Lumír v utajení č. 3

Lumír v utajení
Obsah čísla:
ÚVOD
1
TETA PETŮNIE
1
OSM HROZNÝCH
5
WILSONŮV DENÍK
6
JAK SBALIT HOLKU
7
NOVÉ ODHALENÍ
9
STRÝČEK FIDO
10
OBJALI JSTE NĚKDY STROM? 11
LUMÍR VS. HAVRAN
13
KOKOSOVÝ OLEJ
15
ELLIE GOULDING
16
SVÁTKY
17
LUMÍR V UTAJENÍ
ČÍSLO 3
Úvod
Opět se tu hlásí váš Lumír.
Svátek zamilovaných, Valentýn, sice již proběhl, ale naše redakce se shodla v tom, že to rozhodně nebrání k výtisku právě Valentýnského čísla. Myslíme si totiž, že nezáleží na tom, jestli byl Valentýn včera, nebo předevčírem, ale že byl a stále se kolem něj váže
ta zamilovaná atmosféra.
Nejsou tu ale jen valentýnské texty, ale třeba i zápisky našeho
nového člena redakce z jedné hry, nebo tu máte i přehled svátků
v nejbližší době. Určitě se také mrkněte na rozhovor Lumíra
s Havranem!
Přejeme pěkné počtení!
Vaše redakce Lumíra
Teta Petůnie
Milí čtenáři! Valentýn sám o sobě sice minul, přesto však zamilované období trvá. To mi aspoň
pověděla má tetička Petůnie.
„Ach ano,“ řekla,, ty jsi stále
stejné zabedněné slepé štěně,
jakým jsi býval, a tak zkrátka
nevidíš, co je naprosto zjevné,
přímo bijící do očí. Ale nedělej si
s tím starost, drahý chlapče, to
není žádný hřích. Ovšem jiná
píseň je už o tvém vzhledu, víš?
Koukni se na sebe, jsi přepracovaný, nevyspalý, neučesaný, neupravený a starý. Ale to stále
není to hlavní – největší katastrofa je to tvoje nové sako. Vů-
Strana 1
bec se nedivím, že s tebou žádná žena nevydrží. Nicméně vyřiď
všem pisatelům, že jim moc děkuju!“
Příští Valentýn slavím u mého
známého Johna – vídám ho každý čtvrtek okolo páté, jak sedí
pod mostem a žvýká dva dny
starý rohlík. Na rozdíl ode mě
nemá tetu, ale ženu. A teď
k Vašim dotazům.
Moc se mi líbí pan profesor Robert Pečonka. Nevíte jestli někoho má? Předem díky.
Naše pátrací komise se skládala
ze dvou členů – mě a mého
trhlého nejlepšího kámoše, co si
o sobě myslí, že je Julie. Přesně
v 9:39 před kabinetem pana Pečonky můj ,,Julius“ rozkázal:
,,Mluvíš ty!“ A taky se dle toho
zachoval. Zbaběle se schoval
za dveře, zatímco já jsem byl
vyzván dovnitř. Pomstychtivě
jsem se tedy otočil a zavolal:
„No, jen se nestyď, co se tam
tak schováváš!“, ale myslím, že
moji vtipopomstu nepochopil. I
přes několik počátečních komunikačních problému se naše pátrací komise dobrala nečekaného
výsledku. ,,Můžeme tedy o Vás
napsat, že jste šťastně zadaný?“ ,,Ano.“ Odpověděl profesor
prostě (s úsměvem). ,,Tak to vidíš, Bobku!“ usmál se na mě
můj
(ne)přítel. Rozhořčeně jsem
chtěl uchránit jméno Bob, které
si můj kamarád tak sobecky přivlastnil, ale nebylo naděje. Smířeně jsem tedy přijal argument,
že je vyšší a hlavně neústupnější. Ostatně Bob je trapné – ale
řekněte mi, kdo z Vás se jmenuje Bobek?
vého není, vím, že jo, chci být
záhadolog a tyhle věci já poznám! Škola nám určitě něco
tají!
Váš Bobek a spol. ( tebe tam,
Bobe, schválně nenapíšu!)
