spokojenosti v nevlastn ´ ı rodin ˇ e

!"#2
DUBEN 2012
´
JAK DOSAHNOUT
ˇ
´
´
PROC DRUHE CHVALIT?
STRANA 28
spokojenosti
´
ˇ
v nevlastnı rodine
´
´
SPECIFICKE PROBL´ EMY
NEVLASTN ICH RODIN
´
´
´ ´
˘ Doktorka Patricia Papernowova, ktera se zabyva proble´
ˇ´ ´ ˇ
´
ˇ
matikou nevlastnıch rodin, rıka, ze snaha pomahat temto
´
´
˚
´
´
rodinam stejnym zpusobem jako rodinam vlastnım je to´ ˇ
´
tez jako „snaha zorientovat se v ulicıch New Yorku pomo´
cı mapy Bostonu“.
ˇ
´
´ ˇ ˇ´
´
Faktem je, ze problemy, ktere resı nevlastnı rodiny, jsou
´
´
ˇ ˇ´
ˇ
´
nejen specificke, ale take mnohem vetsı, nez s jakymi se
´ ´
´
potykajı rodiny vlastnı. Podle psychologa Williama Merke´
ˇ
ˇ ˇ ˇ´
´ ˇ ˇ
la nevlastnı rodina predstavuje „nejslozitejsı, nejmene pri´
´ ˇ ˇ ˇ´
˚
´
´
rozeny a nejnarocnejsı soubor vztahu, jaky lidstvo zna“.
˚
´
´
´
Mohou tedy vubec nevlastnı rodiny byt spokojene?
´
ˇ
ˇ
ˇ ˚
Vztahy v takove rodine lze prirovnat ke svum na dece seˇ ´
˚ ´
˚
ˇ´
site z ruznych kousku, naprıklad formou patchworku. Na
ˇ ´
´ ´
ˇ
´
zacatku to jsou jen samostatne dıly, ale kdyz se prace doˇ´ ´
´
´
koncı, vysledkem je deka, ktera je tak pevna, jako by byla
ˇ
ˇ
ˇ ˇ
ˇ
z jednoho kusu — ovsem za predpokladu, ze svy byly sity
ˇ ˇ
peclive.
´
ˇ ˇ ´
´
´
Podıvejme se na bezne problemy, se kterymi se ne´
´ ´
vlastnı rodiny potykajı, a na to, co mnoha z nich pomohlo,
´ ˇ
ˇ ˇ
´
aby se sjednotily. Pak si ukazeme ctyri rodiny, kterym se
ˇ
to podarilo.
!"#2
˚ ˇ
´ ´
PRUMERN
´ ´ Y NAKLAD 41 042 000
´
VYCHAZI CELKEM V 84 JAZYCICH
´
JAK DOSAHNOUT
SPOKOJENOSTI
´
ˇ
V NEVLASTN I RODIN E
2
7
´
´
10 Prapodivnı obyvatele
´
´
ˇ
tasmanske divociny
ˇ ˇ´
12 Titanic — „Nejslavnejsı lo
historie“
ˇ
ˇ ´
16 Stredovecı znalci astronomie
´
´
´
20 Mladı lide se ptajı
ˇ
´ ˇ ˇ ´
Proc chodit na shromazdenı?
ˇ
23 Pozorujeme svet
´
´
´
Specificke problemy nevlastnıch rodin
´
´
Spokojene nevlastnı rodiny
´
´
24 Dılo nahody?
´
Slonı chobot
ˇ´
´
25 Podarı se zabranit
´
jejich vyhynutı?
ˇ´ ´
28 Co rıka Bible
ˇ
´
´
Proc druhe chvalit?
´
30 Kvız pro celou rodinu
˚ ˇ
32 Muzete poznat Boha?
ˇ
´
„Myslela jsem si, ze moje nevlastnı
ˇ
ˇ ˇ
´
´
deti me prijmou s laskou a zajmem.
´ ˇ
´
Nicmene po osmi letech na to stale
ˇ ˇ ˇ ´
jeste cekam.“ (Gloria)1
´
1. PROBLEM
ˇ
´
ˇ
´ ´ ´
NENAPLNENA O CEK AVAN I
´
ˇ´
´ ´
ˇ´
ˇ
IDE, kterı uzavırajı dalsı manzel´
ˇ ˇ
´
stvı, do nej casto vstupujı s ne´
ˇ
realistick ymi p redstavami. Doufa´ ˇ
´
´
ˇ
jı, ze se nedopustı chyb, ktere udelali
´
ˇ
´
ˇ
´
v prvnım manzelstvı, a ze najdou lasˇ´
´ ˇ ´
´
ku a bezpecı, ktere predtım postradali.
ˇ
ˇ
´
Tyto nadeje jsou nekdy pouhou iluzı,
ˇ
ˇ
˚
ale i tak, jestlize nejsou naplneny, pu´
ˇ´ ´
sobı stres. Je to, jak rıka Bible: „Dlou´
´ ˇ ´ ´
ˇ´
he cekanı unavuje srdce.“ (Prıslovı
ˇ´ ´
ˇ
13:12, Bible21) Prozıvate neco podob´
neho i vy?
L
ˇ
´
´
´
´
ˇ ´ ˚
ˇ ˇ
1 Nektera jmena v teto serii clanku byla zmenena.
˚ ˇ
ˇ
CO MUZETE DELAT
ˇ
ˇ
ˇ
´ ´
Nepotlacujte svoje pocity v nadeji, ze zklamanı
´
´
ˇ ˇ ´
zmizı. Mısto toho pojmenujte, co jste marne ocekava´
ˇ
´
˚
li a te vas to frustruje. Pak si ujasnete, z jakeho duvo´
´ ˇ´
ˇ ˇ
du vam na tom tak zalezı. Nakonec si dejte realistictejˇ´ ´
´
ˇ
ˇ ´
ˇ
sı cıl. Podıvejme se na nekolik nesplnenych predstav.
ˇ
ˇ ´
´
´ ˇ
1. Uz od zacatku budu milovat sve nevlastnı deti
ˇ
a ony budou milovat me.
´
ˇ
´ ´
ˇ
Proc jsem si to myslel? Mym snem vzdy bylo mıt laskyplnou, semknutou rodinu.
ˇ
´
´
˚
ˇ ˇ ˇ´
Realistictejsı pohled: Casem se laska mezi nami muˇ
˚ ˇ ´
ˇ
ze prohloubit. Te je dulezite hlavne to, abychom se
ˇ ´
ˇ ˇ
ˇ
´
´
v rodine cıtili bezpecne a meli jeden k druhemu uctu.
ˇ ´ ˇ
´
ˇ
˚
´
2. Kazdy clen nove rodiny se rychle prizpusobı.
ˇ
´
ˇ
ˇ
Proc jsem si to myslel? Predpokladal jsem, ze jsme
ˇ
ˇ´
´
pripraveni zacıt znovu a lepe.
ˇ
´
ˇ ´
ˇ ˇ ˇ´
Realistictejsı pohled: Nez se nevlastnı rodiny szijı,
´
´ ˇ ˇ ˇ
ˇ
obvykle to pry trva ctyri az sedm let. Nase situace je
´
ˇ
´ ´
tedy uplne normalnı.
´
˚
ˇ ˚
3. Nebudeme se hadat kvuli penezum.
ˇ
ˇ ˇ ´ ˇ ´
ˇ
Proc jsem si to myslel? Byl jsem presvedceny, ze las´
˚ ˇ
´
˚
ka nam pomuze vyhnout se malichernym sporum.
˚
ˇ
ˇ
ˇ ˇ ˇ´
Realistictejsı pohled: Kvuli zkusenostem z predcho´
ˇ
´ ˇ
´
ˇ
´ ´ˇ
zıho manzelstvı nejakou dobu trva, nez se sjednotı nas
ˇ´
ˇ ´
´ ´
ˇ ´
´
prıstup k financnım otazkam. Mozna je pro nas za´
ˇ ˇ ´ ´
ˇ ´
´
tım tezke mıt spolecne penıze.
´
´
Sjednocen˚ aˇ nevlastnı
rodina muze´ vypadat jako
nesplnitelny sen
Probute se! duben 2012
3
ˇ ´ ˇ
„Zvykli jsme si rychle. Kazdy clen
ˇ´
´
´
ˇ ´
nası nove rodiny se v nı od zacatku
´
ˇ
ˇ
cıtil dobre.“ (Josito)
ˇ
„Trvalo mi deset let, nez jsem
ˇ
doopravdy zacal novou rodinu
ˇ ˚
podporovat.“ (Tacuki, Josituv
´
nevlastnı syn)
´
2. PROBLEM
´
NEDOSTATEK POCHOPENI
ˇ ´
ˇ
Rˇ IPADˇ Jo´ sita˚ ˇa Tacukiho ukazuje,´
ze kazdy mˇ uze novou
˚ ˇ ´ situaci vnımat jinak. Proc je dulezite, abyste to
ˇ
ˇ
ˇ
meli na pameti? Kdyz vzniknou pro´
´ˇ
´
blemy,
chtıt rychle
ˇ ˇ nejspıs je budete
ˇ
´ ´
vyresit. Ale aby´ to prineslo
´ ˇ dobre vysledky, je nutne ostatnı cleny rodiny
´
chapat.
ˇ
ˇ
´ ´
Clovek si musı davat pozor na to,
ˇ
˚ ˇ
jak komunikuje, protoze
muze
´ jazyk
ˇ
nejen´ ˇ budovat, ale
ˇ take borit. V Bibli
se pıse: „Smrt i zivot jsou v moci jazyˇ´
´
˚ ˇ
ˇ´
ka.“ (Prıslovı 18:21) Jak muzete pouzıˇ
˚
vat jazyk ˇ k tomu,
abyste se k clenum
ˇ
rodiny priblizovali, a ne se od nich
vzdalovali?
P
˚ ˇ
ˇ
CO MUZETE DELAT
ˇ
´
´
˙ O cleny rodiny se zajımejte. Mısto abyste byli kriˇ ´
ˇ
´
ˇ´
tictı, snazte se chapat jejich pocity. Co k tomu patrı?
´ˇ
´
´
Pokud si vas syn posteskne: „Tata mi chybı“, pro´
´
ˇ
˚
jevte pochopenı. Mısto abyste rekli: „Ale tvuj nevlast´
ˇ ´ ´
´
ˇ ´
ˇ ˚ ´
nı otec te ma rad a chova se k tobe lıp nez tvuj tata“,
ˇ
´
ˇ
ˇ ˇ ´
zkuste
neco v ˇ tomto duchu:
„Ch´ apu, ze je to tezke.
ˇ
´
Rekni mi — v cem ti nejvıc chybı?“
´
´
´
ˇ
Mısto abyste sveho noveho partnera obvinovali slo˚
ˇ
´
´
vy „Tvuj syn by na me nebyl tak drzy, kdybys ho lepe
´
ˇ
´
ˇ´
vychovaval“, mluvte o sobe a svych pocitech. Naprıˇ
ˇ
´
ˇ
´ˇ
klad reknete: „Mohl bys prosım pripomenout Lukasoˇ
ˇ ˇ
˚
vi, aby me pozdravil, kdyz prijde domu? Opravdu bys
´
mi tım pomohl.“
ˇ ˇ
ˇ
´ ´ ´
˙ Spolecn´ e jezte a venujte se rekreaci
a uctıvanı Bo´
ha, abyste lepe poznali jeden druheho.
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
˙ Zajistete, aby se vsichni clenove nove rodiny praˇ
´
ˇ ´
ˇ´ ˇ
ˇ
videlne´ schazeli. Dejteˇ kazdemuˇ prılezitost,
ˇ
ˇ aby rekl,
ˇ
co ma na srdci, aniz by ho nekdo prerusoval. Vzdy
ˇ´
´
ˇ
ˇ
mluvte nejdrıv o pozitivnıch vecech v rodine a tepr´ ´
´
ve pak o tom, co koho trapı. Projevujte si vzajemˇ ´
ˇ
´
´
´ ˇ´
ne uctu, i kdyz nesouhlasıte s tım, co ten druhy rı´
ˇ ´
ˇ
ˇ
´
ka, a dejte kazdemu moznost, aby navrhl nejake
ˇ ˇ ´
resenı.
ˇ
´
Pozorne druhym naslouchejte,
abyste pochopili jejich pocity a obavy
!"#2
4
ˇ
ˇ´
ˇ ´
TENTO CASOPIS slouzı k poucenı ce´
ˇ ´ ˇ ˇ
le rodiny. Ukazuje, jak je mozne resit
ˇ ´
´
ˇ ´ ˇ´
´
´ ´
dnesnı problemy. Prinası zpravy, vypravı o lidech z mnoha ze´
´ ´
´
´ ˇ
´ ˇ
ˇ
´
mı, zabyva se otazkami nabozenstvı i vedy. Jde vsak dal. Pro´
ˇ´ ´
ˇ
´
nika pod povrch a poukazuje na hlubsı vyznam soucasnych
´
´ ˇ ˇ
ˇ
ˇ
´ ´
ˇ
udalostı, pricemz je vzdycky politicky neutralnı a nevyvysuje
ˇ
ˇ´
ˇ
ˇ
jednu rasu nad druhou. Tento casopis vsak predevsım po˚ ˇ ˇ
ˇ
˚
ˇ
ˇ
´
ˇ
vzbuzuje k duvere ve Stvoriteluv slib, ze soucasny nicem´
´
´
´
ˇ ´
´
ny a nezakonny system vecı bude brzy nahrazen pokojnym
ˇ ´
´
ˇ
a bezpecnym novym svetem.
´ ˇ
´
´
ˇ ´
Tato publikace nenı urcena k prodeji. Je poskytovana v ramci celosvetove
´
ˇ ´
´ ˇ
´
´
´
biblicke vzdelavacı cinnosti, ktera je podporovana dobrovolnymi dary. Po´
´
´
ˇ
´
´
kud nenı uvedeno jinak, jsou biblicke citaty prevzaty ze Svateho Pısma —
ˇ
´
ˇ
´
´
Prekladu noveho sveta (se studijnımi poznamkami).
´ ´ ´
Tisk a vydavanı: Wachtturm Bibel- und Traktat-Gesellschaft der Zeugen Jeˇ ´
hovas, e. V., Selters/Taunus. Odpovedny redaktor: Ramon Templeton, Selters/Taunus. 5 2012 Watch Tower Bible and Tract Society of Pennsylvania.
ˇ
´
Vsechna prava vyhrazena.
