergangszeiterreichte der Flächenanteil 27 %. Und
auch die Anzahl der ökologisch arbeitenden landwirtschaftlichen
Betriebe, der sog. Biobetriebe ist weiterhin deutlich gestiegen. Im
Jahre 2010 gab es den bisher größten Anstieg (um 828 Betriebe) auf
insgesamt 3 517 Biobetriebe.
Die Durchschnittsgröße eines tschechischen Biobetriebes sank
im Jahr 2010 auf 127 ha und sinkt seit dem Jahr 2001, als sie die
bisher größte Fläche von 333 ha erreichte, stetig. Trotzdem gilt nach
wie vor, dass ein durchschnittlicher Biobetrieb größer ist als ein
durchschnittlicher konventioneller landwirtschaftlicher Betrieb (ca.
80 ha) und deutlich den EU-27-Durchschnitt übersteigt (40 ha).
Ökologische Landwirtschaft (ÖL) wird in Tschechien hauptsächlich
und traditionell in weniger begünstigten Gebirgs- und
Vorgebirgsgebieten betrieben. Etwa die Hälfte der Flächen in diesen
Gebieten wird derzeit ökologisch bewirtschaftet. Die größten,
ökologisch bewirtschafteten Flächen befinden sich in den bergigen
Grenzgebieten der Regionen Südböhmen, Karlsbad, MährischSchlesien und Aussig. Den größten Anteil an ökologisch
bewirtschafteter Fläche bildet Dauergrünland (ca. 82 %), gefolgt
von 12 % Ackerflächen und nur 1 % Dauerkulturen.
87
Biolebensmittelhandel
In der Tschechischen Republik gaben die Verbraucher im Jahr
2009 1,77 Mrd. CZK für Biolebensmittel aus (etwa gleich bleibend
zum Jahr 2008). Die Durchschnittsausgaben pro Einwohner
betrugen knappe 200 CZK. Der Gesamtumsatz bei Biolebensmitteln
tschechischer Betriebe (inkl. Export) erreichte im Jahr 2009 ca. 2,13
Mrd. CZK. Die meisten Biolebensmittel werden von den
tschechischen Verbrauchern in Einzelhandelsketten (68,6 %, d.h. für
1,2 Mrd. CZK im 2009), gefolgt von Bioläden und Reformhäusern
(17,3 %) gekauft, ferner steigt der Anteil beim Verkauf in
Apotheken (7,0 % im Vergleich zu 4,0 % im Jahr 2008).
Ebensostieg der Anteil der Direktvermarktung der Bio-Lebensmittel
sowohl ab Hof, als auch ab Hersteller und Verteiler deutlich an (3,9
%).
Aktionsplan für ÖL
Der erste „Aktionsplan der Tschechischen Republik zur
Entwicklung der ökologischen Landwirtschaft bis zum Jahr 2010“
wurde am 17. 3. 2004 von der Regierung verabschiedet. Es handelte
sich um ein Strategiedokument, das Hauptziele und 6
Prioritätsgebiete zur Entwicklung der ÖL enthielt. Das einzige
formulierte quantitative Ziel war das Erreichen eines 10 %-Anteils
ökologisch bewirtschafteter Anbaufläche bis zum Jahre 2010, was
auch erreicht wurde. Am 14.12.2010 wurde der zweite „Aktionsplan
zur Entwicklung der ÖL für den Zeitabschnitt 2011-2015“
88
verabschiedet, dessen fünftes Kapitel abermals Prioritätsgebiete zur
Entwicklung der ÖL enthält:
1. Markt für Biolebensmittel und Vertrauen des
Verbrauchers,
2. Beratung, Forschung, Verbreiten von Informationen,
3. Beiträge der ökologischen Landwirtschaft für die Umwelt
und das Wohlergehen von Tieren,
4. ökonomische Vertretbarkeit der ökologischen
Landwirtschaft,
5. Werbung und Aufklärung über die ökologische
Landwirtschaft und Herstellung von Biolebensmitteln
Der neue Aktionsplan enthält auch eine Vision bis zum Jahr
2020: „Ökologische Landwirtschaft wird zu einem vollständig
entwickelten Landwirtschaftszweig mit allen entsprechenden
Charakteristiken, wie stabiler Markt, Dienstleistungen und das
öffentliche Gut unterstützende Staatspolitik, alle Aspekte betreffend
die Umwelt und das Wohlergehen der Tiere inklusive.“ Drei
Hauptziele:
•
Bildung eines stabilen, langfristig lebensfähigen und
konkurrenzfähigen Marktes mit Bioproduktion, effektiv und
gleichzeitig nach dem Prinzip der ÖL, mit Rücksicht auf das
Wohlergehen der Tiere, die Umwelt und schonende
Verarbeitungsmethoden,
•
Bildung einer Infrastruktur, die eine kontinuierliche und
langfristig tragbare Entwicklung ermöglicht und gleichzeitig
89
Bedingungen bietet, so dass die Bioproduktion eine
bedeutende Position in der tschechischen ÖL einnehmen
kann (bedeutende Erhöhung der Produktion tschechischer
Biolebensmittel),
•
Erzielung einer effektiven Verbindung der Primärproduktion
mit weiterverarbeitenden Aktivitäten des landwirtschaftlichen sowie nicht-landwirtschaftlichen Bereiches im Rahmen
der gesamten ÖL.
Ferner wurden auch nachfolgende quantitative Ziele festgelegt:
•
Der Anteil der ökologisch bewirtschafteten Flächen
gemessen an der gesamten landwirtschaftlich genutzten
Fläche in der Tschechischen Republik soll 15 % erreichen.
•
Der Anteil der ökologisch bewirtschafteten Ackerfläche
gemessen an der gesamten landwirtschaftlich genutzten
Ackerfläche in der Tschechischen Republik soll mindestens
20 % erreichen.
•
Der Anteil an Biolebensmitteln im Bezug zur Gesamtmenge
der verarbeiteten Lebensmittel soll auf mindestens 3 %
steigen und Erhöhung des Anteils an tschechischen
Biolebensmitteln auf dem Biomarkt auf 60 %,
•
Eine jährliche Erhöhung des Biolebensmittelverbrauchs um
mindestens 20 %.
90
Maßnahmen des Aktionsplans für ÖL in der Tschechischen
Republik
• Beratung: Schulung von Angestellten diverser Kontrollorganisationen,
•
Bildung: Druckbeitrag bei Werbeunterlagen,
•
•
Druckbeitrag - Jahrbuch der ÖL,
Werbeaktivitäten: Finanzieller Beitrag zu einer landesweiten
Werbekampagne (2008 – 2010),
•
Beitrag zur Organisation der Aktion „Monat der Biolebensmittel“,
•
Unterstützung zur der Teilnahme an Messen (Biofach,…),
•
Unterstützung der Biodult am „Toulc v Hof“,
•
Institutionelle Unterstützung der Finanzierung
Datenerfassung über die ÖL für Eurostat - ÚZEI,
•
unregelmäßige Unterstützung für Vereine und Verbände der
ÖL,
•
Forschung: Unterstützung von drei bedeutenden Projekten
im Programm „ÖL und Biolebensmittel“,
•
Forschungsstipendien im Rahmen der ERA-NET CORE
Organic,
•
Forschungsstipendien im Rahmen von landesweiten Forschungsprojekten,
•
Finanzieller Beitrag zur Veranstaltung von Konferenzen
(Bioakademie).