Takové zkušenosti mají asi
všichni. Je to jeden z největších
trablů mládí, málokdo ho umí
vyřešit „správně“. Pravdou zřejmě je, že s nejvyšší pravděpodobností žádný správný či
osvědčený postup není. Odmít-
Kde najdu učebnu 13? A
co je uvnitř? Je to něco jako tajemná komnata v Harrym Potterovi? A neříkejte, že tu nic tako-
Milí záhadologu,
Bob a Bobek (jinak taky Julius a
Caesar) se vydali i ke dveřím
číslo 13. Bohužel Bobek zas jednou na něco zapomněl, a tak
jsme již obyvatelku této
„tajemné komnaty“ - paní profesorku Absolonovou - nenašli. Pro
tvoje potěšení se však pokusíme
s ní navázat vesmírné spojení v
podobě rozhovoru - samozřejmě
jen pod podmínkou, že paní profesorka bude souhlasit. :) Co se
týče jiných záhad naší školy, najdeš jich určitě dost, např. kde
se skrývá učebny číslo 41, 34,
37? My odpověď známe, dočteš
se ji v příštím čísle, ale do té doby určitě proveď spirituální šetření.
Jak říct klukovi, že ho
vážně nechci? Pořád otravuje a
mně se fakticky nelíbí!
Strana 2
LUMÍR V UTAJENÍ
nutí je bolestivé pro druhé, ale i
pro nás. Nikdo nechce působit
bolest a utrpení, a máme z toho
akorát trápení a špatné sny. Ale
tak to v životě chodí, ne všechno
je sladké a dokonalé. Pokud se
tě ale kluk drží i po „srozumění
se situací“ , což jak jsem pochopila je i tvůj případ, radila bych
ti asi toto: 1) Řekla jsi mu to
dost důrazně? Jestli se pořád
patláš ve slovíčkách promiň, mrzí mě to a opravdu je mi to líto,
třeba si dál myslí, že kdyby ještě
trochu zabojoval, tak by sis to
rozmyslela. Nepřijímej dárky ani
nic podobného, bud neústupná!
2) Jestliže spolu máte upřímný a
vcelku bezproblémový vztah,
navrhni, že mu pomůžeš získat
jinou. Dej mu pár tipů a uvidíš,
že se brzy zaměstná nějako jinou ;).
3) I když nemáš s tímto klukem
zrovna snadný vztah, nebuď mrcha či zmije, uvidíš, že se
umoudří i bez toho. Ostatně některé vztahy, které se nám zdají
zprvu katastrofické, se nakonec
můžou změnit v pevné pouto
přátelství a někdy i víc, kdo ví?
Stávají se i nepravděpodobnější
věci a některé vtahy a lidi člověk opravdu zprvu špatně od-
Strana 3
ČÍSLO 3
hadne. A některé taky ne.
A nakonec třešinka pro tebe,
Neznámý kluku. Nevím sice, kdo
to řekl, ale myslím, že to má
v sobě velký kus pravdy. Když ti
žena řekne, že tě chce mít jen
za kamaráda, neznamená to, že
o tebe nemá zájem. S nejvyšší
pravděpodobností na to chce jít
prostě jen popořadě.
Holky o mně říkají, že jsem
nymfomanka, nebo tak něco. Já
ale nevím, co to znamená. Je to
nemoc? Dá se to léčit?
Nymfomanie, česky hypersexualita, je pojem používající se pro
označení hypersexuality u ženy
(u mužů se hypersexualita označuje jako satyriáza). Hypersexualitou rozumíme velmi časté nebo náhle zvýšené sexuálního
nutkání nebo sexuální aktivity.
Mohou ji rovněž způsobovat některé léky, ale většinou je příčina onemocnění neznámá. Při léčbě se využívají jednak
služby psychoterapeutické, a
jednak můžeme nasadit léčbu
farmakologickou, jelikož mnohdy hypersexualita souvisí i s jinými psychickými onemocněními. Ale neboj se, míry sexuality
je u každého jedince zcela individuální, takže si z Tebe tvoje
kamarádky s nejvyšší pravděpodobností prostě vystřelily.
Úloha na závěr: Chci přebarvit školu na modro, myslím,
že pak bude hezčí – kolik plechovek barvy budu potřebovat?
A kolik mě to bude stát? Pomůže mi rada rodičů s financemi?
Váš školní umělec
Milí umělče,
Já se považuji za milou, vstřícnou a nápomocnou tetu, ale nechtěj po mě nic počítat, chlapče! (nebo děvče?) Osobně jsem
se to snažila zjistit v kanceláři,
ale poslali mě domů, zpátky
do Famfárie (město nedaleko
přechodu PN). Proto to vypočítej sám – jakožto žák gymnázia
to jistě hravě svedeš!
jak dalece zná naši redakci.
