Bezpečně online - Centrum inkluze

Transkript

Bezpečně online
Příručka pro pedagogy základních škol
Centrum inkluze o.p.s.
2014
Centrum inkluze o.p.s. 2014
www.centruminkluze.cz
0
Obsah
1. Úvod………………………………………………………………………………………………………………………………….3
2. Co je to kyberšikana?.............................................................................................................3
2. 1. Definice tradiční školní šikany a její hlavní rysy………………………………………………….3
2. 2. Definice kyberšikany a její hlavní rysy………………………………………………………………..4
2. 2. 1. Typy kyberšikany………………………………………………………………………………..4
2. 2. 2. Média šíření kyberšikany…………………………………………………………………….5
2. 2. 3. Specifika kyberšikany………………………………………………………………………….6
2. 2. 4. Hlavní aktéři kyberšikany a typy kyberagresorů………………………………….7
2. 2. 5. Kybergrooming…………………………………………………………………………………..8
3. Statistiky z ČR……………………………………………………………………………………………………………………9
4. Kyberšikana a právo…………………………………………………………………………………………………………10
5. Případy kyberšikany z ČR – kazuistiky………………………………………………………………………………12
6. Možnosti prevence a postupy v případě napadení………………………………………………………….14
6. 1. Pravidla bezpečného užívání internetu…………………………………………………………….15
6. 2. Důležité zásady při řešení kyberšikany pro žáky……………………………………………….16
6. 3. Doporučení pro školy a pedagogy…………………………………………………………………….17
6. 4. Doporučení pro rodiče……………………………………………………………………………………..18
6. 5. Znaky kyberšikany – jak ji rozpoznat?……………………………………………………………….19
6. 6. Technická řešení kyberšikany……………………………………………………………………………21
7. Metodiky preventivních programů………………………………………………………………………………….22
7. 1. Preventivní program KYBERŠIKANA – nebezpečné prostředí internetu……………22
7. 2. Preventivní program – Rizika sociálních sítí………………………………………………………27
7. Použitá literatura a jiné zdroje…………………………………………………………………………………………31
8. Důležité online odkazy……………………………………………………………………………………………….......31
1
Materiál vznik v rámci projektu Bezpečně online, který byl finančně podpořen Ministerstvem
zdravotnictví ČR a Statutárním městem Opava.
Realizátorem aktivit projektu bylo Centrum inkluze o. p. s..
Projekt byl zaměřený na podporu opavských základních škol v oblasti prevence rizikových
jevů chování spojených s užíváním internetu a on-line komunikací. V rámci projektu byly
zrealizovány prožitkové preventivní programy pro žáky 7. a 8. ročníků, byli proškoleni školní
metodici prevence a byla vytvořena metodická příručka pro učitele se zaměřením na
prevenci kyberšikany.
2
1. Úvod
Materiál, který se Vám nyní dostává do rukou, je zaměřen na jedno z nejaktuálnějších témat
primární prevence, kterým se stává kyberšikana. Cílem materiálu je poskytnout především
Vám pedagogům oporu pro hlubší vhled do problematiky kyberšikany a bezpečného užívání
internetu a dalších moderních technologií.
V materiálu se seznámíte se základními teoretickými východisky problematiky kyberšikany,
s jejími hlavními rysy, specifiky, s konkrétními případy kyberšikany (kazuistikami) apod., ale
především s tím, jak působit na žáky v oblasti prevence rizikového chování spojeného
s užíváním internetu a online komunikací, a jak reagovat v případě řešení konkrétních
případů kyberšikany. Součástí metodiky jsou rovněž dva preventivní programy pro žáky
vyššího stupně základních škol, které vznikly a byly v rámci realizace projektu ověřeny na
opavských základních školách.
Při zpracovávání tohoto materiálu a realizaci celého projektu Bezpečně online jsme zjistili, že
i přestože je kyberšikana relativně nový fenomén, existuje již k této problematice mnoho
zajímavých a kvalitních materiálů. Předkládaný text si tak neklade za cíl Vám přinést něco
zcela nového, je spíše kompilátem jiných dostupných materiálů utříbených do této
publikace, která bude dostupná všem pedagogům opavských základních škol.
2. Co je to kyberšikana a jak funguje?
2. 1. Definice tradiční školní šikany a její hlavní rysy
Šikana je velice úzce spjata s agresí, avšak nejedná se o totožné konstrukty. Jedním
z klíčových znaků šikany je záměrnost, která je podmínkou pro to, abychom určité agresivní
jednání mohli klasifikovat jako šikanu. Za šikanu tedy považujeme jakékoliv agresivní
chování, jehož cílem je druhého zranit, poškodit, ublížit mu. Setkáváme se však také
s teoretickými přístupy, které považují za šikanu pouze takové agresivní chování, které je
nejen záměrné, ale které se děje opakovaně. Dalším klíčovým znakem šikany je tedy
opakovanost. Kritérií potřebných pro identifikaci šikany je však potřeba mnohem víc.
Jednou z často uváděných specifikací šikany pochází od autora Dana Olweuse (1994)
a vychází z těchto tří hlavních kritérií:
1. Úmyslnost/záměrnost agresivního jednání
2. Opakovanost tohoto jednání
3. Mocenská nerovnováha mezi agresorem a obětí, ze které vyplývá, že oběť se nemůže
snadno bránit. Při klasické školní šikaně je agresor často fyzicky statnější, starší apod.
3
Při klasifikaci šikany je nutno přihlížet nejen k těmto hlavním kritériím šikany, ale zaměřit se
také na další atributy jako je například skutečnost, že oběť agresorovo chování nijak
neprovokuje či že k útokům agresora dochází často v takovém prostředí, které nelze snadno
opustit, přičemž takovým prostředím může být i škola, třída apod. (A. Černá, 2013, s. 19)
2. 2. Kyberšikana a její hlavní rysy
Kyberšikana se velice úzce spjata s klasickou šikanou a sdílí s ní základní rysy i projevy.
Definovat však kyberšikanu je složité a to především z toho důvodu, že se jedná o nový
fenomén, který se rychle a dynamicky vyvíjí.
Jedna z často uváděných definic kyberšikany pochází od autorů M. Priceová a J. Dalgleish
(2010): „Kyberšikana je kolektivní označení forem šikany prostřednictvím elektronických
médií, jako je internet a mobilní telefony, které slouží k agresivnímu a záměrnému poškození
uživatele těchto médií. Stejně jako tradiční šikana zahrnuje i kyberšikana opakované chování
a nepoměr sil mezi agresorem a obětí.“ (A. Černá, 2013, s. 20)
Jednu z obšírnějších definic nalezneme na stránkách Wikipedie: „Kyberšikana (též
kybernetická šikana, počítačová šikana či cyberbullying) je druh šikany, který využívá
elektronické prostředky, jako jsou mobilní telefony, e-maily, pagery, internet, blogy
a podobně. Řada jejích projevů může spadat do oblasti kriminálních činů. Její nejobvyklejší
projevy představuje zasílání obtěžujících, urážejících či útočných mailů a SMS, vytváření
stránek a blogů dehonestujících ostatní, popřípadě může kyberšikana sloužit k posilování
klasických forem šikany, nejčastěji prostřednictvím nahrání scény na mobilní telefon a jejího
následného rozeslání známým dotyčného, popřípadě prostřednictvím vystavení na
internetu.“
(Wikipedia;
[cit.
2014-10-29].
Dostupné
z:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kyber%C5%A1ikana)
„Kyberšikana jako podskupina šikany tedy spadá do sociálních deviací, stejně jako
kriminalita, toxikomanie, prostituce apod. Tato diferenciace ale není neprolomitelní, neboť
právě některé projevy kyberšikany mohou nabývat takové intenzity a podoby, že jsou
trestněprávně postižitelné.“ (viz. Kapitola Kyberšikana a právo, J. Chromý, 2010, s. 41)
2. 2. 1. Typy kyberšikany
Můžeme hovořit o dvou základních typech kyberšikany – přímé a nepřímé kyberšikaně.
1) Přímá kyberšikana – zde patří například zasílání urážlivých či výhrůžných emailů, sms
zpráv, uveřejňování ponižujících fotografií pomocí mms, krádeže a zneužití hesel,
uveřejňování nepravdivých informací, rozesílání virů apod.
4
2) Nepřímá kyberšikana (kyberšikana v zastoupení) – je mnohem závažnější, jelikož se
na ní spolupachatelé často podílejí nevědomky. „O kyberšikanu v zastoupení se jedná
tehdy, najde-li si agresor pro špinavou práci někoho jiného. Ten je pak většinu času
nevědomým komplicem, protože neví, že je využíván k obtěžování jiných lidí.“
(Kyberšikana a její prevence, 2009, s. 18)
2. 2. 2. Nejčastější projevy kyberšikanování

Kyberstalking - zasílání urážejících, útočných, zesměšňujících a zastrašujících či oběť
dehonestujících emailů a sms zpráv, výhružné telefonáty, obtěžující chatování.

Vydávání se za někoho jiného a krádež hesla (např. vytvoření falešného profilu, ve
kterém agresor vystupuje pod identitou oběti a záměrně ji tímto způsobem poškozuje).

