Nové číslo HomeLes je on-line! - Střední lesnická škola Hranice

Nové číslo HomeLes je on-line! - Střední lesnická škola Hranice

Obsah čísla
Úvodník
2......... GUDY CUP 2016
2......... Na praxích pod Helfštýnem
3......... Návštěva z Ruska
4......... Národní přírodní rezervace
SOOS
5......... Irská republikánská armáda
(1)
7......... Zapomenuté zbraně
8......... Veletrh Silva Regina
9......... Maturita
10....... Co Vy na to, pane Weiss?
12....... Prof. Josef Schmoranz Rukověť lovectví, příručka pro
myslivce, lovce a střelce
(1917)
14....... Hřbitov bohů (povídka,
4. část)
15....... Vzpomínka na podzim
16....... Na křídlech múzy
17....... Komiks
18....... Redakční koutek
Tik tak. Tik tak. Léto už je tu a s ním
i konec školního roku. Z třeťáků se stávají
čtvrťáci, z druháků třeťáci a tak dále.
Neskutečně rychle to uběhlo, nebudeme
si nic nalhávat. Prváci se ani nenadáli a
pokračují na další příčku tohoto
pomyslného žebříku. A naši třeťáci jsou
už skoro na vrcholu. Zbývá jim zdolat jen
tu poslední příčku - a to maturitu. Ale
nebudeme si přece kazit prázdniny řečmi
o maturitě. Ta je až zadlouho! Všem
žákům, učitelům a pracovníkům školy
přeje náš kolektiv školního časopisu
hezké prázdniny a mnoho sil do nového
školního roku.
Vaši Pat a Mat
ilustrace titulní strany
Tereza Voldánová, 2. C
číslo 4 ročník 2015/2016
Aktuality
GUDY CUP 2016
V dubnu se uskutečnil 3. ročník volejbalového turnaje pedagogických pracovníků ZŠ a SŠ z Hranic a okolí - Gudy
cup 2016.
Turnaj se koná na počest zesnulého
Mgr. Miroslava Gadase, který tento turnaj
pravidelně organizoval. Podmínkou je, že
v každém týmu musí být na hřišti vždy
minimálně dvě ženy.
V první fázi turnaje se soutěží ve dvou
skupinách, ve kterých se hraje systémem
každý s každým. Z těchto skupin pak postoupí dva nejlepší týmy do semifinále a
následného finále a zápasu o 3. místo.
V letošním roce v konkurenci osmi škol
nenašla SLŠ přemožitele a turnaj bez jediné prohry suverénně vyhrála v sestavě:
Holcová, Chmelařová, Pytela, Menšík,
Novák a Skotnica.
Konečné pořadí:
1.SLŠ
2.SPŠ-Hranice
4.ZŠ-Skalička
5.SSOŠ-Hranice
Mgr. Aleš Skotnica
Na praxích pod
Helfštýnem
V květnu se naše třída 1. C zúčastnila
praxí u LČR na týnském polesí. Praxe byla dle mého názoru dost podobná práci
na našem polesí, koneckonců jsme
vlastně pracovali „u sousedů“, navíc
většinou pod dohledem někoho z bývalých absolventů naší školy, např. pana
Ing. Rudolfa Žabky. Kvůli maturitám, které právě probíhaly, jsme ovšem jezdili na
praxe bez doprovodu odborných učitelů.
Velkým rozdílem tedy byla jednotvárnost
naší práce po celý týden – sbírání a
vršení klestu na hromady, a to na kopcích
pod Helfštýnem. Terén tedy nebyl zrovna
ideální, myslím si ale, že všichni, neustále se lopotící do kopce s nářadím nebo
hromadou klestu, moc dobře pochopili,
proč se vlastně hrady stavěly na kopcích.
V čem je ale, alespoň podle mě, praxe
mimo polesí rozhodně užitečná? Při práci
totiž nejsme studenty ve Valšovicích, ale
spíše něco jako brigádníci. Tempo a kvalita práce, ale i vlastní zodpovědnost jsou
tedy úplně jiné, než na našem polesí.
Takže praxe u LČR byla nepochybně užitečná nejen pro les, ale i pro nás.