Chtěla by se s ním, jak sama píše ,,nějak dát dohromady“ a tak
mě prosí, jestli bych mu mohla
předat tento vzkaz přes naši poradnu. Bohužel se obávám, že se
pan Vyvolený neozve. Co když
nepozná, že jde právě o něho?
Prosím tedy, hoď jeho jméno,
nebo alespoň přibližný popis do
schránky a já mu to nějak diskrétně při sušenkách a černém
čaji s kapkou mléka sdělím, že
to bude zřejmě on. Jestliže se
však dotyčný ozve, pisatelka bude ráda, jestliže jí pošle dopis
přes schránku tety Petůnie. Tak
tedy hodně štěstí, zamilovaná!
Vaše Petůnie
A ještě něco. Dostala jsem ryze
osobní dopis v naléhavé záležitosti (proto jej nemůžu zveřejnit
celý, alespoň se domnívám, že
pro pisatelku to bude tak jednoduší) týkající se – jak jinak – lásky. Přečtěte si tedy prosím důkladně tento odstavec, může se
týkat právě vás!
Anonymní dívka je bláznivě zamilovaná do jednoho z členů
naší redakce – nebo alespoň
údajného členu, neboť nevíme,
Strana 4
LUMÍR V UTAJENÍ
ČÍSLO 3
Osm hrozných
Připravil jsem si recenzi na
dlouho očekávaný westernový
brutální biják od Quentina Tarantino. Všichni jste ho
(doufám) očekávali a jestli to
nechcete mít vykecané, dál
nečtěte.
Začátek se mi zdál nudný a
moc dlouho trvalo, než se celý
film rozjel. V podstatě asi jediné, co mě na začátku udržovalo
před vypnutím filmu byly Domerguino chování. Myslím si,
že Marqisovo počínání po otrávení Johna Rutha bylo moc důvěřivé. Prostě jen tak dal asi
jedinou pistoli Chrisu Mannixu,
a to Chris měl stejnou motivaci
ho zabít, jako všichni ostatní. A
taky Chris. Ten také mohl odprásknout Marquise a domluvit
se s ostatními. To samé Domerguinova banda. Mohli také
Rutha, Marquise, Chrisa a kočího odstřelit. Vždyť byli předem
připraveni.
Film však měl i kladné stránky.
Některé části scénáře byly dobré, vsadím se, že herci se pořádně zapotili a speciální efekty při zabití byly taky hodně
Strana 5
Wilsonův deník
dobré.
Film se mi obecně líbil. Vytkl
bych maximálně pár hodně odporných scén a věci, které by
daná postava v opravdovém světě neudělala. Ale právě tyto prvky podle mě charakterizují pojem „film od Quentina Tarantina“.
Signál
Dobrý den, jmenuji se Wilson a
pocházím ze hry Don't starve.
Pokud čtete tyto řádky, jsem asi
mrtvý. Deník jsem začal psát
abych nezešílel, a nejsem si jist,
zda se mi to podaří.
Den 1.
Byl jsem v bezvědomí a slyšel
hlas Neznámého: „Vypadáš
špatně, měl bys najít nějaké jídlo než přijde tma.“ Pak se ozvalo
lupnutí a já se probral, po Neznámém nebylo ani stopy. Stál
jsem na palouku kousek od lesa,
v krátké tuhé trávě bylo kromě
květin i několik trsů dlouhé stejně pevné trávy a sem tam i divoká mrkev. Na keřích rostly bobule, možná jsou jedlé. Byly zde
i nějaké malé keříky bez listí
s drobnými větvičkami bez listí.
Rozhodl jsem se, že využiji vše,
co mi příroda nabízí. Natrhal
jsem trávu, klacíky, mrkve, bobule. Na zemi leželo pár kamínků a dost nepříjemně jsem zjistil
že jsou ostré. Vydal jsem se na
výpravu. Nohy mě vedly do lesa.