Tvorba webů a blogů, které různými způsoby (verbálně, graficky, zvukově) oběť urážejí
a ponižují.

Sexting – dobrovolné sdílení vlastních intimních materiálů (fotografií, videí) či jejich
zneužití a šíření.

Flaming – neboli tzv. prudké hádky probíhající např. v rámci internetových diskuzí mezi
dvěmi i více uživateli, přičemž záměrem agresora je oběť v rámci probíhající diskuze
poškodit.

Vyloučení a ostrakizace (vyloučení oběti z nějaké online skupiny (např. facebookové
skupiny, online hry apod.)

Happy slapping – jedná se o natáčení fyzických útoků na mobilní telefon a následné
uveřejnění videa na internetu.
2. 2. 2. Média šíření kyberšikany

Sociální sítě – významný fenomén dnešní doby, který nám umožňuje si vytvořit svůj
vlastní profil, uveřejňovat na něm své soukromé fotografie, sdílet příspěvky (fotografie,
videa), komunikovat s ostatními a sledovat, co ostatní dělají. Mezi známé sociální sítě
patří Facebook, Twitter, Lidé, MySpace, Líbimseti.cz, Spolužáci.cz apod. Projevy
kyberšikany se mohou týkat uveřejňování ponižujících fotografií, ubližujících či
nepravdivých komentářů či zveřejňování osobních údajů.
5

Webové stránky – nejčastěji využívanou webovou stránkou, kterou lze využít ke
kyberšikaně je YouTube, na které můžeme uveřejnit nahraná videa, která se velice
rychle šíří.

Emaily – zasílání ubližujících zpráv, nabourání osobního účtu a rozesílání ubližujících
zpráv okruhu vašich přátel apod.

Chaty - jedná se o místa v internetovém prostředí, prostřednictvím kterých se dá
komunikovat v reálném čase (např. Skype). V tomto prostředí může dojít například
k ostrakizaci, vyloučení nebo sextingu. Agresor se často vydává za nějakou jinou osobu
a snaží se prostřednictvím chatu získat od oběti intimní informace.

Online interaktivní hry – hráčům online her (např. X-Box Live, MMORPG hry) je
umožněno chatovat nebo komunikovat prostřednictvím webkamery. I zde často dochází
k obtěžování, vyhrožování, vyloučení, vulgárním útokům.

Blogy – neboli tzv. online deníky jsou v dnešní době často využívány mezi mladými lidmi.
Ke kyberšikaně zde dochází například formou uveřejněním urážlivých a nepravdivých
informací o oběti.

SMM/MMS – pomocí textových zpráv dochází často k zasílání ubližujících zpráv ze
skrytého čísla apod.
2. 2. 3. Specifika kyberšikany

Anonymita - kterou poskytuje virtuální realita, umožňuje stupňovat agresi a dovolit si to,
co by si agresor vůči oběti přímo nedovolil. Agresor může zůstat po celou dobu
šikanování oběti anonymní. Skrývá se za falešnou identitu, přezdívky, skrytá telefonní
čísla apod.

Jednosměrná komunikace - znemožňující agresorovi vnímat reakci oběti. Agresor se tak
nemusí chovat empaticky a nemá příležitost si uvědomit důsledky svého konání. Oběť
nemůže bezprostředně reagovat.

Nezávislost na místě a čase - nezáleží na místě, kde k šikanování dochází, ani na době,
kdy útok oběť zastihne. Útoky kyberagresora mohou oběť dostihnout kdykoliv
a kdekoliv. Velmi rychle tak oběť ztrácí pocit bezpečí i tam, kde doposud byl zcela
samozřejmý.

Proměněná role agresora i oběti - k šikanování pomocí komunikačních technologií není
zapotřebí fyzické převahy agresora, ale technologická dovednost. Agresorem se může
stát i jedinec, který by při klasické šikaně neuspěl. Rovněž obětí nemusí být jen outsideři.
6
Kyberšikana neprobíhá jenom mezi vrstevníky, ale i napříč generacemi, příslušníky
různých sociálních skupin apod.

Rychlé šíření a nesnadná kontrola - kyberšikana probíhá dlouho skrytě, klasické znaky
šikany u kyberšikany chybí, což ztěžuje kontrolu a umožňuje její rychlejší šíření.