Quelle: MZe, ÚZEI
91
der
CBD )
:#
4
+# %
0 # % 3
%
Österreich gehört zu den führenden Ländern am Bio-Sektor.
Mit einem Anteil von 19,5% (d.h. 545 212 ha im Jahre 2010, inkl.
Almen) ökologisch bewirtschafteter Fläche gemessen an der
Gesamtanbaufläche nimmt Österreich den 1. Platz im Rahmen der
EU ein. Biologische Landwirtschaft betreiben ca. 16 % der
Landwirte/Innen (im Jahre 2010 ca. 21 900 Betriebe). Die Größe
eines durchschnittlichen Biobetriebes beträgt 19,8 ha. Die
Anbaufläche bildet 87 % der Gesamtmenge, 65 % davon werden als
strukturschwache Gebiete LFA (Less favoured Areas) eingestuft. In
der österreichischen Landschaft dominieren die Alpen (sie bilden 63
% der Landesfläche). Dank dieser topografischen Bedingungen kam
es in den letzten 20 Jahren zu einer bedeutenden Entwicklung der
ökologischen Landwirtschaft - die meisten Flächen der ÖL (65 %)
sind in den Alpengebieten konzentriert und 87 % aller Biobetriebe
befinden sich in LFA. Damit hängt auch die Nutzungsart der
Bioflächen zusammen: 66 % der ökologisch bewirtschafteten Fläche
bildet Dauergrünland (inkl. Almen), 33 % Ackerland (50 %
Getreide, 0,5 % Gemüse) und lediglich ca.1 % Dauerkulturen.
92
Die Entwicklung der ÖL in Österreich lässt sich in mehrere
Etappen gliedern:
1) Erster Boom in den Jahren 1980 bis 1990: Einführung der ersten
offiziellen Vorschrift für die ÖL (1983), erste Subventionen der ÖL,
wachsender Bekanntheitsgrad der ÖL;
2) Zweiter Boom in den Jahren 1990 bis 1995: ca. 10-facher Anstieg
der Anzahl an Biobetrieben, Einführung von Bioprodukten ins
Sortiment von Supermärkten, EU-Beitritt Österreichs (1995) und die
Einführung landwirtschaftlicher Umweltschutzmaßnahmen, inkl.
Unterstützung der ÖL;
3) Verringerung/Stagnation in den Jahren 1995 – 2000: Verringerung der Flächen und der Anzahl an Biobetrieben auf Grund von
Absatzproblemen bei Bioerzeugnissen insbesondere im Alpengebiet;
4) langsames Wachstum ab dem Jahr 2000: die Anzahl der
Biobetriebe stieg um 15 % von 19 028 auf 21 900 Betriebe und die
Biofläche hat sich fast verdoppelt, und zwar von 277 729 ha auf 545
212 ha. Zurzeit ist eine Konsolidierung und Professionalisierung des
gesamten Sektors im Gange.
93
Biolebensmittelhandel
Der Biolebensmittelhandel stieg um 6 % im Jahr 2008 wurde
ein Gesamtumsatz von 940 Mio. € erreicht. 2009 stieg der
Gesamtumsatz bei Biolebensmitteln um weitere 5 % auf 984 Mio. €,
2010 betrug er bereits 1,123 Mrd. € (ca. 29,5 Mrd. CZK). Davon
entfielen 6,8 % auf Direktvermarktung, 5,3 % auf Gaststätten und
Großküchen und 6,8 % auf den Export. Darüber hinaus kamen 67,5
% aus dem Einzelhandel und 13,6 % aus dem Verkauf in
spezialisierten Bioläden. Die Ausgaben für Biolebensmittel pro Jahr
und Einwohner betrugen im Jahre 2010 fast 125 € (d.h. über 3 274
CZK). Der Handel mit Biolebensmitteln in Österreich gehört zu den
am besten organisierten im Rahmen der EU. Die meisten
Biolebensmittel werden über Supermärkte und Discounter verkauft.
Das erste Biolebensmittel schaffte es bereits 1994 auf die
Verkaufstische eines Supermarkts. Eine weitere bedeutende und
wachsende Absatzmöglichkeit bilden Catering und öffentliche
Verpflegung (Umsatz 60 Mio. €– ca. 1,5 Mrd. CZK 2010).
Steigende Tendenz zeigt die Nachfragevor allem für Produkte aus
der Region. Die Verbindung von Regional- und Bioproduktion kann
demnach die Nachfrage nach Biolebensmitteln positiv beeinflussen.
Zur Unterstützung des Angebots an Biolebensmitteln entschied
sich der Verband „Bio Austria“, der in Zusammenarbeit mit der
Landwirtschaftskammer eine landesweite Kampagne „Bio sucht
Bauer“ startete, um ungefähr 10 000 weitere Bauern zum Beitritt in
ÖL zu motivieren.
94
Aktionsplan für ÖL
Die Entwicklung der ÖL wird in Österreich durch die
Aktionspläne für ÖL unterstützt (2001 – 2002, 2003 – 2004, 2005 –
2007 und 2008 – 2010), in denen Grundanforderungen und maßnahmen festgehalten sind, die während eines bestimmten
Zeitabschnittes zu implementieren sind und sich mit Ausnahme der
Empfehlung von PRV-(das Programm des Landesentwicklung)
Maßnahmen meistens auf Bildung, Schulwesen, Beratung,
Forschung, Marketing, Werbung und Kontrolle beziehen. Zurzeit
läuft die Umsetzung des fünften Aktionsplans für die ÖL (2011 –
2013), der nachfolgende Hauptziele beinhaltet:
•
Vermittlung von Gesamtstrategien für die Entwicklung des
Biosektors,
•
Erhöhung des Bio-Flächenanteil gemessen an der
landwirtschaftlich genutzten Gesamtfläche auf 20 % bis zum
Jahr 2013,
Verstärkte Öffentlichkeitsarbeit (Verbraucher), welche Umweltleistungen die ÖL leistet,
•
•
Stärkung der Profitabilität der ökologischen Bewirtschaftung.
Der Aktionsplan wird
anschlag begleitet. Der
Dokument, das Ziele für
insbesondere Maßnahmen
beschreibt - er basiert
von keinem spezifischen Kostenvorösterreichische Aktionsplan ist ein
die Entwicklung der ÖL und dann
zur Unterstützung der ÖL detailliert
auf einer Kombination von PRV95
Unterstützungen und spezifischen landesweiten Maßnahmen (d.h.
die PRV-Maßnahmen sind im Aktionsplan integriert und durch
weitere landesweite unterstützende Maßnahmen ergänzt).
Maßnahmen des Aktionsplans für ÖL in Österreich:
•
•
Investitionsunterstützung: Investitionsförderungen für Landwirt / Innen und Verarbeiter / Innen,
Beratung: Schulung, Vorbereitung von Schulungskursen für
Biolandwirte / Innen,
•
Vorbereitung der Beratungsunterlagen für Landwirte / Innen,
•
Bildung / Information: Weiterbildung von Lehrern / Innen
und Beratern / Innen,
•
Vorbereitung von Lehrunterlagen über die ÖL für Oberstufeund Hochschulen sowie Universitäten
•
Vorbereitung und Verbreitung von Informationen über ÖL
für die Öffentlichkeit,
•
Werbeaktivitäten: Koordination und finanzielle Beteiliung
bei Werbekampagnen,
•
Marketing-Unterstützung: Finanzielle Unterstützung von
Marketingprojekten,
•
Institutionelle Unterstützung; Finanzielle Unterstützung für
Assoziationen und Verbände der ÖL,
•
Forschung: Forschungsstipendien im Rahmen der ERA-NET
CORE Organic,
Forschungsstipendien im Rahmen von landesweiten
Forschungsprojekten,
•
96
•
Finanzieller Beitrag zur Veranstaltung von Konferenzen
(Bioakademie),
•
Unterstützung bei Zertifizierung: Unterstützung bei Kosten
für Inspektionen und Zertifizierungen.