Byl to hustý jehličnatý les. Některé stromy byly vysoké, jine
menší, další ještě menší. Bylo
tam i pár soušek, ale nikde nebyly žádné na zemi. A na zemi
ani nebyly žádné šišky či klacíky. Nejsem biolog, ale tohle není
normální. Vyšel jsem z lesa, došel jsem na další louku, v trávě
květinky atd. Začalo se smrákat,
to mě vylekalo, zaprvé nemám
rád tmu, zadruhé nevím, co na
mě může v noci číhat. Ležet na
trávě bylo nepohodlné, ale necítil jsem se ospalý a nohy mě nebolely, tak jsem se posadil a přemýšlel. Setmělo se – tma jako vy
pytli. Zavřel jsem oči. Náhle se
ozvalo zahučení a tichý ženský
smích. Otevřel jsem oči, ale nepoznal jsem rozdíl. Náhle se mi
da zad zabodlo pět ostrých drápů...
Co na Wilsona zaútočilo? Přežije
to Wilson? Pokračování příště.
Wilson u řeky
Strana 6
ČÍSLO 3
LUMÍR V UTAJENÍ
Valentýn – Jak sbalit holku
Období sv. Valentýna. Svátek
všech zamilovaných. Kolem sebe
vidíme spoustu párů a lidí, kteří
jsou spolu šťastní a milují se.
Chlapi a kluci, máte vyhlídnutou
nějakou šťabajznu (krásné, hodné a milé děvče) ve svém okolí a
nevíte, jak na ní zapůsobit? Neustále si pokládáte otázku, jak jí
sbalit ? Mám pro vás pár rad,
které vám zaručeně pomůžou a
díky kterým se do vás ona dívka
zamiluje až po uši.
se baví s kamarády.
3. Pokec
Bav se s ní o tom, co jí a vás zajímá. Nezapomeň zmínit i své
koníčky, aby věděla i něco o tobě.
Vtipkuj, ale s mírou. Takto se z
vás postupem času stanou hodně dobří kámoši a začne se ti
svěřovat s vážnějšími a osobnějšími věcmi. Musíš ji naslouchat
a radit.
1. Celkový dojem a vzhled
4. Chovej se jako chlap
Každé holce na vzhledu aspoň
malinko záleží. Nemusíš být
zrovna nějaký krasavec, ale vyhublá postava či akné většinu
dívek nepřitahuje. Záleží ovšem
na holce, jedné se líbí to a druhé
zase tamto. Vždy používej deodorant, popřípadě parfém !
Kdykoliv bude někdo dívku zesměšňovat nebo se k ní bude
chovat nehezky, zastaň se jí.
2. Zaujmi jí
Pokud víš, co jí zajímá, je to veliké plus. Ještě větší, pokud máte
stejné zájmy (například posloucháte stejnou muziku, zajímáte
se o stejný sport a tak dále…)
Jestliže nevíš, co jí baví, zkus
třeba někdy poslouchat, o čem
Strana 7
jestli by nešla někdy znovu.
Nech ji vybrat, kam by chtěla jít.
Co se týče prvního polibku, první krok musíš udělat ty. ‚Miluji
tě’ řekni až po tom.
Když polibek opětuje, máš vyhráno.
7. Zůstaň stejný, jako na začátku.
TRAMTADADÁÁÁÁ úspěšně jsi
sbalil holku, gratuluji a přeji ti
hodně štěstí, střelče.
Pekelný Ananas
Pomáhej jí se vším, s čím bude
potřebovat. Tím ukážeš, že ti na
ní záleží. Měj svůj názor a chovej se sebevědomě.
5. Něco víc než kamarád
Skládej jí komplimenty. Tohle je
zaručená věc, kdy zjistíš, jestli
se jí také líbíš. Pokud tě také
chce, tak ti také polichotí.
6. Dobývej a vyznej lásku
Neunáhluj se a pozvi jí na schůzku (rande). Na konci se zeptej,
Strana 8
ČÍSLO 3
LUMÍR V UTAJENÍ
Nové odhalení!
Za zdmi našeho gymnázia se
skrývá rocková hvězda!
Je to pravda. Již dlouhá léta mezi námi chodí a stará se o nás,
ale kdo doopravdy je? Na to
jsme se zeptali paní Renaty Vytlačilové!
Poznámka redakce: omlouváme
se, ale rozhovor byl psán dne
1.2., proto se Valentýn teprve
blíží, ačkoliv momentálně je již
za námi.
„Dobrý den, paní Vytlačilová, já,
zástupce Lumíra, jsem se Vás,
jakožto pracovnice našeho gymnázia, chtěla zeptat na několik
otázek.“ Po kratším přemlouvání
paní Vytlačilová radostně a
s laskavostí jí vlastní svolila.
