European Union Regulation of Financial

www.law.muni.cz
Regulace finančních
služeb online
v Evropské unii –
prezentace projektu
Symposium Poznej svého klienta II
23. 5. 2013
Libor Kyncl
www.law.muni.cz
Vytvořeno v rámci projektu Jean Monnet
Module EUROFSonline - European Union
Regulation of Financial Services online
 Grantová smlouva č.: 175798-LLP-1-2010-1-CZ-AJM-MO,
financováno: Generální ředitelství Vzdělávání a kultura
(EAC), Evropská komise, příspěvek EU: 19164,60 EUR,
příjemce dotace: Masarykova univerzita, Žerotínovo nám.
617/9, 601 77 Brno, Česká republika
2
www.law.muni.cz
EUROFSonline - European Union
Regulation of Financial Services online
 Začátek a konec projektu: leden 2011- srpen 2013
 Grantová smlouva č.: 175798-LLP-1-2010-1-CZ-AJMMO
 Financováno: Generálního ředitelství Vzdělávání a
kultura (EAC), Evropské komise
 Příspěvek EU: 19164,60 EUR
 Příjemce dotace: Masarykova univerzita, Žerotínovo
nám. 617/9, 601 77 Brno, Česká republika
 Odpovědná osoba za projekt: prof. JUDr. Vladimír
Týč, CSc.
 Člen realizačního týmu: JUDr. Ing. Libor Kyncl, Ph.D. 3
www.law.muni.cz
Webová stránka projektu
 http://eurofso.law.muni.cz/
4
www.law.muni.cz
Pedagogický projekt
 Vytvoření nové výuky
 Vytvoření nových výukových materiálů
5
www.law.muni.cz
Poslání projektu I
 Tento projekt je zaměřen na rozšíření výuky v oblasti
regulace finančních služeb na internetu v Evropské
unii. Tato vysoce specifická oblast byla dosud
obsažena pouze v několika dobrovolných kurzech a
byla vyučována jen ve svých základních souvislostech.
Česká republika jako členský stát Evropské unie je
působištěm mnoha mezinárodních společností a je
výrazně zapojena do vnitřního trhu Evropské unie
jako proexportně orientovaný stát. V posledních
letech je zdůrazňováno zaměření ekonomiky na
poskytování a export služeb. Evropské státy usilují o
budování znalostní společnosti.
6
www.law.muni.cz
Poslání projektu II
 Z toho vyplývá, že absolventi Právnické fakulty
Masarykovy univerzity by měli mít znalosti regulace
specifických oblasti na úrovni Evropské unie, která v
posledních desetiletích výrazně zasahuje i do
vnitrostátní právní úpravy. Potřebují také během
svých studií získat praktické zkušenosti a dovednosti
o často diskutovaných právních otázkách, mezi něž
fungování finančního trhu bezpochyby patří. Finanční
služby a finanční trh jsou dlouhodobě považovány za
významné odvětví ekonomiky, jeho služeb využívá
naprostá většina ostatních odvětví.
7
www.law.muni.cz
Výstupy projektu I
 Vytvoření předmětu Regulace finančních služeb
online v Evropské unii
 pro magisterské studium
 Vytvoření kurzu / profesionálního školení Regulace
finančních služeb online v Evropské unii
 pro navazující magisterské studium
 ve formě workshopů na konkrétní témata
 pro externí instituce – banky, pojišťovny, zajišťovny,
obchodníky s cennými papíry, penzijní společnosti, investiční
společnosti, investiční fondy, podílové fondy, platební
instituce a další
8
www.law.muni.cz
Výstupy projektu II
 Vydání čítanky – sborníku právních předpisů Regulace
finančních služeb online v Evropské unii - reader
 Vydání knihy Regulace finančních služeb online v Evropské
unii
9
www.law.muni.cz
Finanční služby v EU
Úvod, geneze a kontext
www.law.muni.cz
Jednotný vnitřní trh
 volný pohyb zboží, osob, služeb, kapitálu
 volný pohyb osob: podnikání (usazování)
 volný pohyb služeb: dočasná a jednorázová
činnost
 volný pohyb kapitálu: činnost finančních
institucí (vč. finančních služeb)
www.law.muni.cz
Volný pohyb služeb
 Zpočátku služba definována jako typ činnosti, až
posléze ESD rozlišil právní režim usazování x služby
 Poskytování finančních služeb v režimu
 usazování (podnikání) (trvale, systematicky)
 pohybu služeb (nárazově, jednorázově)
www.law.muni.cz
Volný pohyb služeb
 terminologický problém
 službu lze v právu EU chápat jako
 typ ekonomické činnosti
 typ právního režimu
www.law.muni.cz
Vývoj volného pohybu služeb
 zpočátku se nerozlišuje právní režim
usazování x služby (až později – ESD)
 počátek uvolnění: 1970 – SPOLEČNÝ TRH
 ale: respektovat národní regulační předpisy
hostitelského státu
 zřizovat a provozovat podniky
 sektor služeb:
 napřed jen zákaz diskriminace
 pak jednotlivé sektory (nové, komplikované)
 mimo jiné sektory: bankovní, pojišťovací a
finanční
www.law.muni.cz
Volný pohyb služeb – nedávný vývoj
 služby: sektor maximální důležitosti (EU: 65% celkové
zaměstnanosti, ale jen z 20% obchod službami) =
slabý „pohyb služeb“
 Nová směrnice o volném pohybu služeb 2006/123 (na
finanční služby se nevztahuje)
www.law.muni.cz
Pomalý vývoj v EHS/ES/EU
 společný trh vyžaduje dobře fungující finanční sektor
 EU (EHS): společný trh v oblasti činnosti finančních
institucí
 pomalý vývoj - rozdílnost struktur finančního
sektoru, omezení pohybu kapitálu
 Náznaky počátky liberalizace bankovních služeb:
 Až 1973 - směrnice o svobodě usazování a svobodě
poskytovat služby pokud jde o činnost bank a
finančních institucí
www.law.muni.cz
Postupné otevření trhu bankovních
a pojišťovacích služeb
 obtížné – všude přísný regulační režim
 ochrana zájmů klientů a investorů
 předcházet neodpovědnému řízení těchto institucí
(kolaps)
 udělovat oprávnění podnikat bylo výlučnou věcí každého
státu
 zahraniční banka se musela přizpůsobit domácím
podmínkám
 jak řešit:
 vzájemné uznávání národních licencí (postupně částečně)
 nadnárodní udělování licencí (ne)
www.law.muni.cz
Další vývoj liberalizace bankovních
služeb – 70. a 80. léta
 1977 - První bankovní směrnice - obecné
principy v podnikání a poskytování služeb (přístup k činnosti úvěrových institucí a jejího
výkonu) - jednotná definice bank a jejich
poboček, sjednocení podmínek pro zahájení
činnosti
 1989 (účinnost 1993) - Druhá bankovní
směrnice - již pokročilá svoboda poskytování
finančních služeb - stejný název jako první
www.law.muni.cz
Druhá bankovní směrnice podrobněji (poskytování
finančních služeb mimo stát sídla banky)
 1) Princip jednotné licence (souhlas dozorčího orgánu v domovském
státě) (= „evropský pas“)
 Pravidla pro zřízení dceřiné společnosti v jiné zemi jsou sjednocena:
směrnice např. stanoví minimální hranici vlastního jmění ve výši 5
miliónů eur. Harmonizovány podmínky zřízení a provozování banky.
 Hostitelskému státu musí být také sdělena všechna jména akcionářů,
kteří vlastní více než 10 % kapitálu. Toto opatření má za cíl posílit
dozor nad bankovním trhem.