Široké publikum - vzhledem k tomu, v jaké prostředí k šikanování dochází, je zaručeno
velké publikum.
2. 2. 4. Hlavní aktéři kyberšikany a typy kyberagresorů
Hlavní aktéry kyberšikany tvoří, stejně jako tomu je u klasické šikany, agresoři, oběti
a přihlížející. Šikana je však především skupinový fenomén a proto je důležité se vždy snažit
na ni pohlížet v kontextu celého sociálního prostředí (sociální skupiny), nejen z pohledu
agresora a oběti.
Typy kyberagresorů
Proto, abychom dokázali efektivně reagovat na kyberšikanu a volit vhodné postupy práce, je
nutné znát motivy dětí a mládeže, kteří prostřednictvím internetu šikanují. Nejčastěji
zmiňovaným důvodem pro kyberšikanu je odplata. „Oběti tradiční šikany mohou hledat
způsob, jak se agresorovi z offline reality pomstít způsobem, který zajistí anonymitu, čímž
znemožní další odplatu ze strany agresora (Hinduja, Patchin, 2009). Právě ve výzkumu
Hinduji a Patchina hned za odplatou následovala možnost, že si to oběť vlastně zasloužila,
následovaná přesvědčením, že kyberšikana je pouhý žert, legrace.“ (A. Černá, 2013, s. 31).
1) Outsideři – nejvýznamnější skupinu agresorů u kyberšikany (i tradiční šikany) tvoří
děti a mládež s nižším sebevědomím, které trpí pocity nejistoty, osamělostí a mají
snížené sociální dovednosti.
2) Vůdci – ti bývají v kolektivu naopak uznáváni, často se jedná o jedince s vyšším
sebevědomím i s vyššími sociálními dovednostmi, které jsou schopni využít
k promyšlené manipulaci. Takoví jedinci využívají šikanu především k tomu, aby
posílili svou pozici v kolektivu. Do této skupiny můžeme řadit i jedince, kteří chtějí,
aby se o jejich činech vědělo, mluvilo. Snaží se o to vyvolat nějakou reakci.
3) „Pomstychtivý andílek“ – tato skupina jedinců se za agresory mnohdy ani nepovažuje.
Domnívají se, že chrání sebe či ostatní před jinými agresory. Mnozí z těch, které lze
zařadit do této skupiny, byli sami obětí šikany. „Tito pomstychtivci pracují ve většině
případů sami, ale mohou své aktivity a motivy sdílet se svými nejbližšími přáteli
a těmi, které vnímají jako oběti nyní kyberšikanovaného agresora.“ (Kyberšikana a její
7
prevence, 2009, s. 19). Tito jedinci potřebují vědět, že brát právo do svých rukou není
správné řešení, že se tím situace ještě zhoršuje.
4) „Sprosté holky“ – jedná se často o skupinovou agresi, přičemž agresory jsou často
dívky, které se k takovému jednání uchylují z nudy. „Chtějí, aby ostatní věděli, kdo
jsou zač a že právě ony oplývají silou šikanovat ostatní. Živnou půdou pro tuto
kyberšikanu je touha po obdivu ve skupině nebo partě a samozřejmě také „ticho“
ostatních, kteří tomu přihlížejí a nechají to být.“ (Kyberšikana a její prevence, 2009, s.
20).
2. 2. 5. Kybergrooming
Jednou z nejnebezpečnějších forem kyberšikany je tzv. kybergrooming. Tímto termínem je
označováno takové jednání osoby/agresora, jejímž cílem je získat si důvěru své oběti, přimět
ji k osobní schůzce a následně pohlavně zneužít, fyzicky týrat apod. Agresorem bývá často
dospělá osoba, která se však vydává za vrstevníka své oběti, a která se snaží zmanipulovat
vyhlédnutou oběť (nejčastěji pomocí chatu, SMS zpráv, ICQ a Skypu).
„Pachatelé – nejčastěji dospělí jedinci využívají uměle vytvořený pocit, že jsou mladí
milováni, že je má někdo rád, a proto se jistě budou chtít s dospělým setkat i v reálném
prostředí. Groomer s obětí komunikuje přes Internet i několik měsíců. Pokud se ji nedaří ke
schůzce přesvědčit, přichází na řadu různá forma nátlaku, například vyhrožování zveřejněním
choulostivých fotografií, které se agresorovi předtím z oběti podařilo vylákat. A zde již se
jedná o kyberšikanu.“ (Kyberšikana a její prevence, 2009, s. 21)
Charakteristické pro kybergroomera je, že je neobyčejně trpělivý ve svém jednání.
S vyhlídnutou obětí dokáže komunikovat i několik měsíců, než se ji snaží vylákat na osobní
schůzku. Velice se snaží o vytvoření důvěrného vztahu se svou obětí a rovněž se snaží udržet
svůj vztah k oběti v tajnosti. Velice často se také stává, že kybergroomer si svou oběť uplácí,
např. koupí kreditu do mobilního telefonu.
Etapy kybergroomingu:
1) Agresor se nejprve snaží u své oběti vzbudit důvěru a postupně se ji snaží izolovat od
okolí (osoba mění svoji identitu, je velmi trpělivá)
2) Agresor podplácí oběť dárky či různými službami, budování kamarádského vztahu
3) Snaha o vyvolání emoční závislosti oběti na osobě útočníka
4) Probíhající osobní setkání
5) Sexuální obtěžování, zneužití dítěte
8
Jak se účinně bránit proti kybergroomingu?
 Je nutné, abychom vždy přemýšleli o svých online přátelích, především o těch, kteří
se jeví být příliš dokonalí.
 Doporučuje si ukládat kopie rozhovorů, abyste mohli rozpoznat případné
nesrovnalosti příběhů online přítele.
 Uvažujte o tom, proč se vás dotyčný ptá na věci osobního rázu, či proč chce váš vztah
udržet v tajnosti.
 V situacích, kdy se kybergroomer snaží svést hovor k sexu, tak se nebojte říci ne
a snažte si vymezit své osobní hranice s ohledem na rozhovory o sexu, a svých zásad
se držte.
 I když vám kybergroomer slibuje naplňující a milující vztah, nevěřte takovým
nedůvěryhodným osobám, které podobné sliby mnohdy dávají více osobám zároveň.
 U online přátelství je dobré, aby zůstaly pouze online, a je proto v pořádku odmítnout
osobní setkání tváří v tvář.
3. Statistiky v ČR
Dle výsledku Výzkumu rizikového chování českých dětí v prostředí internetu z roku 2014,
který realizovala mimo jiné Univerzita Palackého v Olomouci a Seznam.cz, se 50,90 % dětí
setkalo s nějakým projevem kyberšikany. Výzkumný vzorek byl tvořen dětmi a mládeží ve
věku 11 až 17 let. Nejčastěji se setkávají s průnikem na osobní účet (34,80 %), verbálními
útoky (34,33 %) a opakovaným prozváněním (26,36 %). Se šířením ponižující a ztrapňující
fotografie se setkalo 13,70 % a vyhrožováním či zastrašováním 17,84 %.
Větší důvěru mají děti a mládež ke svým rodičům, kterým by se například s vydíráním svěřili
v 61,76 % a učitelům pouze ve 44,93 %. Celkově důvěra v učitele oproti výsledkům výzkumů
z předcházejících let poklesla.
Jako největší problém se jeví uveřejňování osobních údajů, které děti a mládež uveřejňují
dle výzkumu v 76,99 %. Významným nárůst o 10 % zaznamenalo zaslání osobních údajů
lidem, které děti nikdy nepotkaly (62,86 %).
Výzkum se rovněž zaměřoval na problematiku zasílání osobních fotografií. 29,80 %
dotazovaných bylo internetovým známým či kamarádem, kterého osobně nikdy nepotkali,
vyzváni k zaslání fotografie svého obličeje, přičemž žádosti vyhovělo 54,67 %.
9
Další oblastí, na kterou se výzkum zaměřil, byla problematika sextingu, čili uveřejnění
intimní fotografie či videa na internet, což učinilo 7,81 % dotazovaných. 12,14 %
respondentů takovou fotografii někomu zaslalo.
Co se týče účtů na sociálních sítích, tak 80,95 % dotazovaných má účet na Facebooku,
44,56 % na Googlu Plus a 27,68 % na Lidé.cz.
Více informací o výsledcích výzkumu naleznete na: E-Bezpečí [cit. 2014-11-29]. Dostupné z:
http://www.e-bezpeci.cz/index.php/tiskove-zpravy/884-ahoj-potkame-se-osobne-40-detina-internetu-by-souhlasilo.
4. Kyberšikana a právo
Kyberšikana, i přestože jako taková není definována v trestním zákoníku ČR, může nabývat
skutkovou podstatu trestných činů. Především se může jednat o trestní čin omezování
osobní svobody, krádeže, ublížení na zdraví, poškození cizí věci, vydírání, znásilnění, pohlavní
zneužívání atd.
Osoby mladší 15 let - soud může takové osobě uložit opatření dle zákona č. 218/2003 Sb.
jako dohled probačního úředníka, zařazení do terapeutického, psychologického nebo jiného
vhodného výchovného programu v rámci SVP, ochrannou výchovu.
Mladiství ve věku 15 – 18 let jsou posuzování soudem pro mládež s ohledem na jejich
rozumovou a mravní vyspělost dle zákona č. 218/2003 Sb.
Osoby starší 18 let jsou plně trestně odpovědné za své skutky.
V květnu letošního roku 2014 byla schválena novela trestního řádu, ve které jsou nově
zavedeny trestné činy spojené se zneužíváním dětí. Jedná se o trestný čin navazování
nedovolených kontaktů s dítětem a účast na pornografickém představení. Novela by měla
vejít v platnost od 1. 1. 2015.
Trestného činu navazování nedovolených kontaktů s dítětem se podle návrhu dopustí ten,
kdo prostřednictvím informačních nebo komunikačních technologií navrhne dítěti mladšímu
15 let setkání v úmyslu spáchat sexuálně motivovaný trestný čin. Za lákání dítěte k osobní
