Kukátko_01 - Domov seniorů Havířov

Měsíčník informací ze života našeho domova.
LEDEN 2015
Motto:
„Dej každému dni příležitost, aby se mohl stát tím
nejkrásnějším dnem v tvém životě.“
MARK TWAIN
OSOBNOSTI MĚSÍCE
Karel Čapek
Český prozaik, dramatik, novinář, filmový
libretista, básník a překladatel, literární, divadelní
a výtvarný kritik, estetik a filozof se narodil 9.
ledna 1890 v Malých Svatoňovicích. V roce 1915
získal doktorát filosofie na Filosofické fakultě
Univerzity Karlovy v Praze. Byl zaměstnán jako
redaktor Národních listů 1917-1921), redaktor
Lidových novin (1921-1938) a také jako
dramaturg a režisér v Městském divadle
Královských vinohrad v letech 1921-1923.
Od roku 1922 se datuje jeho celoživotní přátelství s prezidentem T. G.
Masarykem (Hovory s TGM, Mlčení s T. G. M., Nablízku T. G. M.).
Rád cestoval. Zážitky z cest po Evropě jej inspirovaly k napsání
několika knih cestopisných fejetonů. Byl mistrem v psaní krátkých
povídek, detektivních příběhů, sloupků a drobných próz. Je považován
za jednoho z prvních českých spisovatelů, který uspěl v zahraničí.
21. 1. 1934 podepsal výzvu spisovatelů, umělců a vědců na pomoc
dětem strádajících za hospodářské krize. V listopadu téhož roku
podepisuje protest Obce československých spisovatelů proti
organizovaným fašistickým výtržnostem. V době hrozící nacistické
okupace se K. Čapek stává jednou z nejvýraznějších osobností
z uměleckých kruhů v boji za vyburcování národa a světa při snaze o
zachování svobody. V červnu 1935 je na mezinárodním sjezdu
Penklubu v Barceloně navržen na nového předsedu světové federace
Penklubů, toto však odmítá. K. Čapek je mimo jiné dvakrát navržen
na Nobelovu cenu za literaturu. 6. 8. 1935 se žení se svou dlouholetou
přítelkyní Olgou Scheinpflugovou. Jeho švagr Palivec (manžel starší
sestry Heleny) mu dává svatebním darem do doživotního užívání
usedlost Strž ve Staré Huti u Dobříše. 30. 9. 1938, v den
mnichovského diktátu, podepisuje výzvu Obce československých
spisovatelů K svědomí světa. Od té doby je vystaven velkému tlaku
nenávistné kampaně, která je proti němu vedena v tisku. Odmítá
evakuaci do Anglie, říká, že musí zůstat s národem. Osudnou se mu
ale stala povodeň na Strži, kdy se při likvidaci škod nachladil a
25. prosince 1938 podlehl v Praze zápalu plic. Krom studia Čapkova
rozsáhlého díla stojí za přečtení také Český román Olgy
Scheinpflugové (1942), který velice poutavě mapuje jejich společný
život od roku 1920 až do Čapkovy smrti.
Elvis Aron Presley
Americký zpěvák a filmový herec, přední
interpret rokenrolu, se narodil 8. ledna 1935 ve
městě Tupelo - ve státě Mississippi. Jeho bratr,
dvojče Jesse Garon, zemřel hned po porodu. V
mládí zpíval Elvis v kostelním sboru a pěvecký
talent projevil už na základní škole - v osmi
letech vyhrál soutěž mladých talentů.
Střední školu dokončil v Memphisu, kam se rodina v roce 1948
přestěhovala a v roce 1951 začal Elvis pracovat jako řidič u firmy
Precision Tool. V srpnu 1953 si nahrál za 4 dolary svou první desku,
ve veřejném studiu Memphis Recording Service, s písní
My Happiness. Majiteli Sun Records a hledači talentů, Phillipsovi,
neušel jeho výkon, označil Elvise za "bílého zpěváka s černošským
hlasem" a v roce 1954 stál u zrodu Elvisovy první profesionální desky
a také u vysílání rokenrolu "That´s All Right Mama" v červenci 1957
rozhlasem. Tento rozhlasový přenos měl obrovský úspěch u
posluchačů. V červenci 1954 přišlo první vystoupení. Účinkoval asi
ve třiceti hudebních filmech (mj. Love Me Tender, Jailhouse Rock).