 2) Princip dozoru orgány domovského členského státu (dosud
hostitelského) (v hostitelském státě dceřiná společnost nebo
pobočka)
www.law.muni.cz
Výsledek: vzájemné uznávání splnění
podmínek pro bankovní činnost
 princip vzájemného uznávání - podchycen ve druhé BS
 dnes: jednotná bankovní licence (povolení působit jako
banka se vztahuje i na působení v jiném členském státě)
www.law.muni.cz
1991 – praní špinavých peněz
 zjišťovat totožnost klienta (transakce nad 1000 EUR)
 uchovávat záznamy po dobu 5 let
 oznamovací povinnost u podezřelých transakcí
www.law.muni.cz
Způsob (právní režim) poskytování
finančních služeb:
 dceřiná společnost (nová právní subjektivita)
(režim usazování)
 zřízení pobočky (entita bez právní subjektivity)
 bez založení pobočky
 toto není úplné rozlišení mezi podnikáním a
poskytováním služeb podle práva EU
 "služby" nelze zneužívat pro obcházení
přísnějších pravidel pro usazování (podnikání)
www.law.muni.cz
Význam liberalizace trhů finančních
služeb
 zvýšil se po zavedení Eura
 novinky: elektronický obchod a nové technologie
 nové bankovní produkty
 větší poptávka po finančních službách
 přeshraniční zúčtování a vypořádávání transakcí
 usnadnit přístup ke kapitálu v celé EU
 velkoobchodní a maloobchodní finanční služby
přes hranice
 důvěryhodnost: obezřetné podnikání, dozor
www.law.muni.cz
Dohled nad finančními institucemi
 směrnice 2006/48 o přístupu k činnosti úvěrových
institucí a o jejím výkonu (požadavky na kapitál, tak
pravidla angažovanosti patří k obezřetnostním
pravidlům, která při své činnosti dodržují banky,
družstevní záložny a obchodníci s cennými papíry nebo
též instituce elektronických peněz)
 „evropský pas“ – domovský stát (vč. počátečního kapitálu
– 5 mil. EUR, kapitálová přiměřenost (ochrana klienta
před tržními riziky)
 Komise: posílení sankčních režimů v odvětví finančních
služeb (program)
www.law.muni.cz
Integrace finančních trhů
 kapitál lze alokovat efektivněji
 je zajištěna lepší dlouhodobá ekonomická
výkonnost
 legislativní rámec, jehož úkolem je
 posílit sektor finančních služeb,
 zejména zlepšit výsledky finančních subjektů a
podpořit likviditu, hospodářskou soutěž a finanční
stabilitu.
 přeshraniční charakter této činnosti,
 masivní růst v sektoru služeb opírající se o nové
technologie.
www.law.muni.cz
Politika finančních služeb
 bankovní systém
 pojišťovnictví
 cenné papíry
 pravidla pro subjekty a investory
 maloobchodní služby: ochrana spotřebitele
www.law.muni.cz
Zdanění finančního sektoru:
daň z finančních transakcí - 1
 zatím jen návrh směrnice (2011)
 zavést společný systém daně z finančních transakcí
 finanční transakce:
 nákupy a prodeje finančního nástroje, jako jsou akcie
společností, dluhopisy, nástroje peněžního trhu, strukturované
produkty a derivátové nástroje
 vztah k členskému státu:
 nejméně jeden účastník transakce je usazen v členském státě
a
 účastníkem transakce je finanční instituce usazená na území
některého členského státu, která jedná buď na vlastní účet,
nebo na účet jiné osoby, nebo jedná jménem účastníka
transakce
www.law.muni.cz
Zdanění finančního sektoru:
daň z finančních transakcí - 2
 Finanční instituce:






investiční podniky,
organizované trhy,
úvěrové společnosti,
pojišťovny a zajišťovny,
subjekty kolektivního investování a
penzijní fondy a jejich manažeři
 Usazená na území členského státu:
 schválená orgány tohoto členského státu ve vztahu k
transakcím zahrnutým ve schválení;
 finanční instituce neusazená v členském státě, pokud je
účastníkem finanční transakce s jinou finanční institucí usazenou
v členském státu
www.law.muni.cz
Zdanění finančního sektoru:
daň z finančních transakcí - 3
 Daň se nevztahuje na
 evropský nástroj finanční stability;
 mezinárodní finanční instituci ustavenou dvěma nebo více
členskými státy, jejímž účelem je získávat finanční prostředky a
poskytovat finanční pomoc ve prospěch svých členů, kteří jsou
postiženi nebo ohroženi vážnými finančními problémy;
 transakce na primárních trzích, v zásadě pokud jde o emise akcií
společností nebo dluhopisů;
 transakce s centrálními bankami členských států
 Sazba: 0,1% z hodnoty finanční transakce (0,01% u
derivátů = odvozený finanční nástroj od jiného)
 základem daně je vše, co tvoří protistranou nebo třetí stranou
zaplacené nebo dlužné protiplnění za převod (mimo deriváty)
www.law.muni.cz
Reforma finančního systému
 zajistit větší bezpečnost a odpovědnost finančního
systému, aby se podpořil rozvoj udržitelného
hospodářského růstu
 doplnění reforem, které byly zahájeny po finanční
krizi v roce 2008 a summitech zemí G20
 čtyři hlavní cíle:
 (A) posílit průhlednost finančních trhů;
 (B) zajistit účinný dohled a účinné vymáhání dodržování
předpisů ve finančním odvětví;
 (C) posílit odolnost a stabilitu finančního odvětví;
 (D) posílit zodpovědnost finančních subjektů a zlepšit
ochranu spotřebitele
www.law.muni.cz
Reforma finančního systému - 2
 (A) neprůhlednost přispěla ke krizi
 spolehlivé informace o trzích
 spolehlivost a kvalita finančních ratingů
 (B) dohled a kontrola – návrh nových institucí pro
finanční dohled
 evropský výbor pro systémová rizika - makroekonomická
rizika, která by mohla vést ke krizové situaci;
 evropský orgán dohledu nad bankovním trhem;
 evropský orgán dohledu nad trhem s pojištěním;
 evropský orgán dohledu nad finančním trhem
 boj proti nadměrným a nezodpovědným spekulacím: sankce
www.law.muni.cz
Reforma finančního systému - 3
 (C) odolnost a stabilita finančního odvětví
 zlepšení kvality a objemu kapitálu drženého
bankami
 (D) zodpovědnost finančních subjektů a
ochrana spotřebitele
 obnovit důvěru investorů a spotřebitelů ve finanční
trhy
 systém pojištění vkladů
 odškodnění při úpadku pojišťovny
 orgány finančního dohledu
www.law.muni.cz
Ochrana spotřebitele
 smlouvy o přeshraničních finančních službách
uzavřené na dálku
 směrnice 2002/65
 maloobchodní finanční služby
 bankovní, platební, pojistné a investiční služby vč.
penzijních fondů
 právo na rozmyšlenou a na odstoupení
 ochrana proti nevyžádanému poskytnutí služeb –
mlčení není souhlasem
www.law.muni.cz
Finanční služba poskytnutá v ČR
 oprávnění k poskytování finančních služeb v ČR
(dohled - ČNB):
 veřejnoprávní oprávnění: povolení, licence, registrace
nebo
 povolení vystavené v jiném členském státě EHP: nutná
notifikace
www.law.muni.cz
Finanční služba poskytnutá v ČR - 2
 Kritéria pro určení místa poskytnutí služby:
 obecně: místo poskytování charakteristického plnění (místo
příjmu plnění za které se poskytuje úplata)
 obecně: obě strany fyzicky přítomné: jasné
 provozovna v zahraničí: nejde o poskytnutí v ČR, pokud
 poskytování na dálku, klient si poskytovatele aktivně sám
vyhledal (pojišťovna)
 klientovi bylo zřejmé, že se nepoužije české právo
 obecně: poskytování na dálku: služba je poskytována tam,
kde je cíleně nabízena a kde může být současně využívána
 cílené nabízení v ČR: propagační činnost, adresná
korespondence, návštěvy
 fyzická přítomnost poskytovatele v ČR: poskytnuto v ČR
www.law.muni.cz
Finanční služba poskytnutá v ČR - 3
 Co je „poskytnutí finanční služby“:
 je to jen charakteristické plnění, tedy není to:
 zaslání výpisu z účtu do ČR
 použití zahraniční platební karty v ČR
 Činnosti předcházející či následující poskytnutí finanční
služby samy o sobě nepředstavují poskytnutí služby na
území daného státu a podnikatelské oprávnění na
finančním trhu není potřebné.
www.law.muni.cz
Evropský stabilizační
mechanismus
www.law.muni.cz
Charakteristika ESM
 ESM je stálá záchranná finanční instituce pro
eurozónu.
