Latinsko-americké a standardní tance

Latinsko-americké a standardní tance - Tance - Taneční škola Ivy Langerové - taneční kurzy pro mládež a
Latinsko-americké tance
Atraktivní latinsko-americké tance s vysokým emočním nábojem bezprostředně vyjadřují
náladu tanečníka. Do soutěžních latinsko-amerických tanců řadíme tance:
Samba
,
Čača
,
Rumba
,
Paso doble
a
Jive
. Latinsko-americké tance, stejně jako standardní tance, můžeme tančit v páru, sólově či ve
skupině. Původ latinsko-amerických tanců nenajdeme však pouze v latinské Americe, kde jsou
kořeny brazilské samby, kubánské čači a rumby, do tanců latinsko-amerických se řadí i
španělské paso doble nebo americký jive, který pochází z jihu USA. Obliba latinsko-amerických
tanců je vysoká již od první světové války, kdy se tyty tance tančily hlavně v páru. V poslední
době je všech pět latinsko-amerických tanců hojně tančeno a vyhledáváno právě v jejich sólové
podobě, tančené dívkami a ženami sólově nebo ve skupině po celém světě.
-
Latinsko-americké a standardní tance na ZŠ
Párové společenské tance
Latinsko-americké tance pro ženy - SÓLO
1/7
Latinsko-americké a standardní tance - Tance - Taneční škola Ivy Langerové - taneční kurzy pro mládež a
-
Taneční skupiny Samba:
Energií nabitý tanec sice pochází z Brazílie, kořeny však má v Africe. Je to proto, že její
největší vývoj proběhl v Brazílii, se kterou je díky stále živým karnevalům spojována. Základní
rytmus samby je 2/4 se 48-60takty za minutu, standardně však 50takty za minutu a v typické
hudbě nabízí až
osm různých rytmů
, které tanečníci vyjadřují různými typy sambových variací.
Tento rytmický kolový latinsko-americký tanec se poprvé do Evropy dostal kolem roku
1913 pod názvem Maxixe. V té době však vládla tangová horečka a Maxixe, který se tančil
hlavně na pódiích nočních podniků, nezaujal. V době první světové války upadl Maxixe do
zapomnění, aby v taneční sezóně 1923-24 díky své upravené formě uchvátil Francii, konkrétně
Paříž. Největšího rozmachu se však samba dočkala až po druhé světové válce, v 50.letech
20.století a její obliba trvá dodnes.
Samba se nejspíše vyvinula z brazilského lidového tance zvaného Butuque. Při zvucích
nástrojů chocalba, cobaci, recó recó a podobných, tančili kdysi tanečníci jakýsi kývavě houpavý
pochod – marchas. Tančilo se v kruhu okolo jednoho tanečníka, který občas vyzývavým gestem
zvaným sembo, přivolal jednoho z tanečníků k sobě. Odtud se tedy vzal pozdější název
butuwua – samba.
Typickým pohybem pro sambu je tzv. sambový pohup a specifické mohutné pohyby
pánve. Samba je výrazným, rytmickým, živelným a nespoutaným tancem.
ukázka tance Samba - ZDE Čača:
Koketní, rychlý, hravý a provokativní tanec s důrazem na propínání kolen a odpovídající pohyb
pánve pochází z Kuby, kde vznikl na počátku 50.let 20.století za pomoci slavných latinských
kapel jako jsou Xavier Cugat a Prez Prado. Čača je tančena ve 4/4 rytmu s 28 až 32 takty za
minutu. Typická je
chachová přeměna, odkud pochází i její název.
Jméno cha-cha je imitací zvuku bot tančících kubánských žen.
Vyvinula z kubánského mamba, boogie a rumby, se kterou má spoustu společných
variací. Rytmy čači jsou silně ovlivněny jazzovou hudbou. Cha-cha přišla do Evropy zároveň se
svým předchůdcem, Mambem. Po druhé světové válce se Mambo dostává do ústraní a
Cha-cha se stává populárnější po roce 1956. Vzhledem ke svým kořenům by měl být hudební
doprovod vášnivý a bezstarostný, se staccato údery.