April 2012
Monthly CZECH
Vol. 93, No. 4
Printed in Germany
ˇ
´ ˇ ˇ ˇ´ ˚ ´
„Manzelka a jejı deti resı ruzne
´ ˇ
zalezitosti jen mezi sebou a pak
ˇ
´ ˇ
ˇ
me postavı pred hotovou vec.
ˇ
´
ˇ
Pripadam si jako vetrelec.“ (Walt)
´
3. PROBL
ˇ EM
ˇ
„VET RELEC“ V RODINE
ˇ ˇ
ˇ
TRACH z toho, ze clovek bude ve
´
ˇ
ˇ
˚ ˇ
´
sve rodine vetrelcem, muze byt
ˇ´ˇ
´ ˚
´ ´
´
prıcinou problemu, ktere s tım zdanliˇ
´
ˇ´
ve nesouvisı. Naprıklad:
ˇ
´
´
˙ Deti, ktere s budoucım nevlast´
ˇ
´ ´ ˇ
´
nım otcem dobre vychazejı pred tım,
ˇ
ˇ ´
´
nez se ozenı s jejich matkou, s nım poˇ ´
tom nechtejı spolupracovat.
´
ˇ ˇ´ ´
ˇ
´
˙ Nevlastnı rodic zarlı na sestilete
´ ˇ
dıte.
´ ´
´
˚
˚
˙ Dochazı k prudkym spor um kvu´
´ ˇ
li zcela nepodstatnym zalezitostem.
´ ˇ
´ ´
´
Takov
ıho
ˇ e veci
ˇ dol
´ ehajı ˇ i na vlastn
´
rodice. Kdyz ma pocit, ze nova rodina
´
´
ˇ
ˇ
˚ ˇ
ma problemy drzet pohromade, muze
˚
mu to pusobit stres. Carmen o tom
ˇ´ ´
ˇ
ˇ
´
rıka: „Delat prostrednıka mezi manˇ
´
ˇ
ˇ
zelem a mymi dvema detmi je velmi
ˇ ˇ ´
tezke.“
ˇ ´ ˇ
´
Tento problem je mozne prekonat
´
ˇ´ˇ
ˇ ´ ´
uplatnovanım Zlateho pravidla. Jezıs
ˇ
ˇ
rekl: „Vsechno tedy, co chcete, aby
´ ˇ
´
ˇ
´
vam lide cinili, budete take podobne
ˇ
ˇ
cinit jim.“ (Matous 7:12) Jak mohou
´
´
ˇ
nevlastnı rodiny dosahnout toho, ze
ˇ ´
´
ˇ´
se kazdy bude cıtit jako soucast celku?
S
ˇ
´
˚ ˇ
ˇ
CO MUZETE DELAT
ˇ
´
´ ´
´
´
´ ˇ
˙ Man zelstv ı m a b yt pro v as na prvn ım m ıst e.
ˇ´ˇ
ˇ
´
´
(1. Mojzısova
ˇ ˇ 2:24) Venujte se svemu
´ novemu partne-´
rovi a jasne detem dejte najevo, jake je jeho postavenı
ˇ
ˇ´
ˇ
ˇ ´ ˚ ˇ
´
v rodin
e.
ˇ
ˇ ´ Napˇ rıklad nez se otec znovu´ ozenı, mu´ ze svym
detem rıct neco v tomto duchu: „Mam Annu rad a chci
´
´ ˇ
´
si ji vzıt. Jsem si jisty, ze se k nı budete chovat hezky.“
ˇ ´
´
ˇ ´
ˇ
´ ˇ
˙ Na kazde ze svych detı si vyhrate nejaky cas.
´
ˇ
´ ˇ ˇ
´ ´
ˇ
Tım, ze se jim individualne venujete, davate najevo, ze
´
˚ ˇ ´ ˇ
jsou pro vas dulezite a ze je milujete.
ˇ
ˇ
ˇ ´
´
´
ˇ ´
˙ Venujte cas kazdemu ze svych nevlastnıch detı,
ˇ
ˇ
´
ˇ
abyste si k sobe vyp
ˇ estovali vztah
ˇ
´ a biologicky rodic
tak nemusel slouzit jako prostrednık.
ˇ ˇ
ˇ
˙ Umoznete detem, aby splynuly s novou rodinou,
´
ˇ
´ ˇ
´
ale zaroven si zachovaly vztahy z te predchozı. Obvykˇ´
ˇ´
´
ˇ ´
ˇ´
le je lepsı nezadat od nevlastnıch detı, aby pouzıvaly
´
´
ˇ
´
ˇ´
oslovenı, ktere vyjadruje naklonnost, jako naprıklad
´
ˇ´ ˇ
ˇ ´
´ ˇ
„maminko“ a „tatınku“. Pro starsı deti mozna nenı pri´
´
ˇ´
rozene, aby na nevlastnı rodinu pouzıvaly slova jako
ˇ
„nase rodina“ nebo „my“.
ˇˇ
ˇ ´ ´ ˇ ˇ
´ ´
´
˙ Pove´ rte kazde dıte nˇ ejakou
´ domacı´ pracı, vyhra´ ´
te mu mısto u stolu a nejaky soukromy prostor. Tyka
ˇ
ˇ ´
´
ˇ ´
´
se to i tech detı, ktere nezijı v domacnosti trvale.
ˇ
´
ˇ ˇ
˙ Zvazte, zda by nebylo dobre se prestehovat nebo
´ ´ ´
´ ˇ
´ ˇ
´
stavajıcı bydlenı nejak upravit, aby se novı clenove ro´
ˇ
diny necıtili jako vetrelci.
´ ˇ
´ ˇ
ˇ
JE K DISPOZICI V TECHTO JAZYCICH: afrikanstina, albanstina, amharstina, angliˇ
ˇ
´ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
´
ctina,6 7 arabstina, armenstina, barmstina, bembstina, bislama, bulharstina, cebuanˇ
ˇ ˇ
ˇ ˇ
ˇ´ ˇ
ˇ ´
´
´
´ ˇ´
stina, cestina,7 cevstina, cınstina (tradicnı)7 (audionahravky pouze v mandarınske cınˇ ˇ ˇ´ ˇ
ˇ ´ ˇ
ˇ
´ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ ˇ
stine), cınstina (zjednodusena), cwanstina, danstina,7 estonstina, evestina, fidzijstina,
´ ˇ
ˇ ´ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
finstina,7 francouzstina,6 87 gruzınstina, gudzaratstina, hebrejstina, hiligaynonstina,
ˇ
ˇ
ˇ
´ ˇ
´ ˇ
ˇ
ˇ
hindstina, chorvatstina, igbostina, ilokanstina, indonestina, islandstina, italstina,6 7
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
japonstina,6 7 jorubstina, kannadstina, korejstina,6 7 kyrgyzstina, litevstina, lotystina,
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ ˇ
lozi, maarstina, makedonstina, malajalamstina, malgastina, maltstina, nemcina,6 7
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ ˇ´ ˇ
ˇ
ˇ
ngalstina, nizozemstina,6 7 norstina,7 pandzabstina, pedi, polstina,6 7 portugalstina,6 87
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
rarotongstina, rumunstina, rundstina, rustina,6 7 rwandstina, rectina, samojstina, sin´ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ ˇ
ˇ
ˇ ˇ
halstina, slovenstina, slovinstina, sothstina, srbstina, svahilstina, sonstina, spanelstiˇ ´ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
na,6 7 svedstina,7 tagalstina,7 tamilstina, thajstina, tok pisin, tonga, tongstina, tsonga,
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
turectina, wistina, ukrajinstina, urdstina, vietnamstina, xhostina, zulustina
´
´
´
´
6 Take na CD
8 Take na MP3 CD-ROM
7 Audionahravky take na www.jw.org
´
´
ˇ´
ˇ
´
ˇ
MATE Zˇ AJEM O DALSI INFORMACE NEBO SI PREJETE, ABY S VAMI NEKDO BEZ´
ˇ
ˇ ˚
´
ˇ´ ˇ
´
PLATNE STUDOVAL BIBLI? Napiste svedkum Jehovovym na prıslusnou adresu. Uplny
´
seznam adres
na www.watchtower.org/address. Britanie: The Ridgeway, London
ˇ najdete
´
NW7 1RN. Cesk a republika: PO Box 90, 198 00 Praha 9. Maarsko: Budapest, Pf 20,
ˇ
H-1631. Nemecko: 65617 Selters. Polsko: ul. Warszawska 14, PL-05830 Nadarzyn. Rusko:
´
PO Box 182, 190000 St. Petersburg. Slovensko: PO Box 2, 830 04 Bratislava 34. Spojene
´
´
staty americke: 25 Columbia
Heights,
Brooklyn,
NY
11201-2483.
Srbsko:
PO
Box
173,
SRB
ˇ ´
11080 Beograd/Zemun. Svedsko: PO Box 5, SE-732 21 Arboga. Ukrajina: PO Box 955,
79491 Lviv - Briukhovychi.
Probute se! duben 2012
5
ˇ
ˇ´
ˇ
„Kdyz se snazım Carmeniny deti
´
´
´ ´
ukaznit, ona je chlacholı, mısto
ˇ
ˇ
aby me podporila.“ (Pablo)
´
ˇ
´
„Trha mi to srdce, kdyz Pablo jedna
´
ˇ
ˇ
s mymi detmi tvrde.“ (Carmen)
´
4. PROBL
EM
´
ˇ ´
V YCHOVA DET I
ˇ ´
ˇ ´ ˚ ˇ
ROC vychova detı muze v nevlast´
ˇ
˚
´
nı rodine zpusobovat problemy?
´
´
ˇ
ˇ ´
V neuplne rodine mozna nebyla doˇ ´ ´ ˇ
ˇ ´ ˇ
statecna kazen. Je mozne, ze nevlast´
ˇ
´
ˇ´ ´
´
nı rodic, kter y se stane soucastı takove
ˇ ˇ
ˇ
´
ˇ
rodiny, jeste k detem nema plne vytvoˇ ´
´
´
reny citovy vztah. Co je vysledkem?
˚ ˇ
´
ˇ
´
Muze se domnıvat, ze biologicky ro´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ´ ˇ
dic je k detem prılis shovıvavy, zatım´
ˇ
´ ´
ˇ´
co biologicky rodic ho poklada za prıˇ ˇ´ ´
lis prısneho.
ˇ
ˇ ´
Bible doporucuje, abychom pri vyˇ ˇ ´
chove detı projevovali vyrovnanost.
´ˇ
´
´ ˇ ˇ
´ ˇ
Pıse se v nı: „Nedrazdete sve deti, ale
´
´
´
dal je vychovavejte v kazni a v Jehovoˇ
ˇ
´
ˇ ˇ ´ ´
ve myslenkovem usmernovanı.“ (Efe˚
´
´
zanum 6:4) Cılem nenı kontrolovat
´ ´ ´ ˇ
´
chovanı dıtete, ale rozvıjet jeho schopˇ
ˇ
´
ˇ
nost uvazovat. Rodice jsou zaroven
´
´ ´
´
vybızeni, aby byli vlıdnı a jednali lasˇ
ˇ
´ ˇ ´ ´
kyplne, takze jejich ukaznovanı nebuˇ
´ ˇ
de deti drazdit.
P
Pokud vzniknou
neshody,
ˇ
ˇ ˇ ˇ
rodice by je meli resit´
v soukromı
6
Probute se! duben 2012
˚ ˇ
ˇ
CO MUZETE DELAT
´ ´
´
ˇ
˙ Stanovte domacı pravidla a jako zaklad vezmete
´ ˇ
´
´ ´
´ ˇ
ta, ktera uz platila. Na nasledujıcı situaci si ukazeme,
´
ˇ ˇ ´
jak jsou takova pravidla uzitecna.
´
ˇ
ˇ
Nevlastnı matka: Petro, reklo se, ze esemesky se ne´ ´
´
´ ´ ´
posılajı, dokud nejsou hotove domacı ukoly.
´
Petra: Ty nejsi moje mama.
´
´
´
Nevlastnı matka: To je pravda, Peo. Ale v tuhle chvıˇ ´
´
ˇ
li te mam na starosti a zasada je, ze esemesky se nepo´ ´
´ ´
sılajı, dokud nejsou hotove ukoly.
´ˇ
ˇ´ ˇ
˙ Nevytvarejte prılis mnoho pravidel ani rychle ne´
´
ˇ
ˇ ˇ
mente zavedene zvyky. To, co se nevlastnımu rodici
˚ ˇ
´
´
ˇ
˚ ˇ
´
muze zdat jako jednoduchy pozadavek, muze byt velˇ ˇ ´
´ ˇ
´
´
ˇ
´ ˇ
mi tezke pro dıte, ktere ma pocit, ze se mu cely zi´
´ ˇ
vot
´ obratil
ˇ naruby.
ˇ ˇ ´ ˇ Je jasn
˚ ˇ e, ze
´ pokud´ jsou´ v nevlastˇ
´
nı rodine vetsı deti, muze byt nutne zavest nektera
´
´
ˇ´
´ ´
nova pravidla. Mohou se tykat naprıklad respektovanı
´
´
ˇ
˚
soukromı jednotlivych clenu nebo toho, jak se doma
´
oblekat.
´ ´ ´
´
´
˙ Rozdılne nazory na vychovu probırejte v soukro´
ˇ
ˇ
ˇˇ
´
mı, a ne pred detmi. Zamerujte se na problem v cho´ ´ ´ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
vanı dıtete, a ne na nejakou domnelou chybu pri
ˇ´ ˇ ˇ´ ´
ˇ
drıvejsı vychove.
´
´
SPOKOJENE NEVLASTNI RODINY
ˇ
´
ˇ
´
Dvacetileta Elise zila se svym otcem Philipem a starala
UZ NEJSOU JEN
´
ˇ
´ˇ
´ ´
se o domacnost. Pak se Philip ozenil s Louisou. Dokazou
´
´
ˇ
´
SPOLUBYDL IC I
si Louise a jejı nevlastnı dcera vytvorit dobr y vztah?
ˇ´
ˇ ˇ ˇ
hodne tez´ Louise:
´ Zpo
ˇ catku
´ ´ to bylo
´
ke. Bavı me domacı prace, a tak jsem
ˇ
´
´
se chtela o novou domacnost starat ja.
ˇ
´
Elise: Louise preorganizovala cely
˚
ˇ
ˇ ´
dum a spoustu nasich vecı vyhodila.
´
ˇ
´ ˇ
Jednou jsem poklızela a nektere ve´ ´
ˇ
ci jsem nedala na sve mısto, protoze
ˇ ˇ
ˇ´
jsem nevedela, kam patrı. Louisu to
ˇ´
ˇ
rozcılilo a rekly jsme si od plic, co si
´
´
´
jedna o druhe myslıme. Pak jsem s nı
´
tyden nemluvila.