Lukáš Kopecký, 1. C
strana 2
Aktuality
Návštěva z Ruska
Ve dnech od 1. až 8. 6. 2016 nás navštívili žáci a učitelé z kostromské Vyšší školy
lesnicko-mechanizační a z čuchlomské
Lesnicko-strojírenské odborné školy. Delegace se skládala ze čtyř studentek,
jednoho studenta a dvou ředitelek. Naše
přátele z Ruska doprovázeli dva naši studenti ze 3. A a pan učitel Pytela. Rusové
měli velice zajímavý program, navštívili
Prahu, hrad Bouzov, přečerpávací vodní
elektrárnu Dlouhé Stráně, zoologickou
zahradu, Lesní správu Loučnou a mnoho
dalších zajímavých míst. V upomínku na
svoji návštěvu pak v našem školním arboretu zasadili stromy přátelství krásnou břízu červenolistou a smrk
Brewerův.
Eliška Žižková, 2. C
číslo 4 ročník 2015/2016
Příroda
Národní přírodní rezervace SOOS
Letos na jaře jsem
navštívil národní
přírodní rezervaci
SOOS, která se
nachází v Chebské pánvi, 6 kilometrů východně od Františkových Lázní.
Od Hranic na Moravě je to pěkný kus
cesty …
Přírodní rezervace leží v nadmořské výšce 432 až 440 metrů. Svou rozlohou zabírá plochu 221 ha. Tato oblast byla
v roce 1964 vyhlášena rezervací. Možná
by vás zajímalo proč? Ojedinělým a pozoruhodným jevem nacházejícím se pouze
zde jsou takzvané MOFETY. Vznikají probubláváním minerálních vod nebo také
suchého kysličníku (CO2) vodou či bahnem na povrch. Tento jev je někdy nesprávně označován jako bahenní sopky.
Mofety se na povrch dostávají přes vrstvu
třetihorních sedimentů, které se skládají
z křemitých písků, porovinových a kaolinických jílů. Mofety tam téměř na každém kroku vybublávají z děr o rozměrech
10 – 80 cm do malých jezírek
obklopených spoustou vzácných rostlin,
jako je např. slanomilná orchidej korálice
trojklanná. Vyšší patro flory tvoří
převážně břízy bělokoré a borovice. Připomínalo mi to rozlehlé tundry na severu
Ruska.
Celým národním parkem vede téměř kilometr a půl dlouhá naučná stezka
lemovaná chytrými tabulemi, po níž se
dostanete ke dvěma minerálním pramenům. Těmi jsou Císařský pramen a
pramen Věra. Oba jsou pitné. Jednou za
pár let dokáže nahromaděná energie prameny vytrysknout do výšky několika desítek metrů.
Rezervací SOOS prochází zrekonstruovaná úzkokolejka, po které se odtamtud návštěvníci mohou svézt do
přilehlé obce zvané Kateřinka. Tato trať
zde byla postavena v době, kdy se přímo
v rezervaci těžil kaolín.
Při vstupu na naučnou stezku můžete
navštívit muzeum SOOS, ve kterém je
umístěna expozice Dějiny země, Ptačí
svět Chebska a Příroda Chebska. Dále se
zde nachází Stanice handicapovaných
živočichů a přilehlá dančí obora.
Návštěvu rezervace doporučuji všem milovníkům přírody, kteří do tohoto
malebného kouta naší země zavítají. Je to
přece jen evropská rarita.
Ondřej Topolanský, 1. C
strana 4
Historie
Irská republikánská armáda (1)
Co předcházelo vzniku
Další číslo časopisu Homeles je tady
a s ním i další okénko do novodobé historie. Tentokrát jsem se rozhodl popsat
vám, co je to IRA neboli Irská republikánská armáda, a v několika článcích vám
přiblížit, jak a proč tato organizace vznikla a jak působila během celého dvacátého století. Dnes je tu tedy část první.
Irská republikánská armáda (dále jen IRA)
byla irskou republikánskou vojenskou organizací, která se vyvinula z vojenského
uskupení Irští dobrovolníci. Dnes vám povím, co vedlo ke vzniku Irského odporu
ve dvacátém století.
Irové byli od nepaměti samostatným keltským národem. Pevnou součástí Velké
Británie se Irsko stalo až v polovině sedmnáctého století. Tehdy zde vypuklo
velké povstání. Irům se nelíbil stále sílící
vliv anglických osadníků, kteří do země
Ulsterští dobrovolníci
číslo 4 ročník 2015/2016
přicházeli za volnou úrodnou půdou. Tehdejší britský vládce, lord protektor O l i ve r
C ro m w e l l , to však nenechal jen tak. V roce 1649 jeho vojsko vtrhlo na irskou
pevninu, celou zemi dobylo a roku 1652
povstání zcela potlačilo. Na konci tohoto
konfliktu se irské obyvatelstvo snížilo na
dvě třetiny počtu obyvatel před válkou.