 Evropský stabilizační mechanismus (European
Stability Mechanism, ESM) je stálý krizový
mechanismus finanční pomoci pro státy patřící do
eurozóny. ESM má poskytnout stabilizační podporu
pro členské státy, které zažívají nebo jsou přímo
ohroženy závažnými finančními problémy.
www.law.muni.cz
Geneze ESM
 květen 2012 – provizorní systém – EFSM, EFSF
 prosinec 2010 – změna čl. 136 SFEU
rozhodnutím ER (aby mohl být zaveden ESM)
 únor 2012 – druhý podpis Smlouvy o ESM
 září 2012 – vstup v platnost Smlouvy o ESM
 říjen 2012 – otevření ESM jako orgánu
 listopad 2012 – rozsudek ESD C-370/12 (OK)
 červen 2013 – ESM převezme EFSM a EFSF
www.law.muni.cz
Dočasný záchranný systém (do 2013)
 Evropský mechanismus finanční stabilizace (European Financial
Stabilisation Mechanism – EFSM) byl vytvořen nařízením Rady
(EU) č. 407/2010 dne 11. května 2010 v reakci na prohlubující se
dluhovou krizi v eurozóně dohodou všech členských zemí
Evropské unie, tedy včetně České republiky. EFSM opravňuje
Evropskou komisi mobilizovat finanční prostředky formou emise
dluhopisů, jež jsou kryty rozpočtem EU.
 Evropský nástroj finanční stability (European Financial Stability
Facility – EFSF) neboli Euroval byl založen 9. května 2010
rozhodnutím 16 členských zemí eurozóny. EFSF sídlí v
Lucembursku a působí jako samostatná finanční instituce
získávající prostředky emisemi obligací a jiných dluhových
instrumentů na kapitálovém trhu, jež jsou kryty státy eurozóny
podle dohodnutého klíče. Finanční pomoc těm zemím eurozóny,
které se dostanou do finančních potíží.
www.law.muni.cz
Orgány ESM (správa a řízení)

Generální ředitel

Rada guvernérů
 Nejvyšším rozhodovacím orgánem ESM je RG, do které jednotliví členové jmenují
guvernéra a jeho zástupce. Zasedají v ní ministři financí členských států eurozóny.
 Jednomyslná rozhodnutí:




poskytnout finanční pomoc,
o podmínkách poskytnutí takové pomoci,
o úvěrové kapacitě ESM,
o změnách v paletě nástrojů.
 Rada guvernérů přijímá další rozhodnutí kvalifikovanou většinou, která je stanovena na
80 % hlasů, pokud nebude stanoveno jinak

Váha hlasů v Radě guvernérů i správní radě je úměrná podílu jednotlivých
členských států na upsaném kapitálu.

Správní rada
 1 člen + 1 zástupce z každého členského státu eurozóny
 Rada guvernérů bude pověřovat správní radu konkrétními úkoly. Rozhodnutí budou
přijímaná kvalifikovanou většinou, která je stanovena na 80 % hlasů, pokud nebude
stanoveno jinak.
www.law.muni.cz
Úprava čl. 136
 V článku 136 SFEU byl doplněn nový odstavec č. 3,
který zní: „Členské státy jejichž měnou je euro,
mohou zavést mechanismus stability, který bude
aktivován v případech, kdy to bude nezbytné k
zajištění stability eurozóny jako celku. Poskytnutí
jakékoli požadované finanční pomoci v rámci tohoto
mechanismu bude podléhat přísné podmíněnosti.“
www.law.muni.cz
Platební služby a
platební prostředky
43
www.law.muni.cz
Bankovnictví
 Bankovnictví = dvě základní služby – vklad a úvěr
 Dnes převážná většina bankovních služeb realizována
bezhotovostně a elektronicky, evidence v rámci
bankovních informačních systémů
 regulace finančním právem
 v nefiskální části (měnové a devizové právo, veřejné
bankovní právo)
 též soukromoprávní aspekty patřící do oblasti obchodního
práva
www.law.muni.cz
Regulace platebních služeb v bankovnictví
 spojení soukromoprávní a veřejnoprávní regulace
 Závazkové právo dle obchodního nebo občanského zákoníku
 Smlouva o běžném účtu § 708 an. ObchZ, smlouva o úvěru § 497
an. ObchZ, smlouva o vkladovém účtu § 716 an. ObchZ
 Smlouva o účtu § 2662 nového občanského zákoníku (nahradí
všechny předcházející typy účtů) – dělení na platební účty a
jiné než platební účty
 + soukromoprávní části – úprava spotřebitelských smluv v ObčZ
(starém i novém)
 + soukromoprávní úprava v rámci zákona o platebním styku
www.law.muni.cz
Regulace platebních služeb v bankovnictví
 spojení soukromoprávní a veřejnoprávní regulace
 Veřejnoprávní úprava na tomto úseku
 Dohled České národní banky
 Licenční a povolovací řízení, souhlas ex ante
 Povinné notifikace klientů, ostatních poskytovatelů služeb a
České národní banky navzájem
 Zachovávání principů obezřetného podnikání v bankovnictví
 Požadavky na kapitálovou přiměřenost
 Řešení sporů před finančním arbitrem
 Notifikační povinnost poskytovatele podle zákona o finančním
arbitrovi
 Opatření proti legalizaci výnosů trestné činnosti a činnost
Finančního analytického útvaru MF (samostatná přednáška)
 Sankční řízení
www.law.muni.cz
Subjekty platebního styku
 ne vždy jsou do užití služby zapojeny všechny subjekty
 Klient
 Plátce, příkazce
 Držitel/uživatel platebního prostředku (platební karty,
homebankingu nebo telefonu…)
 Poskytovatel služeb (legislativní zkratka „poskytovatel“)
 Banka,
 Spořitelní a úvěrní družstvo,
 Platební instituce, Instituce elektronických peněz
 Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu (např. poskytovatel
telekomunikačních služeb…), vydavatel elektronických peněz
malého rozsahu
 Příjemce platby
 Příjemce
 Obchodník,
 Jiná banka…
www.law.muni.cz
Smluvní základ platebního styku
 Smlouva o …
 (běžném účtu, vkladovém účtu, úvěrovém účtu,
užívání internetového bankovnictví, užívání platební
karty…) / v novém ObčZ smlouva o účtu, užívá se i
kombinace více smluv
 může být dodatek k předchozím smlouvám (např. u
účtů, které mají klienti již od 90. let)
 Speciální případy: vkladní knížky, stavební spoření
 Zvláštní obchodní podmínky pro vydávání a užívání
platebních prostředků
 Všeobecné obchodní podmínky (musí na ně být
explicitní odkaz ve smlouvě)
www.law.muni.cz
Peněžní prostředky
 a) bankovky (+ státovky),
 b) mince (oběžné, pamětní),
 c) bezhotovostní peněžní prostředky (skripturální
peníze, bankovní peníze – peníze na účtu),
 d) elektronické peníze (peníze na kartě s
elektronickými penězi, v mobilu, v mikroplatebním
systému),
 e) virtuální peníze
www.law.muni.cz
Platební služby
 Platební služby = právní vztahy
 poskytovatelů platebních služeb a
 uživatelů platebních služeb
 Speciální skupina platebních služeb – platební služby
poskytované uživateli, který je spotřebitelem
 spotřebitel = každá fyzická osoba, která
 uzavírá smlouvu s poskytovatelem nebo vydavatelem
elektronických peněz nebo,
 s nimi jinak jedná mimo rámec své podnikatelské činnosti
anebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání.