ˇ
´
ˇ
Louise: Po nejake dobe jsem Elise
ˇ
´
´
´
rekla: „Nevım, jak dal, ale v takove at´ˇ
ˇ ˇ´
˚ ˇ
ˇ
mosfere uz zıt nemuzu.“ Vecer pak za
ˇ ˇ
mnou prislaˇ a omluvila se mi.
ˇ Objala
jsem ji a obe jsme se rozbrecely.
ˇ
´
Elise: Louise nechala nektere moje
´
´
obrazky tam, kde visely, a tata zase ne´
´ ˇ
´
chal na svem mıste lampy, ktere jsem
´ ´
˚ ˇ
dala do obyvaku. Muze to vypadat jako hloupost, ale pomohlo mi to, abych
ˇ
ˇ
´
˚
mela pocit,
´ ze je toˇ st
ˇ ale
´ muj domov.
Jsem take moc vdecna Louise za to,
´
´
´
´ˇ
jak se stara o meho maleho brasku,
´
´
ˇ
kdyz je u nas. Te to jsou dva roky a ja
ˇ ˇ´ ´
´
ˇ ´
ji uz zacınam pokladat za skutecneho
ˇ
ˇ´
clena nası rodiny.
´
ˇ
ˇ
Louise: Myslım si, ze s Elisou uz ne´ ´
´
´
jsme jen spolubydlıcı, ale take dobre
ˇ´
ˇ
prıtelkyne.
´
´
SPOKOJENE NEVLASTNI RODINY
„JEDNOTA
˚
ˇ
ˇ JEˇ ´
DULE ZIT EJ S I“
ˇ
ˇ
ˇ ˇ
Kdyz se Anton a Marelize pred sesti lety brali,
ˇ
ˇ ´
ˇ ˇ
mel kazdy z nich tri deti.
´
ˇ
ˇ ´
ˇ ˇ
ˇ´
´ ˇ
ˇ ´
ˇ ´
´ ˇ
kempujeme. Nicmene kazdemu z detı se take venujeˇ
ˇ
ˇ
ˇ
me osobne. Nekolik let trvalo, nez jsme se szili, ale ny´
ˇ ˇ ˇ
´ ˚
ˇ ˇ
nı je uz vetsina problemu vyresena.
´ ´
ˇ
˚ ˇ ´
ˇ
Marelize: Domnıvam se, ze je dulezite, abychom deˇ
´
ti brali jako „nase“, a ne jako „tvoje a moje“. Vzpomı´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
nam si, ze jednou jsem udelala dusno, kdyz jsem mela
ˇ
ˇ
´
´
pocit, ze Anton nespravedlive ukaznil jednoho z mych
˚
ˇ
´
chlapcu a pak svou dceru posadil v aute na mısto, kde
ˇ
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
chtely sedet vsechny deti. Pochopila jsem vsak, ze jedˇ
˚ ˇ ˇ ˇ´ ˇ
´
ˇ
´
nota v rodine ˇ je´ dulezitej
sedˇ ı na prednımˇ
´ sı nez to, kdo
´
sedadle. Snazıme se byt nestrannı, i kdyz nelze s kaz´
ˇ
ˇ
´
´ ˇ
dym dıtetem jednat uplne stejne.
´ ´
´
´ ˇ
ˇ ´
Davam si take pozor, abych nevypravela, co skveleho
ˇ
ˇ
ˇ
´
ˇ
´
ˇ
jsem s detmi zazila v predchozım manzelstvı, protoze
´
´
ˇ
ˇ´
ostatnı by se mohli cıtit jako outsideri. Snazım se naopak
´
ˇ ˇ
´
davat najevo vdecnost za tu rodinu, kterou mam te.
Anton: Nektere veci delame spolecne, naprıklad
ˇ ´
NEJD R IV
POCHVALA
ˇ
´ ˇ
ˇ ˇ
Francis se ozenil s Ceceliı pred ctyrmi lety.
´
ˇ ´ ´ ˇ
ˇ ´ ˇ
V jejich domacnosti zijı jejı tri dospele deti a jeho
´ ´ ´
dospıvajıcı syn.
ˇ´
´ ˇ´
´
ˇ
Sna
´ Francis:
ˇ
ˇ zım se byt prıstupny a nebrat
ˇ ´ si nektere veci osobne. Jako rodina spolu pravidelne jıme a po´ ´
ˇ
ˇ
´
´ ´
ˇ
vıdame si u toho.
deti tak
´ ´ Vsechny
´
ˇ e vybızım,
´ aby
ˇ se ve-´
novaly domacım pracım, protoze z toho ma uzitek cela
rodina.
´ ´ ˇ
ˇ ´
´ ˇ
´
Cecelia: Travım cas s kazdym dıtetem a nasloucham
ˇ
´
´ ´
ˇ
´
mu, kdyz mluvı o tom, co ho trapı a z ceho ma obavy.
ˇ
´ ´
ˇ´
ˇ
ˇ´
Kdyz se
´ schazıme jako rodina,
´ snazım se deti
ˇ ˇ nejdrıv
pochvalit a teprve pak je vybıdnu, aby se v necem zlepˇ
ˇ
ˇ ´
ˇ
´
ˇ´
sily. Kdyz udelam nejakou chybu, uznam to a uprımˇ
´
ne se omluvım.
8
Probute se! duben 2012
˚
VYRUSTAL ´
S NEVLASTN
IMI
ˇ
RODICI
´
´
ˇ
´
Juki, kteremu je nynı dvacet let, videl sveho otce
ˇ
ˇ
ˇ
naposledy, kdyz mu bylo pet. Maminka se pozdeji provdala
ˇ
ˇ
za Tomonoriho, ale zemrela, kdyz Jukimu bylo deset let.
ˇ
ˇ
´
ˇ
O pet let pozdeji se jeho nevlastnı otec Tomonori ozenil
´
´
ˇ
ˇ
´
ˇ
s Mihoko. Juki tım padem zil se dvema nevlastnımi rodici.
ˇ
˚
´
ˇ
ˇ ´ muj nevlastnı ´ otec rozhodl oˇ zenit,
ˇ ´ Juki: Kdyz se
rıkal jsem si: Zadnou nevlastnı matku nepotrebuju.
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
Mne uz ty zmeny v rodine stacily. Nechtel jsem se
´
´ˇ
´
´
s novou situacı smırit a ke sve nevlastnı matce jsem se
ˇ ˇ
choval odtazite.
ˇ
ˇ
ˇ
Mihoko: Manzel po mne sice nechtel, abych jeho ne´
ˇ
´
vlastnıho syna milovala stejne jako on, ale ja jsem se
ˇ
ˇ´
´
rozhodla, ze si s Jukim vytvorım dobr y vztah. S manˇ
ˇ
ˇ
zelem
ˇ
ˇ jsme se velmi´ sna
ˇ zili,
´ aby se toho ˇ v´ Jukiho zivote zmenilo co nejmın. Tykalo se to naprıklad duchov´
ˇ
´
ˇ ´
ˇ ˇ´
nıch cinnostı, rekreace a spolecnych vecerı, kdy jsme
´
´
ˇ
´ ˇ
si spolu povıdali. Dıky tomu, ze mi vypravel o smrti
´
´ ´
ˇ´
ˇ
sve matky, jsem take lepe pochopila, cım prosel.
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
Kdyz jsem otehotnela, delali jsme si starosti, jak to
ˇ
ˇ
ˇ ˇ ˇ
´
Juki prijme, a chteli jsme, aby vedel, ze novy souroze´
ˇ
ˇ
´
nec ho o jeho mısto v rodine nepripravı. Nechali jsme
´
ˇ
ho, aby maleho Icukiho krmil, koupal a prebaloval
ˇ
´
´
´
a pred´ ostatn
ho ˇ zaˇ ´to chv´alili. Icuki´ ho maˇ
ˇ ımi
ˇ jsme
ˇ
moc rad. Jeste nez se naucil rıkat „tata“ a „mama“, uz
ˇ ˇ´
´
´ ´
umel rıct „nını“ — tedy velky bratr.
ˇ
´ ˇ
ˇ ˇ
ˇ
´
Juki: Je prirozene, ze kdyz nekdo zije v nevlastnı roˇ ´ ´
ˇ
ˇ ´
ˇ ´
ˇ
dine, cıtı se nekdy osamely a odstrceny. Kdyz se snaˇ´
´
ˇ
ˇ´ ´
´
ˇ
zıte ostatnım vysvetlit, co prozıvate, zda se, ze to ne´
ˇ
´ ˇ
ˇ
´
chapou. Jsem vsak moc rad, ze spolukresane mi jsou
ˇ
´
´
skutecnou oporou. Ten odstup, kter y jsem od sve ne´
ˇ
ˇ
´
ˇ
ˇ
vlastnı matky mel, uz zmizel. Vım, ze mi dobre pora´
˚ ˇ
´
´
ˇ
´
dı, a muzu s nı mluvit uplne bez zabran.
ˇ ´
´
Bute trpelivı! Nevlastn
´ ˇ ı rodiny
´
mohou byt sastne.
´
Prapodivn´ ı
obyvatel
´
´ e
ˇ ´
ˇ
´
Dabel medvedovit y
TASMANSK
E
ˇ
DIVOCINY
ˇ
´
A DNE je divocina v Tasmanii poklid´
´
ˇ
´
na a ticha. V noci se vsak z lesa ozyva´ ˚
ˇ ´ ˇ
ˇ ´ ˚
jı hr uzostrasne skreky a vrcenı. Puvodcem
ˇ
˚
ˇ
´
ˇ
ˇ
techto zvuku je cinorody vacnatec s poneˇ
´
´
´
ˇ
kud nesastnym jmenem abel medvedovi´ ´ˇ
˚
´
´
ˇ
´
ty. Toto statne zvıre pusobı nelıtostne, a to
´ˇ ˇ
ˇ
´ ˇ
´ ´
ˇ
zvlaste kdyz si prave pochutnava na mrsi´
ˇ
ˇ
´
nach. Ve skutecnosti vsak nenı tak nebezˇ ´
´
pecne, jak vypada.
´
´
´ ˇ
Tito ablove jsou schopnı vycistit les od
ˇˇ
´
´
zdechlin s neuveritelnou rychlostı. Dıky
´
´
ˇ
˚
svym mocnym celistem a zubum mohou
ˇ
ˇ
zlikvidovat v podstate jakoukoli mrsinu
ˇ
ˇ ˚ ˇ
´ ˇ
˚
vcetne kuze a kostı. Behem pul hodiny doˇ´
´
´ ˇ
kazou sporadat tolik potravy, kolik odpovı´
˚
da 40 procentum jejich hmotnosti. Je to
´ ´
ˇ
ˇ
srovnatelne s tım, kdyby clovek na poseze´ ˇ
˚
nı snedl 25 kilogramu masa.
ˇ´
´
´
Daleko roztomilej s ı je m ırumilovny
´
´ˇ ´
´
´
vombat obecny, podsadite zvıratko, ktere
´
ˇ ˇ ´ ´
´
svym vzhledem vylozene laka k pomazlenı.
˚
ˇ
ˇ
Samice vombatu, stejne jako to je u vsech
´
ˇ
˚
´
´ ´
´
ostatnıch vacnatcu, majı vak a kojı sva mla´
ˇ´
´
˚ ˇ
ata. Na rozdıl od prıbuznych druhu vsak
´
´
ˇ
majı vak s otvorem na spodnı strane, a to
˚
´ ˇ ˚
bezpochyby kvuli tomu, aby mlade zustalo
ˇ ´
ˇ
´ ´
ciste, kdyz samice vyhrabava noru. Vom˚
´
´ ´
˚
´
batum obecnym take stale dor ustajı zuby,
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
´
coz je velmi vyhodne, protoze pri norova´
´
´
ˇ
˚ ´ ˇ ´ ˇ
nı se musı prokousavat pres r uzne prekaz´ˇ
´ ˇ ˇ
´ ˇ
ky. Toto zvıre sice vypada tezkopadne, ale
ˇ
´
´
pritom je velmi obratne a potravu umı s ciˇ
´
´
tem uchopit prednıma nohama a dat si ji
do tlamy.
5 J & C Sohns/age fotostock
Z
10
Probute se! duben 2012
´
˚
VE STINU OBRU
´
Vombat obecny
Ptakopysk
´
Vombat a ptakopysk: Tourism Tasmania; obrovsky strom:
Tourism Tasmania and George Apostolidis
ˇ´
´
Dalsım podivnym tvorem je ptakopysk.
´ ˇ ´ ´ˇ
´
´
Toto prazvlastnı zvıre ma zobak a plova´ ´
ˇ
cı blany jako kachna, tvar tela a srst jako
´ˇ
vydra a ocas jako bobr. Klade vajıcka poˇ
dobne jako slepice, hrabe nory jako vom´ ´
´
ˇ
´
bat a kojı sve mlade jako medvedice. Nenı
ˇ
´ ˇ´
ˇ
´
divu, ze prvnı prırodovedec, kter y ho zkou´
mal, ho pokladal za podvrh.
ˇ ´ ˇ
ˇ ˇ ´ ˇ´ˇ
´ ´
ˇ
Proc nas zivocisna rıse tak zajıma? Preˇ´
ˇ
˚
´
´ ˇ
devsım je to proto, ze Buh ji s tımto zameˇ
´
ˇ
´
rem stvoril. Bible take ukazuje, ze prvnımu
´
´
ˇ
ˇ
ˇ´
lidskemu paru rekl: „Mejte v podrızenosˇ ´
ˇ ´
´
ti . . . kazdeho ziveho tvora, kter y se pohyˇ´ˇ
ˇ
buje po zemi.“ (1. Mojzısova 1:28) Kdyz
´ˇ
ˇ´
ˇ
´
pozorujeme zvırata v prırode, nemame
´
snad chu tento ukol plnit?
´
ˇ´
Pokud jde o velikost, jen maloco v prıˇ
˚ ˇ
´
´
rode se muze rovnat tasmanskym stro˚
´
ˇ ˇ´
ˇ ´
mum. Tım nejvyssım je blahovicnık
´
Eucalyptus regnans, kvetoucı rostlina
˚ ˇ ´ ´ ˇ
˚
ˇ ˇ´
o prumerne vysce 75 metru. Nejvyssı
´ ˇ ´
exemplar ma 99,6 metru a je tak o pou´
˚ ˇˇ´
ˇ
ˇ ˇ´
hych 16 metru nizsı nez nejvyssı strom
ˇ ˇ
ˇ
´
na svete, coz je sekvoje, ktera roste v Kalifornii.