Quelle: Ermittlung ÚZEI
97
Biolebensmittel - Marketing
BIO AUSTRIA ist zusammen mit ihren Marktpartnern beim
Verkauf landwirtschaftlicher Erzeugnisse aktiv. Durch die
gemeinsame Vorgehensweise haben die Betriebe bessere Chancen
bei der Stärkung ihrer Position auf dem Markt. Direktvermarkter
werden beim Verkauf ihrer Produkte mit umfassenden
Informationen und verschiedensten Dienstleistungen unterstützt.
Unter der Webseite www.bioboerse.at wurde eine Plattform für
Biobauern/Innen eingerichtet. Diese Börse unterstützt nicht nur den
Handel von Biobauern/Innen untereinander, sondern soll auch
KonsumentInnen bei der Suche nach Bio-Lebensmitteln
unterstützen.
Handelsketten in Österreich - Biolebensmittel
Biolebensmittel werden in Österreich grundsätzlich über drei
Arten vertrieben: Lebensmitteleinzelhandel, spezialisierte Bioläden
und Direktvermarktung. Zu spezialisierten Bioläden gehören
e-shops
mit
Bioproduction,
spezialisierte
Biogeschäfte,
„Reformhäuser“, Bäckereien und Fleischereien. Verkauf direkt ab
Hof, Bauernmärkte und Versanddienstleister zählen zur Sparte der
Direktvermarktung. Auch in der Gastronomie und sonstigen
Verpflegungseinrichtungen spielen Bioprodukte eine immer größere
Rolle.
98
Die wichtigste Vertriebsart in Österreich ist der Einzelhandel.
Die Vielfalt des Biolebensmittelsortiments in verschiedenen
Supermärkten und Drogerieläden ist sehr unterschiedlich Es erreicht
vor allem nicht das angebotene Sortiment in spezialisierten
Biogeschäften, was einen entscheidenden Vorteil spezialisierter
Bioläden darstellt. Als zweiten Vorteil kann der Bioladen vor allem
mit einer kompletten und kompetenten Beratung punkten. Nachteil
von „Reformhäusern“ ist, dass auch Waren aus konventioneller
Produktion angeboten werden. Hier muss und soll der Verbraucher
sehr genau auf die Bezeichnung der Erzeugnisse achten um einen
nicht geplanten Kauf konventioneller Produkte zu vermeiden.
Etwa 1500 heimische Biolandwirte/Innen bieten ihre Produkte
direkt ab Hof an. Einige betreiben ihre Verkaufsläden auf dem
Betriebsstandort zu festgelegten Öffnungszeiten, bei den meisten
Direktvermarkter/Innen ist für einen Einkauf jedoch eine vorherige
Vereinbarung nötig. Die Direktvermarktung ab Hof spielt lediglich
bei Fleisch, Wurstwaren und Obst bzw. Gemüse eine gewichtigere
Rolle. In Österreich gibt es derzeit 20 Bauernmärkte, auf denen
ausschließlich Biolebensmittel angeboten werden. Weitere 170
Bauernmärkte bieten neben Bioprodukten auch konventionelle
Lebensmittel an.
In diesem Zusammenhang ist eine intensive Öffentlichkeitsarbeit, wie sie z.B. von Organisationen wie BIO AUSTRIA., AMA Agrarmarkt Austria, Europäische Kommission und weiteren
wichtigen Partnern, z. B. Supermarktketten geleistet wird, von
großer Bedeutung. Als spezielle Zielgruppen wurden in das
99
Aktionsprogramm junge und werdende Mütter (Bio-Babybox),
Kindergärten, Kantinen etc. eingegliedert.
Ein Schwerpunkt der Öffentlichkeitsarbeit ist Biolebensmittel
beim Konsumenten mit Regionalität und Genuss zu verbinden. Dies
bedeutet eine intensivereZusammenarbeit mit der Initiative Genuss
Region Österreich. Diese ist eine geschützte Marke der AMA
Marketing GesmbH. und des Bundesministeriums für Land- und
Forstwirtschaft, Umwelt und Wasserwirtschaft. Damit sollen den
Konsumenten regionale landwirtschaftliche Produkte und
Spezialitäten vorgestellt und beworben werden. Das Produkt und die
Region werden miteinander verbunden und in den Vordergrund
gestellt.
BIO AUSTRIA bietet mit ihrer Plattform „Biomaps“. neben der
größten europäischen Adressendatenbank für Verkaufsstellen von
Bioerzeugnissen (etwa 3000 Biobetriebe) nicht nur ein modernes
und bequemes Suchsystem, sondern spricht auf diese Weise auch
eine große Anzahl an Konsument/Innen an.
•
http://www.gutesvombauernhof.at
•
http://www.biomaps.at
100
CBE 5
4
M
#
+# %
0 # % 3
Gemeinsame Bedingungen zur Entwicklung der ökologischen
Landwirtschaft sind vor allem durch die Verordnungen der
Europäischen Union gegeben. Die höchste gesetzliche, für EUMitgliedsstaaten verpflichtende Norm, ist die Verordnung (EG) Nr.
834/2007 des Rates, rechtskräftig seit 01.01.2009. Dieser Norm sind
alle nationalen legislativen Vorschriften untergeordnet. Die
Landwirtschaft in der Tschechischen Republik und in Österreich
formte sich bis in die 50er Jahre des 20. Jahrhunderts angesichts der
historischen Ereignisse auf ähnliche Weise. Die Größe sowie
Struktur eines typischen Landwirtschaftsbetriebs (Familienbauernhof) war beinahe identisch. Es überwog eine gemischte
Bewirtschaftung mit Rinder-, Schweine- und Geflügelhaltung und
einem hohen Anteil an Ackerbau (v.a. Getreideproduktion).
In der zweiten Hälfte des vorigen Jahrhunderts begannen sich
die Betriebsstrukturen in den beiden Ländernaufgrund der
geschichtlich und politisch unterschiedlichen Bedingungen
auseinander zu entwickeln. Nach dem Jahr 1989 kam es in
Tschechien teilweise zur Wiederaufnahme der Familienbauernhöfe,
was die Bewirtschaftung des Ackerbodens betrifft. Zurzeit haben
diese zwar nur einen relativ unbedeutenden Flächenanteil (ca. 2,5 %
des Ackerbodens), jedoch beträgt ihr Anteil im Bezug auf die Zahl
aller landwirtschaftlichen Betriebe Tschechiens bedeutende 70 %.
101
Die historischen Bedingungen auf der einen Seite sind also eine
Ursache der unterschiedlichen Größe und Struktur der
landwirtschaftlichen Betriebe in Tschechien und in Österreich, auf
der anderen Seite spielt dabei vor allem die unterschiedliche
Topografie eine wesentliche Rolle. Im Südosten Österreichs
herrscht Pannonisches Klima, im Westteil das Hochgebirgsklima
der Alpen. Dies ergibt ein breiteres Produktionsspektrum (z.B. Obst,
Gemüse, Wein und wärmebedürftige Pflanzen im Osten - Südosten,
Almen mit Rinderzucht in den Alpen).