schůzce např. prostředí internetu hrozí pachateli trest 2 roky odnětí svobody. Trest stejného
rozsahu bude hrozit také těm, kteří se zúčastní pornografického vystoupení, ve kterém
účinkuje dítě.
V současné době však stále vycházíme především z platného souboru zákonných norem
vycházejících ze zákona č. 140/1961 Sb. (trestního zákona), dle kterých může na internetu
docházet v těmto nelegálním činům:
10
● „Účast na sebevraždě (§ 144 TZ) – např. úmyslné utvrzování oběti v předsevzetí provést
sebevraždu.
● Porušení tajemství dopravovaných zpráv (§ 182 TZ) – např. zachycení e-mailu předtím, než
se s ním může adresát seznámit.
● Porušení tajemství lis n a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí (§ 183 TZ) – např.
zveřejnění e-mailové komunikace z počítače oběti.
● Pomluva (§ 184 TZ) – např. vytvoření webových stránek zesměšňujících oběť
prostřednictvím vědomého uvádění lživých informací, které mohou oběť vážně poškodit.
● Šíření pornografie (§ 191 TZ), ohrožování výchovy dítěte (§ 201 TZ) – např. zasílání
pornografických videí osobě mladší 18 let.
● Poškození cizích práv (§ 181 TZ) – např. pachatel uvede oběť v omyl vydáváním se při
chatování za jinou osobu a způsobí jí tím vážnou, nemajetkovou újmu (např. v rodinných
vztazích).
● Výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií (§ 192 TZ) – např. přeposlání MMS s
fotografií nahé osoby mladší 18 let předstírající sexuální styk.
● Zneužití dítěte k výrobě pornografie (§ 193 TZ) – např. přesvědčení oběti mladší 18 let
nechat se fotit v sexuálně dráždivých polohách.
● Nebezpečné vyhrožování (§ 353 TZ) – např. zasílání výhružných SMS schopné vzbudit
důvodnou obavu oběti o její život.
● Neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací (§ 230 TZ) – např. získání
přístupu k profilu na sociální síti oběti prolomením jejího hesla a následná změna jeho
obsahu.
● Opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla k počítačovému systému a jiných
takových dat (§ 231 TZ) – např. „kamarád“ oběti vyzví její heslo k počítači s úmyslem
vymazat data na něm uložená.
11
● Vydírání (§ 175 TZ) – např. pachatel nutí oběť k šikanování další osoby pod pohrůžkou
zveřejnění choulostivých fotografií oběti.
● Poškození cizí věci (§ 228 TZ) – např. úmyslné poškození mobilu oběti zasláním viru.
● Ú sk (§ 177 TZ) – pachatel např. zneužívá strachu oběti a k něčemu ji nutí, a to bez
pohrůžky násilím.
● Šíření toxikomanie (§ 287 TZ) – např. výsměšné poznámky na sociálních sítích o drogové
abstinenci oběti v úmyslu podněcovat ke zneužívání návykové látky nebo svádět k tomu
oběť (nevztahuje se na alkohol).
● Podvod (§ 209 TZ) – např. pachatel se na sociální síti vydává za jinou osobu s úmyslem
vylákat z oběti peníze.“ (Kyberšikana ve školním prostředí, 2012., s. 25)
5. Případy kyberšikany z ČR - kazuistiky
 Kyberšikana pedagogů
V únoru roku 2009 se obětí kyberšikany stal učitel a bývalý ředitel Jiří Pacholík ze Železného
Brodu. Již ke konci předcházejícího roku se Pacholík dostal do konfliktu s jedním ze žáků 9.,
ročníku, který neustále vyrušoval ve výuce a poté, co byl vyzván učitelem, aby se uklidnil, se
dočkal této odpovědi: „Seber si to sám, ty šmejde!“ Učitel se nechal žákem vyprovokovat
a dal chlapci facku, díky čemuž přišel o zaměstnání a později spáchal sebevraždu. Někdejší
zástupce zemřelého učitele, František Krajíc, se svěřil, že jeho kolega trpěl od onoho
incidentu hlubokými depresemi, které přivedly učitele až k sebevraždě.
Podobný případ nemá zatím v České republice obdoby. Riziku šikanování na internetu
vystaven každý pedagog. S výběr různorodých scének, na nichž jsou zachyceni
a zesměšňováni učitelé, se můžete seznámit na serveru YouTube, kde je k vidění okolo 800
videí nahraných samotnými žáky (např. Dejv nasírá učitele, ke zhlédnutí na: YouTube [cit.
2014-11-29] Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=fDLzgcqogOQ nebo video
s
názvem
Ostrava
school
[cit.
2014-11-29].
Dostupné
z:
http://www.youtube.com/watch?v=WcMFMns2Liw. Ve druhém zmiňovaném videu se
dvojice žáků během výuky postupně svléká a baví se reakcemi bezbranné učitelky, která se
rozhodla chování chlapců ignorovat.
Známý český psycholog Jeroným Klimeš shledává jako hlavní problém takového agresivního
chování žáků v tom, že dnešní školáci nedokáží správně reagovat na lidi, které nemají
12
v oblibě. Klimeš upozorňuje, že takové jednání žáků je výsledkem především špatné domácí
výchovy, v rámci které není dítě vedeno k respektu vůči dospělým, učitelům apod. Takové
chování dětí a mládeže pak vychází z výchovných chyb rodičů, kteří nedokáží své děti
v podobných situacích umravnit. Upozorňuje, že dnes je mnoho rodičů, kteří se věnují všemu
možnému, jen ne rodině a nebojí se prohlásit, že v obdobných případech by rodičům udělil
klidně i pěti tisícovou pokutu. (E-Bezpečí [cit. 2014-11-30]. Dostupné z: http://www.ebezpeci.cz/index.php/temata/kyberikana/37-118)
 Případ kybergroomingu
Vrátný Pavel Hovorka přes služební internet vyhledával mladistvé chlapce ze sociálně
slabšího prostředí, zjišťoval jejich zájmy a sliboval jim peníze nebo splnění jejich přání za to
požadoval jejich nahé fotografie. Pomocí fotografií a prozrazením jejich sexuálního zaměření
pak chlapce vydíral a nutil k orálnímu či análnímu sexu. Svou první oběť získal tak, že jí
v červenci roku 2005 namluvil, že vyhrála soutěž „Dítě VIP“. Odměnou byl pobyt v Praze
v jeho vrátnici, kde chlapce původem z dětského domova znásilnil. Hovorka využíval
k seznamování internetové servery, nejdříve chatoval, pak telefonoval, následovalo pozvání
oběti k němu do práce. Soud uznal Hovorku vinným celkem ze sedmi případů pohlavního
zneužívání, třinácti případů vydírání. Navíc také ohrožování výchovy mládeže a ze svádění
k pohlavnímu styku. Hovorka byl odsouzen na 8 let vězení.
(E-Bezpečí
[cit.
2014-11-30].
Dostupné
bezpeci.cz/index.php/temata/kybergrooming/33-112)
z:
http://www.e-
 Případ tzv. roztahovaček
V letošním roce jsme měli možnost se v tisku seznámit s kauzami tzv. „roztahovaček“, ke
kterým dochází v rámci diskuzních skupin na sociálních sítích. Podobných případů se média
ráda chytají a různými způsoby je interpretují. O co se vlastně jedná? „Fenomén
roztahovačky je vystavěn na jednoduchém principu - do konkrétní diskusní skupiny např. na
Facebooku odešlete fotografii vybrané dívky (např. expartnerky), která má být označena za
roztahovačku (čili prostitutku). Fotografie pak bude ve skupině zveřejněna.“ (E-Bezpečí [cit.
2014-11-30]. Dostupné z: http://www.e-bezpeci.cz/index.php/temata/kyberikana/930roztahovacky)
Případy tzv. „roztahovaček” v sobě skrývají hned několik forem kyberšikany. Jedná se o útok
v podobě kybernetického ponižování, pomlouvání, šíření fotografie a verbální útoky.
I přestože kyberšikana v České republice není stále ukotvena v trestním zákoníku, její
konkrétní projevy mohou být definovány jako trestní čin (viz kapitola Kyberšikana a právo).
13
Média často přispívají k šíření kyberšikany, jelikož v touze získat více čtenářů na svých
portálech uveřejňují často jak názvy skupin, ve kterých ke kyberšikaně dochází, tak i odkazy
na tyto skupiny. Tímto způsobem se stávají tzv. sekundárními útočníky. Média si přitom
často neuvědomují fakt, že svým dílem probíhající kyberšikanu ještě umocňují a přispívají
k jejím často tragickým koncům. Právě díky médiím oběti kyberšikany často páchají
sebevraždu.
 Případ Aleny
Alena je patnáctiletá dívka, které po několik měsíců posílaly její spolužačky ponižující zprávy.
Důvodem jim k tomu byla skutečnost, že Alena byla jiná. Nemalovala se a místo kluků se
věnovala svému koníčku, kterým pro ni byla gymnastika. Poslaly jí desítky emailů a sms
zprávy typu: „Do nového roku tuberu, choleru a smrt.“, na web vkládaly básničky o Aleně:
„Vypadá jako hnida/ ale je velká pinda/anglicky umí jen I miss you, I love you/ Ale na to jí
říkám jen Fuck you.“ Z praxe se často ukazuje, že dívky dokáží být ve svých útocích nesmírně
tvořivé a zákeřné.
Kyberšikana proti Aleně vyvrcholila na Nový rok, kdy ji přišlo přání znějící: „Přeju ti vše
nejhorší do nového roku. Smrt, mor, syfilis, tuberu, láskou nezamaskuješ žádný hemeroidy,
hnidy. A dostaneš přes hubu hned na Nový rok.“ Poté se dívka definitivně psychicky
zhroutila a následně u ní byla diagnostikována anorexie. Matka Aleny chtěla kyberšikanu
řešit, avšak rodiče agresorek vše popřeli.