´
´
V Tasmanii roste take borovice Dacry´
˚ ´
dium franklinii, ktera dorusta jen do po˚ ˇ ´ ´ ˇ
ˇ ´ ˚
loviny prumerne vysky blahovicnıku, ale
˚ ˇ ˇ´ ˇ ˇ
´
´
ˇ
ˇ´
zato muze zıt az sestkrat dele. Nekterı
ˇ
´ ˇ
vedci odhadujı, ze tento druh borovice se
˚ ˇ
ˇ´ ´
ˇ
ˇ
ˇ
muze dozıt vıce nez 3 000 let, coz z nej
ˇ ´
´ ˇ ´ ´
˚
dela jeden z nejdele zijıcıch stromu na
´ ´
´
´
zemi. Je nazyvan Princem tasmanskych
´
´ ˇ
˚
ˇ
ˇ´
lesu, a to predevsım pro sve kvalitnı dreˇ
ˇ
ˇ´
vo, jez je velmi ceneno naprıklad mezi
´
´ ˇ
´
´
ˇ
nabytkari a staviteli lodı. Ma smetanove
ˇ
´
zlutou barvu, snadno se s nım pracuje
´
ˇ´
ˇ´
a obsahuje silice, ktere slouzı jako prı´
ˇ ´ ´
rodnı konzervacnı latka a repelent proti
ˇ
´
´
˚ ˇ´
hmyzu. Nektere ze spadlych stromu lezı´
´
cıch na zemi po stovky let jsou stale
´
´ ´
vhodne ke zpracovanı.
Probute se! duben 2012
11
TITANIC
ˇ ˇ´ ˇ
„NEJSLAVNEJSI LOD HISTORIE“
ˇ
O BYL Titanic za lo? A proc se potopil? Odpoˇ
´
´
˚ ˇ ´
´ ˇ ˇ
vedi na tyto otazky nam pomuze zıskat navste´
´
´
va Ulsterskeho lidoveho a dopravnıho muzea neda´
leko Belfastu v Severnım Irsku.
C
´
ˇ
Strany 12 a 13: vyplutı ze Southamptonu, stavba lodi a lodenice:
´ ˇ
5 National Museums Northern Ireland; lodnı srouby: 5 The Bridgeman Art Library
´
Velke ambice
´
´
´
Podle Michaela McCaughana, byvaleho kuratora
ˇ ˇ´
tohoto muzea, je Titanic „nejslavnejsı lo historie“.
´
ˇ ˇ´
ˇ
ˇ
´
ˇ ´
Neda se vsak rıct, ze by byl az tak vyjimecny. Byl vy´
ˇ´
´
roben jako druhe ze trı obrovskych plavidel postave´
ˇ ´
´
nych v loarskem zavodu Harland & Wolff v Belfasˇ
ˇ ˇ´
´
´
tu.1 Titanic patril k nejvetsım lodım te doby — na
´
ˇˇ
˚
ˇ´ˇ
˚
delku meril 269 metr u a na sırku 28 metr u.
´
ˇ
Lodnı spolecnost White Star Line tato plavidla
ˇ
ˇ´
´
´
chtela vyuzıt k tomu, aby zıskala dominantnı posta´
´
ˇ ´
ˇ ˇ
´
venı v namornı doprave pres severnı Atlantik. Pokud
´
ˇˇ
ˇ ´
jde o rychlost lodı, nemohla se merit s konkurencnı
ˇ
´
ˇ
spolecnostı Cunard Line, a tak se soustredila na bu´ ´ ˇ ˇ´
ˇ ˇ´
ˇ
dovanı vetsıch a luxusnejsıch plavidel, na jejichz paˇ
ˇ ´
´
´
lubu chtela prilakat bohate a slavne osobnosti.
ˇ
ˇ ˇ
´
´ ˇ
Titanic se vsak hodil jeste k jinemu ucelu. William
ˇ
´
´
´
´
Blair, reditel narodnıch muzeı v Severnım Irsku, vyˇ
ˇ
ˇ
´
svetluje: „Behem let 1900 az 1914 se do Spojenych
ˇ ´
´ ˇˇ
´
´ ˚ ˇ ˇ
statu pristehovalo kazdy rok temer 900 000 lidı.“
ˇ
ˇ
˚
´
Preprava techto emigrantu z Evropy do Spojenych
´ ˚
ˇ ˇ´
ˇ´ ˚
statu byla nejvetsım zdrojem prıjmu transatlantic´
´
ˇ
´
´ ˇ
ˇ
kych dopravnıch spolecnostı. Tomuto ucelu mel
ˇ
slouzit i Titanic.
´
ˇ ´
ˇ ´
1 Prvnım v poradı byl Olympic a tretım Britannic.
12
Probute se! duben 2012
Stavba Titaniku
´
10. DUBNA 1912: Titanic vyplouv
a
´
ze Southamptonu v Anglii. Cılem plavby
je New York.
´ ˇ
Lodnı srouby Titaniku
ˇ ´
ˇ ˇ ´
ˇ
Delnıci´ opoustejı lodenici Harland & Wolff
v irskem Belfastu
Katastrofa
´
Kapitan
´ Titaniku
´ ˇ E. J. Smith (vpravo)
a lodnı hospodar Herbert McElroy
´
´
5 S laskavym svolenım CSU Archive/age fotostock
´
ˇ ˇ
Kapitan Titaniku Edward J. Smith vedel,
´
ˇ´
´
ˇ
jake nebezpecı v severnım Atlantiku predsta´
ˇ
ˇ
vujı ledovce — casto se tudy plavil na palube
ˇ
´
ˇ
Olympiku. Behem plavby poslaly jine lode Tiˇ
´ ´ ˇ
taniku radu varovanı pred ledovci, ale vele´ ˇ
´
´ ´
ˇ
nı nekter ym zpravam nevenovalo pozornost
ˇ´
ˇ
´
˚
a dalsı se patrne ke kapitanovi vubec nedostaly.
´
Hlıdka Titaniku najednou upozornila na
´
ˇ´
ˇ
´
ledovec, kter y se objevil prımo pred nım.
´ ´ ˇ
ˇ ˇ
ˇ´ ˇ
ˇ
´ ´
Varovanı vsak prislo prılis pozde. Velıcımu
˚
´
ˇ
ˇ
´
dustojnıkovi se sice podarilo vyhnout celnı
´ ˇ
ˇ ´
´
´
´
srazce, ale bocnımu narazu zabranit nedokaˇ
zal. Hrana ledovce poskodila trup lodi a voda
ˇ
ˇ
ˇ´
´
zacala zaplavovat nekolik prıovych komor.
´
´
´
Kapitan Smith byl zahy informovan o tom,
ˇ
´
ze Titanic je odsouzen k zaniku. Vyslal proto
´
´
ˇ´
ˇ ˇ
nouzovy signal a narıdil, aby byly spusteny
´
´ ˇ
zachranne cluny.
ˇ ˇ
´
´
´
ˇ
˚
Titanic mel sestnact zachrannych clunu
ˇ ˇ
´
´
ˇ
ˇ ´
ˇ
a ctyri skladacı. Plne nalozene mohly prepra´
ˇ ˇ
ˇ
vit asi 1 170 lidı. Na palube vsak bylo neja´ ´
ˇ´
11. DUBNA: Nab
´ ıra pasazery
´
ve francouzskem Cherbourgu
a irsk
´
´ em
´ˇ´
Queenstownu (nynı Cobh) a pote mırı
na druhou stranu Atlantiku.
Queenstown (Cobh)
Southampton
Cherbourg
´
´ ˇ
mısto srazky
New York
´
ATL ANTSKY
14
Probute se! duben 2012
´
OCEAN
ˇ
´
ˇ
bezpecnost na cestach po mori. Podle jedno´
ˇ´
´ ˇ
ˇ
ˇ ´
ˇ
ho z takovych narızenı melo pri kazde plavbe
´
´
´
ˇ
´
ˇ
byt v zachrannych clunech mısto pro vsechny na lodi.
´ ´
´ ˇˇ
ˇ
Po cela leta lide verili, ze Titanic se potoˇ
ˇ
´ ´ ˇ
pil tak rychle proto, ze pri osudne srazce mu
˚
ledovec zpusobil velkou trhlinu v trupu. Po
Dozvuky katastrofy
´ ´
ˇ
ˇ
´
´
´
´
ˇ ´
Po teto tragicke udalosti namornı autority prozkoumanıˇ jeho´ vraku ´ na dne´ more´ v ˇ ro´
ˇ
´
ˇ
ˇ ˇ´
ıci k jinemu zaveru,
schvalily smernice, ktere mely zajistit vetsı ce 1985ˇ dospeli v´ yzkumn
´ˇ
˚
´
a sice ze ocelovy plas lodi se pusobenım le´
´
ˇ
´
ˇ
dovych vod oceanu stal krehkym a pri kolizi
´ ˇ
´
14.ˇ DUBNA:
Asi
dvacet
minut
popraskal. Necele tri hodiny pote se Titanic
˚
´ ´ ˇ´
´
ˇ ´
ˇ
pred pulnocı narazı do ledovce.
rozlomil a potopil. Do namornıch dejin se ta´
ˇ ˇ´
to udalost zapsala jako jedna z nejvetsıch katastrof.1
´ ´
15.ˇ DUBNA:
´ ˇ ´
ˇ´ ˚
˚ ˇ
ˇ ˇ´
ˇ ˇ Veˇ 2.20
ˇ ˇ se potapı. ´
´ 1 Vypr´ av´ enı jednoho z pasazˇ ´ er u si muzete pre´ cıst v anglicO zivot prislo priblizne 1 500 lidı.
kem vydanı Probute se! z 22. rıjna 1981 na stranach 3–8.
5 SZ Photo/Knorr & Hirth/Bridgeman Art Library
´
ˇ ´ ˚
ˇ
˚
´
kych 2 200 pasazer u a clenu posadky. Aby
´
ˇ
ˇ
˚
toho nebylo malo, mnoho z techto clunu odˇ
ˇ
ˇ
ˇ ˇ
plulo presto, ze nebyly plne obsazeny. A vetsi´
ˇ
na z nich se pak ani nepokusila patrat v mori
ˇ
ˇ ˇ
´
ˇ
po tech, kdo jeste mohli byt nazivu. Celkem
´ˇ
´ ˇ
´
tudız bylo zachraneno pouze 705 lidı.
ˇ
ˇ ´
STREDOVECI
ZNALCI
astronomie
ˇ
ˇ
´
´ ´ ˇ
O SVET svetem stojı, lide s uzasem po´
ˇ ´
ˇ
´
zorujı slunce, mesıc a hvezdy. Na zaklaˇ
ˇ
´ ´
ˇ
de studia pohybu techto vesmırnych teles je
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
clovek schopen sledovat cas a urcovat dny,
ˇ ´
mesıce a roky.
C
´
˚
´
ˇ
K mnoha narodum, ktere pozorovaly noc´
ˇ
´
´ ˇ
ˇ
nı oblohu, patrili i Arabove. Zlaty vek vedy
´ ´
´
ˇ
ˇ
´
na Blızkem vychode zacal v 9. stoletı n. l.
´ ´
´
´ ´
a arabsky mluvıcı astronomove byli poklada´
´
ni za mistry ve svem oboru. Vysledky jejich
´ˇ
´
ˇ´
´ ´ ´
zkoumanı hraly klıcovou ulohu v dalsım roz´ ´
ˇ ´ ˇ
´
voji tohoto fascinujıcıho odvetvı vedy. Podıˇ
vejme se, jak k tomu doslo.
˚
´
Prukopnıci v astronomii
´
´
ˇ´ˇ
´
V 7. a 8. stoletı n. l. se islam rozsırilˇ z Ara´
ˇ
´
ˇ
ˇ
bie na zapad pres severnı Afriku az do Spanel´
ˇ
´
´
ˇ
ska a na vychod az do Afghanistanu. Ucenci
´
´
ˇ
ˇ
´
v teto obrovske oblasti
z vedeckych
ˇ cerpali
˚
ˇ ˚
˚
ˇ´
poznatku Persanu a Reku, kterı zase byli do
ˇ ´ ´
ˇ
´ ˇ
znacne mıry ovlivneni Babylonany a Egypany.
´
´ ´
´
Ilustrace
ze
e astronomy,
ˇ´
ˇ ´ 16. stoletı vyobrazuj
´ ıcı osmansk
ˇ
˚
kterı pouzıvali metody arabskych ucencu
ˇ
´
ˇ
ˇ
Behem 9. stoletı pak byly do arabstiny preˇ
´
´
´
ˇ
ˇ ˇ
lozeny vyznamne odborne texty vcetne del
ˇ
´
´
reckeho astronoma Ptolemaia.1 Abbasovci,
ˇ
´
´
´
´
jejichz dynastie ovladala uzemı od Afghanis´
ˇ
ˇ
´
´
´
tanu az po brehy Atlantskeho oceanu, zıskali
´
´
z Indie sanskrtske texty, ktere obsahovaly roz´ ´
´ ´ ´
sahle poznatky tykajıcı se matematiky, astroˇ´
ˇ ´
˚
nomie a dalsıch vednıch oboru.
´
´
ˇ
V islamske kulture byla znalost astronoˇ
ˇ
˚
˚
mie vysoce cenena. Proc? Jeden z duvodu
´ ˇ
´
´
souvisel s nabozenstvım. Muslimove byli
ˇ
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
presvedceni, ze pri modlitbe by mel jejich
ˇ
ˇˇ
´ ˇ
oblicej smerovat k Mekce a prave astrono´
ˇ
ˇ
ˇ
´
move umeli tento smer urcit z jakehokoli
´
´
ˇ
´
ˇ
mısta. Ve 13. stoletı si nektere mesity dokon´ ´
ˇ ´ˇ
ce najaly profesionalnıho hvezdare neboli
´
ˇ
ˇ ˇ´ ´
muwaqqita, kter y zajisoval, aby se verıcı
´
´ ˇ
´
modlili ve spravnou dennı dobu. Pomocı zjisˇ ´
´
˚
´
ˇ
´
tenych udaju mohli astronomove urcit take
´ ˇ
´
´ ˚
datum nabozenskych svatku, jako bylo ob´ ˚
ˇ
ˇ ´
´
´
dobı pustu behem mesıce ramadanu. Poutnı˚
ˇ´
´
kum, kterı putovali do Mekky, navıc mohli
´
´
ˇ´
zjistit delku trasy a naplanovat tu nejsnazsı
cestu.