Celá třetina v důsledku války zemřela nebo opustila zemi. Kvůli uvolněné půdě
přišly další vlny kolonizace. Britů tu bylo
čím dál víc. Dospělo to tak daleko, že se
Irové stali menšinou ve své vlasti. I přes
to se objevil způsob, jak si zachovat národní identitu. Náboženství. Přímo
úměrně sílícímu anglickému vlivu totiž sílil v Irsku i vliv Anglikánské církve. I přes
to, nebo právě proto, si Irové zatvrzele
chránili své katolictví a přestoupit k anglikánské církvi tvrdě odmítali. Tak se
stalo, že se obyvatelstvo rozdělilo na dvě
Historie
skupiny. Anglikáni, podporující Irsko jakožto součást Velké Británie, a katolíci,
stoupenci myšlenky Irska svobodného.
Právě katolická církev byla hlavním
prostředkem nesouhlasu Irů s britskou
nadvládou a už na počátku osmnáctého
století začaly propukat první nepokoje.
V roce 1858 vznikla tajná organizace - I rs ké re p u b l i ká n s ké b ra trs tvo , která se stala hlavním představitelem irského
odporu.
Přesouváme se do roku 1912, kdy je celé
Irsko stále ještě součástí Velké Británie.
Právě teď se tu znovu začínají projevovat
radikální snahy o osamostatnění irské země. Každý ví, že je to jiné než kdykoli jindy. Ve vzduchu je cítit napětí. Lidé nejsou
spokojeni s vedením země pod nadvládou Británie a národnostním útlakem a
jsou připraveni se z něho za každou cenu
vymanit. Republikánské názory však
nejsou podporovány všemi Iry. Proti je
především protestantská část obyvatelstva, a tak vzniká vojenská unionistická
(unionismus = snaha o sjednocení) organizace U l s te rš tí d o b ro vo l n íc i . Jejich
hlavním cílem je zachovat nynější stav Irska jakožto součásti Británie.
Jako odpověď se v roce 1913 formuje
uskupení I rš tí d o b ro vo l n íc i jakožto nacionalistická organizace. Její členové se
zpravidla stávají i příslušníky Irského
republikánského bratrstva a jsou odhodláni udělat vše proto, aby bylo Irsko zase
svobodnou zemí. Oficiálně si kladou za cíl
zajištění práv a svobody pro irský lid, doopravdy však směřují k otevřenému povstání proti
britským
Ulsterským
dobrovolníkům a celému britskému systému.
Jejich snahy vyvrcholí 24. dubna 1916,
kdy vypukne slavné ve l i ko n o č n í p o vs tá n í.
Hlavní roli v něm sehraje především již
zmiňované Irské republikánské bratrstvo
a Irští dobrovolníci. Je to první krok
k samostatnému a svobodnému Irsku.
O velikonočním povstání si budete moci
přečíst již v příštím čísle.
Jan Podlipný, 1. C
Irští dobrovolníci
strana 6
Historie
Zapomenuté zbraně
De Lisle Carbine
Roku 1942 započal anglický inženýr a
vášnivý lovec William Godfrey de Lisle
konstruovat kompaktní a tichou loveckou
pušku pro náboj .22 určenou k lovu
drobné zvěře. Puška fungovala dobře, ale
byla neprodejná kvůli své ráži a
integrovanému tlumiči. Roku 1943 se
Godfrey se svou zbraní obrátil na majora
Malcolma Campbella. Puška byla
předělána na ráži .45 a používala
modifikované zásobníky z Coltu 1911.
Zbraň se testovala střelbou ze střechy
velitelství
kombinovaných
operací
v Londýně do řeky. Testující mimo jiné
zjišťovali, jestli procházející občané a
důstojnící střelbu uslyší. Nikdo z lidí,
dokonce ani údržbáři u oken, nic
neslyšeli, a to znamenalo zařazení zbraně
do arzenálu speciálních jednotek.
číslo 4 ročník 2015/2016
Britští SAS (Special Air Service) a
COMANDOS používaly karabiny De Lisle
do roku 1965. Proslýchalo se, že zkušený
člen SAS dokáže zastřelit řidiče džípu na
400 stop, aniž by si toho všimnul
spolujezdec...
Co se týče technických specifikací, je na
tom zbraň - na svou dobu - velmi dobře.
