VYLUČOVACÍ SOUSTAVA

VYLUČOVACÍ SOUSTAVA
- za účelem udržování homeostázy v těle
- ledviny, močovody, močový měchýř, močová trubice
LEDVINY (renes/nephros)
- hlavní orgán vylučovací soustavy
- párový orgán v horní části břišní dutiny – pod žebry, asi 5 cm od bederní
páteře; Pravá ledvina se dotýká spodní plochy jater, levá ledvina sleziny a
konce slinivky břišní.
- tvar fazole (10 x 7,5 x 5 cm); 15dkg; tmavočervené
- v hilusu (vnitřní zářez ledvin) vstupuje tepna a vystupuje žíla + močovod
- kryty tukovým vazivem (ochrana proti otřesům)
- 3 vrstvy:
o Ledvinné pouzdro (vazivo)
o Kůra
o Dřeň – zformovaná do tzv. pyramid – na jejich zaoblené straně
ledvinná pánvička (zde se shlukují sběrně kanálky a přechází
v močovod)
- základní jednotka = nefron
- asi 1 milion
- začíná Bowmanovým váčkem v kůře – v něm klubíčko krevních
cév - glomerulus
- z váčku úzké kanálky I. řádu -> vnikají do dřeně -> otáčejí se zpět
(Henleova klička) -> zpět do kůry = kanálky II. Řádu -> poté do
sběrných kanálků a přes ledvinné pánvičky do močovodu
- celý nefron obetkán vlásečnicemi, díky kterým dochází ke zpětné
absorpci solí, vody a dalších látek
MOČOVODY (ureter)
-
párová trubice
30 cm dlouhé; 5-7 mm v průměru
stěny z hladké svaloviny, posun moči peristaltickým pohybem
probíhají zadní stranou břišní a zezadu ústí do močového měchýře pod
určitým úhlem => nemůže dojít k refluxu (navrácení moči do ledvin)
MOČOVÝ MĚCHÝŘ (vesica urinaria)
- v malé pánvi za sponou stydkou
- krytý hladkou svalovinou; vnitřní vrstva přechodný epitel (umožňuje
roztahování)
- potřeba močení začíná při 200 – 250 ml moči v měchýři
- 500 – 750 ml = krize; (jsou známy případy až s 1,7 litry)
- Přechod v močovou trubici 2 svěrače: vnitřní – hladká svalovina; vnější –
příčně pruhovaný (v pánevním dnu) – uvolnění probíhá poklesem
pánevního dna při močení, dochází ke stahu „detrusoru“ (vyprazdňovací
sval) a dochází k vyprázdnění = mikce
-> dítě nedokáže do 1-2 let ovládat
TRUBICE MOČOVÁ (urethra)
- u žen je asi 2-3 cm dlouhá a 7 mm široká, ústí mezi malými stydkými
pysky před poševním otvorem; vede pouze moč
- u mužů asi 25 cm dlouhá; odvádí moč + sperma; na konci trubice
spirálovitá výstelka
- vrstvy: vnější vazivo -> hladká svalovina -> vnitřní sliznice
- ve vrchní části u mužů obepíná trubici prostata
CÉVNÍ ZÁSOBENÍ
• Za 1 minutu asi 1, 2 litru krve, tj. přibližně 1 /4 množství, které srdce za
minutu vstříkne do oběhu
• Tepna ledvinová- větev aorty. Dělí se na 5 větví, až na vlásečnice , které
vedou krev do glomerulu
• Glomerul-> Bowmanovo pouzdro-> spojení v ledvinovou žílu-> -> dolní
dutá žíla
FYZIOLOGIE
MOČ
je čirá, nažloutlá tekutina zvláštního zápachu, hustotou 1,015 až 1,025 g/cm3. Denně se
vylučuje 1,5-3 litry moči. Po sedimentaci moči bychom mohli na dně nádoby nalézt močové
sedimenty, složené ze solí, vyloučených z epitelů pocházejících z močových cest. Množství
moči je větší po pití a za chladu. Ve spánku, v teple, po pocení je moč koncentrovanější.
Reakce moči je slabě kyselá. Při snížení alkalické rezervy krve ( po práci ) se močí vylučují
kyselé metabolismy ve větším množství a tím je moč kyselejší. V moči se nacházejí organické
i anorganické látky.
Organické - Největší část dusíkatých látek je v podobě močoviny, která je hlavní
zplodinou po přeměně bílkovin. Kyselina močová je konečnou zplodinou metabolismu
nukleoproteidů a v moči se vyskytuje v podobě solí nebo močanů. Močí se dále vylučuje
kreatinin, tvořící se po těžké tělesné práci, a močová barviva. Normálně se v moči nacházejí
jen stopy bílkovin. Toto množství se však může zvýšit po velmi těžké práci.Toto zvýšení se
nazývá pracovní proteinurie. Po odpočinku hladina bílkovin klesá. Záleží na výkonnosti
jedince. V moči mohou být i cukry. To tehdy, je-li v krvi zvýšená hladina glukózy. Dochází
větší konzumaci cukru. V tomto případě mluvíme o glykosurii ( alimentární ). Jinak se
glykosurie projevuje u diabetiků.