ˇ ˇ ´
ˇ
Merenı zeme
ˇ´ˇ ´
´
ˇ
´
S sırenım islamu sel ruku v ruce i zajem
´ˇ ´
´ ˇ
o navigaci a vytvarenı map. Kartografove pri
´
ˇˇ ´
ˇ
svych merenıch usilovali o velkou presnost
´
´ ´
´
˚
a obvykle dosahli vynikajıcıch vysledku. Cha´
´
ˇ
ˇ
ˇ
lıfa al-Ma’mun chtel vytvorit presnou mapu
ˇ
ˇ
ˇ
´ ˇ´ˇ
sveta a stanovit pro ni stupne zemepisne sırky,
´
´ ˚
´
a proto poslal dva tymy odbornıku do syrske
ˇ ˇ
ˇ
´
´
pouste. Tyto dve skupinky vyzbrojene astrolaˇˇ ´
ˇ
ˇ ˇ ˚
by a mericımi tycemi a snurami pracovaly ne´
ˇ
ˇ ´
ˇ
zavisle na sobe. Vydaly se opacnym smerem
a putovaly tak dlouho, dokud nezaznamenaˇ
´
ˇ
ly zmenu postavenı Severky o jeden stupen.
ˇ
´
ˇ
´
Predpokladaly, ze vzdalenost, kterou urazily,
´ ´
ˇ
´ ˇ´ˇ
odpovıda jednomu stupni zemepisne sırky, teˇ
´
ˇ
dy 1/360 obvodu zemekoule. Na zaklade toho
ˇ´
ˇ
ˇ
ˇˇ ´ ˇ
spocıtaly, ze obvod zemekoule mereny pres
´
˚
ˇ
poly je 37 369 kilometru, coz nebylo daleko
ˇ ´
ˇ
od pravdy — skutecny obvod totiz je 40 008 ki˚
lometru.
ˇ ´ˇ
´ ´
´
ˇ ˇ
Hvezdari na Blızkem vychode meli k dispoˇ
ˇ ´
´ ´
ˇ´
˚
zici sirokou skalu vynikajıcıch prıstroju, jako
Strany 16 a 17: Art Resource, NY
´
´
Vladnı podpora
ˇ´
´
´
Od pocatku 9. stoletı bylo v Bagdadu stuˇ ´ ´
ˇ ´ ´ ˇ
dium astronomie soucastı vzdelanı vsech
ˇ
˚
´
´
ˇ
ˇ
ucencu. Chalıfa al-Ma’mun tam zalozil hvez´
ˇ ˇ
´
ˇ
darnu a potom jeste jednu blızko Damasku.
´
ˇ
´
Personal tvorili geografove a matematici, kteˇ´
´
rı analyzovali, porovnavali a vyhodnocovali
´
´
´
ˇ
´
udaje perskych, indickych a reckych astrono˚
ˇ ´
ˇ ˇ
mu. Hvezdarny byly postaveny i v rade dalˇ´
ˇ
´ ´
´
ˇ
sıch mest na Blızkem vychode.2
´
ˇ
ˇ
ˇ´
Na tehdejsı dobu dosahli ucenci v techto
ˇ ´ ´
´ ˇ
´
´
˚
ˇ´
hvezdarnach uzasnych vysledku. Naprıklad
´
´
´ ´ ˇ
´ ˇ
Abu Rajhan al-Bir unı uz v roce 1031 vyjadril
ˇ
ˇ
´
domnenku, ze se planety pohybujı po elipso´
´
ˇ ˇ ´
´
vitych, nikoli kruhovych obeznych drahach.
ˇ ˇ
´
ˇ
´ ˇ
ˇ
ˇ
´
´
1 Uzˇ Rekove doˇ sli k zaveru,
ze ˇ zem
ˇ
ˇ eˇ je kulata. Nedokazali
si totiz jinak vysv
fakt, ze kdyz clovek putuje na jih, Sever´ ´ etlit
ˇ
ka se posouva nıze k horizontu.
´
ˇ ´
ˇ
´
´
2 Za vznikem takovych hvezdaren byl casto zajem panovnıka o astrologii.
´
O ´ pohybu planet astronomov
ˇ´
ˇ e vedli
´
zaznamy
vˇ almanasıch, jez ve
ˇ ˇ´
´ stale
vetsım poctu´ byly sestavov
any
´
v muslimskych zemıch.
Probute se! duben 2012
17
´
ˇ
Rukopis: Se svolenım British Library; zemekoule: 5 The Bridgeman Art Library
´
ˇ ´
byly astrolaby, kvadranty, sextanty, slunecnı
ˇ´ ˇ´
´
´
ˇ´
ˇ
hodiny a dalsı zarızenı, ktera se pouzıvala pri
´ ´
´
ˇ
ˇ
sledovanı nebeskych teles a jejich drah. Ne´ ˇ´
ˇ ˇ
´
´
ktere prıstroje byly znacne velke. Jejich vyrobˇ
ˇ
ˇ ˇ
ˇ ˇ´
ˇ´
ˇ
ci totiz byli presvedceni, ze cım je prıstroj vetˇ´ ´
ˇ
ˇ ˇ´
sı, tım je presnejsı.
ˇ
ˇ ´
˚
Odkaz stredovekych astronomu
´
´
´
ˇ
Vysledky, kterych astronomove ve stredoˇ
´
ˇ´ ´
veku dosahli, jsou mimoradne. Pojmenovaˇ ´
ˇ
li a zakreslili souhvezdı a hvezdy, zavedli
ˇ
ˇ ˇ´
´ˇ
ˇ ´
presnejsı kalendare, studovali zatmenı slunce
ˇ ´
˚ ˇ ˇ ˇ
´
i mesıce a prubezne zdokonalovali schemata
´ ´
ˇ
ˇ
drah vesmırnych teles. Kdykoli behem dne
´
ˇ ´
i noci dokazali stanovit polohu slunce, mesıˇ
´
ˇ
ce a peti viditelnych planet, coz byla neoce´
ˇ
´
ˇ
nitelna pomoc pri navigaci. Na zaklade pozi-
´
ˇ
´
´
ˇ ˇ
ce nebeskych teles take dokazali urcit cas
a datum.
´ ´
´
ˇ
Arabsky mluvıcı astronomove vytvorili te´
´ ´
orie o pohybu planet, kter ymi do velke mıry
ˇ
ˇ
vysvetlili nesrovnalosti, jez obsahoval Ptole˚
´
ˇ ˇ
ˇ
maiuv model vesmıru. Chybne vsak predpo´
ˇ
´ ´
ˇ
kladali, ze planety obıhajı kolem zeme, a ne
ˇ
ˇ
ˇ
kolem slunce. I presto urcili pohyb hvezd po
ˇˇ
ˇ
´
obloze s neuveritelnou presnostı a z jejich
˚ ˇ ˇ
´
´ ´
poznatku tezili nasledujıcı generace astrono˚
´
ˇ ˇ
mu na celem svete.
ˇ
´
Hvezdny globus, °
1285 n. l.
´
ˇ ´
´
ˇ
ˇ ˇ
Nakres souhvezdı v arabskem rukopisu priblizn
´ e z roku
´ ´ 965 n. l.,
autorem je astronom ‘Abd al-Rahman al-Sufı
´
ˇ
˚
´
˚ ˇ ˇ ˇ´
Astrolab, predchudce sextantu, byl nazvan „nejdulezitejsım
´
ˇ´
ˇ
´
ˇ
astronomickym prıstrojem pred nastupem teleskopu“. Stredoˇ ´ ˇ
´ ´
´
ˇ
ˇ´
ˇ
ˇ ´ ´ ˇ
vecı vedci na Blızkem vychode ho pouzıvali pri urcovanı casu
´
´
ˇ
a postavenı nebeskych teles.
ˇ ´ ´
´
ˇ
´
´
´
Soucastı astrolabu byla hvezdna obloha promıtnuta na vyˇ ˇ ´
´
´ˇ
ˇ
ˇ
´
´
lesteny kovovy talır. Ten byl pripevnen k zakladnı desce, na je´ ˇ
ˇ ˇ´
ˇ
ˇ
ˇ
´
jımz vnejsım okraji byly vyznaceny stupne nebo nekdy dennı
ˇ´ ˇ ´ ´
ˇ ´
ˇ ˇ
´
´
´
hodiny. Dalsı castı byla otocna rucicka zvana alhidada, ktera
ˇ
´ ´ ˇ
ˇ ´
ˇ
ˇ
´
ˇ ˇ
slouzila ke stanovenı vysky urcite hvezdy. Pri takovem mere´
´
´
ˇ
ˇ ˇ
ˇ´
nı musel astrolab byt volne zavesen. Hodnoty se odecıtaˇ
ˇ ´
ly ze stupnic podobne, jako se to dela na logaritmic´
´
kem pravıtku.
´
ˇ ˇ
´
ˇ ´
´
Astrolab mel vsestranne vyuzitı. Jeho pomocı
ˇ ´
ˇ
ˇ
ˇ ˇ
bylo mozne identifikovat hvezdy, predpovedet
ˇ
´
´
´
cas vychodu a zapadu slunce na jakykoli den
ˇ
´
ˇ
ˇ´
ˇ´
a urcit, kterym smerem lezı Mekka. Pouzıval
´
ˇ ˇ ˇ
´
´ ˇ ˚
se take k zememerickym ucelum, k vypoˇ´ ´ ´ ´ ˇ
ˇ
cıtanı vysky teles a k navigaci. Byl to „ka´
ˇ´ ˇ
ˇ´
pesnı pocıtac“ tehdejsı doby.
´
´
Astrolab z 13. stoletı °
°
´
ˇ ´
´
Astrolab: Erich Lessing/Art Resource, NY; cast astrolabu: 5 New York
Public Library/Photo Researchers, Inc.
´ ´
´
ˇ´ ˇ
STARODAVNY „KAPESNI POCITAC“
ˇ ´
´
´
Cast astrolabu ze 14. stoletı
Probute se! duben 2012
19
´
MLAD
I
´
LIDE
´
SE PTAJ I
ˇ
Proc chodit
´ ˇ ˇ ´
na shromazdenı?
´ ˇ
´
CHODIS ´ Rˇ ADˇ ´
NA SHROMAZDENI?
´
JEN TAK DAL
ANO
ˇ
˚
ˇ
´
IBLE kresanum prikazuje, aby se schaˇ ´
´ ´ ´
zeli ke spolecnemu uctıvanı Boha. (He˚
ˇ ˇ
ˇ
brejcum 10:25) Co kdyz te to tam ale proste
´
ˇ
ˇ
nebavı? Co kdyz bys byl radsi kdekoliv jinde,
´ ˇ ˇ ´
ˇ ´
˚
jenom ne na shromazdenı? Mozna ti pomuˇ
ˇ
´ˇ
ˇ
´
ze, kdyz zkusıs uplatnit alespon jedno z na´ ´
ˇ ´
sledujıcıch doporucenı.
B
ˇ
ˇ
1. CHOD PRAVIDELNE
ˇ ˇ
´
´ ˇ
´ ˇ
´
ˇ
Klıcovy vers: „Neopoustejte sva shromaz-
ˇ ´
ˇ
ˇ´
˚
denı — jak si nekterı navykli.“ (Hebrejcum
10:25, Slovo na cestu)
ˇ
ˇ
ˇ ˇ
ˇ ˇ
Proc by ses mel pravidelne venovat neceˇ
´
ˇ
ˇ
mu, co te nebavı? Jednoduse proto, ze se
ˇ´ˇ ´
´
˚ ˇ ˇ ´
tak naucıs mıt to rad. Zamysli se: Muzes byt
ˇ
´
´
ˇ´
v nejakem sportu dobr y a uzıt si ho, pokud
ˇ ´
ˇ
´
budes trenovat jen obcas? Stejny principˇ se
´
ˇ
´
´ ˇ ˇ ´ ´
da uplatnit na kresanska shromazdenı. Cım
ˇ
ˇ
ˇ ´ ˇ
´
´
casteji se jich budes ucastnit, tım lepe na tom
20
Probute se! duben 2012
NE
´
˚ ˇ ˇ
CO S TIM
ˇ MUZES
UDELAT?
ˇ
ˇ
´
´
ˇ
budes duchovne. A dıky tomu tam take budes
´
ˇ
chodit rad. (Matous 5:3)
ˇ ´
´ ˇ ˇ ´ ˇ
Tipy: Po kazdem shromazdenı rekni alesˇ
ˇ ˇ ´
pon jednomu recnıkovi, co se ti na jeho pro´
ˇ ˇ ´
gramu lıbilo. Zapisuj si, co uzitecneho ses na
´ ˇ ˇ ´
ˇ ˇ
ˇ
ˇ
shromazdenı dozvedel. A protoze se hodne
ˇ
´
´ ´ ´ ´
myslenek, ktere se tam probırajı, tyka kaza´
ˇ
´ ˇ
telske sluzby, dej si za cıl nekterou z nich
ˇ
´ˇ
´
´ ´ˇ
uplatnit, kdyz mluvıs s druhymi o sve vıre.
´
´
Dıky tomu budou informace, ktere na shro´ ˇ ˇ ´
´
ˇ ˇ ˇ´
mazdenı zaznı, pro tebe praktictejsı.
ˇ
´
ˇ ˇ ˇ ´ ˇ
„Uz jako mala jsem vedela, ze ucast na shro´ˇ ˇ ´
´
´ ˇ
mazdenı je povinna. A tak se nemohlo stat, ze
ˇ
ˇ
ˇ
bych tam jen tak chybela. To mi vydrzelo az dote.“ (Kelsey)
´ ˇ ˇ ´
´
´
Shrnutı: Ti, kdo na shromazdenı chodı praˇ
´ ˇ ˇ´
´
videlne, z nich majı vetsı radost a take si
´
z nich vıc odnesou.
ˇ ˇ
2. SOUSTRED SE
ˇ
´ ˇ
´
ˇ
Klıcovy vers: „Venujte . . . pozornost tomu,
´
´ˇ
jak naslouchate.“ (Lukas 8:18)
´ ˇ´ ´ ˇ
˚ ˇ ´
Odbornıci rıkajı, ze pr umernemu posluˇ ˇ
´
´
ˇ
´
chaci nejakeho vykladu se do vecera vytratı
´
´
ˇ
z hlavy asi 60 procent informacı, ktere slysel.
´
´
Kdyby se ti takhle rychle ztracely penıze, neˇ
ˇ
udelal bys proti tomu neco?