www.law.muni.cz
Platební služby - výčet
 služba umožňující vložení hotovosti na platební účet
vedený poskytovatelem,
 služba umožňující výběr hotovosti z platebního účtu
vedeného poskytovatelem,
 provedení převodu peněžních prostředků
 1. z podnětu plátce,
 2. z podnětu příjemce na základě souhlasu, který plátce udělil
příjemci, poskytovateli příjemce nebo svému poskytovateli, a to
bez použití platebního prostředku k udělení tohoto souhlasu (dále
jen „inkaso“), nebo
 3. na základě podnětu daného platebním prostředkem,
 4. ostatní,
www.law.muni.cz
Platební služby - výčet
 provedení převodu peněžních prostředků, kterým je
poskytnut úvěr uživateli poskytovatelem,
 vydávání a správa platebních prostředků a zařízení k
přijímání platebních prostředků,
 provedení převodu peněžních prostředků, při němž
plátce ani příjemce nevyužívají platební účet u
poskytovatele plátce, nebo
 provedení platební transakce poskytovatelem služeb
elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce
s provedením plat. transakce dáván prostřednictvím
elektronického komunikačního zařízení.
www.law.muni.cz
Smlouva o platebních službách
 Smlouvou o platebních službách se poskytovatel
zavazuje uživateli
 provádět pro něho platební transakce ve smlouvě
jednotlivě neurčené („rámcová smlouva“),
 provést pro něho jednotlivou platební transakci
neupravenou rámcovou smlouvou („smlouva o
jednorázové platební transakci“)
 rámcová smlouva může stanovit podmínky pro vedení
platebního účtu.
www.law.muni.cz
Subjekty oprávněné poskytovat platební
služby
 Banky, zahraniční banky a zahraniční finanční
instituce,
 Spořitelní a úvěrní družstva pro své členy,
 Instituce elektronických peněz a zahraniční instituce
elektronických peněz,
 Vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu,
 Zahraniční platební instituce
 Poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu
 Česká národní banka
www.law.muni.cz
Platební transakce
 a) vložení peněžních prostředků na platební účet,
 b) výběr peněžních prostředků z platebního účtu,
 c) převod peněžních prostředků.
www.law.muni.cz
Lhůty k provádění platebních transakcí
 Pro vnitrobankovní platební transakce: lhůta 0 dní,
lze prodloužit o 1 den při směně měn (§111 ZPS)
 Pro vnitrostátní platební transakce - mezi bankami v
rámci ČR: lhůta 1+0 pracovních dní (od přijetí
platebního příkazu poskytovatelem plátce po připsání
prostředků na účet poskytovatele příjemce 1 pracovní
den, připsání prostředků na účet příjemce v rámci
téhož dne)
 Pokud poskytovatel příjemce přijme peníze o
víkendu, připíšou se příjemci následující pracovní den
56
www.law.muni.cz
Lhůty k provádění platebních transakcí II
 Pro přeshraniční platební transakce – mezi bankami v
rámci EU a EHP: lhůta 1+0 pracovních dní zachována,
která může být smluvně prodloužena o 1, popř. o 3
pracovní dny – podmínky v § 109 odst. 2 a 3
 Pro mezinárodní platební transakce – s bankami vně
EU a EHP: lhůty nejsou stanoveny, pak stanoveny
pouze smlouvou mezi poskytovatelem a uživatelem
platebních služeb (tj. mezi bankou a příkazcem)
57
www.law.muni.cz
Platební prostředky
 platební prostředek = zařízení nebo soubor
postupů dohodnutých mezi poskytovatelem a
uživatelem, které jsou vztaženy k osobě uživatele
a kterými uživatel dává platební příkaz,
 platebním příkaz = pokyn poskytovateli, jímž
plátce nebo příjemce žádá o provedení platební
transakce,
 - ze zákona nevyplývá, že by platební prostředky
musely být elektronické! Zahrnují i telefonické a
dokumentární platební prostředky.
www.law.muni.cz
Platební prostředky
 1) prostředek vzdáleného přístupu k peněžní
hodnotě
 2) elektronický peněžní prostředek
 3) dokumentární platební prostředek (nespadá do
vymezení platebních prostředků v ZPS - výjimka)
 4) ostatní platební prostředky
 dělení v bodech 1-2 bylo obsaženo ve staré právní
úpravě
 nová právní úprava již toto dělení neobsahuje, z
hlediska teoretického i praktického má toto
dělení smysl i nadále!
www.law.muni.cz
Elektronické peněžní prostředky
 užší než platební prostředky
 elektronický peněžní prostředek je nabit
elektronickými penězi
 Prakticky buď karta s elektronickými penězi, čip
mobilního telefonu nabitý elektronickými penězi nebo
mikroplatební systém
 uchovává peněžní hodnotu v počítačové paměti sebe
sama
 peněžní hodnota v elektronickém peněžním
prostředku může být zároveň evidována i jinde, ale
není to podmínkou (pro daňové a účetní účely
vydavatele, pro případ ztráty EPP)
www.law.muni.cz
Elektronické peněžní prostředky
 Povinnost uskutečnění zpětné výměny elektronických
peněz
 Podmínkou však je: aby byl přijímán jako platební
prostředek i jinými osobami než vydavatelem – rozdíl
např. proti kartám v menze MU (pouze předplacená
stravovací služba jednoho subjektu – MU)
 V praxi např. karty autobusových přepravců – prodej
jízdenek, některé mikroplatební systémy
 http://www.cnb.cz/cnb/JERRS.WEB15.BASIC_LISTIN
GS_RESPONSE_3?p_lang=cz&p_hie=HU&p_rec_per_pa
ge=108&p_ses_idx=183
www.law.muni.cz
Elektronické peníze
 = peněžní hodnota - ekvivalent klasických peněz bez hmotné podoby splňující pojmové znaky:
1) pohledávka za vydavatelem elektronických peněz
2) uchovávaná elektronicky - na elektronickém peněžním
prostředku
3) vydávaná proti přijetí peněžních prostředků
bezhotovostních, bankovek nebo mincí
4) přijímaná jako platební prostředek i jinými osobami než
vydavatelem
 = eMoney = EP
 X bankovní peníze/skripturální peníze/
bezhotovostní pen. prostředky/virtuální peníze
www.law.muni.cz
Vydávání elektronických peněz
 K vydávání oprávněny pouze:
 Banky, zahraniční banky a jiné zahraniční finanční
instituce,
 Spořitelní a úvěrní družstva pro své členy,
 Instituce elektronických peněz a zahraniční instituce
elektronických peněz,
 Vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu,
 Česká národní banka.
www.law.muni.cz
Povinná zpětná výměna u EP
 zpětnou výměnu elektronických peněz v
nominální hodnotě za mince, bankovky nebo
bezhotovostním převodem na účet
 provádí vydavatel elektronických peněz
 v době platnosti EP
 na požádání držitele elektronických peněz
 Není oprávněn za službu zpětné výměny
požadovat úplatu s výjimkou náhrady nákladů
nezbytných k provedení zpětné výměny.
www.law.muni.cz
Povinná zpětná výměna u EP
 Vydavatel může stanovit minimální částku pro
zpětnou výměnu - nesmí překročit částku odpovídající
10 eurům.