„Chtěla jsem se Vás zeptat, zda
jste jako malá posílala také Valentýnky.“
„Myslím, že tě zklamu, ale
za našich dob žádný Valentýn
nebyl. To k nám přišlo teprve až
po revoluci jakožto novinka.
Dřív jsme slavili Svátek žen
(MDŽ), ale ten zas vystřídal Svátek matek. Mě osobně se Valentýn zamlouvá a mám ho ráda.“
Strana 9
Strýček Fido
„A kromě Valentýna, co ještě
máte v oblibě? Máte nějaký koníček?“
„No, tak to víš, já hraji hlavně
počítačové hry,…“
„Počítačové hry!? Opravdu, není
to legrace?“
„Ne, ne doopravdy. Taky trávím
hodně času na Facebooku, hraním na kytaru,…“
„Vidím, že jste velmi moderní.“
prohlásím uznale.
„Ono už se dneska bez toho žít
ani nedá. :)“
„To máte pravdu. A máte ještě
nějaké další koníčky?“
„Hmm, taky hodně zpívám a ..“
„Zpíváte?“
„No, vždyť já byla členkou rockové skupiny!“
„Opravdu!“ vykulím oči v úžasu.
„No a byli jsme v celku dobrý,
jmenovali jsme se Torment a já
jsem tam zpívala.“
„Tak to je opravdu ohromné!“
„A ještě kromě toho hodně čtu,
hlavně romantiku, a tak. Často
chodím do knihovny. A sbírám
plyšové medvídky, mám jich už
přes 300.“
„Přes 300 plyšových medvídků!?“
„No, ano, já je mám vystavené
všechny ve vitríně, malé velké,
medvídky jako sluchátka
do uší..“
„A jak budete slavit tento Valentýn?“
„Letos to bude velké. Třináctého
jdeme s přítelem na ples .“
„To budete mít jistě nádherné
šaty!“
„Mám zrovna jedny nové, tak je
chci hned využít. Účes mi nejspíše bude dělat dcera. Už se
moc těším, ale nejen na ten
ples, ale i na školní Valentýn, je
to zábava.“
„Děkujeme moc, paní Vytlačilová, že jste se uvolila s námi dělat rozhovor, bylo nám potěšením.
A vy, čtenáři, se těšte na dalšího
vyzpovídaného
(m)učedníka v příštím čísle!“
Eike
Jednoho letního dne mě navštívil
můj starý dobrý strýček Fido.
„Mám pro tebe novinu,“ sdělil
mi s úsměvem. „Nedávno se mi
svěřil/a jeden/dna známý/á
o svém prvním učitelském dni.“
„Povídej, to mne zajímá.“
„Jistý/á kantor/ka z této školy mi
vyprávěl/a, jak šel/šla poprvé do
práce (to ovšem ale ještě
nebyl/la na naší škole) a hned
první hodinu se mu/jí stal takový
malér. Vešel/la do třídy, on/ona
vykulený/á, děti taky vykulené a
podal/la povel k posazení. Ale
jedno to děcko si stále nesedalo,
tak se na něj tak zle koukl/la a
on: „Pane profesore/Paní profesorko, já se omlouvám, ale já
nemám židli.“ „Tak si vezmi nějakou z jiné lavice.“ „Když ale
paní profesorko, ona tu žádná
volná není.“ „A kde berete židle,
když nějaká chybí?“ „To my nevíme!“ a tak ta osoba strávila
první den ve svém novém zaměstnání - běhala po škole a
ptala se, kde si může vzít další
židli. Ještě chvíli jsem se
z něho/ní snažil ještě něco vymámit, ale nepovedlo se.“
Strana 10
ČÍSLO 3
LUMÍR V UTAJENÍ
Objali jste někdy strom?
Láska. Vychutnejte to slovo. Dovolte útrobám bezděčně ucuknout pod náporem hluboké podstaty studnice porozumění, svobody i tolerance, rozvibrujte své
hlasivky a svěřte jim poslání
zprostředkovat toto poselství
jiným bytostem, které ho mohou
vstřebat a inspirovat se jím k
činům občas poněkud hořkosladkým, vždy však čistým. Popusťte uzdu fantazie každé částečky vaší nesmrtelné duše,
splyňte se vším živým v jeden
chvějící se uzlíček pestrého štěstí, ze kterého šplíchají vlny těkavé volnosti a empatie. Vydechněte odpověď na veškeré vyplynuvší otázky. Láska.