102
CBF G
""
0 # % 3
4
+# %
+
Die eigentliche Grundlage der ökologischen Landwirtschaft, die
sich im Vergleich zur konventionellen zur Erfüllung einer breiteren
und tieferen Skala von - mit der Produktion nicht direkt zusammenhängenden - Funktionen auch auf der gesetzgebenden Ebene
unterscheidet, bringt ihren Anhänger/Innen Probleme, mit denen die
konventionellen Landwirt/Innen entweder in einem geringeren
Ausmaß oder gar nicht kämpfen müssen. Die spürbaren Folgen der
Einschränkungen ökologischer Landwirtschaft sind geringere
Erträge und höhere Kosten pro Produktionseinheit. Der biologische
Landbau erreicht selbst unter optimalen Bedingungen und beim
Anbau idealer Kulturen die Erträge des konventionellen Landbaus
nicht. Außerdem ist der Preis pro Arbeitseinheit meist/immer höher.
Um diese Verluste zu kompensieren ist nun entweder die
Unterstützung in Form von Subventionen, oder eine erhebliche
Erhöhung der Preise von Bioprodukten bzw. eine Kombination von
beidem notwendig.
Dieser höhere Preis bei Bioprodukten wirkt aber gleichzeitig bei
einem Teil potentieller Kunden/Innen demotivierend beim Kauf von
Bioprodukten. Allgemein gilt, je wirtschaftsschwächer das Land,
desto größer der Widerwille des Normalverbrauchers/In zum Kauf
teurerer Bioprodukte. Eine große Rolle spielt in dieser Hinsicht auch
die allgemeine Unterstützung der Bioproduktion und Aufklärung der
Kunden.
103
Außerdem spielt die Konkurrenz von sehr billigen importierten
landwirtschaftlichen Produkten eine nicht unbedeutende Rolle bei
der Kaufentscheidung der Konsumenten. Mit diesen Schwierigkeiten hat die biologische Landwirtschaft auch in Ländern, die in
dieser Hinsicht für hoch entwickelt gelten, schwer zu kämpfen.
104
CBH
4
.# % % # %
+# %
"
0 # % 3
:#
%
Die ÖL ist in Österreich deutlich fortgeschrittener als in der
Tschechischen Republik und dadurch unterscheiden sich auch die
Probleme in den beiden Ländern. Manche Anfangsschwierigkeiten,
gegen die Tschechien gegenwärtig anzukämpfen hat, sind in
Österreich schon gelöst. Auf der anderen Seite werden auf
Tschechien jene Probleme, die zurzeit in Österreich aktuell sind, erst
zukommen.Durch eine Analyse der jetzigen österreichischen BioProbleme kann Tschechien etlichen dieser Problemen vorbeugen
oder deren Auswirkungen zumindest teilweise mindern. Analog
können wiederum gesammelte Erfahrungen Ländern, in denen die
biologische Landwirtschaft erst am Anfang steht, helfen.
Auflistung der Hauptprobleme der ökologischen Landwirtschaft
in der Tschechischen Republik:
1. Dualcharakter der Größenkategorien der Betriebe,
2. großer Anteil an Dauergrünland, jedoch geringe Beweidung
durch niedrigen Viehbestand,
3. nicht ausreichende Einnahmen aus der Produktion im ÖL,
4. ungeeignete Pflanzenstrukturen,
5. nicht ausreichende Saatgutproduktion,
6. mangelndes Fachwissen,
7. unzureichende Verarbeitungskapazitäten,
8. wenig Nachfrage nach Biolebensmitteln,
9. hoher Anteil an importierten Bioprodukten,
105
10. niedriges soziales Image der Biolandwirte/Innen.
Auflistung der Hauptprobleme der ökologischen Landwirtschaft
in Österreich:
1. niedrige Umstellerquote (Wechsel zur ÖL),
2. hohe Preise von Biolebensmitteln,
3. wachsende
Probleme
mit
der„Gesundheit“
von
Getreidesaatgut
4. sinkende Produktion von Hülsenfrüchten,
5. sinkender Geflügel- und Eierverkauf,
6. niedriger Anteil an Eigenproduktion bei biologisch
produziertem Gemüse
7. Mangel bei heimischen Verarbeitungsmöglichkeiten
8. die Öffentlichkeit nimmt den Beitrag der biologischen
Landwirtschaft zum Naturschutz wenig wahr
106
CBI )
#
(5
Tschechische Republik
Der Anteilan biologischer Landwirtschaft in Tschechien ist in
den letzten Jahren starkgestiegen. Mit Ende 2010 gab es 3.500
registierte Biobetriebe in der Tschechischen Republik. Diese
bearbeiteten 448.000 ha landwirtschaftliche Nutzfläche. Biologisch
bewirtschaftetes Dauer grünland liegt bei einem Anteil von 82 %.
Der Bio-Anteil bei Ackerlandistgering (12 %), der Anteil von
biologisch geführten Obstanlagenhatsicherhöht.
Österreich
2010 wurden in Österreich ca. 22.000 Betriebe (geförderte und
nicht geförderte Betriebe) nach biologischen Richtlinien
bewirtschaftet. Die Gesamtheit der Betriebe bewirtschaftete ins
gesamt 543.605 ha Landwirtschaftliche Fläche. Bei den INVEKOSBetrieben (Integriertes Verwaltungs- und Kontrollsystem) betrug die
Anzahl 21.728 beieiner Fläche von 538.210 ha. Dies bedeuteteinen
Bio-Anteilbei den Betrieben von 16,2 % und bei der Fläche (inkl.
Almen) von 19,5 %. Bei Bio-Ackerlandstieg die Fläche 2010
aufüber 189.000 ha (14 %), das biologisch bewirtschaftete
Dauergrünland liegt in Österreich mit 220.746 ha bei einem Anteil
von 24,8 %. Insgesamtliegt Österreich mit dem Bio-Anteil von 19,5
% der bewirtschafteten Flächeim Spitzenfeld der EU.
107
Tabelle 1: Entwicklung der biologischenLandwirtschaft in der
Tschechischen Republik und in Österreich in ausgewählten
Jahren
Tschechische Republik
Österreich1)
Jahr
Anzahl
Biofläche
Anzahl
Biofläche
Biobetriebe
in ha
Biobetriebe
in ha
1990
3
480
1.539
21.546
1995
181
14.982
18.546
260.000
2000
563
165.699
19.027
429.167
2005
829
254.982
20.391
479.871
2010
3.515
447.767
22.132
543.605
Quelle: Ministry ofAgricultureofthe Czech Republic and
Lebensministerium, 27/06/2011 1)ÖsterreichischeBetriebeinsgesamt
(geförderteundnichtgeförderteBetriebe)
108
Tabelle 2: Biologischbewirtschaftete Fläche in ha fürausgewählte
Kulturen 31.December 2010
Czech
Österreich1)
Republic
Ackerland
54.717
189.056
24.486
95.569
davonGetreide
1.785
12.532
davonLeguminosen
283
4.070
davonHackfrüchte
2.854
13.064
davonÖlfrüchte
21.974
55.068
davonFeldfutterbau
1.422
4.794
davonGemüse and Kräuter
1.621
3.959
Bracheflächen
1)
292
k.A.
anderes
Dauergrünland
369.057
343.163
369.057
239.229
WiesenundWeiden
103.934
Almen
Dauerkulturen
5.939
5.991
5.127
2.086
davonObstanlagen
803
3.863
davonWeingärten
8
42
andereDauerkulturen
andereFlächen
18.054
k.A.