(IDnes [cit. 2014-11-30]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/sms-pro-hnidu-a-video-zezachoda-tak-vypada-kybersikana-p1l-/domaci.asp?c=A090304_130312_domaci_nel)
6. Možnosti prevence a postupy v případě napadení
Jak nám ukazují výsledky výzkumů, kyberšikana je v dnešní době významný fenomén, se
kterým se často setkáváme především u dětí a mládeže (dle výše uvedených výzkumů se
s určitou formou kyberšikany setkalo 50,90 % dotazovaných), a kterým se musíme intenzivně
zabývat také na úrovni prevence a intervence. Na snížení rizika výskytu kyberšikany by se
měli podílet všichni její zainteresováni aktéři (oběti, agresoři, přihlížející) i autority (rodiče,
škola, další instituce). Žáci by měli být informováni o tom, jak účinně předcházet kyberšikaně
a jaká pravidla je důležité dodržovat pro bezpečné užívání internetu. Rodiče by měli být
rovněž informováni o tom, jak se bezpečně pohybovat na internetu a měli by mít přehled
o tom, kde se jejich děti na internetu pohybují. Učitelé by měli být schopni působit na své
svěřence především v oblasti prevence kyberšikany, avšak měli by být také seznámeni
s adekvátními postupy řešení konkrétních případů kyberšikany.
14
Jak dokládají výzkumy a zkušenosti z praxe, rodiče však často nemají dostatečné znalosti
o internetu a užívání počítače obecně. Zatímco pro současné děti a mládež se internet stává
přirozeným prostředím, ve kterém se pohybují často od útlého dětství, jejich rodiče
takovýmito znalostmi neoplývají a mnohdy nevědí, jakým způsobem své děti vést při užívání
internetu. Rodiče často sehrávají pouze pasivní roli, nedostatečně se informují o tom, co
jejich dětí na internetu dělají, zažívají, jaké služby využívají a nedokáží využívat různé
bezpečnostní softwary.
Je proto zcela důležité předávat informace o zásadách bezpečného užívání internetu nejen
dětem samotným, ale také jejich rodičům a v neposlední řadě také učitelům.
6. 1. Pravidla bezpečného užívání internetu
Zajistit si 100% ochranu před kyberútoky nemůžeme, avšak můžeme svých chováním
a jednáním na internetu výrazně snížit riziko, že se kyberšikanou osobně setkáme. Stačí
dodržovat několik důležitých zásad:
1. Nedávejte nikomu svou adresu ani telefonní číslo. Nikdy nevíte, kdo se skrývá za
monitorem.
2. Neposílejte nikomu, koho opravdu neznáte svou fotografii a už vůbec ne intimní.
3. Udržujte svá hesla k e-mailu a jiným službám v tajnosti, nesdělujte je ani blízkému
kamarádovi.
4. Nikdy neodpovídejte na neslušné, hrubé nebo vulgární maily a vzkazy.
5. Nedomlouvejte si schůzku na internetu, aniž byste o tom řekli někomu jinému.
6. Pokud narazíte na obrázek, video nebo e-mail, který vám šokuje, opusťte webovou
stránku.
7. Svěřte se dospělému, pokud vás stránky uvedou do rozpaků nebo vyděsí. Oznamte
také, pokud se vás někdo snaží zastrašit nebo vydírat.
8. Nedejte šanci virům. Neotvírejte přílohu zprávy, která přišla z neznámé adresy.
Buďte opatrní, viry nebo škodlivé programy mohou přijít i ze známé adresy.
9. Nevěřte každé informaci, kterou na Internetu získáte, ani sami nerozesílejte
neověřené poplašné zprávy.
15
10. Když se s někým nechcete bavit, nebavte se s ním.
11. Snažte se držet zásady: nečiň druhému to, co nechceš, aby on činil tobě.
12. Než-li odešlete nějakou zprávu či vložíte na internet nějakou fotku, pečlivě zvažte
co a komu odesíláte.
13. Seznamte se s riziky, která souvisí s online komunikací.
6. 2. Důležité zásady při řešení kyberšikany pro žáky
Ve chvíli, kdy již ke kyberšikaně dojde, by měli děti a mládež vědět, jaké kroky je vhodné
učinit, aby mohli situaci efektivně řešit. Je vhodné dodržovat několik následujících kroků.
1. Ukončete komunikaci s agresorem – pokud se dostanete do situace, kdy vás nějaká
osoba začte šikanovat prostřednictvím internetu, snažte se ukončit s ní komunikaci.
Agresor od vás očekává nějakou reakci, ať už je jakákoliv. Pokud však na jeho výzvy
nebudete reagovat, je pravděpodobné, že ho svým jednáním odradíte od dalších
útoků. Ukončit komunikaci je vhodné také z toho důvodu, že můžete získat čas
vzniklou situaci řešit s někým dospělým.
2. Využijte technická opatření a agresora blokujte – tím, že agresora zablokujete,
zamezíte mu přístup na váš účet. Doporučuje se rovněž nahlásit agresora
administrátorům stránek. Bohužel je však důležité si uvědomit, že agresor si může
vytvořit svou novou virtuální identitu a definitivně ukončit jeho jednání se vám
nemusí podařit.
3. Svěřte se dospělému – pokud se setkáte s kyberšikanou, je dobré se s problémem
svěřit nějaké dospělé osobě, které důvěřujete. Může se jednat o rodiče nebo učitele.
Důležité je si uvědomit, že máte kolem sebe lidi, kterým na vás záleží a kteří vám
pomohou vzniklou situaci řešit. Navíc dospělí lidé mají obecně s řešením různých
problémů mnohem více zkušeností, a proto vám budou schopni lépe poradit, než vaši
vrstevníci.
4. Uchovejte si důkazy – o jakémkoli jednání spojeném s online obtěžováním je vhodné
si uchovat důkazy pro případné další řešení celé situace (např. uložit email, zkopírovat
konverzaci na chatu). Osoba, které se následně svěříte se vzniklou situací, tak ji bude
schopna mnohem lépe zhodnotit a najít její optimální řešení.
5. Nebuďte lhostejní, pokud jste svědky kyberšikany – pokud se stanete svědky
kyberšikany je důležité se snažit pomoci celou situaci řešit a snažit se zamezit dalším
útokům agresora. Pasivní přístup je nežádoucí a stáváte se jím v podstatě
16
spolupachatelem. Uvědomme si, že pomůžete nejen dané konkrétní osobě, která se
stala obětí kyberšikany, ale i dalším potencionálním obětem agresora.
6. 3. Doporučení pro školy a pedagogy
Vzhledem k tomu, že kyberšikana se často prolíná s tradiční šikanou, je důležité, aby jí
pedagogové věnovali dostatečnou pozornost. Agresoři a oběti se často znají ze školního
prostředí. I přestože ke kyberšikaně nemusí nutně docházet přímo v prostorách školy, měla
by se škola podílet na snižování rizika kyberšikany a na řešení konkrétních případů. „Podobně
jako u rodičů se může jednat o nelehký úkol, neboť i přes zájem řešit kyberšikanu přiznávají
pedagogové nedostatek znalostí a schopností, jak se s tímto problémem vypořádat.“
(A. Černá, 2013, s. 133)
Aktivita školy a pedagogů by se měly dotýkat několika oblastí:
1) Prevence v oblasti zvyšování povědomí o bezpečném používání internetu
2) Zvyšování povědomí žáků i pedagogů o kyberšikaně a jejích projevech
3) Vymezení jasných pravidel spojených s využíváním internetu, PC a jiných
elektronických zařízení
4) Pojem kyberšikana zahrňte do školního řádu a minimálního preventivního programu
(zcela konkrétně vymezte, dle čeho se kyberšikana identifikuje, jak se bude řešit a co
může při jejím odhalení nastat - kázeňské postihy apod.
5) Instalace softwaru do školních počítačů, který bude blokovat Vámi zvolené webové
stránky
6) Realizace preventivních aktivit zaměřených na tradiční školní šikanu
7) Využívání tzv. peer programů (vrstevnických programů) zaměřených na kyberšikanu
8) Podpora žáků v oblasti aktivního řešení kyberšikany a vyhledávání pomoci
u dospělých
9) Realizace průběžného mapování kyberšikany pomocí depistážních dotazníků či
rozhovorů se žáky
10) Intervence v případě kyberšikany ze strany pedagogů
11) Systematická práce se všemi aktéry kyberšikany (agresor, oběť, přihlížející)
12) Vypracování krizového scénáře postupu při řešení kyberšikany (na koho se obrátit,
s kým se můžete poradit apod.)
17
13) Podpora celkového pozitivního klimatu na škole
14) Uspořádání besedy pro rodiče žáků na téma kyberšikana
6. 4. Doporučení pro rodiče
Jak ukazují výsledky mnohých výzkumů, hledání podpory u dospělých v případě kyberšikany,
má pozitivní dopad na oběti, tím že se jejich trápení zmenší. Některé děti se však zdráhají
tento krok učinit z obav, že jim rodiče „neporozumí“, zakážou jim využívat počítač či jiné
moderní technologie a zamezí jim přístup k internetu.
„Omezení přístupu k internetu a jiným elektronickým zařízením může vést k prohloubení
sociálního vyloučení (neboli vyčlenění z vrstevnických řad) (O´Neill, Livingstone, McLaughlin,
2011). Internet a mobilní síť je možné chápat jako prostory, v nichž děti vytvářejí či upevňují
vrstevnické vztahy. V tomto duchu napomáhají naplňovat psychické potřeby (např. blízkosti,
intimity) a vývojové úkoly…“ (A. Černá, 2013, s. 127) uvedených důvodů bychom k omezení
využívání moderních technologií měli přistoupit až po pečlivém zhodnocení celé situace