Nu dobrá, to bychom měli. Ne,
nebraňte se tomu ironickému
pošklebku, jenž vaše ústa právě
s obdivuhodně elegantním načasováním vykouzlila, jen je, prosím, nechte spontánně natahovat koutky ke Slunci i k jádru
Země, kde se obdobně příjemně
zahřejí jejich žárem. Lidé hladovějí mnohdy požíráni nenasytnými chorobami, svět stále nenalezl cestu k míru (a když stáhneme obočí trochu víc k sobě, mu-
Strana 11
síme si chtě nechtě přiznat, že
se k jeho opojné a utopické
představě neblížíme zrovna
efektivně), oceán se plní odpadem, na arktická ropná ložiska
si dělá zálusk kdekdo, lidé utíkají do bezpečí, jehož náruč se ještě nenaučila držet nečekané novorozeně zcela správně. Denně
se setkáváme se spoustou projevů omezené nesnášenlivosti a
diskriminace (ať už nás napadá
utiskování náboženských, rasových, homosexuálně zaměřených nebo jiných menšin). A důvěra v ty, kteří se ujali moci nad
civilizovaným světem, jenž se už
dlouho netočí do měkkého klína
silám nadpozemským, není
z nejneochvějnějších. Tyto a
mnohé další problémy nelze
s čistým svědomím přehlížet ani
v teplém doupátku otupělého
optimismu.
Ale pokud máme přesto občas
pocit, že globální oteplování je
nám tak trochu vzdálené, stačí
se rozhlédnout kolem sebe a naivní štěstí spojené s končící se
zimou se uzardělé kamsi odplíží.
Kolik je hodin? Nestíhám. Nejsou támhle na zemi náhodou
kapky od krve? Proč bije toho
psa? Tohle si přeci nezasloužím. Je ráno, nebo se stmívá?
Zajímá to tady někoho? Kde je
řešení? Co tady všichni děláme? Proč se podřizuji systému,
zakázal mi dýchat, hryže
do mých křídel a já se k němu
zatím servilně lísám. Neexistuje odpověď, neexistuje naděje.
Rozpoznáváte zrcadlení své
tváře v těchto nevinných frázičkách omílaných těmi
„šťastnými“ z nás? Poodhrňte
vrstvy sebezapírání, milosrdných iluzí a beznaděje, abyste
mohli nahlédnout do svého nitra. Nic, co by se vymykalo zoufalství vnějších vlivů všedního
dne, neregistrujete? Pak se
zhluboka nadechněte (nebo se
aspoň zasoustřeďte, nechceteli se podobným luxusem rozmazlovat) a naleznete světlo,
bezednýma očima se ve vás
vpije svoboda, mír, tolerance,
volnost… ten střípek dávno
rozbité lásky, kterou možná
někdy společně jednoho únorového večera poskládáme. A
proto neváhejte! Zasaďte
strom, polibte životodárnou
hlínu, tančete v dešti, zpívejte
o lásce, pohlaďte kočku, mžourejte do vševidoucího Slunce,
usínejte v trávě, sněte o létání.
Chyťme se za ruce a zachraňme
planetu!
Stačí rozesmátá euforie na spasení světa? Přirozeně nikoliv.
Ale ten kousíček ochoty zapojit
se do snahy o všeobecné porozumění realizovaný přispěním
na charitu, podepsáním petice
za pomoc ničeným lidem a přírodě, dobrovolnickou činností,
mírovou demonstrací nebo
„jen“ rozdělením se s některým
z našich bližních se počítá.
Dupající Durman
Strana 12
ČÍSLO 3
LUMÍR V UTAJENÍ
Lumír vs. Havran
Každý, kdo vkročí do našeho
gymnázia, musí nejprve projít
parkem plným havranů a kavek. Asi ještě nikoho z vás ani
nenapadlo, abyste si s nějakým
havranem sedli na lavičku a
začali si povídat. Jenže on náš
Lumír není jen tak někdo obyčejný, a tak svou myšlenku doslova splnil. Pozval jednoho
z našich havranů na čaj a
takhle to dopadlo:
Lumír: „Dobrý den pane Havrane, jak se vám vlastně líbí
u nás před školou?“
Havran: „Krákrakrá
krákrákra.“ (přeloženo: Dobrý
den Lumíre, inu, celkem to tam
jde.)