Teiche
54
k.A.
2)
Gesamt
447.821
538.210
Quellen: Ministry ofAgricultureofthe Czech Republic and
Lebensministerium;remark: 2) Differencebetweenthe data provided
by the Czech Ministry ofAgriculture and IAEI;1)GrünerBericht 2011
Tab. 2.4.2 BMLFUW,AMA, Invekos-Daten
Kultur
109
CBJ = #
> 0
<+ #
+
4
+# %
.# % % # %
"
0 # % 3
Verbände von Ökolandwirt/Innen
PRO-BIO Verband der Ökolandwirte
PRO-BIO Verband der Ökolandwirte ist eine landesweite
la
Vereinigung
ökologisch
wirtschaftender
der
Landwirte/Innen,
Landwi
Verarbeiter/Innen und Biolebensmittelverkäufer/Innen.
er/Innen. Sie vereinigt
auch Berater/Innen, Verbraucher/Innen und Anhänger/Innen
Anhänger/
der
biologischen Landwirtschaft. Die Hauptaufgabe
ufgabe des Verbandes
V
PRO-BIO in der Tschechischen Republik ist
st das Werben
Werbe für die
ökologische Landwirtschaft in weniger intensiven
nsiven Regionen
Region gleich
wie in produktionsstarken. Der Verband PRO-BIO
BIO bietet für seine
Mitglieder Informationen und Beratung, gewährt ihnen
ihne zinsfreie
Darlehen, veranstaltet Bildungsaktionen, hilft
lft beim Verkauf
Verka und
sorgt für gezielte Werbung.
Die Beratung auf dem Gebiet der ökologischen
gischen Landwirtschaft
Landwi
gehört zu den Schwerpunktaktivitäten des Verbands
erbands PRO-BIO.
PRO
Das
110
Ziel der Beratung ist die Vorbereitung der Betriebe auf eine
ordentliche Kontrolle der ökologischen Landwirtschaft und deren
reibungsloser Verlauf. Der Verband PRO-BIO arbeitet mit dem
Landwirtschafts(www.mze.cz),
dem
Umweltministerium
(www.env.cz) und auch mit bedeutenden Verbänden im Ausland
(www.bioland.de, www.bioaustria.at) zusammen, ferner mit
Forschungsinstituten (www.fibl.org) und ist Mitglied der
internationalen Assoziation IFOAM (www.ifoam.org). Mit
Verbraucherthemen befasst sich die PRO-BIO Liga in Prag Hostiva (www.biospotrebitel.cz). Für Forschung, Bildungsaktivitäten und zur Weitergabe von Wissenschaftsergebnissen an die
Praxis errichtete der Verband PRO-BIO ein Bioinstitut, o.p.s. in
Olmütz, tschechisch Olomouc (www.bioinstitut.cz).
Kontakt:
Nemocni ní 1852/53
Šumperk, CZ 787 01
Telefon: +420583216609
web: http://www.pro-bio.cz
111
BioSad
BioSad ist eine Bürgervereinigung, deren Aufgabe die
Unterstützung der Entwicklung der Bioobstproduktion in der
Tschechischen Republik ist. Das Ziel ist die Erleichterung der
Kommunikation zwischen Forschung und Obstbauern/Innen sowie
die effektive Anwendung von Forschungsergebnissen in der Praxis.
Die Aktivitäten konzentrieren sich auf die Weitergabe von
benötigten Informationen an die Bioobstbauern/Innen, die auf die
Produktion hochwertiger und gesundheitlich unbedenklicher
Obstsorten spezialisiert sind. Ein weiteres Ziel von BioSad ist die
Einführung von Elementen des ökologischen Anbaus in eine
integrierte Produktion. Die Tätigkeiten umfassen: Werbung und
Öffentlichkeitsarbeit, die Veranstaltung von Ausstellungen zu
verschiedenen Themen, Unterstützung von Bildungsaktivitäten
(Vorträge, Seminare, Schulungen u.s.w.) in Zusammenarbeit mit
Forschungsorganisationen und weiteren Einrichtungen, sowie
Beratung und Information inklusive dem Verfassen und
Herausgeben von Ratgebern.
112
Kontakt:
Šmahova 66
Telefon: +420603155208; +420733131114; +420737603151
web: http://www.biosad.cz
113
EKOVÍN
Verband der integrierten und ökologischen Produktion
EKOVÍN o. s. (Rechtsform Bürgervereinigung) vereinigt juristische
und natürliche Personen, die sich mit der integrierten und der
biologischen Weintrauben- und Weinproduktion beschäftigen,
koordiniert Tätigkeiten und schützt berechtigte Interessen. Die
Grundlage der Tätigkeit bildet die „Satzung des Verbands der
integrierten und ökologischen Weintrauben- und Weinproduktion“,
die der Verband EKOVÍN o. s. erlässt und mit dem tschechischen
Landwirtschaftsministerium abstimmt. Die Satzung ergeht aus den
international angewandten „Mindestanforderungen der Systeme für
die ökologische Weinrebenproduktion“, die von Spitzenfachleuten
der Mitgliedstaaten der Europäischen Union im Projekt ORWINE
erstellt wurden.
Kontakt:
Šmahova 415/66
Telefon: +420545218156; +420603543109
web: http://www.ekovin.cz
114
Nicht gewinnorientierte Gesellschaften
Tschechische technologische
Plattform für die ökologische
Landwirtschaft ( TPEZ)
Die „Tschechische technologische Plattform für die ökologische
Landwirtschaft“ wurde zum Zweck der Vereinigung und
Zusammenführung einer breiten an ökologischer Landwirtschaft
und Biolebensmittelproduktion beteiligten Öffentlichkeit gegründet.
Ziel ist der Aufbau und die Entwicklung eines Wissensnetzes auf
dem Gebiet der ökologischen Landwirtschaft und der
Biolebensmittelproduktion. Schwerpunkt ist die Vermittlung der
Kenntnisse in allen wichtigen Schlüsselgebieten. Zu den
Mitgliedern gehören Forschungsanstalten und Universitäten, aber
auch Vertreter des gewerblichen Sektors wie Ersterzeuger/Innen und
Verarbeiter/Innen von Produkten aus biologischer Landwirtschaft.
TPEZ unterstützt Initiativen zur Stärkung der Konkurrenzfähigkeit
der ökologischen Landwirtschaft und zur Entwicklung von
Produktion, Verteilung, Verkauf und Verbrauch von Biolebensmitteln, ferner zur Realisierung von Wissenschafts-, Forschungs-,
Innovations- sowie technologischen Aktivitäten und zur Gestaltung,
Herausgabe, Einführung und Umsetzung von Strategiedokumenten.
Als Koordinator von TPEZ fungiert das Bioinstitut o. p. s.
(Rechtsform gemeinnützige Gesellschaft).