a měli bychom mít na paměti, že toto opatření mnohdy nevede k řešení celé situace.
Rodiče by měli být dostatečně informováni o jiných možnostech, jak podpořit své děti
v oblasti využívání moderních technologií a měli by být seznámeni mimo jiné s tzv.
mediačními strategiemi. Mezi tzv. mediační strategie patří například:
1) sdílení online aktivit, získávání a sdílení zkušeností dětí spojených využíváním
internetu apod.
2) zprostředkování informací dětem o bezpečném užívání internetu
3) monitorování online aktivit dětí (kontrola počítače, kontrola navštěvovaných stránek
apod.)
4) využívání technologických aplikací, pomocí kterých mohou regulovat čas, který jejich
děti tráví na internetu, software pro filtrování a blokování nevyžádaných zpráv apod.
(A. Černá, 2013, s. 127)
I přestože uplatňování výše uvedených strategií nemůžeme zcela zamezit kyberšikaně,
společná debata mezi dětmi a jejich rodiči na téma online technologií, přispívá ke vzájemné
důvěře a k tomu, že se dítě v případě setkání s kyberšikanou svěří svým rodičům.
Vystopovat kyberšikanu lze však samozřejmě také na základě tzv. nepřímých ukazatelů, jako
je změna chování dítěte (na psychické i sociální úrovni). Pokud by rodiče zjistili, že jejich dítě
se pravděpodobně stalo obětí kyberšikany, měli by učinit některé z uvedených kroků:
18
1) Poskytnout dítěti psychickou podporu, snažit se porozumět jeho trápení.
2) Promluvit si s dítětem o jeho zážitcích a případně se podrobně seznámit s celou
situací.
3) Zjistit, jak dlouho je dítě v kontaktu s případným agresorem a jakými způsoby spolu
komunikují (sms/mms, sociální sítě, skype apod.).
4) Zjistit, zda-li dítě samotné již učinilo nějaké kroky spojené s řešením kyberšikany.
5) Zaměřte se na technická řešení kyberšikany.
6) V případě, že technická řešení kyberšikany nezafungují, je vhodné se obrátit na Policii
ČR. Na tu je vhodné obrátit se i případě, že se jedná o závažnou formu kyberšikany,
kterou mohou být ohroženy i jiné děti.
7) Pokud je agresorem spolužák dítěte, je vhodné zjistit, zda-li se kyberšikana neprolíná
také s klasickou školní šikanou. Snažit se si promluvit s agresorem, jeho rodiči,
pedagogy.
8) Znovu poučte své dítě o bezpečném užívání internetu, které by mělo vést k prevenci
kyberšikany.
9) Mluvte se svým dítětem o jeho pocitech a v případě potřeby zajistěte dítěti odbornou
pomoc psychologa apod. (A. Černá, 2013, s. 129)
6. 5. Znaky kyberšikany – jak ji rozpoznat?
Pro efektivní řešení kyberšikany je klíčové ji včas odhalit a reagovat již na signály změněného
chování u dětí. Doporučit lze důsledné pozorování dětí, ať již ve škole ze strany pedagogů
(ve výuce, ale především o přestávkách), tak v rodinném prostředí ze strany rodičů.
Již zpočátku kyberšikany lze zachytit určité varovné signály čili přímé i nepřímé ukazatele
přítomnosti šikany.
Nepřímé ukazatele elektronicky šikanovaného dítěte (chování dítěte):
 náhlé omezení používání počítače
 časté změny nálad a chování
 psychosomatické projevy spojené se školou (bolesti břicha, bolesti hlavy)
• záškoláctví
• zhoršení prospěchu
19
 projevovaná nervozita při čtení sms zpráv či emailů apod.
 obavy z kontaktu se spolužáky či vnějším prostředím obecně
 změněné chování při odchodu od počítače (rozčílenost, frustrace)
 vyhýbání se rozhovoru na téma počítač a co na něm dělá
 projevy úzkosti a smutku
 vyhledávání blízkosti pedagogů
 poruchy soustředěnosti
 poruchy spánku
Přímé ukazatele elektronicky šikanovaného dítěte (chování okolí vůči dítěti)
 ponižování a zesměšňování
 neustálá kritika šikanovaného dítěte
 nadávky
 fyzické napadání
 krádeže a poškozování osobních věcí
 omezování osobní svobody
 pohrdání apod.
Ve školním prostředí lze pro mapování vztahů ve třídě využít různých diagnostických nástrojů
(např. standardizovaný dotazník SORAD, Dotazník B-3, Dotazník B-4). Při diagnostice vztahů
ve třídě lze využít také nestandardizované metody jako je pozorování a různorodé aktivity
zaměřené na sociometrii. Doporučit lze spolupráci s odbornými pracovníky ať již
z Pedagogicko-psychologických poraden či jiných organizací zabývajících se primární
i sekundární prevencí. (Kyberšikana a její prevence, 2009, s. 53)
6. 6. Technická řešení kyberšikany
V případě, že se již dostaneme do situace, kdy nás někdo šikanuje prostřednictvím internetu
či jiných moderních technologií, je vhodné učinit alespoň některé z níže uvedených kroků.
20
1. Zablokovat emailovou adresu nebo celou doménu (lze nastavit v Nastavení ve vaší
emailové schránce).
2. Zablokovat uživatele na daných stránkách – lze na všech stránkách, kde jsou registrovaní
uživatelé. Jednoduše přidáte přezdívku daného uživatele do seznamu blokovaných účtů. Ten
najdete v Nastavení vašeho účtu.
3. Nahlásit závadný/ubližující obsah administrátorovi stránky. Např. na FB již existuje přímo
tlačítko „nahlásit“, kterým na závadný obsah upozorníte. Někde je potřeba nejdřív najít
kontakt na administrátora. Kontakt bývá často na stránkách uveden v záložce Kontakty (dole
na webové stránce).
4. Pokud k útokům dochází v nějakém konkrétním prostředí, je možné dané prostředí přestat
používat – např. odhlásit se z diskusního fóra, soc. sítě apod.
5. Zablokovat konkrétní tel. číslo – to může udělat operátor, neváhejte ho kontaktovat.
6. Můžete „pouze“ změnit svůj profil na soc. síti, emailovou adresu. Důležité je pak nové
údaje dávat jen ověřeným přátelům.
7. Pokud se agresor nějakým způsobem dozví vaše přihlašovací údaje, lze i toto hlásit
administrátorům, kteří po ověření obvykle ukradený účet zablokují nebo změní přihlašovací
údaje.
8. Pokud administrátor, majitel nebo provozovatel stránky nereaguje, je možné kontaktovat
Policii ČR.
21
7. Metodiky preventivních programů
7. 1. Preventivní program KYBERŠIKANA – nebezpečné prostředí internetu
Anotace: Preventivní program je zaměřen na prevenci kyberšikany a dalších rizik, které
mohou žáky ohrozit při využívání informačních technologií a internetu. Má žáky před těmito
riziky varovat, naučit je používat vhodné postupy při setkání s tímto fenoménem
a informovat je o možnostech vyhledání pomoci.
Cíle: Seznámení s pojmem kyberšikana a vysvětlení jejích možných důsledků, projevů,
bezpečný internet.
Cílová skupina: žáci 5. – 9. ročníku ZŠ
Personální nároky: proškolený pedagog
Pomůcky: Samolepky, arch velkého papíru, fixy, dataprojektor + počítač s připojením na
internet
Prostorové požadavky: školní třída nebo multimediální učebna
Výstupy z programu: žáci po skončení programu umí vysvětlit pojem „kyberšikana“, dovedou
vyspecifikovat možná rizika a nástrahy internetu, znají možnosti, jak tomuto nebezpečí
předejít a umí se účinně bránit ohrožujícím faktorům internetového prostředí.
Úvod:
Na samolepící štítek si žáci napíší svou přezdívku nebo heslo, pod kterým jsou vedeni na
facebooku (FB). Většina nějakou přezdívku či zkomoleninu jména má, pokud ne, mohou si
vymyslet, jakou přezdívku by na facebooku mohli používat. V průběhu programu oslovujeme
žáky tímto způsobem.
Aktivita č. 1:
Terorizující SMS
„Pavle, jsi nejhloupější z celé třídy a strašně smrdíš. Ani David už s tebou nechce sedět. Ani
zítra nechoď, jdi pryč!!!“
Text napíšeme na tabuli, přečteme a s žáky diskutujeme o možnostech, jak mohou reagovat,
pokud jim podobná SMS přijde. Ptáme se, zda se někdo s takovou SMS již setkal apod.
Otázky: Jak by se žáci po té, co by dostali tuto SMS zachovali? Přečetli by ji někomu? Pokud
ano, tak komu? Smáli by se tomu nebo by začali brečet? Šly by zítra do školy? atd.
22
Důležité je, abychom se v závěru programu k této SMS vrátili a znovu se ptali, jak by se žáci
zachovali, pokud by jim byla podobná zpráva doručena. Měl by být vidět posun v řešení, žáci
by měli zvládnout popsat správný postup na základě informací získaných v průběhu
programu.
Aktivita č. 2:
Varianta č. 1.: Myšlenková mapa
Zpracování myšlenkové mapy: ve skupinách na arch papíru formátu A2. Každé skupině,
kterou tvoří 4 – 5 žáků zadáme jeden pojem z oblasti informačních technologií. Tento pojem
vepíší do středu papíru a tvoří myšlenkovou mapu (píšou, co si s tímto pojmem spojují).
Následuje prezentace všech skupin – 1 mluvčí za skupinu.
Pojmy pro skupiny:
šikana
kyberšikana
internet
facebook
potencionální nebezpečí
emaily všeho druhu
Varianta č. 2.: Brainstorming na téma kyberšikana
Společně se žáky zrealizujeme brainstorming k ústřednímu tématu našeho programu kyberšikana. Zapisujeme asociace žáků na tabuli/flipchart a podněcujeme je, v případě