· Váha: (nenabitá) 7 liber - 3,74 kg
· Délka hlavně: 210 mm
· Celková délka: 89 cm
· Ráže: .45 ACP (stejná jako Colt 1911)
· Zásobníky: sedmi nebo jedenáctiranný
schránkový
· Princip: páková opakovačka
· Mířidla: mk. I Lanchester (stejná jako
Lee Einfield), modifikace optik
· Vyrobeno 129 kusů.
Jakub Vašíček, 1. C
Zápisník
Veletrh Silva Regina
Dne 5. 4. 2016 žáci druhých ročníků
navštívili největší lesnický a myslivecký
veletrh Silva regina a zemědělský veletrh
Techagro v Brně. Naši školní delegaci
doprovázel pan učitel Bartoš, pan učitel
Církva a pan vychovatel Novák. Tento
veletrh stejně jako v minulých letech
navštívilo
nespočetně
mnoho
návštěvníků nejrůznějšího věku. A co vše
tu mohli návštěvníci vidět? - V pavilonu
Z mohli zhlédnout trofeje, lovecké zbraně
a optiku. Mohli navštívit stánky mnoha
firem, které oblékají naše myslivce a
lesníky, ale i firmy, které vyrábějí věci pro
mysliveckou kynologii apod. Všechny věci
si návštěvníci mohli nejen prohlédnout,
ale i zakoupit. Taktéž byl nachystaný
široký výběr myslivecký specialit, na
které se všem sbíhaly sliny. Ale naše
studenty většinou zajímaly stánky
vysokých škol lesnických, kde se mohli
zeptat, co právě studium na každé škole
obnáší.
Mnoho studentů také navštívilo expozice
strojů a zařízení v lesnictví nebo
zemědělství. Největší ohlas měly
vyvážecí soupravy a harvestory, do
kterých se chtěl každý student posadit a
vyzkoušet si na vlastní kůži, jaké to je
„vlastnit“ takového obra. Nesmíme ale
opomenout, že velký zájem byl
i u traktorů, a to například u značky Zetor
nebo New Holland.
I doprovodný program byl velice zajímavý
a zábavný. Návštěvníci se mohli těšit na
Miss a na ukázku Timbersportu, což je
vlastně dřevorubecký sport. Během
tohoto vystoupení se vyrobila socha pro
Elinku Černošskou, která se vydražila za
neuvěřitelnou částku 39 tisíc korun.
Osobně doporučuji udělat si příští rok čas
a zajet si na tento úžasný veletrh.
Eliška Žižková, 2. C
strana 8
Zápisník
Maturita
Úspěch či zklamání?
Maturita. Noční můra každého z nás.
Někdo se na ni připravuje lépe, někdo
hůře. A jak se na ni připravili letošní maturanti? Posuďte sami.
Jak všichni víme, tak proběhl jarní termín
letošních maturit. Z naší školy maturovalo celkem 71 žáků z 83. Jak už se
někdy stává, pár studentů nebylo k maturitě připuštěno, pár jich opakuje ročník
a někteří ukončili studium. Blázni.
Z jednasedmdesáti studentů pak maturitu zvládlo pouze jednačtyřicet. Někdo pohořel na matice a někdo nezvládl zkoušku
z českého jazyka. A tady u toho se zastavíme. K ústní zkoušce z českého
jazyka si každý z nás vybírá dvacet
knížek a z těch si losuje pouze jednu.
A když si někdo vylosuje knížku a neřekne o ní ani ň, tak proč si ji do toho seznamu vůbec píše? Vždyť teď existuje
tolik možností, aby si student o té dané
knížce něco zjistil, a zabere to pouze pár
číslo 4 ročník 2015/2016
minut (myslím tím internet, existuje
„věc“ jako je audiokniha, atd.) Tímto chci
otevřít oči budoucím maturantům – maturita není procházka růžovým sadem a
štěstí přeje připraveným.
Eliška Žižková, 2. C
Pozn. na okraj: Není však nad to si zvolené knížky přečíst a k četbě si zapsat
vlastní poznámky a postřehy. Tato příprava vám totiž vynese ty nejlepší plody
a jednoznačně vás povede k úspěchu.
Dvacítku knížek přece při troše vůle
zvládne úplně každý, kdo chce získat maturitní vysvědčení …
Jan Beláň
Zápisník
Co vy na to, pane Weiss?
Téma: Stává se, že nově přicházející studenti jdou na
střední školu s myšlenkou na možnou novou „lásku“,
kterou si na střední škole „zaručeně najdou“. Je to skutečně tak? A mají tyto nové páry budoucnost? Co Vy na
to, pane Weiss?
No, tohle už mi párkrát proběhlo hlavou.