115
Kontakt:
K ížkovského 8
Olomouc, CZ 771 47
Telefon: +420603545697
web: http://www.ctpez.cz
116
Bioinstitut, o. p. s
Das Institut für ökologische Landwirtschaft
dwirtschaft und verträgliche
Landschaftsentwicklung wurde im Jahr 2004 als Dachorganisation
Dacho
für Forschungs- und Bildungsaktivitäten
ten in der ökologischen
ö
Landwirtschaft in der Tschechischen Republik
ublik und anderen
an
Ländern
Mittel- und Osteuropas gegründet. Zu den
n wichtigsten Aktivitäten
von Bioinstitut o.p.s. gehören die Übertragung
tragung von Forschungsergebnissen in die Praxis, Bildung, Publikation
kation und Forschung.
Fo
Das
Bioinstitut beteiligt sich an Projekten
en zur Unterstützung
Unterst
der
ökologischen Landwirtschaft in Form von
on Bildung, Information
Inform
und
Aufklärung. Bioinstitut o.p.s. veranstaltet
staltet alljährlich
alljähr
eine
Wissenschaftskonferenz im Rahmen der Bioakademie - Europäische
Sommerakademie der ökologischen Landwirtschaft-- an der Vertreter
aus über 20 Ländern Europas teilnehmen.
Kontakt:
K ížkovského 511/8
Olomouc, CZ 771 47
Telefon: +420581115181
web: http://www.bioinstitut.cz
117
PRO-BIO LIGA für
Lebensmittelverbraucherschutz und
Freunde der ökologischen
Landwirtschaft
PRO-BIO LIGA wurde im Jahre 2002 als Tochter des
Verbandes der Ökolandwirte PRO-BIO gegründet. Ihre Aufgabe ist
es, Konsument/Innnen zu informieren und zu schützen, zur
lebenslangen Weiterbildung beizutragen und die allgemeinen
Biokenntnisse bei den Mitbürgern/Innen zu erhöhen.
Ziel ist es, die breite Öffentlichkeit über die Möglichkeiten und
Zusammenhänge eines auf Dauer tragbaren Lebensmittelverbrauchs
zu informieren und weiterzubilden, ferner zu einer positiven
Änderung der Verbrauchergewohnheiten beizutragen, die
Biolebensmittel-Konsument/Innen zu vereinigen und eine starke
Verbraucherorganisation zu bilden.
Kontakt:
Kubatova 1/32
Praha 10, CZ102 00
Telefon: + 420272660501; +420774683833
web: http://www.biospotrebitel.cz
118
Green Marketing
Green Marketing bietet Unternehmern/Innen auf dem Gebiet
Bio- und Naturprodukte Marketingmethoden und – instrumente an,
hilft Gesellschaften Ziele auf dem Gebiet der Unternehmensverantwortung zu bilden und zu erreichen und bildet und realisiert
für diese Strategien auf dem Gebiet des grünen Marketings. Im
Rahmen der Dienstleistung Green Marketing BIO AKADEMIE
übernimmt sie die komplette Mitarbeiter/Innenweiterbildung für
Biolebensmittel und weitere Ökoprodukte, und zwar von Gesetzen
bis zu Verarbeitungs-, Verkaufs- und Marketingregeln.
Kontakt:
Vinohradská 261
Moravské Knínice, CZ 664 34
Telefon: +420541263456
web: http://www.greenmarketing.cz
119
ZERA - Landwirtschaftliche
und ökologische
Regionalagentur, o. s.
ZERA vereinigt natürliche Personen und bietet ihnen
Bedingungen zu Beratungs- Bildungs-, Forschungs- und
Koordinationstätigkeiten bei der Realisierung von Programmen und
Maßnahmen im Rahmen einer dauerhaft vertretbaren Entwicklung
des Landes und der landwirtschaftlichen Landschaftsnutzung. Zum
Aufgabenbereich gehört: Lösung von mit der Hauptaufgabe
verbundenen Fachproblemen, landwirtschaftliche Fachtätigkeit,
Projekte, Beratung und Forschung. ZERA arbeitet an der Bildung
regionaler Konzepte bezogen auf dauerhaft vertretbare Landnutzung
und regionale Entwicklung. Die Schwerpunkte sind Erziehungs-,
Bildungs- und Aufklärungsaktivitäten auf den Gebieten
Landwirtschaft, Ökologie und Entwicklung ländlicher Regionen.
Ferner beschäftigt sie sich mit Öffentlichkeitsarbeit im Bereich
Landschaftsschutz und ökologische Landwirtschaft, Umweltbildung, Publikations- und Herausgebertätigkeit, Rechtsberatung auf
dem Gebiet tschechischer Rechtsnormen und entsprechender EUNormen, Service bei der Bildung eines effektiven Abfallsystems für
organische Abfälle und Produktzertifizierung.
120
Kontakt:
Podhradí 1022
Nám š nad Oslavou, CZ 675 71
Telefon: +420568620070
web: http://www.zeraagency.eu
121
Beratung
Verband PRO BIO Beratung
Der Verband PRO BIO Beratung ist eine nicht staatliche, nicht
gewinnorientierte Organisation, die natürliche Personen Berater/Innen, Kontrolleure/Innen und weitere Fachleute in der
ökologischen Landwirtschaft vereinigt. Ziel der Vereinigung ist es,
den ökologisch wirtschaftenden Landwirten/Innen bei der
Sicherstellung der ökonomischen Stabilität ihrer Betriebe zu helfen,
in Tschechien eine dauerhaft vertretbare Landwirtschaft zu stärken
und das Angebot an Biolebensmitteln auf dem Markt zu erhöhen.
Ihren Mitgliedern bietet PRO BIO Beratung Fachberatung und
Weiterbildung bei der Umstellung auf ökologische Landwirtschaft,
und fortdauernde Entwicklung der tschechischen ländlichen
Gebiete. Der Verband schafft Bedingungen zur Erhöhung der
Fachkenntnisse seiner Mitglieder und arbeitet mit Landwirtschaftsorganisationen, Universitäten, Forschungsanstalten, gemeinnützigen
Gesellschaften und weiteren Organisationen zusammen. Durch die
Verbandsberatung soll die Umstellung eines Betriebes erleichtert
werden. Es soll das Wirtschaften effektiver machen und
Orientierung bei neuen Vorschriften und Verordnungen verschaffen.
Wichtig ist die Hilfestellung bei Anträgen auf Subventionen aus
nationalen und EU-Fonds, sowie bei der Einhaltung der
Anforderungen
gesetzlicher
Normen
für
ökologische
122
Landwirtschaft, Naturschutz, richtige landwirtschaftliche Praxis,
cross-compliance etc..
Kontakt:
Cyrilská 359/16
Brno, CZ 602 00
Telefon: +420549213563
web: http://www.eposcr.eu
123
Kontrolle und Zertifizierung
KEZ o.p.s.
KEZ o.p.s. (Rechtsform gemeinnützige Gesellschaft) ist die
erste tschechische akkreditierte Kontroll- und Zertifizierungsgesellschaft, die unabhängige Kontrolle und Zertifizierung im
System der ökologischen Landwirtschaft bietet. Die Organisation
wurde im Jahre 1999 gegründet. Produkte, die gemäß dieses
Auftrages kontrolliert werden, tragen die Code-Bezeichnung: CZBIO-001.