 Vydavatel informuje před vydáním elektronických
peněz zájemce o vydání elektronických peněz určitě
a srozumitelně o podmínkách zpětné výměny.
www.law.muni.cz
Prostředek vzdáleného přístupu k peněžní
hodnotě
 umožní přístup na platební účet (např. běžný účet) a
provedení platební transakce
 peněžní hodnota existuje kompletně mimo prostředek
VPkPH (tzv. bankovní peníze / skripturální peníze /
bezhotovostní peněžní prostředky – nejedná se o
elektronické ani o virtuální peníze!)
 vázány na běžný/spořící/úvěrový účet nebo na
zúčtování ex post od poskytovatele služeb
(telekomunikační operátoři jako poskytovatelé
platebních služeb malého rozsahu)
www.law.muni.cz
Prostředky vzdáleného přístupu k peněžní
hodnotě v praxi
 1) platební karty
 2) internetbanking, phonebanking, WAP banking, EDI –
přístup k běžnému / spořícímu / úvěrovému účtu/ům
přes internet, jinou datovou síť nebo telefonicky
 3) GSM banking (M-platby přes mobil), homebanking,
EDI – přístup k běžnému / spořícímu / úvěrovému
účtu/ům za využití software v mobilním telefonu,
instalovaného software nebo informačního systému
 4) přístup k peněžní hodnotě prostřednictvím služeb
telekomunikačních operátorů – např. dárcovské SMS –
dříve diskutabilní, zda se jedná o platební službu a
o platební prostředek, dle aktuální praxe ano
www.law.muni.cz
Platební karta
 = platební prostředek, prostředek vzdáleného
přístupu k peněžní hodnotě
 držiteli umožňuje vybírat hotovost na přepážkách
bank, z bankomatů, platit za zboží a služby
obchodníkům fyzicky i na internetu…
 lze vybírat/platit peníze do výše zůstatku na
běžném/spořícím účtu, do výše kontokorentu, do
výše disponibilního úvěru případně do výše
smluvně stanoveného limitu
www.law.muni.cz
Dělení platebních karet
 Debetní (napojení na běžný/spořící účet)‫‏‬
 Kreditní (napojení na úvěr, nutno splatit do
stanoveného času od platby)‫‏‬
 Charge (obdoba kreditní karty, nutné ji splácet
dávkově vždy po uplynutí termínu)‫‏‬
 Nákupní úvěrové (kreditní karty vydávané
nebankovními institucemi – vázané na spotřebitelské
úvěry)‫‏‬
 Tzv. odložený debet
www.law.muni.cz
Dělení platebních karet
 Elektronické (mají čip nebo magnetický proužek,
„vryté“ údaje na líci)‫‏‬
 Embossované (reliéfně vyražené vystouplé údaje na
líci nebo označena „embossed“, případně obojí,
může i nemusí mít čip a magnetický proužek, často
dnes jednu z technologií má)‫‏‬
 Virtuální (plně elektronické) karty ve formě čísla a
verifikačního kódu (karta fyzicky neexistuje)‫‏‬
www.law.muni.cz
Dělení platebních karet
 Podle státu vydání karty – subjektivní:
 Domácí
 Zahraniční
 Podle státu/ů, kde je karta použitelná - objektivní:
 Vnitrostátní
 Mezinárodní
www.law.muni.cz
Příklady karet
- Která‫‏‬z‫‏‬nich‫‏‬je‫‏‬embossovaná‫‏‬a‫‏‬která‫‏‬elektronická?
www.law.muni.cz
Způsoby použití platebních karet (typy
terminálů)
 Bankomat = ATM (Automated Teller Machine) – banka vs. držitel
karty
 Terminál u obchodníka (použije se magnetický proužek nebo čip)‫‏‬
 Imprinter u obchodníka (pouze embossované karty, tzv.
Žehlička, použití ve vlacích, luxusních restauracích a hotelích)‫‏‬
 Internetové platební terminály obchodnické – speciální (Amazon,
Blizzard Entertainment, …)
 Internetové platební terminály bankovní - všeobecné (př.
standard 3D-Secure)
www.law.muni.cz
Obecnost platebních prostředků
 Platební prostředky lze též dělit podle jejich
obecnosti:
 Platební prostředky k provádění platebních
transakcí (platební karty, dokumentární platební
prostředky)
 Platební prostředky všeobecně použitelné
K uskutečnění platební transakce
K uskutečnění operace s peněžními prostředky,
která není platební transakcí
Ke změnám smluvních podmínek platebního
prostředku nebo jiného platebního prostředku
Ke změnám smluvních podmínek platebního účtu,
ke kterému platební prostředek patří
www.law.muni.cz
Internetbanking (fakultativní materiál)
 Všeobecně použitelný platební prostředek
 Přístup k platebnímu účtu přes internetovou stránku
mající autentizovanou část – autentizace pomocí
jména, hesla, dalších čísel, certifikátu, jejich
kombinací nebo dalších metod.
 Pro svoji funkci potřebuje výhradně připojení na
internet a webový prohlížeč.
www.law.muni.cz
Homebanking (fakultativní materiál)
 Všeobecně použitelný platební prostředek
 Přístup k platebnímu účtu přes software
nainstalovaný na PC – program může mít
autentizovanou část, může mít formu apletu –
autentizace pomocí jména, hesla, dalších čísel,
certifikátu, jejich kombinací nebo dalších metod.
 Jedná se o software poskytovaný klientovi bankou.
Banka odpovídá za funkci software.
www.law.muni.cz
Netbanking = EDI (fakultativní materiál)
 Obvykle využívané společnostmi, nikoli jednotlivci,
lze jimi zpracovat tisíce plateb denně. Často má
různé úrovně přístupu.
 Návaznost informačního systému zákazníka na
informační systém banky (jiného poskytovatele
služeb) např. prostřednictvím modulu
 Využívá rozhraní banky, kterému předává ve smlouvě
s bankou stanovená data ve stanoveném formátu.
www.law.muni.cz
Netbanking = EDI - odpovědnost
(fakultativní materiál)
 Při chybě rozhraní banky či chybě IS banky
zodpovídá za způsobený protiprávní stav (či za
způsobené nezamýšlené následky) banka. (Data o
platbách byla bance dodána korektně, ale byla
bankou nesprávně zpracována, platební transakce
proběhly nesprávně.)
 Při chybě připojeného IS klienta zodpovídá klient.
(Data o platbách byla nesprávně dodána bance.)
 Lze smluvně ujednat odlišnou úpravu
odpovědnosti.
www.law.muni.cz
WAPbanking (fakultativní materiál)
 Obdobné jako u internetového bankovnictví.
 Místo běžných HTML stránek využívá speciálního
protokolu – WAP. Je vyžadován pouze obecný
software, tj. prohlížeč pro WAP.
 V současné době na ústupu, neboť novější telefony
podporují přímo internetové bankovnictví.
www.law.muni.cz
GSMbanking (fakultativní materiál)
 Obdobné jako homebanking – rozdíl v provozování
výhradně v mobilním telefonu.
 Rozdíl proti wapbankingu je v povaze software
(nejedná se o prohlížeč) - software je umístěn
v mobilním telefonu a využívá protokolu GSM
k přenosu dat z mobilního telefonu na server
poskytovatele služeb.
 Důležitá osoba dodavatele programu pro GSM
banking – banka, operátor, distributor telefonu –
od toho se odvíjí odpovědnost za funkčnost – lze
se jí zprostit, resp. přenést na klienta.
www.law.muni.cz
Placení pomocí mobilního telefonu
(fakultativní materiál)
 Rozdíl oproti GSMbankingu – jedná se o služby
placené ex post z kreditu v telefonu nebo ze
zúčtování za tarifní služby poskytované v
telefonu
 Diskutabilní, zda se týká o platební služby kritérium: užití zaplacené služby v rámci
mobilního telefonu (např. melodie) => není
platební služba, není platební prostředek x
užití služby mimo mob. telefon => je platební
prostředek (např. dárcovská SMS)
www.law.muni.cz
Informační povinnost při vydání
platebního prostředku uživateli
 Poskytovatel povinen uživateli poskytnout s
dostatečným předstihem informace určitě a
srozumitelně v úředním jazyce státu, v němž je
platební služba nabízena, nebo v dohodnutém jazyce:
 1. popis opatření, která musí uživatel přijmout na
ochranu jeho personalizovaných bezpečnostních prvků,
a informace o způsobu, jímž má uživatel oznámit
ztrátu, odcizení, zneužití nebo neautorizované použití
platebního prostředku,
 2. podmínky, za nichž může poskytovatel zablokovat
platební prostředek, bylo-li to dohodnuto.
www.law.muni.cz
Odpovědnost držitele platebního
prostředku
 Oproti předchozí právní úpravě se u zneužití,
neoprávněného užití a neautorizovaného užití
uplatňuje dělená odpovědnost, dřívější absolutní
odpovědnost poskytovatele byla opuštěna.