Drzý, veselý a bezstarostný, to vše je tanec Cha-Cha. Není tak intimní jako Tango nebo
Rumba a pro učení je také
jedním z nejsnadnějších tanců. Začátečníci, muži i ženy,
shledávají tento latinskoamerický rytmus snadný k poslechu, protože jasně znějící doby se dají
snadno počítat.
ukázka tance Chacha - ZDE Rumba:
2/7
Latinsko-americké a standardní tance - Tance - Taneční škola Ivy Langerové - taneční kurzy pro mládež a d
Něžný a svůdný tanec Rumba je svým způsobem lidový kubánský tanec, který ve své nepříliš
jasné historii byl zřetelně ovlivněn výraznými prvky africké hudební a taneční kultury a jsou na
něm patrny i obdobné vlivy španělské. Domníváme se, že se rumba vyvinula ze starého
kubánského tance Son.
Kubánská rumba je se svými přibližně 28 takty za minutu nejpomalejším
latinsko-americkým tancem. Hudba má 4/4 rytmus s důrazem na druhou a čtvrtou dobu.
Nejtěžší je však rytmus udržet. Charakteristické je opět propínání kolen s důrazem na pohyb
pánve.
Do Evropy přišla Rumba poprvé v r. 1923, pro obtížnost svého rytmu a jednotvárné kroky
se však neujala a byla prakticky až do r. 1930 zapomenuta. Skutečně populární se stala až po
druhé světové válce, kdy se v Evropě hrála v nejrůznějších formách. Tyto formy ovlivňoval
výběr různých nástrojů jako timbales, bongo, guiro, maracos a jiné, takže se rumba hrála v
podobě bolera, guguinu, calapsa, quarachy a podobně.
Tanečnice v Rumbě svými smyslnými a lákajícími pohyby přitahuje pozornost muže,
kterého si zvolila. Proto se v dnešní choreografii Rumby vždy vyskytují ženské prvky lehkého
výsměchu a unikání partnerovi. Je to jeden z
nejoblíbenějších
latinsko-amerických tanců.
ukázka tance Rumba - ZDE Paso
doble:
Hrdý až drzý tanec vznikl ve Španělsku a inspiroval se býčími zápasy a s tím spojeným
nebezpečím, ale i oslavami vyhraného boje torera nad býkem. Pro rytmicky 2/4 paso doble s 60
takty za minutu jsou typické
flamengové podupy
,
zvučné dlaně
a výrazná práce prstů a zápěstí.
Jakožto tanec se silnou vazbou na tradice má Paso doble mnoho výjimečných prvků. Už v
18. století se tímto tancem vítali v areně toreadoři a pikadoři. Jako společenský tanec se Paso
doble tančilo roku 1919 v Paříži a rozmachu na soutěžích dosáhl po roce 1930.
Skladby mají pevné frázování se třemi vyvrcholeními, tzv. korunami, odpovídajícími
dvěma zásahům býka a jeho následnému usmrcení. V překladu tento španělský tanec
znamená tzv. „dvojitý krok". Inspirací je mu korida, tanečnice je
muletou
v rukou odvážného toreadora, krásnou španělskou tanečnicí či nebezpečným býkem.
Paso doble je pochodový tanec s velmi snadno rozpoznatelným rytmem. Symbolizuje
aroganci, pýchu, hrdost a odhodlání. Paso doble je srdeční záležitostí tanečníka.
ukázka tance Paso doble - ZDE Jive:
Původně je tancem černošských otroků nebo indiánů z jihu USA. Později byl ovlivněn
3/7
Latinsko-americké a standardní tance - Tance - Taneční škola Ivy Langerové - taneční kurzy pro mládež a d
Swingem, Rock and rollem a prvky Boogie Woogie. Tanec je to rychlý, svižný a hravě se
postará o naši skvělou fyzičku. Se 4/4 rytmem s až 44 takty za minutu se není čemu divit.
Tanec Jive vznikl na konci 19. století, v Evropě se však rozmachu dočkal až po druhé
světové válce. Vývoj Jiveu byl takový, že po roce 1945 do Evropy přišla obrovská vlna tanců
Boogie-woogie, Bibob a Jive boogie. Jejich obliba byla tak veliká, že další tance této vývojové
řady Lindy-hop a Blue bugy se tančily pořád ještě v jejich „stínu". V padesátých letech 20.století
přišel
Rock and roll. Ten se tančil zpočátku bláznivě, akrobaticky a divoce, avšak byl to
on, který, obohacen o pozdější prvek tripl time, dal vzniknout ještě dnes
tolik oblíbenému Jiveu
.