Kontakt:
Pod bradova 909
Chrudim IV, CZ 537 01
Telefon: +420469622249
web: http://www.kez.cz
124
ABCERT AG
Die Gesellschaft ABCERT entstand in Deutschland als eine der
ersten Kontrollorganisationen für ökologische Landwirtschaft und
Bioprodukte. Als Zertifizierungsstelle bietet ABCERT ihren
Kund/Innen Unterstützung bei verschiedenen Zertifizierungsvorgängen - z.B. GlobalGAP, Zertifizierung der Mitglieder privater
Bioproduzentenverbände Demeter, Bioland, Bio-Suisse und
Naturland und darüber hinaus auch Hilfe bei der Kontrolle und
Zertifizierung auf dem Gebiet der Holzproduktion und Klimaschutz.
Erzeugnisse, die gemäß dieses Auftrages kontrolliert werden, tragen
die Code-Bezeichnung: CZ-BIO-002.
Kontakt:
Komenského 1321/1
Jihlava, CZ 586 01
Telefon: +420567217665; +420567217666; +420724227475
Web: http://www.abcert.cz
125
Biokont®
BIOKONT CZ, s.r.o.
Die Gesellschaft Biokont wurde im Jahre 2005 gegründet. Sie
wurde vom Landwirtschaftsministerium der Tschechischen
Republik und der ÚKSÚP Bratislava (slowakische Landwirtschaftliche Prüf- und Kontrollanstalt) zur Kontroll- und
Zertifizierungstätigkeit in der ökologischen Landwirtschaft (weiter
nur ÖL) in der Tschechischen und auch in der Slowakischen
Republik beauftragt. Die Haupttätigkeit ist die Kontrolle der
ökologischen Landwirtschaft, BIO-Inspektionen und Zertifizierungen auf dem ganzen Gebiet der Tschechischen sowie der
Slowakischen Republik. Erzeugnisse, die gemäß dieses Auftrages
kontrolliert werden, tragen die Code-Bezeichnung: CZ-BIO-003.
Kontakt:
M i kova 159/34
Brno- e kovice, CZ 621 00
Telefon: +420731471708, +420606605728
Web: http://www.biokont.cz
126
Universitäts- und Forschungsstellen
Südböhmische Universität Budweis,
Landwirtschafts fakultät
Die Landwirtschaftsfakultät der SU in Budweis bietet die
komplette wissenschaftlich-pädagogische Tätigkeit in der
klassischen (konventionellen) Landwirtschaft und auch in der sich
gerade entwickelnden ökologischen Landwirtschaft (ÖL) an.
Grundlagen der ökologischen Landwirtschaft sind ein Teil der
Bachelorstudienrichtungen „Agrarökologie“ und „Dauerhaft
vertretbare Wirtschaftssysteme in der Landwirtschaft“. Im
Masterstudium kann direkt die Spezialisierung auf ökologische
Landwirtschaft im Rahmen der Richtung „Agrarökologie“ studiert
werden. Entsprechende Themen werden dann anschließend von
Student/Innen im Rahmen von Bachelor-, Magister- oder
Doktorarbeiten behandelt. Die Veranstaltung regelmäßiger
internationaler Sommerschulen gehört schon zur Tradition. Am
Rande des Universitätscampus befindet sich seit dem Jahr 2010 ein
ökologisch zertifiziertes Grundstück für Versuchszwecke. Der
Schwerpunkt liegt in der engen Zusammenarbeit mit der Praxis.
127
Kontakt:
Studentská 13
eské Bud jovice, CZ 370 05
Telefon: +420387772446
web: http://www.zf.jcu.cz
128
Tschechische
Landwirtschaftsuniversität
Prag
Die Tschechische Landwirtschaftsuniversität in Prag entwickelt
auf dem Gebiet der Forschungstätigkeit langfristig und zielbewusst
Wissenschaftsfächer, die die einzelnen Abschnitte der
Lebensmittelkette abdecken, von natürlichen Vorgängen, kombiniert
mit der menschlichen Arbeit, über technologische Aspekte bei
Produktion und Verarbeitung bis zur Bewertung der Folgen der
Produktion auf Umwelt, sozial-ökonomische Zusammenhänge und
Lebensqualität. Die Fakultät für Agrarbiologie und Lebensmittelund Naturquellen betreibt eine Versuchsstation, die zum Teil
ökologisch zertifiziert ist. Langfristig werden Sorten- und
Technologieversuche für den Anbau von Getreidearten,
Hackfrüchten und Ölpflanzen durchgeführt.
Kontakt:
Kamýcká 129
Praha 6 – Suchdol, 165 21
Telefon: +420224382549
web: http://www.czu.cz
129
Chemisch-technologische
Hochschule Prag
Mit der Forschung und Entwicklung auf dem Gebiet der
ökologischen Landwirtschaft beschäftigt sich die Fakultät für
Lebensmittel- und Biochemietechnologie. Die Forschungsaktivitäten sind auf die Steigerung der Lebensmittelqualität,
Geltendmachung progressiver Ingenieurprozesse und die Entwicklung moderner Biotechnologiemethoden für die Lebensmittelindustrie,fur den Umweltschutz und therapeutische Anwendungen
fokussiert.
Kontakt:
Technická 5
Praha 6 – Dejvice, 166 28
Telefon: +420220443185
web: http://www.vscht.cz
130
Mendel Universität Brünn
Das Bildungs- und Forschungsprogramm der Universität ist
geprägt durch die 90er Jahre: Es wurde vor allem durch die
weltweite Forderung nach einem Konzept für dauerhaft vertretbare
Landwirtschaft, die neue Rolle des Agrarsektors als Träger von mit
der Produktion nicht direkt zusammenhängenden Funktionen, die
Spezifikationen der sich transformierenden Landwirtschaft und
später auch durch die Vorbereitung für den EU-Beitritt beeinflusst.
Als bedeutende Tatsachen des 21. Jahrhunderts werden von der
Universität nachhaltige Landwirtschaft, Bildung erneuerbarer
Ressourcen und die zielgerichtete Führung der biologischen
Prozesse in den Brennpunkt der Fakultäten gestellt.
Kontakt:
Zem d lská 1/1665
Brno, CZ 613 00
Telefon: +420545131111
web: http://www.mendelu.cz
131
Forschungsanstalt der
Pflanzenproduktion (VÚRV)
Hauptziel ist die Erlangung wissenschaftlicher Kenntnisse zur
Unterstützung einer dauerhaft vertretbaren Entwicklung der
Landwirtschaft, Anbau von Landwirtschaftsprodukten zur
Herstellung hochwertiger und sicherer Lebensmittel, Futtermittel
und energetischer sowie industrieller Rohstoffe auf Grund von
Neuerungen bei Systemen und Technologien. Die Hauptanwendung
der Forschungsergebnisse liegt in der Erhöhung der Effektivität der
Pflanzenproduktion bei möglichst geringen negativen Folgen für die
Umwelt und die Gesundheit des Menschen.
Kontakt:
Drnovská 507/73
Praha 6 – Ruzyn , CZ 161 06
Telefon: +420233022111
web: http://www.vurv.cz
132
Forschungsanstalt für
Tierproduktion (VÚŽV)
Die Forschungsanstalt wirkt auf dem Fachgebiet zootechnische
Forschung, mit der Fachrichtung biologische und biotechnologische
Grundlagen der Tierproduktion. Die Haupttätigkeiten sind:
Grundlagenforschung und angewandte Forschung auf den Gebieten
Genetik, Veredelung von Tieren, Reproduktion, Ernährung, Qualität
tierischer Produkte, Ethologie, Zuchttechnologie, Herdenmanagement und Produktionswirtschaft. Mit der Wissenschafts- und
Forschungsarbeit beschäftigt sich die Anstalt mit Experten-,
Beratungs-, Erziehungs- und Informationsaktivitäten.