´
ˇ
´ˇ
´
Tipy: Posa se se svymi rodici blız k poˇ
´ ˇ
´ ´
˚
diu, protoze tam je mene rozptylujıcıch vlivu.
´
ˇ
´
ˇ ´
´
Take si delej poznamky. Ne kazdy ma stejˇ ´
ˇ
ˇ ˇ
nou metodu ucenı, ale kdyz si budes delat
ˇ ˇ
PRIJD I TY
ˇ
Chtel bys
ˇ ˇ ´
˘ vedet vıc o Bohu?
´
ˇ´ ˇ
ˇ
˘ byt lepsım clovekem?
´
ˇ´ ˇ´
˘ najıt ty nejlepsı pratele?
´
˚ ˇ
´
ˇ
poznamky, pomuze ti to lepe se soustredit
ˇ ˇ ´
´
˚ ˇ ˇ
ˇ
na recnıka a navıc se k nim muzes pozdeji
´
vratit.
ˇ´
´ˇ ˇ ´
´
„Drıv jsem se na shromazdenı nedokazala
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ´
moc soustredit, ale uz se to zlepsilo. Snazım se
ˇ
´
ˇ
´
pripomınat si, proc tam jsem. Nechci to brat jaˇ
ˇ
´
ko nejakou formalitu, jako kdyz se chodı do kos´
´ˇ ˇ ´
´
tela. Chodım na shromazdenı proto, abych uctıˇ
ˇ
ˇ
vala Boha, ucila se o nem a odnesla si neco, co
˚ ˇ
ˇ
ˇ
muzu v zivote uplatnit.“ (Kathleen)
´ ˇ ˇ ´
´
´ ´
Shrnutı: Jıt na shromazdenı a nedavat na
´
´
nich pozor je jako jıt na hostinu a nejıst tam.
ˇ
K tomu vsemu a mnoˇ´
ˇ
˚
ha dalsım vecem ti muˇ
´ ˇ ˇ ´
zou pomoct shromazdenı
ˇ
˚
´
´
svedku Jehovovych. K uctı´ ´
´
´
vanı Boha se schazejı dva´ ´
ˇ
´
´
´
krat tydne v sale Kralovstvı.
´
ˇ
Vstup je volny a vsichni
´ ´
ˇ
´
jsou vıtani. Prij se podıvat i ty.
ˇ
´
´
Nepredstavuj si sal Kra´
ˇ
´
lovstvı jako nejaky kostel.
´ ˇ ˇ ´
ˇ
˚
Na shromazdenıch svedku
´
˚
Jehovovych se klade duraz
ˇ ´ ´
´ˇ
na vyucovanı z Bible a dozvıs
˚
se tam, jak ti tato kniha muˇ
´
ˇ´
ze pomoct vest ten nejlepsı
˚
ˇ
ˇ´ˇ
zpusob zivota. (5. Mojzısova
´ ˇ
31:12; Izajas 48:17)
ˇ
´ ˇ ˇ
´
´
´ ˇ
ˇ
Sai: „Kdyz jsem poprve prisel do salu Kralovstvı, prekvapilo me,
ˇ
ˇ ´
´
´
ˇ ´
ˇ
ze tam nebyly zadne sochy svatych, nikdo nebyl obleceny jako knez
ˇ
ˇ
´
ˇ ´
´
a nikdo po mne nechtel penıze. Kazdy se se mnou pozdravil a cıtil
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
jsem se tam dobre. Vsemu, o cem se tam mluvilo, jsem rozumel
ˇ ˇ
´ ˇ
ˇ
a prislo mi to logicke. Presne to jsem hledal.“
´
ˇ ´
´ ˇ ˇ ´ ˇ ˚
Deyanira: „Poprve jsem navstıvila shromazdenı svedku
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
´
Jehovovych, kdyz mi bylo 14. Vsichni me tam vıtali, davali
ˇ
ˇ ´
´
ˇ´
ˇ
ˇ
´
´
najevo, ze me radi vidı, a uprımne se o me zajımali. Dıky
´ ´
ˇ´ˇ ˇ
tomu jsem se nebala jıt tam i prıste.“
Probute se! duben 2012
21
3. ZAPOJUJ SE
ˇ
ˇ´ ˇ
´ ˇ
´
ˇ
Klıcovy vers: „Jako se zelezo ostrı zelezem,
´ ˇ´
´
ˇ´
´
tak se lide ucı jeden od druheho.“ (Prıslovı
27:17, Good News Translation)
´ ˇ
ˇ
´ˇ
˚ ˇ ´
Jako mlady clovek mas ve sboru dulezite
´
ˇ
ˇ
mısto. Nikdy nepodcenuj hodnotu toho, ze
´ ˇ ˇ ´
ˇ
ˇ
ˇ
na shromazdenı jsi a ze se do nej zapojujes —
ˇ ´
ˇ
´ˇ
´ˇ
a uz tım, ze podas komentar, nebo si popo´ ´ˇ
ˇ ˇ´ ´
vıdas se spoluverıcımi.
´ ˇ
ˇ
Tipy: Dej si za cıl, ze pri programu, kdy
´ˇ
ˇ
´ˇ
ˇ
mas moznost se zapojit, podas alespon jeden
´ˇ
´
ˇ
˚ ˇ ˇ ´
komentar. Nabıdni se, ze pomuzes s uklidem
´
ˇ
nebo s jakoukoli jinou pracı, kterou je potreˇ
ˇ
´ ˇ ˇ ´
ˇ
ˇ
ba udelat pred shromazdenım, behem nej neˇ
´
ˇ ´
ˇ ˇ
bo po nem. Popovıdej si s nekym, koho jeste
´ˇ
moc neznas.
ˇ
´ ´ ´
´
ˇ
„Behem dospıvanı jsem se nabıdl, ze budu
´
nosit mikrofony a obsluhovat podium. Na shro´
ˇ
´
ˇ
´ˇ ˇ ´
mazdenı jsem se tak cıtil potrebny a nutilo me
ˇ
ˇ
´
´
to chodit tam pravidelne a vcas. Take jsem dıky
´ ˇ
´ˇ ˇ
tomu bral duchovnı veci vazneji.“ (Miles)
´ ˇ ˇ ´
´
Shrnutı: Necho si na shromazdenı jenom
ˇ
ˇ
´ˇ ˇ
sednout. Kdyz se aktivne zapojıs, vzdycky
ˇ ´ ´
ˇ
ˇ
ˇ
z toho budes mıt vıc, nez kdyz budes jenom
ˇ
ˇ ˇ ´ˇ
necinne prihlızet.
ˇ´ ˇ ´
´
´
´
Dalsı clanky z rubriky „Mladı lide se ptajı“
´
jsou k dispozici na internetove adrese
www.watchtower.org/ypb
´
ˇ´ˇ ´
´ ˇ ˇ ´
Zjisti si, co se bude probırat na prıstım shromazdenı. Vyber si bod programu,
´ ˇ
´
´ ´
ˇ
ktery te nejvıc zajıma, a vypln tabulku.
ˇ
´
VYSTRIHNI A OKOPIRUJ SI
ˇ
´ ˇ ˇ ´
Pred shromazdenım.
´ ˇ ˇ ´
Po shromazdenı.
ˇ ˇ
Co jsem se dozvedel:
´
Nazev programu:
ˇ
Co bych se chtel o tomhle
´ ˇ
ˇ ˇ
nametu dozvedet:
ˇ ˇ ´
ˇ´
ˇ
Recnıkovi chci rıct, ze se mi na jeho
´
proslovu lıbilo:
ˇ
POZORUJEME SV ET
ˇ
ˇ
´
Rodicky jako ze zurnalu
´ ´ ´
ˇ ´ ˚
Socialnı media ovlivnujı zpusob, jak matky informu´
´ ´ ˇ
ˇ
ˇ
´
jı o narozenı dıtete. Nase babicky kdysi posılaly teleˇ ´
´
gram, ale dnes „novopecene maminky oznamujı na´ ´ ˇ
ˇ
´
´
rozenı dıtete pres internet,“ uvedla americka televiznı
´
´ ´ ˇ ˇ
stanice ABC. Zprava o narozenı dıtete casto obsahuˇ´
´
je fotografie matky a novorozence porızene hned po
ˇ
ˇ ´
ˇ
´ ˇ´
porodu. Protoze dnesnı generaci zen velmi zalezı na
´ ˇ
´ˇ
´
vzhledu, podstupujı pred porodem zkraslovacı proceˇ´
´ ˇ ˇ ´
ˇ
ˇ
dury, k nimz patrı kosmeticke osetrenı obliceje, mani´
´
´
ˇ
ˇ
´
kura a pedikura. Televize take uvedla, ze „nektere roˇ
ˇ´ ´
ˇ
dicky si dokonce zarıdı, aby s nimi do nemocnice sel
ˇ ´
ˇ
ˇ ´ ˇ
ˇ
i kadernık“. Proc? „Chtejı pri porodu vypadat dobre,“
ˇ
´
´ˇ
´
ˇ
vysvetluje Toni Golenova, primarka porodnıho oddele´
´
nı v bostonske nemocnici Beth Israel Deaconess Medical Center.
´
Aktivitou ku zdravı
´
´
´
ˇ
´
Vyzkumnı pracovnıci zjistili, ze dlouhodoby nedo´
ˇ
ˇ
´ ´
statek pohybu v praci, ve skole a pri sledovanı televize
´
je spojen s chronickymi nemocemi. List Vancouver Sun
´ˇ
ˇ
´
´
´
pıse: „Kdyz sedıte, aktivita lipoproteinove lipazy, enzy´
ˇ ˇ
˚
´ ´
´
mu, kter y umoznuje svalum zıskavat tuk z krevnıho
ˇ
´
ˇ
obehu a spalovat ho, prudce klesa.“ Podle techto noˇ
´
´
ˇ
vin potrebujeme k tomu, abychom byli zdravı, „vıc nez
´
´ ˇ ˇ
´
´ˇ´
ˇ ´
´ˇ
narazovou zatez“, ktera zvysı srdecnı tep. „Aby nas
ˇ
ˇ
´
metabolismus dobre fungoval, potrebujeme mıt praviˇ
ˇ ˇ
´
delne lehkou az strednı fyzickou aktivitu.“
ˇ
´
ˇ´ ˇ ˚
„Pred erou pocıtacu bylo [pro bo´ ˇ ˇ
ˇ ´
´
taniky] temer nemozne provest
˚
´ ´
ˇ´
ˇ
dukladny vyzkum, drıve nez poˇ
´
´
ˇ
jmenovali nejaky novy druh, takze
´
vzniklo
mnoho
duplicitn
ıch
´
˚
ˇ
ˇ
ˇ
z pribliznazvu.“ Zjistilo se, ze
ˇ
´
´ ˚
ne milionu evidovanych nazvu jich
ˇ
ˇ´
prinejmensım 477 601 jsou jen
synonyma. SCIENCE, USA
ˇ ´ˇ
ˇ
„Pouze
sest
procent
C
ına-´
˚
´ ´
ˇ
nu se poklada za sastne
˚
lidi.“ Podle jednoho pruzkumu
ˇ
ˇ ˇ
je priblizne 39 procent respon˚ ˇ
ˇ ˇ
ˇ
´
dentu presvedceno, ze „hlavnım
´
ˇ
ˇ ˇ ´
faktorem, ktery ovlivnuje stestı“
ˇ´
´
je „bohatstvı“. CHINA DAILY, CINA
ˇ
ˇ
„Pri kontrole . . . verohodnosti statistik kriminality
´ ´
v Rusku ˇbylo
ˇ v cele t´ eto´
zemi
‚rozs
ahle
ˇ zji
´ st´ eno
´
˚
falsovanı‘ udaju.“ Policejnı´
´
ˇ ´
ˇ ´ ˇ
ˇ
organy celı obvinenı, ze se snazily
ˇ
ˇ
ˇ´
„predlozit lepsı obraz o kriminaliˇ
ˇ
´ ˇ
´
ˇ ˇ ´
te“ a ze uvadely vıc vyresenych
ˇ´
˚
ˇ
ˇ
prıpadu, nez jich bylo ve skutecnosti. RIA NOVOSTI, RUSKO
ˇ
´ ˇ
´
„Kazdy tretı student nebo
ˇ
studentka
univerzity
´
´
ˇ v neˇ
meckem hlavnım mest
ˇ e
by byli ˇ ochotni uvazovat´
o tom,
´
ˇ ze poskytnou sexualnı sluzby [k nimzˇ patrˇ ı´ prostituce
´
ˇ
ˇ
a eroticke tance], aby si privydela´
li na studium.“ TISKOVA AGENTURA
ˇ
REUTERS, NEMECKO
23
´
´
D ILO N AHODY?
´
Slonı chobot
´
´
´ ´
ˇ
˘ Vyzkumnıci vyvıjejı robotickou pazi, kte´
ˇ
ˇ ˇ´
ˇ
´
ra by melaˇ disponovat vetsı zrucnostı a fle´ ´
´
´
ˇ
xibilitou. Sef vyvojoveho tymu spolecnosti,
´
´
ˇ´
´
ˇ´ ´
ktera na takovych zarızenıch pracuje, rıka,
ˇ
´
ˇ
ˇ ˇ´ ˇ
ze tato nova paze „daleko predcı vse, co je
ˇ
´
ˇ
˚
´
v soucasne dobe v prumyslove automatiza´
´
´
ci dostupne“. Podle jeho slov se vyzkumnı´
ci nechali inspirovat „vlastnostmi slonıho
chobotu“.
´
´ ´
´ ˇ´ ˚ ˇ ˇ
Zajımave udaje: Chobot vazı prumerne
˚
ˇ
ˇ
140 kilogramu a povazuje se za nejvseˇ ˇ´
´ ˇ
ˇ ˇ´
´ ´
strannejsı a nejucelnejsı anatomicky naˇ
ˇ´
ˇ
stroj na planete. Slouzı jako nos, brcko,
ˇ
˚ ˇ
´
paze nebo prsty. Chobotem muze slon dyˇ
´
ˇ
ˇ
chat, cichat, pıt, uchopit predmet, a dokonˇ
ce hlasite troubit.
´ ˇ
´
´ ˇ
To ale nenı vsechno. Slonı chobot ma ne´
´
´
´
jakych 40 000 svalovych vlaken,
a mu
ˇ kter
ˇ ˇ ´
ˇ
ˇ
ˇ
umoznujı pohyb vsemi smery. Spickou cho´ ˇ
botu dokaze slon sebrat malou minci. Choˇ
´
´
botem je vsak take schopen zvednout na´ ˇ ˇ
˚
klad o hmotnosti temer 300 kilogramu.