Vždy, když vidím ty „zamilované“ páry na
chodbách, jak si vzájemně a vlastně
i nám ostatním dokazují lásku (a to dělají
různými způsoby, někdy až neuvěřitelnými …), tak si jen tak v hlavě prohodím:
„Na jak dlouho to je? Vydrží to?“ A to je
vlastně ta správná otázka! Za dobu, kterou jsem na naší škole, pozoruji trend,
který jsem nazval Titanik. A co že to
vlastně je?! Titanik je název pro vzorec
průběhu vztahu lidí na SLŠ. Zpravidla
totiž kluk z vyššího ročníku „sbalí“ holku
nižšího ročníku. Úplně typický je rozdíl
dvou let. Takže třeťáci s prvačkami,
druháci lačně čekají na to, až budou třeťáci, a čtvrťáci se pomalu, ale jistě loučí s druhačkami. - A proč tedy zrovna
Titanik? Protože vztah na střední škole
většinou končí stejně jako ona slavná loď.
Dva se na „Titaniku“ vášnivě plaví, užívají
si a myslí, že to bude navždy. To však
netuší, že na Titanik čeká ledovec (maturita), který ho pošle ke dnu, a na Leonarda (kluka) se již chystá studená voda.
Holka většinou končí podobně jako
v onom filmu ... sama. Nebo je to snad
jinak? Je nějaká naděje, že vztah bude
pokračovat, když pojítko, kterým je škola,
zmizí?
Nenašel jsem zatím odpověď. Mám pár
přátel, kteří jsou spolu a čeká je onen ledovec. Potom se mi snad dostane odpovědi.
Zkusme být trochu naivní a věřit, že
vztah vydrží, i když se ti dva již nebudou
vídat každý den.
Hodně štěstí!
strana 10
Zápisník
Bez tebe to nejsem já
Bez Tebe to nejsem já,
bez Tebe se skončit dá.
Skončit s vírou na lásku,
nahrát úsměv na pásku.
Sluníčko
Ty jsi to Sluníčko,
co mi je nadějí.
Ty jsi to Sluníčko,
chráníš před závějí.
Na pásku jež přehrává se,
mezi lidmi šťastný zdám se.
Avšak nikdo nevidí,
že tvůj úsměv chybí mi.
Ty jsi to Sluníčko,
pro které žiji.
Ty jsi to Sluníčko,
štěstím mě míjí.
Úsměv, radost, smutek, pláč ...
tím vším stal se ze mě rváč.
Překročím svůj vlastní stín,
ač říkáš, že nemusím.
Chvílí, když Tobě
svou lásku zapírám,
začnu se ztrácet,
cítím, že umírám.
Začalo to tak krásně,
dny i noci plné vášně.
Kdeže jsou, a kde jsi Ty ...?
Trháš lásce závity?!
Proto mi prosím,
neodcházej v dáli.
Myšlenka na Tebe,
slzy se valí.
Počkej chvíli, zastav se!
Čelem ke mně postav se ...
Zavři oči, začni snít ...
smím Tě ještě políbit?
Ve smích a radost však,
když se mi ukážeš.
Zkus mi dát šanci,
vím, že to dokážeš.
Chci stát blíže, zavři víčka ...
chci dotknout se Sluníčka.
I když spálíš mě a se mnou lásku,
kvůli Tobě dám svůj život v sázku.
Šanci, že jednou
budeme pár.
Sluníčko, déšť
- duhový dar.
Třeba existuje malá šance
mít Tvé jméno na své schránce.
Láska ale promění
více než tvé příjmení.
Co bych jen dal,
mít Sluníčko Tebe.
Můžeš si přát!
Snesu Ti nebe.
Staneš se mým světem?
Stanu se světovým.
Nebe je prostor,
- tvrdí, že ráj.
I to je málo,
lepší znám kraj.
Jen dvě slova slyšet chtěl bych ...
„Miluji Tě …“ odpovím.
Stačí jen na chvíli,
když budeš chtít,
zkusit být se mnou,
chci pro Tebe žít.