 Primárně odpovídá poskytovatel, např. vydavatel platební
karty, poskytovatel int. bankovnictví.
 V zákonem stanovených případech odpovídá i držitel
platebního prostředku.
 Příklad povinností držitele platebního prostředku: používat
jej v souladu s rámcovou smlouvou včetně bezpečnostních
prevenčních povinností, oznámit poskytovateli nebo jeho
zmocněnci odcizení, zneužití nebo neautorizované použití
platebního prostředku.
www.law.muni.cz
Odpovědnost držitele platebního
prostředku - limity
 Držitel karty odpovídá za neautorizované platební
transakce do částky odpovídající 150 eurům, pokud
transakce byly způsobeny použitím ztraceného nebo
odcizeného platebního prostředku nebo zneužitím
platebního prostředku, když držitel nezajistil ochranu
jeho personalizovaných bezpečnostních prvků. - §
116/1 ZPS
 Držitel karty odpovídá za užití platebního prostředku v
plném rozsahu, pokud je způsobil svým podvodným
jednáním nebo tím, že úmyslně nebo z hrubé
nedbalosti porušil povinnosti držitele platebního
prostředku. - § 116/1 ZPS
www.law.muni.cz
Rozhodování sporů v oblasti platebních
prostředků
 Finanční arbitr
 jedná ve správním řízení, speciální správní orgán pro
tuto oblast
 rozhoduje podle zákona č. 229/2002 Sb., o finančním
arbitrovi
 dvoustupňové řízení, bezplatné
 http://www.financniarbitr.cz – výroční zprávy, přehled
řešených případů
 Soud
 spory řešeny v rámci občanského soudního řízení
 soudní poplatky
www.law.muni.cz
Dohled v oblasti platebních prostředků
 Vykonává Česká národní banka v rámci sjednoceného
dohledu nad finančním trhem
 Při protiprávním stavu vydává opatření k nápravě pro
obnovení souladu s právem
 Ukládá pokuty až do výše 50.000.000 Kč
 Rozhoduje ve správním řízení
www.law.muni.cz
Seznamy vedené subjektem dohledu
 Česká národní banka vede
 a) seznam platebních institucí,
 b) registr poskytovatelů platebních služeb malého
rozsahu,
 c) seznam institucí elektronických peněz,
 d) registr vydavatelů elektronických peněz malého
rozsahu,
 e) seznam obdobných zahraničních institucí působících
v ČR.
…
www.law.muni.cz
Seznamy vedené subjektem dohledu
 Seznamy uveřejněny na internetu, lze do nich
nahlížet v ústředí a pobočkách České národní banky
 http://www.cnb.cz
 Seznamy předávány subjektům v rámci veřejné správy
a dalším orgánům státu
www.law.muni.cz
Instituce elektronických peněz
 Akciová společnost nebo evropská společnost
 Se sídlem v ČR
 Povolení k činnosti instituce elektronických peněz
od ČNB
 Činností vydávání elektronických peněz
 Nesmí poskytovat úvěry ani nabývat podíl na
základním kapitálu nebo hlasovacích právech
jiných osob.
 Vztahují se na ni pravidla pro výpočet kapitálové
přiměřenosti obdobně jako u bank.
www.law.muni.cz
Instituce elektronických peněz
Počáteční základní kapitál alespoň 1 000 000 eur.
Oprávnění poskytovat platební služby.
Oprávnění vydávat elektronické peníze.
Na rozdíl od vydavatele elektronických peněz malého
rozsahu nemá IEP absolutní omezení množství
elektronických peněz, které může vydat, ale je vázán
kapitálovou přiměřeností (nemůže vydat více
elektronických peněz, než na kolik je kapitálově
vybaven)
 IEP povinna investovat peněžní prostředky ve výši svých
finančních závazků z vydaných elektronických peněz
pouze do aktiv s nízkým rizikem.




www.law.muni.cz
Poskytovatel platebních služeb malého
rozsahu
 = subjekt oprávněný poskytovat platební služby na
základě zápisu do registru poskytovatelů platebních
služeb malého rozsahu.
 oprávněn poskytovat platební služby pouze tehdy,
jestliže měsíční průměr částek jím provedených
platebních transakcí v Evropském hospodářském
prostoru (včetně platebních transakcí provedených
prostřednictvím jeho obchodních zástupců) za
posledních 12 měsíců nepřesahuje částku odpovídající
3 000 000 eur.
www.law.muni.cz
Vydavatel elektronických peněz malého
rozsahu
 = subjekt oprávněný vydávat elektronické peníze
pouze tehdy, jestliže jeden platební prostředek
vydaný držiteli uchovává elektronické peníze nejvýše
v částce odpovídající 150 eurům
 ČNB zapíše do registru vydavatelů elektronických
peněz malého rozsahu žadatele
 a) jehož obchodní plán pro vydávání elektronických peněz je podložen
reálnými ekonomickými propočty a je v souladu se zákonnými podmínkami,
 b) u něhož nenastala skutečnost, která zakládá pře- kážku provozování
živnosti podle zákona upravu- jícího živnostenské podnikání,
 c) který, je-li fyzickou osobou, splňuje všeobecné podmínky provozování
živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání.
www.law.muni.cz
Vydavatel elektronických peněz malého
rozsahu
 buď závazky vydavatele vyplývající z nevypořádaných
částek vydaných elektronických peněz v členském státě
nesmí přesáhnout zpravidla částku odpovídající 5 000 000
eur a v žádném okamžiku částku odpovídající 6 000 000
eur, nebo
 jím vydané EP přijímány jako platební prostředek pouze
omezeným počtem poskytovatelů služeb
 osoby ovládající, ovládané nebo ovládané stejnou
osobou jako vydavatel nebo,
 mají úzký finanční či obchodní vztah – společný
marketing nebo distribuční síť,
 poskytují služby ve stejné budově či komplexu budov.
www.law.muni.cz
Prameny právní úpravy
 Zákon 284/2009 Sb., o platebním styku
 Nahradil zákon č. 124/2002 Sb., o platebním styku –
účinný do 31. 10. 2009 včetně
 Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách
 Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních
družstvech
 Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance
 Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi
 Všechny uvedené ve znění pozdějších předpisů
www.law.muni.cz
Harmonizace platebních prostředků
 Směrnice č. 2007/64/ES o platebních službách na
vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES,
2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje
směrnice 97/5/ES, ve znění pozdějších předpisů.
 Směrnice v režimu plné harmonizace - danou oblast nelze
upravit přísněji ani mírněji, než směrnice stanoví, s
výjimkou otázek ve směrnici neupravených.
 Publikace: 5. 12. 2007, transpozice do: 1. 11. 2009
 Česká republika transpozici stihla, zákon č. 284/2009 Sb.
vstoupil v účinnost přesně k 1. 11. 2009
www.law.muni.cz
Harmonizace elektronických peněz
 Směrnice 2009/110/ES o přístupu k činnosti
institucí elektronických peněz, o jejím výkonu
a o obezřetnostním dohledu nad touto
činností, o změně směrnic 2005/60/ES a
2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES,
ve znění pozdějších předpisů.
 Publikace: 10. 10. 2009, transpozice do: 1. 5. 2011
 Česká republika transpozici nestihla, novela zákona č.