Vedle Beatles největší hvězda světové scény populární hudby. Z alb:
Elvis Presley, Double Trouble, Moody Blue. Jeho úspěch nezávisel
jen na vzhledu a pohybech těla. Elvis vytvořil zcela nový styl rock&roll, a to namícháním country, gospelu a černošského blues.
V té době také koupil v Memphisu nádherný dům pro sebe a rodiče Graceland. V roce 1958 byl Elvis povolán na vojnu do Německa. Zde
poznal svou budoucí ženu Priscillu, které bylo v té době 14 let. Jejich
vztah neskončil ani po návratu Elvise do USA v roce 1960. Po návratu
z Německa vystoupil Elvis v show Franka Sinatry a poté následovala
téměř osmiletá koncertní odmlka. Elvis začal natáčet filmy. Elvisovi
se mnohé filmy nelíbily a připadaly mu naivní. Marně čekal na
pořádnou dramatickou roli, ve které by mohl naplno ukázat svůj
talent. V květnu 1967 se Elvis oženil s Priscillou, která s ním již
několik let žila. 1. února 1968 se jim narodila dcera Lisa Marie. Elvis
se ale po profesionální stránce začal nudit, a tak se navrátil na
koncertní podium. Změnil image i styl. Fanoušci ho přijali s
obrovským nadšením a následná 70. léta jsou ve znamení velkých
koncertů, zejména v Las Vegas, kam se sjížděli lidé z celého světa.
V roce 1973 se Elvis a Priscilla rozvedli, což Elvise poznamenalo na
zbytek života. Už v té době měl Elvis problémy se zdravím, lékaři mu
zjistili zelený zákal na jednom oku. Občasné problémy s váhou musel
Elvis řešit kvůli koncertům rychle - pomocí prášků na hubnutí. Díky
přehozenému dennímu rytmu měl problémy se spánkem, bral prášky
na spaní. Jeho srdce tuto zátěž těžko zvládalo, hlavně při koncertech,
kdy hrála roli i velká váha jeho kostýmů.
Elvis zemřel 16. srpna 1977 ve svém milovaném Gracelandu,
pravděpodobně na selhání srdce. S „Králem rokenrolu“ se do
Memphisu přišlo rozloučit kromě rodiny a přátel kolem 750 000
fanoušků.
POUŽITO ze stránek birthday.wz.cz
Zpracovala: Mazurková Olga, aktivizační pracovník
MEZIGENERAČNÍ SPOLUPRÁCE
S ŽÁKY IX. B TŘÍDY ZŠ GORKÉHO
V pátek 19. 12. 2014, poslední školní den v tomto roce, nás navštívili
žáci IX. B ze ZŠ Gorkého, jednalo se o jejich již třetí návštěvu u nás
v rámci rozvíjení mezigenerační spolupráce.
Tentokrát si připravili program k blížícím se vánočním svátkům – na
přání uživatelů opět zazpívali píseň „Cesta“ skupiny Kryštof a
Tomáše Kluse, dále píseň „Půlnoční“ Václava Neckáře. Žáci si
připravili vědomostní kvíz pro naše uživatele a společně soutěžili o to,
„kdo je lepší“.
Posléze následovala společná práce, a to zdobení vánočních perníčků,
které předtím napekly uživatelky pod dohledem aktivizačních
pracovnic. Do této činnosti se zapojili všichni žáci a společně
s uživateli se do zdobení tak zabrali, že nazdobili všechny upečené
perníčky a měli zájem v práci pokračovat, ale už nebylo co zdobit.
Pro naše uživatele měli žáci připravené přáníčko k Vánocům, které
sami vyrobili.
Po dohodě s třídní učitelkou zůstala třídě k dispozici jídelna, kde si
žáci udělali svou vánoční třídní besídku. Uživatelé měli zájem s žáky
zůstat a tak je požádali o svolení, zda by se jejich vánoční besídky
mohli zúčastnit. A protože to žákům nevadilo, tak se asi poprvé
v historii konala v domově seniorů vánoční třídní besídky s účastí
uživatelů domova. Jsme velmi rádi, že se nám daří takto rozvíjet
mezigenerační spolupráci a i nadále chceme v tomto duchu
pokračovat. Těšíme se na další návštěvu.