Největší štěstí dalo mi nebe,
dalo mi možnost
Milovat Tebe <3
Daniel Weiss, 3. A
číslo 4 ročník 2015/2016
Divadlo, hudba, film, literatura
Prof. Josef Schmoranz - Rukověť lovectví,
příručka pro myslivce, lovce a střelce (1917)
Nedávno jsem se probíral knihovnou mé
babičky. Mimo jiné se mi dostala do rukou
vcelku nezajímavá knížka formátu A5
v brožovaném vydání. Už od pohledu
toho má dost za sebou. Vypadl z ní
lístek s nadpisem „Vaše blahorodí“. Po
bližším prozkoumání jsem zjistil, že je to
„upoutávka“ na knihu „Rukověť lesnictví,“ kterou jsem kupodivu právě držel
v ruce. Název mne upoutal, dal jsem se
tedy do čtení. Je to čtení dozajista velmi
poučné, o čemž svědčí už prohlášení autorovo v samé předmluvě: „Heslem spisu
jest: ‚nejen loviti, ale také starati se, aby
bylo co loviti.‘“ Avšak s některými infor-
macemi v knize uvedenými se dnes již
nedá příliš souhlasit. Například tvrzení
autorovo dále v předmluvě: „Jsou dva
druhy domácí nízké zvěře lovné, vyskytující se víceméně početně ve všech našich
Upoutávka na knihu Ru ko vě ť l o ve c tví (Přečtete-li si
pozorně text, dozajista vás pobaví.)
strana 12
Zápisník
honitbách: koroptev a zajíc. (…) O srstnaté zvěři vysoké a o zvěři černé, chované
u nás téměř výlučně jen v oborách, a tudíž pro velkou část našich lovců bezvýznamné, zmiňuji se jen krátce.“
V knize je podrobně popsána střelná
zbraň jako taková, i její rozdělení na
jednotlivé druhy. Nechybí ani podrobný
popis jednotlivých druhů zbraní a jejich
částí. Nalezneme zde i detailní informace
týkající se střeliva. Dle mého názoru se
v tomto ohledu do dnešní doby mnoho
nezměnilo.
Zaujaly mne však i některé pojmy
z loveckého prostředí, v knize uvedené, a
jejich vysvětlení. Vybral jsem pár úryvků
ze 37. Kapitoly nazvané „Různá
pravidla.“ Například:
„Újedník nebo lovčí ras je člověk, který
od 1 . srpna až do 31 . ledna střílí zblízka
i nesmyslně daleko na vše, co se objeví
před ním, bez ohledu na rod a stáří, nepátrá po uniknuvší postřelené zvěři, nedopřává zvěři ani kratičkého oddechu
v týdnu, nehájí ani nekrmí zvěř v zimě,
nepečuje vůbec o zvěř, a jehož jest jedinou snahou a starostí vyzískati hodně
peněz z revíru. Řádný a slušný lovec odmítne břitce újedníkovo pozvání na hon.“
„Lovecká horečka dostaví se obyčejně
v okamžiku, kdy má se střeliti na
vzácnou nebo toužebně očekávanou
zvěř. Jeví se jako velmi nepříjemná tíseň
srdeční; srdce tluče hlasitě a údy chvějí
se tak, že nelze zamířiti klidně. Zde pomůže jedině rázné vzpružení těla a zadržení dechu. Jinak lze čeliti záchvatům
pevnou vůlí, sebeopanováním a častým
pozorováním zvěře, bez pomyšlení na
střílení. Jest hojně lovců trpících horečkou
loveckou a mnohý z nich nezbaví se jí
nikdy.“
Dále jsem vybral úryvek z kapitoly 35. -
„O dietě a hygieně:“
„Před honem nutno vždy pojísti něčeho
studeného (uzené maso, šunka, vejce natvrdo aj.) a zapíti 1 - 2 sklénkami bílého
vína, smíšeného s vodou minerální. (…)
Po dobu trvání jest střelci zdržeti se pití
lihovin. Velmi dobře osvěží kus čokolády
nebo pastilky „kola“. Koná-li se hon
i druhého dne, jdi každý střelec raději
včas spáti, ježto dlouhého besedování a
bdění není nikdy věci na prospěch. (…)
Ostrý tělocvik honu poslouží znamenitě
diabetikům, dnou a rheumatizmem sužovaným, ale „poslední leč“ jest jim
mírně si vésti, aby nezničili dobrý účinek
hned v zárodku.“
Jan Podlipný, 1. C
číslo 4 ročník 2015/2016
Četba na pokračování
Hřbitov bohů (povídka, 4. část)
Nevypadali nijak moc výjimečně. Až na to, že měli přes sebe černé hábity s kapucemi,
na zádech měli znak ruky s okem na dlani, který přišel hrobaři hrozně povědomý. Jedna
z postav, byly tam čtyři, nesla na zádech nějaký pytel. Hrobař nejprve usuzoval, že tam
budou ostatky Olafa, jenže jeho dedukce dostala těžkou podpásovku, když se pytel
párkrát pohnul. Jeden z nich do pytle prašti pěstí a zasyčel nějakou nadávku.