Anorganické látky - jsou v moči zastoupeny hlavně NaCl, jiné soli sodíku, draslíku,
vápníku a hořčíku. Množství NaCl se výrazně snižuje při pocení. Mohou se zde vyskytnout i
krvinky. Bíle jsou zde proti infekci a červené můžeme pozorovat při menstruačním krvácení,
jinak se v moči nevyskytují.
Množství moči vytvářené ledvinami za časovou jednotku nazýváme diuréza. Zvýšená tvorba
moči je pak polyurie a snížená oligurie. Diuréza činí za normálních podmínek asi 1,0-1,5 ml
moči za minutu. Jakost a množství moči závisí na vnitřních i vnějších faktorech. Při
nedostatku tekutin je moč koncentrovanější. To nastává i při pocení, větším teplu, nebo při
práci. Dále může složení moči kolísat v závislosti na příjmu solí a organických složek
potravy. Moč se dále dělí na tzv. primární a definitivní moč.
Primární moč - se filtruje z krevní plazmy mezi oběma listy Bowmanova pouzdra.
Plocha listů je tvořena glomeruly. Vnitřní povrch glomerulu je asi 0,3 mm2. Celkový povrch
všech glomerulů se odhaduje asi na 0,5-1 m2. Primární moč obsahuje všechny složky plazmy
kromě bílkovin a tuků. Za 24 hodin se vytvoří 150-200 litrů primární moči, to znamená že
tekutiny tvořící součást krve a mízy se v ledvinách pročistí víc jak desetkrát. Selektivní
reabsorbcí v kanálcích ledvinových (nefronech) se tato primární moč přemění na moč
definitivní. Z primární moči se reabsorbuje glukóza, aminokyseliny, minerální soli (hlavně
sodík) a také částečně voda – pokud je to potřeba (v Henleově kličce – dochází k zahušťování
moči). Zbytek po reabsorbci se nazývá moč definitivní. Ta pak odchází z těla ven. Denně
ztratíme asi 5 litrů tekutin. 1 litr dýcháním, 3 litry močením a 1 litr pocením.
KONCENTRAČNÍ ČINNOST LEDVIN
Aktivní činností ledvin se z primární moči zcela převádějí do krve látky, které jsou
pro tělo užitečné a jejichž ztrátě se organismus brání. Do definitivní moči se dostávají jen
tehdy, když je jejich množství v plazmě ( a tím i v primární moči ) tak veliké, že
mechanismem tubulární resorpce je ledviny nestačí vstřebat. Tyto látky se také nazývají látky
prahové, protože se do moči dostávají jen po překročení ledvinového prahu
( určitá
koncentrace ). Velikost ledvinového prahu je pro různé látky různá. Látky bezprahové se do
definitivní moči dostávají kdykoliv, jelikož jsou pro organismus nepotřebné. Hlavně jsou to
dusíkaté metabolity ( močovina, kreatin, kyselina močová ) a kyselé produkty metabolismu (
kyselina mléčná ). Do moči se také vylučují některé vitamíny ( C, B1 ) a hormony ( pohlavní a
nadledvinové ), jejichž hladiny v moči mohou být ukazatelem nasycení organismu těmito
látkami či velikost jejich metabolismu ( vitamíny ), nebo ukazují na činnost žláz s vnitřní
sekrecí ( hormony ).