Zpracovala: Gabriela Kunčická, vedoucí sociálního útvaru s. Helios
ŠTĚDRÝ DEN VE FOTOGRAFIÍCH
Mezigenerační olympiáda
Dnes 15. ledna jsme opět přivítali po roce malé Azeťáčky, aby spolu s
ing. Urbancovou, vedoucí odboru sociálních věcí MmH, p.
Rimmelem, manažerem HC AZ Havířov, ing. Karasovou, PR
manažerem HC AZ HAvířov, a naším panem ředitelem MUDr.
Dlábkem, se zúčastnili olympiády s našimi seniory, konkrétně p.
Balounovou, Chovancovou, Lavrovičovou, Došlovou, Vandíkovou,
Vrbovou, Vondrusovou, Graplovou, Hutníkovou, Krzystkovou,
Zvingerovou a p. Vondrusem, Piškem, Čtviertkou.
Soutěžilo se ve třech disciplínách osvědčených z loňského klání, a to:
kreslení vlajek svého státu, slalomem u seniorů na Správné cestě, u
hokejistů hokejkou s míčkem mezi kuželkami a tichými kuželkami
v tělocvičně.
Po provedení disciplín, ještě než došlo na vyhlášení výsledků, nám
děti ukázaly medaile a trofeje, které za uplynulý rok získaly. Převlékly
se do výstroje, hráčské a brankářské, a střílelo se na malého brankáře
do brány. Své umění nám předvedli nejen malí hokejisté, ale i zástupci
olympijského výboru.
Pohodové odpoledne se nám blížilo ke konci a zbývalo již vyhlášení
výsledků. S velkým náskokem zvítězili p. Vandíková Ludmila
s Kryštofem Grygarem z Lotyšska před paní Balounovou Marií s
Sebastiánem Ressem ze Švédska. Těsně o jeden bod na třetím místě se
umístili p. Vondrus Jan s Adamem Csabi z Norska a jediný ryze
dámský tým, paní Urbancová Bernarda a Tereza Kiszová
z Kazachstánu se umístil na 4. místě, a to o pouhý jeden bod za třetím
místem.
1. místo
2. místo
3. místo
Na závěr bych ráda poděkovala všem zúčastněným, a to za odvahu se
v „boji“ utkat a nesmím zapomenout poděkovat svým kolegyním za
velkou výpomoc. Těšíme se na příští rok a sportu zdar!
Zpracovala: Švecová Silvie, ergoterapeut
Poznáváte místo na této fotografii?
Na tomto místě se v roce 1969 začal stavět obchodní dům
Budoucnost. Jeho dokončení se datuje do druhé poloviny roku 1973.
Celkové náklady se pohybují cca kolem 68 mil. korun. Slavnostní
zahájení prodeje se uskutečnilo 6. září 1973 u příležitosti oslav Dne
horníků a akce Havířov v květech.
Stavba obchodního domu byla zahájena v roce 1969
Obchodní dům Budoucnost v roce 1974
Zpracovala: Mazurková Olga, aktivizační pracovník
V sociálních službách jsem začala pracovat, dalo by se říct, hned po
střední škole. Začala jsem v zařízení určeném pro seniory, ale u
soukromého zaměstnavatele, kde jsem zastávala pracovní pozici
pečovatelky. Po několika měsících jsem se začala zajímat o aktivitu
seniorů, která v tomto zařízení nebyla vůbec zavedena, a po domluvě
s paní ředitelkou jsem pracovat jako aktivizační pracovník i
pečovatelka dohromady.
A tak jsem začala vymýšlet program pro seniory, což vlastně dělám
dodnes a velice mě to baví.
Ale z vlastní zkušenosti můžu říct, že je rozdíl pracovat v sociálních
službách, jejichž zřizovatelem je město a v soukromém sektoru, a to
hlavně z hlediska vybavenosti pomůckami, zázemí ale i významu
důležitosti aktivizace seniorů. Vím, že v soukromém sociálním
zařízení se na aktivizaci seniorů nehledí, je to činnost, která pro
zřizovatele těchto organizací není důležitá, a proto nemají potřebu
podporovat tuto činnost a v tom vidím zásadní rozdíl.
V Domově seniorů Havířov na středisku Helios pracuji ráda.
Když se zaměřím na svou pracovní náplň, tak jsem velice spokojená.
Práce je pestřejší, zajímavější, celkově lepší. Aktivizační zázemí je
perfektní - Tvořivé dílny, tělocvična, různé druhy pomůcek, atd. Je
tady daleko víc možností, vstřícnosti, nápaditosti.