potřeby, doplňujícími otázkami.
Po ukončení brainstormingu společně se žáky jednotlivé asociace utřídíme do několika
základních kategorií (pocity agresora, pocity oběti, média kyberšikany, projevy kyberšikany
apod.). Následně doplníme informace k tématu a ptáme se žáků na základní rozdíly mezi
kyberšikanou a klasickou školní šikanou.
Aktivita č. 3.:
Prostřednictvím powerpointové prezentace seznámíme žáky přístupnou formou s druhy
kyberšikany, s výše uvedenými pojmy a s nebezpečnými fenomény typu FB a jiných
sociálních sítí, s tím, kam se obrátit, co dělat, když se setkáme s kyberšikanou a s důležitými
telefonními čísly a kontakty.
23
Součástí prezentace je také promítnutí videí, proto je nutné připojení na internet, popřípadě
si je předem stáhnout.
Aktivita č. 4.:
Cílem aktivity je upozornit žáky 1) prostřednictvím videa Facebook versus realita na rozdíly
v online a offline komunikaci. Internet je specifické prostředí, ve kterém se chováme jinak,
než při běžném kontaktu s okolím (chybí oční kontakt a další neverbální složky neverbální
komunikace, stírají se rozdíly mezi generacemi, sociálními skupinami, anonymita apod.).
2) Prostřednictvím videa Blog Natalie Sadness upozorňujeme žáky na rizika spojená se
sebeprezentací na internetu, s problematikou uveřejňování citlivých osobních informací,
fotografií apod.
Videa:
•
facebook versus realita
(YouTube, [cit. 2014-11-30] Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=22gUYhzG3iI)
Cílem uvedeného videa je otevřít se žáky diskuzi na téma komunikace v online a offline
prostředí. V čem se komunikace liší a jaká rizika nám přináší.
•
odpovědi pro návštěvníky blogu Natalia Sadness
(YouTube, [cit. 2014-11-30] Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=_QJE-tFB4BQ)
•
některé epizody z dokumentu Seznam se bezpečně, který je určen dětem, jejich
rodičům a pedagogům a zabývá se nástrahami internetu a nebezpečí, která jsou skryta za
nejrůznějšími identitami. Délka celého dokumentu je 30 minut.
(YouTube,
[cit.
2014-11-30]
https://www.youtube.com/watch?v=aoCPHqsM1PY)
Dostupné
z:
Aktivita č. 5.:
Seznámení se s konkrétními případy obětí kyberšikany. Žáci se seznámí se příběhy dvou
náctiletých dívek, které se staly obětí kyberšikany i klasické školní šikany, přičemž oba
příběhy skončily tragicky sebevraždou.
Cílem aktivity je upozornit žáky na to, jak nevině může kyberšikana vzniknout a do jakých
rozměrů se může posléze rozrůst. Zároveň prostřednictvím kazuistik seznámíme žáky
s emociálními prožitky oběti a důsledky šikanování na jeho osobu. V neposlední řadě se
snažíme žáky upozornit, že agresor je za své chování trestně zodpovědný.
Příběh č. 1.: Rebecca Ann Sedwick, 12 let, žákyně Crystal Lake Elementary School/USA
24
Spolužačky ji podrobily nejen klasické školní šikaně, ale doslova ji též terorizovaly
prostřednictvím různých textových a fotografických odkazů, v nichž ji naváděly
k sebevraždě: „Měla bys zemřít.“, „Proč se nejdeš zabít?“ atp. Popudem k takovémuto
jednání byl údajně spor děvčat o chlapce, se kterým měla Rebecca jednu dobu chodit.
Ačkoliv se Rebecca snažila nedávat na sobě nic znát, velice se trápila a trpěla depresemi.
Projevily se u ní tendence k sebepoškozování. Podřezala si zápěstí a byla hospitalizována
v nemocnici. Nešťastná maminka Rebeccy ve snaze dceři pomoci učila Rebeccu po zbytek
roku doma a zařídila, aby byla přeložena na jinou školu.
Matka zrušila Rebecce účet na FB a změnila tel. číslo. Chvíli to proto vypadalo, že se vše vrací
do normálu. Potom, co se Rebecca tajně přihlásila na internet přes mobil (do nových aplikací
Kik and Voxer a ask.fm), začala kyberšikana nanovo. Naposledy ji matka viděla, když večer
ležela v posteli a posílala smsky. Druhý den se Rebecca místo do školy ubírala cestou
k opuštěné cementárně ve floridském Lakelandu, aby tam ukončila svůj život skokem
z rampy. Ještě předtím však o svém záměru informovala stejně starého kamaráda přes
internet („Skočím, už to dál nevydržím.“), ten ale nikomu nic neřekl.
Podle úřadu šerifa vyšetřujícího případ Rebeccy budou dívky, které Rebeccu šikanovaly,
pravděpodobně obviněny z realizace kyberšikany.
Příběh č. 2.: Amanda Tood
Amanda byla jednou z obětí šikany a kyberšikany. Bylo jí sotva dvanáct let, když na chatu
potkala muže, který ji přesvědčil, aby mohl on-line vyfotit její ňadra. O rok později začal
Amandu vydírat: "Jestli se mi nepředvedeš celá, pošlu tvoje kozy všem“. Odmítla. Vzápětí se
na facebooku objevila stránka s jejími ňadry jako profilovým obrázkem. Bleskově se rozšířila
mezi Amandiny spolužáky a rozpoutala neochabující šikanu. Poté dívka změnila školu
a přestěhovala se do jiného města, ale ani tam se jejím vztahům nedařilo. Jiní lidé, stejné
trápení. I tady ji pronásledovala stará fotka a šikana. Trpěla a za celou dobu jí nikdo
nedokázal účinně nabídnout spásnou pomocnou ruku - rodina, škola, kamarádky ani přátelé.
Amanda trpěla více než tři roky, kdy se utápěla v depresích. Dvakrát se snažila spáchat
sebevraždu, nevyšlo jí to. Až její třetí pokus vedl ke konci jejího života.
Teprve po smrti se o Amandiny problémy začalo zajímat okolí. Skupina hackerů Anonymous
vytáhla na světlo boží údajného on-line vraha. Stejně jako to on udělal bezbranné dívce,
hackeři o něm zveřejnili na internetu vše, včetně data narození a adresy. Šlo o 32 let starého
muže z Britské Kolumbie (jedna z kanadských provincií - pozn. red.), který na chatu nabízel
dospívajícím dívkám přátelské rady a poté jejich důvěry zneužíval k nafocení intimních fotek
a vydírání.
25
Vinu na Amandině smrti však nenese jediný člověk. Na dívčině neštěstí se přiživila spousta
nenávistných vrstevníků obojího pohlaví, kteří ji šikanovali stejně krutě.
Příběh je známý také díky tomu, že Amanda krátce předtím, než spáchala sebevraždu,
natočila svou osobní zpověď, kterou následně uveřejnila na internetu.
(YouTube, [cit. 2014-11-30] Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=qDIKB2_RpuY)
Aktivita č. 6.:
Terorizující SMS
Vrátíme se zpět k textu zprávy na tabuli a znovu se ptáme, jak by se žáci zachovali, pokud by
jim byla podobná zpráva doručena.
Aktivita č. 7.:
Desatero bezpečného internetu – seznámení žáků se základními pravidly bezpečného užívání
internetu. Aktivita může proběhnout buď formou prezentace ze strany pedagoga/lektora,
nebo lze využít metodu brainstormingu a desatero sestavit společně se žáky (případně
doplnit další ještě nezmíněná pravidla).
Závěr:
Varianta 1.: Vyplnění evaluačních dotazníků s těmito otázkami:
1)
Jak jste byli spokojeni s dnešním programem?
2)
Setkali jste se někdy s nějakou formou kyberšikany? (pokud ano, tak jakou)
3)
Víte, jak se ubránit kyberšikaně?
Varianta 2.:
Závěrečné zhodnocení programu žáky probíhá v kruhu. Všichni žáci se postupně vyjádří
k celému průběhu programu, zhodnotí, zda-li se dozvěděli něco nového, zda-li a co je na
programu zaujalo, zda-li účast programu povede k jejich větší osobní zodpovědnosti při
užívání internetu apod.
26
7. 2. Preventivní program – Rizika sociálních sítí
Anotace: Preventivní program je zaměřen na prevenci rizikových jevů chování na internetu,
zejména pak na rizika plynoucí s užíváním sociálních sítí. V průběhu programu budou žáci
seznámení s dalšími formami kyberšikany, s postupy a možnostmi jejich řešení. Žáci získají
informace o tom, jak se na sociálních sítích chránit, jak zabezpečit své profily zejména na
facebooku a na koho se mohou v případě potřeby obrátit.
Cíle: Cílem programu je seznámit žáky s možnými riziky užívání sociálních sítí a představení
jejich řešení tak, aby byli sami schopni v případných situacích obstát, aby věděli, kam se
mohou obrátit, ale také jak předcházet jejich vzniku. Žáci si v rámci programu uvědomí, jak
snadné je někomu ublížit prostřednictvím internetu a jak se v danou chvíli cítí oběť
internetového šikanování.
Cílová skupina: žáci 6. – 9. ročníku ZŠ
Časová dotace: 2 vyučovací hodiny
Personální nároky: proškolený pedagog
Pomůcky: Samolepky, arch velkého papíru, fixy, dataprojektor + počítač s připojením na
internet, kartičky s připravenými modelovými situacemi (aktivita č. 4)
Prostorové požadavky: školní třída nebo multimediální učebna
Výstupy z programu: po skončení programu budou mít žáci větší povědomí o nebezpečích,
které s sebou užívání sociálních sítí nese, dovedou reagovat na případné rizikové situace a