Dnešní jive má za základní krok takzvanou jiveovou přeměnu, tančenou jako
krok-přísun-krok. na jednu stranu a pak zpět krok-přísun-krok, zakončenou vratnou kolébkou.
Rychlý, svižný, temperamentní - tím vším se dá nejrychlejší latinsko-americký tanec Jive
charakterizovat.
ukázka tance Jive - ZDE
Standardní tance
Elegantní standardní kolové tance vyjadřují vznešenost, ladnost pohybu, eleganci tanečníka
a lásku k hudbě. Do soutěžních standardních tanců se řadí
Waltz
,
Tango
,
4/7
Latinsko-americké a standardní tance - Tance - Taneční škola Ivy Langerové - taneční kurzy pro mládež a d
Valčík
,
Slowfox
a
Quickstep
. Standardní tance můžeme tančit v páru, sólově nebo i ve skupině. Původ všech standardních
tanců nalezneme v Anglii, kromě náruživého tanga, které, ač je řazeno do tanců standardních,
kořeny má v latinské Americe, konkrétně v Argentině. Tango je tedy v jádru původem jediným
latinsko-americkým tancem mezi tanci standardními. Obliba standardních tanců trvá již od první
světové války a dodnes jsou všechny společenské tance nejen v Čechách velice oblíbeny a
hojně vyhledávány.
-
Latinsko-americké a standardní tance na ZŠ
Párové společenské tance
Taneční skupiny Waltz:
Anglický tanec plný ladných vln a tradičních variací v pravidelném ¾ rytmu s krokovým
schématem
krok-kr
ok-přísun
. Tempo se pohybuje okolo 30 taktů za minutu.
Počátky Waltzu nacházíme na začátku 20.století. V roce 1908 přichází do Evropy tanec
zvaný
Boston, který pravděpodobně pocházel z Ameriky a vypadal v podstatě jako
zpomalený a upravený valčík. Byla v něm řada přirozených kroků vpřed a vzad, ale i otáček.
Důraz se nekladl na rytmus, ale na melodii. Po r.1914 byl tento tanec naprosto vytlačen vlnou
foxtrotu a téměř zapomenut. V roce 1924 se však přes Vídeň vrátil do Evropy jako
Waltz-boston
, tentokrát však v pravidelném 3/4 taktu. V r.1926 prosadili Angličané malé zrychlení tempa,
přísný rytmus - jeden krok na jednu dobu ve 3/4 rytmu, krokové schéma krok-krok-přísun a
diagonální směrování postupu tohoto tance. Ve 30.letech 20.století byl Waltz již velice
oblíbeným tancem každého salonu.
Pro pohyb Waltzu jsou charakteristické velké zdvihy a snížení, swing ukončený
přísunem a rotace páru
Je to pomalý tanec, v jehož hudbě je cítit vůně romantické lásky.
.
ukázka tance Waltz - ZDE Tango:
Dynamické a stále překvapující Tango pochází z Argentiny. Je tančené v 2/4, ale i 4/8, či 4/4
rytmu s rychlostí cca 33 taktů za minutu. Pohyb je rychlý, ostrý a bez zdvihů s
napětím
a očekáváním časté změny rychlosti směru pohybu. Charakteristické jsou
staccato
pohyby hlavy.
5/7
Latinsko-americké a standardní tance - Tance - Taneční škola Ivy Langerové - taneční kurzy pro mládež a d
Tango vzniklo v Argentině pod výraznými španělskými a černošskými vlivy z tance zvaného
Milonga. Z argentinského Buenos Aires bylo tango převezeno na přelomu 19. a 20. stol.
do Paříže, kde se tančilo hlavně v přístavních krčmách. Mládež přitahovaná exotikou se ho
snažila tančit na zábavách, ale narazila na odpor slušně vychované společnosti. Papež
dokonce na tango uvalil klatbu. Po určitých úpravách ale bylo tango přijato do společnosti a
pořádaly se tzv.
tango-večírky, tango-čaje, tango party. V letech 1920 - 21 bylo
standardizováno na konferenci v Londýně a ve 30. letech se přidaly staccato prvky.