Práce se seniory mě baví. Jsem nesmírně ráda za to, že pracuji
v zařízení, které podporuje aktivizaci seniorů.
Aktivizační pracovník: Tomšíková Petra
Dne 30. 1. 2015 proběhl na našem sesterském středisku Luna již 2.
reprezentační ples. Pozváni byli také uživatelé našeho střediska. Hned
deset z nich pozvání přijalo. A určitě nelitovali.
Po příjezdu nás příjemně uvítali zaměstnanci a někteří uživatelé
střediska. Kromě vstupného si bylo možno zakoupit také lístky do
tomboly, a to pouze za symbolických Kč 5,--. A tombola byla, jako
vždy, velice bohatá. Následně jsme se usadili na předem rezervovaná
místa a vychutnávali si příjemnou atmosféru.
K poslechu a tanci hrála skupina EVA BAND. Velice se nám líbilo
také vystoupení dětských mažoretek. Věřte nebo ne, tančili všichni.
Ani Ti, kteří se pohybují pomocí invalidního vozíčku, nezůstávali u
stolu, ale „vrhli“ se s námi na taneční parket. A pokud jsme zrovna
netančili, bylo se na co dívat. Vyhlášené taneční páry z Luny
nezklamaly. Jejich tanec byl opravdu potěšením pro oči. Když se tak
nad tím zamyslím, je to veliké štěstí – dožít se takto vysokého věku
společně se svým partnerem a užívat si život se vším všudy. I s tím
tancem!!! Klobouk dolů.
No a jaký by to byl ples bez dobrého občerstvení. V ceně vstupného
byly k dispozici chlebíčky, zákusek a káva. Dále si za symbolické
ceny mohli všichni zakoupit pivo či sklenici dobrého vína. Asi po
hodině proběhlo losování již zmíněné tomboly. A tentokrát měli naši
uživatelé opravdu štěstí, odnášeli si hezké výhry.
Co dodat závěrem? Odpoledne to bylo velice příjemné. Domů jsme
odcházeli s úsměvem na tváři. Proto mi dovolte touto cestou
poděkovat za pozvání a velmi vydařenou akci všem zaměstnancům
Luny, kteří se na přípravě plesu podíleli. D Ě K U J E M E!!!
Zpracovala: Chodilová Radka, aktivizační pracovník
PRO BYSTRÉ HLAVIČKY
Milé bystré hlavičky,
vítám Vás novém roce 2015 a přeji hodně zdraví a spokojenosti. A
abychom dodrželi tradici, bez zbytečných slov přikládám opět malý
trénink mozkových závitů
tak po celý rok!“
, neboť jak známo: „Jak na Nový rok,
V tajence je ukrytá druhá polovina citátu našeho známého herce
Miloše Kopeckého, který se na téma stárnutí vyjádřil takto:
Blbé
není
Miloš Kopecký
stáří,
ale
.........................................................
V jednosměrce jsou uvedeny hory a pohoří České republiky. Pokud je
správně vyškrtáte, zbylá písmena Vám odhalí skrytou část citátu.
Řešení odevzdávejte do 15. dne následujícího měsíce aktivizačním
pracovnicím. Každý měsíc vylosujeme jednoho šťastlivce a odměníme
jej drobným dárečkem. Správné řešení hádanky naleznete vždy v
následujícím čísle časopisu a současně zveřejníme úspěšné řešitele.
JEDNOSMĚRKA
B
Í
L
É
K
B
E
S
K
Y
O
R
L
L
A
L
R
P
A
T
Y
T
Ř
Í
P
Y
Y
Š
U
M
A
V
A
B
I
C
K
É
H
O
R
Y
B
V
A
É
L
Y
S
Á
H
O
R
A
O
N
O
Š
E
K
J
E
Š
T
Ě
D
B
Í
L
Á
A
D
P
Á
K
R
K
R
U
Š
N
É
H
O
R
Y
E
J
I
Z
E
R
S
K
É
H
O
R
Y
K
V
I
L
D
A
C
K
L
Í
N
O
V
E
C
J
E
S
E
N
Í
K
Y
Y
P
R
A
D
Ě
D
P
R
A
Š
I
V
Á
T
K
A
R
L
O
V
Ě
C
J
A
V
O
R
N
Í
K
Y
H
V
Y
S
O
Č
I
N
A
U
S
N
Ě
Ž
K
A
K
R
A
L
I
C
K
Ý
S
N
Ě
Ž
N
Í
K
H
P
U
S
T
E
V
N
Y
Ý
S
M
R
K
B
O
Ž
Í
D
A
R
C
P
L
E
C
H
Ý
H
A
R
R
A
C
H
O
V
K
Ý
P
O
L
O
M
O
S
T
R
Ý
K
O
L
D
R
H
T
V
E
R
A
D
H
O
Š
Ť
O
K
O
H
Ú
T
K
A
V
E
L
K
Á
Č
A
N
T
O
R
Y
J
E
M!