Obsah látek v
plazmě g%
92,0
moči g %
95,0
Koncentrační
poměr
plazma-moč
-
8,0
0,1
0,03
0,002
0,001
-
2,0
0,05
0,15
0,07
1:66
1:25
1:75
-
30,0g
0,75g
1,2g
0,7g
0,32
0,02
0,001
0,008
0,37
0,009
0,003
0,35
0,15
0,04
0,015
0,6
0,15
0,18
1:1
1:7
1:40
1:2
1:2
1:17
1:60
5,8g
2,5g
0,7g
0,4g
8,5g
1,1g
0,8g
Látky
voda
organické látky
koloidy (bílkoviny)
glukóza
močovina
kyselina močová
kreatin
kyselina hippurová
anorganické látky
sodík
draslík
amoniak
vápník
chlór
fosfor
síra
Množství látek
vyloučených
močí za 24 h
1500 ml
MECHANISMUS TVORBY MOČI
Moč vyměšovaná z těla je výsledkem složité činnosti ledvin. Jejího vzniku se účastní
filtrace v glomerulech a zpětná resorpce a sekrece v tubulech. Z krve protékající glomeruly se
odfiltruje stěnou glomerulárních kapilár do Bowmanových váčků tekutina, která má stejné
složení jako plazma kromě toho, že obsahuje jen málo bílkoviny. Ultrafiltrátu plazmy říkáme
primární moč. Mechanismus této glomerulární filtrace je zhruba stejný jako tvorba tkáňového
moku. Tlakem krve v kapilárách glomerulů se vytlačuje tekutina z kapilár do Bowmanových
váčků. Při glomerulární filtraci se vytvoří za 24 hodin asi 170 litrů glomerulárního roztoku (
120 ml za minutu ). V tubulech ledvin se vstřebává asi 99 % glomerulárního filtrátu
mechanismem tubulární resorpce. Proximální a distální tubulus se přitom účastní poněkud
rozdílným způsobem. Úkolem resorpce je především zadržet látky potřebné a vyloučit látky
odpadní. V proximálním tubulu se profiltruje asi 83-85 % glomerulárního ultrafiltrátu. S
vodou se vstřebávají ionty ( především sodné ) a dále všechna glukóza, aminové kyseliny
nebo vitamín C. Primární moč se však nezahušťuje. Vlastní děj vstřebávání je považován
větším dílem za aktivní ( specifickou ) činnost epitelu tubulu, z části za děj pasivní. Henleova
klička představuje biologický protiproudový systém, v němž se protékající provizorní moč
začíná koncentrovat aktivním odebíráním části elektrolytů činností epitelu a pasívním
převodem části vody do krve. Tím vzniká na konci úbytek tekutiny. V distálním tubulu se
vstřebává další část elektrolytů, zbytek látek zadržovaných v ledvinách a voda. Do další části
vývodných cest močových tak přechází značně zahuštěná kapalina. V této části nefronu se
může značně měnit pH moči. V tubulech se můžou některé látky vylučovat ( léky ), pak
mluvíme o tubulární sekreci. Ve sběrných kanálcích se s největší pravděpodobností vytváří
konečný objem, koncentrace látek a pH moči. Děje se tak pasívním vstřebáváním moči a
aktivní resorpcí iontů. Dochází zde i k úpravě pH moči a to vylučováním vodíkových nebo
amonných iontů podle potřeb organismu.
ŘÍZENÍ SEKRECE MOČI
Aby ledviny mohly jemně a citlivě reagovat na změnu vnitřního prostředí organismu,
a aby je mohli udržovat stálé, je jejich činnost zajištěna regulačními mechanismy nervovými a
látkovými. Vliv nervstva na ledviny je menší, než jsem zvyklí vídat u jiných orgánů (chybí
sympatikus a parasympatikus), a uskutečňuje se hlavně cestou krevního oběhu v ledvinách.
Tlak krve v kapilárách glomerulu se mění změnou průsvitu přívodných a odvodných cév
glomerulu, čímž se mění filtrační tlak a mění se i glomerulární filtrace a diuréza. U sportovců
můžeme pozorovat zvýšení diurézy a nutkání k močení ve startovním stavu ( psychický vliv ).
Na činnost ledvin působí význačně různé endokrinní vlivy. Především je to antidiuretický
hormon hypofýzy ( ADH ), zajišťuje vstřebávání vody v tubulech a tím určuje objem moči
definitivní a její specifickou váhu. Při zastavení sekrece ADH se proto moč nekoncentruje, ale
vylučuje se mnoho řídké moči ( 10-30 litrů za den ), což vyvolává potřebu velkého příjmu
tekutin. Tato choroba se nazývá žíznivka. Naopak při větší produkci ADH může dojít k
zmenšení nebo dočasné zastavení tvorby moči ( při těžké svalové práci, bolestivá zranění,
emoční stavy - hněv, strach ). Mineralokortikoidy kůry nadledvinek působí větší vstřebávání
sodíkových iontů, dřeňový hormon adrenalin snižuje diurézu. Hormon štítné žlázy tyroxin
ovlivňuje diurézu především změnami celkového metabolismu. Moč se z ledvin odvádí z
ledvinových kalichů a pánviček močovody do močového měchýře, a z něho močovou trubicí
ven. Doprava moči je dějem aktivním, působením činnosti hladkého svalstva. Činnost
močovodů je do jisté míry automatická a je ovlivňována vegetativním nervstvem. Z
močovodů se moč dostává do močovodu a tím se zvětšuje jeho náplň na 400-500 ml. Pak
vzniká potřeba močit.
Vytvořil a upravil: Martin Bžoch, SEPTIMA 2009/2010
Zdroje: http://cs.wikipedia.org
Lidské Tělo, nakladatelství Cesty, 1989
Biologie Člověka, Rudolf Linc a kolektiv, SPN Praha 1970