Lumír: „Tak to je celkem dobře, co vaše paní? Je s tím místem spokojená?“
Havran: „Krakrákrakrá.“ (pro
tuto frázi není přímo překlad,
ale mělo by to znamenat něco
v tomto smyslu: Ale dobře, akorát stále něco „remcá“)
Lumír se směje: „Rozumím tomu, pane Havrane, sice žádnou
holku nemám, ale nějaké zkušenosti jsem i přesto získal. Ja-
Strana 13
ké jsou vaše koníčky, smím-li se
ptát?“
Havran: „Krá. Krákrakrákrá
krákrá krákra.“ (doslova: Zajisté. Rád se prolétávám nad vaší
školou a občas i nakouknu, jak
se kdo učí.)
Lumír: „To je vskutku zajímavé.
Četl jste už někdy můj časopis?“
Havran: „Krákrákrá krá
krákra.“ (Ne přímo četl, ale jen
zahlédl.)
Lumír: „A co si o něm myslíte?
Sice jste ho jen zahlédl, ale jak
na vás přesně působí?“
Havran: „Krákrákra krá kra
krákrá krakra krá. Krá krá
krákrákrákrá krá kra
krá.“ (Jeden kluk pode mnou si
ho prohlížel, nepřečetl jsem
text, ale vypadá celkem dobře.
Akorát mu chybí maskot.)
Lumír: „Maskot? Zajímavé.“
Havran: „Krá.“ (To tedy ano.)
Lumír: „Když tak o tom uvažuji,
nechtěl byste být naším maskotem vy? Bylo by skvělé mít za
maskota časopisu právě někoho,
kdo si to poletuje před naším
gymplem a je tam celý rok!“
Havran: „Krá krá krakrákra
krákrákrákrá krá krakrá. Krákrá
krakrá. Krákrákrákrakrá krárka.“ (Ale jistě, bude mi ctí. Už
ale budu muset jít. Děkuji
za čaj.)
Lumír: „To já děkuji, pane Havrane, za skvělý rozhovor a za
to, že díky vám máme vlastního
maskota!“
Lumír
Lumír s Havranem
Strana 14
LUMÍR V UTAJENÍ
ČÍSLO 3
Kokosový olej
Ellie Goulding opět v Praze
Při venkovních mrazech se nám
dehydratuje pokožka a třepí konečky vlasů. A proto vám dnes
ukážu pár tipů, jak tomu předejít
s kokosovým olejem.
Dne 30. 1. 2016 proběhl v O2
areně koncert jedné
z nejvyhledávanějších zpěvaček
současnosti, koncert Ellie Goulding. Po dvou letech se Ellie
vrátila do Prahy, aby předvedla
své nové album „Delirium“.
1. Maska na vlasy
z kokosového oleje
Olej aplikujeme při mytí vlasů
na suché a roztřepené konečky a
necháme působit cca 10 minut a
poté smyjeme. Vlasy by se měly
postupně zacelovat a (zlepšovat)
2. Kávový scrub
Lžičku hrubě mleté zrnkové kávy smícháme s dvěma lžičkami
kokosového oleje, potom aplikujeme na tělo nebo obličej a
opláchneme.
Zdroj fotek: google (redakce nenalezla původce fotek)
Bonifác
V O2 areně show začala
ve 20:00 předskokankou Sarou
Hartman. Sara zazpívala pár
svých písniček a přenechala
pódium Ellie. Ta zpívala především novinky ze své nové desky, ale zazněly i její největší hity jako „Outside“, „Burn“, „I
need your love“ atd. Na závěr si
samozřejmě připravila píseň
„Love me like you do“, kterou
s Ellie zpívala snad celá O2 arena. Na konci této písně vyletěly
konflety, ze kterých bylo publikum nadšené. Ellie koncert
zvládla bravurně.
Moc se mi líbilo, když přišla na
pódium v nádherných bílých šatech a přes ně měla přehozenou
vlajku České republiky.
Členka redakce časopisu z 1.C
3. Odličovač
Kokosový olej se může použít
jako přírodní odličovač, který je
určitě lepší na citlivou pleť, než
chemický z drogerie. Odlíčí voděodolný make-up i řasenku.
4. Krém
Kokosový olej namažeme na pokožku, počkáme 2-3 minutky až
se vsákne.