Na závěr prozradíme výherkyni z minulé soutěže: p. Vondrusová
Gratulujeme!
Zpracovala: Denisa Sapíková, sociální pracovník
nar. 27. 2. 1912 v Brně, Rakousko-Uhersko, zem. 29. 10. 1988 (76 let)
Praha, Československo.
Byla česká herečka. Pro mnohé nejzářivější herečka našeho
předválečného filmu se narodila do velmi bohaté rodiny politika
Františka Xavera Hodáče (1883 – 1943). Její tatínek byl
národohospodář František Hodáč. Umělecké jméno si dala podle
příjmení svého dědečka, který byl historik. Po gymnáziu studovala
Filosofickou fakultu UK v Praze. Měla velký talent na cizí jazyky a
byla členkou taneční skupiny. Už jako mladinkou ji lákalo divadlo.
Začala herectví studovat soukromě, ale ještě než se na divadelních
prknech prosadila, dostala první nabídku od filmu - Kantor ideál
(1932), avšak jednalo se zatím o méně než epizodní roličku.
Následovalo pár dalších nevýznamných rolí, ale v roce 1939 přišel
zlom. Miroslav Cikán ji obsadil do filmu Příklady táhnou, kde se
naplno projevil její komediální talent. Tohoto daru však ještě více
využil režisér Martin Frič, který dal herečce u filmu vůbec největší
příležitosti. Crazy komedií Eva tropí hlouposti, tak stvořil jednu z
nejoblíbenějších českých hereček a idol mladých dívek. Ještě před
ztřeštěnou Evou si zahrála usedlou Mařenku v Kristiánovi. S
Martinem Fričem pak spolupracovala na filmech Hotel modrá hvězda
(1941) a Roztomilý člověk (1941), a ve všech čtyřech jí byl partnerem
Oldřich Nový.
Bohužel to vypadá, že na vážné role neměla štěstí. Za zmínku snad
stojí alespoň postava Helenky v Pohádce máje (1940) od Otakara
Vávry, kde Ríšu hrál Svatopluk Beneš. Avšak filmy jako Bezdětná
(1935), Okouzlená (1942), Bláhový sen (1943) padly v zapomnění,
stejně jako ty z doby po válce. Ještě dvakrát se ale ukázala v
úspěšných komediích: ve Fričově Císařově pekaři (1951), role umělé
(neumělé) bytosti Sirael jí padla jako ulitá. A Drahé tety a já (1974),
kde už jako stará nemocná paní skvěle zahrála čipernou Fany.
Herečka zemřela 29. října 1988 v Praze a pohřbena je na
Vyšehradském hřbitově. Byla to nejen výborná herečka, ale také
krásná žena, inteligentní člověk, zkrátka velká osobnost, a to nejen
filmu.
Už víte, kdo jsem?
Řešení odevzdávejte do 15. dne následujícího kalendářního měsíce
aktivizačním pracovnicím. Každý měsíc vylosujeme jednoho
šťastlivce a odměníme jej drobným dárečkem. Správné řešení hádanky
naleznete vždy v následujícím čísle časopisu a současně zveřejníme
úspěšné řešitele.
A na závěr prozradíme výherkyni z minulé soutěže: p. Vandíková
Zpracovala: Olga Mazurková, aktivizační pracovník střediska Helios
Kulová Ludmila
Otavová Ludmila
Polášková Zdenka
Schitkowská Jaroslava
Vaňková Božena
Vašíčková Jaroslava
Vnenková Sylvie
Vondrus Jan
Franková Žofie
Medunová Věra
Na tomto čísle spolupracovaly:
Olga Mazurková
Radka Chodilová
Silvie Švecová
Petra Tomšíková
Denisa Sapíková
Gabriela Kunčická
Editace textů:
Gabriela Kunčická