284/2009 Sb. vstoupil v účinnost k 27. 5. 2011.
www.law.muni.cz
Harmonizace mezibankovních platebních
systémů – PS s neodvolatelností zúčtování
 Směrnice 98/26/ES o neodvolatelnosti
zúčtování v platebních systémech a v
systémech vypořádání obchodů s cennými
papíry , ve znění pozdějších předpisů.
 Publikace: 11. 6. 1998 (před vstupem ČR do EU),
transpozice do: 11. 12. 1999 (před vstupem ČR do EU)
 Česká republika transpozici provedla již s účinností od 1.
1. 2003, před vstupem ČR do EU, musel být transponován
od 1. 5. 2004, v předcházejícím zákoně o platebním styku,
současný zákon č. 284/2009 Sb. tuto transpozici obsahuje
od počátku.
www.law.muni.cz
Další prameny právní úpravy EU
 Právo Evropské unie:
 Dána přímá aplikovatelnost:
 - nařízení ES/924/2009 o přeshraničních platbách v eurech
 - nařízení ES/1781/2006 o informacích o plátci doprovázejících převody
peněžních prostředků
 Není dána přímá aplikovatelnost:
 - směrnice 2007/64/ES o platebních službách na vnitřním trhu
 - směrnice 98/26/ES o neodvolatelnosti zúčtování v platebních
systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry
 - směrnice 2009/110/ES o přístupu k činnosti institucí elektronických
peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o
změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice
2000/46/ES,
 - směrnice 2006/48/ES o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o
jejím výkonu.
www.law.muni.cz
Kdo je banka?
 Akciová společnost mající bankovní licenci
 Základní kapitál banky 500.000.000,- Kč (§ 4 odst. 1
zákona o bankách)
 Peněžité vklady v základním kapitálu nejméně
500.000.000,- Kč
 Vedena v seznamu bank a poboček zahraničních bank
ČNB https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB15.BASIC_LISTINGS_R
ESPONSE_3?p_lang=cz&p_DATUM=05.05.2011&p_hie=HI&p_rec_p
er_page=25&p_ses_idx=1.
www.law.muni.cz
Subjekty obdobné bance
 Mezibankovní platební styk obdobně i mezi dalšími
subjekty:
 - družstevní záložny, stavební spořitelny (nemají
SWIFT kód – viz dále)‫‏‬
 - ČNB, ostatní centrální banky
 - vypořádací centra (UNIVYC)‫‏‬
 - zahraniční subjekty odpovídající bankám
www.law.muni.cz
Mezibankovní platební styk
 § 38 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve
znění pozdějších předpisů – účty mezibankovního
platebního styku:
 ČNB je oprávněna provozovat systémy pro
mezibankovní platební styk. … (jeho účastníkům)
je veden v systému ČNB účet obdobný účtu
mezibankovního platebního styku podle
zvláštního právního předpisu, uzavře-li ČNB s
těmito osobami smlouvu o vedení účtu
platebního styku a předávání dat
mezibankovního platebního styku.
www.law.muni.cz
Účet mezibankovního platebního styku I
 zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, § 20b odst. 2:
 ČNB vede bance, která je účastníkem platebního
systému provozovaného ČNB, účet
mezibankovního platebního styku v českých
korunách. Účet mezibankovního platebního styku
nemůže být předmětem výkonu rozhodnutí nebo
předběžného opatření.
 Účty mezibankovního platebního styku mají i
pobočky zahraničních bank.
www.law.muni.cz
Účet mezibankovního platebního styku II
 Obdobné ustanovení mají i družstevní záložny - § 13a
zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních
družstvech, ve znění pozdějších předpisů. (dtto jako
výše u bank)
 Povinné užití systému CERTIS u bank ani družstevních
záložen není stanoveno z důvodu nutnosti
harmonizace směrnice o platebních službách na
vnitřním trhu.
 Z tohoto účtu uhrazovány platby při mezibankovních
převodech.
www.law.muni.cz
Platební styk z hlediska mezinárodního
práva
 harmonizace podle práva Evropského společenství –
platby v měně EURO - Nařízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 o přeshraničních
platbách v eurech – bezprostřední závaznost pro celé
EU.
 Např.
www.law.muni.cz
Mezibankovní platební styk v platebním
systému I
 CERTIS – jediný český platební systém s
neodvolatelností zúčtování
 Podle zákona o bankách platební styk v rámci ČR v
české koruně, může probíhat v platebním systému s
neodvolatelností zúčtování – u spořitelních a úvěrních
družstev musí.
www.law.muni.cz
Platební systém obecně
 = systém s jednotnými pravidly, který slouží k
provádění, zúčtování nebo vypořádání platebních
transakcí
 PS obecně pouze musí dodržovat požadavky na
přístup k systému a účast v systému:
 Nediskriminaci,
 Přiměřenost,
 Neodůvodněné rozlišování mezi kategoriemi osob.
www.law.muni.cz
Platební systém s neodvolatelností
zúčtování:
 = systém, který zajišťuje převody peněžních
prostředků, jestliže:
 Má alespoň 3 účastníky (obecně) nebo 2 účastníky (pokud
zajišťuje propojení 2 platebních systémů s neodvolatelností
zúčtování)
 Je provozován na základě písemné smlouvy uzavřené mezi všemi
účastníky systému nebo na základě dvoustranných písemných
smluv mezi provozovatelem systému a účastníky systému,
 Provozovateli systému bylo uděleno povolení k provozování
platebního systému s neodvolatelností zúčtování,
 Provádí převody peněžních prostředků podle zákonných pravidel
a
 Jeho existenci a název oznámila Česká národní banka Komisi EU.
www.law.muni.cz
Vysvětlení k následujícím schématům
 Převádějící banka (plátce/příjemce) se nazývá
poskytovatel.
 K mezibankovním platbám může z platebních systémů
sloužit pouze platební systém s neodvolatelností
zúčtování.
 Platební styk mezi bankami i bez platebních systémů
s neodvolatelností zúčtování – možnost vynucena
harmonizací (směrnice 2007/64/ES)
www.law.muni.cz
www.law.muni.cz
www.law.muni.cz
Mezibankovní platební styk v platebním
systému

Banky se III
zapojují do zahraničních platebních systémů
s neodvolatelností zúčtování (např. do slovenského
SIPS).
 V platebních systémech s neodvolatelností zúčtování
se používají i jiné měny než Kč (EUR v TARGET),
případně více měn.
www.law.muni.cz
Platební styk mimo platební systémy I
 Použití SWIFT zpráv – obsahují příkazce, příjemce
částky, typ zprávy (odpovídá typu platby) – v
mezinárodním formátu čísla účtu a banky.
 Většina mezinárodních plateb probíhá přes SWIFT.
www.law.muni.cz
Platební styk mimo platební systémy II
 Využití vypořádacího systému ve smyslu §§ 82 – 90
zákona o podnikání na kapitálovém trhu (zúčtování
vzájemných pohledávek a závazků z obchodů s
investičními nástroji).
www.law.muni.cz
Platební styk mimo platební systémy III
 Telexové platby = platby prováděné pomocí dálnopisu
 - historicky používané platby
 - používá se u zemí, kde banky nejsou propojeny do
SWIFTu – např. Mongolsko, Myanmar
www.law.muni.cz
CERTIS
 = Czech Express Real Time Interbank Gross
Settlement system
 jediný platební systém v současnosti v provozu v ČR
 platební styk mezi bankami v ČR
 provozovatel ČNB
 používá způsob vyrovnání pohledávek Real Time Gross
Settlement
www.law.muni.cz
CERTIS – historický vývoj
 V roce 1992 plně fungovalo Zúčtovací centrum Státní
banky československé, přípravy už od 1990
 Po vzniku ČR od 1993 Zúčtovací centrum České
národní banky
 ZC transformováno na platební systém CERTIS
www.law.muni.cz
SWIFT I
 SWIFT = Society for Worldwide Interbank Financial
Telecommunication
 subjekt soukromého práva – společnost založená
podle belgického práva – 1973
 provozuje celosvětový systém pro zasílání finančních
zpráv – zprávy odpovídají platbám mezi bankami, ale
navíc systémové zprávy
www.law.muni.cz
SWIFT II
 Banka má přidělen SWIFT kód = BIC kód mezinárodně unikátní
 Přidělování SWIFT kódů popsáno technickou normou
ISO 9362 (není to právní norma!)‫‏‬
 Liší se od vnitrostátního kódu banky, který není
mezinárodně unikátní
 BIC = Bank Identification Code
www.law.muni.cz
SWIFT III
 SWIFT v současnosti funguje na bázi telekomunikací –
zabezpečená datová síť
 SWIFT není platebním systémem ve smyslu českého
práva!