Mezitím za hrobařem doběhl i Martius a společně šli pomalu za nimi. Neznámí si jich za
celou dobu ani nevšimli, neustále si něco šeptali a sem tam udeřili do pytle. Pomalu,
ale jistě se přibližovali k jezírku, což hrobaře začalo znervózňovat. Drbl do Martiuse,
vyměnili si pár pohledů a Martius nakonec kývl. ,,Kam jste se vydali v tuhle temnou
noc?" zvolal hrobař.
Neznámí sebou jak na povel trhli a pomalu se otočili. Hrobař je probodával chladným
pohledem a Martius si s krvelačným úsměvem potěžkával kuši, kterou měl opřenou
o pravé rameno. ,,Jak ... jak jste nás našli?" vykoktal ze sebe ten, co měl pytel přes
rameno. ,,Jednoduše. Až bude znovu vykrádat hroby, alespoň je nějak zamaskujte,"
řekl hrobař klidně. ,,Vidíš, Henku, já ti říkal, že je máme zakrýt! " okřikl ten s pytlem
chlapa úplně napravo. Ten mu vrazil facku: ,,Žádné jmenování! " okřikl ho Henk a otočil
se na hrobaře. ,,Tentokrát nás už nezastavíš, hrobaři." ,,Tentokrát?" podivil se hrobař.
Všichni kývli. Hrobař chvíli přemýšlel a pak se pleskl do
čela.
,,Bratrstvo vševidoucích. Ten jejich znak, ruka s okem na
dlani, už vím, kde jsem to viděl. Pár let nazpět jste se
snažili oživit jednoho vašeho padlého mistra," řekl hrobař
až nostalgicky. ,,Přesně tak. A ty i s tím svým ... poskokem
... jste nám to překazili. Ale tentokrát to bude jiné.
Tentokrát vyhrajem," řekl heroicky a semkl vítězně pěst. Tím poskokem myslel
samozřejmě Martiuse, kterého to rozlítilo k nepříčetnosti. V mžiku držel kuši, měl
zamířeno a vystřelil po Henkovi šipku. Jenže Henk ji nějakým trikem odrazil a šipka se
zabodla do ramene toho, který držel pytel. Ten s křikem pytel pustil na zem a v tu chvíli
se začaly dít věci.
Sotva pytel dopadl na zem, ozval se podivně hluboký hlas a celý pytel se ocitl
v plamenech. Chlápci odskočili a vyděšeně to sledovali. I hrobař s Martiem čekali, co se
bude dít. Pytel se začal trhat a z něho začala trhavým pohybem povstávat postava.
Hned ze začátku si nešlo nevšimnout čistě červených vlasů, které ale nyní hořely a
kroutily se jako chapadla. ,,Jacob! " vyhrkli s úlevou hrobař i Martius. Jacob se narovnal,
oči měl rudé jako láva a drtil ruce v pěsti. ,,Ještě jednou do mě někdo udeří a budu
hodně rozzuřenej! " zakřičel a přiskočil k tomu, co ho před tím nesl. Přiložil mu ruku na
hruď, pěti tahy mu tam nakreslil pentagram a pak ho jednoduše přeskočil. Chlap se
drásal po hrudi, jako by chtěl pentagram servat, ale Jacob luskl prsty a muži
explodovala hruď. Nechal mu vybouchnout srdce. Jacob přestal hořet a pak došel ke
svým přátelům se slovy: ,,Vše vám pak vysvětlím.“
Jakub Možný, 4. A
strana 14
Volná tvorba
Vzpomínka na podzim
Lesem se ozývá táhlé troubení korunového šestnácteráka, který jím oznamuje, že tento
palouk i houf laní patří jemu. Ale co to? Z lesa se náhle ozvala výzva. Rozrušený jelen
započne troubit hlasitěji. Soupeř se tím ale nenechá vyvést z míry a po chvíli se zpoza
stromů vynoří jeho paroží. Se skloněnou hlavou se k sobě oba dva jeleni přibližují.
V okamžiku se zaklesnou parohy. Začíná přetlačovaná, jako když si dva muži dávají páku. Tady ale někdy jde i do tuhého. Zvuky tlučení paroží o sebe se rozléhají po celém
kolbišti. Síly jsou vyrovnané. Teď rozhodne výdrž. Laně opodál napjatě sledují průběh
boje … Vetřelec už má dost a dává se na ústup. Mizí v lese a s sebou si odnáší šrám na
boku. Šestnácterák oslavuje své vítězství táhlým troubením.