Strana 15
Strana 16
LUMÍR V UTAJENÍ
ČÍSLO 3
Svátky
Světový den vody
Některé významné dny, které nás
čekají
Díky vodě vznikl na naší planetě Zemi život. A díky vodě opět můžeme žít
my a můžou tu žít po nás ještě statisíce dalších generací. Bohužel je (hlavně
pitná) voda stále vzácnější, vzpomeňme si tedy, že na světě žije přes miliardu lidí, kteří nemají dostatek čisté vody a jsou tak ohroženi na zdraví i životě. Važme si proto více vodstva a mysleme na všechny, co nemají dostatek
ani ničeho pro nás tak všedního jako pitná voda.
Valentýn už sice minul, ale to neznamená, že už nebude co slavit.
Uvidíte sami, příležitostí bude ještě spousta!
Mezinárodní den sesterství
22. 2.
Den sesterství, znám také jako Den zamyšlení či Vzpomínkový den, je oslavou přátelství a skautingu . Ačkoliv je tento den v České republice pozapomenut, není na škodu ho alespoň trochu oslavit. Právě v tento den se totiž
narodili manželé Robert a Olave Baden Powell, kteří se proslavili jako zakladatelé skautské organizace. Dnes se lidé a zvláště skauti zamýšlejí nad
sebou samými a připomínají si, že navzdory různé národnosti či barvy pleti
jsou všichni bratři a sestry.
Mezinárodní den boje spisovatelů za mír
2. 3.
Dnes se prosazuje svoboda slova a myšlení, která v mnoha zemích i dnes
stále chybí. Tento svátek vyhlásil PEN klub (mezinárodní organizace spisovatelů). Tento den by se měl vzdát dík těm, kteří bojovali a bojují za svobodu svého lidu inkoustem a perem.
Den učitelů v ČR
28. 3.
Den učitelů mezinárodně se slaví 5.října, ale my Češi se už nemůžeme dočkat J. Náš 28.březen je poněkud tradičnější a smysluplnější, než světový
svátek, neboť je spojen s narozením Jana Ámose Komenského (28.3.1592).
Nezapomeňte tedy proto na své oblíbence a popřejte jim hezký den učitelů!
22. 3.
Seznam dalších významných dnů, co nás čekají
1.3. Mezinárodní den omylů v kalendáři (30.2.)
6.3. Den jódu
8.3. Mezinárodní den žen
8.3. Světový den ledvin
10.3. Evropský den památky obětem terorismu
11.3. Evropský den mozku
15.3. Světový den spotřebitelských práv
15.3. Mezinárodní den proti policejní brutalitě
18.3. Mezinárodní den nenávisti
19.3. Mezinárodní den invalidů
20.3. Světový den divadla pro děti a mládež
20.3. Světový den frankofonie
21.3. Mezinárodní den zdravého spánku
21.3. Světový den poezie
21.3. Mezinárodní den za odstranění rasové diskriminace
23.3. Světová den meteorologie
24.3. Světový den boje proti tuberkulóze
24.3. Den horské služby v ČR
27.3. Světový den divadla
Strana 17
Lumír
Strana 18
Dovětky
Vážení profesoři!!! Dovolujeme si Vás požádat i o Vaše přispění do našeho časopisu! Jak jste již jistě četli, náš strýček Fido
sbírá Vaše veselé příhody a nechává je
otisknout, samozřejmě zachovává Vaši naprostou anonymitu. Prosíme tedy jménem
celé redakce, abyste i vy pomohli vytvořit
Lumíra zajímavějším a zábavnějším. Své
texty odešlete prosím na adresu: strycekfi[email protected], či vyhledejte
třídu O4 nebo napište vzkaz do schránky
tety Petůnie.
Tento časopis
sponzoruje
Rada rodičů
Milí žáci! Nechcete i vy se přidat do našeho klubu Lumírovců? Uvítáme rádi každého nového člena.
Nabízíme:
− relativní volnost volby tématu Vašeho článku
− „protekci“ u učitelů ;-)
− příjemné prostředí
− možnost sebevyjádření, uplatnění
svých nápadů
− rádi přijímáme nové myšlenky
Požadujeme:
− jeden článek za dva měsíce
− spolehlivost, usměvavost a pohodovost
Stačí jen napsat na e-mail:
[email protected]
Těšíme se na vás v dalším čísle.
Váš tým Lumír