 Přes SWIFT průměrně posláno více jak 12.000.000
zpráv za den
 Funguje na smluvním základě (smlouva mezi SWIFT a
bankou)‫‏‬
www.law.muni.cz
Platební systém TARGET 1 x TARGET 2
 Platební systém TARGET – fungujev rámci celé eurozóny, k
provádění přeshraničních plateb, i v zemích mimo eurozónu
 TARGET 1 – propojoval jednotlivé národní platební systémy,
docházelo k řetězení platebních systémů
 X
 TARGET 2 – propojuje banky, nejsou potřeba národní platební
systémy
 Přechod z TARGET 1 na TARGET 2: květen 2008
www.law.muni.cz
Smlouva o platebních službách
 Smlouvou o platebních službách se poskytovatel
zavazuje uživateli
 provádět pro něho platební transakce ve smlouvě
jednotlivě neurčené („rámcová smlouva“),
 provést pro něho jednotlivou platební transakci
neupravenou rámcovou smlouvou („smlouva o
jednorázové platební transakci“)
 rámcová smlouva může stanovit podmínky pro vedení
platebního účtu.
www.law.muni.cz
Platební transakce
 a) vložení peněžních prostředků na platební účet,
 b) výběr peněžních prostředků z platebního účtu,
 c) převod peněžních prostředků.
www.law.muni.cz
Platební příkaz I
 pokyn poskytovateli, jímž plátce nebo příjemce žádá
o provedení platební transakce
 bezpodmínečný (tzv. příkaz k úhradě) nebo se
stanovenými podmínkami – pak se provede po splnění
podmínek (např. dokumentární platby – dokumentární
akreditiv)‫‏‬
www.law.muni.cz
Platební příkaz II
 K účinnosti příkazu je vždy potřeba přijetí příkazu
bankou (§ 94 ZPS) – dvoustranný právní úkon –
možnost odmítnutí provést
 forma smlouvy o jednorázové platební transakci nebo
příkaz udíleného v rámci účinnosti rámcové smlouvy
www.law.muni.cz
Platební příkaz III
 Druhy:
 1) příkaz vydávaný plátcem (hladká platba)
 2) příkaz vydávaný příjemcem (inkaso)
 Dělení:
 1) v rámci jedné banky => nedojde k
mezibankovnímu platebnímu styku
 2) mezi bankami => dojde k dtto (převod
přes platebním systém s neodvolatelností
zúčtování)‫‏‬
www.law.muni.cz
Platební příkaz IV
 Povinně poskytované smluvní informace:
 Před uzavřením smlouvy o jednorázové platební
transakci,
 Před uzavřením rámcové smlouvy
 Před provedením platební transakce
 Informace příjemci ex post o platební transakci
u smlouvy o jednorázové platební transakci
 Informace plátci ex post o platební transakci
u smlouvy o jednorázové platební transakci
 Dtto x2 u transakce z rámcové smlouvy (§ 90, § 91)
 Informace o rámcové smlouvě na žádost
www.law.muni.cz
Opravné zúčtování I
 § 20c zákona o bankách
 provádí se při zúčtování částky v rozporu s příkazem
nebo při použití nesprávného bankovního spojení
 banka na účet oprávněného příjemce převede
peněžní prostředky ve správné výši spolu s úroky
www.law.muni.cz
Opravné zúčtování II
 lze provést do 3 měsíců ode dne vzniku chyby v
zúčtování – prekluzivní lhůta
 zmocnění České národní banky k vydávání
sekundárních prováděcích předpisů – vyhlášek - v této
oblasti
 nelze provést k tíži účtů správců daně (FÚ, FŘ, CÚ,
CŘ, soud…)‫‏‬
www.law.muni.cz
Korespondenční banky
 Banky, které mezi sebou mají dvoustranné příp.
vícestranné smlouvy o vzájemném platebním styku,
jsou korespondenčními bankami – platby jsou přes ně
přeposílány
 Obvykle zahraniční banky
 Seznamy korespondenčních bank publikovány online.
www.law.muni.cz
Korespondenční banky II
 Korespondenční banky se nevyužijí, když platba je
zpracována přes platební systém nebo se zřetězí více
platebních systémů za sebou (platby v rámci ČR přes
CERTIS, v rámci eurozóny přes TARGET).
 Používají se např. při posílání plateb do USA.
www.law.muni.cz
Číslo účtu - vnitrostátní
 Banky v ČR reprezentovány 4-ciferným číslem –
kódem banky nebo 4-znakovým slovem – kódem
banky.
 Uvádí se navíc k číslu účtu, obvykle za lomítko:
1111111111/0700
 0100 – Komerční banka, 0300 – ČSOB
 Znakový kód pro KB a ČSOB: KOMB, CEKO
www.law.muni.cz
IBAN
 IBAN = mezinárodní číslo účtu u banky =
International Bank Account Number
 obsahuje: kód země (CZ) + kontrolní číslo (65) +
vnitrostátní kód banky (0800) + číslo účtu
(0000192000145399)‫‏‬
 Př.: CZ65 0800 0000 1920 0014 5399
 pořadí a délka částí v jednotlivých zemích se
může lišit! vždy obsaženy: kód země a 2
kontrolní čísla na začátku (první 4 znaky)‫‏‬
www.law.muni.cz
IBAN II






Př.
DE89 3704 0044 0532 0130 00
FR14 2004 1010 0505 0001 3M02 606
GB29 NWBK 6016 1331 9268 19
GR16 0110 1250 0000 0001 2300 695
MT84 MALT 0110 0001 2345 MTLC AST0 01S
 Užíván v EU dle čl. 4 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (ES) 924/2009 o přeshraničních platbách ve
Společenství
www.law.muni.cz
IBAN III
 - IBAN se nevyužívá v USA, používá se hlavně v ES.
 - Podle čl. 4 odst. 1 nařízení ES/924/2009 je
povinností banky sdělit každému klientovi na jeho
vyžádání, jestliže to připadá v úvahu:
 1. číslo jeho účtu ve formátu IBAN
 2. BIC/SWIFT kód banky
www.law.muni.cz
Dohled nad mezibankovním platebním
stykem I
 provádí ČNB, ECB a jiné centrální banky, popř. jiné
dohledové orgány, pokud jde o pobočku zahraniční
banky – FMA (Rakousko), FSA (Velká Británie))
 povinnost mlčenlivosti
 provozní a technické požadavky
 povinné audity
 požadavky na další konkrétní aktivity
+ Evropský orgán pro bankovnictví (dle nařízení
Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 o o
zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského
orgánu pro bankovnictví))
www.law.muni.cz
Dohled nad mezibankovním platebním
stykem II
 opatření k nápravě – vydává ČNB
 sankce a pokuty - dtto
 ochrana osobních údajů – dohled provádí Úřad pro
ochranu osobních údajů
 kontrola správcem daně v oblasti daňové (banka je
poplatníkem různých daní)‫‏‬
www.law.muni.cz
Děkuji vám za pozornost
 Dotazy?
-> JUDr. Bc. Libor Kyncl, Ph.D.
-> [email protected]