Dušan Řezáč, 1. C
číslo 4 ročník 2015/2016
Na křídlech múzy
Máš
J s i s mšup a tn ý p rů m
Ta k v tn ý z e s ě r ve š k
A p o táyj d i s i ve n vdé d ívky o l e
h n i ze
s vé doýp o l e
m ky
O b l a ke
m
k
D ru h
o u ře
Vž d yťýtm z m i z í s toa d e j d o u vě c
Vž d yť b a k s n a ž i t s ro s ti vš e c h i s m u tn é
n
e z s ta r e n e n í
o s ti ž i j o n u tn éy
u i bl ec
A j s o
hy
Ž i j o u uz s p o ko j e n é
As i s e d n e n a n i c j i m n
Kd yž pvo u s tu z vá sd e n n i c n eeřec h yb í
á m pa d
j
š
á h l aivma z á vi d í í
h
n
ed j a k
Pro s
se seše
J e d n otěd m u s íš n ě c o
ří
u
š
v
M u s íš s e b u ď n a yp u s ti t
J d i s e n a u č i p ro s to
J d i vsatkřra n a p i vtoo d to h o ovp rkl i d u
o s ti t
íc l i d u
du,
s p o le kd uli .
,
a
k
m
ý
Vo d n íddá ti d o d a ti kli
,
s a m é.h o
e
to d o
b
e
s
ř
u vn it
n éh o
ťa s tn ýems ku te č n ě krá s
š
ě
t
lá
ě
To u d ítíš n ě c o .. . n
a poc
e r,
h n o s j.e b
c
e
š
v
,
u
, lá s k
n ed e
S vo b oj,dbue r, n ic ji n ým
u še,
itř s vé d
n
v
d á ve
u
,
e
c
s rd
itř s vénhi on e tu š e .
n
v
u
o
t
i
N e c h se j to a u s kla d
a,
á s u s veětat .
r
sch ov
k
i
t
e
ž
vym a
be sk
n ě c o , uctoé … b u d e z te
e
d
ij
ř
p
A a ž ij d e n ě c o kr
a ž př
m e,
h ltí a prařijj n a p ro s to ,
o
p
o
n
h
vš e c
o ok
Až tě htoo b u d e š p ln ýhpo vyjm e ,
a ž to n ic , c o tě z toto n a o s tro.
n e n í n ic … te ď je
tu ,
n en í
krá s a ějetu !
,
e
s
j
ě
u sm
sv
h n i tooat, m ě j s e č il e k
á
t
y
v
k
a
T
u j ž iv
n e z a vrh
Je rá n o ,
sto se stm ívá
svítí sl u nac ep ře
,
a
Ka žd ý d vě strap ři to m b o u ře řá d í.
a č sta rý je č i n y se b e m ívá ,
kyp í z n ě j m lá
d í.
N a vše c h n y ú
sm ě v ro zh a zu
p ře sto u
je ,
N e b o n a ovpn aitkř p u sto je .
sm
u
tn ě se
a u vn itř zá ří p
ře kyp u je . p re ze n tu je
N e jh o rš í vžd
y exp lo ze n itra
kd yž to pje
ra vé vyp lu
je ve n . ,
S ta n e se to
d
n
e
s,
č
i
zí
u rč itě n a d e jd
e te n d e ntr. a ,
A p a k ti ,
a p ři jd o u cnoa ntoe vě ři li , p o c h o p í
, že m lu vím p
Až p ro b o
ra vd u č is to u .
te n h o d n ýd nčeloje ja k ko p í
v ě k, c o n e b y l
is la m is to u .
Jakub Štefánik, 3. C
strana 16
Komiks
vytvořil Teodor Rainisch, 2. C
číslo 4 ročník 2015/2016
Redakční koutek
Redakce a přispěvatelé
Šéfredaktoři:
Eliška Žižková, 2. C
Teodor Rainisch, 2. C
Redaktoři:
Lukáš Kopecký, 1. C
Jan Podlipný, 1. C
Dušan Řezáč, 1. C
Jakub Štefánik, 3. C
Ondřej Topolanský, 1. C
Jakub Vašíček, 1. C
Daniel Weiss, 3. A
Přispěvatelé:
Mgr. Aleš Skotnica
Jakub Možný, 4. A
Na úpravě se podíleli:
Mgr. Jan Beláň
Mgr. Vojtěch Zlámal
Kontakt:
[email protected]
strana 18