Kontakt:
P átelství 815
Praha - Uh ín ves, CZ 104 00
Telefon: +420267009511
web: http://www.vuzv.cz
133
Forschungsanstalt für
Lebensmittel Prag (VÚPP)
Die Forschungsanstalt fokussiert sich insbesondere auf die
Verbesserung des Verpflegungssniveaus und die Erhöhung des
Lebensmittelangebots auf dem Markt. Sie beschäftigt sich mit der
Präzisierung sämtlicher Prozesse bei der Lebensmittelverarbeitung
(Herstellung bis zur endgültigen Zubereitung), ferner mit der
Entwicklung spezieller Lebensmittel für Bevölkerungsgruppen mit
gesundheitsbedingten Sonderanforderungen und der Suche und
Entwicklung von damit zusammenhängenden Kontroll- und
Bewertungsmethoden sowie Analytik. Außerdem führt sie selbst
spezifische Analysen durch.
Kontakt:
Radiová 1285/7
Praha 10 – Hostiva , CZ 102 31
Telefon: + 420296792111
web: http://www.vupp.cz
134
Organe der Staatsverwaltung
Landwirtschaftsministerium
- Abteilung Ökologische
Landwirtschaft (MZe)
Das Landwirtschaftsministerium ist der Garant für die
Einhaltung der Gesetze und Regelungen für die ökologische
Landwirtschaft, und zwar sowohl der nationalen als auch der
europäischen Gesetzgebung. Es verwaltet die staatliche
Unterstützung für Ökolandwirte/Innen im Rahmen der nationalen
Subventionen und des Programms zur Entwicklung ländlicher
Gebiete. Außerdem kümmert sich das Ministerium um die
Realisierung strategischer Papier zur Entwicklung der ökologischen
Landwirtschaft und unterstützt Marketing, Aufklärung und Bildung
finanziell.
Kontakt:
T šnov 65/17
Praha 1, CZ 11705
Telefon: +420221812233
web: http://eagri.cz/public/web/mze/
135
Zentrale Kontroll- und Prüfanstalt für
Landwirtschaft (ÚKZÚZ)
Die Zentrale Kontroll- und Prüfanstalt für Landwirtschaft
wurde vom tschechischen Landwirtschaftsministerium als
spezialisiertes Organ der Staatsverwaltung eingerichtet. Sie führt
Verwaltungsverfahren und sonstige Verwaltungsaktivitäten, Fachund Prüfleistungen, Kontroll- und Überwachungstätigkeiten auf dem
Gebiet, das Prüfungswesen für Unterarten, Futtermittel,
Agrarchemie, Nährböden und Pflanzennahrung, Saatgut und
Pflanzung der angebauten Gewächse, dauerhafte Kulturen (Weinund Hopfenbau) und Tierproduktion durch. Der Sitz der Anstalt ist
Brünn, ihre Tätigkeit wird an mehreren Standorten landesweit
ausgeübt.
Kontakt:
Hroznová 2
Brno, 656 06
Telefon: +420543548111
web: http://www.ukzuz.cz
136
Staatliche Landwirtschafts- und
Lebensmittelinspektion (SZPI)
Die Staatliche Landwirtschafts- und Lebensmittelinspektion
kontrolliert im Rahmen festgelegter Befugnisse Lebensmittel,
Rohstoffe zu deren Produktion, Landwirtschaftsprodukte und
Tabakerzeugnisse. Diese Kompetenzen beziehen sich auf die
Herstellung, Lagerung, Beförderung und den Verkauf (Import
inklusive)
.
Kontakt:
Kv tná 504/15
Brno, CZ 603 00
Telefon: +420543540111
web: http://www.szpi.gov.cz
137
Staatliche phytomedizinische
Verwaltung (SRS)
Die Staatliche phytomedizinische Verwaltung ist eine
Verwaltungsbehörde
der phytomedizinischen Pflege mit
Befugnissen für das gesamte Gebiet der Tschechischen Republik.
Sie übt ihre Befugnisse in nachfolgenden Bereichen aus: Schutz von
Pflanzen und Pflanzenprodukten, Maßnahmen gegen Einschleppung
und Verbreitung von schädlichen Organismen, bzw. schädlichen
invasiven Organismen, Pflege- und Pflanzenschutzmittel,
Mechanisierungsmittel, phytomedizinische Überwachung und
Verfahren in Sachen Pflanzenschutz, (inkl. Verordnungen über
außerordentliche phytomedizinische Maßnahmen), Behandlung von
Krisensituationen, verhängt Strafen, Verordnung über phytomedizinische Fachtätigkeiten und Begutachtung der fachlichen
Befähigung zu deren Ausübung.
Kontakt:
T šnov 65/17
Praha 1, CZ 11000
Telefon: +420235010300
web: http://www.srs.cz
138
CBK Bibliographie
Anonym: Úvodní studie pro sektor EZ - p íprava PRV 2014 – 2020,
Analýza problém a pot eb sektoru EZ, argumenty pro návrh
opat ení.
Bio-Agrarstatistik Österreich 2010
BIO AUSTRIA-Beratungsblatt - Wegweiser zur Umstellung auf
biologischen Ackerbau Stand 12/10
Hrabalová, A. (ed.): Ro enka, ekologické zem d lství v eské
republice 2010, Praha 2011, 45 s.
Hrabalová, A.: Srovnávací studie podpor ekologického zem d lství
v CR, Rakousku a N mecku, Brno, 2011,42 s.
Moudrý, J.jr.: Ekologické zem d lství v R a Rakousku, hlavní
problémy a p enos zkušeností, . Bud jovice, 2008, 27 s.
Zpravodaj eské technologické platformypro ekologické
zem d lství .1/2012, 3 s.
Tischler,K.: BiologischeLandwirtschaft in Österreich, IMPRESSUM, Bundesministeriumfür Land- undForstwirtschaft,
UmweltundWasserwirtschaft, 5., überarbeitete, Auflage / Juli
2009
Internet:
http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi
http://www.bioinstitut.cz
http://www.bio-austria.at
http://www.lebensministerium.at/lebensmittel/biolebensmittel
139
='( :
N !
5 & !&
Q K:
5
(
;7 :
;7 ' ,:
% !
='& :
9 !&:
=:
:
:
:
Q
2 &
;
Q
:
:
:
:
&:
=:
K !
&
% ,!
' )5
&1- ( -* * ! ,
+
! "
#
% !&'
(
E/
//
9 !&'
; ! >.?@?/@?.0 /@ @8
B
&
# ! -F!
2
3 !
(
"
) !&
*+
! ) !&1
(A"
9!
B&
!
C
! D
3 !
:
E/
9 !&'
; ! >.?@?/@?.0 /@ @8
!
*+
5
!
+
! "
#
A "B - !
,
3 !
" &

2.3 Struktur der ökologischen Landwirtschaft in Österreich

Transkript

Podobné dokumenty

436 - Atena

Poradenská služba pro pracovníky ze střední a

Prosinec 2003

Program ČMV 2014 ke stažení

všeobecný slovník - Vysočina Education

Němčina IV-Handelskorrespondenz

Members of the EAF