Držení v Tangu je trochu jiné než v ostatních švihových tancích. Dáma je více vpravo a
levou ruku má v pánově podpaždí, asi aby se v přístavní krčmě mohla odtáhnout od nevalně
vonícího námořníka. Pohyb je rychlý, ostrý s výraznými změnami a plochý bez zdvihů. Tango je
rafinovanou smyslnou výzvou tanečníků.
ukázka tance Tango - ZDE Valčík:
Vídeňský Valčík, původně papežem zakázaný, je, stejně jako Waltz, tančen ve ¾ rytmu s
krokovým schématem krok-krok-přísun, ale s rychlejším tempem 60 taktů za minutu.
Charakteristický je stálý točivý pohyb vpravo i vlevo.
Valčík je asi nejstarším společenským tancem, jehož počátky jsou z Alp 16. století. V té
době se tam tancoval Landler, z něhož už v polovině 18. stol. vzniká Valčík. V roce 1758 byl
zakázán vídeňským ministerstvem z mravnostních a zdravotních důvodů. Stejně tak byl
zakázán i v Rusku za Kateřiny II. a v Berlíně. Přesto šel valčík dál a svého vrcholu dosáhl za
Johanna Strausse
ve druhé polovině 19. století. První standardizaci jeho kroků provedl K. von Markowitz v roce
1919.
Valčík je velmi rychlým tancem. A možná i právě pro tu stále překvapivou rotaci ve
valčíku měnící se vpravo i vlevo je Valčík velice oblíbeným tancem jak mezi tanečníky, tak i
mezi diváky
ukázka tance Valčík - ZDE Slowfox:
Ladnost a elegance je tolik typická pro tanec, který pravděpodobně vznikl v Americe. Hudební
struktura je 4/4 se 30 takty za minutu. Pohyb je velmi plynulý a ladný s elegancí a nadhledem
anglického lorda. Charakteristickým znakem je jemná dlouhá pohybová vlna.
Slowfox je nejmladším ze standardních tanců. Jeho předchůdcem je tanec Foxtrot, který
navazuje na jazzovou hudbu a jeho název pochází od H. Foxe, který s ním přišel v roce 1910. V
Evropě byl pak uklidněn a zpomalen. V roce 1924 se od něj oddělil rychlejší
Quickstep
.
Původní Foxtrot byl svými zastánci ještě více zpomalen, stává se tzv. Slowfoxtrotem a
ještě ten samý rok se tančil na soutěžích. V roce 1929 konference upravila tempo a
standardizovala jeho kroky.
6/7
Latinsko-americké a standardní tance - Tance - Taneční škola Ivy Langerové - taneční kurzy pro mládež a d
Pohyb Slowfoxu je velmi plynulý s malými zdvihy a klesy a méně výrazným točením. Zato
jeho švih je velmi prostorový. Slowfox se často stává srdeční záležitostí tanečníka.
ukázka tance Slowfox - ZDE Quickstep:
Zábavný, rychlý a nápaditý tanec se 4/4 rytmem a 50 takty za minutu je nejrychlejším
standardním tancem
Počtáři lehkou matematikou zjistí, že tanečníka čeká
200 dob za minutu
proti 180 dobám valčíku. Charakterem leží mezi waltzem a slowfoxem, navíc s množstvím
poskoků a dalších rychlých akcí.
.
Quickstep vznikl v roce 1924 z tance Foxtrotu, jelikož na některé rychle hrané Foxtroty
nešly tančit kroky pomalejšího Foxtrotu. Navíc se do něj silně promítl
Charleston
, v té době hojně tančený. Navíc k němu vzniklo hodně variací ovlivněných
swingem
a
synkopami
.
Na tanečníky, kteří si Quickstep během tance opravdu užívají, je vskutku radost pohledět,
vypadají jako v úžasném letu doprovázeném energickou a svižnou hudbou, a tak se Quickstep
velice snadno stává pravou diváckou lahůdkou.
ukázka tance Quickstep - ZDE
7/7