účinně se jim bránit, budou vědět, jak mohou předcházet jejich vzniku, jak chránit své profily
na FB a na koho se mohou se svými problémy obrátit.
Úvod:
S žáky sedíme s kruhu a vyzveme je, abychom si postupně řekli, kde se nejčastěji
pohybujeme na internetu, na kterých sociálních sítích máme účet. Současně se jich zeptáme,
kolik času tráví denně průměrně na internetu a zda mají tento čas rodiči nějak omezen.
Poté se vrátíme k prvnímu programu, který již žáci absolvovali. Formou diskuze se se žáky
vracíme k předcházejícímu programu a k aktivitám, kterém jsme v rámci něj realizovali.
Důležité termíny a jiná fakta zapisujeme na tabuli (kybergrooming, video s Amandou Todd,
oběť, agresor, rozdíl mezi šikanou a kyberšikanou apod.). Informace můžeme následně
použít při motivaci dalších aktivit.
27
Aktivita č. 1.:
Žáky rozdělíme do 4 skupin. Do každé z nich rozdáme papír o velikosti min. A3 a silný fix.
Nyní žákům sdělíme krátký příběh: Martin a Tomáš (užijeme jména, která se ve třídě
nevyskytují) jsou 13ti letí kluci, mají profily na sociálních sítích, kde běžně komunikuji se
svými kamarády, sdílí fotografie. Martin najednou začne od Tomáše dostávat nepříjemné
zprávy na telefon, mail, facebook, které ho očerňují a ponižují, kde mu vyhrožuje. Postupně
začnou být hrubější a agresivnější. Zprávy vypadají např. takto: „Jsi úplná nula. Nikdo se s
tebou nechce bavit. Raději nechoď ven, jestli tě potkám, dostaneš pěknou nakládačku.“
Nyní mají žáci ve skupinkách za úkol zamyslet se, jak se Martin asi cítí, co prožívána jako oběť
kyberútoků. Na papíry žáci namalují 6 dostatečně velkých kruhů a do každého z nich zapíši
jeden s pocitů. V případě potřeby můžeme žáky odkázat na příběh Amandy Todd (z minulého
programu), aby si vzpomněli, co prožívala ona.
Papíry otočí, opět si namalují 6 kruhů a nyní se zamyslí nad osobou agresora. Z jaké důvodu
se rozhodl někoho šikanovat? Co ho k tomu přimělo? Opět do každého z kruhů napíši 1
důvod.
Nyní si všichni sesedneme zpět do kruhu. Své papíry si každá skupina položí před sebe a
postupně přečte, co napsala. Dle potřeby jednotlivé pocity a důvody okomentujeme.
V rámci diskuze klademe žákům tyto otázky:
- Co by měl Martin s tímto problémem dělat? Jak by měl postupovat? Na koho se eventuelně
obrátit?
- Jaké dopady může mít chování agresora na oběť? (psychické, sociální…)
- Čeho se Tomáš vlastně dopouští (z hlediska právních a sociálních norem, školního řádu)?
Hrozí něco Tomášovi za jeho jednání?
- Prožili jste někdy podobnou situaci?
- Jak byste se v podobné situaci zachovali vy?
(Převzatá a upravená aktivita Jak je snadné ublížit z Kyberšikana ve školním prostředí –
metodický materiál pro pedagogické pracovníky [online]. Praha: Národní centrum
bezpečnějšího internetu 2012, s. 38. Dostupné z: www.ncbi.cz/category/6-metodiky-ucebnimaterialy?download=38.
Aktivita č. 2.:
Video – sexting
28
Žáky stručně seznámíme s další formou kyberšikana – sextingem. Poté jim pustíme krátké
video, které poukazuje na právě tento problém, jak jednoduché je se s ním v dnešní době na
internetu setkat, jak jednoduše mohou mladí lidé „naletět“ a dostat se tak do nebezpečných
situací, ale také jak postupovat při řešení takových situací.
Příběh Davida z videa Seznam se bezpečně II. je možné shlédnout na: Seznamte se bezpečně
[cit. 2014-12-06] Dostupné z: http://www.seznamsebezpecne.cz/.
Poté vyzveme žáky k diskusi. Řešíme:
-
Udělal David dobře, že řekl o svém problému svému otci? Proč?
-
Co by se mohlo stát, kdyby se nesvěřil?
Jaké by mohlo mít jeho jednání důsledky? Zejména, pokud by v něm pokračoval?
(vydírání, odsouzení ze strany kamarádů, při zveřejnění fotek, reakce rodičů a okolí, apod.)
-
V čem je tedy sexting nebezpečný? Máte nějakou zkušenost?
Video – sociální inženýrství
Žákům pomocí videa představíme další formu kyberšikany – sociální inženýrství. Opět je
součástí videa Seznam se bezpečně II. je možné shlédnout na: Seznamte se bezpečně. [cit.
2014-12-06] Dostupné z: http://www.seznamsebezpecne.cz/.
Video – Moje ID
Součásti výše zmíněného videa je také představení jedné z možností, jak zjistit, že ten s kým
si na internetu píšeme je skutečně ten, za koho se vydává. Jedna se o ověření profilu „Moje
ID“.
Aktivita č. 3.:
Zabezpečení profilu na Facebooku
Při této aktivitě žákům předáme informace o tom, jak je možné nadstavit si soukromí na
Facebooku a zabezpečit svůj profil.
Jednotlivé kroky máme nafoceny a zobrazeny např. v powerpointové prezentaci. Na
jednotlivých slajdech (viz příloha č. 2) zobrazený postup, jak přejít přes NASTAVENÍ k
zabezpečení FB, co všechno obsahuje, co všechno lze na FB nastavit. Vzhledem k množství
29
možností, které lze pro zabezpečení profilu a soukromí na FB nastavit, není možné v průběhu
programu seznámit žáky se všemi. Je potřebné vybrat si ty nejdůležitější.
Aktivita č. 4.:
Řešení modelových situací
Žáky rozdělíme do šesti skupin a každá skupina dostane jeden příběh/kazuistiku, ve které se
vyskytují znaky kyberútoku (viz příloha č. 3). Žáci mají za úkol si vše přečíst a ve skupině
vymyslet postup řešení dané situace. Na práci jim vymezíme čas.
Poté si všichni sesedneme do kruhu. Jednotlivé skupiny přečtou ostatním svůj
příběh/kazuistiku a představí způsob řešení, který zvolili. Pak vyzveme ostatní, aby se
vyjádřili, případně doplnily své nápady. V případě potřeby doplňuje informace
lektor/pedagog.
V průběhu vhodně zařadíme informace o dostupné pomoci při řešení vlastních případu
kyberútoků/kyberšikana. Jedná se např. o: linka důvěry 116 111, poradna na www.ebezpeci.cz
Závěr:
Závěr probíhá opět v kruhu, kdy se postupně každý z žáků vyjádří k programu – zhodnotí co
se mu líbilo/nelíbilo, zda byl pro něj program přínosný, zda se dověděl něco nového,
zajímavého, užitečného. Dále se můžeme zeptat, zda se některý z žáků, na základě tohoto
programu, rozhodne lépe zabezpečit svůj profil na Facebooku či jiných sociálních sítích.
30
Použitá literatura a jiné zdroje:
[1] Černá, Alena (ed.). Kyberšikana – průvodce novým fenoménem. 1. vyd. Praha: Grada
2013. 152 s. ISBN: 978-80-247-4577-0.
[2] Eckertová, Lenka, Dočekal, Daniel. Bezpečnost dětí na internetu – rádce zodpovědného
rodiče. 1. vyd. Brno: Computer Press 2013. 224 s. ISBN: 978-80-251-3804-5.
[3] Chromý, Jakub. Kriminalita páchaná na mládeži, Praha: Linde 2010. 239 s. ISBN: 978-807201-825-3.
[4] Kyberšikana a její prevence – příručka pro učitele [online]. 1. vyd. Praha: Člověk v tísni
2009.
108
s.
ISBN:
978-80-86961-78-1.
Dostupné
z:
http://www.varianty.cz/download/pdf/texts_160.pdf.
[5] Kyberšikana ve školním prostředí – metodický materiál pro pedagogické pracovníky
[online]. Praha: Národní centrum bezpečnějšího internetu 2012. 44 s. Dostupné z:
www.ncbi.cz/category/6-metodiky-ucebni-materialy?download=38.
Důležité online zdroje:
• www.saferinternet.cz – osvětové stránky Národního centra bezpečnějšího internetu
• www.bezpecne-online.cz – stránky pro děti, rodiče a pedagogy Národního centra
bezpečnějšího internetu na téma online bezpečnosti
• www.horkalinka.cz - Horká linka provozovaná Národním centrem bezpečnějšího internetu,
intervenční centrum pro boj s kyberkriminalitou. Pomáhá rovněž obětem kyberšikany s
odstraňováním šikanujícího obsahu.
• www.pomoconline.cz – pomáhající linka pro řešení krizí spojených s elektronickým násilím
provozované Národním centrem bezpečnějšího internetu a Sdružením Linka bezpečí
• www.sikana.org - Občanské sdružení Společenství proti šikaně
• www.nebudobet.cz – stránky projektu Nebuď oběť!
• http://www.csicr.cz/ - stránky České školní inspekce
• http://www.csicr.cz/cz/Rodice/Na-co-se-casto-ptate/Sikana - řešení školní šikany z
pohledu České školní inspekce
31
• www.e-bezpeci.cz – webové stránky projektu E-bezpečí
• Střediska výchovné péče – přímá pomoc při řešení kyberšikany
• http://aplikace.policie.cz/hotline/ - Policejní horká linka pro hlášení kyberkriminality
• http://www.nasedite.cz/cs/projekty/internet_hotline - Horká linka Nadace Naše dítě
 http://www.stopcyberbullying.org – zahraniční portál k problematice kyberšikany
 http://www.cyberbullying.info - zahraniční portál k problematice kyberšikany
32

Bezpečně online - Centrum inkluze

Transkript

Podobné dokumenty

září - říjen

Kyberšikana - E

Kyberšikana

Je obětí nebo agresorem kyberšikany

Kyberšikana

kybersikana117.64 KB

Kyberšikana - Svobodné Dvory

- cyberhelp.eu

Prezentace L. Habich, Policie ČR

kyberšikana - Národní centrum bezpečnějšího internetu