´
Strukturu a vlastnosti slonıho chobo´
´
´
ˇ ´
tu by vyzkumnıci radi napodobili pri vyvoji
ˇ ˇ
´
˚
´ ´
˚
spickovych robotu pro domacı a prumyslo´
ˇ ´ ´
´ ˇ
´ ˇ ´
ˇ
ve vyuzitı. Zastupce vyse zmınene spolecˇ
´
ˇ
nosti rekl o roboticke pazi, kterou vyvinuli,
ˇ
´
ˇ´
´
ze „v oblasti robotickych zarızenı se jed´
´
ˇ ´
´
´
na o zcela novy asistencnı system, ktery
ˇ ˇ
´
´
umoznuje, aby spolu lide a stroje poprve
ˇ
pracovali efektivne a bez rizik“.
´
´
Co si o tom myslıte? Je slonı chobot
´
produktem evoluce, nebo je dılem inteli´
ˇ
gentnıho Stvoritele?
ˇ´
Poda´rı se
zabranit jejich ´
VYHYNUTI?
´
´
˚
´
ˇ
ROCE 2002 Organizace spojenych narodu oznamila, ze
´
´
´ ´ˇ
ma za cıl do konce desetiletı snızit rychlost, s jakou vy´ ´
ˇ
´
´
ˇ
mırajı druhy a jsou niceny ekosystemy. Ve spojitosti s tım mel
´
´ˇ
´
´
byt rok 2010 vyhlasen Mezinarodnım rokem biodiverzity.
´ ˇ
´
Je smutne, ze do roku 2010 tohoto cıle zdaleka nebylo doˇ
´
˚
´
sazeno. Zpravodajska stanice BBC uvedla: „V dusledku lidske
ˇ
´ ´ ´
´
ˇ
ˇ
´
cinnosti druhy vymırajı tisıckrat rychleji, nez je prirozene.“
ˇ ˇ
´ ˇ ˇ´
Noviny The New Zealand Herald byly jeste konkretnejsı. Psa´ ˇ ´
´ ´
ˇ
ˇ
´
´
lo se v nich: „Celosvetove nynı hrozı vyhynutı kazdemu pate˚
ˇ ´
´
´ ˚
mu druhu rostlin a savcu, kazdemu sedmemu druhu ptaku
ˇ ´
ˇ ´
ˇ
´ ˚
ˇ´ ˇ
a kazdemu tretımu druhu obojzivelnıku.“ Jednu z prıcin to´
´
ˇ
´
ˇ
hoto problemu pochopıme, kdyz prozkoumame, co se behem
´ ˇ
ˇ´
´
´
staletı delo naprıklad na Novem Zelandu.
ˇ ´
Kivi hnedy
V
ˇ ´
Dnes se pouze kazde
´ ´
´ ˇ
´
desate mlade ptaka
ˇ
kiviho dozije jednoho
roku.
ˇ´ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
1. Jezıs pouzil bic, a ne mec.
ˇ
´
2. Muzi prodavali dobytek
ˇ
a ovce, ne prasata. 3. Muzi
´
prodavali holubice, a ne sovy.
ˇ ´ ´
ˇ
4. Smenarnıci meli mince, a ne
bankovky. 5. 720 000. 6. C.
ˇ
ODPOV
´ EDI
KE STRANAM 30 A 31
5 S Sailer/A Sailer/age fotostock
´
´
Biodiverzita na Novem Zelandu
ˇ ´
ˇ
´ ´
ˇ ˇ
´
´
Predtım, nez na Novy Zeland prisli lide, byl tam bohaty
´
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
´
ekosystem. Prvnı usedlıci vsak s sebou prinesli nektere druhy
´ˇ
´ ˇ
´ ´ ˇ´
ˇ ´
´ ˇ
zvırat, ktere mely na mıstnı prırodu nicivy vliv. Maorove priˇ
´
´
ˇ ´
´
ˇ
vezli pres Tichy ocean psy a mozna i krysy zvane kiore, jejichz
maso jedli.
´ ˇ ˇ
´
ˇ
V 17. a 18. stoletı prisli Evropane a ti s sebou privezli kryˇ
´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
sy, mysi a take kocky, jez tam pozdeji zdivocely. S Evropany
´
´
ˇ ˇ
´
se na Novem Zelandu objevily rovnez kozy, prasata a vysoka
Probute se! duben 2012
25
´
zaliv
Hauraki
ostrov Tiritiri
Matangi
Rangitoto
a Motutapu
´ ´
NOV Y ZELAND
ˇˇ
´
ˇ
´
´
ˇ
ˇ
zver, ktere slouzily k jıdlu. V 19. stoletı tam privezli vacnatce
´ ´
´
ˇ ˇ
ˇ
kusu a kralıky, ktere chovali na maso a kozesinu. Absolutne
ˇ
´
´ ˇ´
ˇ
neuvazovali o tom, jaky dopad bude mıt prıtomnost techto
´ˇ
´ ´ ´
ˇ´
zvırat na mıstnı ptaky, stromy a dalsı vegetaci.
´
´ ´
ˇ
ˇ
V 60. letech 19. stoletı se kralıci premnozili, a tak byli za
´ ˇ
´ˇ ´
ˇ
´
´
ucelem snızenı jejich poctu dovezeni hranostajove. Tato zvıˇ
ˇ
´ˇ
ˇ´
´
´ ´ ´ ´
rata vsak lovila spıse pomalejsı a snaze polapitelne mıstnı ptaˇ
´ ´ ˚
´
´
ky, ˇ takze populace kralıku se dale rozmahala.
˚
ˇ
˚
˚
´ ˇ
´
Skudci z rad savcu zpusobili zavaznou nerovnovahu v eko´
´
´
ˇ
´
ˇ ´
systemu. Podle novozelandskeho odboru zivotnıho prostredı
ˇ ´
´ ´
´ ˇ ´
ˇ
´
se dnes pouze kazde desate mlade ptaka kiviho dozije ve volne
ˇ´
ˇ
˚ ˇ
´
prırode jednoho roku. Mnoho druhu uz zcela zaniklo — vıce
ˇ
˚ ´ ˚ ˇ
ˇ
´ ˚
ˇ
nez 40 druhu ptaku, tri druhy zab, jeden druh netopyru a priˇ´
ˇ
ˇ ˇ
´
˚
nejmensım tri druhy jesterek, ale take mnoho druhu hmyzu.
ˇ ´
˚
´ ´
ˇ
V kategorii ohrozenych druhu je nynı vıce nez polovina z 5 819
ˇ
ˇ
´ ´
´ˇ
´
´
prirozene se vyskytujıcıch rostlin a zvırat na Novem Zelandu,
ˇ ´ ´
´ ˇ ´
ˇ ˇ ˇ´
ˇ ˇ
coz mıstnı faunu a floru radı mezi nejohrozenejsı na svete.
´
Pozitivnı snahy
˚
Campbelluv
ostrov
´ ´
´
ˇ´
´
Vladnı instituce se nynı velmi snazı zabranit tomu, aby se
´ ´
ˇ
´
´ ˇ
ˇ ˇ ´
na Novy Zeland dostaly skodlive rostlinne a zivocisne druhy.
ˇ
´
ˇ ´
´
ˇ
ˇ
˚
Odbor zivotnıho prostredı navıc pripravil radu projektu na
ˇ ´ ˇ ˚ ˚
´ˇ ˇ
ˇ
´ ˇ
odstranenı skudcu, a to zvlaste na ostrovech, a zalozil chrane´
ne rezervace.
´
´
˚
Jednım z takovych ostrovu je Tiritiri Matangi nedaleko
ˇ ˇ´
´
pobrezı aucklandskeho poloostrova Whangaparaoa. V roce
ˇ
ˇ
1993 se podarilo vyhubit vsechny krysy a bylo zde vysazeno
˚
´
´ ˇ
ˇ´
˚
´
280 000 puvodnıch stromu. Tato oblast je nynı chranenou prı´
´
´ ˇ ˇ ´
ˇ ˚
´
rodnı rezervacı, kde navstevnıci mohou videt puvodnı druhy
´
ˇ´ ´ ´
ˇ
˚
ROZUMNE VYUZIVANI PROSTREDKU
´
ˇ´
´
Ochranci prırody na celem
ˇ ˇ
´ˇ ´
svete jsou v obtızne situaci,
ˇ
˚
´
protoze seznam druhu, kterym
´
´
´
hrozı vyhynutı, stale roste, ale
´
k dispozici jsou jen omezene
ˇ
˚
prostredky. Jeden zpusob, jak
´
ˇ
k tomuto problemu pristupo´
´ ˇ ´
vat, dostal nazev „ochranarske
´ ´
priority“ a zaklada se na princi´
´
pu stanovenı priorit, ktery po26
Probute se! duben 2012
ˇ´ ´
´
´
uzıvajı zdravotnıci na celem
ˇ ˇ ˇ ˇ ˇ ´
´
´
svete pˇ ri resenı nalehavych si´ ´ ´
´
tuacı. Rıka se mu take „ekolo´
´
gicke priority“ a znamena to,
ˇ
ˇ
ˇ
ze je snaha presunout financ´
ˇ
ˇ
nı prostredky tam, kde je predˇ´
´
˚
poklad nejlepsıch vysledku.
ˇ
´
Pritom se bere v uvahu, (1) ja´
´
kou hodnotu ma dany druh
ˇ ´
ˇ
nebo prostredı, (2) jakou san-
´ ˇ
´
´
ci na uspech dana akce ma,
´
´
a (3) s jakymi vydaji to bude
ˇ ´
´
spojeno. Ne kazdy souhlası
´
ˇ´
s tımto prıstupem, ale jeho
´
´ ˇ
´
zastanci tvrdı, ze omezene
ˇ
´
prostredky budou nejlepe vyˇ
ˇ
´
uzity tehdy, kdyz se investujı
´ ˇ
ˇ ˇ´
tam, kde to bude nejucinnejsı.
´
Slıpka takahe: 5 FLPA/Terry Whittaker/age fotostock;
˚
Campbelluv ostrov: 5 Frans Lanting/CORBIS
´ ˚
ˇ
´
ˇ´
´ ´
ptaku a naslouchat jejich zpevu. Jedna se naprıklad o vzacneˇ ´
´
ˇ ´
´
ˇ
´
ho lalocnıka sedlateho a sedeho, slıpku takahe, pokrovnıka ze´
´
ˇ ´
ˇ´
leneho a medosavku hvızdavou. V prostredı, kde nejsou zad´
´ ˇ
ˇ
ˇ´
´ ˇ ˇ ´
ˇ
nı predatori, se jim dobre darı a navstevnıci si je casto mohou
´
´
prohlednout zblızka.
ˇ
´
ˇ
´
V roce 2003 skoncil dvoulety program, behem ktereho byly
ˇ
´
´
vyhubeny vsechny krysy take na subantarktickem Campbello´ ´
ˇ
ˇ
´
´ ´ ´
ve ostrove. Od te doby se mıstnı flora vzpamatovava a vrace´
ˇˇ ´ ´
´ ´
jı se sem morstı ptaci. Objevil se zde i vzacny druh kachny,
ˇ´
´
cırka campbellska.
´
ˇ
´ ´
Nedavno zacal rozsahly projekt na ostrovech Rangitoto
´
´
´
a Motutapu a take v zalivu Hauraki u Aucklandu. Cılem to´
ˇ ˇ´
˚
hoto projektu je zachranit nejvetsı porost stromu pohutukawa
ˇ
ˇ
´ ˚
´
´
´
(zeleznec) a umoznit obnovenı puvodnı fauny a flory. Pote,
ˇ
ˇ ˚ ˚ ˇ
ˇ
´
ˇ
´
co bylo vyhubeno nekolik skudcu vcetne divokych kocek, kra˚
ˇ´
ˇ
´ ˚
˚
ˇ ˚
lıku, hranostaju, jezku, potkanu, krys a mysı, se na ostrove po
ˇ
sto letech znovu objevil papousek kakariki a medosavka no´
´
vozelandska.
ˇ´
´
´
´
Tyto prıklady ukazujı, co se da podniknout pro zachranu
ˇ ´
˚
ˇ´
´
´
ohrozenych druhu a jak se vyporadat s nasledky kratkozra´
´
´
´
ˇ
´ˇ ˇ
kych rozhodnutı, ktera lide udelali v minulosti. Obzvlaste op´
´
´ ´
´ ˚
ˇ´
´
ˇ ˇ
timisticke vyhlıdky dava milovnıkum prırody na celem svete
´
ˇ
˚
˚
ˇ
ˇ ´
biblicky slib, ze Jehova Buh, „Puvodce nebe a zeme“, uˇ cinı
ˇ´ ˇ ˇ
ˇ
´
´
˚
´ ˇ´
ˇ ´
prıtrz vsem skodlivym zasahum, ktere prırodu ohrozujı. (Zalm
´
115:15; Zjevenı 21:5)
ˇ ´ ´
Dospela slˇ ıpka takahe
na ostrove Tiritiri Matangi
˚
Campbelluv ostrov
ˇ ´ ´
CO R IK A
BIBLE
ˇ
´
´
Proc druhe chvalit?
´
´
´
ˇ
´
NOZI lide majı pocit, ze si ostatnı jejich
´ ´
ˇ´
´
ˇ´
ˇ
usilı nevsımajı. Naprıklad zamestnanci
ˇ
´ ´ ˇ
ˇ ´
se casto domnıvajı, ze je neocenujı jejich nadˇ´
´
ˇ
´
ˇ´
ˇ
´
rızenı. Hodne lidı, kterı jsou v manzelstvı, si
´ ˇ
´ ˇ´
ˇ
myslı, ze si jich nevazı jejich partner. A nekte´ ˇ
´
ˇ
´
re deti majı pocit, ze nebudou nikdy schopne
ˇ ´ ´ ´ ´
ˇ ˚
´
naplnit ocekavanı svych rodicu. Takove poci´
ty by se daly zmırnit, kdybychom jeden dru´
ˇ
ˇ
´
heho cas od casu pochvalili.
ˇ´
´
´ ´
ˇ ´
ˇ
Uprımna slova uznanı se v dnesnı dobe
ˇ´ ˇ
ˇ´
ˇ
´
ˇ
prılis neslysı. Nemelo by nas to prekvapovat,
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
protoze v Bibli bylo predpovezeno, ze „v po´
´ ˇ
slednıch dnech tu budou kriticke casy, s niˇ
ˇ ˇ ´
´
ˇ
miz bude tezke se vyrovnat. Lide totiz budou
ˇ ˇ ´
ˇ
milovat sami sebe, budou . . . nevdecnı, never´
nı.“ (2. Timoteovi 3:1, 2)
ˇ
´
ˇ
Vzpomente si na situaci, kdy vas nekdo
ˇ ´
ˇ´
ˇ´
ˇ
´
uprımne pochvalil. Jiste vas to zahralo u srdˇ´ ´
´
ce a povzbudilo. Bible rıka: „Jak dobre je slo´ ˇ
ˇ´
´
´ ˇ
vo v pravy cas!“ (Prıslovı 15:23) A prave Bib´
˚ ˇ
´
le nam muze pomoci, abychom s ostatnımi
ˇ
jednali laskave.
ˇ ˇ
´ ´
se trpelive probıra vykopanou horninou a hle´
ˇ ˇ
´
da drahokamy. Kdyz nejaky najde, velmi se
ˇ´
´
raduje. Drahokam sice nejdrıv vypada jen ja´
´
ko kus nevzhledneho kamene, ale jeho naˇ
´
ˇ
lezce v nem vidı skutecnou hodnotu. Podobˇ
ˇ ˚
´
ˇ
´ ´
ne kdyz Buh zkouma nase srdce, nepatra po
´
´
chybach, ale po drahocennych vlastnostech.
ˇ
´ ˇ
ˇ
Kdyz je najde, raduje se z toho. Vı, ze kdyz
´
´
na svych vlastnostech budeme nadale praco´
ˇ
´ ´
vat, vysledkem bude neco velmi vzacneho —
ˇ ´
´
ˇ´
verny a oddany Bozı ctitel.
ˇ
˚ ˇ
Naseho Boha v tom muzeme napodoboˇ ´
´
´
vat. Mozna mame sklon se u druhych zaˇˇ
ˇ
merovat na jejich chyby, ale kdyz se na lidi
´
´
ˇ
budeme dıvat Jehovovyma ocima, budeme
ˇ
´
´
patrat po jejich dobr ych vlastnostech. (Zalm
˚ ˇ
103:8–11, 17, 18) Za ty je pak muzeme po´
´ ´
ˇ
ˇ
chvalit. Jaky vysledek to prinese? Nase slova
ˇ ˇ
ˇ ˇ´
ˇ ˇ ´
ˇ
je urcite osvezı a budou se jeste vıce snazit
ˇ
´ ´
´ ´
delat to, co je spravne. My zase pocıtıme ra´
´ ´
´
´ ´
ˇ
dost, ktera vyplyva z toho, ze druhym davaˇ
´
me neco dobreho. (Skutky 20:35)
´
Hledejte na druh
´ ych
to dobre
ˇ
´
´
Ocenujte dobre skutky druhych
M
˚
´
´ ´
ˇ´ ´
Buh se o nas velmi zajıma, a tak si vsıma
´ ˇ´
ˇ
´
´
˚
a vazı nasich dobr ych vlastnostı a skutku.
´
ˇ
ˇ
´
´
Bible nas ujisuje: „Jeho oci se toulajı po cele
´
´
ˇ
ˇ
zemi, aby ukazal svou sılu ve prospech tech,
ˇ
˚ ˇ
ˇ
´
´
jejichz srdce je vuci nemu uplne.“ (2. Paˇ ´ ´
´
ralipomenon 16:9) Kdyz davame svou lasku
´
ˇ
´
´
k Bohu najevo tım, ze poslouchame jeho zaˇ ˇ
kony, urcite to neujde jeho pozornosti.
´ˇ´
ˇ
´
Jehova nevyhlızı po nasich chybach. Poˇ
´
ˇ
´
kud byˇ to delal, nikdo z nas by pred nım neob´
´ˇ
ˇ
ˇ
´
stal. (Zalm 130:3) Spıs je jako clovek, ktery
28
Probute se! duben 2012
ˇ´ˇ
´
˚
´
´ ˇ´
Jezıs si dobrych skutku ostatnıch lidı vsı´
ˇ
ˇ
ˇ
mal a chvalil je za ne. Jednou se k nemu pri´ˇ
ˇ ´
´ ˇ
ˇ
blızila vystrasena nemocna zena a tajne se
ˇ
ˇ´ˇ
dotkla jeho odevu, aby byla uzdravena. Jezıs
´
´ ´
ˇ
ji pochvalil: „Dcero, tva vıra te uzdravila.“
(Marek 5:34)
ˇ
´ ˇ´ ˇ
ˇ ˇ´ˇ ´
Pri jine prılezitosti, kdyz Jezıs kazal v jeru´
´
´
ˇ
´
zalemskem chramu, videl mnoho bohatych li´
´
´
dı, jak tam vhazujı penıze do pokladnice. Pak
ˇ
´
´
ˇ
si povsiml chude vdovy, ktera vhodila „dve
´
´
´ ´
male mince velmi male hodnoty“. Ostatnı da´
ˇ
ˇ
ˇ´ˇ
ˇ ˇ
vali vıce penez nez ona, ale Jezıs videl, ze dala
ˇ´ ´
´
˚
´
´ ´
ˇ
Vsımate si dobrych skutku druhych a chvalıte je za ne?
ˇ
ˇ
´
´
ze srdce, a verejne ji za to pochvalil. Prohlaˇ ´ ˇ´ ´
ˇ
sil: „Pravdive vam rıkam: Tato vdova, ackoli
´
´
ˇ
ˇ
ˇ
je chuda, vhodila vıc nez ti vsichni. Ti vsichˇ
´
ˇ
ni totiz vhodili dary ze sveho prebytku, ale
ˇ
´
ˇ
tato zena vhodila ze sveho nedostatku vsechˇ
ˇ
´ ˇ
´ˇ
ny prostredky k zivotu, ktere mela.“ (Lukas
21:1–4)
˚ ˇ
ˇ´ˇ
´
Jak muzeme Jezıse napodobit? Bible nas
´ ´
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
vybızı: „Nezadrzuj dobro pred temi, jimz paˇ´
ˇ
´
ˇ
ˇ´
trı, kdyz je v moci tve ruky to ucinit.“ (Prıslo´
vı 3:27)
´
´
Pochvala ma velkou sılu
ˇ
ˇ ˇ ´
ˇ ˇ
ˇ
Zijeme v nevdecnem svete, a tak vsichni
ˇ
´
´ ´
´
ˇ
potrebujeme cıtit uznanı a lasku. Kdyz dru´
ˇ´
ˇ
´ ´
he uprımne chvalıme, posiluje je to a motivu´
ˇ
ˇ
ˇ´
´
je, aby se dal snazili ze vsech sil. (Prıslovı
31:28, 29)
ˇ
´ ´
Bible kresany vybızı: „Dbejme jedni o dru´
ˇ
´
he, abychom se podnecovali k lasce a zname´
˚
˚
ˇ ˇ
nitym skutkum.“ (Hebrejcum 10:24) Urcite
´ ˇ
´
ˇ
by se nam zilo lepe, kdyby vsichni projevovali
´
´ ´
o druhe osobnı zajem, hledali na nich to dob´
ˇ
´
re a ocenovali jejich dobre skutky. Pochvala
´
´
ma opravdu velkou sılu.
´
´
ZAJ IMALO BY VAS?
ˇ
ˇ
´
´
˘ Proc bychom meli ostatnı chvalit
´
ˇ´
´
za jejich dobre skutky? (Prıslovı 15:23)
ˇ ´
´
˘ Kdyz nas Jehova zkouma, na co se
ˇ ˇ
zameruje? (2. Paralipomenon 16:9)
ˇ
ˇ
´
´
˘ Proc bychom meli druhe chvalit?
ˇ´
´
(Prıslovı 3:27)
Probute se! duben 2012
29
´
KV IZ PRO CELOU RODINU
´
Co je na
tomto
obr
azku
´
ˇ
nespravne?
´ ˇ
ˇ
ˇ´ˇ
NAMETˇ K ROZHOVORU:
Pro
´
ˇ c Jezˇ ısˇ vyhnal
´
ˇ
1. ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝
´
ˇ
´
A deti napıUKOL
PRO CELOU
RODINU:
ˇ
´
ˇ
´
ˇ ˇ ˇ
´ ˇ ˇ ˇ
Prectete si Jana 2:13–17. Ktere ctyri veci jsou
´
´ ˇ
ˇ
ˇ
na tomto obrazku nespravne? Odpovedi napiste
´
´ ´ ˇ´
´
ˇ
na nasledujıcı radky a obrazek vybarvete.
2. ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝
3. ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝
4. ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝ ˝
tyto muze z chramu? NAPOVEDA: Prectete si
ˇ
ˇ
´ ˇ
´
Marka 11:17. Pro
e, ze v chramu
´ c bylo
ˇ spatn
ˇ ˇ ˇ
obchodovali? NAPOVEDA: Prectete si 2. Ko˚
´
rinanum 2:17. S jakou pohnutkou musıme
ˇ
ˇ
´
ˇ
Jehovovi slou
aby z nas mel
´ zit,ˇ kdyz chceme,
ˇ ˇ ˇ
ˇ
radost? NAPOVEDA: Prectete si Matouse
22:36–40; 1. Petra 5:2.
sou nebo namalujı, jakou cinnostı by mohly
´
´
dat najevo nesobeckou lasku k Jehovovi.
´
´ ˇ
´
Pak papır ukazou ostatnım a dohodnete se,
´
ˇ
ˇ ˇ
kdy byste se teto cinnosti mohli spolecne
ˇ
venovat.
ˇ
ˇ
˘ Odpovedi najdete na strane 25.
ˇ
´
´
Pokud byste potrebovali vıce kopiı
´
˚ ˇ
„Kvızu pro celou rodinu“, muzete si
´
´
je vytisknout z webovych stranek
www.jw.org.
´
Do sbırky
´
napsana´
posledn´ ı
biblicka kniha
Ikonion
Lystra
1 n. l.
ˇ
ˇ
ˇ
Zil v Lystre, ˇ ale mel
dobrou povest i v Ikoniu
ˇ
´
Zil v prvn
´ ım
stoletı n. l.
´
Jeruzalem
ˇ ´
stvorenı
Adama
16
´
OT AZKY
ˇ
A. Dopln. Timoteova maminka ˇ
ˇ
´
a babicka ho od ucily znat
´
„svate spisy“.
´
ˇ´
´
´ ´
´
B. Jake mimoradne pozvanı mlady
ˇ
Timoteus prijal?
C. Pavel o Timoteovi napsal:
´ ˇ
„Jako dıte s otcem . . .“
ˇ
4026 pr. n. l.
´
BIBLICK
ˇ A
K ARTI CK A
TIMOTEUS
98 n. l.
ˇ
ˇ
ˇ
Vystrihni, prehni a uloz si
T I M O T E U S
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ
ˇ ˇ´ ´
Z JEHO
ZIVOTA Presto
´
ˇ ze´ mel
ˇ ´ neverıcıho
tatınka, stal
´ se „pro
´ ´ vern´ e prıkladem
´ˇ
v mluvenı, v chovanı, v lasce, ve vˇ ı´ re,
v cudnosti“. (1. Timoteovi 4:12) Rıdil se
ˇ
ˇ
biblickou radou:
„Cvi
se zboznou
´
´ c [se]
´
oddanostı jako svym cılem.“ (1. Timoteovi
ˇ
4:7) Asi 15 let spolupracoval s apostolem
Pavlem.
ˇ
ODPOV E DI
´
´ ´
ˇ
´
A. Eunike, Lois, utleho detstvı.
(2. Timoteovi 1:5; 3:14, 15)
ˇ
ˇ
B. Cestovat a slouzit s apostolem Pavlem.
(Skutky 16:1–5)
ˇ
C. „ . . . [se mnou] slouzil jako otrok
ˇ
ˇ
´
´
˚
pri podpore dobre zpravy.“ (Filipanum
2:22)
´
ˇ
Lide a zeme
´
5. Jmenujeme se Gabriela a Raul. Je nam 6 a 9
ˇ
´
´ˇ
´
ˇ
˚
a zijeme v Brazılii. Vıs, kolik je v Brazılii svedku Jehovo´
vych? Je to 467 000, 607 000, nebo 720 000?
´
´
ˇ
ˇ
6. Ktery puntık ukazuje, kde zijeme? Zakrouzkuj
ˇ
´
ˇ ˇ
´
ho a udelej puntık tam, kde zijes ty. Je to od Brazılie
daleko?
ˇ
ˇ
Deti,´ najdete
obrazek
´ ˇ ˇ
´
´
Dokazes najıt tyto obrazky
ˇ
ˇ
´
v casopise? Popis svymi slovy,
co na nich je.
A
D
B
C
Probute se! duben 2012
31
˚ ˇ
Muzete
poznat Boha?
´
´
´
´
ˇ´
˘ Po cela staletı se mnozı lide snazı
´
ˇ
´
poznat Boha. Vysledkem je nepreberne
ˇ
´ ´
˚
´
˚ ´
mnozstvı nazoru prezentovanych ruzny´
ˇ
´
ˇ
mi nabozenstvımi, sektami ci kulty. Kde
ˇ
vsak hledat pravdu?
´
˚ ˇ
Pomoci vam muze kniha Lidstvo hle´
´ ´
´
da Boha. Jeden znamy mexicky spisova´ˇ
´ ´ ˇ
tel uvedl: „Knızka je tak utla, ze se
´
´
ˇ
vam vejde do kapsy. Jejı obsah je vsak
´ ´
´
´ ´
´
v porovnanı s jinymi literarnımi dıly miˇ´
´
´
ˇ
moradny. Kdyby se nalezala v knihovne,
´
´
ˇ´
ˇ
ktera ma 90 000 dalsıch knih, pravdeˇ
´
ˇ
ˇ
podobne by se ukazalo, ze je ze vsech
˚ ˇ ˇ ˇ´
nejdulezitejsı.“
´
˚ ˇ
Tuto 384strankovou knihu muzete
ˇ
ˇ
´
˚
´ ´ ˇ ˇ
obdrzet, kdyz vyplnıte pruvodnı ustrizek
ˇ
ˇ
a zaslete jej na nekterou z adres na straˇ
ˇ
ne 5 tohoto casopisu.
´
ˇ ˇ´ ´
Q Nezavazne zadam o kni´
hu Lidstvo hleda Boha.
Jazyk:
LIDSTVO
´
HLEDA
BOHA
´
Jmeno Adresa
ˇ
´
Q Zarite prosım, aby se
ˇ
ˇ
mnou nekdo bezplatne
studoval Bibli.
www.watchtower.org
ˇ
Mesto
ˇ
PSC g12 04-B